ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 be67c2b0-8f11-11dd-9458-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, org 2, person 37, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v neděli 29. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 176.
4 article
Ma ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měsie. SK = na čtvrt leta s dvojí donáškou na mněsle , . . . na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve filiálkách 2Kto na měslo . Poštou na měsle. pa čtvrt leta ! . . . 9 K 80 s dvojí zásilkoa na měsie- na vrtíeth: : . : Bh
Praha SK
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16., s přílohou pro venkov o 20 stranách
Praha
6 article Obrat k lepšímu na Balkáně.
Obrat k lepšímu na Balkáně. Přímo mučivá již je ta truchlohra kru- tého sporu mezi balkánskými bratry a spolubojovníky včerejška, jenž nepohasíná dobou svou, nýbrž čím dále do času, tím více vzrůstá a vášnivěji plápolá, nejinak, než jakoby demonickými perutěmi stále byl rozdmychován. Jaké to rychlé a rozčilující střídání světel a stínů, paprsků naděje a hned opět chmur beznadějnosti, zvěstí dobrýcha zlých, znamení blahoslibných a opět děsivě hrozících! Kolikráte jsme jen v prošlém témdni zažili podobných proměn v obrazu krise balkánské! Zdaž nebyly chvíle, kdy podo- balo se, že obapol dostavuje se rozvahaa vůle ke smírnému řešení, aby v zápětí opět vše jevilo se pokaženo, zhoršeno, a válka na spadnutí? Brzy přicházely utěšlivé zvě- stí z Bělehradu, brzy opět ze Sofije, že tam i zde v rozhodujících kruzích upouští se vzájemně od příkře nesmířitelného stano- viska a převládá střízlivost státníkův nad bojovností válečníků. Řídící státníci srbští jako bulharštía řečtí že jsou ochotni dostaviti se na spo- lečnou poradu do Petrohradu a v případě, že by se jim nepodařilo vespolek se do- hodnouti, že podřídí se bez výhrad výroku rozhočího soudu carova. Leč jedva prošlo několik hodin a již opět stíhaly zvěsti, vše to zvracející, zvěsti poplašné o výměně příkrých not diplomatických mezi Bělehra- dem, Sofijí, Athénami a Petrohradem, ba o krvavých již srážkách pravidelných vojsk včerejších spojencův pro přestoupení hra- nic, navzájem zatažených hroznými řetězy tábořících pluků a divisí, pohotových k bitvám tak, že co chvíli „spouštějí už pušky samy od sebe“..
Balkán Bělehrad Petrohrad Sofija Atény
7 article
Bulharsko svádělo vinu na Srby a Ře- ky, tito opět žalovali na Bulhary, že všude svou rozpínavou nesnášelivostí provokují. a vrcholu neblahosti dosáhla situace roz- hodně, když dolétla zpráva, kterak na roz- díl od povolující vlády srbské vláda bul- harská zatvrdila prý se na osudné předvá- lečné smlouvě, jako Shylok na svém úpisu dlužním a zdréha se bez výhrady obeslat smírnou konferenci petrohradskou, a pod- voliti se rozhodčímu soudu carovu, dokud nenabude jistoty, že tento obmezí se toliko na rozhraničení původně sporného území makedonského a nikoliv na celou oblast,o niž nyní Srbové a Řekové s Bulharskem syou při vedou. Ba ne dosti na tom, bulhar- ská vláda položila prý výjimku i samému Rusku, aby spor byl co nejrychleji carem rozhodnut, ježto nehodlá čekati déle 8 dnů k čemuž opět uražené Rusko odpovědělo. že žádné lhůty si předpisovati nedá a ra- ději rozhodčího soudu se vzdá. Nebylo lze na ručest kontrolovati, co pravdy a co nadsázky nepřátelské v těch zvěstech, rozlétnuvších se na konci týdne světem z Pobalkánska, ale krušno byloz nich všem upřímným srdcím. V kritické této chvíli vystoupilo náhle jako pravý „deus ex machina“ od Rakouska odpadlé k Rusku přichýlené — Rumunsko, aby v čelesvé zmobilisované armá- dy na březích Dunaje zahrozilo Bul- harsku, žeokamžitěmu vypov
Srba Bulhar Řek Bulharsko Rusko Rakousko Rumunsko Dunaj
8 article
válku, jakmile ono udeří na Srby Odkud ta náhlá rozhodnost Rumunů? Pro- stě z obavy, aby Bulharsko, vítězíc nad Srby, nevzrostlo na Balkáně v nejsilnějšího a nejnebezpečnějšího souseda Rumunů. A podobá se, že tato silná demonstra- ce přihotoveného Rumunska, z které prýv „mírumilovné“ Vídni neměli žádné ho potěšení, neminula se s účinkem do- brým. Aspoň nejnovější zprávy od jižního Dunaje zvěstují obrat situace k lepšímu V noci na dnešek (28. června) oznamuje se z Bukurešti: „obdržela rumunská vlá- da zprávy ze Sofije a z Bělehra- du, které nasvědčují, že konfliktmezi Bulharskema Srbskembudelze pokojným způsobem rozřešiti. Mobilisační přípravy rumunské armády byly následkem toho zatím zastaveny. Bul- harsko nepřerušilo svého diplomatického spojení se Srbskem, srbský premier Pašič odložil svůj výklad ve skupštině o zahra- ničné situaci na pondělí, aniž by pro ten odklad byla se oposice příliš rozčilila, z če- hož je patrno, že obdrželi v Bělehradě asi příznivé zprávy z Petrohradu, kterak Rusko rozsuzovati hodlá spor bal- kánských států na širším základěa netoliko na základě smlouvy loňské, a kte- rak konečně vůči vážnému nebezpečí se strany rumunské vláda bulharská se s tímto úmyslem Ruska smířila a již nepochybně petrohradskou konferenci obešle, jako se na ni Pašič se zástupcem Černé Hory Vukotičem a premier Řecka Veni- zelos již 2. t. m. vypraví.
Srba Rumun Pašič Vukotič Bulharsko Balkán Rumunsko Vídeň jižní Dunaj Bukurešť Sofijá Srbsko Bělehrad Petrohrad Rusko Černá Hora Řecko Vit
9 article
„Položení na Balkáně se úplnězmě- nilo“, doznává dnes (28. června) večer vídeňská „N. Fr. Presse“. Bulharsko jest ohroženo koalicí, s kterou by naprosto ne- bylo. Spolčení se Srbska, Řecka a Rumun- ska proti němu hrozilo by vážným nebez- pečím nejen pro tu chvíli, ale i pro budouc- nost. Z toho následuje, že Bulharsko bude nuceno ku povolnosti buď v tom neb onom směru: buď vůči Rumunsku, nebo vůči Srb- sku a Řecku. Nuže, pochybujeme, že by mu bylo snadnější postoupiti své uvědomělým Bulhary osidlené kraje při Dunaji, než ná- rodně smíšené kraje jižní a západní Make- donie Srbsku a Řecku. A tak doufáme, že po všech strašných mračnech podaří se rozvaze vůdčích stát- níků pobalkánských, že pomocí rozšafného zakročení Ruska bez války a be hařkosti ukliditi přeosudný spor a ne- jen uklidit pro čas, ale usmířit rozvaděné spolubojovníky a sousedy tak šťastně, aby znovu si podali pravice ku zpevnění přá- telského trvalého spolku svobodných, rovnocenných států balkánských, z nichž žádný by nebažil po expansi a nad- vládě nad druhými, ale všichni by závodil v kulturní práci o zvelebení vlastí svých. Nejprve: unie srdcí a pak snadno bude vybudována unie politická a ho- spodářská ku pospolitému bla- hu, prospěchu a slávě vše chl
Rumun Srb Bulhar Balkán Bulharsko Srbsko Řecko Rumunsko Dunaj Rusko
10 article Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský. Rumunsko a bulharsko-srbský spor Z Vídně, 28. června. Zprávy došlé z Bu- kurešti, že Rumunsko mobilisaci již provádí že je ochodláno k útoku na Bulharsko, kdyby toto dostalo se do války se Srbskem, způso- bily zde pochopitelný rozruch a můžeme dodat ve zdejších zahraničních kruzích
Rumunsko Vídeň Bulharsko Srbsko
11 article
velmi Rumunsku nepříznivý. Tady vědělo se již po několik neděl, že Rumunsko nalézá se ve velkém znepokojení, proto zprá- vy válečné nepřekvapily. Rumunsko totiž, král. kabinet a parlament obávaly se a bojí se ješ- tě, že v sousedství vyroste velké Bulharsko, které by mohlo státi se Rumunsku po každé stránce nebezpečno. Proto je nota poslaná Rumunskem bulharské vládě netoliko proje- vem všeobecnéhosmýšlení v Rumunsku, nýbrž také důkazem obavy, že prestiž Rumunska by mohl utrpěti, kdyby na druhé straně stupňo- vána byla moc Bulharska. Namnoze nota ru- munská vykládá se jako poslední pokus při- měti Bulharsko k jakési ochotě vůči zmíně- ným teritoriálním požadavkům rumunské vlá- dy. Spolek Rumunska s Řeckem a Srbskem d té chvíle prohlašuje se za neuzavřený Ostatně podobá se, že nátlak Rumunskem vykonávaný na Bulharsko přichází pozdě. poněvadž pokojné disposice mezi Srbskema Bulharskem v posledních dnech byly rozlože- ny a poněvadž dohoda mezi nimi je blízká V krajním případě povolilo by Bulharsko Srbsku ústupky teritoriální, které by je uspo- kojovaly. Kdyby však mimo veškeré nadán došlo přece k válečné srážce s Bulharskem zakročení Rumunska se vší pravděpodobností by se omezilo na čáru Turtukoj-Balčik. Z Londýna, 28. června. Rumunská pohrůž- ka Bulharsku v příčině překročení Dunaje v případě války a přispění Srbům na pomoe. označuje se zde jako přímý účinek lon- dýnské dohodymezi Anglií a Fran- ci1. Bulharsko má býti donuceno, aby upustilo od své neústupnosti. Pověsti, že Rumunskov případě vážném žádati bude za tuto službu ja- ko odškodnění teritoriální zvětšení na vrub Bulharska, dementuje se ve zdejších politi- ckých kruzích. Černohorské vojsko ve Skoplji Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Ze Sko- plje se oznamuje, že přibylo tam 12.000 čer- nohorských vojínů.
Srba Fran Rumunsko Bulharsko Řecko Srbsko Londýn Dunaj Anglie Bělehrad Sko TurtukojBalčik
12 article
Výklad o rozhodčím soudu ruském. Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) „Trgovin- skí Glasnik“ dovozuje, že v otázce rozhodčího soudu vládne úplný zmatek, protože veřejnost nezná přesně jednotlivých fasí řízení před roz- hodčím soudem. Musí — praví list — nejprve býti konstatováno, že dle bulharsko-srbské spojenecké smlouvy jedná se o dva rozhodči soudy a to o rozhodčí výrok ruského cara o definitivné pohraničně čáře a rozhodčí výrok ruské vlisry ve v šech spor- ných otázkách, jež vzniknou. Dle toho má rozhodčí výrok ruské vlády povahu soudu I. instance, jemuž obě sporně strany bez ome- zení mají předložiti svoje stížnosti i osprave- dlnění a jehož rozhodnutí nemusí býti žádnou ze stran přijato, protože ve smlouvě výslovne jest uvedeno, že jest odvolání možno k vyšší instanci, k ruskému carovi. Teprve rozhodnutí této vyšší a současně nejvyšší instance zava- zuje obě strany a není z něho odvolání. Je nutno pevně trvati na tom, by názorové rozpory mezi zodpovědnými ministerstvy Rus- ka a balkánských států naprosto nebyla dot- čena osoba ruského cara. Kdyby ruský roz- hodčí soud byl však bezvýsled- ným, pak nezbývá než nejkrajněj- šiprávní prostředek: válka, za niž nemůže na Srbsko padnouti ž á dná zodpovědnost.
Rus Bělehrad Srbsko
13 article
Výročí kosovské bítvy. Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Při dneš- ní oslavě výročí kosovské bitvy noviny dovo- zují, že dík bezpříkladné obětavosti ozbroje- ného srbského národa dnes poprvé opět tent pamětní den slaven býti může na opětně osvo- bozeném Kosovu Poli. Od uspořádán zamýšlené národní slavnosti n Kosovu Poli bylo upuštěno vzhle dem pno vážnou zahraniční situa- Proč m.-p. Pašíč nepřednesl svůj výklad v skupštině. Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Dle sdě- lení z vládních kruhů nedošlo k oznámenému výkladu m.-p. Pašiče ve skupštině proto, že nacionalisté trvají na zahájení debaty o vý kladu, kdežto Pašič byl ochoten svoliti, aby vůdcové stran učinili prohlášení. Z oposičníc kruhů prohlašují, že konference před zaháje- ním skupštíny vůdci oposičních stran měl uvedený průběh. Třeba konstatovati, že vláda v této konferenci přidala se úplně k stanovisku oposice, což způsobilo zmatek části strany. Vládní strana žádala proto odročení schůze až do pondělí, ježto se zdá, že nebyla skutečně informována o nastavším obratu. Očekává se. že vláda, kdyby se jí nezdařilo za- bezpečiti si jednomyslný souhla vládní strany, podá definitivně demis i. V tom případě prohlásila by oposice ochotu, převzíti sama vlá- du, aby prosadila v srbsko-bulhar- ském sporu stanovisko, skupšti- nou schválené. Bulhaří rozmnožují posádky. Ze Soluna, 23. června. (K. k.) Dva pra- pory 14. bulharského pěšího pluku přibyly de Kočan.
Kosův Pašíč Kočan Bělehrad Soluna
14 article Aféra posl. V. Klofáče.
Aféra posl. V. Klofáče. (Prohlášení Národní rady. — Naše stanovisko) Národní rada česká vydala následujíc zprávu: „Ve schůzi presidiální komise Národní ra- dy české dne 27. června, kterou byl řídil z churavícího předsedu p. posl. dra. Podlipného p. JUDr. F. L. Scheichl, pojednáno bylo na zá- kladě přednesených referátů o veřejných spo- rech ve věci státních dodávek bulharských. P zevrubné debatě, jíž zúčastnili se všichni pří- tomní a po prozkoumání předloženého mate- riálu prohlásila Nár. rada česká jednomyslně že v záležitosti této nelze posl. red. Klofá- čovi nic nečestného vytýkati.:) Pr tom prohlásil na učiněný dotaz posl. Klofáč vý- slovně, že na podepsání jména posl. dra. Kra- máře na dopisech do Bulharska neměl a nemá žádného účastenství.“ Ke zprávě této jsme nucení přičiniti něko- lik poznámek. Znova, jako jsme to už výslov- ně prohlásili, připomínáme, že jsme p. poslance Klofáče z nějakých úplatků neobviňo v al a obviňovati nechtěli, a proto smíme říci. že pro nás tohoto konstatování presidiální ko- mise Národní rady nebylo potřebi. Ale ovšem máme za svou povinnost, říci několil slov o úkolech Národnírady. V našem veřejném životě bývají bohužel často veřejně činní mužové napadáni způsobem nejsurověj- ším. Čest je u nás předmět, který nemá příliš vysoký kurs. A přece dosud Národní rada ni- kdy neuznala za dobré, ujatí se napadených Konečně je to snad v pořádku, poněvadž Nár Včerejší večerník „Českého Slova“ (hlav í redaktor: V. J. Klofáč) referuje poněkud „ob- šírněji“: .. ničeho nekorrektního a ne- čestněho vytýkati nelze
V Klofáč Podlipný JUDr F L Scheichl Klofáč V J Klofáč Bulharsko
15 article
V drobném prodejle vanní čislo o sobě . za sh večarni za di Va fliAlkách na venkově ranní čislo večerní lneerátv platí se hotově napřen- Předplnceni a inserty příjimá administrace v Marianské ul., Tam nacházejí se těl redakce, tiskárna a sxpedlce „Národnich Listů Rukopisy se nevraceil.
16 article
rada má snad jiné úkoly, než obírati se blátem našich strannických bojů. Kdyby ovšem do- vedla náš veřejný život zušlechtiti, byli bychom jí za to všichni vděčni, ale bohužel nikdo není dosti optimistickým, aby věřil, že by se jí to mohlo podařiti. Proto je lépe, když do těchto poměrů nezasahuje. Jestli však přece zabývala se otázkou dodávkovou, musíme míti za to, že tak učinila jenom proto, že sama do celé věcibyla zatažena. Usnesením presidiální komise Nár. rady ovšem pro nás věc není vyřízena, a sice proto, poněvadž nevyjasněna zůstala o tázka fal- šovaného podpisu dra. Kramáře n doporučeních pro pp. Gešova a Daneva. Toje záležitost, která musí býti vyřízena usque a finem. Posl. Klofáč prohlásil, že on s podpi- sem dra. Kramáře nemá co dělat — ale jak se to vlastně s tím podpisem má, je po- sud hádankou. Myslíme, že dr. Kramář je povinen postarati se o to, aby povolaná k tomu zákonem instance věc vyšetřila a zařídila všecko, by statuován byl příklad, že je falšo- vání podpisu něčím, co spadá pod trestní zá- kon. Kdyby se věc nechala mlčky usnouti, bylo by to vybídnutím, falšovati podpisy veřejně činných mužů, a nikdo nedovede říci, na ja- kých listinách by se na konec falešné podpisy objevily. Doufáme, že dr. Kramář zařídí v še- cky k tomu potřebné kroky, aby celá věc vyšetřena byla s veškerým důraze m.
Kramář Posl Klofáč doktor
17 article
A ještě jednu poznámku nemůžeme za- mlčeti. Když už se Národní rada celou věcí za- bývala, byla povinna zmíniti se také o celé řadě nesprávností, které se staly. Posl. Klofáč sám musí přiznati, že mluvení „jménem dra. Kramáře“ je naprosto nepří- pustné, ať už děje se to ve formě ujištění, že s drem. Kramářem o věci promluví, ač žádá okamžité vyřízení svého doporučení také jmě- nem dra. Kramáře, anebo v listě, psaném do Bulharska, a že také všecky ty prapodivné pro- cedury s důvěrníky a čestnými soudy byly ta- kové, že musily vyzvati ostrý protest té české veřejnosti, která nechce dopustiti, aby se podobné věci u nás vyřizovaly způsobem jinde naprosto nezvyklým a nemyslitelným.
Posl Klofáč Kramář Bulharsko
18 article
A nejméně pak že je dovoleno, aby n a padl za všecky výtky, právem mu činěné, našistranu, nášlist a poslance na- ší strany tak, jak to učinil. Bráti si za záminku, že jsme mluvili o „aféře“, bylo naprosto neodůvodněno, poněvadž se přece slova „aféra“ užívá docela všeobecně, o vě- cech, které s otázkami peněžními, s otázkami cti vůbec nemají co dělati. Že byl posl. Klofáč celou věcí přiveden zmíry, chápeme, ale dojista ne naším dlouhým mlčením o věci, ani naším výslovným ujištěním, že jej z úplatnosti naprosto nechceme obviňovati. Po starém zvyku však posl. Klofáč prostě vrhl se na Mladočechy a „Nár. Listy“, poněvadž to vždycky posudvČecháchpomohlo i vnejvětšich nesnázích — ale tento- krát přišla kosa na kámen. A celou tu záležitost, která nám Čechům mnoho cti nenadělala, chtěli bychom končiti všeobecnou úvahou. Je naší povinností, po- starati se, aby obchodní naše styky s Balká- nem přišly do pravidelných kolejí. Není to věcí politiků, doporučovati jednotlivé obchody nebo firmy. Mohou z toho býti ty největší ne- příjemnosti. Pro naše hospodářské zájmy n- Balkáně je nutno utvořiti zvláštní korporaci, složenou ze zástupců našich obchodních ko- mor a jiných našich obchodních a průmyslo- vých korporací, zříditi na Balkáně v jednotli-
Klofáč Čecho Balká Balkán
19 title
FEUILLETON.
20 article
V Praze, 28. června.
Praha
21 article
— (Kronika.) Valem se nám množ návštěvy, které si přejí něco bližšího o nás zvědět. Třeba odpůrce zjevný, či zakrytý. ale jeví zájem, klade otázky, vyzvídá. A právě s protivníkem beseda může se za- vděčit, není-li zrovna křeček. V něčem ostatně všecky návštěvy jsou shodny. Mají slovo uznání pro naši chuť k životu, pro nás pokrok. — Není pochyby, vy Češi jste čípern živel. Tolik už jste dokázali! Co chcete víc? Jste už ve svém domácími pány! — Až na to množství němčiny na všech stranáchl k l n ne — Nevadí. My Němci jsme už takov pronikavci. Nezapřem se nikde. Jsme i v Pa- říži, i v Londýně a v Petrohradě, A před ta světová města zůstávají národně zcela eosoi šnee svoje. — Tam a zde! Hezký rozdíji Ben — Pravdal Leč rozdíl jen na váš pro- spěch. U vás každý vzdělanec zná německy Našinec, Němec, může tu jit na jiston s v e — V tom by mohla být mýlkal — Jak to? — Mohl byste už snadno se potkat i u nás se vzdělancem, který zná jen velm chatrně německy. A bude jich čím dál přibývat. Popíráte snad užitečnost druhého jazyka? — Nikterak. Jenže užitečnost není vzdě- lanost. Jsou prostí lidé, málo vzdělaní a více jazyků znají. Dole na Jihu a Východě lidičky mluví čtyři, pět jazyků a škol ani neviděli. V jistých okolnostech platí spíše čím více jazyků, tím méně vzdělaný živel. — Možná. Moderní rozvoj nedá se však myslit bez čilého mezinárodního styku.
Čech Němec ben Londýn Petrohrad Dolo
22 article
A tu malý národ, sebevzdělanější, má jist potřebu . .. — Zajisté. Zrovna jako velký. V kaž- dém vzdělaném národě pěstuje se pilne znalost jiných jazyků. Jsou obory práce. povolání, jsou úřady a neobejdou se bez té znalosti. Však to není ještě žádná vzdě- lanostl — Co pak tedy? — Pouhé zřízení.- — A vzdělanost? V čem pak vězi? — Třeba se zařídit tak, aby jedinee povolaný mohl dospět nejvyššího stupně vý- chovy a vše docela jen svým jazykem. národním. Tazatel citil se hostem. Nechtěl, sve nesouhlas tuze na odiv stavět. Jen hlavoe lehýnce pokrucoval. Jak by ne! Vzdělanost, nevzdělanost. povšechná hesla. Nerozhodují v životě. Zkušený od- půrce po malé pomlčce zabočil víc do ži- vého. — Máte svůj ideál. Hýčkáte jej plným právem. I malému národu sluší, pěstovat především svůj jazyk. Zajísté. Jenže praxe života má své důsledky. Nelze je přehlížet. Ať chcete či nic, všecky praktické obory u vás táhnou nůtně, kam? Ke dvojjazyě nosti. — Ani národní ideál nestává se skut- kem přes noc, arci. Třeba počítat s dobou příprav, přechodu. Ta se ráda a přírozeně provleče. Aní Némci nesplnili svůj ideál bleskem. Už před Napoleonem ozývala s píseň Wo ist des Deutschen Vaterland! A potom ještě do r. 1848! A po něm nějaké desetileti! Či to nebyly dost smutné časy? — Nepočítáte přece, že své krajany druhého jazyka časem počeštite?. Anebo je vypudíte ze země? — Nejsme bláhovi, zajisté. Možno však vedle sebe žít a zůstávat přece každý svým. — Možno. do jisté mířy. Jsou však jisté
Aní wo ist
23 article
věcí a nejen vzduch, který dýšem, ty zůsta- nou vždycky společny. Jisté veřejné styky na příklad, obchod. Tu je mez, přes níž váš ideál se nesmí odvážit. Jediný pohled do vašich ulic o tom přesvědčuje. Vaše ob- chody, živnosti houževnatě vzdorují domně- lým požadavkům národního ideálu.: Pěstují vytrvale svoji dvojjazyčnost. — A přec i tu je zřetelný pokrok Byly časy, všecko bylo na veřejnosti dvoi- jazyčné. Dnes, česká vyhláška má už svj silnou převahu na nárožích. A bezpečně nadejde chvíle, kdy dvojjazyčnost návěšt úplně — zmizí. — Pomýšlite snad německé vyhlášky znásilnit? — Nebude třeba. Zmizí samy. — Jak to? — Docela přirozeným postupem. Ná- rodní jazyk v českém území stane se jazy- kem veřejnosti zrovna jako v německém území německý. — Jakou mocí měli by obchodníci živnostníci býti k tomu dovedeni? — Mocí, která všude rozhoduje v ži- votě společenském. Mocí svého vlastního životního — zájmu. Vědomí národní potřeby a discipliny dospěje znenáhla takového stupně, že se žádný obchodník a živnostník prostě neodváži proti němu hřešit. — A vaší krajané druhého jazyka?T se přec nevystěhují z lásky k vaší národn disciplině. — Nebude třeba, protože u vlastním zájmu se vyrovnají sami s jazykem zdejší veřejnosti. — To by nebylo špatné. Jenže, proza- tím dovolte, pohled do vašich ulic nepře- svědčuje, že by u vás s tou přísnou národní disciplinou bylo tak tuze na spěch. — Není, zajisté. Jsme v té věci ještě hrozně pozadu za svým vzorem, za národní disciplinou a netýkavostí našich krajano druhého jazyka, Doufáme však, že bude čím
25 article
dál lépe.
26 article
— Kdo pak za to ruči — Právě naši krajané svou neustupno- stí. Budou nás svým odporem čím dále účin něji nabádat a ke službě národní idey vy- chovávat. — A co myslíte, jak to skončí? — Velmi prostě. Jednoho dne sila vzdoru na obou stranách dostoupí stejné síly. — A pak? — Protivy samy přirozeně se vyrovnají. Vídíme je tak vyrovnány jinde. V malém Švýcarsku tři národnosti, každá ve svém území, žijí si klidně po svém. A dohromady jak způsobený celek si vytvořilyl Velký národ a malý! Dva organismy v přírodě. čí úkol a otázka je složitější? Jsou jistě všade spory o cílech, úkolech prostředcích. Leč na konec, neupravují-li s věci samy po zákoně přírodních sil? — Lehko se řekne, Švýcary! Srovnán kulhá. Nemáte proti sobě jen krajany druhého jazyka. Samotné zájmy státu, uvažte! Obrovitý stroj máte proti sobě. Ten vykonává a vždy bude vykonávat své vlivy. Velká část vaší inteligence národní, snad většina, stojí přece ve službách státu. — Mohutné zřízení, pravda! Má svoji váhu, své tradice, svou suggestivnou moc. Zasahuje neodolně do tělesa národního, pů- sobí na mysle. Leč i opak je pravda. Vývo sil národních na oplátku nezůsťává své vlivy dlužen. Také mohutný stroj znenáhl — se přizpůsobuje. — Státni stroj bez státního jazyka nedá se myslit. — I tu je zřetelný pokrok! Státní jazyk. z prvu výhradný, pomalu se rozdělil o funkce s národními jazyky. A na konec? Nutně znárodní docela. — Leda zbožné přáníl — Nikoli!, čistě vývoj nutnosti. Všecko úsili kulturné nutně spěje ke svěmu vrcholi Vzdělaný národ nemůže jinak než domáhat
Protiva Švýcar Švýcarsko
27 article
se svého státního zřízení. Jsou menší náro- dové a mají své. Také my svého dosáhneme. — A ostatní v říši? — Každý svého a všichni vespolek. — Jakým pochodem — Docela přirozeným. Lůno národů, ne- konečný zdroj sil. Nové neustálé přibývaji, staví se do řady, získávají půdy, moci, vlivu. Pouhý stroj nemůže trvale odporovati. Povolí na konec, přizpůsobí se novým potřebám. — Jednostranný počet! Kolikrát zkla- mal. Národ sám nerozhoduje. Jsou jiní či- nitelé . .. — A právě na ty lze nejspíš spoléhati. — Že upustí od svého požadavku? — Že se zařídí, jak jim přikáže vlastní zájem. Zájem státu dlouho na oko stojí v odporu se zájmy národů. Aspoň zdánlivém. Leč zájmy stále se posunují až nadejde chvíle a na místech povolaných zřetelně vysvitne pravý poměr. Oba zájmy vlastně se docela kryjí. — Kdož by to vysvětlill — Děje časů. Svrchovaný zájem státu velí, aby ven i uvnitř byl silný. A právě události poskytly skvělou demonstraci, kde vězí síla států a národů. Spolek malých národů, osobitě zřízených, osvědčil se ne- poměrně silnějším, nežli velmoc, založená pouze na mechanické zevní jednotě jazyka a stroje. Jaká do očí bijící lekce! Jaká škola zájmů! Možno-li še trvale uzavírat takovému naučení?. .. Za hovoru právě jste kráčeli kolem veliké návěstní tabule. Řada podniků zde ohlašovala hloupou zábavu. Obecenstvu, které je z 994 české. Odpůrce mlčky ukázal na vyhlášky. Byly vesměs — dvojjazyčny. Usmíval se lehce. Má pravdu. Chvilinku a ještě si počkáme na veliký moment, kdy konečně vysvitne pravda i na místech r oz- hodujících. Vždyť jestě nevysvitlo ani v našich vlastních řadách! Třeba míti strpení
spolek malý národ