1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v neděli 29. června 1913.
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci:
na měsie.
SK =
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
na mněsle , . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K esh
ve filiálkách
2Kto
na měslo .
Poštou
na měsle.
pa čtvrt leta ! . . . 9 K 80
s dvojí zásilkoa
na měsie-
na vrtíeth: : . : Bh
Praha
SK
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 16.,
s přílohou pro venkov o 20 stranách
Praha
6
article
Obrat k lepšímu na Balkáně.
Obrat k lepšímu na Balkáně.
Přímo mučivá již je ta truchlohra kru-
tého sporu mezi balkánskými bratry a
spolubojovníky včerejška, jenž nepohasíná
dobou svou, nýbrž čím dále do času, tím
více vzrůstá a vášnivěji plápolá, nejinak,
než jakoby demonickými perutěmi stále byl
rozdmychován.
Jaké to rychlé a rozčilující střídání
světel a stínů, paprsků naděje a hned opět
chmur beznadějnosti, zvěstí dobrýcha
zlých, znamení blahoslibných a opět děsivě
hrozících!
Kolikráte jsme jen v prošlém témdni
zažili podobných proměn v obrazu krise
balkánské! Zdaž nebyly chvíle, kdy podo-
balo se, že obapol dostavuje se rozvahaa
vůle ke smírnému řešení, aby v zápětí opět
vše jevilo se pokaženo, zhoršeno, a válka
na spadnutí? Brzy přicházely utěšlivé zvě-
stí z Bělehradu, brzy opět ze Sofije, že tam
i zde v rozhodujících kruzích upouští se
vzájemně od příkře nesmířitelného stano-
viska a převládá střízlivost státníkův nad
bojovností válečníků.
Řídící státníci srbští jako bulharštía
řečtí že jsou ochotni dostaviti se na spo-
lečnou poradu do Petrohradu a v případě,
že by se jim nepodařilo vespolek se do-
hodnouti, že podřídí se bez výhrad výroku
rozhočího soudu carova. Leč jedva prošlo
několik hodin a již opět stíhaly zvěsti, vše
to zvracející, zvěsti poplašné o výměně
příkrých not diplomatických mezi Bělehra-
dem, Sofijí, Athénami a Petrohradem, ba
o krvavých již srážkách pravidelných vojsk
včerejších spojencův pro přestoupení hra-
nic, navzájem zatažených hroznými řetězy
tábořících pluků a divisí, pohotových k
bitvám tak, že co chvíli „spouštějí už pušky
samy od sebe“..
Balkán
Bělehrad
Petrohrad
Sofija
Atény
7
article
Bulharsko svádělo vinu na Srby a Ře-
ky, tito opět žalovali na Bulhary, že všude
svou rozpínavou nesnášelivostí provokují.
a vrcholu neblahosti dosáhla situace roz-
hodně, když dolétla zpráva, kterak na roz-
díl od povolující vlády srbské vláda bul-
harská zatvrdila prý se na osudné předvá-
lečné smlouvě, jako Shylok na svém úpisu
dlužním a zdréha se bez výhrady obeslat
smírnou konferenci petrohradskou, a pod-
voliti se rozhodčímu soudu carovu, dokud
nenabude jistoty, že tento obmezí se toliko
na rozhraničení původně sporného území
makedonského a nikoliv na celou oblast,o
niž nyní Srbové a Řekové s Bulharskem
syou při vedou. Ba ne dosti na tom, bulhar-
ská vláda položila prý výjimku i samému
Rusku, aby spor byl co nejrychleji carem
rozhodnut, ježto nehodlá čekati déle 8 dnů
k čemuž opět uražené Rusko odpovědělo.
že žádné lhůty si předpisovati nedá a ra-
ději rozhodčího soudu se vzdá.
Nebylo lze na ručest kontrolovati, co
pravdy a co nadsázky nepřátelské v těch
zvěstech, rozlétnuvších se na konci týdne
světem z Pobalkánska, ale krušno byloz
nich všem upřímným srdcím. V kritické
této chvíli vystoupilo náhle jako pravý
„deus ex machina“ od Rakouska odpadlé
k Rusku přichýlené — Rumunsko, aby
v čelesvé zmobilisované armá-
dy na březích Dunaje zahrozilo Bul-
harsku, žeokamžitěmu vypov
Srba
Bulhar
Řek
Bulharsko
Rusko
Rakousko
Rumunsko
Dunaj
8
article
válku, jakmile ono udeří na Srby
Odkud ta náhlá rozhodnost Rumunů? Pro-
stě z obavy, aby Bulharsko, vítězíc nad
Srby, nevzrostlo na Balkáně v nejsilnějšího
a nejnebezpečnějšího souseda Rumunů.
A podobá se, že tato silná demonstra-
ce přihotoveného Rumunska, z které prýv
„mírumilovné“ Vídni neměli žádné ho
potěšení, neminula se s účinkem do-
brým. Aspoň nejnovější zprávy od jižního
Dunaje zvěstují obrat situace k lepšímu
V noci na dnešek (28. června) oznamuje se
z Bukurešti: „obdržela rumunská vlá-
da zprávy ze Sofije a z Bělehra-
du, které nasvědčují, že konfliktmezi
Bulharskema Srbskembudelze
pokojným způsobem rozřešiti.
Mobilisační přípravy rumunské armády
byly následkem toho zatím zastaveny. Bul-
harsko nepřerušilo svého diplomatického
spojení se Srbskem, srbský premier Pašič
odložil svůj výklad ve skupštině o zahra-
ničné situaci na pondělí, aniž by pro ten
odklad byla se oposice příliš rozčilila, z če-
hož je patrno, že obdrželi v Bělehradě asi
příznivé zprávy z Petrohradu,
kterak Rusko rozsuzovati hodlá spor bal-
kánských států na širším základěa
netoliko na základě smlouvy loňské, a kte-
rak konečně vůči vážnému nebezpečí se
strany rumunské vláda bulharská se s tímto
úmyslem Ruska smířila a již nepochybně
petrohradskou konferenci obešle, jako se
na ni Pašič se zástupcem Černé Hory
Vukotičem a premier Řecka Veni-
zelos již 2. t. m. vypraví.
Srba
Rumun
Pašič
Vukotič
Bulharsko
Balkán
Rumunsko
Vídeň
jižní Dunaj
Bukurešť
Sofijá
Srbsko
Bělehrad
Petrohrad
Rusko
Černá Hora
Řecko
Vit
9
article
„Položení na Balkáně se úplnězmě-
nilo“, doznává dnes (28. června) večer
vídeňská „N. Fr. Presse“. Bulharsko jest
ohroženo koalicí, s kterou by naprosto ne-
bylo. Spolčení se Srbska, Řecka a Rumun-
ska proti němu hrozilo by vážným nebez-
pečím nejen pro tu chvíli, ale i pro budouc-
nost. Z toho následuje, že Bulharsko bude
nuceno ku povolnosti buď v tom neb onom
směru: buď vůči Rumunsku, nebo vůči Srb-
sku a Řecku. Nuže, pochybujeme, že by mu
bylo snadnější postoupiti své uvědomělým
Bulhary osidlené kraje při Dunaji, než ná-
rodně smíšené kraje jižní a západní Make-
donie Srbsku a Řecku.
A tak doufáme, že po všech strašných
mračnech podaří se rozvaze vůdčích stát-
níků pobalkánských, že pomocí rozšafného
zakročení Ruska bez války a be
hařkosti ukliditi přeosudný spor a ne-
jen uklidit pro čas, ale usmířit rozvaděné
spolubojovníky a sousedy tak šťastně, aby
znovu si podali pravice ku zpevnění přá-
telského trvalého spolku svobodných,
rovnocenných států balkánských, z
nichž žádný by nebažil po expansi a nad-
vládě nad druhými, ale všichni by závodil
v kulturní práci o zvelebení vlastí svých.
Nejprve: unie srdcí a pak snadno bude
vybudována unie politická a ho-
spodářská ku pospolitému bla-
hu, prospěchu a slávě vše chl
Rumun
Srb
Bulhar
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Dunaj
Rusko
10
article
Spor srbsko-bulharský.
Spor srbsko-bulharský.
Rumunsko a bulharsko-srbský spor
Z Vídně, 28. června. Zprávy došlé z Bu-
kurešti, že Rumunsko mobilisaci již provádí
že je ochodláno k útoku na Bulharsko, kdyby
toto dostalo se do války se Srbskem, způso-
bily zde pochopitelný rozruch a můžeme dodat
ve zdejších zahraničních kruzích
Rumunsko
Vídeň
Bulharsko
Srbsko
11
article
velmi Rumunsku nepříznivý. Tady
vědělo se již po několik neděl, že Rumunsko
nalézá se ve velkém znepokojení, proto zprá-
vy válečné nepřekvapily. Rumunsko totiž, král.
kabinet a parlament obávaly se a bojí se ješ-
tě, že v sousedství vyroste velké Bulharsko,
které by mohlo státi se Rumunsku po každé
stránce nebezpečno. Proto je nota poslaná
Rumunskem bulharské vládě netoliko proje-
vem všeobecnéhosmýšlení v Rumunsku, nýbrž
také důkazem obavy, že prestiž Rumunska by
mohl utrpěti, kdyby na druhé straně stupňo-
vána byla moc Bulharska. Namnoze nota ru-
munská vykládá se jako poslední pokus při-
měti Bulharsko k jakési ochotě vůči zmíně-
ným teritoriálním požadavkům rumunské vlá-
dy. Spolek Rumunska s Řeckem a Srbskem d
té chvíle prohlašuje se za neuzavřený
Ostatně podobá se, že nátlak Rumunskem
vykonávaný na Bulharsko přichází pozdě.
poněvadž pokojné disposice mezi Srbskema
Bulharskem v posledních dnech byly rozlože-
ny a poněvadž dohoda mezi nimi je blízká
V krajním případě povolilo by Bulharsko
Srbsku ústupky teritoriální, které by je uspo-
kojovaly. Kdyby však mimo veškeré nadán
došlo přece k válečné srážce s Bulharskem
zakročení Rumunska se vší pravděpodobností
by se omezilo na čáru Turtukoj-Balčik.
Z Londýna, 28. června. Rumunská pohrůž-
ka Bulharsku v příčině překročení Dunaje v
případě války a přispění Srbům na pomoe.
označuje se zde jako přímý účinek lon-
dýnské dohodymezi Anglií a Fran-
ci1. Bulharsko má býti donuceno, aby upustilo
od své neústupnosti. Pověsti, že Rumunskov
případě vážném žádati bude za tuto službu ja-
ko odškodnění teritoriální zvětšení na vrub
Bulharska, dementuje se ve zdejších politi-
ckých kruzích.
Černohorské vojsko ve Skoplji
Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Ze Sko-
plje se oznamuje, že přibylo tam 12.000 čer-
nohorských vojínů.
Srba
Fran
Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Londýn
Dunaj
Anglie
Bělehrad
Sko
TurtukojBalčik
12
article
Výklad o rozhodčím soudu ruském.
Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) „Trgovin-
skí Glasnik“ dovozuje, že v otázce rozhodčího
soudu vládne úplný zmatek, protože veřejnost
nezná přesně jednotlivých fasí řízení před roz-
hodčím soudem. Musí — praví list — nejprve
býti konstatováno, že dle bulharsko-srbské
spojenecké smlouvy jedná se o dva rozhodči
soudy a to o rozhodčí výrok ruského cara o
definitivné pohraničně čáře a
rozhodčí výrok ruské vlisry ve v šech spor-
ných otázkách, jež vzniknou. Dle toho
má rozhodčí výrok ruské vlády povahu soudu
I. instance, jemuž obě sporně strany bez ome-
zení mají předložiti svoje stížnosti i osprave-
dlnění a jehož rozhodnutí nemusí býti žádnou
ze stran přijato, protože ve smlouvě výslovne
jest uvedeno, že jest odvolání možno k vyšší
instanci, k ruskému carovi. Teprve rozhodnutí
této vyšší a současně nejvyšší instance zava-
zuje obě strany a není z něho odvolání.
Je nutno pevně trvati na tom, by názorové
rozpory mezi zodpovědnými ministerstvy Rus-
ka a balkánských států naprosto nebyla dot-
čena osoba ruského cara. Kdyby ruský roz-
hodčí soud byl však bezvýsled-
ným, pak nezbývá než nejkrajněj-
šiprávní prostředek: válka, za niž
nemůže na Srbsko padnouti ž á dná
zodpovědnost.
Rus
Bělehrad
Srbsko
13
article
Výročí kosovské bítvy.
Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Při dneš-
ní oslavě výročí kosovské bitvy noviny dovo-
zují, že dík bezpříkladné obětavosti ozbroje-
ného srbského národa dnes poprvé opět tent
pamětní den slaven býti může na opětně osvo-
bozeném Kosovu Poli. Od uspořádán
zamýšlené národní slavnosti n
Kosovu Poli bylo upuštěno vzhle
dem pno vážnou zahraniční situa-
Proč m.-p. Pašíč nepřednesl svůj výklad v
skupštině.
Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Dle sdě-
lení z vládních kruhů nedošlo k oznámenému
výkladu m.-p. Pašiče ve skupštině proto, že
nacionalisté trvají na zahájení debaty o vý
kladu, kdežto Pašič byl ochoten svoliti, aby
vůdcové stran učinili prohlášení. Z oposičníc
kruhů prohlašují, že konference před zaháje-
ním skupštíny vůdci oposičních stran měl
uvedený průběh. Třeba konstatovati, že vláda
v této konferenci přidala se úplně k stanovisku
oposice, což způsobilo zmatek části strany.
Vládní strana žádala proto odročení schůze až
do pondělí, ježto se zdá, že nebyla skutečně
informována o nastavším obratu. Očekává se.
že vláda, kdyby se jí nezdařilo za-
bezpečiti si jednomyslný souhla
vládní strany, podá definitivně
demis i.
V tom případě prohlásila by
oposice ochotu, převzíti sama vlá-
du, aby prosadila v srbsko-bulhar-
ském sporu stanovisko, skupšti-
nou schválené.
Bulhaří rozmnožují posádky.
Ze Soluna, 23. června. (K. k.) Dva pra-
pory 14. bulharského pěšího pluku přibyly de
Kočan.
Kosův
Pašíč
Kočan
Bělehrad
Soluna
14
article
Aféra posl. V. Klofáče.
Aféra posl. V. Klofáče.
(Prohlášení Národní rady. — Naše
stanovisko)
Národní rada česká vydala následujíc
zprávu:
„Ve schůzi presidiální komise Národní ra-
dy české dne 27. června, kterou byl řídil z
churavícího předsedu p. posl. dra. Podlipného
p. JUDr. F. L. Scheichl, pojednáno bylo na zá-
kladě přednesených referátů o veřejných spo-
rech ve věci státních dodávek bulharských. P
zevrubné debatě, jíž zúčastnili se všichni pří-
tomní a po prozkoumání předloženého mate-
riálu prohlásila Nár. rada česká jednomyslně
že v záležitosti této nelze posl. red. Klofá-
čovi nic nečestného vytýkati.:) Pr
tom prohlásil na učiněný dotaz posl. Klofáč vý-
slovně, že na podepsání jména posl. dra. Kra-
máře na dopisech do Bulharska neměl a nemá
žádného účastenství.“
Ke zprávě této jsme nucení přičiniti něko-
lik poznámek. Znova, jako jsme to už výslov-
ně prohlásili, připomínáme, že jsme p. poslance
Klofáče z nějakých úplatků neobviňo v al
a obviňovati nechtěli, a proto smíme říci.
že pro nás tohoto konstatování presidiální ko-
mise Národní rady nebylo potřebi. Ale
ovšem máme za svou povinnost, říci několil
slov o úkolech Národnírady. V našem
veřejném životě bývají bohužel často veřejně
činní mužové napadáni způsobem nejsurověj-
ším. Čest je u nás předmět, který nemá příliš
vysoký kurs. A přece dosud Národní rada ni-
kdy neuznala za dobré, ujatí se napadených
Konečně je to snad v pořádku, poněvadž Nár
Včerejší večerník „Českého Slova“ (hlav í
redaktor: V. J. Klofáč) referuje poněkud „ob-
šírněji“: .. ničeho nekorrektního a ne-
čestněho vytýkati nelze
V Klofáč
Podlipný
JUDr
F L Scheichl
Klofáč
V J Klofáč
Bulharsko
15
article
V drobném prodejle
vanní čislo o sobě . za sh
večarni
za di
Va fliAlkách na venkově
ranní čislo
večerní
lneerátv
platí se hotově napřen-
Předplnceni a inserty příjimá
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se těl
redakce, tiskárna a sxpedlce
„Národnich Listů
Rukopisy se nevraceil.
16
article
rada má snad jiné úkoly, než obírati se blátem
našich strannických bojů. Kdyby ovšem do-
vedla náš veřejný život zušlechtiti, byli bychom
jí za to všichni vděčni, ale bohužel nikdo není
dosti optimistickým, aby věřil, že by se jí to
mohlo podařiti. Proto je lépe, když do těchto
poměrů nezasahuje. Jestli však přece zabývala
se otázkou dodávkovou, musíme míti za to, že
tak učinila jenom proto, že sama do celé
věcibyla zatažena.
Usnesením presidiální komise Nár. rady
ovšem pro nás věc není vyřízena, a sice proto,
poněvadž nevyjasněna zůstala o tázka fal-
šovaného podpisu dra. Kramáře n
doporučeních pro pp. Gešova a Daneva. Toje
záležitost, která musí býti vyřízena usque a
finem.
Posl. Klofáč prohlásil, že on s podpi-
sem dra. Kramáře nemá co dělat —
ale jak se to vlastně s tím podpisem má, je po-
sud hádankou. Myslíme, že dr. Kramář je
povinen postarati se o to, aby povolaná k
tomu zákonem instance věc vyšetřila a zařídila
všecko, by statuován byl příklad, že je falšo-
vání podpisu něčím, co spadá pod trestní zá-
kon. Kdyby se věc nechala mlčky usnouti, bylo
by to vybídnutím, falšovati podpisy veřejně
činných mužů, a nikdo nedovede říci, na ja-
kých listinách by se na konec falešné podpisy
objevily. Doufáme, že dr. Kramář zařídí v še-
cky k tomu potřebné kroky, aby celá věc
vyšetřena byla s veškerým důraze m.
Kramář
Posl
Klofáč
doktor
17
article
A ještě jednu poznámku nemůžeme za-
mlčeti. Když už se Národní rada celou věcí za-
bývala, byla povinna zmíniti se také o celé
řadě nesprávností, které se staly. Posl. Klofáč
sám musí přiznati, že mluvení „jménem
dra. Kramáře“ je naprosto nepří-
pustné, ať už děje se to ve formě ujištění,
že s drem. Kramářem o věci promluví, ač žádá
okamžité vyřízení svého doporučení také jmě-
nem dra. Kramáře, anebo v listě, psaném do
Bulharska, a že také všecky ty prapodivné pro-
cedury s důvěrníky a čestnými soudy byly ta-
kové, že musily vyzvati ostrý protest té
české veřejnosti, která nechce dopustiti, aby
se podobné věci u nás vyřizovaly způsobem
jinde naprosto nezvyklým a nemyslitelným.
Posl
Klofáč
Kramář
Bulharsko
18
article
A nejméně pak že je dovoleno, aby n a padl
za všecky výtky, právem mu činěné,
našistranu, nášlist a poslance na-
ší strany tak, jak to učinil. Bráti si
za záminku, že jsme mluvili o „aféře“, bylo
naprosto neodůvodněno, poněvadž se přece
slova „aféra“ užívá docela všeobecně, o vě-
cech, které s otázkami peněžními, s otázkami
cti vůbec nemají co dělati. Že byl posl. Klofáč
celou věcí přiveden zmíry, chápeme, ale
dojista ne naším dlouhým mlčením o věci, ani
naším výslovným ujištěním, že jej z
úplatnosti naprosto nechceme obviňovati. Po
starém zvyku však posl. Klofáč prostě vrhl se
na Mladočechy a „Nár. Listy“, poněvadž to
vždycky posudvČecháchpomohlo
i vnejvětšich nesnázích — ale tento-
krát přišla kosa na kámen.
A celou tu záležitost, která nám Čechům
mnoho cti nenadělala, chtěli bychom končiti
všeobecnou úvahou. Je naší povinností, po-
starati se, aby obchodní naše styky s Balká-
nem přišly do pravidelných kolejí. Není to
věcí politiků, doporučovati jednotlivé obchody
nebo firmy. Mohou z toho býti ty největší ne-
příjemnosti. Pro naše hospodářské zájmy n-
Balkáně je nutno utvořiti zvláštní korporaci,
složenou ze zástupců našich obchodních ko-
mor a jiných našich obchodních a průmyslo-
vých korporací, zříditi na Balkáně v jednotli-
Klofáč
Čecho
Balká
Balkán
20
article
V Praze, 28. června.
Praha
21
article
— (Kronika.) Valem se nám množ
návštěvy, které si přejí něco bližšího o nás
zvědět. Třeba odpůrce zjevný, či zakrytý.
ale jeví zájem, klade otázky, vyzvídá.
A právě s protivníkem beseda může se za-
vděčit, není-li zrovna křeček. V něčem
ostatně všecky návštěvy jsou shodny. Mají
slovo uznání pro naši chuť k životu, pro nás
pokrok.
— Není pochyby, vy Češi jste čípern
živel. Tolik už jste dokázali! Co chcete víc?
Jste už ve svém domácími pány!
— Až na to množství němčiny na všech
stranáchl
k l n ne
— Nevadí. My Němci jsme už takov
pronikavci. Nezapřem se nikde. Jsme i v Pa-
říži, i v Londýně a v Petrohradě, A před
ta světová města zůstávají národně zcela
eosoi šnee
svoje.
— Tam a zde! Hezký rozdíji Ben
— Pravdal Leč rozdíl jen na váš pro-
spěch. U vás každý vzdělanec zná německy
Našinec, Němec, může tu jit na jiston s v e
— V tom by mohla být mýlkal
— Jak to?
— Mohl byste už snadno se potkat
i u nás se vzdělancem, který zná jen velm
chatrně německy. A bude jich čím dál
přibývat.
Popíráte snad užitečnost druhého
jazyka?
— Nikterak. Jenže užitečnost není vzdě-
lanost. Jsou prostí lidé, málo vzdělaní a
více jazyků znají. Dole na Jihu a Východě
lidičky mluví čtyři, pět jazyků a škol ani
neviděli. V jistých okolnostech platí spíše
čím více jazyků, tím méně vzdělaný živel.
— Možná. Moderní rozvoj nedá se
však myslit bez čilého mezinárodního styku.
Čech
Němec
ben
Londýn
Petrohrad
Dolo
22
article
A tu malý národ, sebevzdělanější, má jist
potřebu . ..
— Zajisté. Zrovna jako velký. V kaž-
dém vzdělaném národě pěstuje se pilne
znalost jiných jazyků. Jsou obory práce.
povolání, jsou úřady a neobejdou se bez té
znalosti. Však to není ještě žádná vzdě-
lanostl
— Co pak tedy?
— Pouhé zřízení.-
— A vzdělanost? V čem pak vězi?
— Třeba se zařídit tak, aby jedinee
povolaný mohl dospět nejvyššího stupně vý-
chovy a vše docela jen svým jazykem.
národním.
Tazatel citil se hostem. Nechtěl, sve
nesouhlas tuze na odiv stavět. Jen hlavoe
lehýnce pokrucoval. Jak by ne!
Vzdělanost, nevzdělanost. povšechná
hesla. Nerozhodují v životě. Zkušený od-
půrce po malé pomlčce zabočil víc do ži-
vého.
— Máte svůj ideál. Hýčkáte jej plným
právem. I malému národu sluší, pěstovat
především svůj jazyk. Zajísté. Jenže praxe
života má své důsledky. Nelze je přehlížet.
Ať chcete či nic, všecky praktické obory
u vás táhnou nůtně, kam? Ke dvojjazyě
nosti.
— Ani národní ideál nestává se skut-
kem přes noc, arci. Třeba počítat s dobou
příprav, přechodu. Ta se ráda a přírozeně
provleče. Aní Némci nesplnili svůj ideál
bleskem. Už před Napoleonem ozývala s
píseň Wo ist des Deutschen Vaterland! A
potom ještě do r. 1848! A po něm nějaké
desetileti! Či to nebyly dost smutné časy?
— Nepočítáte přece, že své krajany
druhého jazyka časem počeštite?. Anebo je
vypudíte ze země?
— Nejsme bláhovi, zajisté. Možno však
vedle sebe žít a zůstávat přece každý
svým.
— Možno. do jisté mířy. Jsou však jisté
Aní
wo ist
23
article
věcí a nejen vzduch, který dýšem, ty zůsta-
nou vždycky společny. Jisté veřejné styky
na příklad, obchod. Tu je mez, přes níž váš
ideál se nesmí odvážit. Jediný pohled do
vašich ulic o tom přesvědčuje. Vaše ob-
chody, živnosti houževnatě vzdorují domně-
lým požadavkům národního ideálu.: Pěstují
vytrvale svoji dvojjazyčnost.
— A přec i tu je zřetelný pokrok
Byly časy, všecko bylo na veřejnosti dvoi-
jazyčné. Dnes, česká vyhláška má už svj
silnou převahu na nárožích. A bezpečně
nadejde chvíle, kdy dvojjazyčnost návěšt
úplně — zmizí.
— Pomýšlite snad německé vyhlášky
znásilnit?
— Nebude třeba. Zmizí samy.
— Jak to?
— Docela přirozeným postupem. Ná-
rodní jazyk v českém území stane se jazy-
kem veřejnosti zrovna jako v německém
území německý.
— Jakou mocí měli by obchodníci
živnostníci býti k tomu dovedeni?
— Mocí, která všude rozhoduje v ži-
votě společenském. Mocí svého vlastního
životního — zájmu. Vědomí národní potřeby
a discipliny dospěje znenáhla takového
stupně, že se žádný obchodník a živnostník
prostě neodváži proti němu hřešit.
— A vaší krajané druhého jazyka?T
se přec nevystěhují z lásky k vaší národn
disciplině.
— Nebude třeba, protože u vlastním
zájmu se vyrovnají sami s jazykem zdejší
veřejnosti.
— To by nebylo špatné. Jenže, proza-
tím dovolte, pohled do vašich ulic nepře-
svědčuje, že by u vás s tou přísnou národní
disciplinou bylo tak tuze na spěch.
— Není, zajisté. Jsme v té věci ještě
hrozně pozadu za svým vzorem, za národní
disciplinou a netýkavostí našich krajano
druhého jazyka, Doufáme však, že bude čím
26
article
— Kdo pak za to ruči
— Právě naši krajané svou neustupno-
stí. Budou nás svým odporem čím dále účin
něji nabádat a ke službě národní idey vy-
chovávat.
— A co myslíte, jak to skončí?
— Velmi prostě. Jednoho dne sila
vzdoru na obou stranách dostoupí stejné síly.
— A pak?
— Protivy samy přirozeně se vyrovnají.
Vídíme je tak vyrovnány jinde. V malém
Švýcarsku tři národnosti, každá ve svém
území, žijí si klidně po svém. A dohromady
jak způsobený celek si vytvořilyl
Velký národ a malý! Dva organismy
v přírodě. čí úkol a otázka je složitější?
Jsou jistě všade spory o cílech, úkolech
prostředcích. Leč na konec, neupravují-li s
věci samy po zákoně přírodních sil?
— Lehko se řekne, Švýcary! Srovnán
kulhá. Nemáte proti sobě jen krajany
druhého jazyka. Samotné zájmy státu,
uvažte! Obrovitý stroj máte proti sobě. Ten
vykonává a vždy bude vykonávat své vlivy.
Velká část vaší inteligence národní, snad
většina, stojí přece ve službách státu.
— Mohutné zřízení, pravda! Má svoji
váhu, své tradice, svou suggestivnou moc.
Zasahuje neodolně do tělesa národního, pů-
sobí na mysle. Leč i opak je pravda. Vývo
sil národních na oplátku nezůsťává své
vlivy dlužen. Také mohutný stroj znenáhl
— se přizpůsobuje.
— Státni stroj bez státního jazyka nedá
se myslit.
— I tu je zřetelný pokrok! Státní jazyk.
z prvu výhradný, pomalu se rozdělil o funkce
s národními jazyky. A na konec? Nutně
znárodní docela.
— Leda zbožné přáníl
— Nikoli!, čistě vývoj nutnosti. Všecko
úsili kulturné nutně spěje ke svěmu vrcholi
Vzdělaný národ nemůže jinak než domáhat
Protiva
Švýcar
Švýcarsko
27
article
se svého státního zřízení. Jsou menší náro-
dové a mají své. Také my svého dosáhneme.
— A ostatní v říši?
— Každý svého a všichni vespolek.
— Jakým pochodem
— Docela přirozeným. Lůno národů, ne-
konečný zdroj sil. Nové neustálé přibývaji,
staví se do řady, získávají půdy, moci, vlivu.
Pouhý stroj nemůže trvale odporovati. Povolí
na konec, přizpůsobí se novým potřebám.
— Jednostranný počet! Kolikrát zkla-
mal. Národ sám nerozhoduje. Jsou jiní či-
nitelé . ..
— A právě na ty lze nejspíš spoléhati.
— Že upustí od svého požadavku?
— Že se zařídí, jak jim přikáže vlastní
zájem. Zájem státu dlouho na oko stojí
v odporu se zájmy národů. Aspoň zdánlivém.
Leč zájmy stále se posunují až nadejde
chvíle a na místech povolaných zřetelně
vysvitne pravý poměr. Oba zájmy vlastně se
docela kryjí.
— Kdož by to vysvětlill
— Děje časů. Svrchovaný zájem státu
velí, aby ven i uvnitř byl silný. A právě
události poskytly skvělou demonstraci, kde
vězí síla států a národů. Spolek malých
národů, osobitě zřízených, osvědčil se ne-
poměrně silnějším, nežli velmoc, založená
pouze na mechanické zevní jednotě jazyka
a stroje. Jaká do očí bijící lekce! Jaká
škola zájmů! Možno-li še trvale uzavírat
takovému naučení?. ..
Za hovoru právě jste kráčeli kolem
veliké návěstní tabule. Řada podniků zde
ohlašovala hloupou zábavu. Obecenstvu, které
je z 994 české. Odpůrce mlčky ukázal na
vyhlášky. Byly vesměs — dvojjazyčny.
Usmíval se lehce. Má pravdu. Chvilinku a
ještě si počkáme na veliký moment, kdy
konečně vysvitne pravda i na místech r oz-
hodujících. Vždyť jestě nevysvitlo ani
v našich vlastních řadách! Třeba míti
strpení
spolek malý národ