1
article
Úiok na stávkovský tábor.
y. Z Nov. Yorku, 10. června. Poblíž Dun
villu dobyla milice státu Kolorado pod gen
Belleaiem tábor stávkujících horníkův, z nichž
bylo 5 usmreeno a 15 jato. Další bitky
se očekávají, ač orgán hornický »Record« zr
zuje od dalšího marného odporu.
York
2
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 10. června. (C.-B.) Velitel námoř
nietva admirál svob. pán Spaun vrátil se včer
večer z Pešti.
Ministr hr. Goluchowski vrátil se z Pešti
Arcikníže František Salvator odje
odpoledne jako císařův zástupce do Gmundenu
na pohřeb princezny Mary hanoverské.
Z Pešti, 10. června. (C.-B.) Cisař přija
dopoledne m. p. hr. Tiszu v delší soukrom
sudienci a ve 3 30 hod. odpol. odjel zvláštním
dvorním vlakem do Vídně.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 10. června. (C.-B.) Poslane
eká sněmovna schválila návrh předsedův
aby volba dvou členů kralevinské deputace na
nístě odstoupivších členů hr. Apponye a Edm
Barty byla provedena v sobotu. Sněmovna potom
jednala o vicinalních drahách. Předloh
schválena. Dále jednalo se o peticích, přede-
vším o těch, jež týkají se zrušení vinn
celní klausule, jež bylo zahájeno v květnu
r. 1904.
Poslanec Szederkenyi nalehá v delší
řeči na deflnitivní označení stanoviska vlády v této
záležitosti. Ličil škody, které uherské vinařství
a uherský obchod s vínem utrpěly po dobu
jedenáctiletého trvání vinné celní klausule a vy-
zval vládu, aby upokojila veřejné mínění uher-
ské v té věci. Strach, který vláda má před vy-
puknutím případné celní války s Italií, je úplně
bezdůvodný.
Spaun
Goluchowský
František Salvator
Maro
Szederkenyi
Vídeň
Pešť
Gmunden
edm Bart
Italia
3
article
Ministr Hieronymi opřel se tvrzení,
že celní sazba ze 3.20 na italské víno ustano-
vena tak skrovna z politických příčin, k vůl
trojspolku. V r. 1891 všichni interesenti nalehal
na snížení této celní sazby a vláda chybila pouze
tim, že podvolila se tomuto populárnímu poža-
davku. Nespravedlivou je také žaloba, že vláda
mlči tvrdošíjně o této otázce. Konečně prohlásil
ministr, že nemůže přijmouti návrh, jímž ukládá
se vládě, aby při uzavírání obchodní smlouvy
s Italií uvážila podané petice a nepovolovala
v celních sazbách, obsažených v celním tarifu,
proto že nemohlo by se zdárně vyjednávati, kdyby
vláda neměla volnosti v otázce, jež je tajem-
stvím kompaciscentův a předpisovalo se ji, eo
má činiti. (Pochvala v pravo.)
Poslanci Udvary, Daranyi a ba
Kaas přimlouvali se za návrh; poslanec Ra
kovszky vzdor všemu vládnímu ubezpečování
soudí, že hlavně ohled na trojspolek zajišťuje
uzavření obchodní smlouvy s Italií, načež další
rokování položeno na zejtřek a schůze sgon
čena ve 2 hodiny odpoledne.
Hierony
Udvara
Daranyi
Kaas
Italia
4
article
Uherské poměry parlamentní.
Z Pešti, 10. června. (C.-B.) Strana neod
vislosti usnesla se v dnešní své schůzi nepovo-
liti předlohu indemnitní a při jejím projednáván
postup vlády ostře skritisovati.
Z Pešti, 10. června. (C.-B.) Finančn
výbor uherské sněmovny schválil v dnešn
schůzi rozpočet ministra kultu a vyučování
celku i v podrobnostech.
Arcikníže Bedřich v Anglil.
Z Londýna, 10. června. (C.-B.) Arcikníže
odjel dnes ráno zvláštním vlakem do Alders
hotu ku přehlídce vojska.
Z Aldershotu, 10. června. (C.-B.) Arcikníže
Bedřich, prine Waleský a vévoda Connaughtský
odebrali se po svém příjezdu s četným komon
stvem a cizími vojenskými zmocněnci na laffan-
skou rovinu, kde byla přehlídka 17.000 mužů.
Před návratem do Londýna panstvo snídal
s důstojnictvem gardových dragounů.
Z Londýna, 10. června. (C.-B.) Arcikníže
Bedřich vrátil se sem k 5. hod. Když byls
zůčastnil hostiny u následnických manželů,
zavítal na ples do buckinghamského paláce.
Zejtra v 10 hod. dopol. odjede bez ofici
šlniho loučení.
Bedřich
Connaughtský
Pešť
Anglit
Londýn
Aldershot
uherský sněmovna
buckinghamský palác
5
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 10. června. (C.-B.) Na rozkar
ministra vojenství odložena zejtřejší důstoj-
nická zábava na 15. červenec, výročn
den volby krále Petra, kdy konati se budou
také jiné slavnosti.
Také studující vysoké školy odložil
svou zejtřejší slavnostní schůzi na neděli 12
června.
Noviny vyzývají obyvatelstvo, zvlášť běle-
hradskou mládež, aby zejtra, zejmena za zá
dušní bohoslužby za krále Alexandra a krá-
lovnu Dragu a bratry Ljuněvice vystříhali se
všelikých manifestaci a tím důstojněji oslavi
výročí královské volby.
Dopoledne konaly se na novém hřbitově
zádušní bohoslužby za I. pobočníka
krále Alexandra, podplukovníka Naumoviče, za-
hynuvšího loni v noci 11. června, jichž zúčast
nili se min. předseda Grujič, pobočník králův.
šéť kabinetní kanceláře, královský městský pre
tekt a mnoho důstojnictva.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Ve sněmovně
dolazoval se posl. Bos (radik. socialista) po
nových soudních taxách, jimiž rozmno-
žují se břemena chudších soudících se stran
Vyčítal předsedovi ministerstva, že provozuje
mrzkou politiku a šálí obyvatelstvo.
Ministr spravedlnosti Vallé prohlásil, že
tarif ustanovil jeho předchůdce a opravoval
číslice, uvedené Bosem. (Bos a Jaurěs pokřikují.
Petro
Ljuněvice
Alexandr
Naumovič
Grujič
králův
Vall
Srbsko
Bělehrad
Paříž
královský městský pre tektoria
6
article
Hluk na pravici.)
Posl. Millerand praví, že ministr Vallé
čekal 14 měsíců, než si osvojil zmíněný tarit
a proto nemůže svalovati zodpovědnost na svého
předchůdce, spiš je zodpovědna vláda. Nazírá,
že řekne se na obranu vlády také, že jejím
svržením kompromitovalo by se sociální a svět-
ské dllo, jež podnikla. (Pohnutí na různých
stranách.) Prozkoumají-li se však domněle vládou
podniknuté reformy, shledá se, že vše je vy-
počítáno na oklamání. (Pochvala v předu a na
pravici; replání v levo.)
M.-p. Combes, praví, že jedinou chybou
nynějšího kabinetu je, že je u vlády tuze dlouho.
Opposice nevychází více ze středu a pravice.
ale od členů Waldeck- Rousseauova kabinetu
jehož nynější vláda zastává se již tři léta
(Hlučná pochvala v levo.) Není Milleranda dů
stojno domnívati se, že při soudním tarifu způ-
sobí pád ministerstva. (Pochvala.)
Obrácen k Bosovi, praví Combes, že mile-
rád přerušil s ním všeliké spojení a k Milleran
dovi, jenž jest advokátem a likvidátorem kon-
gregael: Potlačuji řehole v zájmu republiky.
Nehodlám se obohatit jejich pozůstalostí. (Hluk
v pravo, bravo! v levo.) Kdybych nebýval obě-
toval svůj osobní zájem vyšším zájmům země,
přísahám, že bych býval dokázal, jaká infami
byla na mně spáchána. (Pochvala v levo.) Ne-
ustoupí od vlády, dokud nebude definitivně při-
jata předloha o odstranění řeholního vyučování.
Až tato předloha bude provedena, ustoupím
od vlády dobrovolně. (Pochvala v levo, hluk
v pravo.)
Posl. Millerand protestuje prudce proti
důmínce min. předsedy Combesa, jenž hledí se
odchýlit od thematu.
Posl
Millerand
Vall
Rousseauův
Combesa
Waldeck
7
article
Min. předseda Combes odpovídá, že
Millerand ví, jakou oběť přinesl své povinnost
v kartouzské záležitosti, avšak své povinnosti
jako šéť vlády nezadal. Může říci, že on a jeho
syn byli dva měsíce napřed viněni, že dostal
od Kartusianů million franků. Přišli k němu
nabízeli mu 2 milliony, aby podal předlohu
Kartusia nům příznivou. (Trvalé pohnutí.) Ozná-
mil tato fakta ministerské radě, jež mu gratulo-
vala, že zachoval mlčení ve vyšším politickém
zájmu. Millerand zná ten případ. (Pochvalav
levo, hluk ve středu.)
Po delší debatě vyslovil se ministr- presiden
Combes pro prostý jednací pořad.
Posl. Renault Molire rád by se zeptal
ministra presidenta po pokusu úplatku, jehož
předmětem byl.
M.-p. Combes svoluje k bezodkladné
debatě. Je povděčen, moha zbaviti se tajem-
ství, jež ho tísní. Hlavní tajemník ministerstva
přijal jednoho dne člověka, jenž mu nabíze
dva milliony, podá-li předlohu Kartusianům pří
znivou. Tajemník byl mu radou, aby nepře-
stupoval práh mého pokoje.
Combes praví dále: Krátce potom viněn
byl můj syn, že od Kartusiánů dostal jeden
million. Zavedeno bylo vyšetřování, osoba, jež
učinila zmíněný krok, odepřela jmenovati pro-
středníka, za nějž jednala.
Osoba ta — jest to gen. komisař v St.
Louis — uvedla jméno své, ale Müllerand prosil
ji, aby jména ve vyšším zájmu země neozna
movala. Combes prohlašuje, že neví, zdaž
strážce pečeti může splnomocniti sněmovnu, aby
akta verifikovala.
Millerand
Kartusian
Posl
Combes
St . Louis
8
article
Combes mluvil prý v záležitosti té s pre-
sidentem Loubetem a s kollegy svými, i nechte
prý, aby se ve vyšetřování pokračovalo.
Poslanec Regnault-Moliěre projevuje
své podivení, že Combes nejmenoval jména pod-
pláceče.
Combes opáčí, že je to věcí toho, jenž
vzpomínky ty vyvolal, aby uvedl jméno ono.
Millerand prohlašuje, že nepřispěje
k tomu, aby zradil tajemství, jež souvisí s jeho
dřívější minulostí jakožto ministra. (Živé a
trvalé pohnutí.)
Pichot prohlašuje, že nedostal Combes
ty 2 milliony jen tím, že kartuziáni mu je ne-
chtěli dáti. Nabídnuto bylo 300.000 fr. předem
a 2 mill. pro případ úspěchu. (Hlas v levo
Kdo je nabídl.)
Pichot se zdráhá jméno říci.
Combes: To je neslýchané utrhačství
(Trvalé vzrušení.) Dovozuje bezpodstatnost ob-
vinění, že gen. tajemník v ministerstvu vnitra
odebral se do kláštera kartuziánů, aby žáda
2 milliony.
Bertrand přeje si zahájení soudníh
vyšetřování, aby zvědělo se jméno podpláceče.
(Ohlušující hluk.)
Na návrh Gerault-Richarda a se souhlasem
m.p. usnesla se sněmovna zvoliti v úterý
výbor 33členný, aby zavedl vyše
třování v příčině pokusu podpla-
titi m.-p. Návrh na prostý přechod k jedna-
eími pořadu o dotazu Bosově příjat byl pak
313 hlasy protí 250 a schůze ukončena.
Regnault
Moliěre
Combes
Millerand
Bertrand
Richard
Gerault
9
article
Hnutí arménské.
10
article
Z Cařihradu, 9. června. (C.-B.) Vyslanei
anglický, francouzský a ruský dali včera Porlě
důtklivou radu, aby při potlačování arménského
hnutí ve vilajetě bitliském zabránila výtržnostem.
Porta slibila, že obnoví rázně své rozkazy vte
přičině vydané.
Španělsko a trojspolek.
Z Madridu, 10. června. (Fabra) Včerejší
zpráva posl. hr. Romanonesa o přistoupení Špa-
nělska k trojspolku se čile komentuje. Když
m.-p. Maura prohlásil ono tvrzení formálně za
bezpodstatné, hr. Romanones namitl, že má onu
zprávu od býv. ministra Groizarda. Tento však
toto tvrzení ve včerejší sněmovní schůzi popřel.
R. Z Paříže, 10. června. Se strany infor
mované dostalo se dopisovatelům cizích listů
objasnění o známém již prohlášení španělského
poslance a býv. ministra Ramanonesa, že Špa-
nělsko kdys po léta náleželo k trojspolku a že
o tom věděly jen 2—3 osoby. V informacích
těch se praví: Věděla o tom řada osob a ne
jen 2 nebo 3. Formálně Španěls ko
ostatně k trojspolku nikdy nená-
leželo, po pádu Bismarka byla ale
s vladařkou španělskou Kristinou
u zavřena — ještě r. 1890 — s mlouva,
dle kteréž Španělsko se pro připad tehdy
velmi možné války mezi Německem a Itali
s jedné a Francií s druhé strany zavá
zalo, že Francii pomáhati nebude.
Port
Fabr
Maur
Groizard
Špa
Kristin
Cařihrad
Španělsko
Madrid
Paříž
Německo
Itat
Francie
11
article
Smlouva byla ale r. 1895 Španěl-
skem vypovězena a nebyla ji
obnovena.
Francie nabyla prý o ní ostatně své doby
důvěrně vědomosti. Vypovězení smlouvy způso
bily ve Francii vlivy, přející přilnuti Španělsk
ke Francii. Dnes naopak ale poukazují prý mnoz
k tomu, že kdyby Španělsko bylo setrvalo v po
měru onom ke trojspolku, že nebylo by bývalo
možno, aby bylo, jako nyní, smlouvou anglo-
francouzskou, na svých nárocích v Marokku po-
škozeno. Ostatně i tehdejší — 1890/95 — po-
měry Španělska k trojspolku nebyly těsnějším
a pevnějšími, nežli jest nynější důvěrný poměr
Rumunska k trojspolku.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 10. června. (C.-B.) Říšský
sněm přijal v 2. čtení předlohy o kupeckýel
soudech k řešení sporů mezi zaměstnavateli
zřízenci ustanovení, že ženské nemají pasivného
volebního práva jako přísedíní kupeckých soudův.
ale aktivné volební právo toto se jim pro-
půjčuje.
Během debaty prohlásil st. tjk. hr. Posa
dowsky, že předloha maří se povolením voleb
ního práva ženského.
Rozhodnutí stane se ve 3. čtení.
Španěl
Posa
Francie
Španělsko
Maroko
Rumunsko
Berlín
12
article
Saský král.
Z Drážďan, 10. června. (C.-B.) Král strávi
větší čásť včerejška mimo lože. Stav jeho byl
celkem uspokojivý, ale noc byla rušena opět
záchvaty záduchy a kašle.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 10. června. (C.-B) V delš
debatě o nešvarech ve státu konžskám prahlšsil
st. podtajemník Percy, že není ještě plně
jasno v příčině vyšetřování tam zavedeného
Obmezilo li by se toto na obžaloby uvedené ve
zprávě konsula Carementa, aneb byla-li by ko
mise vyšetřující složena z osob, jež mají styky
s vládou konžskou, nemohla by míti vláda an-
glická důvěry k ní. Vláda britská jest ochotna
sděliti komisi jména osob i jiné informace ji
dáti na dotvrzenou obžalob, bude-li poskytnuta
záruka, že nebude činěn nátlak na svědky, že
budou osoby ty chráněny před pomstou a že i
složení komise bude důvěry hodné. Mezinárodní
ráz společnosti konžské, jež předeházela zřízení
nynějšího státu konžského, dávno pominul i jest
nyní konžský stát v očích nesčetných domorodeů
mandatářem Evropy a musí býti vzorem kře
sťanské mravnosti.
Marocká otázka.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) »Petit Journal«
zvěděl, že v ministerstvu námeřnictva zabývajís
možností, vyslati jednu neb dvě válečné lodi do
Marokka, utváří-li se tamější stav vážněji. Ministr
námořnictva Pelletan měl prý již včera večen
v této věci telefonickou rozmluvu s námořním
prefektem toulonským, ale ještě se nerozhodl
co učinit.
Percy
Carement
Petit
Pelletan
Drážďany
anglický sněmovna
Londýn
Evropa
Paříž
Maroko
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
14
article
Podražení cen vína.
Podražení cen vína.
Z Terstu, 10. června. Vzhledem k tomu, že
se očekává, že vinná klausule s Italií nebude nb-
novena, stouply v Istrii značně ceny vína. Na
trhu v Dignanu zdražily ceny obyčejného vína
z 26 K na 40 K za hektolitr.
Veterinární smlouva s Německem.
Z Vídně, 10. června. Přibyli sem polští po
slanci dr. Kolischer a prof. Globinski a měl
s rytířem Jaworským a Davidem Abrah amovičem
v bytě předsedy klubu polského poradu, která
věnována byla vyjednávání rakousko-německému
ve příčině obchodní a veterinářské smlouvy. Ve
kruzích haličských jsou toliž znepokojeni zprá-
vami, že v Německu buď jest skutečný rnebo
strojený ruch pro odstranění veterinárních smluv
proti dovozu rakouského dobytka. Poláci žádají,
aby dosavadní veteriarní smlouva byla zmírněna.
Německo v krajmím případě chce zachovati status
quo. Polští poslanci prohlašují, že je veterinárn
smlouva důležitější nežli smlouva obchodní, uka
zujíce k tomu, jak velké je procento dovozu do
bytka do Německa. Předseda kola polského ode-
bral se odpoledne k ministerskému předsedov
dru. Körbrovi a měl s ním poradu. Zda-li byla
věnována jen této věci, či zda-li také jiným zá
ležitostem, nevíme.
doktor
Kolischer
profesor
Globinski
Jaworský
Abrah
Polák
Terst
Německo
Vídeň
Italia
15
article
Vyjednávání obchodní smlouvy německo-
rakouské.
Z Berlína, 10. června. (C.-B.) »Nat. Ztg.e
píše: Nepochopitelna je zpráva jedněch zdejšíeh
novin, že vyjednávání obchodní smlouvy s Ra
kousko-Uherskem uvázlo, neboť potrvá až do
odjezdu — předem ustanoveného — rakousko
uherských delegátů na projednávání obchodní
smlouvy s Ilalif. Někteří rakouští a uheršti páni,
již rokovali současně o veterinářské otázce, od
cestovali, protože se teď o této věci nejedná.
Spor dvou paroplavebních společností vyrovnán.
V. Z Terstu, 10. června. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Mezi rakouskýa
»Llordam« a německou linil vý-
chodoafrickou došlo ke smíru. Ně-
mecká společnost se svých konkurenčních jíz
z Terstu zřekla. »Lloyd« převzal její zbož
pro Indii a dotyčné trati jihoafrické. Dosl
k dorozumění i v sazbách lodních.
Nat
Lloyd
Berlín
Terst
Indie
Ra kouskýUhersko
16
article
Z Pešti, 10. června. (C. B.) Meteorologická
stanice oznamuje, že všude pršelo až na Hor
ňáky. Na Dolňákách spadlo deště přes 5 mm.
Na některých místech, zejmena v Alföldu, se
značně ochladilo a obloha zatáhla.
st. Z Pešti, 10. června. (žv. Ger. »Nee
Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 metr. centů
až o 7.5 h levněji. Platila: pšenice tisská
80 kg K 9.55, 79 kg K 9 50, stolno-běle
hradská 78 kg K 9.40, 77 kg K 9.021. peštská
77 kg K 9.—, sv.-tomášská 79 kg K 9.15
žito K 6.40—5.45; ječmen K 6.30—6 45
kukuřice K 5.25—5.30; o ves (—- 5 hal.
K 5 65—5 90.
Terminový obchod byl klidný n
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9 08, žito na říjen K 6.83, oves na říjen
K 5.91, kukuřice na červenec K 5.28, na
srpen K 5.39, na květen 1905 K 5.54, repka
na srpen K 10.50
Sádlo smluveno po K 60 50; jiné zboží
bez odbytu a změny.
Pochmurno.
déšt.
Platil
Sádlo
Pešť
Alföld
Gera
mm
kg
žít K
6 45
17
article
Z Liverpoolu, 10 června. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 5010 žosů. Z toho na spekulace a vý
voz —— žoků. Middling loco 0.—, Americké siodavky
aa červen 6.43, 0.—, na červen-červenec 6 35, 0.—
na červenec srpen 6.29. D.—, na srpen-září 6.07
—, na záři-říjen 5.56, 0.—, na říjen-listopad 5.32.
0.—, na listopad prosinec 5.25, 0.—, na prosinec leden
5.23, na leden-ůnor 5.22, na únor-březen 0 —, 0.—
Smýšlení pevné.
Z Nověho Yorku, 10. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo ustálené. Znamenala: pše-
nice na červenec 915/s, na září 843/s,
kukuřice na červenec 54/s, cukr (Fair
Muscovados.) 33/%, bavlna 12.15.
Liverpool
Nově York
18
article
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ustálené.
Hospodářrká čipnest Národní jednoty severečeské
Vracíme se rok za rokem na tomto místě k hospodář-
skému oddílu výroční zprávy Jednoty severočeské
a jest nám opravdu milou povinnosti konstatovat
potěšitelný rozvoj pracovní její v tomto směru. Po-
stavení Jednoty v tomto směru jest značně obtížno
Kdežto Jednota pošumavská působí v obvodu celkem
zemědělském, tedy s více méně jednotným základem
hospodářským, rozprostírá se působnostní obor Severo
české jednoty v krajích i zemědělských i mocně prů-
myslových. Naráží na silný německý kapitál, který
pronikavěji chápe své poslání národní a bezohledně
je také plní. Odbory jednoty své poslání v tomto smě-
ru dobře pochopily. Rady přednášek o thematech ná-
rodohospodářských, zakládání českých finančních ústa-
vů, usazování českých živnostníků a provádění spo-
lečného nákupu od českých firem, jest kusem pěkné
činnosti hospodářské. Odborů, které pracujív
oboru zemědělského hospodářství je slušný po-
čet. Ústřední výbor pravidelně může býti
jen rádcem, pomocníkem anebo zprostředkovate-
lem. Mnohými díky zavázán je ústřední výbor ze-
jmena českému odboru zemědělské rady pro královstv
české, jenž na popud ústř. výboru odborům N. J. S
přispíval vždy účinnou pomocí. Z nejoblíbenějších
odvětví práce hospodářské v odborech je společný
nákup zboží a potřeb hospodářských. Tak uhlí pro
své členy společně nakoupily četné odbory. Společný
nákup jiných potřeb hospodářských provedla řada
odborův. Agenda jich v tom směru utěšeně stoupá.
Severa
19
article
Jen k lepší illustraci toho, jakou hospodářskou sílu
našeho lidu dokazuje tento společný nákup našich
odborů, připomínáme, že odbor v Roztokách (u Jilem-
nice) docílil při tomto společném nákupu obratu peněz
ve výši 21.414 K 70 h. Mimo to usilovaly odboryo
zakládání stanic hovězího dobytka, zlepšení školství
odborného, zakládaly družstva pojistná, zprostředko-
valy očkování bravu, činity pokusy s pěstěním boureů
atd. Petice k ministerstvu orby za účinnější podporu
českého lnářství podaly četné odbory. Jiné mají vlastn
nářadí hospodářské, a jiné odbory, aby byly účastn
výhod z toho plynoucích, staly se se svolením ústřed.
výboru členy různých hospodářských spolků. Při li
čení činnosti hospodářské nutno ještě připomenouti.
že v odborech N. J. S. uspořádáno bylo celkem 295
přednášek hospodářských, že odbory v Brdu-Krsmolecl
a Mezouni pořádaly v době zimní přátelské rozhovory
o otázkách hospodářských a že odbor ve Všeni uspo-
řádal v říjnu 1903 velmi zdařilý dvoudenní kurs mlé-
kařský. Zvláštního uznání zaslouží za práci hospodář
skou odbory N. J. S. v Hřebečníkách, Ruprechticích
Rašovicích, Dol. Újezdě, Roztokách, Výprachticích
Telecím, Loukovci n. Jiz., Vetlá a jiné. Mnohé z od-
borů staraly se o zvelebení a povznesení českého prů-
myslu. Odbor v Hor. Heřmanicích obstaral společný
nákup soukenných látek z Humpolce, odbor v Hře
bečníkách zakoupil pro své členy u českého živnost-
níka v Liberci sukna; damské odbory v Jičíně a n
Smíchově zprostředkovaly prodej lněných látek tkale
krkonošských; odbor v Branné jedná o získání odbytu
domácích tkaných šátků kapesních; odbor v Něm.
Mezouň
Roztoky
Jilem
Brda
Krsmolecl
Všeň
Hřebečníky
Ruprechtice
Rašovice
Dolo
Újezd
Výprachtice
Jizera
Vetlá
Humpolec
Liberec
Jičín
Smíchov
Německo
20
article
Rybné postaral se o zastoupení domácího průmyslu
krajkářského na výstavách v Hořicích a Pardubicích;
ve stejném směru pracoval odbor v Jabloncí n. N. pr
výrobky korálové a odb. v Trutnově pro výrobky míst-
ních českých řemeslníků; damský odbor ve Skutč
vystavil na výstavě pardubické národní výšivky, kter
po domácku pracují ženy ve Skutči a okolí; odbo
v Pastvinách činil kroky k zavedení domáckého prů-
myslu; odb. v Mladé Boleslavi i loni uspořádal vánoční
bazar a tržnici českých výrobků s úspěchem velmi
dobrým, takže obrat peněz činil 1500 K; odbor v Ja-
blonci n. N. pokoušel se u 17 obuvnických společen-
stev o získání podpisů na petici k liberecké obchodní
komoře, v níž se žádě za ustanovení českého kočov-
ného učitele obuvnictví; odb. v Kolešovicích obstarává
pro své členy nákupy různého zboží u českých živ-
nostníků. Činnost tato, třeba tu o ní podán obraz jen
neúplný, zasluhuje přece plného uznání. Stejný cíl —
dosíci hospodářské neodvislosti od německého ka-
pitálu — sledují i odbory, které přičiňují se o založení
českých ústavů finančních. Jmenovitě jsou to záložny
dle systému Raffeisenova, které pro svou poměrnou
hybnost kapitálu docházejí stále obliby. Pokud az
zpráv výročních vidno, vešly v r. 1903 k popudu od-
borů v činnost Raiffeisenky ve Víchové, St. Svojanově
a v Košticích, kroky k založení podobných ústav
finančních činí odbory: v Bílé Třemešné, Hartmani-
cích, Nekoři, Lánech, Lounkách a Lupenici. Odbo
v Kolešovicích usnesl se též svou dosavadní poštovní
záložnu přeměniti na Raiffeisenku. V Lovosicích při-
činěním odboru založena byla česká záložna, která
důstojně řadí se k ostatním českým ústavům finaně-
ním, v území zněmčeném a ohroženém působícím
Lounek
Hořice
Pardubice
Jablonce můj
Trutnov
Skuteč
Mladá Boleslav
Kolešovice
St . Svojanov
Koštice
Bílá Třemešná
Hartman
Nekoř
Lány
Lupenice
Lovosice
21
article
Uvedeme je opětně dle let založení všechny. Jsou to:
Záložna v Terezíně (1868), Obč. záložna v Třebeni-
cích (1874), Česká záložna v Liberci (1894), Záložna
v Postoloprtech (1894). Severočeská záložna v Lounec
(1894), Krkonošská záložna v Jablonci n. J. (1894)
Spořitelní a úvěrní družstvo v Ústí n. L. (1896), Hos
záložna v Hodkovicích (1896). Záložna v Liběchov
(1897). Obč. záložna v Českém Dubě (1898), Česká
záložna v Duchcově (1899), filiálka v Teplici (1903)
Česká záložna v Mostě (1902), v Českém Šumburku
(1902), v Litoměřicích (1902) a v Trutnově (1902)
Záložna král. svob. města Terezína měla 196 členů
s tolikéž podily, zisk 14.009 K 72 h; půjčky na osobní
úvěr 1,097.917 K 87 h, půjčky hypoteční 176.532
49 h, půjčky na zástavy 6017 K; reservní fond 183.432
K 90 h. Občanská záložna v Třebenicích má 523 čl.
se 693 podlly; obrat činil 1.934.201 K 26 h, zisk
2001 K 77 h; půjčky směnečně 376.620 K 86 h, půjčky
hypolekární 354.144 K 51 h; reservní fond 50.514
91 h. Česká záložna v Liberci měla 364 členů s 1460
podíly, obrat 2,066.356 K 98 h, zisk 2029 K 13 h, půj-
čky na směnky 231.569 K 34 h, na hypotěky 89.665
85 h, reservní fond 4257 K 15 h. Záložna v Po-
stoloprtech měla 64 čl. se 192 podily, obrat 57.553 K
78 h, zisk 496 K 87 h; půjčíla směnečně 1522 K, n
hypotéky 11.080 K: reservní fond činí 1931 K 72h
Severočeská záložna v Lounech měla 467 členů se
654 podíly, zisk 1074 K 15 h. půjčky na směnky
172.347 K 20 h, na hypotéky 23.993 K 38 h, na cenné
papíry 16.573 K 86 h, reservní fond 13.218 K 14 h.
Hos
Terezín
Třebeň
Liberec
Postoloprty
Lounec
Jablonec
Hodkovice
Liběchov
Český dub
Duchcov
Most
Český Šumburk
Litoměřice
Trutnov
Třebenice
Louny
Český záložna
1,097
22
article
Krkonošská záložna v Jablonci n. Jiz. měla 247 členů
s 253 podily po 20 K; obrat peněžní činil 226.242
73 h, čistý zisk 623 K 85, půjčky směnečné 88.116
hypotekární 85.957 K 23 h, reservní fond 4932 K 98 h.
Česká záložna v Hodkovicích měla 317 čl. se 488 po-
díly po 10 K, zisk 1388 K 46 h, půjčky směnečné
123.126 K 90 h, půjčky hypotekární 7719 K 64 h, re-
servní lond 3724 K 15 h. Česká záložna v Duchcově
měla obral peněžní 1,615.774 K 49 h, závodních podílo
za 58.499 K, půjčky směnečné 152.028 K 45 h. hy-
potekární 206.991 K 11 h, reservní fond 7550 K. Česká
záložna v Mostě měla 112 číenů s 202 podíly, obra
106 826 K 45 h, zisk 212 K 01 h, půjčky směneční
15.059 K 50 h, hypolekární 8600 K, reservní fond
258 K 90 h. Český spořitelní a záložní spolek v Šum-
burce nad Desnou měl 51 členů s lolikéž podíly po
10 K, neněžní obrat činil 50.394 K 45 h. Tyto české
finanční ústavy mohly by ovšem vyvinouti činnost
mnohem úspěšnější, kdyby měly více pohotového
kapitálu, čehož by se kooperací ostatních
českých peněžních ústavů docílilo.
Jablonec
Hodkovice
Duchcov
Most
Desna
Český záložna
záložní spolek v Šum
23
article
K jednání o obchodních smlouvách. Zprávy nej-
různějších listů, kolportované o vývoji jednání růz-
ných států o obchodních smlouvách, mají po výtce
ráz zbožných přání a často také intrik, Jich síť roz-
přádá se nejvíce proti Rakousku; hrozí se se všech
stran, patrně proto, že ve Vídni nejsou si vědomi
přílišných sil. Tak kolportována s úsilím značným
z Berlína zpráva, že snad po ukončení „prvého čtení“
smluvních návrhů a přání rakousko-německých bude
zahájeno opětně jednání rusko-německé. Nevěřili jsme
této zprávě a nyní konstatuje „Berl. Börs. C.“, že
není dosud ustanoveno, kdy bude přerušené jednání
rusko-německé obnoveno
Železnice světa. Květnový sešit „Archivu želez-
nického“ uvádí zajímavou statistiku železnic svět
v r. 1902. Koncem uvedeného roku bylo na celém
světě 838.216 km dráh. Dělka tato jest 20.9krát delší
objemu světa na rovníku (40.070 km) a rovná se témě
2.2násobně střední vzdálenosti měsíce od země
(384.420 km). Udané číslo udává délku dráh, nikol
kolejí, která jest následkem četných dvou- a vícekolej-
ných dráh značně větší a uvádí jen t. zv. plné dráhy
a veřejné dopravě odevzdané široko- a úzkokolejné
dráhy druhého řádu: t. zv. malodráhy jsou vylou-
čeny. Z dílů světa zaujímá co do délky dráh prvé místo
Berl
Rakousko
Vídeň
Berlín
km
24
article
Amerika 421.571 km, po ní následuje Evropa 206. 051
Amerika 421.571 km, po ní následuje Evropa 206. 051
km, Asie 71372 km, Australie 25.805 a Afrika 23. 417
km. Z jednotlivých států mají nejvíce dráh Spojené
státy 325.777 km; po nich následuje Německo
53.700 km, evropské Rusko 52.339 km, Francie
44.654 km, britská Indie 41.723 km, Rakousko
38.041 km, Anglie 35.591 km. Co se týče poměru ve-
likosti státu a hustoty tratí stojí na prvém místě
Belgie 22.5 km dráh na 100 km2. Pak následují: Sasko
19.6, Badensko 13.8, Elsasko-Lotrinsko 13.0, Anglie
11.3 km na 100 km“. Nejméně hustou síť má Norsko
0.7 a Rusko 0.9 km na 100 km2. Ve Spojených státech
připadá na 100 km2 4.2 km dráh
K mezinárodní dohodě železářské. Jak se z Ber-
lína oznamuje, bude záhy sjednána mezinárodní do-
hoda výrobců kolejnic. Výroba kolejnic udává se co
do Anglie 1,003.000 t., co do Německa 1,008.000 t
Belgie 200.000 t. Přes to má se dostati Anglii vzhledem
k její koloniím 53.5%, Německu a Belgii pak 46.524.
Amerika
Evropa
Asie
Austrálie
Afrika
spojený stát
Německo
Rusko
Francie
Indie
Rakousko
Anglie
Belgie
Badensko
Norsko
ElsaskýLotrinsko
km
km 2
25
article
Různé zprávy. Dle lipské zprávy vypověděla ná-
sledkem trvalé krise slezského průmyslu ru-
kavičkářského Bertramova firma, jedna z nej-
větších koželužen Německa, veškery koželuhy a děl-
níky. — Iron Monger oznamuje z amerického
trhu železářského, že jest stav jeho opětně
nepřízniv. Dominion Iron and Steel Co. největší žele-
zárna Kanady, zastavila práci následkem naprosto
nevýnosných cen.
Z pražského trhu obilního. Návštěva včerejší
naší bursy byla slabá a obchod pohyboval se v me-
zích nejužších poněvadž poptávka pro spolřebu byla
skrovná. Následkem zpráv o deštích ochably v Pešt
kursy termínové, ale u nás dodržely přes to ceny
pšenice, poněvadž jsou dovozy na trhy venkovské
již velice malé a ludíž nabídka nepatrná. Z Prahy
byla placena za 50 kg K 8.85—9.35. Ceny žita
jsou sice nezměněny a znamená z Prahy K 6.60 a
6.90, ale smýšlení i koupěchtivost se proti úterku
zhoršily, takže nebylo obtížno i levněji koupiti
Z pícnin dodržel dobře oves. Byla zde lepší koupě-
chtivost pro spotřebu. Ceny K 6.25—6.45 z Prahy
nevykazují sice stoupnutí, ale nabídka byla méně na-
léhavou. Kukuřice a vikev neměly odbytu a ceny jich
zůstaly nezměněny. Nová řepka zdravá a suchá n
dodání v srpnu byla prodá vána z Kolína za K 11.—
až 11.10.
Bertramův
Monger
Německo
Kanada
Praha
Kolín
Dominion Iron and Steel Company
kg
26
article
První česká všeobconá akciová společnost pro
pojišfování na život. Valná hromada společnosti ko-
nala se včerejšího dne za přítomnosti 28 akcionářů.
zastupujících 1443 akcií s 288 hlasy. Z výroční zprávy
společnosti vysvítá, že obchod její i loňského roku
značnou měrou se rozšířil, neboť bylo společnosti
jednati o 1223 návrzích na 4,710.976 K pojišť. kapitálu
a 1614 K 90 h pojišť. důchodu. Vystavením pojistek
bylo uskutečněno 847 obchodů na pojištěný obnos
3,242.476 K a na pojišť. důchodu 1614 K 90 h. P
odečtení všech následkem úmrtí pojištěnců a z jiných
důvodů zrušených pojistek zůstalo na konci roku
v platnosti 2049 pojistek na obnos 8,327.975 K poj
kapitálu a 1656 K 72 h poj. ročního důchodu. Pozoru-
hodným zjevem jest průměrná výše pojištěného ka-
pitálu, která obnáší u „První české“ více než 4000 K
27
article
Skutečnost ta jest nejlepším důkazem, že „První če-
ská“ v poměrně krátké době dovedla si získati přízně
a důvěry zvláště kruhů zámožnějších, které zaopa-
tření svých rodin pojištěním větších obnosů u jme-
nované společnosti provádějí a jí svěřují. „První če-
ská“ vykazuje dnes kromě hotově splaceného kapitálu
akciového 2,000.000 K prémiové reservy 357.894
61 h (více než 100% roční prémie) a reservu pro
kursovní rozdíly v obnosu 94.500 K. Veškeré reserv
jsou uloženy v hodnotách úpinou pupillární jistotu
poskytujících. Výroční zpráva byla ve valné hromad
schválena a správní radě uděleno bylo absolutorium
za činnost v minuiém roce. Správní rada si vyžádala
letos souhlas akcionářů s dosavadním postupem sprá-
vy společnosti tím, že dala, ačkoliv loni na 6 let byla
zvolena, letošní valné hromadě své mandáty k dis-
posici. Při volbách byly zvoleni pp. JUDr. Ferd. Ton-
der, JUDr. Karel Černohorský, JUDr. Josef Dolanský,
Vilém Hauner, Frant. Kohout, B. Schleifer, Antonín
Švehla a L. Worel. Do dozorčí rady byli zvoleni pp.
JUDr
Ferd
Černohorský
Dolanský
Hauner
František
Švehla
L Worel
Tonder
28
article
Ant. Ryšánek, Ant. Souček, Em. Ehrentheil
Valná hromada Jednoty úřadníků záložen konala
se za hojného účastenství členstva v neděli dne 5
t. m v zasedací síni Živnostenské banky v Praze.
Předseda cís. rada K. Kavka, řed. záložny vinohrad-
ské, uvítav přítomné členy, vzpomíná 40leté činnosti
českých záložen a důležitosti jich v národohospodář-
ském životě, praví, že úřadnjctvo záloženské po tk
dlouhou dobu bylo neorganisgváno, že je teprv prv-
ním rokem v jednotě sdruženo a sešlo se v dnešní
valné hromadě, aby vyslechlo a vyřidilo zprávu
o činnosti za první rok správní. Za zapisovalele
zvolen jednatel Ant. Skála, úřad. okresní záložny
hospodářské na Smíchově. K jednatelské zprávě při-
hlásil se p. Cyr. Richtr, účetní záloženské a úvěrní
banky v Praze. Žádá za vysvětlení, z jakých důvodů
a příčin dostala se záležitost záloženské a úvěrní
banky do výroční zprávy a proč nazývá se lam samo-
zvanou. Předseda poukazuje na odstavec 1. stanov
jednoty, oznamuje dále, že jednota připojila se k pro-
hlášení vydanému Jednotou záložen v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, v němž obsaženo, že záložny
tuto záloženskou banku nemohou uznati za způso-
bilou k tomu, aby byla peněžním střediskem českých
záložen, neboť jako společenstvo s ručením obmeze-
ným s podíly závodními postrádá základu, na jakém
toto středisko záložen by býti mělo. Řed. p. A. V.
Ryšánek
Antonín
Souček
em
K Kavka
Cyr
Richtr
A V
Praha
Smíchov
Čechy
Morava
Slezsko
živnostenský banka
úvěrní banka
29
article
Prágr poukazuje dále, že správní výbor ohradil se
proti jednání této banky, aby tak objasnil veřejnosti
stanovisko, jaké zaujímá jednota naše, zajisté v tom
ohledu kompelentní, vůči Záloženské a úvěrní bance
a činí návrh, aby valná hromada speciálně v tomto
ohledu vyslovila souhlas s jednáním správního výboru
a schválila výslovně odstavec v jednatelské zprávě,
v němž pojednává se o záležilosti Záloženské a úvěr-
ní banky a tím odpověděla na trvrzení představenstva
Záloženské a úvěrní banky, že prohlášení správního
výboru ze dne 23. dubna t. r. stalo se celou jednotou
a nikoli, jak tvrzeno, jednotlivci ve správním výboru
zasedajícími. Předseda dává o návrhu tom hlasovati
a konstatuje jednohlasný souhlas jakož i dále jedno-
hlasné schválení celé zprávy jednatelské i poklad-
niční. Na to přednesl p. Frant. Pokorný, účetní Ho-
spodářské záložny v Roudnici zprávu dozorčího vý-
beru, jež taktéž jednohlasně schválena. Přikročeno
k volbám. Po návrhu kol. V. Olmra, aby také mlad-
ším kollegům ponechalo se zastoupení ve správním
výboru, byla valná hromada na 5 minut přerušena
a sestavena kandidátní listina. Zvoleni pak jedno-
hlasně do správního výboru pp.: Miloslav Barcal
z Mladé Boleslavi, Ant. Čížek z Pardubic, Antonin
Danda ze Slaného a V. Olmr z Čes. Brodu: za ná-
hradníky Em. Balcar z Malé strany, Frant. Benda
z Č. Budějovic, Ant. Hollman z Olomouce a Rud. Vy-
šín z Karlína a do dozorčiho výboru Karel Husník
z Opavy, Frant. Pokorný z Roudnice a Karel Salmon
z Karlína. Návrh výboru na zřízení kondičního odboru
byl předsedou odůvodněn, valnou hromadou pak
jednohlasně přijat a zvolen 5ělenný kondiční odbor,
sestávající z pp.: Ant. Čížka z Pardubic, Theob. Kra-
tochvíla z Prahy, Ant. Marka z Král. Vinohradů, Otak.
Prágr
František
V Olmr
Barcal
Čížek
Danda
Balcar
Benda
Antonín
Hollman
Husník
Salmon
Theob
Král
Roudnice
Zvolen
Mladá Boleslav
Pardubice
Slaný
Čes . Brod
Č . Budějovice
Olomouc
Karlín
Opava
Praha
úvěrní banka
30
article
Nedomy z Prahy a Ant. Skály ze Smíchova. Z došlých
tří volných návrhů projednány valnou hromadou ná-
vrhy dva, podané kol. V. Olmrem z Č. Brodu. Návrh,
aby členský příspěvek snížen byl pro řádné členy
na 3 K ročně, byl z důvodů řed. Čížkem uvede-
ných zamitnut a při dosavadní výši přispěvků řád-
ných členů a to K 6.— usneseno setrvati. Druhý ná-
vrh, aby utvořeny byly v jednotě zvláštní sekce, jedna
pro úřadníky záložen občanských, druhá pro úřad-
nictvo okresních záložen hospodářských, z nichž by
každá starala se o zájmy a potřeby pouze jí vlastní,
byl k přímluvě řed. Riedla z Čáslavi na základě jeho
věcných vývodů správnímu výboru odkázán. K do-
tazu kol. V. Olra v příčině životního pojištění po-
ukázal předseda na výborně již působící pensijní fond
úřadníků záloženských již 1. 1893 založený. K dotazu
kol. R. Dvořáka z Libně v příčině kursů pro úřadníky
záloženské, sděluje dále předseda, že záležitost po-
kročila lak daleko, že již vypracována jest osnova
učební, získány síly přednášející a že pouze dosavadní
nedostatek vhodných místností jest na překážku oka-
mžitému započetí kursů těchto. V další debatě o tomto
předmětu, jíž zúčastnili se kol. Riedl a Barcal, vy-
sloveno přání, aby přednášky kursové vydávány byly
tiskem a aby zkušenosti kursy těmito nabyté uvedeny
byly v přednášce spojeně s valnou hromadou, což od-
kázáno valnou hromadou správ, výboru k vyřízení.
Kol. Ant. Holíman z Olomouce podává zprávu o čin-
nosti okrsku olomouckého, uvádí zejména, že na
den 12. června t. r. svolánr jest do Olomouce schůze
záloženských úřadníků moravských, na které uvolil
se kol. A. V. Prágr přednáškou účel jednoty vysvě-
dliti a propagovali a zve členy, zejmen? moravské
Nedoma
Skála
V Olmr
Čížek
Riedl
V Olr
R Dvořák
Barcal
Holíman
A V Prágr
Praha
Smíchov
Č . Brod
Čáslav
Libeň
Olomouc