1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne Il. června 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. listy
přadplácí see
v Praze v administraei
něuí leta . . . . 6 K —h
s dvojí danáškou y K no
něse
něnt lta . . . . 7 K 50h
ve Gllalkích: a K 30
u nbske . .
Poštou:
nant kia . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
sbí
nt eta . . . 11 K coh
Praha
KIA
5
article
Pánům
Pánům
slancům zemským.
Sněm království českého svolán je Nej-
nšším patentem ze dne 3. června 1904 n
iaa 14. června 1904.
Vzhledem k tomu sděluje se pánům po-
sncům, že bude toho dne o 12. hodině po-
lední sněm zahájen a že před zahájením
měmu budou konány o 11. hodině dopoledn
savné služby Boží v hlavním farním chrámu
s. Mikuláše na Malé straně v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelář
(v budově sněmovní čp. 176/ III., hlavní scho-
y, 1. patro v levo), jest otevřena ode dne
9. června 1904 vždy od 9. hodiny dopo-
lední do 2. hodiny odpolední, by páni poslanci.
vkázajíce se certifikátem volebním, zapsali
sá jména do listiny presenční a po případě.
tly jim byla učiněna potřebná sděleni.
Z presidia sněmu.
V Praze, dne 7. června 1904.
130n
Mikuláš
Praha
6
article
Když bursiáni demonstrují.
Když bursiáni demonstrují.
Vídeňská bursovní komora či správněji ře
čo, její předsednictvo, převzala letos ne
vdéčný úkol, vyplniti v období parlamentní
jizdně citelnou mezeru a nedostatek podpor
veřejného mínění, jíž se nynějšímu ministerstv
redostává vlastně od onoho okamžiku, kdy se
svázalo v řízení státního kormidla. Vládneť na
pátý rok, ale z úkolů převzatých nejen dosud
tidný nesplnilo, naopak rok za rokem hromadí
dikazy, že nedovede ani odstraniti vnitří
matky, ani vzchopiti se k účelnému kroku vrá-
cení a zabezpečení neněmeckým národům jejich
národní i jazykové rovnoprávnosti, — Němei
shrožené, že není s to, způsobiti dělnost par-
lamentu, a přihlížíme-li ku poměru této poloviny
sustátí k Uhrám — hlavně po stránce hospo-
dářského vyrovnání — že nevybředlo dosud ze
savu prozatímnosti právě tak, jako v otázce
obnovy obchodních smluv s cizinou společni
zástupei celého soustátí si vypomáhají pouhou
dohodou vlád, vídeňské a peštské.
Všude jinde by tato víceletá zkušenost sta-
čila jakožto důkaz, že všecky tyto nesnáze
vznikly z pochybeného stanoviska, jež vláda
talo zaujala jednostranně na prospěch německý
a na újmu práv ostatních národů; což jest
ovšem následek kapitulace státní autority před
německým souručenstvím. Stav tento stává pak
se co den tím horším, že ministerstvo nynější
jekožto vládr úřadnické pouhým svým trváním
v tomto postavení prodlužuje porušení idey
úslavní, idey vlády, opřené o většinu zástupeů
Hdu. To ukázalo se zvláště i za posledního za-
sedání delegací, v němž s největším úsilím sotva
se podařilo sehnati nezbytný počet hlasů —
b členů, občanstvu nejvzdálenějších — pro po-
halavky výzbrojní, tak že již ani Němci si ne-
hjí, že pro obrovskou půjčku k úhradě nároků
vojenské správy v říšské radě neni větši ny.
Němec
Uhry
7
article
Kdo tedy, ať jest příslušníkem kterého-
klv tábora politického neb národního, přeje
si opravdové nápravy a chce posíliti ideu par-
hmentní, nusil by především chtíti, aby vlád
nynější oznámila na místě nejvyšším, že jest ne-
tyásobilou splniti své poslání a že poslání
orládati tuto polovinu soustátí německým vetem,
naprosto se nedá uskutečniti. Takovou anebo po-
debnou radu by musila dáti i vídeňská bursovní
bmora, kdyby ji šlo o něco více, než o pouhou
planou a spolu i naivní demon-
straci proti opposici, zvláště pak proti zá
slupcům národa českého.
Ale předsednictvo zmíněné komory bur
sovní si vůbec mnoho na tom nedalo záležeti.
aby vystoupilo s novými myšlenkami, jinak by
nebylo se propůjčilo za statistu v úloze již
divno odsouzené, když ji v minulých létech ob-
slarávala různá ústředí, svazy, později pak už
jen vídeňšti cukráři a nyní konečně též „pání
bursiáni
Mnozí z nich, právě tak jako čejní ně-
nečtí průmyslníci byli plni nadše-
nípro někdejší německou obstruk-
ei, když oddávali se bláhové naději, že vítěz-
svim oné obstrukce bude na vždy zlomen odpor
našeho národa. Nyni však, když seznávají, že
nelze „beztrestně kráčeti pod palmami“, že ne-
němečtí národové a zvláště náš český, nedaji
si zvůli německé přepjatosti a vypínavosti líbiti,
nyní počínnjí i pání z bursy skuhratil
Ale snad i tu je geníme příliš vysoko, a
snad jest mnohem vhodněji zapsati jejich čtvr-
teční demonstraci proti rozhodné parlámnentn
(pposici na list vděčnosti za naděje, kterouž jim
skytá vyhlídka na stamillionovou půjčku; a kdo
jiný než pp. burovníci by měl při této příleži-
tosti vzpomenouti si na zásluhy vlády, vždyt
veškero ostatní obyvatelstvo po pětadvacet let
ponese jenom břemena nového zadlužení!
8
article
Proto bychom vlastně si ani nemusili vší-
nati tohoto hlasu, kdyby pořadatelé se zároveň
nelvářili jako zástupci obchodu, výroby, ba
každého jednotlivého muže práce a kdyby ne-
volali všecky tyto třídy, hlavně pak obchodní
a živnostenské komory, aby dodaly jejich projevu
— vážnostil
Vážným by bylo toto osvědčení, kdyby byl
upřímné, kdyby to byl projev věcný, od-
borně doložený a prokázaný, kdyby byl hledal
prostředky nápravy a kdyby nesváděl „ve-
škeré výrobní stavy, aby bez ohledu na
svou národnost a politiské po-
měry“ — pomáhaly zabezpečiti kořisť něme-
cké obstrukci a podporovati její ochrance, totiž
vládu, řídící se německým vetem.
Pouhým voláním: „Až sem a ne dále! Tak
to dále nemůže jíti!“ totiž zcela planými frá-
semi ještě nikdy a nikde — nebyla opposice po-
ražena a nestane se tento zázrak ani tento-
kráte, třeba fráse ony hlásali samí přímí potome-
vynálezeů trub před Jerichem.
Pouze abychom pořadatele vídeňského bur
sovního projevu upozornili, jak povrchněa
přímo laicky si vedou, když se tváří, jakoby
z jejich demonstrace mohl vzejíti netušený ho-
spodářský blahobyt, zaznamenáme zde některé
věcné příčiny „hospodářské stagnace“, jak oni
nynější stav nazývají, protože vůči úřadním vý-
kazům o polepšení poměrů v obchodu zahra-
ničném přesněji se vyjádřiti neodvažují.
Jericho
živnostenský komora
9
article
Nejistota hospodářská není jenom údělem
našeho soustátí; ani Německo, ani Italie, an
Rusko nedospěly ještě k obnově obchodních
smluv. To přece není účinek české opposice,
bursiáni vídeňští jí takové siláctví sotva při-
znaji!
Tato všeobecná nejistota jest prostě účinek
oněch záměrů politiky mezinárodní, kteráž vy-
čkává, jak dopadnou výsledky kombinací, od le
připravované, ale dosud nehotové!
Či snad Německo svým novým celním ta-
rifem nedalo na jevo, že vysokými cly především
musí uvésti do pořádku říšské finance, čímž
vneslo do všech poměrů obchodních a výrobních
nekonečné množství obav.
Přestanou snad tyto mezinárodní vlivy
účinkovati, když zmizi v Rakousko-Uhersku
všecka opposice, a když zdejší obyvatelstvo za-
pomene, jak na svou národnost, tak na své poli-
tické přesvědčení?
Tyto dny konalo a koná se právě vyjedná-
vání mezi Rakousko-Uherskem a Německem
záležitostech hospodářských. Nuže, co jsme
slyšeli o 4om? I odborníci tak obeznalí, jak
Matlekovič, upozornili, jaké obtíže vznikají př
vyjednávání tom z různosti hospodář-
ských zájmů. Vznikle snad taková různost
proto, že předseda ministerstva dr. Körber na-
razil na opposici?
Körber
Německo
Rusko
Rakousko
Uhersko
Italia
10
article
Hle, co o tom píší dnes v Pešti a ve Vídni:
Vyjednávání o obchodní smlouvy nemůže ně
jak se hnouti. Ihned, když nový německý tari
byl uveřejněn, byl o tom v Uhrách je-
diný úsudek, že na tomto základ
se nedá dospěti k nové obchodn
smlouvě! Současně pak píše orgán Luegrov
ců ve Vídni: V ohledu obchodně-politickém ne
skytá nám Berlín radostné vyhlídky; zástupe
zdejší, pokud měli jednati o dohodu veterinář
skou, vrátili se již s nepořízeno
do Vídně, a ostatní jejich soudruzi, kteř
jednají o obchodní smlouvě, vrátí se v nejbliž
ších dnech se stejným výsledkem.
Tak jest to tedy s Německem. A což s Ru-
skem? O vyjednávání s Ruskem ve věcech ho-
spodářských nedostává se veřejnosti vůbec ni
jakých zpráv; ze zkušenosti víme, že Víder
dává Berlínu v Rusku přednost, a čekává, až
Němci a Rusové se dohodnou; pak jde Vídeř
teprve paběrkovat!
A ještě jedna okolnost. Ví někdo vůbec
přesně, jaké je v této příčině stanovisko vlád
v Pešti a ve Vídni?
Křesťanští sociálové dokazují, že všecky
hospodářské nesnáze vznikají ze společenství
s Uhrami, Maďaři dokazují, že na vývozu do
Německa zúčastnění jsou u porovnání s Rakou-
skem sotva jednou sedminou a že jin
tudíž na německém tržišti tak nezáleží jak
Vídni, a zároveň se tvrdí vládami obou polovin
říše, že hospodářská pospolitost jest státní ne-
zbytností.
Může býti ještě větší zmatek v názorech
hospodářských?
A tu neostýchá se bursa vídeňská štvát
proti — našemu národu!
Krásná to společnost!
Němec
Rus
Vídeř
Maďar
Pešť
Vídeň
Uhry
Berlín
Německo
Rusko
11
article
Úřadnictvo samosprávné a samospráva
Úřadnictvo samosprávné a samospráva
Ruch mezi obecním a okresním úřadnictvem
naším v poslední době způsobený, dosvědčuje,
že úřadnictvo toto probudilo se z bukolického
snění o lepší své budouenosti a že vzdalo se
zidealisovaných svých nadějí, že nalehavá, dik-
tovaná nutnost, dobou položí jemu zralé jablk
v klin. — Ruch tento dosvědčuje, že úřadnictv
nastupuje cestu svépomoci, že počíná se sta-
vovsky organisovati, myšlenky své ve veřejnost
české propagovati a pro docílení svých tužel
agitovati.
Zemská jednota samosprávných úřadník
se o loňské valné hromadě decentralisovala
ohniska spolkového i stavovského ruchu pře
nesena byla do nově utvořených odborů krajin
ských. I krátké trvání nového tohoto zřízení vy
kazuje dnes činnost, která dle našeho nazírán
zasluhuje všeobecné sympatie, poněvadž rue
mezi úřadnictvem samosprávným přivodí osvě
žení a novou sílu i do samosprávných těles obec-
ních a okresních.
12
article
Nedávno) zaznamenali jsme, že konány
byly schůze samosprávného úřadnictva v Chru-
dimi, Čáslavi, Písku a Plzni, dnes registrujeme
další schůze v Mnichovu Hradišti, v Hradci Krá
levé, Táboře a Chlumci n. C. Okolnosti tyto ne-
mohou nám, bedlivým pozorovatelům sociálníhe
hnutí, ujíti a máme za svou povinnost, k stavov-
skému ruchu samosprávného úřadnictva blíže
přihlédnouti.
Pozoruhodnou v té věci jest veřejná kra-
jinská schůze, která vykonána byla dne 29.
m. m. v Chlumci n. C., kteréž zúčastnili se
samosprávní úřadníci krajů jičínského, čáslav-
ského a hradeckého a na níž promluvil předseda
zemského sdružení samosprávného úřadnictva
o úkolechorganisace a účelech sta-
vovského hnutí autonomního úřadnictva
českého. Z přednášky této, jak sdělena nám byla
dovídáme se o požadavcích úřadnictva samo
správného; navazujeme tedy na zprávu, kterou
přinesli jsme ve čtvrtečním čísle („Nár. Listy“
ze dne 2. t. m.) a byť bychom nemohli ve všem
) „Nár. Listy“ ze dne 10. dubna 1904.
Chr
Čáslav
Písek
Plzeň
Mnichov
Hradec
Tábor
Chlumec
13
article
plně souhlasiti, pokusíme se požadavky samo-
správného úřadnictva meritorně zkoumatia
s hlediska autonomie obecní a okresní je po-
soudit.
Samosprávné úřadnictvo naše nese těžee
právní poměr, kterým povolání jeho spjato jes
s úřady samosprávnými.
Zákon o okres. zastup. (§ 57.) a obecní zří
zení (§ 32.) postavil úřadníky v námezdní po
měr, tak že úřadnícititojsou vlastně
soukromými úřadníky veřejných
úřadů. Při vydávání těchto zákonů před 40
léty vycházelo se ze stanoviska, že veškeré.
samosprávným úřadům přikázané povinnostia
práce veřejné správy budou vykonávány čest-
nými, zvolenými funkcionáři, starosty a členy
výboru a že úřadníci se mají funkeionářům jen
jako síly výpomocné zříditi.2) Avšak čtyřicetiletá
praxe ukázala, že stanovisko toto bylo příliš
optimistické a při velkých úkolech, které na
samosprávu obecní a okresní jsou položeny —
i absolutně nemožné. Zkušenost uká-
zala nutnou potřebu, aby systematické, pravi-
delné vykonávání úřadních prací svěřeno bylo
úřadníkům zvláště ustanoveným, odborně vzdě-
laným — právě tak, jak úřadování u všech
ostatních veřejných úřadů jest provedeno a or-
ganisováno. Dnes jest nám počítat
s faktem, že nezbytnost úřadni-
ctva ve sborech samosprávný ch
jest nepopíratelna a úřadnictvo
dožaduje se, aby postaveno bylo
na základ veřejnoprávní. Jestliže
úřadníci zemského výboru a úřadníci měst
s vlastním statutem zákonem jsou zřizováni
jestliže i trestní řád rakouský a zejmena i zá-
kony říšské ze dne 21. dubna 1882 (o exekuci
na platy osob, ve veřejné službě postavených)
novela k zákonu domovskému ze dne 5. pro-
since 1896 č. 222. ř. z. přiznává úřadníkům
obecním a okresním povahu úřadníků veřejných
tážeme se, proč by nebylo možná i v zemském
zákonodárství veřejnoprávní poměr úřadník
obecního a okresního stanoviti?
14
article
Jednalo se již zajisté r. 1888 ve sněmovni
komisi o této záležitosti a poněvadž sloučena
byla s návrhem na částečnou změnu obecního
zřízení a zákona o okres, zastup., nedošlo
k vyřízení jejímu na velikou újmu
vážnosti úřadů, při nichž úřadníe
samosprávní jsou ustanoveni.
Úřadnictvo samosprávné vidí arciť příčinu.
že trvající neurovnané poměry jeho dosud upra
veny nebyly, v neodůvodněném předsudku, že
by úpravou touto, zvláště pak ustanovením úřad-
níků na základ veřejnéprávní, byla porušena zá
sada samosprávy. Poukázal proto předseda
Liška na schůzi chlumecké k tomu, že zemský
výbor království českého sám vyvrátil tuto ná-
mitku a že ve své zprávě k sněmu ze dne 14.
května 1902 č. 418. praví: úkoly, do tak
zvané přirozené působnosti obei
a okresů spadající, zasahují ve
svých důsledcích do síéry zájmu
veřejného a není porušením samo-
správy, bude-li zákonem uložena
obcím a okresům povinnost, úřad-
níky ustanovovati.
Liška
15
article
Jisto jest, že náprava v tomto směru jest
důležitou potřebou; kdyby se na zastaralém,
nesprávně odůvodňovaném stanovisku, že otáz-
ku úřadnickou přísluší jen obcím a okresům
řošiti a že zemskému zákonodárství právo toto
se vymyká, utkvělo, stal by se každý dalšt
zdravý rozvoj obecní a okresní samosprávy ne-
možným a na místo organismu živého a vývoje
schopného, byl by postaven útvar ztrnulý, jejž
by skutečné poměry a potřeby v dohiledné dobů
daleko předstihly.
Nelze upírati veliký význam samosprávy
české i pro politické akce a upozorňujeme na
řeč poslance dra. Viškovského, kterou na usta-
vující schůzi „klubu mladší generace národn
strany svobodomyslné“ dne 30. března t.r.
měl.3)
Samosprávě naší musí být dán vznět, mus
být její křídla uvolněna, aby duše samospráv-
ných sborů, to jest úřadnictvo stalo se nezá-
vislým od chvilkového rozmaru pánů represen
tantů samosprávy, aby, pevně jsouc stabilisováno
i vliv svůj i působnost svou v zájmu samosprávy
mohlo dobře uplatňovati.
Viškovský
16
article
Kdyby i přežilé formy zastaralých zákono
tak nekázaly, přikazuje to nutnost doby. Jestlíže
na všeprávnickém sjezdu voláno už bylo po re-
visi našeho obeeního zřízení a řádu volebního
přimlouváme se, aby bylo domáháno i re-
víse zákona o okresníím zastupi-
telstvu, a abyk úpravě služebních
poměrů úřadnictva samospráv
ného náležitý zřetel byl vzat.
Na sjezdu chlumeckém přednesen byl další
požadavek, aby úřadnictvo na roveň postaveno
bylo živlu laickému.
Máme za to, že otázka tato úzce souvis
s otázkou kvalifikace samosprávného úřadnictva
ba že i touto otázkou jest podmíněna. Auto-
nomní úřadník není více jen levou rukou sta-
rostovou t. j. výpomocnou silou kancelářskou.
ale jest dnes rukou pravou, kterou všechno pro-
jíti musí, která všechno připravuje a vyřizuje
která udržuje celý apparát samosprávy v chodu
Důležitost odborně vzdělaných úřadníků
uznána zajisté i zemským výborem královstvi
českého.“)
) Viz článek dra. Fiedlera „Krajinské zlízení“
v „Nár. Listech“ ze dne 19. dubna t. r.
*) Samospráva jest velikou molorickou silou a ku
sem národní državy u nás a není třeba vypočílávati
co pro národ náš znamenala a co znamená. Ale na
druhé straně musíme si býti vědomi, že vedle samo-
správy roste a jde silně v před stát se svou obrovskou.
stále rostoucí a se prohlubující moci. I když samo-
správa pokračuje, nestačí, když nepokračuje s touže
silou, s jakou pokračuje stát. (Nár. Listy“ 31. března
1904 č. 91.)
) Zpráva zemského výboru ze dne 14. květn
1902 č. 418
Fiedler
zemský výbor
17
article
Složitost moderních poměrů a stále vzrůsta-
jící řada zákonů ve všech oborech správy ve-
řejné vůbec a v oborech samosprávy zvláště
diktuje dnes nezbytnou potřebu úřadnictva; slo-
žení zastupitelských sborů obecních a okres-
ních, v nichž dle povahy věci nemůže být za
bezpečeno účastenství živlů odborně vzděla
ných a zvláště takových, které by úřadu ve-
škerou svou činnost mohly věnovati — potřeba
správného, rychlého opatření prací kancelář-
ských — žádoucí kontinuita vývoje v autonomn
správě, která změnami v osobách volených zá-
stupců bývá přerušována, potřeba zkušeného,do
poměrů zasvěceného rádce, když volbou do
sborů zastupitelských povolány jsou osoby nové
do úřadování nezasvěcené, se zákonodárstvím
neobeznámené a konečně patřeba, aby povaha a
duch samosprávy byly zachovávány a aby samo-
správa neklesala do forem byrokracie — to jsou
nejhlavnější důvody, jež zřejmě mluví pro po-
třebu úřadníků při obecních a okresních samo-
správných tělesech.
A tento důležitý faktor ve ve-
řejném zřízení samosprávném po-
strádá u nás skutečně právníh
zabezpečení, aby svou radou.
svým hlasem a svým odborným
vzděláním v samosprávných sbo-
rech spolupůsobiti mohl.
Jest jisto, že právo toto téměř ve všech pří
padech se úřadnictvu sice mlčky přiznává, ale
právo toto není psáno a staly se již případy, že
přes varovný hlas úřadníka samosprávného pře-
šlo se k jednacímu pořadu a že způsobena byla
usnesení čistě strannická — bez ohledu na to
že mravní zodpovědnost za usnesení taková před
veřejností, do poměrů těchto nevidoucí, svalena
bude na bedra úřadníkova.
18
article
Veškerým právem poukázáno bylo na
sjezdu chlumeckém k tomu, že jest nepochopi-
telno, proč odborně vzdělaným úřadníkům jak
znalcům právo toto zákonem není přiznáno
když lékař, zvěrolékař, inženýr, lesní technický
znalec atd. oprávněni jsou znalecká svá dobro
zdání předkládati a když samosprávné sbory
povinny jsou těmito dobrozdáními se říditi!
Živel úřadnický jest ve všech
samosprávách cizích zemí zastou
pen — jenom naše samospráva če-
ská činí v této věci výminku.
V municipálním a hrabském zřízení angli-
ckém má vedle plného výboru a stálých jeho ko-
misí pevné místo úřadnictvo; některá místa
úřadnická jsou přímo zákonem předepsána
v městských zřízeních pruských představují vo
lení purkmistři odborný živel úřadnický, ve vý
borech krajských zastoupen jest tento živel
t. zv. landrátem; v bavorském zřízení městském
má své místo městský pisař a v obvodních ob-
cích bavorských zřízen jest zákonem t. zv. ob-
vodní pokladník; italským obcím samosprávným
předepsán je zákonem obecní sekretář atd. atd.
A přihlédneme-li k novějšímu zemskému
zákonodárství našemu, shledáme zajisté, že do
zastaralých forem učiněn byl průlom a že po-
činá nabývati vrchu náhled, že v zá-
jmu samosprávy nutno jest stano
viti obligatorně úřadníky v těle-
sích a organismech samospráv
ných a jim i jistá práva uděliti.
19
article
Zemský zákon ze dne 23. března 1888 na-
řizuje, že okresy a jisté obce musí míti obvod
lékaře; zák. ze dne 14. ledna 1893 nařizuje,
že okresy musí míti lesní technické znalce
zák. ze dne 29. dubna 1895 stanoví, že
okresním výborům jest zříditi opatrovny
stravoven; zák. ze dne 29. března 1903 usta-
novuje imperativně zřízení centrálek a agenda
sprostředkování práce přikazuje se
správcům a správkyním atd.
Zásada samosprávy čistě ob-
čanské jest proražena; hospodář-
ské a sociální úkoly, na samosprá-
vu vznesené, nutnost tuto dikto-
valy — dnes nesmí se veřejnost le-
kati diktátu nenáhlého přeměňo-
vání samosprávy občanské v samo-
správu byrokratickou; přeměnu
tuto nezpůsobí úřadnictvo, ale
nutnost.
Zcela správně poukázáno na sjezdu chlu-
meckém k tomu, že řešení otázek těchto pod-
míněno jest předehozím rozřešením otázky kva-
lifikace samosprávných úřadníků.
Přesným stanovením kvalifikace snáze do
cílilo by se veřejnoprávní postavení úřadník
samosprávných, přiznání jim práva součinnost
ve sborech, vliv na usnášení se — snad by ná-
sledovalo pak oprávnění k spolupodepisování
výměrů — zřízení jednotného statutu, recipro-
cita, spojený fond pensijní, vyplácení služného
a výslužného z fondu zemského atd.
spojený fond
20
article
„Rozhledy“ přinesly nedávno článek v pří-
čině reorganisace naší samosprávy, pokud týká
se otázky úřadnické. Přimlouvají se za jediný
status, za postup od praktikanta k úřadníku
obecnímu, okresnímu a zemskému a praví: „Po-
dobná reorganisace byla by pro okresní a obecní
samosprávu neocenitelnou, protože by s jedné
strany byla možná přísná kontrola, s druhé by
měl okresní sekretář při úplné skoro neodvislosti
od osob okresního výboru možnost, povýšiti
a tudíž by se přičiňoval, aby toho co možná brz
dosáhl. Dnes toho nemá, časťo se omrz
z neurovnaných poměrů, zanevře na
úřad i na práci a tak okres zabahní, že těžko
tu mnoho spraviti. Přesnou úpravou po-
vinností těchto sekretářů vůči vý-
borům a zároveň vyhrazením jim
některých iniciativnich práv, za-
bránilo by se šablonovité byro-
kracii těchto úřadů.
Slovy těmito s dostntek je vyznačena po-
třeba, aby veřejnost naše v zájmu samosprávy
k otázce úřadnictva samosprávného náležitý a
upřímný zřetel obrátila a máme za to, že by
prozatím věci alespoň poněkud se poslou-
žilo z řízením odborných kursů pro
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 9b
odpolední
. . . . zs 2 h
Ve filialkách na venkově:
ranní číslo. . . . .
odpolední . . . . . . . . S h
Inseráty
platí se hokově kapře
Přodplncení a inserty přijtmá zdmini-
strnce v Marianské ulici č. a.
Tam nacházejí se tčž rrdakce
tiskárna a ezpelice „ Národnich Listá“.
Rukopisy se nevraceji.
Národnich
21
article
samosprávné úřadníky konceptní,
kassovní a manipulační. Kursy tyto
byly by přípravou k dalšímu pokroku a ke ko-
nečnému vyřízení nalehavých reform. Pokud
jest nám známo, existují odborné kursy pro
úřadnictvo samosprávné — v Haliči; na Mo-
ravě pořádá letos Česká národohospodářská spo-
lečnos ve srozumění s „Jednotou úřadníků
samosprávných v markrabství moravském“ od-
berný kurs pro toto úřadnictvo — a u nás ne-
chává se pole toto, jež by velice bohatou úrodu
přinášelo, ležeti ladem. „Jednota samosprávných
úřadníků v království českém“ učinila síce
náběh na realisování myšlenky v příčině odbor-
ného vzdělání svého členstva — avšak bez sou-
činnosti se strany české veřejnosti nebude možná
myšlenku tuto provésti.
Nynější generace samosprávného úřadni-
ctva domáhá se náprav svých poměrů — sotva
asi dočká se sama ovoce své práce — ovoce to
bude zráti teprve nástupcům jeho — ale úřadni-
etvo samosprávné přece neustává ve své čin-
nosti, vědouc, že pracuje nejen pro zájem
vlastní, ale i pro zájmy samosprávy vůbec; za-
sluhuje proto, aby snahy jeho byly
nejúčinněji podporovány a aby
příslušní činitelé opravdově, bez
ohledu na strany a osoby a s pocti-
vými úmysly přiložili ruce k do-
brému dílul
Halič
22
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Z Pešti, 9. června. (Dorozumění už-
ších výborů kralevinských de-
putací.) Dnešní porada obou užších výborů
kralevinských deputací přivedla konečně ke
shodě. Poněvadž pak užší výbory jednaly v do-
rozumění s většinami kralevinských deputací,
nelze dnes už pochybovati, že také plenární
schůze obou deputací schválí finanční vyrovnání,
o něž se dohodly oba užší výbory. Doba, kdy
se sejdou obě deputace, není však dosud stano-
vena, poněvadž z uherské kralevinské deputace
vystoupili oba zástupcové opposičních stran uher-
ských, hr. Apponyi a Edm. Barta a noví depu-
táti na jich místa nejsou dosud zvoleni. Ko-
nečné slovo bude ovšem náležeti ještě oběma
sněmovnám, uherské a chorvatské, ale i v těch
jest souhlas s umluveným vyrovnáním za-
bezpečen.
jítputace
Pešť
ko
Bart
23
article
Dorozumění docíleno na základě nového
návrhu chorvatského referenta dra. Egersdorfra,
jenž — jak už sděleno — navrhl, aby se
příjmy, plynoucí z území chorvatského, rozdě-
lily ve dvě skupiny. Do prvé skupiny se zařadí
všechny přijmy, které se plalí v Chorvatsku
z těch se odevzdá chorvatské zemské vládě na
úhradu samosprávných výdajů tangenta 44 proc.
Do druhé skupiny zařadí se ony přijmy z Chor-
vatska, které se neplatí přímo na území chor-
vatském, jako zejmena daň potravní, která s
vybírá v místech, kde se potraviny (lih, cukr
pivo atd.) vyrábějí a ne tam, kde se konsu-
mují. Ze všech přijmů uherské státní pokladny,
spadajících do této skupiny, uzná se 8.12 proe.
za takové, jakoby byly zaplaceny na územ
chorvatském a z těchto 8.12 proc. odevzdá s
opět chorvatské vládě tangenta 44 proc. Tím
připouští se současně pravidelný roční vzrůst
samosprávných příjmů chorvatských; ale vzrůst
ten má býti omezen tím, že nesmí přesahovat
5 proc. všech příjmů roku minulého. Kdyby
vzrůst ten byl větší, má se přebytku užiti
jednak na uhražení sehodku z vlastních příjmů
chorvatských, zbylek pak má náležeti společné
státní pokladně uherské na potřeby státnía
říšské.
Ze Lvova, 8. června. (Maloruské di-
vadlo.) Stavba nového ruského divadla ve
Lvově započne r. 1905. Magistrát schválil už
parcelační plány a letos se započne s úpravou
staveniště. Plány divadla, vypočítaného pro 900
osob, pracovali Fellner a Helmers ve Vidni
v průčelích nové budovy má se dbáti zvláštnost
ruského slohu. Sbírky na divadlo řídí zvláštní
výbor a sebrané peníze opatřuje spolek „Pro-
svita
Egersdorfr
Fellner
Helmers
Chorvatsko
Chor
Lvov
Videň
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10 června.
Opevnění Simplonu.
Stavovská rada švýcarská usnesla se jedno-
hlasně, aby na obranu tunelu simplonského —
oproli Ilalii — zřízeny byly miny nákladem
890.000 franků.
Anglické vraždění na Nové Guinei.
Od domorodců guinejských žádal anglický
parník vydání několika černochů, kteří pře
delší dobou byli zúčastněni na zavraždění mis-
sionáře Chalmera. Domorodci prosili o mi-
lost, dodávajíce, že byli již citelně dříve potre-
stáni a že vrazi sami nedlí již mezi nimi.
Když pak 50 domorodců odebralo se k vlád-
nímu zástupci a několik set jiných domorodců
sledovalo je v člunech, zahájila posád ka
lodní bez příčiny na neozbrojené
domorodce palbu tak vražednou, že ani
jediný z nich nedostihl pobřeží. Spolková vláda
australská nařilila vyšetřování véci té
Mobilisace francouzská na čínské hranici.
Francouzi mobilisují 10.000 mužů na hra-
nici Tonkina a čínské provincie Kvansi. Místo-
král této provineie obdržel rozkaz z Pekina, aby
vykonal všechna opatření proti případnému
vpádu Francouzů na činské územi, jinak ale aby
se choval klidně. Franeouzi tvrdi, že soustřeďuji
tolik vojska proto, aby chránili obchod pozemní
proti vzmáhajícímu se řádění lupičů, kteří z čín-
ského území stále do Tonkina přicházejí. Vláda
činská sama jest prý malomocna proti lupičství.
Francouz
Praha