1
article
vystoupily 4 ruské setniny a obě strany živě na
sebe střílely, aniž která měla větších ztrát.
O 2. hod. posláno pro soteň kozáků, pro střelce
a dělostřelce. O 4. hod. ranní ruská děla za-
hájila palbu do vsi, kterou zasedli Japonci.
Japonci nevydrželi a ustoupili za ves. O 5. hod.
Japonci začali Rusy zasypávati šrapnely. Bitva
byla stále tužší a tužší a byla zastavena teprve
večer, když se šeřilo. Rusové dosáhli svého
účelu. Vytlačili nepřítele a změřili jeho sílu.
Soteň kozáků oetla se v nebezpečí, když chtěla
nepříteli vpadnouti do boku. Kozáky přivítala
salva japonské pěchoty z úkrytu. Ale ruské
dělostřelectvo postihlo situaci a japonskou pě-
chotu několika dobře mířenými výstřely vypudilo.
Japonci zanechali na bojišti 60 ubitých a 120
raněných. V temnotě Japonci se sebrali a tiše
odtáhli.
Škody japonského loďstva.
Pařížský »Matin« uveřejňuje zprávu svéh
zpravodaje z Tokia o škodách, které utrpělo
japonské lodstvo.
Japonsko má mnoho doků, kde porouchané
lodi se rychle spravují a znova na bojiště vy-
pravují. V tom vlastně spočívá převaha japon-
ského loďstva nad ruským. Avšak jako je snadno
Japoncům spravovati tělesa a stroje lodí, tk
jest jim nesnadno, když jde o kotly. Japonei
nepostavili na svých velkých válečných korá-
bech kotly s komíny malého průměru, které
slouží nejdéle 2500 hodin, a opatřili je tako-
vými kotly, které mohou sloužiti kolem 300 dní.
Kotly pancéřníků »Fudži« a »Jašimy«, posta-
vené r. 1897, dávno již překročily tuto lhůtu.
Japonec
Rus
Jašim
Kozák
Tokio
Japonsko
Fudži
Matin
2
article
Právě tak skoro docela se opotřebovaly kotly
na obrněných křížákách »Azama« a »Tokiva«,
postavené r. 1899. Na dvou obrněncích jsou
kotly, které měly být nahraženy novými už loni.
Ale protože ke zhotovení a postavení kotluje
zapolřebí delší doby, ponechány raději kotly
staré. Tyto čtyry válečné lodi jsou ve stálém
nebezpečí, že jim kotly odeprou další službu.
Již nyní nejsou s to vyvinouti plnou rychlost
bylo by jim těžko bojovati s novými a rychlými
Jestě větší význam má poško-
zení děl velkého kalibru. Japonská
děla, zhotovená v soukromých závodech angli-
ckých, nedávají takových záruk pevnoty, jakých
se vyžaduje v evropských loďstvech. Kordit,
nitroglycerinový prach, kterého
Japonci užívají k nabíjení děl,
brzy kazí cévu děla. Dává výstřelům
o 10 pct. větší rychlost, ale po 60—70 výstře-
lech další střílení stává se nemožným. Japonské
loďstvo má 24 děl kalibru 305 mm., 30 kal.
203 mm. a 30 kal. 254 mm. Všecka ta děla
dohromady mohou dáti 2500—2800 výstřelů,
ale potom střelba z nich nebude už míti tret-
nosti, které je třeba v námořní bitvě.
Soudíme-li podle zpráv obou stran, Japoni
za svých sedm útoků na Port Artur vypustil
nejméně 700—750 těžkých dělových nábojů.
To je čtvrtina všeho, co mohou
děla japonského loďstva vykonati.
Budou-li Japoncí tak pokračova ti,
za šest měsíců jejich námořn
dělostřelectvo docela jim vypov
službu.
Japoncům je známa tato strašná možnos
a ta skouposť, se kterou v poslední době posl-
lají těžké náboje, jest velmi významná.
Počet dělových výstřelů japonského loďstva
zmenšuje se nemenší měrou následkem toho,
že jim celá řada válečných lodí ubyla.
Azam
Tokiva
Japonec
Artur
mm
4
article
Lelegram.
Skrydlov v Port Arturu.
Z Paříže, 10. června. (C.-B.) Dle soukro-
mého sdělení z Petrohradu byla tam rozšířen
včera večer pověst, že car dostal tento telegram;
»Přibyl jsem do Port Arturu. Admirál Skrydlov.«
Jest otázka, přibyl-li Skrydlov do Port Arturu
sám nebo s ruským lodstvem vladivostockým
Vyprávění čínských uprchlíků
z Port Arturu.
Neporušený stav přístavu a města
Z Londýna, 10. června. Na tisíc čín
ských uprchliků a vypovězenců z Port Arture
přibylo včera do Čifu. Jeden z nich, řemeslník.
jenž v posledních šesti měsících byl zaměstnán
v dokách, vypravuje, že doky, dilny pří-
stavní a město samo jsou v tak
dobrém a neporušeném stavu, jako
před početím války. Veškeré ruské lodi repara-
tury své již dokončily, vyjma »Retvi za n a«,
»Cesareviče« a ještě jedně větší lodi,
jejíž jméno zpravodaj »Standardu« nemohl se
dopátrati. Tyto tři lodi nalezají se ve vnitřním
basínu přístavu, protože do doků nemohly býti
v čas dopraveny. Práce na nich dle úsudku
čínského bude trvati prý ještě několik mě-
slcův (7).
Přibyl
Port
Skrydlov
Artur sám
Artur
Port Artur
Paříž
Petrohrad
Londýn
Čif
5
article
Obchůzky důstojníků a stav lo dí.
Denně konají v dílnách přístaviště o-
chůzky jeden francouzský a jeden německý dů-
stojník, dle všeho vyššího řádu a prohlížejí si,
jak opravy lodí pokračují. Činský strojník
sdělil zpravodaji »Standardu«, že Rusov
mají kromě četných torpédovek
nejméně šest velikých válečných
lodí k boji schopných a připrave-
ných kvyjetí z přísta vu.
O pondělním útoku Japone.
V pondě1! v noc i podnikli Ja ponei
útok na pevnost a vypálili několik ran z lod
stva; škod nezpůsobili pražádných a také Ru-
sově neodpovědělí ani dělostřelbou ani vyjetím
lodí z přístavu. Současně bylo slyšeti silnou
střelbu směrem z Jenchingtse, kde Rusové
mají velice silnou posici. Čiňané soudí, že stal
se kombinovaný, současný útok jak s mořské
tak pozemní strany.
Opevnění Port Arturu na zemi
a na moři.
Rusov
Rus
Artur
Jenchingts
6
article
Port Artur kromě pevnosti opevněn jes
náspy 15 stop vysokými, na nichž nalezají se
těžká děla. Kromě toho na méně mohutných
místech nalezají se podzemní podkopy, opatřené
hustě položenými a elektricky spojenými minami.
Protože Číňané nedovedou tyto zákopnick
práce, vše pořízeno bylo Rusy. Také na mo
položeny opětně nové miny.
Děla z poškozených a k boji
neschopných lodí
byla dopravena na pevninu a umístěna na vý-
hodných místech. Mužstvo bylo přiděleno k po-
sádce. Číňané ujišťují, že Rusové mají na
pevnostech nejméně 300 děl, z těch sto těž
kých pevnostních.
Zranění důstojníci přes Berlin
do lázní.
Z Berlína, 10. června. S dychtivostí oče-
kává se zde příjezd dva ceti ruských n
bojišti raněných důstojníků, jichž
příjez do Berlína telegraficky jest ohlášen. Du-
stojníci rozjedou se odtud do rýnských a do
francouzských lázní k léčení. Mezi nimi nale-
zají se i námořní důstojníci, raněn
při prvních bojích u Port Arturu.
Všichni jsou dočasně k boji neschopnými. Ve
skupině prvé přibude synovec zahynuvšího admi-
rála Makarova; druhá skupina přijede
srpuu.
Artur
Číňan
Rus
Berlín
7
article
Přepadení amerických inženýrů
číuskými lupiči.
Z Londýna, 10. června. »Daily Mail« do-
vídá se z Honkonu, že činští lupičové napadl
americké inženýry, zaměstnané na stavbě dráhy
u Honkonu. Při obraně byl jeden činský mladii
zastřelen.
Osmdesát tisíc slov telegrafem z
osm dní.
Z Petrohradu, 10. června. Za posledních
osm dní vyměněno bylo mezi carským kabine-
tem, generálem Kuropatkinem a Alexě-
jevem cestou telegrafickou o sm de sát ti síc
slov. Byly to vesměs depeše, týkající se vy-
jednávání válečné rady s Kuropatkinem
o osvobození Port Arturu.
Kuropatkin u lože raněného japon-
ského vojína.
Z Petrohradu, 10. června. Zpravodaj » Nov
Vremene« z Liaojanu sděluje zajímavou episodu,
svědčící o vznešené povaze Kuropatki
nově. Týž navštívil v Liaojanu zřízený lazarel,
v němž vedle ruských raněných z bitvy na
Jalu nachází se též několik Japonců. Kuro
patkin zastavil se před ložem jednoho Japonce,
jemuž musila být amputována noha a hladě ho
po hlavě, dal mu říci tlumočníkem: »Když
jsem byl v Japonsku, přesvědčil jsem se, že
Japonci jsou dobří lidé; nyní jsem poznal, že-
jsou i nad míru stateční bojovníci, s nimiž s
utkati v boji je ctí !« Kuropatkin rozkázal na
to, aby expedovány byly dopisy, jež Japonee
svým příbuzným napsal a obdařil jej dvaceti
rubly. Japonec se slzami v očích generálu
děkoval.
Kuropatkin
Artur
Vremen
Japonec
Kura
Londýn
Petrohrad
Japonsko
Daily Maila
8
article
Poprava dvou japonských dů-
stojníků.
2 Moskvy, 10. června. Zpravodaj »Pu
ských Vědomostí« v Charbinu líčí v tomto
listě výkon ortelu smrti, vyřčeného nad dvěma
japonskými důstojníky, dopadenými při pokusu
poškození dráhy. Jeden z nich jmenem San z
Jokota, plukovník generálního štábu, byl
starší, téměř šedesátiletý muž, vyznání luterán-
ského, druhý, mladý setník jmenem Teiske
Jokki, vyznání buddhistického. Při výslechu
soudním prohlásili oba důstojníci, že konal
pouze rozkazy svých představených. Následkem
usnesení soudu změněn jim potupný trest smrti
provazem v zastřelení. U staršího důstojník
nalezeno 800 rublů. Když byl tázán, přeje-li
si, aby peníze ty byly zaslány jeho příbuzným,
odvětil, že nikoliv, a po krátkém rozmyšlení
odkázal je ruskému spolku »Červeného kříže«.
Oba umřeli jako hrdinové. K 5. hodině odpo-
lední vyvedeni byli oba za město. Vojenská stráž
utvořila kolem nich se tří stran špalír a n
čivrtou, severní stranu, oba odsouzenci posta-
veni. K smutnému aktu popravy nebyl z civil-
ního obyvatelstva připuštěn nikdo. Než byli po-
praveni, rozloučili se s nimi ruští důstojníci po-
dáním ruky ; vojáci vzdali čest. Staršímu zavá-
zány oči; mladší důstojník však odepřel za-
stření oči, pravě, že vždy hledí smrti směle
vstříc. Když již dán povel vojínům k nabil
pušek, přiklonil se mladší důstojník ke staršímu
a něco mu pošeptal. Pak postavil se zpříma.
nehnutě a klidně se díval na vojíny, stojící proti
němu počtem 24 mužů.
Hrobové ticho na okamžik zavládlo. Pak
následoval úsečný povel »Miřte!« a krátce na
to » Palte !«.
Salva dvaceti čtyř ran zahřímala — ortel
vykonán . ... Smutná episoda, na kterou se
nikdy v životě nezapomíná.
Pu
Salva
Moskva
Charbin
severní strana
Teiske Jokki
9
article
Zastavení dvou japonských časo-
pisů a zavření redaktorů.
Z Londýna, 10. června. Kromě »Niroku
Šimbun« — byl nyní i potlačen časopis
Heimin Šimbun«. Vydavatel »Niroku«.
Akijama byl žalován, že obvinil veřejně
svým listem japonskou vládu, že vyvolala válku
jen ze svého interessu. Nyní byl odsou-
zen na čtyři měsíce do vězení.
Vládní tisk nazýval ho »ruským špiclem« a psal
o něm, že vyměnil si s Kuropatkinem
několik dopisů. »Heimin« byl zastaven, že
psal vůbec proti válce, o které se vyslovil, že
jsou to jatka, na něž se ženou mladí lidé, aby
se bili za interessy několika ministrů. Redakton
T. Sakai byl odsouzen na čtyři měsíce, ale
trest mu později změněn na dva.
K rozkazu, aby Číňané opustili
Port Artur.
Z Londýna, 10. června. Situace v Por
Arturu je dle zpráv čínských uprchlíků tato:
Generál Stessel vydal v pondělí rozkaz, aby Či-
ňané, kteří chtějí opustiti pevnost, učinili tak
de čtvrtka, po čtvrtku že nikoho již pustiti z mě-
sta nemůže. Téměř všechno obyvatelstvo čínské
použilo tohoto dovolení. V úterý za ranního sví-
tání Číňané odjeli z malého zálivu východně
od Port Arturu, aby nebyli viděni ve válečném
přístavu. Uprchlíci setkali se u miaotunských
ostrovů s loďstvem japonským, které je zadrželo
a mnohé z nich přijalo na palubu. Všichni čínští
uprchlici, kteří byli tázáni, jakým způsobem
Rusové jednají, vydávali o chování ruských dů-
stojníků přímno skvělé svědectví. Líčili jejich
humanní jednání, velmi srdečnými slovy pouka-
zovali zejmena také k tomu, že i ta nejmenší
výtržnost ihned v zárodku bývá utlumena, aniž
se strany důstojnictva vůči podřízeným dochází
k jakýmkoli krutostem. O tom, jak morální j
Šimbun
Heimin Šimbun
Sakai
Číňan
Artur
Stessel
Rus
Londýn
Port Artur
10
article
japonské vojsko v tomto boji, svědčí také to, že
japonšti vyzvědači užívají nejrůznějších záludů
dostati se do pevnosti a rozděliti mezi Číňany
letáky, jimiž je vybízejí k tomu, aby v dané
chvíli způsobili ve vnitřní pevnosti vzpouru proti
Rusům. Pro případ zdaru slibovány jim veliké
odměny. Číňané však se těmito sliby nikterak
nedali pohnouti.
Výprava Stakelbergova na osvobo-
zení Port Arturu.
Z Londýna, 10. června. Generál Stakel.
berg, kterému generál Kuropatkin svěřil celou
divisi, aby operoval na poloostrově liaotunském
proti Japoncům, dle »Daily Mailu« s 10.000
mužů pěchoty, jakož i s četnými bateriemi pol-
ního dělostřeleetva dospěl 12 mil na jih o
Kajpingu. Okupoval tam velmi pevně posice,
jejichž fronta jest přes míli dlouhá. Poslední
bombardování japonského loďstva, které se dálo
podél pobřeží na severozápadě poloostrova liso-
tunského, bylo asi namířeno proti těmto ruským
posicím. Kozácký přední voj, čítající 500 mužů,
jest nyní na 5 mil jižně od Počičil v Hajšancii
Japonci setrvají nadále u Vafantienu.
Miny v zálivu talienvanském.
Z Londýna, 10. června. V zálivu talien-
vanském dle zprávy »Daily Chroniclu« položili
Rusové přes 600 kontaktních min. Některé
z těchto min Japonei zničili, avšak s velikými
ztrátami na mužstvu a lodicfch.
Japonci vyčkávají s útokem na
Číňan
Rus
Artur
Stakel
Japonec
Londýn
Daily Maila
11
article
Port Artur.
—ch. Z Londýna, 10. června. »Daily
Mail« uveřejňuje z Čífu, že japonské vojsko
stojí 8 mil od Port Arturu. Útok na Port Artun
byl proto odložen, ježto nutno vyčkati, až po
daří se vyloditi těžká obléhací děla.
20.000 padlých Japonců.
ch. Z Petrohradu, 10. června. Vojenský
spisovatel Daraco v píše, že v bitvě u Kinču
zahynulo celkem 20.000 Japonců.
Postup I. armády japonské.
Z Mukdenu, 10. června. (Rus. Tel. Ag-
Vojsko generála Kurokia začíná postupovati
Naši vyzvědači zjistili v sajmatském okoli vel-
kou sílu Japoneů. Přední stráže svádějí šarvátky
den za dnem. My zvolna ustupujeme před ne-
přátelskou přemocl.
Přístroj k tlumení zvuků děl.
Z Petrohradu, 10. června. Inženýr Cibul
ský vynalezl přístroj, kterým se může utlumit
hřmění děl. Vynález, který byl s úspěchem
vyzkoušen ve Varšavě, byl přijat k použití v
východní Asii.
Artur
Japonec
Daraco
Kurokia
Londýn
Port Artur
Petrohrad
Mukden
Rus
Varšava
Asie
Daily Maila
12
article
Bombardování pobřeží.
Z Petrohradu, 10. června. (C.-B.) »Ruská
telegr. kancelář« sděluje z Mukdenu ze dneškai
Bombardování pobřeží mezi Siunčenem a Kaičů
japonským lodstvem počalo 7. t. m. a trvalo
po oba další dva dny, aniž škody
způsobilo. Japonská armáda blíží sek
Port Arluru.
Operace Japonců.
Z Tokla, 10. června. (C. B.) Oficiální zpráva.
Generál Kuroki sděluje: Jeden
z našich oddílů obsadil 7. června
Seimaci. Naše ztráty byly tři mrtví a 24 ra-
něných; nepřítel zanechal na bojiští 24 mrtvých,
dva ruští důstojníci a pět mužů bylo zajato.
Armáda Kurokiova, jež operuje společně
s vojskem v Takušanu na břeh vysazeným, ob-
sadila 7. června Sinjen a zatlačila ne-
přítele na Tamucen a Kaipin. Nepřílel
čítal 4000 mužů jízdy se šesti děly. Naše zíráty
byly čtyří mrtví, 1 poručik, 1 poddůstojník
a 28 mužů lehce raněno.
K operacím na moři i seuši.
L. Z Petrohradu, 10. června. (Pův. tel.
»Nár. Listů«.) Dopisovatel »Rusi« sděluje
z Liaojanu, že Japonci ustupují na
jih k Vafantienu, soustředujíe
tam své síly.
Na vysvětlenou zprávy o příjezdu Skrydlov
k Port Arturu (Viz depeši o tom na jiném místě.
Pozn. red.) dodává se, že Skrydlov, vypluv
z Port Arturu, dostihl části tamního lod-
stva ruského, jež mu vyplulo z Port
Arturu vstri.
Dnes odebrala se čásť vojska z okruhu
petrohradského na bojiště.
Siunčen
Japonec
Kuroki
Rus
Artur
Skrydlov
vstri
Petrohrad
Tokl
Sinjen
Port Artur
Seimac
13
article
Vyvrácená zpráva.
Z Petrohradu, 10. června. (C-B.) Dle
poptávek, jež » Ruská tel. kancelář-
učinila v Mukdenu, nepotvrzuje
se zpráva liaojauská ze dne 8.t.
m., dle níž při útoku na Port Artur
byla jedna třetina japonské armády
zničena. (Zprávu tu dodala listům však táž
»Rus. tel. kancelář !« Pozn. red.)
Poslední boje.
Z Petrohradu, 10. června. (C.-B.) Ofieiální
zpráva. Telegram generála Kuropatkina caru ze
dne 9. června praví: Bombardování pobřeží mezi
Siunečenem a Kaiču j ponským loďstvem, nikoho
neusmrtilo a nezpůsobilo nijakých škod.
Přes značný počet střel vypuštěných byi
jen jeden muž lazaretního služebnictva lehce
zraněn a 2 vozy poškozeny. 9. t. m. byl na
pobřeží dopoledne klid. Několik nepřátelskýeh
lodí se od břehu vzdálilo.
7. t. m. pokračovali Japonei
zvolna v postupu proti Sinjanu na
silnici takušanské a řenvančen-
ské, aniž se předvoj jich dostal dále než 8 km.
jižně a východně od Sinjanu.
Ráno 8. t. m. přešla nepřátelská
1 brigáda s 2 horskými batteriemi
a 5 škadronami k útoku na Sinjan.
K 11. hodině objevili se Japonci před městem
z jižní strany, byli ale zadrženi
velmi úspěšnou palbou batterii
našich. Na to dala se i japonská pěchota na
pochod po silnici fenvačenské od východu prot
městu.
Kozáci, již měli průsmyk ob
sazený, musili po dvouhodinném
boji ustoupití. Naše batterie pálily ale
podél soutěsky a zabránily Japoncům, by se
tam usadili. V okamžiku tom objevila se na
jihu nepřátelská batterie horská. Po něko-
lika výstřelech byla ale naší but
terir umlčena.
Artur
Siunečen
Japonei
Japonec
Kozák
Petrohrad
Mukden
Rus
Kuropatkina car
km
14
article
Druhé horské baterii nepřítele nepo-
dařilo se naprosto ani palbu za-
hájiti a musila za palby naší ba-
terie svou posici opustiti. Za boje
objeveno, že několik praporů japonských severo-
východně od Sinjanu pokouší se nás obejíti,
čímž ohrožen směr našeho ústupu.
Následkem toho vzdálili se kozáci až na
8 kilometrů před Sinjan, pří čemž na vzdá-
lenost 600 kroků páleno z děl do
hustých řad nepřítele.
K 5. hodině ustala palba děl.
Z naší strany raněn náčelník kozáků Cero-
misinov, důstojník Komarovski a podplukovník
generálního štábu Posatov.
Dle všeho měli tu kozáci boj s vojskem
10. divise. V boji u Tafanhanu 7. t. m. zraněn
jeden náš střelec, kdežto Japonci utrpěli značné
ztráty, dle tvrzení obyvatel obce měli prý 40
mrtvých a raněných.
Podrobnosti boje u Saimace jsou tyto-
7. t. m. o 6 hod. ráno byln napadena strážn
naše setnina na silnici ajosomské nepřítelem.
Poslán jí jeden oddll k poile. Po tom celý
oddil dal se na pochod. Prapor jeden obsadil
s horským dělem posici před Saimaci, kdežto
jiný prapor vytrhl v před. Setní n
předvoje a oddíl pěchoty počaly
Japonce obkličovati, způsobili
jim veliké ztráty a odňali jim ale
pušky a výstroj usmrcených. Po-
stup praporů byl zadržen ale velmi prudkou
palbou nepřítele, jenž vzrostl až na jednu pěší
brigádu s 2 batleriemi a 3 škadronami. Vůdce
oddilu nařídil ústup k soutěsce fenčulienské.
Oddil ustoupil zvolna v dobrém pořádku.
Zraněni byli setníci II. třídy Makarov a Sykun
a poručik Rujický, kteři ale zůstali v řadách.
Asi 100 vojákův bylo usmrceno neb raněno.
Ztráty nepřítele jsou veliké.
Z odňaté Japoncům výstroje lze souditi,
že bylo tu bojováno s částmi 12 divise ja-
ponské. Velitel oddílu chválí klid a odvahu
celého mužstva a sděluje, že létací shor čer-
veného kříže osvědčil činnost, již nelze dosti
vynachváliti.
Japonec
Sykun
Rujický
Posatov
vojákův
15
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 9. června. (C.-B.) Dle sou-
hlasných sdělení vzbudil nedávný železniční
attentát znepokojení v obyvatelstvu, jež nepo-
chybně bylo ještě zvýšeno komity šířenými
sensačními pověstmi a četnými domovními pro-
hlídkami. Mimo jednotlivé násilné činy spáchané
komity, jež jsou většinou dílem pomsty, ohlašuji
se jen dvě okolnosti, z nichž lze soudíti na
zvýšenou činnost komitů a to objevení se n-
vých čet v okresu kostyrském (ve vilajetě bitol-
ském) a pokusy komitů rušiti práce se sklizní
v okresu istibském (ve vilajetě skopijském) spo-
jené. — Dle jiných údajů s turecké strany
byl podán pekelný stroj, jenž způsobil želez-
niční attentát, v Strumici pod falešným ozna-
čením a úřady jsou podavateli na stopě. Tu-
recké pohraniční opatření škodí již citelně do-
pravě zboží.
Balkán
Cařihrad
16
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Kvotová deputace rakouská.
Z Vidně, 10. června. Kvotová deputace ra-
kouské sešla se dnes. Po třihodinné poradě bylo
usneseno přistoupiti na kvotu, na které usnesla
se deputace maďarská, to jest na kvotu, na které
smluvily se obě deputace kvotové a která činí:
65.60 pro Předlitavsko a 34.40 pro Uhry. Z 15
členů komise dostavilo se 14. Baron Dipauli ne-
přišel. Mešká na své usedlosti tyrolské. Jest prý
churav. Před officiální schůzi měli zvláštní po-
radu členové, kteří náležejí poslanecké sně-
movně, v kanceláři místopředsedy Kaisra za
předsednictví hr. Zedtwitze. Porady té účastnili
se kromě obou jmenovaných poslanců ještě:
dr. Fiedler, dr. Fořt, prelát Baumgartner, David
Abrahamowiez a ředitel Povše. Tam usneseno
učiniti ve kvotové deputaci tyto návrhy;
1. aby dosavadní příspěvek cislajtanský n
společné záležitosti byl snížen;
2. kdyby návrhy, po stránce té činěné, ne-
byly přijaty, nalehat, aby každá jiná kvota měla
platnost jen nejkratší, nejdéle jednoho roku.
Baron
Kaiser
Zedtwitz
Fiedler
doktor
Fořt
Baumgartner
Abrahamowiez
Povš
Předlitavsko
Uhry
17
article
Potom zahájena schůze offic i ál ne
Do té přišli jménem vlády ministerský předseda
dr. Körber a ministr financi dr. Böhm-Bawerk.
Vzezření dra. Körbra jest velice špatné. Jsou
ve tváři jeho viditelny ještě stopy churavosti.
Zpravodaj posl. Schwegel navrhl, aby
komise jako loni připojila se k usnesení kvotové
deputace maďarské a její návrhy přijala. Zpravo-
daj ve výkladu, který podal k návrhu tomu, pra-
vil, že není pravdivým tvrzení, učiněně v ma-
darské kvotové deputaci, jakoby nynější kvota
byla nepříznivou pro země koruny svatoštěpán-
ské. Ve skutečnosti přetíženo jest Předlitavsko.
Zpravodaj pravil, že jest žádoueno splniti, nač
nalehal člen deputace, prof. Fiedler, aby totiž
otázka užívání celních důchodů pro společné
výdaje se upravila. Vyslovil naději, že vláda
co nejdřive zahájí ve smyslu tom vyjednávání
s Uhrami, by zjednala trvalý základ k úhradě
společných výdajů.
doktor
Körber
Böhm
Bawerk
profesor
Fiedler
Předlitavsko
Uhry
18
article
Dr. Fořt uznává sice, že celé jednání ma
ráz pouhé formality, ale přes to jest povinností
zástupce poplatnictva užiti také této příležitosti
a protestovati co nejrozhodněji proti nespravedli-
vému přetěžování kvotou nynější. Již kvota dři-
vější byla křiklavou křivdou a částečně zvýšení
kvoty uherské od r. 1899 jest toliko nominální,
neboť finanční vyrovnání, jak bylo zatímně para-
grafem 14. aktivováno, mělo pro Uhersko tolik
výhod, že břímě de faeto jest opět sníženo. Řeč-
ník nečeká pranic od vyzvání vlády, aby s Uher-
skem ujednala nové základy pro sesťavení klíče
kvotového. Otázka kvoty není problémem fi-
nančně-politickým, nýbrž prostou otázkou moci
politické. Theoreticky dal by se sice spor roz-
řešiti snadně a hravě. Vždyť i v jiných složených
státech, Německu, Švýcarsku a jinde, provedly
se podobné věci snadně. Dvě zásady dlužno tu
míti na mysli a to buď princip: „tolik břemen,
kolik práv“, totiž zásadu poplatkovou, kteráž
v Rakousko-Uhersku při rovnosti politické vésti
musila ke kvotě 50:50, anebo při nedosažitel-
nesti této zásady princip daňové způsobilosti.
doktor
Fořt
Uhry
Německo
Švýcarsko
RakouskoUhersko
19
article
Řečník rozebírá pak zevrubně podstatu této
druhé zásady a její praxi pro problém kvotový
a spatřuje jedině správné rozřešení otázkyv
tem, když ke zjištění hospodářské síly a tudíz
také daňové způsobilosti vezme se zřetel jednak
ku počtu obyvatelstva, jednak k eelkovému ná-
kladu, kterýž oba státy, sledujíce své úkol
každý rok dávají do rozpočtu. Kombinace těeh
činitelů slibuje býti klíčem nejspravedlivějším
ciferni její výsledek byl by dnes asi 40 :00
Řečník kritisuje potom ostře dosavadní uživán
celních příjmů k úhradě společných výloh a č
tyto návrhy:
1. Rakouská kvotová deputace prohlašcje
že vzhledem na notorické křivdy, v dosavadnin
klíči kvotovém spočivající, k žalu svému net
s to, aby návrhy uherské kvotové depulae
přijala.
2. Rakouská kvotová deputace činí ve pe
čině výpočtu příspěvkového poměru proposi
v ten rozum, aby
a) od dosavadního upotřebování celních v
nosů k úhradě společných výdajů se upustil;
b) aby celá potřeba říše, schválená de
gacemi, rozvržena byla na oba dílčí státy, d
klíče, záležejícího z kombinace počtu obyvate
stva, s cifrou oboustranného nákladu státníh
stejnoměrně zjištěného.
20
article
Posl. prof. Fiedler ukazuje na potěš
telný zjev, že jeho návrh, loni zamítnutý, aby
přestalo společné účtování a upotřebování cel-
ního výnosu, získal si letos dokonce v referen
tovi přívržence, kterýž uznal ve své zprávě ví
slovně, že návrh ten jest odůvodněn a přistou
k němu. Ostatně chystané cukerní clo me
Předlitavskem a Zalitavskem dokazuje, že samo
statné zúčtování a upotřebení celních výnost
jest zcela možné. Proto musí řečník návrh te
opakovati i letos a to tím spíše, že příspěvkovy
poměr mezi Rakouskem a Uherskem se pre Ra
kousko zhoršil, přes to, že vr. 1899 uhersk
příspěvek byl zvýšen o 3%. Ve skutečností byh
kvota r. 1901 asi 72:28, v r. 1902 dokonc
74:26, horší tedy, nežli v době, kdy v platnos
byl klíč 70:30 Příčinou toho jest přikazovacíi
zení, kterým ujednáno bylo, že z lihu, cukru,
piva a petroleje, které se z Předlitavska vyvá
žejí do Uher, musí býti Uhrám nahraženy daně,
v Rakousku zaplacené. Následkem tohe
musilo býti uherské polovině na
hrazeno roku 1900 71/2 mill. korun,
r. 1901 již 131 mill. korun, r. 190
dokence 20 mill. K. Třiprocentní
zvýšení kvoty činilo však jen 6 ai
7 mill. korun ročně, tak že Před-
litavsko bylo velice citelně po-
škozeno. Toto poškození nebylo by odstra
něno ani tehdy docela, kdyby následkem sur.
taxy cukerní vývoz cukru od nás do Uher kles
o více, nežli se dosud stalo.
Jelikož nápravu nelze za dnešnícs
poměrů zjednati zrušením řízení přikazo-
vacího, třeba postarati so o náhradu jinou a u
mohla by se státi nejvýhodněji, kdyby zru-
šeno bylc společné zůčtcvánía
upotřebenícelních výnosů a kdyby
výtěžek cel bylkaždé pelovině za-
chován.
Posl
profesor
Fiedler
Zalitavsko
Rakousko
Uhersko
Předlitavsko
Uhry
I Předlitavsko
21
article
Řečník podává proto příslušný návrh, kte.
rým vláda se vyzývá, aby zahájila s uherskou
vládou jednání o změnu kvotového poměrua
hleděla při tom ukliditi újmu, která děje se za
nynějšího poměru polovině předlitavské. Ko-
nečně upozorňuje řečník na uherský vyrovnací
zákon z roku 1867, ve kterém mluví se sice
o společném zúčtování, ale způsobem, kter
znamená, že jest to pouhým přáním, o kterém
lze jednati nikoli však nezměnitelným předpi
sem, kterým by každé jednání pro budoucnost
činilo se nemožným.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk
přiznal, že nynější kvota nevyho-
vuje skutečným poměrům, vyslovi
se však proti tomu, aby celní přijmy již nyn
se jinak rozdělily, poněvadž prokazovací řízení
a statistika ve příčině obchodu mezi oběma
polovinami říše nejsou ještě postačitelným zá
kladem pro spravedlivé rozdělení. Vzhledem na
přání, které vyslovil posl. dr. Fořt, aby vzat.
byl zřetel na státní výdaje, odpovídá ministr
financl, že tento modus jest pro klíč ještě ob
tížnější nežli berní příjmy. Prohlásil, že vláda
bude usilovati, aby zjednala trvalý podklad pro
stanovení kvoty vyjednáváním s Uhrami.
Poslanec Kaiser odůvodňoval zevrubně
svůj návrh, aby výdaje společné rozdělily se
mezi oběma říšemi stejně, to jest, aby pla-
tilo 50 proc. Předlitavsko a 50 proe.
Zalitavsko a celní příjmy aby se neode
vzdávaly na příště k úhradě společných výdajů.
Podal pak eventuální návrh, aby úhrada spo-
lečných výdajů děla se podle poměru obyva
telstva obou polovin říše.
Poslanec Povše připojil se k eventuál-
nímu návrhu tomuto a žádal, aby při stanovenl
kvoty vzal se zřetel také na hustotu želez
niční sítě.
doktor
Böhm
Bawerk
Fořt
Kaiser
Povš
ko
Uhry
Předlitavsko
Zalitavsko
22
article
Poslanec hrabě Zedtwitz vyslovil s
proti návrhu referentovu, aby kvota byla platnon
do roku 1909 a navrhl kvotu na jeden rok.
Člen panské sněmovny Czyhlarz, So-
chor a člen poslanecké sněmovny D. Abra-
hamowicz a Jaworski mluvili pro návrh
referentův.
Přikročilo se pak k hlasování. Návrh
poslance Kaisra (kvota 50 : 50) z a m ít
nut všemi hlasy proti hlasu navrhovateles
hlasům dra. Fořta a dra. Fiedlera.
Návrh poslance Kaisra ve příčině cel-
ního důchodu zamítnut 9 hlasy proti hlasům
navrhovatele, dra. Fořta, dra. Fiedlera, ředitel
Povše a hr. Zedtwitze. Eventuální návrh tého
poslance, nahoře vzpomenutý, zamítnut 10 hlasy
proti 4.
Pro návrh poslance dra. Fořta, aby s
kvota stanovila dle počtu obyvatelstva atd. hla-
soval navrhovatel, prof. Fiedler a ředitel Povše.
Návrh hr. Zedtwitze zamítnut 7 hlasy
proti 6. Pro něj hlasovali dr. Fiedler, dr. Fo
Kaiser, opat Baumgartner, ředitel Povše a hrab
Zediwitz. Pak byl stejným poměrem
hlasů přijat návrh referentův
konečně 12 hlasy proti jednomu
přijat resoluční návrh dra. Fie
dlera.
Rakouská vojenská obhlidka — v Bulharsku.
I. Ze Sofije, 10. června. Rakousko- uherský
vojenský attaché, plukovník Kroms, odjel v prů-
vodu setníka Filipa k inspekční cestě do Plevna,
odkudž odebere se i do Ruščuka, Trnova a ji
ných míst.
Pro urážky jednoročních dobrovolníků.
n. Z Kielu, 9. června. Námořní soud vo-
jenský odsoudil dva poddůstojníky pro hrubí
urážky dvou jednoročních dobrovolníků, medila
a posluchače zvěrolékařství, na 3 měsíce de
vězení.
Zedtwitz
Jaworský
Kaiser
doktor
Fiedler
Povš
profesor
Fo Kaiser
Baumgartner
Zediwitz
Kroms
Filip
Bulharsko
Sofijá
Plevno
Ruščuk
Trnov
Kiel
panská sněmovna
poslanecký sněmovna