ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 be7d1f70-8f11-11dd-81c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 31 celkem · entity: person 61, place 14, work 3, org 1
1 masthead
29. června 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Přoha „Národních Listů“ k číslu lze.
4 masthead
živ
5 masthead
ota
6 masthead
Strana 9.
7 article
OBSAH. J. Máchal: Dějíny nové srbské literatury. Školstv í: Prof. dr. F. Lukavský: Důležité otázky učitelstva středoškolského. Lékařství: Dr. Vilém Hůttel: Plovárny pr mládež. Ženské hnuti: Olga Stránská: Ženské sjezdy Literatura. Bibliogr afie.
J Máchal profesor doktor F Lukavský Hůttel Stránská
8 article Dějiny nové srbské literatury.
Dějiny nové srbské literatury. Před samým počátkem války balkánské od níž Jihoslované očekávají nový rozmach a vzpružení svých sil, prof. Jovan Skerli dokončil a veřejnosti odevzdal své významné dílo literárně-historické, v němž mistrným perem vykreslil přehledný a jasný obraz vý- voje nové srbské literatury.“) K soustavné historii nového písemnictví srbského předem si upravil bezpečnou cestu četnými monogra- fiemi o jednotlivých periodách a spisovate- lích. Napsal objemný spis o stavu srbského písemnictví v XVIII. stol., o srbské omladině a její literatuře v době romantismu, o rozvojí srbského tisku, dále monografie o Jak. Ignja- tovičovi, Svet. Markovičovi, Vojislavu Iličov a řadu pěkných portrétů spisovatelských z li- teratury nejnovější (Pisci i Knjige). Zpraco- vav detailně a monograficky téměř všechen různorodý materiál literárně-historický, týka- jící se nové doby, nyní se pokusil shrnout hlavní výsledky svého badání v jednotný vý- vojový celek. Ježto spisovatel podává ově- řené resultáty svých vlastních studií, nespo- lehaje na úsudky a výroky cizí, vývoj lite- rární líčí pod jedním úhlem zorním, samo- statně a nezávisle, a hodnotí díla a spiso- vatele podle jednotného měřítka uměleckého kniha jeho nabývá vzácné ceny literární. K to- mu se pojí moderní methoda, kterou si Skerlič osvojil od literárních kritiků francouzských Literární vývoj buduje na širokém podkladu historickém s náležitým zřetelem ke kulturní- mu prostředí, z něhož písemnictví vyrůstalo. a s případnými výklady o ideovém hnutí které působilo na směr a ráz literární tvorby.
Jihoslovan profesor Skerli Markovič Vojislav Iličov Skerlič
9 article
Spisovatelům, kteří stáli v čele ideovéhoa uměleckého hnutí určité periody, věnuje zvláštní zřetel; zevrubně objasňuje jejich ži- vot, dílo, jeho význam a uměleckou hodnotu. Ostatní spisovatele k nim přířaďuje se struč- nou charakteristikou. Zkrátka srbskému čte- nářstvu dostalo se knihou Skerličovou krás- ného vylíčení literárního vývoje od počátku XVIII. stol. až do našich dní. Začátky nové srbské literatury vznikaly v XVIII. stol. na půdě rakousko-uherské, kam se značná část Srbů přestěhovala ze své do- moviny. Ačkoliv rakouská vláda nesplnila vše, co Srbům s počátku slibovala, vyzývajíc je ke hromadnému vystěhování, přece kul- turní a politické podmínky jejich v nové do- movině byly daleko výhodnější a volnější než na Balkáně v porobě turecké. Nové prostředí naučilo je především vysoko cenit osvětu a vzdělání, v němž se opozdili. Nemajíce sami ani knih ani učitelů, obraceli se o pomoc do Vídně i na Rus. Rakouská vláda z nábožen- ského předsudku nepchotně podporovala je- lich osvětové snahy, za to z Ruska dostalo se jim církevních a školních knih i prvních uči- telů. Za pomoci jejich položeny byly prvn počátky nové kultury srbské i nové litera- tury. Vliv ruský byl tak mocný a pronikavý že inteligence srbská přijala i řeč rusko-slo- věnskou za svůj spisovný jazyk. Nové písemnictví, vzniklé u Srbů půso- bením ruským, mělo převážně ráz církevní náboženský. Z oborů světských pěstovala se hlavně historie; budilo a posilovalo se tím — jako u nás — vědomí národní. K rozvoji svět- ského písemnictví nejvíce přispěl josefinism.
Skerličův Srba Balkán Vídeň Rus Rusko
10 article
Všichni významnější spisovatelé srbští na sklonku XVIII. stol. jsou rozhodní josefinisté. Pro další rozvoj srbské literatury mělo to ve- liký význam. Místo vlivu ruské kultury, vlast- ně jen ruské pravoslavné církve, nastoupil bezprostřední vliv západní Evropy, její svět- ské kultury a současných idejí filosofických Srbové od východu obracejí se k západu, od scholasticko-theologické učenosti k raciona- lismu a osvícenství. V čelo kulturního a lite- rárního hnutí staví se Dositej Obrado- vič. reformátor a buditel, tvůrce nové epochy v duševním i literárním životě národa srb- ského, který učí svůj milovaný lid svobodně myslit, bojuje proti středověkým předsudkům a náboženské nesnášelivosti, šíří pravou osvě- tu, reformuje jazyk spisovný ve směru ná- rodním a mocně působí na spisovatelský směr celé generace. Po těchto počátcích nové literatury srb- ské nastupuje druhá epocha, kterou Skerlič označuje jako přechod od racionali- smu k romantice. Vliv Dositeje Obrado- vice stále trvá — noví spisovatelé jsou podstatě racionalisté, tíhnou celou duší k osvětě a kultuře, v písemnictví spatřují hlav- ní prostředek k všeobecnému a národnímu pokroku. Literatura má v podstatě ráz vzdě- lavatelný, poučný, téměř paedagogický. Ve školách pěstuje se klassicism, který působí na mnohé básníky. Oda podle vzorů klasi- ckých stává se oblíbenou formou poetickou. Ke školskému klasicismu přistupuje však znenáhla vliv německé kultury a literatury.
Srba Dositej Obrado Skerlič Evropa Oda Dositea Obrado
11 article
Mladá generace váží básnické nadšení z Goetha, Schillera, Herdera, Gessnera a j. Z literatury německé přejímaji se aesthetické ideje, básnické vzory, genry poetické, formy veršové a p. Objevují se první známky ro- mantického hnutí; ozývají se hesla: národní minulost, návrat k národu, kult národní poe- sie. Všecky tyto různorodé směry, racionali- stický, klasický i romantický, postupují ještě paralelně vedle sebe, rozmanitě se křižujíce a pronikajíce. V literární tvorbě má velikou převahu poesie, zejména škola objektivní ly- riky, složené ze starých živlů pseudoklasi- ckých i nových romantických. Z básníků vy- stupují do popředí Lukijan Mušicki, Simo Mi- lutinovič-Sarajlija, Jovan St. Popovič a j. ale nade všecky povznáší se vladyka černo- ) Jonan Ckepnh: Heropaja Hose cpnicr KIoc. Beorpan 1912.
Goethe Schiller Herder Gessner Mušický Sarajlija Jovan Stanislav Popovič Sima národní minulost Heropij Hos
12 article
horský Petar Petrovič Njegoš, tvůrce prosla- veného „Gorského Vijence“. Při vší nejednot- né kolísavosti literárních a uměleckých směrů pokrok literatury je veliký. Vznikají první časopisy literární a almanachy, sestupují se první společnosti literární, tvoří se stálá čtenářská obec. Spory o spisovnou řeč a pra- vopis, které se táhnou téměř po celou první polovici XIX. století, končí se vítězstvím ná- rodní řeči a fonetického pravopisu, jak o to usiloval slavný Vuk Stefanovič Karadžič. Kolem roku 1848 vítězí na celé čáře ro- mantism. Po stránce politicko-sociální jev se jako mocné hnutí omladinské, hlásajíc ideje revoluční, panslavistické i pansrbské. V písemnictví romantism projevuje se snahou osvoboditi literaturu z tendence školské poučné, dále vzrůstem slovanského a srbské- ho nacionalismu historického, kultem minu- losti, subjektivismem, vášnivým lyrismem především — nadšeným kultem národní poe- sie, který měl začátek již v době předchozí. ale nyní nabývá vrcholu. Básníci skládaj básně v duchu písní národních, dramatikové vybírají si z nich působivé náměty, šíří se a utvrzuje názor, že se má umělá poesie ven- koncem rozvíjeti na základě a ve směru poe- sie národní. Zároveň vzrůstá i působení ně- mecké poesie a filosofie; k němu se připo- juje také vliv romantiků maďarských. Lite- rární střed Srbů, který byl z počátku ve Ví- dni a potom v Pešti, přenáší se na jih do No- vého Sadu.
Petar Petrovič Gorský Stefanovič Karadžič Srba Pešť
13 article
Celé periodě romantické vtiskl pečet svého ducha Vuk Stefanovič Kara- džič, podle výroku Kapitarova „nejlepší hlava“ mezi Srby a duchovní otec srbského romantismu, geniální reformátor spisovné řeči a pravopisu, vzorný sběratel národních písní a tradic. V jeho intencích zakládají li- teraturu romantickou Branko Radičevič poesii a Bogoboj Atanackovié v beletrii. P nich vystupuje dlouhá řada nadšených roman- tiků, z nichž největší obdiv vzbuzují oblíben básníci Zmaj Jovan Jovanovič a Dura Jakši a beletrista Stjepan Ljubiša. Od r. 1868 vniká do srbské literatury realism. šíří jej Ljuben Karavelov, emi- grant bulharský, a Svetozar Markovič, oba napojení positivistickými a sociálními ideam ruských realistů. Horlivě se čtou ruské knihy zejména romány Gogolovy a Turgeněvovy Vliv jejich působí na směr srbského romano- pisectví a přispívá k rozkvětu realistické po- vídky vesnické, kterou pěstují četní spisova- telé, jako Glišič, Lazarevié, Veselinovič, Ma- tavulj. Sremac atd. Vedle zábavné prósy poesie ustupuje do pozadí; teprve v letech osmdesátých dospívá k nové výši působením znamenitého umělce slova Vojislava Iliče. Se zdarem se pěstuje historické drama a veselo- hra. Vzniká první vážná kritika literárn (Svet. Markovič, Svet. Vulovič, Ljub. Nedie, Marko Car). Od počátku let sedmdesátých přesunuje se literární a kulturní středisko Srbů z Nového Sadu do Bělehradu v Srbsku.
Srba Radičevič Bogoboj Atanackovié Jovanovič Duro Jakš Stjepan Ljubiša Karavelov Markovič Gogolův Turgeněvův Glišič Lazarevié Veselinovič ma Sremac Vojislav Ilič Svet Ljuba Bělehrad Srbsko Vuka Stefanovič Karo
14 article
Současné písemnictví srbské rozvíjí se za vlivu kultury a literatury fran- couzské a má na rozdíl od epochy předešlé ráz individualistický. Poesie nejpilněji se vzdělává, a to s velikým úspěchem. Zdoko- naluje se ideově i formálně a spěje k výši moderní poesie evropské. Romanopisci nalé- zají nové látky ve složitém životě městském a sociálním, ličí problémy moderní duše moderního života a opájejí se krásou přírody Povídka zůstává v podstatě své realistická ale pronikají ji hojné živly subjektivní, lyri- cké, sociální i nacionální. Nejméně se daří drama. Ačkoliv je dosti stálých divadel i di- vadelního obecenstva, ačkoliv se na podporu dramatické literatury vypisují hojné kon- kursy, přece dramatická produkce zůstává mdlá a slabá. Příští rozkvět její předpokládá volnější podmínky sociální, větší stupeň po- všechné kultury nebo znamenitého drama- tika, který by ji rázem vysoko povznesl silou svého talentu. Veliký pokrok učinila v naši době literární kritika, která si vzala za vzor moderní kritiku francouzskou.
15 article
Takový je v hrubých rysech — podle vý- kladů Skerličových — vývojový rámec nové literatury srbské, která z nepatrných počátků vyvěrajíc, za naší doby dospěla k znamenité výši. Nebudu zde vykládat, pokud je zcela objektivní a správný obraz od Skerliče na- črtaný, chci se toliko o jedné věci zmíniti Spisovatel důrazně vytýká cizí vlivy, jež pů- sobily na vývoj a vzrůst nového písemnictv srbského, zejména vliv ruský, německý, ma- ďarský a francouzský. Vlivu českého jen mimochodem se dotýká, ačkoliv byl zajisté mnohem silnější než na př. maďarský, jmeno- vitě za doby Šafaříkovy a Kollárovy, potom za hnutí omladinského. Skerlič označuje svou knihu za pouhý výtah z většího a úplnějšího dila, které k tisku připravuje; nadějeme se, že tam i vlivy české a slovenské ostřeji budou vytčeny a oceněny, jako je již spisovatel ná- ležitě ocenil ve svém spise „Omladina i njena književnost“. J. Máchal.
Skerličův Šafaříkův Kollárův Skerlič J Máchal Skerlič
16 article
Důležité otázky učitelstva středo- školského. (Řeč říš. posl. prof. dra. Fr. Lukavského, před nesená na valné schůzi odboru učitelů středoškol ských při národní straně svobodomyslné.). V širším slova smyslu stavovské posta- vení učitele středoškolského jest spoluurčeno fřemi momenty, jednak postupovými a příjmo- vými poměry, jednak poměry na střední škole a posléze poměrem jeho k ostatní společnosti uprostřed níž žije. Každý stav, jenž usiluje zlepšiti své sta- vovské postavení, musí své požadavky vy- ličovati, ne jednou, nýbrž stále, na základě objektivně zpracovaného stavovského mate- riálu, zobrazujícího, ve srovnání s jinými ob- dobnými povoláními, přesně sociální poměry v nichž žije, zobrazujícího práci, kterou koná- Nemohu se zhostiti myšlenky, že učitel- stvo středoškolské nevěnuje po této stránce dostatečné péče ve prospěch svých zájmů Jsou určité kategorie zaměstnanců, které
profesor doktor František Lukavský
17 article
obdivuhodnou energií, pečlivostí a vytrvalost dovedou vyličovati poměry svého stavu tlouci na brány neporozumění a zaujatosti Před několika roky jsem napsal do „Věstníku českých profesorů“ krátký článek, kde jsem na základě zkušenosti z veřejného života, ja- kož i na základě četby podobných spisů u- pozorňoval na nutnost vydání informačního spisu o českém učitelstvu středoškolském, spisu v němž by nejen byly vylíčeny jeho hmotné poměry v užším slova smyslu, ale i prostředí z jakých vycházejí, poměry školské (stěhován se z ústavu na ústav, zařízení budov středo- školských, různá zařízení didaktická a paeda- gogická, jakost žactva, poměr k rodičům žá- ků atd.), práce mimoškolská, vědecká, osvě- tová, hospodářská. Od té doby jsem neslevi z přesvědčení o nutnosti oné práce, naopal mnohé zjevy, vížící se ke zlepšení postaven učitelstva středoškolského z poslední doby. přesvědčení mé ještě více sesílily.
18 article
Učitelstvo středoškolské jistě nemá mno- ho přátel a zrovna ne mnoho v těch místech kde by jich mělo býti nejvíce. Zjev ten nutno též především vysvětliti tím, že rozhodujío osudech učitelstva středoškolského téměř vý- lučně ti, kteří nevyšli z řad jeho, kteří při svém rozhodování nemohou se opříti o vlastn zkušenost, jaká jest vlastně práce a zodpo- vědnost středoškolského učitele. Zůstal dosud bezvýsledným náš boj za spravedlivý požadavek, aby v centrálních ú- řadech vídeňských administrativa školská byla svěřena jedině těm, kteří pocházejí ze řad učitelstva středoškolského, jakož i při zemských školních radách. Snad v žádném jiném oboru státní správy není takové ne- srovnalosti! A této nesrovnalosti musí se při- čísti na vrub hodně velká část toho, co naše administrativa školská vydává ne na prospěch celého organismu středoškolského. Přes to, že se nepodařilo, dosíci tohoto samozřejmého požadavku, nevzdáváme se naděje, že i zde v nedaleké době podaří se prolomiti zed předsudků nejen ku prospěchu a doceňován učitelstva středoškolského, ale především k velikému prospěchu samotné školy. Komise pro reformu státní správy měla by si důklad- ně všimnouti celé agendy školské v našich centrálních úřadech, té labilnosti, neurčitosti při vyřizování záležitostí, týkajících se jak školy, tak učitele, přes to, že zde jsou zákony a nařízení školská, na př. při započítávání let.
19 article
kde vlastně rozhoduje dle svého volného uva- žování ministerstvo financí, vyplácení remu- nerací za vedlejší vyučování na střední škole jež se u nás děje někdy až po dvou letech až se seženou, ušetří peníze, nemluvě o tom. v jaké době na př. po podání žádosti se do- stává výpomoci z nouze, jak dlouho se u nás vleče otázka náhradních pensijních fondů z soukromé pojištění u učitelů na ústavech ne- státních, kde musejí akta konati zdlouhavou proceduru čtyřmi ministerstvy atd. Komise pro reformu státní správy měla by si důkladně všimnouti agendy účetního oddělení při místo- držitelství u nás, toho, jak toto oddělení prac jest přetíženo, jak jest agenda jeho kompliko- vána a jak tím velice trpí agenda školská nejen personální, nýbrž i věcná. Tyto a mno- hé jiné otázky mělo by učitelstvo středoškolsko vésti v neustálé pečlivé evidenci, bezohledně ukazovat na škodlivý vliv různých stránek naší administrativy školské na práci středoškol- skou, na vývoj naší střední školy. Nesmí se to díti jen kuse, nýbrž celkově, a toho možno dosíci opět jen podrobnou znalostí našich vnitřních poměrů, znalostí fakt a dat.
20 article
Úsilí o zlepšení právních a hmotných po- měrů učitelstva středoškolského soustředilo se v poslední době v boj o služební pragma- tiku. Historie její jest dostatečně známa. Če- ská organisace vyslovila se téměř jednomysl- ně ve své poslední schůzi zastupitelstva prot elaborátu subkomitétu, ústřední výbor zvlášt- ním memorandem žádal důtklivě poslance aby se přičinili o zmaření její. V poslední schůzi říšského svazu — pro nejednotnost ná- zorů dána byla jednotlivým organisacím vol- ná ruka. Čeští zástupcové tlumočíli pak jako minimální požadavky, pod něž nelze jiti, jed- nak příznivější znění koaličních paragrafů. jednak odstranění ustanovení o provisorních učitelich, jednak změnu paragrafu o přeloži- telnosti učitele. Němečtí a polští učitelé středoškolští nejsou rovněž spokojeni s elabo- rátem subkomitétu, nežádají však zmaření předlohy, nýbrž vidí v ní jistou etappu v boji za lepší postavení, po jejímž dosažení chtěj pracovati dále a připravují k tomu již podrob- ný statistický materiál, v jistém smyslu to čeho jsem se svrchu dotknul. Mně nezbývá dnes nic jiného, než sděliti, v jakém stavu se otázka pragmatiky státního učitelstva nachází
21 article
Elaborát subkomitétu dodán byl do státně- zřízeneckého výboru, kde ministr Hussarel prohlásil, že vláda v zásadních bodech stoji na elaborátu subkomitétu, že více jí v té pří- čině koncedovati nelze, a kdyby výbor chtě zde provéstí zlepšovací změny, že by musil opustiti to, co po dlouhém jednání, po dlou- hém boji v subkomitétu koncedovala, a vrá- titi se k původnímu znění předlohy. Ve vý- boru nebylo stejného názoru o tom, zda čle- nové subkomitétu, kteří byli zavázání, když docílili jistých ústupků od vlády, nevystupo- vati již ve výboru proti elaborátu, nýbrž sláti za ním, jako za dílem společným jich a vlády. zastupovali v subkomitétu též příslušné stra- ny politické, nebo byli tam pouze jako jed- notlivé osoby. V onom případě by závazel platil též pro politické strany a v tom smy slu závazek onen patrně chápala vláda. Jsou ovšem také strany, které zástupce svéhov subkomitétu neměly, a jest také pravda, že k rozhodujícímu ujednání v poslední schůzi subkomitétu nebylo a nemohlo býti vyžádáno souhlasu stran. Ježto státně-zřízenecký výbot nebyl ochoten přijati beze změny elaborá subkomitétu za svůj a vláda posléze prohlá- sila, že je ochotna podrobiti jej revisi, ovšem takové, že by zásadní části zůstaly tak, jak byly sjednány, byly vyžádány referentem od členů výboru zlepšovací návrhy, načež vstou- pil referent posl. Kemetter v nové jednání s vládou. K odpovědi na podané návrhy po-
Hussarel
22 article Školství.
Školství. třebuje vláda statistických výpočtů a tedy určité doby. Netřeba připomínati, že o osudu služební pragmatiky nerozhoduje ministerstvo vyučování, nýbrž ministerstvo financí, a že konec konců nejde o to, co se má ještě zlep- šiti, nýbrž o sumu, jež by se snad ještě mohla poskytnouti, lhostejno pak, kam by záplat přišla. Čím větší požadovaná suma, tím menš naděje na příjetí návrhu. I v té příčině naše organisace nejsou dosud na výši doby a ne- vyrovnají se některým jiným organisacím úřadnických kategorií, nemohou následkem nedostatku připraveného materiálu kon trolo- vati údaje, výpočty, s nimiž se vždy vytas vláda v odpovědích svých na určitě návrhy
23 article
Nechci rekapitulovati světlé a stinné stránky elaborátu subkomitétu. Jen tolik mu- sím říci jako člen tohoto subkomitétu, že by křivdil každý, kdo by tvrdil, že subkomitét nestál dosti pevně na požadavcích učitelstva středoškolského. Stačí si jen všimnouti úmor- ného boje v tom velikém počtu dlouhých schůzí se zástupci ministerstva financí. V otáz- ce supplentské a otázce právní nutno dosvěd- čiti, že docíleno pokroku. Vedle paragrafů koaličních bylo nejtrpčím pro členy subkomi- tétu spolknouti ustanovení o provisorních učitelích. Jen pod největším tlakem a z oba- vy, že ztratí se to, čeho dosaženo v otázce supplentské a pak i zvýšení kvinkvenálek. resp. pense vdovské, přijali členové subkomi- tétu ustanovení o provisorních učitelích a zvláště když vláda podala o tom některá pro- hlášení, jimiž chtěla rozptýliti obavy. Je na- děje, že v otázce provisorních učitelů docílí se ještě zlepšení, a sice v tom smyslu, že pro- visorní léta se omezí. Dle znění elaboorátu subkomitétu supplent, který by do osmí let od vstupu do školské služby po aprobaci nedosáhl definitivního místa, ač by o ně žá- dal, stal by se učitelem provisorním, a když by ani potom nemohl dostati místa definitiv- ního, dostalo by se mu kvinkvenálek po 400 kor. Vláda prohlásila vůči námitkám členů subkomitétu, že je vyloučeno, aby někdo slou- žil déle než 10 let jako učitel provisorní.
24 article
Ježto však členové subkomitétu chtějí zde míti naprostou přesnost, žádají výslovné ome- zení doby provisoria, a jest naděje, že docíli se toho, že doba provisoria omezí se na pět let, takže by ten, kdo by po 13 let nemohl dostati definitivního místa, byl jmenován de- finitivním ad personam, a ježto by mu pří- elušely již dvě kvinkvenálky, přišel by de hodnostní třídy osmé. Při tom žádá se vý- slovné stanovení, že provisorní učitelé ne- smějí býtí ustanovování na místa systemíso- vaná. Co se týká aspoň částečného, když ne žá- daného zvýšení funkčního přídavku řediteli středoškolských, aspoň částečného započítán let před zkouškou, jest docílení toho dost problematické. Ministr Hussarek ve své řeči ve výboru státně-zřízeneckém poukázal na nebezpeč z prodlení, vyplývající z toho, že letos nepa- trný počet proti létům minulým jest těch kdož podali žádost do pense, čekajíce, jak patrno, na uzákonění pragmatiky. Tím se po- měry postupové v nadcházející době ještě zhorší, poměry supplentské stanou ještě kriti- čtějšími.
Hussarek
25 article
Předpovídati osud služební pragmatiky jest velice těžko. Není jisto, zda se vůbee uskuteční za letního zasedání finanční plán tím konečně realisuje pragmatika státních úřadníků, natož pak uskutečnění pragmatiky státních učitelů. Nelze ovšem pochybovati, že při všestranné snaze a dobré vůli dalo by s provésti druhé a třetí čtení ještě za letního zasedání a úhrada 11/2 mil. K dala by se za- hrnoutí do finančního plánu, ale skutečná situace je taková, že spíše nutno počítati s tím, že ku projednání jejímu nyní vůbec ne- dojde a v další době poprázdninové nebude situace o mnoho lepší. Historie s pragmatikou úřadnickou je velice poučná. Česká organi- sace, jak patrno z jejího usnesení, nebude příliš želeti jejího pohřbení a odmítavé stano- vísko ono bylo pro nás také směrodatným že jsme projednání služební pragmatiky ne popohánělí ku předu. Důležitou prací stavovského hnutí učitel stva středoškolského je domáhati se toho, aby byl řádně zvýšen počet systemisovaných míst Podmínkou úspěchu této akce jest podrobny statistický výkaz o počtu paralelek, dob s jich trváním, počtu míst supplentských, jako i výkaz hojnosti změn, střídání se supplent- ských sil na témže ústavě. Posl. dr. Buzek podal tento týden v rozpočtovém výboru r- soluční návrh, jímž se vláda vyzývá, aby odstranila na haličských středních školách ne- poměr mezi počtem skutečných učitelů a po- čtem supplentů utvořením skutečných mís extra statum a to již v následujícím státnín rozpočtu. U nás nejsou sice poměry takové jako v Haliči, ale je jisto, že i tím velice trpí- me, a bude nejbližším naším úkolem, aby chom se i zde domáhali s největším důrazem nápravy.
Posl doktor Buzek Halič
26 article
Učitelstvo středoškolské nesmí nikdy pu- stiti se své péče dávné požadavky, aby by brán zřetel, tak jako tomu jest u jiných kate- gorií úřadnických, na vedlejší práce, pro školu a žactvo konané. V úsilí o dosažení nápravy pomáhalo by raziti cestu objektivní vylíčen rozsahu oné práce, jakož i obětí finančních Od povšechnosti nutno postoupiti ke konkrét- nosti. Ve svépomocné akci stavovské zbývá tu ještě široké pole v zařizování a zdokonalování humanních institucí, třebas že slibné počátky byly učiněny. Nejsou však trvající institue v poměru ku potřebám stále vzrůstajícím Nejpalčivější po této stránce se mi zdá být otázka výchovy sirotků po zemřelých učite- lích středoškolských. Některé smutné přípa- dy volají s důrazem po tom, aby příslušná akce svépomocná po příkladu jiných obor úřadnických byla rozšířena, prohloubena. Po- vinností českého učitelstva jest také sledo- vati, v jaké míře je české učitelstvo účastn podpor se strany státu. Co se týká poměrů školských samotných tedy v užším slova smyslu, nelze upříti, že
27 article
mnohým sevřením volně se rozvíjejícího ži- vota středoškolského jsme vinni sami. Často cítíme, že by bylo pro učitelský stav a školu hodně nebezpečné, dáti do rukou jednotlivce středoškolského rozhodování některých zále- žitostí. Zde nelze, než stále výchovně působit k větší samostatnosti, pokrokovějšímu nazí- rání správ škol na úkoly střední školy, jež dnes jsou hodně jiné než byly a jež nesmějí se uzavírat proudům nové doby, nýbrž se jim vhodně přizpůsobiti. Nepokládáme za správné na př., nedovolí-li se žactvu ve vyšších tří- dách návštěva nezávadných, odborných kniho- ven nebo čítáren, zvláště uvážíme-li, jak jsou naše žákovské knihovny vypravovány a do- továny. Soudíme, že po správném, příznivém vylíčení se strany správ středních škol by se zemská školní rada odporu svého v takových případech musila vzdátí. Především by bylo povinností učitelstva středoškolského neustále upozorňovati na ne- dostatky zařízení školních, jimiž trpí nejen snad učitelé, ale zvláště žáci. Stavební oddě- lení v ministerstvu vyučování, kde, mimocho- dem řečeno, nemáme ani jediného českého ú- řadníka, buď skutečně nemá porozumění pro různé potřeby a úkoly školy po stránce sta- vební, nebo nemá dosti síly, aby čelilo dosta- tečně proti škrtání v ministerstvu financí, kde rozhodují o jakosti budov středoškolských t. jimž jsou poměry středoškolské cizí. Jinaki nemůžeme vysvětliti, že i nové poslední bu- dovy středoškolské mohly býti vystavěny se základními nedostatky. Zde nezbývá nic jiné- ho, než docela klidně, ale bezohledně upozor- ňovati na důsledky ať už úsporného systému nebo byrokratického řešení. Jest též pak po- vinn. stí kruhů rodičovských, aby stály v úsil učitelstva středoškolského po boku.
28 article
Vedle boje o zlepšení hmotného postavení nesmí učitelstvo středoškolské nikdy zapomí- natí reformních snah paedagogických a di- daktických. Zevním výrazem jich bývaly sje- zdy. Máme-li na mysli vůbec středoškolské učitelstvo rakouské, pak dle malého počtu sjezdů a obsahu jednání sjezdového bychom musili souditi ne na vzestup, nýbrž na stag- naci. Co se týká poměru učitele k veřejnosti. jest si přáti jak v zájmu učitele, tak zvláště školy, aby ten poměr nebyl poměrem nadvý- šenosti, společenské isolovanosti. Má-li střed- ní škola býti v kontaktu s okolním životem, pak musí tento kontakt především tvořiti uči- telstvo. Středoškolskému učitelstvu českému jest údělem, povinností práce veřejná, hlavně po stránce osvětové. Velikou částí veřejné práce jsou úkoly a potřeby školské, zvláště v ohledu organisačním a zde musí přijíti speciálněu nás v Čechách ku platnosti promyšlený pro- gram, řízený školskými odborníky. Každodenní školská praxe nutí učitele středoškolského ke klidnému uvažovánía oceňování, vážení důvodů pro i proti, vylu- čuje všeliký romantismus, radikalismus. Jen v neustálé, svědomité a na důkladných úva- hách založené práci spočívá zdar, drobnou, pečlivou stavbou staví se velké dílo. školské otázky, úkoly a potřeby zaují- mají v politice národní strany svobodomyslné místo nemalé. Je málo otázek a potřeb škol- ských, jež by byly mimo vliv a. zasahování politické. Přímknutím se organisovaného uči- telstva středoškolského k národní straně svo- bodomyslné nastane nutné doplnění. Neohlížejíce se ani na pravo ani na levo, budeme pracovati v duchu prográmu strany vzájemně nejen v ohledu stavovském, nýbrž se zřetelem ku potřebám a úkolům školy, ku povznesení středoškolského stavu učitelského, ku povznesení českého středního školstvíl
Čechy
29 title
Lékařství.
30 article Plovárny pro mládež.
Plovárny pro mládež. Příspěvek k racionální tělesné výchově mládeže. Dotazoval jsem se ve školách, kolik dětí pojede o prázdninách na venek. Některé je- dou s rodiči (několika ze „šťastných“ i naši- nec záviděti může, kam až se dostanou), jiné poslány jsou samy ku příbuzným, jelikož ro- diče s nimi jeti nemohou, a malé procento nalezne pomocí veřejné dobročinnosti útulku na feriálních osadách. Dosti jest těch, které zůstati musí doma. Takový poměr jest ovšem jen na školách ve vnitřním městě, do nichž chodí děti z rodin poměrně zámožnějších. Ve školách na periferii města, kde většinou jsou rodiny odkázány na výtěžek denní práce, jest šťastných dětí, které spatří zelené luhy a po- okřáti mohou v osvěžujícím vzduchu a slunci venkova, mizivá menšína. Většina z nich po zavření školy odkázána jest na malý, nezdravý dvorek, na výheň ulic, kde skotačí a snadno některé k úrazu může přijíti, nebo na různá hřiště, kde „zotavuje“ se ve vzduchu pra- chem a sazemi naplněném. A jsou to děti bledé, neduživé, nemající většinou ani zdra- vého obydlí ani náležitě stravy.
31 article
Ku podivu, jak málo dosud jest postaráno o děti v době, mající dosti příznivého poroz- umění pro pěstování různých sportů a her, pro volný pohyb v přírodě, v době, hledící si ' roz- květu zdravi mládeže! A není nic snazšího, jako popřáti dětem, které odkázány jsou pro- žíti volné chvíle o prázdninách ve velkém městě, osvěžení a ochlazení koupelí v řecel JJest pravda, že není úplně opomenuto poskytovati tohoto požitku mládeží v Praze. Děti zvykají již ve školním roce v zařízených školních koupelnách a sprchách častějšímu omývání, obec pražská — a nutno tu s po- vděkem snahu její oceniti — věnuje i znač- nější peníz, dílem na zakoupení tak zv. bloků do plováren (po 10 vstupenkách), dílem na stipendia k naučení se plování pro chudé děti. Jest přirozeno, že těchto stipendií pro značný náklad nemůže býti mnoho, takže na každou měšťanskou školu připadá jich asi 6—10; lístků na jednotlivé koupele jest více, prů- měrně ze třídy bývá až i 10 žáků poděleno bloky lístků. Avšak doznati jest, že rozdané bloky lístků v krátkém čase, většinou již
Praha