Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNI LISTY

3

28. října 1905. Číslo 297

4 article

V této příčině mohou páni interpellanti raději nahlédnouti do statistíky, která zjeví jim tu skuteč- nost, že ve statisících lidu českého, který obývá Prahu, její předměstí a její nejbližší okolí, mizi přímo ta troška Němců, mezi českým obyvatelstvem usazených. Kdyby pak měla i tato malá menšina padati v Praze v této záležitosti na váhu, bylo by zajisté slušnější a spravedlivější, kdyby zástupcí ně meckého lidu především v místech, kde oni panoijí, zařídili vše tak, jak si to přejí míti zařízenov Praze, totiž aby též vůči menšinám českým na př. v Opavě, ve Vídni, v Trutnově, Žatci a jiných městech tak se chovali, jak přejí si, aby se k nim chovala Praha. Potom teprve mohli by se pání in- terpellanti dovolávati pro Prahu rovného práva, které však od jejich rodáků všude mimo Prahu šlape se nohama. Páni interpellanti doznávají sami, že město Praha ve spořitelně, v pojišťovně i ply- nárně měslské nejen že šetří rovnoprávnosti, nýbrž též ryze německých tiskopisů užívá. Jak jinak chová se na př. město Opava, kdež je značná menšina če- ská a okolí veskrze české, kdež tedy menšina česká je percentuálně mnohem silnější než menšina něme- cká v Praze s okolím. V Opavě všechny úřady měst- ské vůči českému lidu užívaji jen němčiny, zemský výbor dosud nechce o rovnoprávnosti ani slyšeti, ba

Němec Praha Opava Vídeň Trutnov Žatec

5 article

Němci opavští ani ubohých poboček českých na stát- ním učitelském ústavě nestrpěli, k násilnostem sáh- nuvše, až státní správu donutili k nespravedlivému odstranění těchto poboček z Opavy, kdežto kolik ústavů německých od škol národních až k vysokým školám trpíme my klidně v Praze, ba ještě na ně platíme! Kdyby však dvojjazyčnosti při elektrických drahách a bezpečnostních zařízeních v Praze třeba bylo, jest jí třeba stejným právem též v jiných mí- stech, kde nadvládu má národnost německá a dovo- lávají li se páni interpellanti zakročení státního pro Prahu, tuť státní správy povinností je, kdyby vůbec v Praze zakročiti chtěla, aby současně zakročila všude jinde též na ochranu menšin českých a nikoli jen v Praze na ochranu německou, jak by si páni interpellanti přáli. Takž na př. vyvolává se na se- verní dráze císaře Ferdinanda stanice Opava pouze německy, lístky jízdní prodávají se tam jen něme- cké, ač tato stanice slouží též české menšině města Opavy a mnohým jiným ryze českým ohcím. Též nápis stanice v Opavě je jen německý a to vše na naléhání městské rady opavské, která, jakmile nyní dokončí stavbu dráhy elektrické, sotva si na dvojja- zyčnost vzpomene. Pání interpellanti tvrdí dále též toto: »Brno bylo nuceno na všech svých elektri- ckých drahách hned od počátku dvojjazyčnost při dopravě zavésti.« Tvrzení toto needpovídá skuteč- nosti. Všechny nápisy na vozech elektrických

Němec Ferdinand Opava Praha Pání Brno

6 article

Brně jsou jen německé, na př. Tivoligasse, Schlacht- hof, Neugasse, Parkstrasse atd. Nápisy na zastáv- kách jsou výlučně německé, lístky jízdní takléž jen německé (dva lístky jsou zde přiloženy), vyvolávání stanic děje se jen německy a reklamy obchodních firem uvnitř vozů připouštějí se, jen když jsou ně- mecké. A přece sama městská správa brněnská. která jen vysokým censem při volbách a různými nekalými prostředky uměle udržuje se v rukou vý- lradně německých, musila napočísti při posledním sčítání lidu na 40 proc. obyvatelstva českého; při- počtou li se pak k tomu předměstí, nachází sev tomto brněnském okrsku živel německý rozhodně menšině. Vzdor tomu před měsícem osmělil se sta- rosta brněnský dr. Wieser dáti nalepíti na nároží velké plakáty, kterými štváčským způsobem tvrdil, že 1. října 1905 při »Volkstagu« dokázati se musí. že Brno je němeché a že protestuje proti zřízení university české na Moravě, což tak rozjitřilo český lid brněnský, že v ohromných zástupech postavil se přijíždějícím do Brna hostům německým v cestu. aby tito němečtí hosté do Brna svedení poznali sílu živlu českého v Brně a aby seznali tu hroznou lež, jaká tvrzena byla purkmistrovským plakátem.

Parkstrass doktor Wieser Volkstago Brno univerzita český na Morava

7 article

Aby průvod německý do Brna dostati se mohl z nádraží, půl druhé hodiny musili policajti městšií do lidu českého sekati, až konečně prosekali něme- ckým demonstrantům, kteří přišli dráždit a urážet český lid brněnský, cestu. A když pak nastalo větší ještě jitření lidu českého, vojsko několikráte musilo zakročiti. Ač tedy proveden důkaz právě toho dne 1. října 1905, že Brno je městem většinou českým, přece c. k. vláda trpí, aby tabulky, nápisy, vyvolávání slanie při elektrických drahách, aby to vše bylo jen ně- mecké. A kdežto kollegové brněnští pánů interpel- lantů pražských upírají většlně obyvatelstva mar- krabství moravského právo na universitu českou Brně, kteréž se svým okolím má převahu rozhodně českou, páni interpellanti, kteří se těší zde v Praze německé universitě, technice, mnohým středním a ná- rodním školám, kterým vede se značně lépe v ohledu národním, ač jsou vlastně jen troškou, naříkají si ještě na zkracování, jak to učinili v inlerpellaci na Vaši Excellenci 24. října 1905 podaně. Tážeme se tedy Vaší Excellence?

Brno Praha univerzita český Brno

8 article

Jsou Vám všechny tyto okolnosti známy ? Jest zejmena Vaší Excellenci známo, že kdyby c.k. vláda jednostranně chtěla vyhověti německým pánům interpellantům, že dopustila by se nové velké křivdy na obyvatelstvu českém, kterou by si toto za- jisté nemohlo dáti líbit? Chce Vaše Excellence pá- nům interpellantům zejmena uvésti na pamět, chtě- jí-li činiti nároky na dvojjazyčnost v Praze, že sami dvojjazyčnost nesmějí políreti ve městech, kde oni vládnou nad menšinami českými? Návzh posl. Malyho a spol. na zřízení IV. vo- lební kurie přidělen by na žádost navrhovatelů ko- misi pro změnu zemského zřízení Posl. Wüst a spol. podali návrh na poskytnut zemské podpory občanům těch obcí okresu kadaň ského, přísečnického a doupovského, jež letos utrpěly škodu živelními nehodami. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že kurie obe venkovských zvolila do komise pro záležitosti poji- šťovací posl. Hyrše, a žádal komisí pro změnu zemského zřízení, aby se po dnešní schůzi sněmu konstitubvala. Hepřitomnost svou ve schůzi omluvili poslanci dr. Funke, Zuleger, Iro a dr. Grégr. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm jest spůsobilý usnášeti se. Potom přechází se k jednacímu pořadu Prvním předmětem jest první čtení vládní před- lohy s osnovami zákonů, týkajících se změny zem ského zřízení od vydání nového řádu volení do sně mu zemského království českého. Ve formálním ohledu přihlásili se ke slovu po- slanci hr. Buguoy, dr. Nilsche, dr. Reiniger Peters a dr. Herol.

Posl Wüst Hyrš doktor Funke Zuleger Grégr Nilsch Reiniger Peters Herol Praha

9 article

Posl. hr. Buquoy navrhl, aby vládní předloha byla přikázána komisi pro změnu volebního řádu zřízení zemského. Návrh byl dostatečně podporován. Posl. dr. Nitsche (něm. pokr.) pravil, že vzhledem k ustanovení jednacího řádu, který jest imperativní, jest zbytečno činiti námitky proti přikázání předlo vládních sněmovnímu výboru. Potom prohlásil řečník jménem svých přátel, že jest žádoueno, abý komise pro změnu zřízení zemského co možná nejdříve roz- vinula činnost, poněvadž strana, k níž řečník náleží, dva návrhy jí přidělené podala Rečník pak připome nul, že svůj návrh na změnu volebního řádu připo- jením všeobecné třídy voličské podal sněmu již pře sedmi lety. Bylo-li posl. Práškem a drem. Kramářem, jakož i jednotlivými úřadními a poloúřadními lisly k tomu poukázáno, jakoby členové německých stran se byli zavázali, zasaditi se prostě a jednoduše o ny- nější vládní předlohu — pokládá řečník za potřebno učiniti prohlášení ve směru dvojím: 1. Jest úplně ne- správno tvrzení, že by v nějaké poradě veškerých

Posl Buquoy doktor Nitsche Prášek

10 article

německých poslanců z Čech bylo bývalo podáno pro- hlášení, zasaditi se o tyto předlohy jakýmkoli způ- sobem; naopak byl jimi položen důraz na to, že jed- nání, jak interním způsobem bylo vedeno, nikterak není závazno. Jako člen klubu německo pokrokového prohlašuje řečník výslovně, že nikdo nebyl oprávněn jménem klubu a strany s kýmkoli vstoupiti ve vyjed- návání, ač ovšem musí každému býti volno, mluviti s ministrem; ježto však bylo si při záležitostí této počínáno způsobem poněkud věrolomným, musí řeč- ník jménem klubu prohlásiti, že nikdo nebyl legiti- mován jménem německé strany pokrokové vésti zá- vazné vyjednávání, tím méně však dáti závazné pro- hlášení. Co se týče postavení strany německo pokrokové k vládním předlohám, musí býti požadováno před- běžné a úplné národnostní rozhraničení, ježto pře nynějším rozdělení volebních okresů se děje Němeům namnoze újma. Řečník uvedl jako příklad volební okresy jindřicho hradecký a prachatický, ve kterém

Čechy

11 article

10.000 Němeů má snášeti českého poslance. Takové záležitosti nesmějí se pojímati dle staré šablony a ne smí se vycházeti z předpokladů, které před ctyřiceti nebo padesáti lety byly utvořeny. Řačník si přeje, aby otázka řešena byla na základě školního kalastru co se týče kuriatního veta, upozornil řečník, že toto právo veta bylo Němcům Slaročechy již v r. 1883 po- voleno. Co nyní Němcům se nabízí, není ani kousek chleba, nýbrž tvrdý kámen. (Souhlas u přátel řeční kových.) Řečník skončil projevem mínění, že mnozí poslanci snaží se uskutečniti slovo, které poslanee dr. Offner posledně v říšské radě vyslovil, totiž, uza vříti konečně mír v zájmu země i říše; musí to však býti trvalý, čestný mír, který oba uspokojí. Jestliže k tomu nedojde — a dle vládních předloh není takový mír možný — pak Němci budou dále nasazeny míli bodáky. (Souhlas přátel řečníkových.) Nejvyšší maršálek zemský žádal řečníky k slov ještě přihlášené, aby nepřekročovali meze přípustné při debatě formální. Poslanec dr. Reiniger německý nacionál) pro hlašuje, že strana jeho bude hlasovati pro přikázání předloh komisi; strana jeho nehodlá prý pro tu chvíli zaujímati stanovisko k meritu státních předloh, nýbrž zůslavuje prý si v té příčině rozhodnutí, jak poku se týče celku, tak i podrobností předloh pro d. bu po- zdější. (Souhlas) Poslanec Peters (Všeněmec) prohlažuje, že frakce jeho bude sice rovněž hlasovati pro přikázání vlád- ních předloh komisi pro změnu zemského zřízení a volebního řádu, že však v zásadě jsou odpůrci před- loh Gautschových.

Němec Slaročecha doktor Offner Reiniger Peters Gautschův Něme

12 article

Poslanec dr. Herold (národní strana svobodo- myslná): Slavný sněme! Dle jednacího řádu mus každá vládní předloha přikázána býti komisi. Pan hr. Buquoy učinil návrh, aby tyto vládní předlohy přikázány byly již stávajfeí komisi pro změnu zřízení zemského a my z toho důvodu, že jsme v tomto slavném sněmu podali návrh na celkovou reformu zří- zení zemského, jakož i na změnu volebního řádu, ne můeme než si přáti, aby tyto vládní předlohy při- kázány byly téže komisi. Vůči návrhu samému ze- vrubného prohlášení činiti netřeba My zachováváme si vůči tomuto projevu, který zde byl dnes naproti návrhu učiněn, volnost úplnou a budeme předloby vládní zkoumati po věcné stránce i pokud se týče politických poměrů, které se od té doby, v níž vzaly svůj původ, valně změnily. (Výborně !) Při hlasování návrh poslance hr. Buquoye přijat. Na jednacím pořadu nalézalo se dále první čtení návrhu posl. dra Karla Baxy a soudrubu na všeobecné rovně, přímé právo hlasovací pro volby do sněmu království českého.

doktor Herold Buquoy Baxa národní strana svoboda

13 article

Poslanec dr. Baxa: Návrh můj liší se od reso lučního návrhu dra Podlipného tím, že je vypracován do podrobností. Proti posl. Práškovi prohlašuji, že uávrh můj je prost politických a národnostních dů- vodů, ježto podán byl v době, kdy nebylo je ště ani událostí v Úhrách, ani argumentů ulice. Po měm názoru je všeobecné hlasovací právo důsledkem rov- nosti občanské, která skoro v každém moderním zá- konodárství jest již provedena. Je li v základních zákonech vysloveno, že všichní občané jsou si rovní.

doktor Baxa Podlipný Prášek Úhra

14 article

nelze pochopiti, jak může někdo se stavěti proti tomu, aby právě v nejdůležitějších právech nesmírná většina občanstva byla vyloučena. Jsou dvě kate gorie těch, kteří se staví proti uzákonění tohoto sprave- dlivého požadavku. Jedni jsou proti němu z důvodů strannicko- politických, poněvadž se obávají o svou moc, což zejmena platí o velkostatku, částečněo agrárnících a hlavně o zástupcích národnosti ně- mecké. Druhá kalegorie vzpírá se převrácení dosa- vadního řádu, nechtic se vzdáti svého vlivu na ři- zení státu. Nejméně na místě jest výtka, že tyto široké vrstvy nejsou způsobilé, aby mohly zasahovat do zákonodárného rozhodování. Jsou-li tyto vrstvy ve všem jiném nám rovny, mohou-li býti účastny všech ostatních výhod zákona, jsou-li vyspělé pro všechna ostatní práva, nesmíme tvrditi, že by vrstvý tyto nebyly hodny vstoupiti do této sněmovny. Jest to to, co nazývá Comte bojem mezi ideou pokroku a ideou stávajícího řádu. Jest však otázkou, jak dlouho možno tuto ideu pokroku zdržovati v jejim vývoji, když vidíme dnes, jak ohromná síla spočívá v organisaci a uvědomění nejširších mass. Řečník dokazuje, že všeobecné, rovné právo hlasovací vy- lučuje naprosto veškeré koriátní zřízení. Nejméně odůvodněna jest kurie velkých statků, které ani odhad, ani historie již dávno nezaručuje její privilegované postavení. Ale také kurie měst a míst průmyslovýeh jest privilegovanou oproti kůrii venkovské. Kurie měst má 115.000 voličů, kurie venkovská 3.0.000.

Comte

15 article

Bylo by tudiž spravedlivo, by zde zasedalo aspoň dvakráte tolik zástupců venkovských obcí. Má li ještě k tomu býli zřízena kurie IV. se 36 mandály. nebude tím nespravedlnost odstraněna, nýbrž ještě rozmnožena. Jest dnes přes million samosprávných občanů vyloučených ze sborů zákonodárných a to- muto millionu má býti dáno jenom 36 mandáta. Z toho nejlépe vysvítá nespravedlnost navržené vo- lební geometrie. Vidíme to v tak zvané V. kurii na říšské radě, kde na 300.000 lidí téměř připadá jeden mandát. Jak může takový poslanec dostáti svému úkolu, když přece není možno, aby vešel ve styky se svým voličstvem a uvědomil se o jeho potřebách. Zřízení této kurie bylo by přímo urážkou širokých mass. Řečník rozebírá potom jednotlivosti svého ná- vrhu, který bere jako jednotku volební 25.000 vo- ličů, žádaje zejmána, aby také ženám dostalo se vo- lebního práva. Jest přirozeným důsledkem našeho celého hospodářského a politického rozvoje, budou-í míti ženy, které platí daně, v jistých mezích účasí na právech politických. Stanovisko vlády, že má se dociliti napřed dohody mezi oběma národnostmi, ne- může rozumný politik schvalovati, protože potem musili bychom čekati léta a léta. Němci raději zbav tisíce svých krajanů nejdůležitějšího práva politi- ckého, než by se vzdali svých národnostních privi- legií. Daleko spíše můžeme doufati, že teprv až privi- legované stavy cpustí tuto síň a vejdou do ní sku teční zástupcové lidoví, bude lze přikročiti k nejdů ležitějšímu úkolu v této zemi: ke smíření obou ná- rodností.

Němec

16 article

Ke konci prohlašuje řečník, že sice nemohou míti vlivu na svohodné rozhodování sněmovny argu- menty ulice, projevuje však potěšení, že mohutná manifestace dělnictva za všeobecné hlasovací právo došla ve sněmovně zaslouženého uznání. Širokým vrstvám nelze déle zabraňovati, aby nedosáhly svého přirozeného práva, jinak dojde k věcem, za něž ne- budou zodpovědní vůdcové lidu a ti, kteří o vše obecné právo hlasovací se zasazují, nýbrž ony kruhy které elementární proudy doby chlějí zadržeti. Protož Caveant consules! V ohledu formálním navrhuje řečník, aby jeho návrh přikázán byl výboru pro změnu zemského zřízení a volebního řádu do sněmu. (Dlouhotrvající potlesk. Řečníku se blahopřeje.) Návrh tento jest dostatečně podporován a při hlasování se přijí má. Tím jest denní pořádek vyčerpán.

mento ulice

17 article

Návshy a dolazy. Návrhy podali: Posl. Kožmín, Maštálka soudr. v příčině převzetí zemí podporovaných míst ních drah na stální dráhy ústících do státní správy posl. Hodek na poskytnutí podpory státní i zemské obyvatelům okresů blovického a rokycanského, těžce poškozených r. 1905 suchem; posl. Mareš na pod pory pro rolnictvo okresů hořovického a zbírov ského. Proti rejdům Frindovým. Posl. Josef Anýž a soudr. podávají na místo držitele tento dotan Vaše Excellence! Došla nás hodnověrná zpráva že mezi preláty a knížaty katolické církve, v královstvi českém domácími, mezi vládou, diplomatickým za- stoupením říše a dvorem papežským jedná se opět o nové uspořádání správy církevní tak, aby v králo ství českém zřízeny byly nové stolce biskupské z nichž jednomu má z části arcidiéces pražské utvořen býti obvod, uměle úmyslně tak složený, aby obsaho va pouze oblast, osazenou obyvatelstvem pouze německý m. Zprávě této přikládáme víry zvláště proto, že již jednou, přede dvěma léty, prokázáno a samým primasem království českého, J. E. kardinálem-arci- biskupem pražským Lvem svob. pánem Skrbenským, přiznáno bylo, že tehdy řešil se úmysl, biskupsk diécese v království českém rozmnožiti a utvořiti ná- rodnostně ohraničenou diécesi se sídlem v Chebu aniž tehdy dána záruka, že úmysl ta- kový na vždy byl odstraněn. Dokladem toho je veřejný list J. E. kardinála-arcibiskupa pražského svob. pána Skrbenského, dne 28. října r. 1903 ducho- venstvu arcidičeese vydaný. Proto novou zprávou, právě na veřejnost danou, nejmocněji jsm vzrušeni a do nitra duše roztrpčení.

Posl Kožmín Maštálek Hodek Mareš Frindův Anýž Skrbenský Cheb

18 article

Poslanci národa českého jasně jsou vědomi sob významu, jaký v dějinách království českého má ob- dobí reformace a období protireformace. Proto mnohe sebezapření dobrovolně sobě uloživše, veškeré úsili v novodobém proudění národního života ve shodě s národém soustřeďují na národní uvědomění a kul- turní i hospodářský pokrok všech vrstev lidu českého otázky náboženské a církevní v popředí nestavíce- Jest uvědoměle trvalým činem národní práce česk skutečnost, že boje národnostní, že hospodářské roz- pory, kulturní nesrovnalosti a sociální rozdíly ve vlasti naší, zdroje to zápasů, jichž půdou a jevištěm naše domovina jest, nebyly zmnoženy nevraživostí náboženskou. Tu však bez naší vůle, ba mimo naše vědomí, ale proti našemu ne zdolnému přesvědčení politicko-ná- rodnímu i osvětovému, ode dávna zná- mému napořád, jakoby na vědomé nepřá- telské zaskočení národa našeho, znovu chystají se v církevní správě katolick změny, jichž důvodnost není proká zána, o kterých však nepochybně jest jisto, že tvor souvislost s národnostními boji v naši zemi a že potají utvořili mají událost, jejíž podstata je neslučitelná s národ- ním vědomím a přesvěděením všelo českého lidu v království českém.

19 article

Tento samovládný vočin sestrojuje se v době, kdy království české žije v nejtěžších zápasech národních, vedle nichž zaujato hospodářskou tísní i sociá lním bojem, kdy zeměpanské orgány veřejné bezpečnosti nemohou dáti záruky pro udržení veřejného klidu a poládku, kdy násilím mařena jsou zákonem zaru- čená práva příslušníků české národnosti v území zněmčeném, kdy dosavadní řády jsou v základech otřeseny, kdy říše vězí v nejistotách svých zřízení a kdy práva koruny podrobena jsou trvalým a těžkým pochybám. Vším tim zvyšuje se naše znepokojení ze zpráv, že opět v proudu jsou změny obvodů katoli- ckých diécesi ve smyslu národnostního rozhraničo- vání království českého, ledy ve smyslu poli- tických snah, nepřételských jednotě země a nezvratnému národnímu pře- svěděení celého českého národa. Ale vším tím opodstatněno je také naše pevné odhodlání, snahám takovým postaviti se na odpor s ve- škerým úsilím, jaké v národě českém lze vzbuditi k rozruchu a součinnosti. Proto nyní tážeme se Vaší Excellence: 1. Jest V. E. ochotna, učiniti na všech pří- slušných místech neodkladné dřadní sdělení o obavách a rozčilení, jemu jsme dali výraz tímto dotazem? 2. Jest V. E. s to a ochotna, podati sněmu krá- lovství českého svou odpovědí na tento dolaz co nej- dříve plně bezpečnou zprávu o záleži- losti úpravy katolické církevní správy v království české m? Nejvyšši maržálek zemský vyzývá kurii velkých statků, aby po sezení dnešní schůze zvolila jednoho člena do komise školské za posl. dr. Schindlera.

doktor Schindler

20 article

Příští schůze v úterý dne 31. t. m. s Uímto pořadem: 1. Zpráva o volbě. 2. První čtení zprávy zemského výboru v příčině doplňovacích voleb do zemské komise pro daň výdělkovou a do odvolací ko- mise pro osobní daň z příjmů, kteréž prověsti příslušt sněmu. 3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině žádosti obce Dolních Měcholup za vyloučení ze soud- ního okersu říčanského a přiděleni k soudnímu okresu Král. Vinohrady. 4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině žádosti obci Žamberka, Tannwaldu a Poličky za vymožení zákona o osvobození novostaveb o obecních plirážek. Konec schůze o 1 hod. 30 min. Návrh poslance Jana Kožmína a Maštálky ve příčině převzelí zemí podporovaných místních drah na státní dráhy ústících do stální správy: V uvážení, že dráhy místní přivádějí drahám hlav- ním veškeru svou dopravu, čím stávají se zdrojem příjmů pro tyto hlavní dráhy, že stát vykonává vrchní dozor, ustanovuje sazby namnoze v nepro- spěch drah místních, které země vydržovati musí, že následkem těchto sazeb doprava se poškozuje na škodu vozby i země a konečně proto, že by pře- vzetím řečených místních drah zuboženým zemským financím valně zpomoženo bylo, navrhuje se: Slavný sněme, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby ve- škeré místní dráhy zemí padporované a na státní dráhy ústící do sťátní správy převzaty byly.

Král Kožmín Maštálek tenUí Dolní Měcholupy Žamberk Tannwald Polička

21 article

Klub zemských poslanců české »trany agrární konal včera za předsednictví poslance Kubra schůzi. Člen zemského výboru poslanec Žďárský podal v n zprávu o návrhu hraběte Schönborna o povinných hospodářských společenstvech, který bude předložen co nejdříve sněmu království českého; zároveň podal zprávu o jednání legitimačního výboru. Usneseno podati poslanci Kubrem a Práškem k místodržíteli dotazy, protože nebylo zřízeno oddělení zemědělské a oddělení kulturně inženýrské při české technice v Praze. Dále podepsán pilný návrh poslance Hodka na poskytnutí nouzové podpory okresům blovickému a rokyeanskému. Zástupci klubu ve školské komisi bylo uloženo žádati urychlení vyřízení discipliná rního řádu uřitelstva. Poslanec Rataj jako člen pojišťovací komise sdělil, že komise následkem nepřítomnosti mnobých členů konati se nemohla. Po té stránce učiněno příslušné usnesení. Klub německé strany pokrokové měl včera pře sezením sněmu schůzi, ve které pojednal o vládních předlohách na změnu zemského zřízení a o novém volebním řádu. Bylo usneseno, by při prvním čten předloh projeveno bylo stanovisko klubu v ten smysl. že nikdo nebyl oprávněn, aby jménem klubu učinil závazné dojednání o přijetí předloh těch klubem. Pro hlášením tím pověřen byl posl. dr. Nietscho. K akci sirolčinské v okrese poličském. Starosta osadního zastupitelstva poličského p. V. Štěpán in- tervenoval včera ve sněmě u člena z. v. posl. Adámka k vůli příznivému vyřízení různých sirotčích záleži- tostí města Poličky a několika obcí okresu poličského Dostalo se mu uspokojivého prohlášení.

Kubr Schönborn Prášek Hodek Rataj doktor Nietscho Adámek Praha Polička

22 article

Ve prospěch Manětinska. Do sněmovny doslavil se včera řišský poslanec p. Fr. König a společně s posl. hr. Vladimírem Lažanským požádali místodržitele hr. Coudenhova, aby při rozdělování nouzových podpor vzal náležitý zřetel na okres manetínský, který le- tošním suchem přetěžké ztráty utrpěl a vedle toho stále různými nehodami až do dnešního dne jest stíhán. Místodržitel uznal, že poměry na Manetínsku jsou hospodářsky velmi neutěšené a slíbil odpomoc ovšem dle prostředků, které k tomu účelu bude miti po ruce. Deputace obou sekcí lékařské komory, za českou předseda docent dr. Heveroch a místopředseda dr. Kotýnek ze Žižkova, za německou sekci předseda dr. Petřína a místopředseda dr. Jaroschy, k nimž při- pojili se za Ústřední jednolu českých lékařů místo- předseda dr. Janota a jednatel dr. Semerád, vyhledala včera nejvyššího maršálka zemského kn. Lobkovice k vůli zřízení výslužného pro obecuí a obvodní lékaře. Z Jílovska přišla včera do sněmovny deputace a to okresní starosta pan Slabihoud a člen okresního zastupitelstva pan Chleboun a žádali u místodržitele podporu na úlevu nouze následkem živelních nehod. Depulaci uvedli poslanec Kubr a Em. J. Hrubý.

König Lažanský Coudenhove doktor Heveroch Kotýnek Petřín Jaroscha Janota Semerád Lobkovic Slabihoud Chleboun Kubr em J Hrubá Žižkov Jílovsko lékařský komora

23 article

Depulace če kého komitétu pro obesláaí výstavy londýnské, předseda prof. Koula, ředitel Stibral a dr. Luboš Jeřábek dostavili se včera do sněmu, aby s poslanci národní strany svobodomyslné zejména s těmi, kteří jsou starosty nebo samosprávnými funk- cionáři v českých městech nebo větší města česká zastupují, pojednali o otázce uspořádání českého od- dělení rakouské výstavy v Londýně, která tam roku 1906 má býti uspořádána. Deputace ukázala na velkou národní i hospodářskou důležitost výstavy té pro král. české a na potřebu náležitého financování jejího če- ského oddělení. Celá olázka byla dlouhou rozpravou po každé stránce projednána, deputaci pak byla všemi při rozpravě přítomnými poslanci připověděna sou- činnost ve všech směrech pokud lze nejproni- kavější.

profesor Koula Stibral doktor Jeřábek Londýn

24 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Komise pro změnu žemského zlízení a žemského řádu volebního ustavila se po dnešní schůzi sněmovní zvolivši svým předsedou posl. dra. Eppingra, ml- stopředsedy posl, dra. Herolda z Kr. Vinohradů a prince Ferd. Lobkovice, zapisovateli dra. Baxu dr. Damma, Dostála a dra. Herolda z Mostu Příští schůze bude bezpochyby až příští pátek. Doplňovací velba do komize školské. Po dnešn plenární schůzi sněmovní zvelila kurie velkých statko do komise školské na místě dra. Schindlera posl. opata Helmera. Komise pro záležitosti zemědělství konala schůzi dnes po plenární schůzi sněmovní za předsednictví posl. kníž. Ferdinanda Lobkovice. Ve schůz rozděleny byly referáty jednotlivým členům, a bo zejmena: zákon o dědické posloupnosti na statcích střední velikosti posl. dru. Viškovskému; zpráva o stavu hospodářských škol posl. Peschkovi; ná- vrh stran zákona kommassačního posl. Hoíman- novi; návrh na zvelebem chovu koní posl. Pil zovi; návrh na změnu zákona honebního posl. Ku- drnkovi; návrh na úpravu obchodu s chmelem posl. Zulegrovi; návrh stran úpravy zákona veterinář- ského posl. Hyršovi; návrh týkající se chovu do- bytka posl. Ratajovi; návrh stran úpravy daně pozemkové posl. Niklfeldovi; návrhy meliorační posl. Milnerovi; návrhy stran úlev při vojenské službě posl. Bartákovi; petice a záležitosti per- sonální učitelstva škol hospodářských posl. hr. La- žanskému; záležitosti zvěrolékařů posl. Stey- skalovi. Příšlí schůze komise konati se bude v úterý.

Herold Lobkovic Baxa doktor Damm Dostál Schindler Helmer Viškovský Peschek Milner Barták Most Ferd stav hospodářský škola posl Ku

25 article

Komise školská konala po dnešní schůzi sně- movní schůzi za předsednictví poslance preláta dra Sodláka. Nejprve byly rozděleny došlé spisy: tak přikázána zpráva zemského výboru o způsobu vole v místních a okresních školních radách posl. Ervínu Špindlerovi. Petice za nápravu remunerace ka- tolickému duchovenstvu posl. dru. Sedlákovi. P- tice presbyterstva evangelcké církve v Habru a žá- dost evangelických škol, aby učitelské osoby na ve- řejných školách mohly přistupovati k pensijnímu fon- du posl. Vollgrubrovi. Petice místní školní rady v Dejvicích a zastupitelstva obecního v Dej- vicích, aby učitelstvo na tamějších školách ob- drželo 30% drahotní přídavek posl. Josefu Aný- žovi. Petice Petra Vodičky, řídícího učitele za vpo- čítání 3 let do pense a okresního výboru v Nové Pace v příčině ohraničení škkolních obcí posl. dru. Šamán- kovi. Petice presbyterstva evangelické obce o sub- venci evangellckým školám s právem veřejnosti posl. Leglerovi. Petice učitelstva škol v obcích kolem vojenskkého tábora v Mludé za poskytnutí 15% pří- davku posl. Štolcovi. Petice Marie Šnoblové, vdo- vy po učiteli za zvýšení pense dru. Sedlákovi Témuž přikázána petice Marie Dvořákové, vdovy po řídícím očiteli za upravení pense a výchovnéhoa Marie Haskové, vdovy po učiteli, za upravení pense.

Sodlák Špindler Sedlák Josef Aný Petro Vodička Štolc Šnobl Dvořák Hasková Dejvice Dej Nová Paka

26 article

Petice za aktivní přídavek učitelstva příkázána posl Anýžovi. Na to podával referát posl. Houra o petici Zem ského ústředního spolku jednot učitelských za změnu §§ 26., 30., 50. a 73. zem. zákona ze dne 27. leddna r. 1903. Návrh jeho stran § 26. odkázán posl. Špin- dlerovi, referentu pro řád disciplinární, jelikož zá- ležitost tato úzce souvisí s disciolmárním řádem. Ná- vrhy stran §§ 30. a 50. odkázány zem. výb. k šetření. V příčině § 73. usneseno jednání odročiti do příšti schůze, aby mohl býti zjištěn text dle sněmovního prolokolu o tom, jak zákon byl usnesen. Debaty o zá- ležitostech těchto zúčastnili se posl. Anýž, Špin- dler, prof. dr. Čelakovský, hrabě Zedwitz, Burian, dr. Bachmann, Leglera Šťastný. Na to referoval posl. Legler o vdovských pen- sích učitelských. První jeho návrh, aby vdovám po učitelích, které dosud nemají pense, dosahující 600 K, byla tato pense na ob- nos 600 K zvýšena, byl přijat. O návrhu dru- hém, aby všem těm vdovám, které nemají 1000 K pense, byl povelen 20% drahotní přídavek, rozpředla se delší debata, které se zúčastnili zejmena poslanci Špindler, hrabě Zedtwitz a prof. dr. Čela- kovský. Posl. Špindler navrhoval, aby byla přijat zásada 15% drabotního přídavku. Pro návrh zpravo- daje posl. Leglera hlasovali 3 členové a pro návrh posl. Špindlera 5 členů komise, následkem čehož ne- byl přijal žádný z těchto návrhů. Další návrh refe- renta posl. Leglera, aby každému sirotku učitelskému byla podpom zvýšena na 100 K, a je-li sirošků více. aby všem dohromady přiřknuto bylo 200 K a nebylo-l by již tu rodičů, 300 K ročně, byl přijat a tím schůze skončena.

Anýž Houra Špin profesor doktor Čelakovský Zedwitz Burian Bachmann Legler Špindler Zedtwitz Posl

27 article

V komisi pro okresní a obecní záležifosti přidě leny k referálu: petice městských rad v Karlině, Král Vinohrudech a Žižkově za subvenci k uhražení ná- kladů s veřejným chudinstvím spojených posl. dru Pantůčkovi; petice okresního výboru v Nov Pace za změnu § 7. silniční policie poslanci dru. Zimmrovi; peťice obec. zastupitelstva v Domažli- cích za změnu volebního zlízení posl. dru. For- mánkovi; protest obce Hořovic a 9 dalších obe proti zřízení okresního soudu v Hostomicích poel Dostálovi; zpráva zem. výboru o změně hranie mezi Pruhou a Žižkovem posl. dru. Zimmrovii návrh posl. Krütznera a soudr. o vybírání poplatků z převodu pozemků, zakoupených pro veřejné komu- nikace posl. Markertovi. Na to referoval posl. dr. Zimmer o první zprávě zem. výboru o fondu sirot- čím král. českého a navrhl, aby zpráva ta s povděkem na vědomí vzata byla a schválena, a aby zem. výboru uloženo bylo, by před projítím hůty, na kterou pře- bytky sirotčích pokladen zemskému fondu sirolčímu poukázány jsou, nově s vládou vyjednával o ode- vzdání veškerých přebytků zemskému sirotčímu fon- du, po případě o poukázání částí přebytků těch ve výši dosavadní. Návrh referentův přijal s dodatkem posl. Markerta, aby zemský výbor byl vyzván, aby k příští zprávě připojil delailní výkaz přispěvkův od jednotlivých sirotčích pokladen došlých. Na to refero- val posl. Markerl o peticích města Liberce za po- volení mýtního popla tku a o zprávě zemského výboru o nápojové dávce pro město Liberec; návrhy ty schvá- leny. lubileum Ústřední jednoty českého herectva.

Karlin Pantůček doktor Dostál Krützner Markert Zimmer Žižkov Hořovice Hostomice Liberec městský rada Nova Paka Král Vinohrudy

28 article

Čeští herci slaví v těchto dnech svůj svá- tek. Dvacet let úporné, nepřetržité a požehnané práce dokonáno a je povinností české veřej- nosti, povšimnouti sobě, za jakých okolnost začaťo a jaké jsou výsledky snah českých mimo. kteří mají ve své „Ústřední jednotě“ jedinou záchranu ve stáři a nemoci. „Národní Listy“ první signalisovaly my šlenku herecké organisace. Členové společnost Košnerovy po dohodě s Vojtou Sluko- vem uveřejnili dne 12. července 1885 pro- volání k venkovskému i pražskému herectvu. v němž důtklivě vyzývají k založení podpůrného spolku. Důrazně připomínají: „Nečekejme po- moc odnikud, jen na vlastní silu se spolehejme a jistě se doděláme výsledků žádoucích !“ Pode- psán je Slukov a venkovští herci Mušek, Hurt, Novák, Kodet, Košner, Merhaut. Výsledkem byla schůze herců pražských, kteří radostně uvitali pronesenou myšlenku, učinili potřebné přípravy a svolali schůzi všech českých herců na 14. srpen 1885 do Umělecké besedy v Pra- ze. Na novém provolání podepsáni: Slukov, Be- neš, Bucek, Budil, Gabrel, Halle, Chvapi, Kaňkovský, Kempit, Kubík, Lier, Lokaj, Malý Melichárek, Poláček, Stříbrný, Syřínek, Šípek Vodička a Vojan. — Nadšeně přivítal my- šlenku Jan Neruda a jeho feuilleton z 18. čer- vence je skvělýn. dokladem lásky básníkaa žurnalisty k českým hercům. Neruda píše: „Všeobecný spolek divadelní je požadavkem lidskosti, je pro nás Čechy společenskou, je, řekl bych, politickou nutností.“ A končí: „Jen chutě k dilu — šeská veřejnost pomůže a če- ský národ nezavře svých rukou.“ Herci sku- tečně nelenili a již 1. listopadu téhož roku vstoupila „Ústřední jednota českého herectva“ v život.

Košnerův Vojta Sluka Slukov Hurt Novák Kodet Košner Merhaut Bucek Budil Gabrel Chvapi Kaňkovský Kempit Kubík Lier Lokaj Melichárek Poláček Stříbrná Syřínek Šípek Vodička Vojan Neruda Halle Čechy všeobecný spolek divadelní Beneš

29 article

První výbor nového spolku sestaven takto: J. V. Slukov, předseda, K. Šimanovský, místo- předseda, J. L. Bucek, jednatel, A. Pštros, po- kladník, Budil, Houdek, Seiferl, Šamberk, Ve- jan, výboři, Halla, Malý, Rada, Šípek, náhrad- nici, Ort a Paukner, revisoři. Do čestného sou- du zvoleni: Ryšavý, Syřinek, Vilhelm, Chvapil a Vodička. Protektorem zvolen Emihán rytír Skramlík. Hned v prvním roce čítala herecká Jednota 377 řádnýci členů, sdružených v de- vatenácti místních odborech. Účelem Jednoly bylo, podporovati nemecné a sestárlé herce. V roce 1895 zrušeny podpory nemocných ná- sledkem zřízení nemocenských pokladen a pří- jmy Jednoty nadále vyhraženy podporám sta- robním. Téhož roku oslaveno desetileté trvání Jednoty slavnostním představením v Národním divadle, valnou schůzí a mimořádným obdaro- váním deseti nejstarších členů Jednoty. Zpráva Jednoty z tohoto roku podává tyto zajímavé, ba překvapující číslice: Jměni 57.279 zl. 9 kr., členů zakládajících 5, přispívajících 137 a řád- ných 335. Jednota mimo podporování svých členů pracovala na vymanění herectva z ne- důstojného, společenského postavení ustavení divad. zákona, což, bohužel, dodnes nesplněno. Invalidům vyplaceno od r. 1892 K 57.262. Podporu dostává 50 osob. Dnes, kdy „Jednota“ disponuje kapitálem téměř 200.000 korun a čítá členů zakládajících, přispivajících a řád- ných 478, nutno uznati její ohromnou prácia význam, jaký jí v českém světě bez odporu při- náleží. Čeští herci sejdou se v těchto dnech opět v Praze, aby vzpomínali toho, ec bylo a připravili se na novou práci — úplnou or- ganisaci všeho českéha herect. a, zlepšení sociálníck i umělecký ch poměrů u českých divadel a zabez- pečení nerušeného vývoje a rozmachu „Ústřední jednoty českého here- etva“

Slukov K Šimanovský Bucek Budil Houdek Seiferl Šamberk Šípek Ort Paukner Ryšavá Syřinek Vilhelm Chvapil Vodička Emihán Skramlík Jednola Praha národní divadlo

30 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 27. října. (Hr. Dzieduszy- cki o politice polského kola.) Ve společné schůzi sněmovního i říšského kola pol- ského, konaně dne 25. t. m. ve Lvově, hrabě Dzieduszycki pravil mimo jinél: »Souhla- sím s míněním posl. Kozlowského, že rozšířenl moci byrokratické jest nežádoucí, ale za nyněj- ších poměrů nevidím možnosti kabinetu parla- mentního. Na to jest třeba změniti dříve jed- nací řád sněmovní, aby se většině dopomohlo k moci nad obstrukčními snahami. Pochybují, že by všeobecné hlasování přineslo zastupitel- stvo ták národní a solidární, jako jest nynější polské kolo. Proto většina kola nemohla sdileti zápalu pro pilný návrh o všeobecném volebním právě . . . Střecha, o které tu mluvím, není systém kuriátní, nejsou to výsady voličské; střechou tou jest stát, v němž se náš národ může rozvijeti, kdežto kolo jest přesvědčeno, že všeobecné hlasování může se pro stát státi je- dem (!). Již v páté kurii vzmohly se vášně národní; což teprve, až se šovinistickými hesly zelektrisují massy lidu. Vyléčení parla- mentu závisí jedině od decentra- lisace a odevzdání sněmu práv národních. Chtějí rozbiti solidárnost polského kola všeobec- ným hlasováním, chtěji nám ukřivdit, nepřizná- vajíce nám třetiny všech poslanců; v tom smyslu mluvil jsem na říšské radě jmenem kola, pro- hlásiv, že užijeme všech prostředků, jež máme po ruce, než bychom svolili, aby se naší zemi ukřivdilo nerovným prováděním všeobecného volebního práva«.

Dzieduszycký Praha Hradec Lvov poloský

31 article

Schůze, jak již známo, vyslovila polskému kolu na říšské radě jednomyslně důvěru. V Praze, 27. října. (Zemské sněm a parlament.) Úspěšná činnost sněmu krá- lovství českého a zejmena dorozumění obou ná- rodních táborů v otázce reformy zřízení zem- ského a volebního řádu jest podmínkou plodné činnosti parlamentu. Tak na nynější zasedání sněmu českého pohliží vláda, tak se rozumí i jinde předlobám, vládou českému sněmu po- daným. Ale polovina lhůty, vyměřené zemským sněmům, již uplynula a nejdůležitější práce če- ského sněmu jsou teprve v začáteích, tak že v jich skoncování sotva již možno doufati. Vídeňský zpravodaj »Pester Lloydu« soudí do- konce, že vládní předlohy budou již ve výboru zamítnuty. Ale ať už jest osud vládních předloh na sněmě království českého jakýkoli, tolik má »P. L « za jisté, že Gautschův pokus, uzdraviti politicko-parlamentní poměry na říšské radě v české sněmovně, nutno pokládali za nezda- řený. Prolo znalci - poměrů předpovídají, že práce na říšské radě omezí se opět na nej- nezbytnější minimum — na rozpočto ve provisorium. Ale také schválení zatímného rozpočtu jeví se v poslanecké sněmovně pochyb- ným, potvrdí-li se zpráva, že se v něm má státi také opatření stran příspěvku na společné potřeby říšské pro r. 1906. Bohužel v nejdůle- žitější věci jalový průběh sněmovní kampaně v Praze vrhá již teskné stíny na nastávajícl zasedání říšské rady ve Vídni. Zklame se i bar. Gaulsch — dodává »Pester Lloyd«. — Tíito parlamentem a témito stranami se rakouské bíde neodpomůže, ať se páka nasadí ve Vídni, nebo v Praze a nebo v Brně.

Lloyd Gautschův Praha Vídeň Brno český sněmovna

32 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. října. Obrana polské půdy v Poznaňsku. Všecko násilí pruské vlády, sta milliono státní podpory, hakatism, štvanice novin a ne- spravedlivosti úřadů nejsou s to zlomiti houžev. natý odpor, který kladou zeizování polské půdy Poláci. A nejen ji brání, nýbrž sami od Němeů země kupují. Kéž by si všichni Slované vzali z nich příklad ! »Hamburger Nachrichten« běduje: Z P - znaňska dochází jedna Jobova rána za druhou. Zase jeden zemanský sťatek přešel z německých

Polák Slovan Praha Poznaňsko