1
masthead
29. června 1913.
3
masthead
Přoha „Národních Listů“ k číslu lze.
7
article
OBSAH.
J. Máchal: Dějíny nové srbské literatury.
Školstv í: Prof. dr. F. Lukavský: Důležité otázky
učitelstva středoškolského.
Lékařství: Dr. Vilém Hůttel: Plovárny pr
mládež.
Ženské hnuti: Olga Stránská: Ženské sjezdy
Literatura.
Bibliogr afie.
J Máchal
profesor
doktor
F Lukavský
Hůttel
Stránská
8
article
Dějiny nové srbské literatury.
Dějiny nové srbské literatury.
Před samým počátkem války balkánské
od níž Jihoslované očekávají nový rozmach
a vzpružení svých sil, prof. Jovan Skerli
dokončil a veřejnosti odevzdal své významné
dílo literárně-historické, v němž mistrným
perem vykreslil přehledný a jasný obraz vý-
voje nové srbské literatury.“) K soustavné
historii nového písemnictví srbského předem
si upravil bezpečnou cestu četnými monogra-
fiemi o jednotlivých periodách a spisovate-
lích. Napsal objemný spis o stavu srbského
písemnictví v XVIII. stol., o srbské omladině
a její literatuře v době romantismu, o rozvojí
srbského tisku, dále monografie o Jak. Ignja-
tovičovi, Svet. Markovičovi, Vojislavu Iličov
a řadu pěkných portrétů spisovatelských z li-
teratury nejnovější (Pisci i Knjige). Zpraco-
vav detailně a monograficky téměř všechen
různorodý materiál literárně-historický, týka-
jící se nové doby, nyní se pokusil shrnout
hlavní výsledky svého badání v jednotný vý-
vojový celek. Ježto spisovatel podává ově-
řené resultáty svých vlastních studií, nespo-
lehaje na úsudky a výroky cizí, vývoj lite-
rární líčí pod jedním úhlem zorním, samo-
statně a nezávisle, a hodnotí díla a spiso-
vatele podle jednotného měřítka uměleckého
kniha jeho nabývá vzácné ceny literární. K to-
mu se pojí moderní methoda, kterou si Skerlič
osvojil od literárních kritiků francouzských
Literární vývoj buduje na širokém podkladu
historickém s náležitým zřetelem ke kulturní-
mu prostředí, z něhož písemnictví vyrůstalo.
a s případnými výklady o ideovém hnutí
které působilo na směr a ráz literární tvorby.
Jihoslovan
profesor
Skerli
Markovič
Vojislav Iličov
Skerlič
9
article
Spisovatelům, kteří stáli v čele ideovéhoa
uměleckého hnutí určité periody, věnuje
zvláštní zřetel; zevrubně objasňuje jejich ži-
vot, dílo, jeho význam a uměleckou hodnotu.
Ostatní spisovatele k nim přířaďuje se struč-
nou charakteristikou. Zkrátka srbskému čte-
nářstvu dostalo se knihou Skerličovou krás-
ného vylíčení literárního vývoje od počátku
XVIII. stol. až do našich dní.
Začátky nové srbské literatury vznikaly
v XVIII. stol. na půdě rakousko-uherské, kam
se značná část Srbů přestěhovala ze své do-
moviny. Ačkoliv rakouská vláda nesplnila
vše, co Srbům s počátku slibovala, vyzývajíc
je ke hromadnému vystěhování, přece kul-
turní a politické podmínky jejich v nové do-
movině byly daleko výhodnější a volnější než
na Balkáně v porobě turecké. Nové prostředí
naučilo je především vysoko cenit osvětu a
vzdělání, v němž se opozdili. Nemajíce sami
ani knih ani učitelů, obraceli se o pomoc do
Vídně i na Rus. Rakouská vláda z nábožen-
ského předsudku nepchotně podporovala je-
lich osvětové snahy, za to z Ruska dostalo se
jim církevních a školních knih i prvních uči-
telů. Za pomoci jejich položeny byly prvn
počátky nové kultury srbské i nové litera-
tury. Vliv ruský byl tak mocný a pronikavý
že inteligence srbská přijala i řeč rusko-slo-
věnskou za svůj spisovný jazyk.
Nové písemnictví, vzniklé u Srbů půso-
bením ruským, mělo převážně ráz církevní
náboženský. Z oborů světských pěstovala se
hlavně historie; budilo a posilovalo se tím —
jako u nás — vědomí národní. K rozvoji svět-
ského písemnictví nejvíce přispěl josefinism.
Skerličův
Srba
Balkán
Vídeň
Rus
Rusko
10
article
Všichni významnější spisovatelé srbští na
sklonku XVIII. stol. jsou rozhodní josefinisté.
Pro další rozvoj srbské literatury mělo to ve-
liký význam. Místo vlivu ruské kultury, vlast-
ně jen ruské pravoslavné církve, nastoupil
bezprostřední vliv západní Evropy, její svět-
ské kultury a současných idejí filosofických
Srbové od východu obracejí se k západu, od
scholasticko-theologické učenosti k raciona-
lismu a osvícenství. V čelo kulturního a lite-
rárního hnutí staví se Dositej Obrado-
vič. reformátor a buditel, tvůrce nové epochy
v duševním i literárním životě národa srb-
ského, který učí svůj milovaný lid svobodně
myslit, bojuje proti středověkým předsudkům
a náboženské nesnášelivosti, šíří pravou osvě-
tu, reformuje jazyk spisovný ve směru ná-
rodním a mocně působí na spisovatelský směr
celé generace.
Po těchto počátcích nové literatury srb-
ské nastupuje druhá epocha, kterou Skerlič
označuje jako přechod od racionali-
smu k romantice. Vliv Dositeje Obrado-
vice stále trvá — noví spisovatelé jsou
podstatě racionalisté, tíhnou celou duší k
osvětě a kultuře, v písemnictví spatřují hlav-
ní prostředek k všeobecnému a národnímu
pokroku. Literatura má v podstatě ráz vzdě-
lavatelný, poučný, téměř paedagogický. Ve
školách pěstuje se klassicism, který působí
na mnohé básníky. Oda podle vzorů klasi-
ckých stává se oblíbenou formou poetickou.
Ke školskému klasicismu přistupuje však
znenáhla vliv německé kultury a literatury.
Srba
Dositej Obrado
Skerlič
Evropa
Oda
Dositea Obrado
11
article
Mladá generace váží básnické nadšení
z Goetha, Schillera, Herdera, Gessnera a j.
Z literatury německé přejímaji se aesthetické
ideje, básnické vzory, genry poetické, formy
veršové a p. Objevují se první známky ro-
mantického hnutí; ozývají se hesla: národní
minulost, návrat k národu, kult národní poe-
sie. Všecky tyto různorodé směry, racionali-
stický, klasický i romantický, postupují ještě
paralelně vedle sebe, rozmanitě se křižujíce
a pronikajíce. V literární tvorbě má velikou
převahu poesie, zejména škola objektivní ly-
riky, složené ze starých živlů pseudoklasi-
ckých i nových romantických. Z básníků vy-
stupují do popředí Lukijan Mušicki, Simo Mi-
lutinovič-Sarajlija, Jovan St. Popovič a j.
ale nade všecky povznáší se vladyka černo-
) Jonan Ckepnh: Heropaja Hose cpnicr
KIoc. Beorpan 1912.
Goethe
Schiller
Herder
Gessner
Mušický
Sarajlija
Jovan Stanislav
Popovič
Sima
národní minulost
Heropij Hos
12
article
horský Petar Petrovič Njegoš, tvůrce prosla-
veného „Gorského Vijence“. Při vší nejednot-
né kolísavosti literárních a uměleckých směrů
pokrok literatury je veliký. Vznikají první
časopisy literární a almanachy, sestupují se
první společnosti literární, tvoří se stálá
čtenářská obec. Spory o spisovnou řeč a pra-
vopis, které se táhnou téměř po celou první
polovici XIX. století, končí se vítězstvím ná-
rodní řeči a fonetického pravopisu, jak o to
usiloval slavný Vuk Stefanovič Karadžič.
Kolem roku 1848 vítězí na celé čáře ro-
mantism. Po stránce politicko-sociální jev
se jako mocné hnutí omladinské, hlásajíc
ideje revoluční, panslavistické i pansrbské.
V písemnictví romantism projevuje se snahou
osvoboditi literaturu z tendence školské
poučné, dále vzrůstem slovanského a srbské-
ho nacionalismu historického, kultem minu-
losti, subjektivismem, vášnivým lyrismem
především — nadšeným kultem národní poe-
sie, který měl začátek již v době předchozí.
ale nyní nabývá vrcholu. Básníci skládaj
básně v duchu písní národních, dramatikové
vybírají si z nich působivé náměty, šíří se
a utvrzuje názor, že se má umělá poesie ven-
koncem rozvíjeti na základě a ve směru poe-
sie národní. Zároveň vzrůstá i působení ně-
mecké poesie a filosofie; k němu se připo-
juje také vliv romantiků maďarských. Lite-
rární střed Srbů, který byl z počátku ve Ví-
dni a potom v Pešti, přenáší se na jih do No-
vého Sadu.
Petar Petrovič
Gorský
Stefanovič Karadžič
Srba
Pešť
13
article
Celé periodě romantické vtiskl pečet
svého ducha Vuk Stefanovič Kara-
džič, podle výroku Kapitarova „nejlepší
hlava“ mezi Srby a duchovní otec srbského
romantismu, geniální reformátor spisovné
řeči a pravopisu, vzorný sběratel národních
písní a tradic. V jeho intencích zakládají li-
teraturu romantickou Branko Radičevič
poesii a Bogoboj Atanackovié v beletrii. P
nich vystupuje dlouhá řada nadšených roman-
tiků, z nichž největší obdiv vzbuzují oblíben
básníci Zmaj Jovan Jovanovič a Dura Jakši
a beletrista Stjepan Ljubiša.
Od r. 1868 vniká do srbské literatury
realism. šíří jej Ljuben Karavelov, emi-
grant bulharský, a Svetozar Markovič, oba
napojení positivistickými a sociálními ideam
ruských realistů. Horlivě se čtou ruské knihy
zejména romány Gogolovy a Turgeněvovy
Vliv jejich působí na směr srbského romano-
pisectví a přispívá k rozkvětu realistické po-
vídky vesnické, kterou pěstují četní spisova-
telé, jako Glišič, Lazarevié, Veselinovič, Ma-
tavulj. Sremac atd. Vedle zábavné prósy
poesie ustupuje do pozadí; teprve v letech
osmdesátých dospívá k nové výši působením
znamenitého umělce slova Vojislava Iliče. Se
zdarem se pěstuje historické drama a veselo-
hra. Vzniká první vážná kritika literárn
(Svet. Markovič, Svet. Vulovič, Ljub. Nedie,
Marko Car). Od počátku let sedmdesátých
přesunuje se literární a kulturní středisko
Srbů z Nového Sadu do Bělehradu v Srbsku.
Srba
Radičevič
Bogoboj Atanackovié
Jovanovič
Duro Jakš
Stjepan Ljubiša
Karavelov
Markovič
Gogolův
Turgeněvův
Glišič
Lazarevié
Veselinovič
ma
Sremac
Vojislav Ilič
Svet
Ljuba
Bělehrad
Srbsko
Vuka Stefanovič Karo
14
article
Současné písemnictví srbské
rozvíjí se za vlivu kultury a literatury fran-
couzské a má na rozdíl od epochy předešlé
ráz individualistický. Poesie nejpilněji se
vzdělává, a to s velikým úspěchem. Zdoko-
naluje se ideově i formálně a spěje k výši
moderní poesie evropské. Romanopisci nalé-
zají nové látky ve složitém životě městském
a sociálním, ličí problémy moderní duše
moderního života a opájejí se krásou přírody
Povídka zůstává v podstatě své realistická
ale pronikají ji hojné živly subjektivní, lyri-
cké, sociální i nacionální. Nejméně se daří
drama. Ačkoliv je dosti stálých divadel i di-
vadelního obecenstva, ačkoliv se na podporu
dramatické literatury vypisují hojné kon-
kursy, přece dramatická produkce zůstává
mdlá a slabá. Příští rozkvět její předpokládá
volnější podmínky sociální, větší stupeň po-
všechné kultury nebo znamenitého drama-
tika, který by ji rázem vysoko povznesl silou
svého talentu. Veliký pokrok učinila v naši
době literární kritika, která si vzala za vzor
moderní kritiku francouzskou.
15
article
Takový je v hrubých rysech — podle vý-
kladů Skerličových — vývojový rámec nové
literatury srbské, která z nepatrných počátků
vyvěrajíc, za naší doby dospěla k znamenité
výši. Nebudu zde vykládat, pokud je zcela
objektivní a správný obraz od Skerliče na-
črtaný, chci se toliko o jedné věci zmíniti
Spisovatel důrazně vytýká cizí vlivy, jež pů-
sobily na vývoj a vzrůst nového písemnictv
srbského, zejména vliv ruský, německý, ma-
ďarský a francouzský. Vlivu českého jen
mimochodem se dotýká, ačkoliv byl zajisté
mnohem silnější než na př. maďarský, jmeno-
vitě za doby Šafaříkovy a Kollárovy, potom
za hnutí omladinského. Skerlič označuje svou
knihu za pouhý výtah z většího a úplnějšího
dila, které k tisku připravuje; nadějeme se, že
tam i vlivy české a slovenské ostřeji budou
vytčeny a oceněny, jako je již spisovatel ná-
ležitě ocenil ve svém spise „Omladina i njena
književnost“.
J. Máchal.
Skerličův
Šafaříkův
Kollárův
Skerlič
J Máchal
Skerlič
16
article
Důležité otázky učitelstva středo-
školského.
(Řeč říš. posl. prof. dra. Fr. Lukavského, před
nesená na valné schůzi odboru učitelů středoškol
ských při národní straně svobodomyslné.).
V širším slova smyslu stavovské posta-
vení učitele středoškolského jest spoluurčeno
fřemi momenty, jednak postupovými a příjmo-
vými poměry, jednak poměry na střední škole
a posléze poměrem jeho k ostatní společnosti
uprostřed níž žije.
Každý stav, jenž usiluje zlepšiti své sta-
vovské postavení, musí své požadavky vy-
ličovati, ne jednou, nýbrž stále, na základě
objektivně zpracovaného stavovského mate-
riálu, zobrazujícího, ve srovnání s jinými ob-
dobnými povoláními, přesně sociální poměry
v nichž žije, zobrazujícího práci, kterou koná-
Nemohu se zhostiti myšlenky, že učitel-
stvo středoškolské nevěnuje po této stránce
dostatečné péče ve prospěch svých zájmů
Jsou určité kategorie zaměstnanců, které
profesor
doktor
František
Lukavský
17
article
obdivuhodnou energií, pečlivostí a vytrvalost
dovedou vyličovati poměry svého stavu
tlouci na brány neporozumění a zaujatosti
Před několika roky jsem napsal do „Věstníku
českých profesorů“ krátký článek, kde jsem
na základě zkušenosti z veřejného života, ja-
kož i na základě četby podobných spisů u-
pozorňoval na nutnost vydání informačního
spisu o českém učitelstvu středoškolském, spisu
v němž by nejen byly vylíčeny jeho hmotné
poměry v užším slova smyslu, ale i prostředí
z jakých vycházejí, poměry školské (stěhován
se z ústavu na ústav, zařízení budov středo-
školských, různá zařízení didaktická a paeda-
gogická, jakost žactva, poměr k rodičům žá-
ků atd.), práce mimoškolská, vědecká, osvě-
tová, hospodářská. Od té doby jsem neslevi
z přesvědčení o nutnosti oné práce, naopal
mnohé zjevy, vížící se ke zlepšení postaven
učitelstva středoškolského z poslední doby.
přesvědčení mé ještě více sesílily.
18
article
Učitelstvo středoškolské jistě nemá mno-
ho přátel a zrovna ne mnoho v těch místech
kde by jich mělo býti nejvíce. Zjev ten nutno
též především vysvětliti tím, že rozhodujío
osudech učitelstva středoškolského téměř vý-
lučně ti, kteří nevyšli z řad jeho, kteří při
svém rozhodování nemohou se opříti o vlastn
zkušenost, jaká jest vlastně práce a zodpo-
vědnost středoškolského učitele.
Zůstal dosud bezvýsledným náš boj za
spravedlivý požadavek, aby v centrálních ú-
řadech vídeňských administrativa školská
byla svěřena jedině těm, kteří pocházejí ze
řad učitelstva středoškolského, jakož i při
zemských školních radách. Snad v žádném
jiném oboru státní správy není takové ne-
srovnalosti! A této nesrovnalosti musí se při-
čísti na vrub hodně velká část toho, co naše
administrativa školská vydává ne na prospěch
celého organismu středoškolského. Přes to,
že se nepodařilo, dosíci tohoto samozřejmého
požadavku, nevzdáváme se naděje, že i zde
v nedaleké době podaří se prolomiti zed
předsudků nejen ku prospěchu a doceňován
učitelstva středoškolského, ale především k
velikému prospěchu samotné školy. Komise
pro reformu státní správy měla by si důklad-
ně všimnouti celé agendy školské v našich
centrálních úřadech, té labilnosti, neurčitosti
při vyřizování záležitostí, týkajících se jak
školy, tak učitele, přes to, že zde jsou zákony
a nařízení školská, na př. při započítávání let.
19
article
kde vlastně rozhoduje dle svého volného uva-
žování ministerstvo financí, vyplácení remu-
nerací za vedlejší vyučování na střední škole
jež se u nás děje někdy až po dvou letech
až se seženou, ušetří peníze, nemluvě o tom.
v jaké době na př. po podání žádosti se do-
stává výpomoci z nouze, jak dlouho se u nás
vleče otázka náhradních pensijních fondů z
soukromé pojištění u učitelů na ústavech ne-
státních, kde musejí akta konati zdlouhavou
proceduru čtyřmi ministerstvy atd. Komise
pro reformu státní správy měla by si důkladně
všimnouti agendy účetního oddělení při místo-
držitelství u nás, toho, jak toto oddělení prac
jest přetíženo, jak jest agenda jeho kompliko-
vána a jak tím velice trpí agenda školská
nejen personální, nýbrž i věcná. Tyto a mno-
hé jiné otázky mělo by učitelstvo středoškolsko
vésti v neustálé pečlivé evidenci, bezohledně
ukazovat na škodlivý vliv různých stránek naší
administrativy školské na práci středoškol-
skou, na vývoj naší střední školy. Nesmí se
to díti jen kuse, nýbrž celkově, a toho možno
dosíci opět jen podrobnou znalostí našich
vnitřních poměrů, znalostí fakt a dat.
20
article
Úsilí o zlepšení právních a hmotných po-
měrů učitelstva středoškolského soustředilo
se v poslední době v boj o služební pragma-
tiku. Historie její jest dostatečně známa. Če-
ská organisace vyslovila se téměř jednomysl-
ně ve své poslední schůzi zastupitelstva prot
elaborátu subkomitétu, ústřední výbor zvlášt-
ním memorandem žádal důtklivě poslance
aby se přičinili o zmaření její. V poslední
schůzi říšského svazu — pro nejednotnost ná-
zorů dána byla jednotlivým organisacím vol-
ná ruka. Čeští zástupcové tlumočíli pak jako
minimální požadavky, pod něž nelze jiti, jed-
nak příznivější znění koaličních paragrafů.
jednak odstranění ustanovení o provisorních
učitelich, jednak změnu paragrafu o přeloži-
telnosti učitele. Němečtí a polští učitelé
středoškolští nejsou rovněž spokojeni s elabo-
rátem subkomitétu, nežádají však zmaření
předlohy, nýbrž vidí v ní jistou etappu v boji
za lepší postavení, po jejímž dosažení chtěj
pracovati dále a připravují k tomu již podrob-
ný statistický materiál, v jistém smyslu to
čeho jsem se svrchu dotknul. Mně nezbývá
dnes nic jiného, než sděliti, v jakém stavu se
otázka pragmatiky státního učitelstva nachází
21
article
Elaborát subkomitétu dodán byl do státně-
zřízeneckého výboru, kde ministr Hussarel
prohlásil, že vláda v zásadních bodech stoji
na elaborátu subkomitétu, že více jí v té pří-
čině koncedovati nelze, a kdyby výbor chtě
zde provéstí zlepšovací změny, že by musil
opustiti to, co po dlouhém jednání, po dlou-
hém boji v subkomitétu koncedovala, a vrá-
titi se k původnímu znění předlohy. Ve vý-
boru nebylo stejného názoru o tom, zda čle-
nové subkomitétu, kteří byli zavázání, když
docílili jistých ústupků od vlády, nevystupo-
vati již ve výboru proti elaborátu, nýbrž sláti
za ním, jako za dílem společným jich a vlády.
zastupovali v subkomitétu též příslušné stra-
ny politické, nebo byli tam pouze jako jed-
notlivé osoby. V onom případě by závazel
platil též pro politické strany a v tom smy slu
závazek onen patrně chápala vláda. Jsou
ovšem také strany, které zástupce svéhov
subkomitétu neměly, a jest také pravda, že
k rozhodujícímu ujednání v poslední schůzi
subkomitétu nebylo a nemohlo býti vyžádáno
souhlasu stran. Ježto státně-zřízenecký výbot
nebyl ochoten přijati beze změny elaborá
subkomitétu za svůj a vláda posléze prohlá-
sila, že je ochotna podrobiti jej revisi, ovšem
takové, že by zásadní části zůstaly tak, jak
byly sjednány, byly vyžádány referentem od
členů výboru zlepšovací návrhy, načež vstou-
pil referent posl. Kemetter v nové jednání
s vládou. K odpovědi na podané návrhy po-
Hussarel
22
article
Školství.
Školství.
třebuje vláda statistických výpočtů a tedy
určité doby. Netřeba připomínati, že o osudu
služební pragmatiky nerozhoduje ministerstvo
vyučování, nýbrž ministerstvo financí, a že
konec konců nejde o to, co se má ještě zlep-
šiti, nýbrž o sumu, jež by se snad ještě mohla
poskytnouti, lhostejno pak, kam by záplat
přišla. Čím větší požadovaná suma, tím menš
naděje na příjetí návrhu. I v té příčině naše
organisace nejsou dosud na výši doby a ne-
vyrovnají se některým jiným organisacím
úřadnických kategorií, nemohou následkem
nedostatku připraveného materiálu kon trolo-
vati údaje, výpočty, s nimiž se vždy vytas
vláda v odpovědích svých na určitě návrhy
23
article
Nechci rekapitulovati světlé a stinné
stránky elaborátu subkomitétu. Jen tolik mu-
sím říci jako člen tohoto subkomitétu, že by
křivdil každý, kdo by tvrdil, že subkomitét
nestál dosti pevně na požadavcích učitelstva
středoškolského. Stačí si jen všimnouti úmor-
ného boje v tom velikém počtu dlouhých
schůzí se zástupci ministerstva financí. V otáz-
ce supplentské a otázce právní nutno dosvěd-
čiti, že docíleno pokroku. Vedle paragrafů
koaličních bylo nejtrpčím pro členy subkomi-
tétu spolknouti ustanovení o provisorních
učitelích. Jen pod největším tlakem a z oba-
vy, že ztratí se to, čeho dosaženo v otázce
supplentské a pak i zvýšení kvinkvenálek.
resp. pense vdovské, přijali členové subkomi-
tétu ustanovení o provisorních učitelích a
zvláště když vláda podala o tom některá pro-
hlášení, jimiž chtěla rozptýliti obavy. Je na-
děje, že v otázce provisorních učitelů docílí
se ještě zlepšení, a sice v tom smyslu, že pro-
visorní léta se omezí. Dle znění elaboorátu
subkomitétu supplent, který by do osmí
let od vstupu do školské služby po aprobaci
nedosáhl definitivního místa, ač by o ně žá-
dal, stal by se učitelem provisorním, a když
by ani potom nemohl dostati místa definitiv-
ního, dostalo by se mu kvinkvenálek po 400
kor. Vláda prohlásila vůči námitkám členů
subkomitétu, že je vyloučeno, aby někdo slou-
žil déle než 10 let jako učitel provisorní.
24
article
Ježto však členové subkomitétu chtějí zde
míti naprostou přesnost, žádají výslovné ome-
zení doby provisoria, a jest naděje, že docíli
se toho, že doba provisoria omezí se na pět
let, takže by ten, kdo by po 13 let nemohl
dostati definitivního místa, byl jmenován de-
finitivním ad personam, a ježto by mu pří-
elušely již dvě kvinkvenálky, přišel by de
hodnostní třídy osmé. Při tom žádá se vý-
slovné stanovení, že provisorní učitelé ne-
smějí býtí ustanovování na místa systemíso-
vaná.
Co se týká aspoň částečného, když ne žá-
daného zvýšení funkčního přídavku řediteli
středoškolských, aspoň částečného započítán
let před zkouškou, jest docílení toho dost
problematické.
Ministr Hussarek ve své řeči ve výboru
státně-zřízeneckém poukázal na nebezpeč
z prodlení, vyplývající z toho, že letos nepa-
trný počet proti létům minulým jest těch
kdož podali žádost do pense, čekajíce, jak
patrno, na uzákonění pragmatiky. Tím se po-
měry postupové v nadcházející době ještě
zhorší, poměry supplentské stanou ještě kriti-
čtějšími.
Hussarek
25
article
Předpovídati osud služební pragmatiky
jest velice těžko. Není jisto, zda se vůbee
uskuteční za letního zasedání finanční plán
tím konečně realisuje pragmatika státních
úřadníků, natož pak uskutečnění pragmatiky
státních učitelů. Nelze ovšem pochybovati, že
při všestranné snaze a dobré vůli dalo by s
provésti druhé a třetí čtení ještě za letního
zasedání a úhrada 11/2 mil. K dala by se za-
hrnoutí do finančního plánu, ale skutečná
situace je taková, že spíše nutno počítati
s tím, že ku projednání jejímu nyní vůbec ne-
dojde a v další době poprázdninové nebude
situace o mnoho lepší. Historie s pragmatikou
úřadnickou je velice poučná. Česká organi-
sace, jak patrno z jejího usnesení, nebude
příliš želeti jejího pohřbení a odmítavé stano-
vísko ono bylo pro nás také směrodatným
že jsme projednání služební pragmatiky ne
popohánělí ku předu.
Důležitou prací stavovského hnutí učitel
stva středoškolského je domáhati se toho, aby
byl řádně zvýšen počet systemisovaných míst
Podmínkou úspěchu této akce jest podrobny
statistický výkaz o počtu paralelek, dob
s jich trváním, počtu míst supplentských, jako
i výkaz hojnosti změn, střídání se supplent-
ských sil na témže ústavě. Posl. dr. Buzek
podal tento týden v rozpočtovém výboru r-
soluční návrh, jímž se vláda vyzývá, aby
odstranila na haličských středních školách ne-
poměr mezi počtem skutečných učitelů a po-
čtem supplentů utvořením skutečných mís
extra statum a to již v následujícím státnín
rozpočtu. U nás nejsou sice poměry takové
jako v Haliči, ale je jisto, že i tím velice trpí-
me, a bude nejbližším naším úkolem, aby
chom se i zde domáhali s největším důrazem
nápravy.
Posl
doktor
Buzek
Halič
26
article
Učitelstvo středoškolské nesmí nikdy pu-
stiti se své péče dávné požadavky, aby by
brán zřetel, tak jako tomu jest u jiných kate-
gorií úřadnických, na vedlejší práce, pro školu
a žactvo konané. V úsilí o dosažení nápravy
pomáhalo by raziti cestu objektivní vylíčen
rozsahu oné práce, jakož i obětí finančních
Od povšechnosti nutno postoupiti ke konkrét-
nosti.
Ve svépomocné akci stavovské zbývá tu
ještě široké pole v zařizování a zdokonalování
humanních institucí, třebas že slibné počátky
byly učiněny. Nejsou však trvající institue
v poměru ku potřebám stále vzrůstajícím
Nejpalčivější po této stránce se mi zdá být
otázka výchovy sirotků po zemřelých učite-
lích středoškolských. Některé smutné přípa-
dy volají s důrazem po tom, aby příslušná
akce svépomocná po příkladu jiných obor
úřadnických byla rozšířena, prohloubena. Po-
vinností českého učitelstva jest také sledo-
vati, v jaké míře je české učitelstvo účastn
podpor se strany státu.
Co se týká poměrů školských samotných
tedy v užším slova smyslu, nelze upříti, že
27
article
mnohým sevřením volně se rozvíjejícího ži-
vota středoškolského jsme vinni sami. Často
cítíme, že by bylo pro učitelský stav a školu
hodně nebezpečné, dáti do rukou jednotlivce
středoškolského rozhodování některých zále-
žitostí. Zde nelze, než stále výchovně působit
k větší samostatnosti, pokrokovějšímu nazí-
rání správ škol na úkoly střední školy, jež
dnes jsou hodně jiné než byly a jež nesmějí
se uzavírat proudům nové doby, nýbrž se jim
vhodně přizpůsobiti. Nepokládáme za správné
na př., nedovolí-li se žactvu ve vyšších tří-
dách návštěva nezávadných, odborných kniho-
ven nebo čítáren, zvláště uvážíme-li, jak jsou
naše žákovské knihovny vypravovány a do-
továny. Soudíme, že po správném, příznivém
vylíčení se strany správ středních škol by se
zemská školní rada odporu svého v takových
případech musila vzdátí.
Především by bylo povinností učitelstva
středoškolského neustále upozorňovati na ne-
dostatky zařízení školních, jimiž trpí nejen
snad učitelé, ale zvláště žáci. Stavební oddě-
lení v ministerstvu vyučování, kde, mimocho-
dem řečeno, nemáme ani jediného českého ú-
řadníka, buď skutečně nemá porozumění pro
různé potřeby a úkoly školy po stránce sta-
vební, nebo nemá dosti síly, aby čelilo dosta-
tečně proti škrtání v ministerstvu financí, kde
rozhodují o jakosti budov středoškolských t.
jimž jsou poměry středoškolské cizí. Jinaki
nemůžeme vysvětliti, že i nové poslední bu-
dovy středoškolské mohly býti vystavěny se
základními nedostatky. Zde nezbývá nic jiné-
ho, než docela klidně, ale bezohledně upozor-
ňovati na důsledky ať už úsporného systému
nebo byrokratického řešení. Jest též pak po-
vinn. stí kruhů rodičovských, aby stály v úsil
učitelstva středoškolského po boku.
28
article
Vedle boje o zlepšení hmotného postavení
nesmí učitelstvo středoškolské nikdy zapomí-
natí reformních snah paedagogických a di-
daktických. Zevním výrazem jich bývaly sje-
zdy. Máme-li na mysli vůbec středoškolské
učitelstvo rakouské, pak dle malého počtu
sjezdů a obsahu jednání sjezdového bychom
musili souditi ne na vzestup, nýbrž na stag-
naci.
Co se týká poměru učitele k veřejnosti.
jest si přáti jak v zájmu učitele, tak zvláště
školy, aby ten poměr nebyl poměrem nadvý-
šenosti, společenské isolovanosti. Má-li střed-
ní škola býti v kontaktu s okolním životem,
pak musí tento kontakt především tvořiti uči-
telstvo.
Středoškolskému učitelstvu českému jest
údělem, povinností práce veřejná, hlavně po
stránce osvětové. Velikou částí veřejné práce
jsou úkoly a potřeby školské, zvláště v ohledu
organisačním a zde musí přijíti speciálněu
nás v Čechách ku platnosti promyšlený pro-
gram, řízený školskými odborníky.
Každodenní školská praxe nutí učitele
středoškolského ke klidnému uvažovánía
oceňování, vážení důvodů pro i proti, vylu-
čuje všeliký romantismus, radikalismus. Jen
v neustálé, svědomité a na důkladných úva-
hách založené práci spočívá zdar, drobnou,
pečlivou stavbou staví se velké dílo.
školské otázky, úkoly a potřeby zaují-
mají v politice národní strany svobodomyslné
místo nemalé. Je málo otázek a potřeb škol-
ských, jež by byly mimo vliv a. zasahování
politické. Přímknutím se organisovaného uči-
telstva středoškolského k národní straně svo-
bodomyslné nastane nutné doplnění.
Neohlížejíce se ani na pravo ani na levo,
budeme pracovati v duchu prográmu strany
vzájemně nejen v ohledu stavovském, nýbrž
se zřetelem ku potřebám a úkolům školy, ku
povznesení středoškolského stavu učitelského,
ku povznesení českého středního školstvíl
Čechy
30
article
Plovárny pro mládež.
Plovárny pro mládež.
Příspěvek k racionální tělesné výchově mládeže.
Dotazoval jsem se ve školách, kolik dětí
pojede o prázdninách na venek. Některé je-
dou s rodiči (několika ze „šťastných“ i naši-
nec záviděti může, kam až se dostanou), jiné
poslány jsou samy ku příbuzným, jelikož ro-
diče s nimi jeti nemohou, a malé procento
nalezne pomocí veřejné dobročinnosti útulku
na feriálních osadách. Dosti jest těch, které
zůstati musí doma. Takový poměr jest ovšem
jen na školách ve vnitřním městě, do nichž
chodí děti z rodin poměrně zámožnějších. Ve
školách na periferii města, kde většinou jsou
rodiny odkázány na výtěžek denní práce, jest
šťastných dětí, které spatří zelené luhy a po-
okřáti mohou v osvěžujícím vzduchu a slunci
venkova, mizivá menšína. Většina z nich po
zavření školy odkázána jest na malý, nezdravý
dvorek, na výheň ulic, kde skotačí a snadno
některé k úrazu může přijíti, nebo na různá
hřiště, kde „zotavuje“ se ve vzduchu pra-
chem a sazemi naplněném. A jsou to děti
bledé, neduživé, nemající většinou ani zdra-
vého obydlí ani náležitě stravy.
31
article
Ku podivu, jak málo dosud jest postaráno
o děti v době, mající dosti příznivého poroz-
umění pro pěstování různých sportů a her, pro
volný pohyb v přírodě, v době, hledící si ' roz-
květu zdravi mládeže! A není nic snazšího,
jako popřáti dětem, které odkázány jsou pro-
žíti volné chvíle o prázdninách ve velkém
městě, osvěžení a ochlazení koupelí v řecel
JJest pravda, že není úplně opomenuto
poskytovati tohoto požitku mládeží v Praze.
Děti zvykají již ve školním roce v zařízených
školních koupelnách a sprchách častějšímu
omývání, obec pražská — a nutno tu s po-
vděkem snahu její oceniti — věnuje i znač-
nější peníz, dílem na zakoupení tak zv. bloků
do plováren (po 10 vstupenkách), dílem na
stipendia k naučení se plování pro chudé děti.
Jest přirozeno, že těchto stipendií pro značný
náklad nemůže býti mnoho, takže na každou
měšťanskou školu připadá jich asi 6—10;
lístků na jednotlivé koupele jest více, prů-
měrně ze třídy bývá až i 10 žáků poděleno
bloky lístků. Avšak doznati jest, že rozdané
bloky lístků v krátkém čase, většinou již
Praha