Načítám náhled…
Chunky — 52 celkem
· entity: place 69, person 79, org 10, work 17
1
masthead
28 října 1905
28 říjen
2
masthead
Příloha „Národnich Listů
3
masthead
k číslu 298.
4
masthead
Strana 9
5
title
Z literatury.
6
article
zbytečná literatura.
22— Trochu obsáhlé théma na novinový člá-
nek. Nejde o všecku tu opravdu zbytečnou lite-
ratru, která rok za rokem vyžaduje více pa-
píru a tiskařské černi, o ty statisícové náklady
literárního krmiva, které po většině jen výrobei
a vydavatelé pokládají za prospěšné. Nejde mi
o posuzování hodnoty duševní práce v literatuře
uložené ani hodnocení liter. plodů dle jich uži-
tečnosti pro čtoucí obecenstvo. Mám na mysli
zvláštní druh literatury, takřka úmyslně zby-
tečný, který usnás sice ještě nevypučel, ale v
dohledné době dle cizího vzoru má
být uměle vypěstován. Jsou to ony vědecké
prvotiny akademicky vzdělávaných občanů.
především v Německu, jimiž dokazují sveji způ-
sobilost k dosažení hodnosti doktorské na růz-
ných fakultách, a které jsouce vydány, dle
rigorosního řádu tiskem, tvoří v knihovnách ne-
konečné řady doktorských dissertací, množícíel
se bez konce neuvěřitelně rychlým způsobem.
V Německu dosáhly takového ročníbo počtu.
že je nutno vydávat jich roční katalog o mnoha
tisících čísel, a nutno činit opatření, aby ne-
zaplašily skutečnou literaturu.
Německo
7
article
Jejich látky a způsob práce zabihají čnsto
do nemožností. Předpis, že doktorát všech fa-
kult universit německých je závislý na přodem
tištěné práci vědecké, měl jistě praktický 1čel,
aby uchazeč o hodnost akademickou mohl být
celou vědeckou veřejností kontrolován a aby
tím, že dovede psáti práce tisku skutečně
schopné, prokázal svoji vědeckou zralost. Ale
dobře míněný předpis zvrhl se ninožstvím ucha-
zečů a zmechanisováním celého rigorosníhe
aktu v ošklivou šablonu. Nejedná se už, aby
přáce byla zralá k tisku, ale aby vůbec byl
vytištěna. A tak eelé opatření jen trochu zdra-
žilo rigorosní taxy a mimo to zavinilo vzrůst
literatury, která je všem vědeckým bibliografiím
a odborným pracovníkům pravou pohromou.
8
article
Není problému, není vážného thematu, není vě-
decké otázky, aby nebyly ne jednou, ale i sta-
krát brány v názvech těchto několikastrán-
kových i obsáhlých „dissertaci“ nadarmo.
A odhodlá-li se kdo k něvděčné práci, užit jieh
při svém studiu, zabředne do takové spousty
nepotřebného smeti, že je škoda času i práce
s tím spojené. Jsou ovšem výjimky — poznáte
je obyčejně již úpravou, když skutečný vědecký
pracovník část své vědecké práce podá za
dissertaci, aby učinil formě zadost, ale veliká
většina jsou neobratné pokusy budoucích lé-
kařů, soudců, theologů a professorů, jejichž
jsou prvním a posledním literárním produktem.
Do nedávna omezovala se tato zbyločná li-
teratura, rozletující se darem a výměnou po vě-
deckých ústavech celého světa v mnoha tisících
svazečcích ročně, na fakulty německých univer-
sit. K nim připojily se však brzy university švý-
eatské, výjimečně : francouzské. Poslední de-
sítiletí vykazuje velké řady takových publi-
kací hollandských — ty vyznamenávají se ne-
obyčejnou obsáhlosti — a konečně i university
americké, nechtějíce zůstati za svými evrop-
Skými vzory, starají se o tak vydatný přírostek
světové dissertační literatury, že v krátce stane
se nutnou otázka: o s tím vším papírem, vy-
lištěným na vlastní náklad r z donucení zku-
šebníhe řádu? Co s papírem, který nemá téměř
ceny, než pro soukromého autora-nakladatele
ale přes to hrozí rozsahem překonat skutečnou
literaturu?
Zlo stíhá dosud skoro jen zizinu. Naše
zkušební předpisy omezují se zatim ne ojedi-
nělé práce habilitační. Však i u nás není než
otázkou času náhlé a nepoměrné stoupnutí
toho drunu — předepsané literární výroby.
9
article
Z českých listů.
10
article
* Knihkupecké Rozhledy dokazují, že česká živ-
nost knihkupecká neobyčejně vzrůstá. Poučná slati-
stika o vzrůstu závodů knihkupeckých a nakladatel-
ských je dokladem, jak správné jsou asi stesky na
úpadek — rozuměj obchodní — naší literatury a jak
nutna je volnější soutěž, svobodná kolportáž a libe-
rálnější povolování koncessí knihkupeckých a nakla-
datelských.
. Obzor národohospodářský přináší článek: Tech-
nika a ethíka. Úžasné převraty společenského živela.
způsobeně novými vynálezy a pokrokem techniky
výrobné i dopravné, způsobují převrat i v lidském
smýšlení a konání. Změny mohou býti dobré
špatné (vzrůst blahobytu, zhoubný vliv továren na
lid). O nich jedná kniha Förstrova, z níž Národohospo-
dářský Obzor přináší obsah.
. V Záhřebské „Hrvatské Misao“, jež s novým
ročníkem dostala i české ohlavení („Chorvatská my-
šlenka“, obsah po česku uveden), nacházíme redakční
článek „Český elhnogral jako prozíravý chorvatský
politik,“ uváděje dopis pana J. Kuby k současným
olázkám národně politickým v Chorvatsku. PanJ.
Kuba cestuje právě po zemích jihoslovanských za
účely národopisnými.
Čtenář.
Förstrův
Kuba
Chorvatsko
11
article
České spisy.
* Čeněk Zíbrt. Bibliografie české historie.
Díl třetí. Svazek I. (Od Politické historic 1419—1520.
V Praze. Nákladem České Akademie.
Na bibliografii Zíbrtově lze poznati, jaký význam
přísluší dějinám českým v historickém koncertu svě-
tovém. Velikým počtem čísel, kterými registruje no-
vější dějezpytnou práci českou, je prokázáno, kterak
ve příčině bádání o dějinách svých jiným národům
zplna se vyrovnáváme. Právě vydaný svazek do-
sahuje 5208 čísel z doby v dějinách českých nej-
pohnutější, od počátku válek husitských až po smrt
Ludvíka krále a te v takové zevrubnosti, že i veškery
články a článečky, dosažené v nejrůznějších a na-
mnoze málo známých i dávno zaniklých časopisech,
jsou náležitě zaznamenány. Čeho jinde podjímají se
vážné korporace sdružené, u nás vykonává jediný
muž, jehož čas vedle loho zabírají důležitý úřad. po-
volání učilelské a práce spisovatelská! Význam biblio-
grafie Zibrtovy ocení teprve potomci, jimž úkol ba-
datelský bude na výsost usnadněn. Aulor roztřídil dílo
svě dle dob a v rámci těch dle událostí a osob po-
předních. Tak hledání jest velice usnadněno. Úkolem
bibliografie jest právě, aby byla úplná, nesmí zde
přihlížeti k větší nebe menší ceně publikací zregi-
strovaných. Neůnavnému pořadateli přáti jest, aby
dovršil dílo tak pilně započaté a tak umožnil příští
dílo našeho národního sebepoznání
* Josef A. de Konrad: Bouřliváci. Romá-
nový obraz. Nákladem Družstva Máje. Str. 291.
Čeněk Zíbrt
Zíbrtův
Ludvík král
Josef
jít Konrád
Praha
Český akademie
12
article
K 3.30. Kus psychologie české vesnice. Výminkál
Píša, učitel Brejcha a hřmotný soused Chadraba.
jenž bez hole a rámusu neudělá kroku: trojlistek
vesnických reformátorů Bouřliváků! Hledí obrátit
ospalou vesnici na ruby, mnobo hněvů a půtek způ-
sobí, ale hledají dobro. Zvláště starý mládenec
Chadraba, jenž jakživ valně štěstí nepoznal, postava
obdobná Šmilovského »Kmotru Rozumci«, kreslena
jest rázovitě. A když starý sekant vlastním přičině-
ním vyprostí vesnického sládka z rukou lichvářů
a pro štěstí neteře smíří se i s nejúhlavnějším ne-
přílelem svým, jde si u večer svatby její lehnout
sám a sám, s kocourem na mlátek. Spí tvrdě as
úsměvem klidného svědomí.
Válka rusko-Japonská slovem I obrazem. Ná
kladem Ceské grafické společnosti »Unie« v Praze.
Výminkál Píša
Brejcha
Chadraba
Rozumec
Praha
13
article
Smutně bohatá kronika hrůzné konvulse v tělese
lidstva, jež právě skončena. Děje války zde stopo-
vány věcně, krok za krokem. Větší bitvy vypsány
dramaticky i s vojensko-kritického stanoviska, pokud
dokumenty dovolovaly přehled. Vylíčena ruská poli-
tika kolonisační na asijském Východu i hospodářský.
vojenský a kulturní rozmach mladé velmoci japonské.
Velká část knihy věnována brdinnému odporu Port
Arthuru. Cetná vyobrazení v textu a na čtyřicet při
loh barevných, několik map a náčrtků doplňují ná-
zornost díla.
Nikolaj Alexějevič Nekrasov: Komu
na Rusi blaze? Báseň. (Světová knihovna.) Nákladem
J. Otty v Praze. Cena 30 kr.
Nejsubjektivnější básník z trojice s Puškinem
Lermontovem. Ačnapsaná počátkem let sedmdesátých,
jest báseň i dnes aktuálná - ličením vnitěního roz-
voje na Rusi. A přece má Nekrasov jen málo spo-
lečného s mělkým a povrchním politikářským refor
mářstvím dob poslednich. Z duževního obrození chtěl
by, aby vycházely reformy. Na duševní bidu žaluje
i přítomná báseň.
Eliška Řehákvá: Obrázky z krajů bliz-
kých i vzdálených
tPoučné knihovny Máje sv. IV.) Nákladem Druž-
stva Maje v Praze. Kniha hledl nahraditi suchopat
učebních osnov zeměpisných mládeži řadou pou
tavých črt. Všímá si hlavně věcí žactvu pří-
stupných, aby ve škole přednášeny, upoutaly obraz-
nost malých posluchačů. Třetina črt věnována jes
Čechám a zemím slovanským.
John Haberton: Hýta a Batul. (Helenina
drůbež. — Deti jiných rodičů.) Nákladem Fr. Šimá ka
v Praze.
Kniha humoristická, rázu zcela zvláštního. Hu-
mor střídá se tu se štiplavými, zpola vyslovenýmí
satyrami na lidskou společnost. »Děti a blázní oby
čejně pravdu mluvivají.« Množství komických příhod
illustrováno pěknými obrázky Jose fa Wenigr.
Arthur
Alexějevič Nekrasov
Rus
J Ott
Puškin Lermontov
Nekrasov
Řehákvá
Haberton
Hýta
Batul
Helenin
Hu
Jose
Praha
Rus
Čechy
Francie
Wenigr
Mája svatý . Iva
14
article
Ze slovanských listů.
* Universita tomská oslavila 40lelé jubileum vě-
decké činnosti 7lletého cestovatele ruského G. N. Po-
tanina. Historie Sibiře a její rozvoj spoutány jsou
se jménem Polaninovým. Dálný Východ proputoval
klížem krážem, výtěžek jeho bádání je neocenitelný.
* Vuookkale ve Finsku zemřel maloruský ethno-
graf J. J. Rudčenko Záslužný sběratel maloruských
písní a pohádek. Vydal „Narodnyja južno russkija
skazki“. Studie „Čumackija narodnyja pěsní“ zjed-
nala mu slavné jméno.
* Velký kulturní svátek oslaven 15. Hina v srb-
ském Bělehradě: slavnostně otevlena plná srbská
universila. Zúčastnil se svátku všechen slovan-
ský svět.
Jihoslovanští novináři sejdou se dne
20. listopadu v srbském Bělehradě. Sjezdu zůčastní se
i literáti-belletristé.
*Lublaňské divadlo vypraví Govekarovu hru
„Rokovnjači“. Jnak je repertoir složen z francouz-
ských a německých her.
* Polský básník Stanislaw Wyšpiaúsk
téžce onemocněl. Je pochybno, bude-li zachován n
živu. Zatím byl v průvodu lékařů odvezen na jih.
G N
Polaninův
Rudčenko
Govekarův
Wyšpiaúsk
Sibiř
Finsko
Bělehrad
lublaňský divadlo
15
article
* Všeobecný rozruch způsobil otevřený list Hen-
ryka Sienkiewicze „Koho voliti do říšské du
my?“ Sienklewicz prohlašuje, že nebude nikdy kan-
didovati a volbu nepřijme. Za to radí voliti jen lidi
„nejzáslužnější, nejširšího duševního obzoru, autority
v různých odborech práce.“
* Jan Kwietniewski nalezl u statkářky Tuchanow-
ské ve vsi Smolezycích ve starém kufru na půdě ne-
známý plod Adama Mickiewicze. Název-
„Szeupak Koldyczewski. Ballada dta Michala We-
restzczski“, sedm čtvrtek hustě popsaných. U We-
raszczaků býval Mickiewicz hostem. Při tom naše
Kwietniewski sbírku veršů „Zosine piosenk!“ od Cze
czolta, a sbirku důležitých dopisů z let 1833—1849
* Nástupcem krakovského universitního biblio-
tekáře Estreichera jmenován kustos bibliotěky lvovské
Fr. Papée, zasloužilý historik, jenž i české hi-
storie si horlivě všímal („Polityka polska w sprawie
nastepstwa w Czechach“
* Denní tisk poukazuje na nevděčnost ruské ve-
řejnosti vůči Ivanu Turgeněvu. Ač od jeho smrti
minulo už-22 let, nezřízen mu na Rusi ani jediný po-
mník. Sbírány po 20 let peníze a sebráno pouze
5 tisíc rublů a ty ještě spekulacemi orelské záložny
ztraceny! Ctitel Turgeněva v Orle dal Antokolským
pořiditi poprsí básníkovo a umístil je v sadu „Šlech-
tické hnizdo“. Když aní potom sbírky nezačaty, vzal
si poprsí do vlaslní zahrady. Jedině veřejná knihovna
v Orle nese jméno slavného autora „Zápisků lovco-
vých“, je tak jediným pomníkem Turgeněva na Rusi
Slowianin
Sienkiewicz
Kwietniewski
Tuchanow
Mickiewicz
Estreicher
Papée
Turgeněv
Antokolský
Rus
Francie
Rus
Smolezyce
Szeupak Koldyczewski
Michal Irestzczski
U Iraszczak
16
article
Cizí spisy-
17
article
* Válka a společnost. (Le gůnéral Jung: L
guerre et la société. Paris Berger- Lavrault.
Válka s hlediska společenského! Časový spis ačkol
staršího data. Dnes, po ukončení veliké světové války
která tolik rozvlnila mysle, tolik převratů přivodila
v současném životě i nazírání tak hluboko zasáhla
do poměrů říší a národů, dnes je otázka blízka i méně
vštmavým: co je vlastně válka? Události minuly.
mysle se uklidnily, místo rozčilujících buletinů z bo-
jiště, krvavých telegramů a zpráv plných vražeddlného
běsnění, možno se uchýliti stranou k věcnější čvaze.
Válka jako zjev přírodní! A poněvadž i společnost
a kuhura jsou přírodou a příroda kulturou se při-
způsobuje, jako zjev- kulurný! Aulor hledá příčiny
zjevu a snaží se objasnili jeho děje. Tedy jakási filo-
sofie vákky. Zní to dost nesrovnale. Jde-li už o filo-
sofii, chtěli bychom raději, aby nabádala — k míru.
Však, chceme-li správně usuzovati, třeba postaviti
do světla všeck y stránky předmětu. Proto je vítán
autor odborník, znalec věcí, nazírající látku s vyššího
hlediska. Snaži se proniknouti k povšechnému zá-
konu pojmů, který v životě států a národů přivodi
válku i mír.
Jung
Paris Berger
Lavrault
L guerre
18
article
Války byly za všech časů, toho netřeba tepry do-
kazovati. Tím ovšem ještě není dovoděno, že by
války musily býti také za všech časů příštích. A jmě-
nem pokroku a všeho, co je svatého lidstvu, nadějemo
se, že je snad přece nějaká minulost zjevů, kter
může zůstati bez — budoucnosti. Jisto je, válka je
násilný stav. A násili prohlašuje vzdělanost za e
přítele práva a pokroku, za překázku, již třeba od-
straniti. Prolo voláme po odstranění válek. Arci
překážky pokroku jakéhokoliv nejsou hradbami jeriš-
skými, aby na pouhé volání se — slitily! Doulá se
tolik do velikého činitele budoucnosti, sociali smul
Přední heslo socialismu je mezinárodní mír! Co všal
je platen mezinárodní mír, je-li hlavnim heslem so-
cialisnu třídní — boj? Tedy zase válka! A nekráčí
už na samém krajním a „nejpokročilejším“ křídle
socialismu — anarcliism s kulturními argumenty svých
třaskavin a tajných lučebných laboratoří? Tím tedy
směrem jde — pokrok? Ve válce rozhoduje síla o prá-
vu. Všichni lidé domnívají se míti právo a pravdu
Nemchou se však dohodnouti a nechtějí si navzájem
ustoupiti. Život však tlači, aby bylo rozhodnuto. Roz-
hodne — boj, to jest násilí. A je-li násili připraveno
souslavně, věcně, bez vášně, taklka „vědecky“ — vo-
jenství, jak známo, má svoje pobočné vědy — stává
se násilí „kulturním činitelem“. Je to sice paradox
ale věcný. Anarchista jedná také násilně, však osobně
zaslepen, jedná zákeřně, s vášní. Tedy způsob ne-
pokročilý, primitivní, jenž připomíná pravěký — les.
e přítel práv
19
article
Voják stojí chladně stranou, se zbraní u nohy osobně
nezaujat. Na povel se hne, jake článek stroje, a po-
stupuje dle zákona jinými činiteli velkého celku chlad-
ně uváženého, jedná dle rozkazu a plánu přesně vy-
pracovaněho, s klidným vědomím konané povinnosti
jako nástroj vůle vyššího organismu. Ve válce zápasl
spolu velké organismy. VRězství je vždycky na tě
straně, kde vykonány lepší přípravy, kde je více
vzdělání, více důmyslu, více statečnosti, více mravní
sly, tedy více — kultury. Tak se jeví vojna jako děj —
kulurný. V tom smyslu Hegel a Proudhon prohlásili
vojnu za společenskou nutnost. Přírodní zákon Hoje
o život, struggle for life, nabývá tu formy přiměřené
stupni vývoje. Slabý, bezmocný a nevědomý podléhá
Pokročilost, statečnost vitězí. Pokročilost jest tu pouhá
formna síly.
Ideálu vzdělanosti arci nestačí pouhá forma síly
Vzdělanost žádá, aby nezvítězila jen síla, ale práv
spravedlnost. A vítězství válečné není ještě vítězstv
spravedlnosti podle našeho pojmu. Člověk vzdělaný
důmyslný, pracovitý, bohatý, mocný může zvítěziti
a přece býti v neprávu proti nevědomému, línému.
chudému a slabému. Spravedlnost měla by mez
nimi rozhodovati, ne —síla. A také mezi národy!
Však lu stojí lidská inteligence proti — zákonu
přírody. Spravedlnost je kulturný, t. j. lidský pojem
Hegel
Proudhon
Slabá
20
article
A vyšší. aspoň mocnější nad ni je zákon přírody, který
nezná pojmu spravedlnosti. A podle zákona přírody.
kde se lidé nedovedou shodnouti, vítězí zase moc nad
právem. Ve společností kulturné o právu jedinců roz-
hoduje právo zákona, tedy správedlnost, ale nikol
proto, že jsou lidé spravedlivi a kulturní, nýbrž proto.
že v pozadi stojí na stráži moc stálu. Moc fysická,
tedy síla přírodní, ne kulturná, zaručuje tu po-
měr kulturnosti. Státy mezi sebou tvoří také společ-
nost. Leč nad nimi není třetího mocnějšího dohli-
žitele, opatřeného dostatečnou moci, aby zaru.
čoval výkon — spravedlnosti. Proto žii' státy mezi
sebou ve stavu přírodaím, o právu mezi nimi roz-
hoduje stále ještě — moc, jako kdyši mezi lidmi ne-
kulurnými. Vojna, dle definice aútora, jest nej-
vyšší soud. Ale nespravedlivý soud, třeba doložili.
Zůstane-li nespravedlnost nejvyšším soudem v lid-
ských sporech na vždy? a
Člověčenstvo, věřicí v konečné cíle pokroku, ne-
může se spřáteliti s tou myšlenkou, věři v konečné
vítězství idey vzdělanosti. Kultura má zapotřebí silné
víry, třeba ještě cesty k jejimu konečněnu cili ztrá-
cely se — v mlhavě dáli
—tn—
Z cizích revui-
* V „La Revue“ G. Savičova studie o literárních
lypech v ruské krisi. Řadu zahajuje typ důstoj-
níka. Doklady literární od Gribojedova až do Če-
chova.
* Anglický lisk želí ztráty herce sira Henry
Irvinga, jenž po řadu desítiletí byl sloupem angli-
cké scény. Nejen Shakespeare i moderní autoři vděčil
Irvingovi za úspěch u obecenstva, které jinak se kloní
více k cirkusádám a léeriím.
Nové lidové divadlo vzniklo v Paříži
v ulici Belleville, řízením Emila Berna. Sedadlo v par-
terru 1 fr. 50 c., na galerii 25 cent mů.
G Savičův
Gribojedov
Irving
Shakespeare
Berna
Paříž
Belleville
vysoký soud v lid
Nová lidový divadlo
Le revue
cent
21
article
* Zajímavou statistiku uveřejňuje cam-
bridgeská knihovna. Ve kterém stáří čte se nejvíce?
Výsledek: čtenář 15letý plečetl ročně 43 svazky.
30letý 174 svazků, 40lelý 59 svazků, 50letý 27 svazků
a 60letý 15 svažků.
V „Review ol reviews“ oliskuje W.
Stead referát o neúspěchu své cesty do Ruska. Po
18 letech anglický publcista byl po druhé v Rusku.
* V „Litlerarisches Echo“ bližší zprávy o auto
biografii Richarda Wagnera. Objemné tři
svazky uloženy v rukopise v archivu villy Wahníried
v Bayreuthu. Nietzsche dal rukopis do tisku, ale pouze
v — šesti exemplářich. Veřejnosti odevzdáno bude
dílo až r. 1913, 30 let po smrti Wagnerově.
*Stár 72 let zemřel slavný německý geografa
geolog baron Ferdinand Richthofen, autoritav
oboru geomorfologie, účastník vědeckých exkursí do
Asie a Ameriky. Od roku 1875 byl professorem uni-
versity v Bonnu, v Lipsku a v Berlíně.
* V Ashteadu zemřel u věku 81 let skotský spiso-
vatel George Macdonald, lyrik, novellista, ka-
zatel a mystik. Význačný typ národní literatury sko-
* V Madridě zemřel znamenitý dějepisec španěl-
ský F. N. Ledesma, žurnalista a vědec. Jeho dě-
jiny Španělska jsou elementární knihou, rovněž jeho
dílo o Cervantesovi.
* Ke konkursu vídeňskému zasláno 558 her di-
vadelních. Sedmičlenná porota bude zasedati po tř
měsícel
* „Aus fremden Zungen“ upozorňuje na kniž-
nou krisi (kolikátou už?) ve Francii. R. 1900
odbylo se knh ročně za 14 millionů franků, r. 1901
klesl odbyt na 11 millionů. Předseda „Cercle de la
librairie“ Doine svádí vše na hypenprodukci. Rovněž
Flammarion sděluje, že jeho knihkupectvi dostává
denně kolem 20 nových publikací. Během 30 let zde-
sateronásobil se počel francouzských nakladatelů. Nej-
větší úbytek zříti při romnánech (vyjma romány lhe-
sově). Denní tisk velice škodí produkci
ské
W Stead
V Litlerarisches
Wagner
Nietzsche
Wagnerův
Richthofen
Macdonald
Ledesma
Cervantes
Flammarion
Rusko
Bayreuth
Asie
Amerika
Bonn
Lipsko
Berlín
Madrid
Španělsko
Francie
Cercle jít le librairie
22
article
Bihliografie.
. O. Sýkora: Humor Nerudových feuilletonů.
Kritické knihovny sv. XXIV. Vydává J. Pelcl
V Praze, 1905,
Pokrokové epištely. Vydává ve volných lhůtách
nejméně čtylikrát do roka „Pokrokový politický spo-
iek pro Moravu v Olemouci“ na obranu proti tisku
klerikálnímu. Vydány budou opisy věhlasných mužů
všech národů pro štroké vrstvy lidově. Rediguje dr.
Hicbard Fischer, advokát v Olomouci. Vydaně čís
1. v nákladu 20.000 obsahuje Havličkovy „Kutnohorské
epištoly“. 10 hal., poštou 14 hal.
Josef Zd. Raušar: Ze srbských hor. Z měho
denníku a vzpomínek na Srbsko. V Praze. Nákladem
vlastním. V komisi Českého lidového knihkupectví
a antikvariátu Jos. Springera v Praze a na Král. Vino-
hradech, 1905.
* O vlivu bakterii na přeměnu kyseliny dusičné
v půdě. Prof. dr. J. Stoklasa a E. Vítek v
„Sborníku zemědělském pro pěstování vědecké lite-
matury hospodářské“ (red. prof. Macalík v Přerově);
k. J. Jelínek „O vlivu sklovitých a moučnatých
zn na potomstvo u pšenice.“ Práce z Výzkumné sta-
nice fysiologické rady zemědělské při čes. technice
v Praze; „O cizopasné houbě Cercospora belicola na
topě cukrové a krmné“. Sepsal dr. J. Uzel. Nákladem
Českého odboru rady zemědělské pro království če-
ské. Práce z Výzkumné stanice Iysiologické rady
zemědělské pi čes. technice v Praze.
* Podřipský HTunejník. Ročenka podřipského mu-
sea v Roudnici. Roč. II. 1905. Nákladem musea. V ob-
sahu zajímavé statě z historického, kulturního i při-
rodního oboru vzhledem k místu i kraji.
O Sýkora
svatý . XXIV
J Pelcl
doktor
Hicbard Fischer
Havličkův
Josef Zdeněk
Jos
Springer
Král
profesor
J Stoklasa
Vítek
Macalík
J Jelínek
J Uzel
Praha
Morava
Olomouc
Srbsko
Přerov
Iysiologický
Roudnice
Český lidový knihkupectví
Český odbor rada zemědělský pro království če
Raušar
z srbský hora
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burse
byla silnější koupěchtivost. Mírná nabídka jakož i pod-
statně zlepšená koupěchlivost podporovaly pevné smý-
slení a proto měly pšenice i zito dobrý odbyt při
cenách pozvolna stoupajících. Úřadně znamenalaz
Prahy pšenice 76—80 kg K 8.80—9.25, žito 72—75
kg K 7.65—7.85, ale nebylo nesnadno docíliti i po-
někud vyšší ceny. Obraly s ječmenem byly nepatrné,
ale přes to bylo smýšlení velice pevné. Z Prahy pla-
cen byl K 7.90—8.80. Nabídka ovsa byla nedostalečná
a proto musili konsumenti povolovati ceny o dalších
5—10 hal. vyšší. Z Prahy platí se K 7.85—8.00. Ceny
kukuřice rychle stoupaly. Laplatská znamenala z Dě-
čina K 8.10 až 8.15, což jest proti minulému řýdnu
o 30 až 40 hal. více. Ceny řepky pevně dodržely
a znamenala K 13.30 až 13.50 z Prahy
Praha
kg
24
article
Jednání o obchodních smlouvách. Jednání o nové
obchodní smlouvě s Ruskem, které vedeno, jak
oznámeno, se zvláštním urychlením, pokročilo dle
vídeňské zprávy tak dalece, že dosaženo doho-
dy o značné části texlu smlouvy a o nč-
kterých skupinách celních sazeb. Nic-
měně zbývá ale řada vážných položek, které
padají pro utváření budoucí smlouvy v prvé řadš
na váhu. Jednů se tu hlavně o rakouská cla na ně-
které zemědělské produkty ruské, v prvé řadě na
ječmen, pro něž žádají ruští zmocněnci úlevy, zatím
co rakouští usílují o prolomení některých celních sa-
zeb průmyslových ruského tarifu, hlavně cel n a že-
lezné zboží, zemědělské stroje a ná-
řadí, skleněně zboží, ozdobné zboží
krátké zboží ap. Rozpory v tomto směru jsou
dosud značny a z některých stran dokonce se tvrdí
že mohu býti podnětem k dočasnému přeru-
šení jednání. Dnes odpoledne Foná se porada
rakouských a ruských zmocněnců, na které bude zji-
štěno, pokud lze dosíci dohody, respektive poku
mají si obě strany vyžádati od svých vlád nové in-
strukce. Za účelem přípravy k poradě dnešní konal
předlitavští a uherští zmocněnci zvlášíní konferenci
— Dle brusselské zprávy vyměnily si rakouská a bel-
gická vláda požadavky pro sjednání nových smluv
obchodních.
Rusko
25
article
Důsledky ruských boulí. Stávkově hnutí ruské —
a není pochyby, že jeho pozadí jest čistě politické —
vrhá přirozeně značné stíny na peněžní trhy. Za-
lím co na petrohradské burse došlo k prud-
kým sestupům kursů, které způsobeny pouze ději stáv-
kovými a které neplynou ze zaměstnanostního stavu
průmyslu a obchodu (při sjednání normálních po-
měrů uplatní se ovšem opět pouze hospodářský mo-
ment úsudkový), přinesl včerejšek ruským hod-
notám i sestup na berlínské burse. Berlínská
bursa posuzovala ovšem střízlivěji děje ruské, nicméně
klesly na př. kursy akcií ruské banky se 149,62 na
143.75, při současném kursovém oslabení ruských
rent až o 134%. Na smýšlení bursy berlínské měla
však hlavní vliv zpráva, úřadně nepotvrzená a po-
zději vyvrácená, že emisse nové ruské půjčky, po-
kud má býti v Německu umístěna, odložena. Celkem
ale bylo oslabení ruských papírů v Berlině poměrně
malé a není pochyby, že i sebe menší vyjasnění ve
vnitřní síluaci ruské vyrovná včerejší ztráty kursové.
Je vůbec nutno býti opatrným při přijímání zpráv
o vývoji událostí na Rusi. V době petrohradské stávky,
kdy na ulicích sídelního města ruské říše stříleno do
davů dělnických, psáno na západě, že nastala „re-
voluce“. I tenkráte reagovaly bursy na zprávy tyto,
aby se ukázalo, že fantasie západu byla mnohem větší
než dosah událostí samých. Že neblahá válka a její
nečestný pro Rusko konec nemohl zůstati bez vlivu
na vnitřní rozvoj Ruska, je zřejmo; jde o to, j ak
vyjde Rusko z bouří dneška. Vření duchů nebude
skončeno rázem, jako nevzníkají veliké reformy ústav-
ní, hospodářské, sociální a kulturní bez otřesůa
bojů. V tom směru historie je přece velmi poučná.
Německo
Berlín
Rus
Rusko
26
article
Nutno býti tedy kritickým a klidné vyčkávání jest
nejlepší cestou pro každého, kdo interessován ať jak-
koli na ruských papírech. Naši držitelé 41/2% ruské
renty prodělali již několik episod, kdy i doma jim
dokazováno, jak nejistý papír mají v rukou: přesvědčili
se opětně, jak bylo přchnáno tvrzení toto a jak klid
při posuzování byl nejlepším východiskem. Tato zku-
šenost bude jim zajisté rádcem i nyní. Zajímavý dů-
sledek zastavení vozby na ruských drahách zračí se
na německých obilních trzích. Německá
sklizeň lelošní není nejlepší a Německo odkázáno tedy
značně na dovoz, z Ruska v řadě prvé. Při nebezpečí
v jakém octlo se zásobování Německa ruským obilím,
stouply včera v Berlíně opět značně
ceny obilí a sice pšenice i žita o 3—4 mk. —
O nové ruské půjčce není zatím přesných zpráv
Zatím co s jedné strany se tvrdi, že emisse její od-
dálena, oznamuje se z Paříže, že čásť nové ruské
půjčky, která bude umístěna ve Francii (obnosem 650
míll. fr.), bude ve smluvenou dobu emitována (11.
listopadu) za známých již podmínek. Bude-li odložena
emisse pro Německo, není jasno. Zprávy v tomto
směru si odporují.
Prodej zemědělského cukrovaru v Mostu. Země-
dělský cukrovar v Mostu, který náležel akciové spo-
lečnosti zemědělského cukrovaru v likvidaci, prodán
včera při dobrovolně dražbě soudní Akciovému cukro-
varu v Mostu za 170.000 K. Vyvolací cena činila
100.000 K; dražby účastnilo se 7 interessentů.
Uherský zahraniční obchod. Právě vydána stati-
stíka zahraničního obchodu zemí koruny uherské za
1905. Sdělená námi již data o zahraničném obchodu
předlitavském propůjčují jí zvláštní zajímavosti. Dl
skupin výrobních skytá statistika tento obraz:
Německo
Rusko
Berlín
Paříž
Francie
Most
28
article
dovozu
vývozu
1904 1903 1904 1903.
v tisfcích korun
113 882 111.529 347.496 332.038
29
article
I. Suroviny:
I. Suroviny:
Mr. Penn.
30
article
Potraviny a po-
žívaliny.
Suroviny pro
zemědělství
a průmysl
195.686 148.003 358.902 402.444
309 568 259 532 706 398 731.482
143645 128.701 132.730 121.582
II Polotovary
1II. Tovary. . 875.668 827.031 516.416 496 512
Celkem . 1,328,88I 1.215.264 1,355,544 1,352.57
Drahé kovy a
mince . . . 33.517 26.067 14.872 13.180
Konečná data dovozu a vývozu liší se ovšem
dosti podstatně od dat nedávno sdělené slatistiky
předlitavské. Srovnáme-li data uherská a předlitavská,
dostaneme tento obraz obchodu zemí koruny sv.
Štěpána v lonském roku s cizinou (tedy i s Před-
litavskem).
Štěpán
31
article
Vývoz
Dovoz
dle statistiky
dle statistiky
předlitavské uherské předlitavské uherské
v tisících korun:
1,293.641 1,328 881 1,338.393 1,355.544
Aktivum uherské bilance obchodní činí dle uherské
slatistiky 26.6 mili. K, dle předlitavské 44.75 mill
K — rozdll tedy dosti značný, při čemž ovšem padá
na váhu, že uherská statistika má za základ jiné
odhady cenové než předlitavská a že nedávno vy-
daná statistika předlitavského obchodu nerespekto-
vala průvoz ani Předlitavskem do Uner ani naopak.
Loňské aktivum uherské bilance jest jedním z nej-
menších posledních let. Z jednotlivostí nutno uvésti:
Vzestup dovozu přivoděn zvláště stoupnutím dovozt
ublí (15.4 mill. q), dříví obill a mouky (+ 1.7 mil.
q), nerostů, zeleniny a ovoce, železa a železného
zboží. Cenově padly zvláště na váhu vyšší ceny do-
vozu bavlněného a vlněného zboží. Ve vývozu
uherském činí obilí a mouka obnos 426.4 mill. K.
Přes to, že ceny obill značně loni stouply, jeví se
oproti r. 1903 nicméně pokles o 28 milli K Vývoz
dobytka stoupnul na 225.4 mill. K, o 17.3 mill. k
oproti roku 1903. V minulých 24 létech, t. j. od
doby, kdy Uhry mají svoji samostatnou statistiku
obchodní, rozvíjel se dle dat její zahraniční obchod
uherský následovně
Přebytek dovozu (—
Cena
vývozu nebo vývozu (+)
v millionech korun
1882
875.1
892.9
Uher
Předlitavsko
mill
32
article
— 38.4
947.5
909-1
1853
— 1831
860-8
1884
8978
792.3
— 1055
1885
835-7
832.5
1886
869-0
805 1
1887
888.8
188s
8933
1889
9190
921 1
1890
971.0
10602
1090.
1891
1005.6
19.5
10388
10193
1892
+ 21.7
1893
1027.4
1049.1
32.5
1092.6
1125.
1894
10096
— 78 4
1088 0
1895
1089-4
1096.7
1896
— 254
1082.0
1897
1107.4
— 905
1103.8
1898 1194.3
1899 11988
12005
+ 217.1
1110.4
1327.5
1900
+ 177
1901 1147.6 1265.2
+ 165
1158.3 1323.7
1902
+ 1373
1903 1215.3 13526
+ 26.6
1904 1328.9 1355.5
Jak z uvedeného přehledu palino, stoupla cena
dovozu od r. 1882 do 1904 z 875.1 mill. K na 1328.9
mill. K, ledy o 51.1 procenta; cena vývozu pako
463.4 mill. K, tedy o 51.9 procent. Passivum bilance
bylo nejvělší 1884, aktivum r. 190U. Celkem ale v uve-
deném období jeví se passivum 300.5 mill. K. Co do
obchodu s jednotlivými zeměmi podává statistika
tento obraz
9091
1096.7
Company
35
article
1903
1904
v lisících v /% v tisících
kor.
kor.
924.077
989.295 745
72.477
79.157 60
4.217
5.096
19.537
19.642
52.207
49.501
15.939
20.400
22.418
18.966
13.668
28.735
12.686
12.835
21.007
26.019
14.310
19.182
36
article
70 1
0i
37
article
Předlilavsko
Německo
Švýcary
Anglie
Srbsko
Bosna
Německo
Anglie
Bosna
38
article
Italie
Italie
Rumunsko
Francie
Britská Indie
Spojené státy
Ostatní země
Rumunsko
Francie
Indie
spojený stát
39
article
57 35
57 35
40.291
40
title
1,215.264
43
article
v tisících
korunách
942.797
155 282
10.835
61.819
14.428
35. 765
21.988
18.557
44
article
v tisících
korunách
978.995
136.778
11.701
42.054
11.334
31.474
22.537
18.896
21.325
18.238
3,008
46
article
20.390
2.943
2.883
64. 889
47
article
59.154
1,352.570
1000
1,355.544
1000
I dle uherské slatistiky stojí tedy Předlita vsko
na místě prvém v ohrovském podílu percentním. Za
rok 1904 činí podíl celkového dovozu z Předlitavska
dle předlitavské statisliky 75.3% celkového dovozu
uherského vůbec a podll vývozu do Předlitavska
74 2% z celkového vývozu uherského — i zde tedy
statistiky se rozcházejí, podávajíce ale v širokých
rysech poměry příbližně stejné. Podrobnější srov-
nání uvedeme příště.
Předlitavsko
48
article
Zvýšení cen petroleje. Na včerejší schůzi petro-
lejařského kartelu zvýšeny ceny pro veškeré domácí
stanice opětně o 1 K. Pro severočeské relace zvýšily
směrodatné rafinerie ceny o 2 K
Z ústředních jatek pražských. V měsíci září 1905
poraženo bylo v ústředních jatkách pražských 2194
kusů dobytka hovězího a to: 509 býků, 1311 volů,
183 krav, 142 běhounů, 28 jalovic a 21 bůvolů. Dále
poraženo 479 telat, 2038 skopců, 1 jehně, 4 kozy,
818 vepřů o průměrné váze vice než 100 kg. 29.431
vepřů o průměrné váze do 100 kg. 317 koní, 6 hříbat
a 1 osel. Při tomt- v ústředních jatkách poraženém
dobytku shledány byly následujíci závady: Hlízy v já-
trách při 3 kusech hovězího dobytka, v plicích při
1 koni; měchožil v játrách při 6 kusech hovězího a
5 kusech skopového dobytka, ve plicích při 15 kusech
hovězího a 5 kusech skopového dobytka; motolice
v játrách při 14 kusech hovězího dobytka, ve plicích
při 1 koni; pohmoždění při 4 kusech hovězího do-
bytku; hyperaemie plic při 1 koni; zvápěnělí cizopás-
níci v játrách při 1 koni, tuberkulosa při 5 býcích,
12 volech a 8 kravách; urtikaria při 3 vepřích, uhro-
vitost při 218 vepřích. — Na 4 hlavní trhy dobytčí
v měsíci září dopraveno bylo 2757 kusů dobytka ho-
vězího, a to 634 kusů původu domácího, 488 kusů
původu haličského, 1609 kusů původu uherskéhoa
26 buvolů původu uherského. Největší příhon, toliž
851 kusů, vykazoval trh dne 25. září. Průměrná
cena hovězího dobytka původu domá-
ciho byla K 81.50, původu haličského K 68. 12,
původu uherského K 69.62 vše za 100 kg živé
váhy bez polravní daně. Nejvyšších cen do-
cílil hovězí dobytek původu domácího
kg
49
article
K 102 dne 18. a 25. září, původu haličského K 81.—
dne 4. září, původu uherského dne 4. září. Průběh
trhu dne 4. září byl mdlý, a trhů dne 11., 18. a 25.
září prostřední. Nákazy zvířecí při dobytku tržním
zjištěny nebyly. Z dobytka hovězího, v září na trhy
dopraveného, prodáno bylo ku poražení v ústředních
jatkách 927 kusů. Na 8 hlavních trhů masných v mě-
síci září dopraveno bylo 553 skopců, 781 telat, 93
vepřů, 182300 kg masa hovězího a 13.025 kg mas
vepřového. Průměrná cena masa skopového byla k
103.60; masa telecího K 158.78; masa z vepřů pů-
vodu domácího K 157.62, z vepřů haličského K 157.75,
z vepřů původu uherského K 156.25; za hovězí maso
přední K 120.—, za hovězí maso zadní K 133.50, vše
za 100 kg po př. 1 kus s potravní daní. Nejvyšší
ceny docíleno bylo za skopce K 116.— o trzích dne
4., 7., 11. a 29. září; za telata K 184.— dne 74 11.
a 14. září; za maso z vepřů původu domácího K 166.—
o všech trzích, dne 18., 25. a 29. září vyjímaje; za
maso z vepřů původu haličského K 166.— o všech
trzích, dne 25. a 29. září vyjímaje; za maso z vepřů
původu uherského K 160.— dne 21. září: za hovězi
maso přední K 140.— o všech tržích, dne 7. září
vyjimaje; za hovězí maso zadní K 160.— o všech
trzích, dne 7. a 18. září vyjímaje. Průběh trhů všech
byl prostřední. Z masa, z venkova do Prahy doprave-
ného, bylo v měsíci září zabaveno šest hovězích čtvrtí.
Ohrožení našeho cukerního vývozu do Soluně.
Praha
kg
50
article
Jak známo, zaujímá náš cukerní vývoz v Soluni prvě
místo a vykazuje poměrný vzestup. Moment tento byl
dle zprávy „Frankí. Zlz.“ opětně podnětem německým
firmám, aby uvažovaly o navázání obchodu se soluň-
skými cukerními firmami. 1 nyní snaží se firmy tyto
nalězti způsob, jak by si zajistily značnější podíl na
cukerním dovozu soluňském. Vzhledem k tomu, žs
cesta po moři z Německa do Soluně dosti dlouho trvá
a že ceny cukru vysazeny značným přesunům, má
býti zřízeno v Soluni zvlášíní skladiště cukru, které
by prodávale cukr za dané tržní ceny. Jak naši čte-
náři se pomatují, upozornili jsme na projektované
zrychlení dopravy z Hamburku a Brém do Soluně;
moment tento může německým exportním snahám
cukerním býti nemalou oporou.
Vývoz bramborů z král. českého. Vývoz bram-
borů z jihozápadních Čech denně následkem příznivé
sklizně stoupá. Z Klatov a Horažďovic vypravuje se
denně 10—20 vagonů. A jako vždy: panuje citelný
nedostatek vagonů, který zbraňuje ještě většímu roz-
machu obchodnímu.
Frankí
Soluň
Německo
Hamburk
Brémy
Čechy
Klatovy
Horažďovice
51
article
Nedostalek vývozního cukru ruského. Dle oběž-
níku ruské vlády ze 16. září t. r. bude činiti cukerní
produkce ruská v kampani 1905-6 i se zásobami
z kampaně 1904-5 celkem 70-6 mill. pudů. Bude-li
spotřeba lelošn rovna spotřebě kampaně minulé (53 14.
mill. p.) a bude-li stanověno množství 7 mill. p. ja-
kožto nedotknutelná zásoba, zbude k disposici pro
vývoz 10 mill. pudů. Při snaze továren, přenésti pokud
možno nejvíce z tohoto přebytku pro vývoz na příští
rok (v kampani 1903-4 19 mill. p, v 1904-5 9 mill
pudů), jest zřejmo, že bude v této kampani vývozního
cukru velmi málo a budou ceny, které budou nuceny
platiti ruské vývozní trhy za cukr, značny. I do Finska
sjednávají se obchody za nejvyšší ceny
Ruská obchodní bilancs. »Torg. Prom. Gaz.« po-
číná uveřejňovati týdenní přehledy z ob-
chodní bilance, novínka to velmi zajímavá.
Prvý přehled tohoto druhu obsahuje odbobí až do
7. října (úřadní statistika jen do konce června). O
1. ledna do 7. října podává ruský obchod zahraniční
tento obraz:
Finsko
Gaza
52
article
vývoz dovoz vzrůst výv. (+)
mill, rublů vzrůst dov.(—)
evropské hranice. 1905 7579 382.6 + 375.3
1904 630.6 426.6 + 2040
1903 674.6 424.8 + 2498
asijské hranice . 1905 331 43.2 — 10-1
1904 32.3 49.7 — 175
1903 26.2 56.7 — 30.4
Čisté aktivní saldo obchodní bilance činilo tedy
v lélech 1901—1905 v mill. rublů: 101.3 — 160.4 —
213 4 — 186.5 — 365.2. Jeví se tedy speciálně letos
značný vzrůst aktiva, okolnost pro
stav státních financí ruských neoby-
čejně potěšitelná.
Z průmyslu báňského. Německo-lucem-
burská společnost báňská vydá celkem za
5 mill. mk. nových akcil, z nichž určeny 4 mill. na
zakoupení hutě Bedřicha Viléma a patentu Greyova,
kterým má býti docileno lepší výroby kteréhosi
druhu nosičů. — Německý uhelný syndi-
kát obdržel z Francie objednávku 30.000 tun uhlí.
Cena německého uhlí při soutěží o dodávku
tuto byla o 1 fr. levnější ceny angli-
ckého uhlí. — Z amerického trhu žele-
zářského oznamuje »Iron-Monger«: Činnost na
trhu železářském jest měně rušna, ale nicméně jest
trh stále stejně pevným. Všeobecně převládá názor,
že nebudou ceny již přílišně stoupati.
Výstava v Bukurešti. V Rumunsku pořádána buda
příštím rokem 1906 zemská výstava, na nlž připu-
štěny budou též cizi výrobky a to nástroje a stroje
hospodářské, pro lesnictví a zahradnictví, pak pěsto-
vání bourců, průmysl mlékařský, nástroje a stroje pro
domácí průmysl a potřebu domácí, zvláště kuchyňské,
pro tkalcovny, pletárny, výrobny krajek a pod. Zvlášt-
ní pozornosti těšiti se budou vystavovalelé pecí pro
obecné pekárny na pečení chleba a kukuřicových ko-
láčů a zároveň sušení plodin, přístroje k topenía
osvětlování petrolejem, deriváty petrolejové a s alko-
Bedřich Vilém
Greyův
Německo
Francie
Bukurešť
Rumunsko
+ 2040