Periodikum ALTO Viewer

1

28. října 1905.

2

Číslo 297.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

rukou do polských. Nechybíme asi, počítajíce že od r. 1886, kdy pruský sněm Bismarkovi poprvé pevolil 100 millionů marek na zkupo- vání polské půdy v Poznaňsku pro německé kolonisty, vydali jsme Polákům přes 50.000 heklarů německé půdy. Nezdar tento vede k obviňování osidlovacl komise, t. j. hakatistů, kteří budou nuceni ve- řejně se vyzpovídati ze svých hříchů na pru ském sněmu. Pruský sněm povolil na kupování polské půdy pro Němce dosud 350,000.000 marek, ale komise nebyla zákonem na tuto sumu vázána. Komise, majíc tak ohromné fondy v rukou, z počátku půdu značně přeplácela, čímž mnohé Poláky, zvláště zbankrotilé šlechlice, svedla k vý- hodnému prodeji. Ale národní organisace a pro- bouzení vlasteneckého svědomi dokázaly tak ve- liké dílo sebeobrany, že Prušáci přiznávají se k fiasku a tím vydávají poznaňským Polákům vysvědčení slavné. Příklad poznaňských Poláků může býti po- učením a povzbuzením také našemu národu.

Polák Němec Prušák Poznaňsko

6 article

Francie a Německo V »Echo de Paris« byl uveřejněn 21. t. m. interview bývalého ministra námořni- ctví Ed, Lockroye, který byl nedávno na návštěvě u německého říšského kancléře Bülowa v Baden- Badenu. Lockroy prohlásil, že se ani slovem nedotkli ve své rozmluvě politické situacea zejmena že nechtěl mluvit s kaneléřem o ma- rocké záležitosti, poněvadž jednání dra. Rosena a Revoila bylo v plném proudu. Lockroy soudl, že poslední odhalení velice přiostřila napjetí meziFrancií a Německem O Delcasséově politice pravil Lockroy »Tato politika mohla míti jistou velikost, ale dříve nebo později by nás vedla k válce. Kdo sleduje takovou politiku, musí se opírati o mocnou armádu a námořnietvo, ale když se armáda i námořnictvo syste maticky se- slabují, jak se to dělo za vlády Combesovy, je takováto politi ka zcela nepochopitelná a nebez- pečná«. Zaznamenáváme tento významný hlas, po- něvadž v mnohém ohledu názory bývalého ministra námořnictví souhlasí s myšlenkami jiného bývalého ministra námořnictví Lanes- sana, o jehož kampani, zahájené s plukovníky Roussetem a Piequartem v předních žurnálech pařížských jsme se zminili v telegrafiekých zprávách.

Paris Lockroy Rosen Revoil Delcasséův Rousset Francie Německo V BadenBaden Německo

7 article

Pan Lanessan jest rovněž pobouřen dnešním zanedbaným stavem válečné a námořní moci francouzské a tvrdí, že zejmena východní hranice je špatně chráněna. Lanessan činí řadu návrhů na reorganisaci a posilnění armády, jež je nutno bezodkladně provésti. Zejmena pak je nutno opevniti Nancy. Zde by mělo býti nej- důležitější středisko a opora válečných operaeí francouzských proti východu. Německo uznává důležitost stralegickou tohoto města a je připra- veno ihned po vypuknutí nepřátelství zmocniti se Nancy a učiniti z něho střed své operacea zásobování. Většina důstojníků francouzskýeh je přesvědčena o nutnosti opevnění Nancy. Reformy, navrhované panem de Lanessa- nem, budou vyžadovati nákladu 500 až 600 millionů franků a naléhá, aby se co nejdřive obětovala tato suma na ochranu vlasti, aby republika se neprovinila svou nedbalostí a ne- tečností tak, jako druhé eísařství. Lanessanovy náhledy jsou vážné a vychá- zejí z upřímného citu vlasteneckého, ale mnozí, neméně obeznali ve věcech vojenských mají za to, že bývalý ministr námořnictví příliš pessi- misticky posuzuje vojenskou situaci Francie. Otázka »neutrality Francie« v případě anglo-německé války je stále předmětem úvah novinářských. Též Clémenceau se ozval ve svém orgánu »Aurore« velmi ostře proti kladení podobných smělých otázek. Francie je mírumilovná, slovy i skutky dokázala, že nechce válku, ale nenechá si líbit od Německa jakékoli omezování své svobody. Kdy a kdo dovolil ne- odvislému národu, svobodnému člověku klásti tak drzé otázky? Francie ostane neodvislou volnou ve svém konání a nedá se v ničem omezovati Německem, ač má snahu žiti s ním v míru.

Lanessan Nancy Lanessa Lanessanův Clémenceau Aurore Nancy Německo Francie Zejmen

8 article

»Válečný« projev Viléma II. Vilém II. měl za svého pobytu v Drážda- nech — vedle oficiálních již uvedených — i řeč. v níž podle mínění některých listův německých poukszoval na válečné nebezpečí a to těmito slovy, pronesenými při snídani v kasárnách 2. granátnického pluku: »Žijeme v době, kdy každý k branné službě schopný mladý Němec musí býti hotov, zastati se vlast svojí. Jsem přesvědčen, že každý z granátníkův mých jest si vědom této povinnosti.« Jest ne- poplratelno, že styky mezi Německem a Anglil jsou napjaty do krajnosti, ale nevíme, proč by se mělo vyvozovati válečné nebezpečí právě z tohoto výroku Vilémova. Takové milita- ristické apostrofy pronesl Vilém II. ale až dosud téměř v každé svě řeči k vojákům, a to také v dobách nejpokojnějších. Ostatně anglický st. tajemník Brodrick pokusil se zmírniti napjeti anglo-německé řečí, kterouž byl pronesl právě v Guildfordu. Prohlásil, že není žádné (?) příčiny ke sporu mezi Anglií a Německem že nie (?!) nemůže porušiti přátelské styky

Vilém II Němec Drážda Německo Anglit Guildford Anglie Brodrick

9 article

Anglie k Němocku. Dobré styky mezi oběma státy jsou prý výhodny a důležity. Známá slova Roseberyova v polemice mezi Německema Anglii mohla by ale zavdati podnět ke klam- nému nazírání. St. tajemník Brodriek dovozoval dále, že dobrá shoda se sousedy, ať mluví řečí jakoukoliv, jest nutná a žádouci. Všechny po- věsti o nedorozumění musí býti odstraněny, rovněž tak bajka o vpádu 100.000 vojáků do Šlesvicko- Holštýnska. Bajku tuto ostatně sotva kdo mohl bráti vážně již proto, že zrovna mělké moře kol břehů šlesvických na nejméně dovolovalo by v těchto místech úspěšnou akci vylodo- vací, avšak zrovna tak jako netřeba Vilémovým výrokem odůvodňovati alarm, kterým nyní kon- treminy bursovní a jejich orgány také v jiných směrech pracují k sražení kursův, zrovna tak bylo by chybou, pojímati konejšení Brodrickovo tuze optimisticky.

Brodriek Vilémová Anglie Šlesvicko Holštýnsko

10 article

Starý výrok, k čemu že mají diplomaté mluvu, ptatí tu i dnes. Bezděčně nám připadá na mysl malé jubileum diplomatické pravdo- mluvnosti. Bylo tomu v některém z posledníeh dnův právě sto let, kdy rakouský úřadní list prohlásil slavně, že mír také s Napoleonem I. jest zajištěn na dobu nedohlednou. A druhého dne rakouské vojsko překročilo — Inn Odřeknutí krále Oskara. Král švědský poslal předsedovi norského sněmu přípis, v němž praví: »Uznav jménem švědského národa Norsko jako stát úplně o Švédska odloučený, sděluji s Vámi, že jsem rozhodl, zříci se koruny norské. Vzhle- dem na obrat, kterýž nastal v poměrech obou zemí, nemohu věřit, že by pro blaho Švědska neb Norska bylo užitečno, kdyby princ mého rodu přijal volbu za krále norského. V obou zemích neobešlo by se to bez nedůvěry, která by se obrátila stejně proti němu jako proti mně. Nemohu tudiž nabidky storthingu přijati.« Snad dosud nikdy žádný národ nezbavil se tak klidně cizovlády jako zde. Ovšem osvědčil k tomu podmínky hlavní: jasno v hlavách, pevnou, jednomyslnou vůli a mužnost občanstva.

Oskar Norsko Švédsko

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. „Mezinárodní zemský ústřední svaz ho- stinských z Moravy a Slezska“. Ke zprávě o zmařeném sjezdu hostinských v Olomouci, svolaném Němei a reněgáty za účelem usla- vení „Mezinárodního svázu hostinských z Mo ravy a Slezska“, sluší dodati, že z místnost sjezdové vypuzení „zakladatelé“ na důvěrn schůzi, k níž vyžádah si od olomouckého sta rosty Brandhuhera policejní assistenci, přece provedli svou a řečený svaz založili. Nový svaz skládati se bude ze dvou sekcí, české a ně- mecké, které budou míti ve schůzích vzájemne delegály. Stanovy vypracují společenstva mor. ostravské i prostějovské. Všechen národní tisk moravský odsuzuje tento čin již proto, že pro- veden zřejmě z nařízení německého vedení mo- ravského i všechne české veřejně mínění po- važuje novou tuto „mezmárodní“ organisaei hostinských za nepřátelskou českým zájmům. — Boj proti Moravskoslezské vzájamn pojišťovně na Moravě neutuchl průběhem letoš- ního výpovědního terminu pojistek, národní tisk moravský horlivě připravuje půdu zvýšené akei proti němčourské pojišťovně teto, vynikajíefm způsobem zúčastnivší se protičeských manifestae brněnských, také pro rok příští. Správa poji šťovny, stojící pod svrchovaným panstvím po- věstného Rohrera, pokouší se staviti české hnuli jež nabylo nebývalé na Moravě všeobecnosti zvláštním obšírným letákem, v němž nazývá útoky české veřejnosti »nezodpověditelné a úplně bez příčiny«. Také ostalní obraty letáku na- svědčují, že jest přeložen z německého konceplu.

Morava Slezsko Olomouc

12 article

Rozumí se, že oplývá chválou Moravskoslezské vzájemné i zapřísaháním představenstev českých obcí, jímž se dostává najednou přívlastku »slav- ných«, i zástupeů a »et. členů«, aby si těchto útoků nevšímali a věrně vytrvali při německé pojišťovně, která — k Volkstagu velkoněmecky dekorovala. Zástupcové pojišťovny snaží se po- hnouti české členy k uzavření smluv na dese let, aby zamezeno bylo hromadné vysloupení. chystané k říjnu přištího roku. Snahy tyto po- tkávají se všude s odmílnutlm od českých obcl Pojížďky agentů pojišťovny, mijejí se ellem, tak odpověděno na návštěvu zřízence jejího v Pře- rově usnesením všech pojištěnců pojištění přenésti na slovanský ústav. Listy moravské s rozhoř- čením odmítaji výstražný hlas jisté pražské strany proti vystupování čekých členů z Mor. slezské vzájemné a prohlašují, že nutno akc bez ohledu na reservní fondy pojišťovny pra vésti důsledně až do konce. Heslo jich zal »Ať všichni čeští členové vystupují, a kdo dosud nevypověděl, nechť přichystá výpověď na rok přiští. Učinili bychom se jen směšnými, kdyby- chom započatý boj nedokončili a nesměli bychom se potom diviti, kdyby si Němei z našeho hospo- dářského boje činili úsměšky.« — Koncerly Naděždy Slavjanské a naší Němci. Letošní umělecká pouť proslulého pěve- ckého sboru paní Slavjanské po Čechách obe- známila ruské umělce s hranami obhroublé ně- mecké kultury v uzavřeném. Slovanský původ pěvců a hudců výtečné ruské družiny pod vedením paní Slavjanské vznítil v německo-nacionálních hrudích našich Němců vášnivý odpor a přikro- čeno k organisovanému boykotu jejich produkci.

Němei Naděžda Němec Čechy Morava

13 article

Koncerty již zamluvené odmitají se, smlouvy již uzavřené ruší se výpověďmi, provázeným připisy hanou oplývajícími, a kde ke koncertu dojde, ozve se intelligence německá hlasno svými přírozenými zvuky. Zkrátka paní Slavjanská a její pěvci okoušejí ovoce msty pro své po- krevenství s Čechy. Z dopisu, zaslaného nám o tom paní Slavjanskou, vyjímáme: ... Na cestě z pruského Slezska do Vídně mu impressario zamluvil po jednom koncertě v Ja- blonci, Děčíně, České Lípě, Litoměřicích, Ústí Chomutově; za tím účelem najal sály, vymohl si dovolení místních úřadů a oblásil koncerty plaká továním. Ale německým časopisům v oněch mě- stech nelíbila se má sdrzost — jak psaly — že si dovoluji s ruskou písní přicházeti do ryze ně- meckých (?) měst«, i zahájily proti mně štvanici. hanobily obecenstvo, navštěvující slovansko ruské koncerty, vytýkaly majetníkům sálů a divadel, že mně poskytli místnost atd. V některých městech dosáhly toho, že k starostovi odebrala se deputace. žádající, aby se koncert zapověděl, čemuž starosta vyhověl před samým počátkem koncertu. V jiných místech nás uvítali hvizdotem! A kolik něme- ckých společností, vídeňských orchestrů, hudebníků a zpěváků přijíždl bohatnout do Ruska a všichni jsou tam vílání pohostinně! Mne, Rusku, přijímaji však Němci v území českém takovým způsobem

Němec Čechy Slezsko Vídeň Děčín Litoměřice Rusko Český lípa Ústí Chomutov

14 article

Co se týče vzájemnosti, na niž se v po- sledních řádeích naráží, bude zajisté na vzácné umělkyni, aby se postarala o to, by osud, s ja- kým se v německých krajích potkala, vešel ve známost ruského novinářstva. Co může příkoř ruským hostům na půdě české od barbarských Němců způsobené zmírniti, bude zajisté přijeul, jakého se ji dostane v českých krajích. K tomu je povinno české obecenstvo. Jednak aby jako hospodář země odčinilo nezvedenost německou, se kterou se Rusové v Čechách potkali, po- druhé, aby osvědčením vřelého účastenství po- ctilo i umění i slovanský původ umělců. — „O reformě volebního řádu do sněmu království českého a všeobecném hlasovacím právu“ jednati se bude na veřejné sehůzi spol- kové, kterou svolává Občanský klub na Sml- chově na ponděli dne 30. t. m. na 7 1/2 hod. ve- černí do sálu Akciového pivovaru na Smíchově. Vstup volný. — Ke schůzi poslaneckého klubu v zále- žitosti universitní doslo nás toto vysvětlení

Němec Rus Čechy Sml Smíchov všeobecný hlasovací práv

15 article

Slavná redakce! Vzhledem k poznámkám pana dra. Herolda ve čtvrtečním odpoledníku budiž konstatováno, že bylo úločeno na universitn sehůzi pro nedostavení se do schůze jedině na p. prof. Fiedlera, který, jsa univ. professorem a dostav pozvání, mohl se schůze zúčastniti. Na jiné poslance, kteří »pozváni nebyli, ano, jak dr St. Růžička doznává, ani přítomni býti nesměli,« pro nedostavení se do schůze útočeno nebylo. Nelze tedy mluviti o nějakém »nepřístojném jednání« ve smyslu p. dra. Herolda. Dále kon- statuji, že jsem dodalečně zjistil, že p. Hodáč sám jmenoval ve svě řečí jen pp. poslance dra. Kramáře a dra, Pacáka a na dolaz ze shromá- ždění, kde byldr. Herold, odpověděl: ten byl ve Francii. S úetou dr. St. Růžička. — Osobní. Ministr m. s. p. dr. A. Rezek včer odpoledne odjel z Prahy do Vídně. — Z české techniky. Inženýr p. Karel Sich- rovský z Král. Vinohradů podrobil se II. odborne státní zkoušce ze strojního inženýrství a prohlášen způsobilým — Z kruhů právnických. Advokát pan JUD František Zahálka přesídlí dnem 1. listopadu t. r. z Mistku do Kolfna a otevře svoji advokátní kancelář v Husově třídě.

profesor Fiedler Stanislav Růžička Herold Hodáč Kramář Pacák doktor A Rezek Sich Král Zahálka Husův Francie Praha Vídeň Kolfn

16 article

— Dary. K uctění pomátky zvěčnělého svého člena p. Aloisa Srdce, knihkupce v Praze, věnovalo gremium knihkupecké a Spolek českých knihkupců a nakladatelů v Praze místo věnce po 25 K, úhrnem 50 K, Podpůrněmu fondu spolku knihkupeckých roz- nášečů a sluhů. — České dětské nemocnici Omylem bylo ve včerejší zprávě uvedeno, že Česká průmyslová banka v Praze věnovala K 40.— ve pro- spěch české dětské nemocnice místo věnce k uctění památky zesnulého pana J. Kroutila. Správně má státi na místo věnce na rakev pana Aloisa Kastila. vrchního inspektora filiálky Rakousko uherské banky v Praze v. v — Slovanská besada ve Vídni oslavila dne 21. t. m. tichým, důstojným způsobem čtyřicetileté svě trvání akademil, jejižto program byl pečlivě seslaven.

Srdce J Kroutil Kastil Praha Rakousko Vídeň Český průmyslový banka uherský banka

17 article

Zahájil ji starosta spolku hr. -Harrach řečí, v níž přivítal četně shromážděné účastníky, zástupce spolků a vylíčil úkol Besedy, vysloviv přání, aby stala se střediskem všech ve Vídni žijících Slovanů, jimž přál plného zdaru. V akademii účinkovali pan A. Pippich, jenž přednesl báseň, věnovanou Besedě J. Zd. Ranšarem, p. Jar. Hlerle, jehož slavnostní sbor na slova Raušarova komponovaný a věnovaný Be sedě, nadšeně přednesl zpěvácký spolek »Lumire, dále ředitel p. Kalandra, který v slavnostní řeči vy líčil dějiny spolku a jenž po 40 let s drem. Leno chem Besedě se věnoval. Za jihoslovanský klub promluvil šl. dr. Kozió. Professor konservatoře pan Simandl přednesl na kontrabas svou »Romanci« a Kuchynkovu fantasii na Smetanovy opery: »Prodaná nevěsta« a »Hubička«. Slovanský zpěvácký spolek zapůl slovinský sbor od Nedvedova: »Naša zvezda« a ruský sbor od Liadova: Vozlě rěčki«. Chorvatk slečna Josie Petrů, člen zdejší opery, přednesla úchvatně chorvatské písně a pak »Kde domov můj ?« což vyvolalo bouřlivý potlesk. Spolek »Lumire Bendlovými »Vojáky« dodělal se úspěchu. Po vyčer pání hlavního programu řečnil p. dr. Vlasák, ředitel Jos. Gabriel, místopředsedové Besedy, chorvalsky p.

Harrach A Pippich Zdeněk Raušarův Kalandra Leno doktor Kozió Simandl Kuchynkův Hubička Nedvedův Petro Lumire Bendlův Vlasák Jos Gabriel Vídeň spolek hr Smetanův opera Liadov

18 article

Hlaváček, slečna Petrů, dr. Plivko, Slovinec, českya dr. Gospodnětié chorvatsky. Akademický spolek »Slo venia« přednesl píseň: »Lepá naša domovina«. Při slavnosti bylo 22 spolků vídeňských českých i slo vanských zastoupeno depulacemi. Telegramů zasláne hojně se všech stran. Přitomno bylo mnoho česko slovanské intelligeuce ve Vídní dlící, zejmena úřad nictvo s ministrem dre. Randou, rodina ministra dra. Rezka, senátní předsedové, dvorní a sekční ra dové atd., zástupci ústavů peněžních, železničníci obchodu, průmyslu, živnostnictva a uměleckého svěla. — Oslava Sládkova Dnes večer pořádá Ústředn Mstice divadelního ocholnictva českoslovanského v místnostech spolkových v div delním sále Čížkova restaurantu Sládlkov večer. Na pořadu jest přednášk Jaroslava Vichlického o živetě a díle oslavencové ukázky jeho tvorby básnické. Začátek o 8. bodine večer. V tup volný. Hosté vílání — K otáze přeložení prázdnin na středních ško- lách dochází nás z kruhů venkova, na věci interesso- vaných, projev, jemuž dopřáváme místa dle zásady, že má býti slyšena i strana druhá: Pisatel poslední zprávy o předmětu tom patrně měl na mysli zájem učitelů a studujících vys. škol a nikoli žáků a jieh rodi, kterých se v první řadě nutná 5prava la do- týká. Každému ze zkušenosti vlastní známo jest, ž doby učení posledních 14 dnů školy shltnou nejméně z poloviny „vedřmy“. V době od 1.—15. července bý- vaji nesnesitelná horka a i to učení vedle vedřin nemá ceny a jest zbytečně promarněný čas, který by se mnohem lépe zužitkoval levnějším před blavní saiso- nou (15./VII.—15/VIII.) cestováním žactva, kteréž se

Hlaváček Petro doktor Plivko Gospodnětié Randa Rezek Čížkův Sládlkov Vichlický Vídeň

19 article

mu tolik učitelslvem doporučuje. Doby po 15. srpnu nejsou levnějši a krátkými dny tím více se zdraží, neboť do 9 hod. večerní za světla se více urazi ti dá než do 6—7, hodiny koncem prázdnin, kdy slunce též o 1—11/2 hodiny později vychází. Nelze podce- ňovati rovněž přítomnost doma žáků dospělých před 15. červencem v rodinách hospodářů, v mnohých kra- jinách tou debou nalézají se žně v plném běhu již, k vůli čemuž v mnohém již první přeložení konce škol od 31. na 15. červenec posunuto bylo. Rozhodně pak doba od 1. září jest vhodnější k učení, nebot vedra již ustala a světla k pozdním odpoledním ho- dinám učebným dosud hojnost jest, oproti rychle pak nastupujícímu temnu po 5. hodině koncem září a v říj- nu. Přimlouváme se ludíž za opravu lu; dávno jest žádoucna a jinde již nahlédnuta byla. — Organisované dělnictvo české slrany národné- sociální v Praze —III. a IV., pořádá v neděli 29. t m. o 3. hodině odpolední veřejnou schůzi lidu s pr- gramem: »Soustavné zdražování potravin a nov zemská dávka z piva«. Schůze koná se v dolejšíe místnostech hoslince »Renthausu« v Praze — III. , Nerudově ulici — Z měslské rady pražské. (Nová silnice. Sděleno ve včerejší schůzi, že při komisi na stavbu silnice od sadů Cholkových do Bubenče nebylo prot projektu činěno námitek, resp. pokud byly předne seny, vyhovělo se jim. Sa stavbou silníce v brzku se započne. — (Čertovka.) K návrbu p. dra.

Cholkův Praha Nerudův ulice Bubeneč Čertovka

20 article

Pinkasa, aby Čertovka na Malé Straně zavčas byla vyištěna od stavebního materiálu, sdělila kancelái kanalisační, že se tak stane, jakmile práce kanali- sační, v okolí tom právě prováděně, budou ukončeny — (Italské vyslanectv!) ve Vídni vzdalo díky za obnos 300 K, věnovaný ve prospěch postí žených zemětřesením v Kalabrii. — (Sbírky n pomník Fr. Palackého.) Ředitelstvo »Svato- bora« postoupilo z fondu na postavení pomníku historiografa Fr. Palackého další obnos 40.851 K 78 h v hotovosti, depositu a knížkách. Sdělení vzato na vědomí. Obnosy uloženy v Zemské bance. — (Pří spěvek na přístav holešovický.) Zemský výbor byl obci pražskou požádán, aby urychlil po- volení příspěvku na přístav holešovický. Na to došla nyní od zemského výboru odpověď, že návrh v tom směru byl již sněmu král. českého učiněn a pří- slušné položky vloženy do rozpočtu. — (Stíž no st konsumentů.) Na základě stížností pana dra Holubovského upozorňuje dozorčí rada pro tržnictví aby kupující obecenstvo své stížnosti na nezdvořile chování trhovců sdělovalo správě tržnice. Také měst- ským strážníkům uloženo, aby v čas zakročovali. —

Palacký Svata Holubovský Čertovka Vídeň Kalabrie Francie

21 article

(Volné návrhy.) Dozorčí radě nad tržnictvím příkázán byl návrh p. m. r. Ludy, aby trh od sv Jakuba, který se značně rozšířil a překáží frekvene zejmena školních dítek, byl přeložen do dvora Týn- ského. — Schválen byl návrh p. dra. Schatfa, aby s přizváním zástupců sousedních obcí konána byla anketa za účelem dosažení definitivního, vyhovují- cího řádu stěhovacího. — (Poplatků a mo s ného) bylo přijato v týdnu od 15. do 21. října na silnici podolské 519 K 82 h, na lávkách želez- ničního mostu vyšehradského 323 K 32 h, na mosté Palackého 5657 K 80 h, na můstku žefinském 152 K 12 b, na novém mostě kamenném 4907 K 30 b, na řetězové lávce 864 K 54 h, na mostě Františka Jo- sefa 4435 K 54 h, na pilotovém mostě přes Štvanie 3137 K 18 h, na mostě libeňském 480 K. — V tom- též týdnu obnášel hrubý příjem v lázních: v par- nich a vanových na Žofině 795 K 80 h, ve slatin ných 28 K, v uhličnatých 24 K, v lidových v Hol šovicích 110 K. — V lýdnu do 28. t. m. bylou obce zaměstnáno 3439 dělnik), z nichž 226 miimo řádných.

Luda svatý Jakub Palacký František Jo podolský 28 K

22 article

— Z obcí předměstských. Ve schůzi městsk rady v Žižkově, konané dne 26. října, povolena byla stavba čtyřpatrového domu v Závišově ulici panu Karlu Veselému a slanovena komise k žádosti pana R. Weisse za povolení k stavbě nárožního domu na Pernštýnově náměstí. Stanovena komise sestávající z městských radních pp. A. Kapra, Frant Týbla, V. Axlera a J. Bucháčka, dále člena městského zastupitelstva F. Rady a R. Růžičky, předsedy spo lečenstva řezníků, ohledně zřízení výseku chybného masa v masném trhu; ke komisi přizve se též zá stupce sociální komise. Dále vyřízeno bylo 36 zále- žitostí stavebních, hospodářských, živnostenských. osobních a správních. Hlášení branců na rok 1906 v Žižkově koná se od 1. do 30. listopadu 1905 u m'stského úřadu v Žižkově (radnice číslo dveří 7) od 8 hod. ráno do 11/2 hod. odpol., vyjma neděle a svátky a vyzývají se všichni branci v letech 1885, 1881 a 1883 rození, jakož i branci, kteří dříve k odvodu povinni byli, ale povinnosti odvodní dosu nevyhověli a v Žizkově bydlí, aby se v uvedené době k odvodu přihlásil. Každý vykázati se must listem domovským a křestním. Branci, kteři žádat chtějí o povolení výhody, aby se směli stavěti v ob vodu svého bydliště, musí podati žádosti opatřené k lkem za 1 K do konce listopadu 1905 přímo u svého příslušného hejtmanství.

Veselý R Weiss A Kapr Týbl V Axler J Bucháček F Rada R Růžička Branek Žižkov Závišův ulice Pernštýnov náměstí

23 article

— Zemské úřadnictvo účetní a manipulační po dalo zemskému sněmu král. českého odůvodněnou žádost za upravení svých neutěšených poměrů. Ci- ferně proveden jest v těto jeho žádosti důkaz, ž žije v mezích nejskrovnějších a nejnutnějších polře existenčních, že vyloučeno jest i jeho rodiny z ve- škerých požitků zábavy a osvěžení, že nemá možnosti. aby pečovalo o vývoj dalšíhe vzdělání svého a to ne- jen v zájmu vlastním, ale i v zájmu úřadu, jemuž duševní potenci svoji cele věnuje. Nezbývá, nežli aby takový úladník sháněl na úkor absolventů škol ob chodních výdělek vedlejší, aby jako síla pomocná pracoval až do pozdních hodin večerních v kance- lálich advokátních a komptoirech obchodních a ne přeje-li mu Štěstěna dosíci vedlejšího zaměstnán vůboc, pak ovšem jedině v dluzích kyne mu chvilkov spása provázená trpkým vědomím, že krokem tím na- dobra pohrobuje klid a spokojenost duševní a že un do své úřadní tabulky kvahfikační uvádí signum „po

uno

24 article

měrů nespořadaných“. A tak v hrozných a nesnesitel- ných poměrech úpí těměř 34 všeho účetního a mani- pulačního úřadnictva zemského. Než mimo nízkou a panujícím drahotním poměrům naprosto neodpoví- dající výměru služebních požitků jest ještě další zá- važná příčina dnešních tak ubohých a bědných so ciálních poměrů úřadnictva zemského. Jest to neblahá okolnost, že se místa úřadnická ve službách zemských nesystemisují ve stálém poměru ke vzmáhajícímu se vývoji úřadní agendy a že velké procento míst úřad- nických zastáváno jest prozatímními denními písaři ponejvíce s denním platem K 2.50. Tak v kalegorii účelní při stavu 231 úřadníků skutečných (včelně 49 úč. praklikantů) obstarávají úřadnické práce ještě 103 síly pomocné (aspiranti s denním platem K 2.50) a v kategorii manipulační při stavu 41 úřadníků sku- tečných existuje dokonce 68 sil pomocných, z nichž 40 pověřeno obstaráváním agendy úřadnické a pouze 28 pracemi pomocnými. Jeví se tudíž v kategorii účelní poměr počtu skutečných úřadníků k silám pomecným jako 34. 12 a v kategorii manipulační dokonce obrá- ceně jako 1/4: 34, 1. j. v kategorii zemského úřadniclva manipulačního jest jedenkrát tolik pomecných s s denním platem K 2.50 jako skutečných úřadníků.

25 article

Toť poměry přímo hrozné! Kdyby všecky síly, jež agendu úřadníka obstarávají, úřadníky také se staly. pak by zavládl i rychlejší postup a úřadnictvo samo- zřejmě dospělo by k útěšenějším daleko poměrům Žádá tedy zmíněné úřadnictvo: 1. aby důkladná úprava nejvýše ubohých poměrů úřadnictva zemského — zejmena kategorie účetní a manipulační ještě v le- tošním zasedání sněmu, po připadě rozpočtové komise vypracována a usnesena byla, po případě aby při- měřený drahotní přídavek byl mu poukázán, 2. aby systemisováním přiměřeného počtu úřadnických míse byl nadobro odčiněn nešvar, aby úřadnická místa byl zastávána silami pomocnými s denním platem K 2.50. 3. aby příbytečné bylo zvýšeno z posavadních 20 n 30%, 4. aby pětileté přídavky byly zvýšeny ze 200 na 400 korůn — Akce proti zvýšení zemské dávky z piva. Včer odpoledne konala se v Čížkově restauranlu v Ječné ul. schůze hostinských pomocníků, aby protestovali prot chystanému zvýšení zemské dávky z piva. Schůzi předsedal p. Seidl a hostinské spolky z Prahy a před- městí vyslaly do ní své deleguly. Ve smyslu pronese- ných řečí byla přijata tato resoluce: „V době, kdy na základy živnosti hostinské podnikán je ne- spravedlivý útok zvýšením zemské dávky z piva, jejíž uzákoněním byla by způsobena hostinství nezměrná škoda a znamenalo by to zničení jeho samostatnosti stavíme se po bok svým zaměstnavatelům na ochran hostinství a společně s nimi co nejrozhodněji prote- stujeme proti jakémukoliv zvýšení zemské dávky z piva. Slibujeme všemi prostředy přičiniti se o to abychom její uzákonění zmařili. Zvýšení zemské dáv- ky z piva prohlašujeme za čin nesnyslný a politicky

Seidl Praha

26 article

bezcharakterní, jimž v zájmu vrstev majetných, pro- střednictvím jedné živnosti — hoslinství — za cenu jejího zničení má být z nejširších vrstev chudého lidu ročně 25—30 millionů korun vymačkáno. Se stano- viska poměrů nás pomocníků, kteří trpíme nejdelší dobou pracovní ze všech odborů hidské práce, kteř nepožíváme pruvidelně a řádně dne odpočinku a kte místo na stálou mzdu jsme odkázámi na nahodilé zpro- pitné, protestujeme proti zvýšení zemské pivní dávky z důvodu, že chceme, aby hostinství, které až n skrovně výjimky nestojí si finančně silně, uchován bylo v nynějším stavu, jenž dovolil by nám s úspě- chem žádati upravení doby pracovní a zavedení pravi- delného dne odpočinku i docílení zvýšení mzdy. Z- vedením zvýšeně dávky pivní bylo by na dlouhá léla velké hostinstvo ochromeno a malé živnosti zni- čeny a tak my pomocníci s vyřízením našich opráv něných požadavků na léta byli bychom odkázání če- kati a dále trpěti.“ Ke konci vysloven v resoluci po žadavek zavedení všeobecného, rovného práva hla- sovacího a rovněž schválen dodatek, v němž požádán poslanci, aby zvýšení zemské dávky třeba i obstrukc zmalili — V Klárově ústavu slepoů v Praze (Kláro 131III) uspořádána bude v neděli, dne 29. řijnat r. výstava prací a výrobků slepých chovanců at od 9. hod. ráno do 6. hod. več. Ústav bude po celý den obecenstvu ve všech částech přístupen.

Klárov ústav slepo v Praga Klára 131 III

27 article

— Na vzdělání českých dítek Ústřední Mati školské dne 26. října 1905 přispěli: Městský důcho v Naslích 150.—, český klub folografů-amatéro v Praze 2 K, obec Pěčíce 20 K, obec Vykáň 42 30 okresní výbor v Želez. Brodě 20, odbor Ústř: Matice školské v Hostomicích 219.60, obec Vlčkovice 10 obec Hluboká 5. obec Nechanice 29, obec Ježovice 440, obec Chvalina 10, hosté u Svitáků v Borova- nech 10, obec Kváskovice 7.56, občanská záložna v Rlyni 5, obec Chelčice 21.70, okresní výbor ve Zbi roze 50, obec Slapy 12, obec Lažany Dolní 10, ob čanská záložna v Bystříci pod Pernštýnem 10, obee Kouty 8, odbor Ústřední Matice školské v Olomouc 400, stolní společnost v restauraci Grand hote »Austria« v Olomouci 30.

Sviták Praha Vykáň Hostomice Hluboká 5 Nechanice Ježovice Chvalina Borov Kváskovice Rlyně Chelčice Lažany Bystřík pod Pernštýn Kout Olomouc český klub folograf obec Vlčkovice obec Slapy Grand Austria Pěčit 20 K

28 article

— Obrovské zvýšení přírážek zemských hroz vzhledem k značnému deficitu zemskému všem po- platníkům daní přimých; pokud by se toto majitelo domů týkalo, možno již mluviti o skutečné konfiskac jich majetku. Domovní daň v té výši, jako v Ra kousku, nenalézá se vůbec již v žádném státě evrop ském; měla li by být přes to daň tato dalšími zem skými přirážkami zvýšena, překročil a by v Pra ze výši 50 proc. hrubého výnosu nájem ného. Následky toho by ovšem byly nedohledné K odrácení tohoto nebazpečí pořádají Spolek majitelů domů pro Nové Město pražské a Král. Vyšehra spolu s ústředním sborem majitelů domů v král českém za podpory všech ostatních spolků majitelů domů v Praze a v předměstích v úterý dne 31. října o 7. hodině večerní v restaurantu Choděrově protestní schůzi majitelů domů pražských i před- městských, k níž, poněvadž by zvýšení přirážek k dani výdělkové asi těžce dolehlo i na krohy živno- stenské, zváni budou i zástupcové živnostenských společenstev. Péčí ústředního sboru projektovány jsou podobné schůze po celém království, všude tam, kde nalézají se organisace majitelů domů.

Král Choděrův Nová město Praha

29 article

— Z pánve hnědouhelné. Veškeré práce zřízene c. k. státních drah včetně i úřadníků zahájeny byly dle složitých a dopravu tudíž značně zdržujíeích in strukci. Důsledky toho se jevl. U některých dolů př stalo se odpůldne následkem nedostatků vozů praco- vati. Sbor důvěrníků vydal provolání, v němž se praví, že hospodářsky zubožení zřízenci státních drah v pánvi hnědouhelné, trpící hrozným tlakem dnešních drahotních poměrů, již po tři roky vysílají deputaci jednu za druhou, předkládají prosby o zlepšení svého stavu, žádali, aby správa stálních drah umožnila jim existenci dvaceliprocentním přídavkem ke všem pla- tům a k příbytečnému a čekali s dychtivostí jak po- chodí deputace zvolená dne 17. září veřejnou schůzí v Horním Litvínově. Když však dne 3. října dostalo se ji jenom slibů a poznámek, že požadavek dělnictva bude se »studovati«, byla naděje zřízenců do budoucnosti pohřbena Zřízenci se proto rozhodli, že v nastavší době podzimní kampaně, kdy ukládá se jim zvýšená pilnost a obětavost slu- žební, počnou v celé hnědouhelné pánvi od 26. října bez rozdlln kategorif, národnosti a politického pře- svědčení vykonávati službu přesně dle instrukcí na celém českém severu přesně plniti zákony do- pravní. — Jak se nám dále sděluje, lze mezi za- městnanými, kteří pracují nyní dle instrukce, spa- třiti četné dozorčí úřadniky ředitelství c. k. státních drah, kteří však vůči stále větších rozměrů nabýva- jicímu zpozďování vlaků jsou bezmocni. Vlaky ná- kladní dnes již opozďují se i o 4 hodiny. Dnes od- půldne přibyl do H. Litvinova chef dopravy šl Pokorný.

H Litvinův Pokorná Horní Litvínov

30 article

Z kruhů zřízenců píše se nám ještě v téže věci: Postup zřízenců c. k. státních drah na Českém se- veru, způsobuje vždy větší rušení dopravy, které bude nedozírně, pakli správa státních drah oprávně- nému požadavku dvaceliprocentního přídavku nevy- hoví. Jistý počet dolů následkem tohoto počínání zřízenců, nepracujících roste. Vedle toho působí okolnost tato ve značné míře i na průmysl cukro- varnický. Orgánové ředilelství státních drah hledají vinníka toho všeho — leč měly by poznati, že hnuil toto vzrostlo silou elementární z bídy. — Pakli zří- zenci ještě anes vytrvají, nastane stagnace veškeré dopravy« . ..

31 article

— Spojení obei předměslských s Prahou k společnému užívání ústředního trhu a jatek. Otázka tato postoupila opět ku předu včerejším usnesením městské rady pražské. Referent správní rady ob. st. pan Červený přednesl v této věci následujíci ná- vrhy správní rady: 1. aby na společenství podniku jatečního participovaly zúčastněné obce podle klíče, udaného kanceláři statistickou obce pražské a obcí předměstských; dle tohoto kliče připadá na obec pražskou účastenství 5940%; 2. aby správou spo- lečného podniku pověřen byl jediný společný orgán, jenž by nazván byl správní radou, čítající 20 zá- stupců, ze středu zůčastněných zastupitelstev volený 3. aby správní radě společného podniku jatečního předsedal starosta aneb ten, kdo by podle jednacího řádu správní rady k tomu byl povolán. — Důsledkem toho usneseno dale, aby elaborát, na těchto pod- kladech referentem vypracovaný, byl správní radě předměstských jatek oberních předložen, načež by k dojednání ostatních otázek, po případě sporných, byla svolána zvláštní anketa obce pražské a správní rady předměstských jatek obecních, k níž by pozvání byli též zástupcové zemského výboru a místodržitel- ství. — Veškeré návrhy rada městská schválila,

Červená Praha

32 article

— Rozpočet obce pražské na rok 1908. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské bylo počato s pro- jednáváním řádného rozpočtu obecního na rok 1906 a probrány položky, týkající se zastupitelstva obec- ního, magistrátu a úřadů obecních, výběru daní čávek, tržnictví a zásobování města, školství, chu- dinství a dobročinnosti a zdravotnictví. Při oddělení chudinství poukázal stav. r. p. K. Viček na to, jak osvědčil se fond chudinský na zamezení pouliční žebroty a žádal, aby opětně bylo intervenováno u policie, aby se proti pouliční žebrotě přísně za- kročovalo. Starosta p. dr. Srb a vrch. řed. p. Brož sdělili, jaké kroky až dosud v té příčině byly činěny a usneseno ve smyslu návrhu st. r. p. Vlčka opětné zakročit. — Pronájem místnosti v domě se řemeslnickými dí'nami a byty. Obec pražská vystavěla v assana- čním obvodu v ulici Bilkově dům se řemeslnickými dílnami a byty, jehož má být používáno již od pří- štího termínu listopadového. Účelem této stavby bylo zvláště odpomoci do jisté míry alespoň tísni o ře- meslnické dílny a byty, jež nastala prováděním podniku assanačního a regulací vnitřního města vůbec. Aby vyhověno bylo tomuto účelu, byla při pronajímání místností v domě řemeslnickém stano- vena zásada: míti zřetel pouze na nabídky těch, kdož bydlí na Starém městě a zejmena přihlížeti k těm, kdož následkem regulace vnitřního města jsou anebo již byli nuceni se vystěhovati. Tím se laké vysvětluje, že posud bylo pronajato úplně to- liko čtvrté patro a skoro celé třetí patro, kdežto v přízemí, v prvém a druhém patře bylo prozatím poměrně jen dosti málo místností pronajato. Nabi- dek dochází sice veliký počet, avšak nevyhovují právě dotčené zásadě, totiž jsou to nabídky ze řad řemeslníků, bydlících mimo Staré město, ba i mimo

Srb Brož Vlček Bilkův dům

33 article

Prahu. Z toho důvodu obec pražská prozatím vy- čkává a poskytuje příležitost domácím, blízkým ře- meslníkům, aby si prostornou, vzdušnou a všem po- žadavkům zdravotním plně odpovídající dílnu a byt v řemeslnickém domě vyhledali a jest zajisté v je- jich zájmu, aby tak v brzku učinili. Obec pražská, až uzná, že ti, pro něž vlastně stavěla, v domě ře- meslnickém usaditi se nehodlají, bude nucena — jak bylo sděleno ve včerejší schůzi městské rady — prolomiti svíchu dotčenou zásadu, poněvadž dalším marným vyčkáváním ušla by jí činže a utrpěla by materiální škodu. Podrobnější informace podá referat aseanační. — Obsc pražská a vojenský erár. Na Hradča- nech provedl vojenský erár některé novostavby nevyhověl při tom žádosti obce pražské, aby — jako každý stavebník — postoupil obci zdarma pozemky uliční. Stižnosti, Fterou obec pražská v tom směru podala, ministerstvo vnitra nevyhovělo, ježto prý s nejednalo o žádnou parcelaci. Ve včerejší schůzi městské rady bylo uzneseno podati stížnost ke správ- nímu soudu.

Praha

34 article

— Pětitisící stroj v akelová strojírně dříve K l- ben a spol. va Vysočanech. Tento závod docílilv krátké době několika let netušeného a potěšitelného rozmachu. V těchto dnech bylo tam dohotoveno pěti- tisící dynamo, určené pro loď rakouské námořní flo- tily a tato číslice strojů byla včera příležitostně oslavena. V hlavním oddělení dílny shromáždilo s přes 600 dělníků a zřízenců závodu. Tam bylo umí- stěno dynamo, ozářené bílo červeno modrými žárov- kami a vyzdobené svěží zelení květin. Ke stroji za- vítali v zastoupení akciové společnosti pan předseda J. Dimmer a ředitel Živnostenské banky pan Ru- žička, dále řed tel podniku pan Kolben, kl-ří uvítali vrchního inženýra námořního p. Koksa. Pan ředitel Kolben vysvětlil důvod domácí oslavy, dotkl se roz- machu závodu a toužil po dalším jeho zvelebení.

J Dimmer Kolben Vysočany

35 article

Pan předseda J. Dimmer vyslovil při této příležitosti díky řediteli, úřadnictvu a zdatnému dělnictvu. Vy- slovil potěšení nad dosavadním souladem všech spolupracovníků a přál si, aby tento soulad i na dále potrval. Správní rada podniku bude vždy pečovati o to, aby každé nedorozumění v míru a dobrotě bylo urovnáno. Dále si přál, aby pětitisící stroj pra- coval tak, jako všichní jeho předchůdcové a hlásal všude slávu české práce. Vzpomenol také objednatele námořní správy a provolal slávu panovníkovi. Zá- stupce námořního úřadu vrch. inženýr Koks zmínil se o velkých úkolech novodobých strojů elektrických na obrněných lodích, pochvalně dotkl se zdatnosti českého průmyslu a trojnásobné »Hura!« pr. volal správní radě a tediteli podniku. Potom podniknula procházka celým podnikem. — Opětná stávka českých školáků. Stav panu- jící na české škole v Hor. Růžodole, jest na dále neudržitelný. Následkem nedostatečných místnosti vyučuje se střídavě a dostává se dítkám českým denně nejvýše 3 až 3 a půl hod vyučování a ná- sledkem stále neupravených poměrů na této škole dítky dosud potřebných učebnic ani nemají a vy- učuje se jen tak, »aby se učilo«, V nastávajícím období krátkých dnů však ani tolo střídavé vyučo- vání nelze prováděti, ano vyučování po 4. hodině odpolední pro nastávající soumrak jest vůbec zne- možněno. Dítky některé vážně onemocně y, nachla- divše se buď v chatrném školním baráků (do něhož i prší), baď při nuceném čekání v dešti na rozbláceném poli před školou před vystřídáním jednotlivých oddělení, poněvadž není při škole ani

J Dimmer Hur Růžodol český škola v hora