1
masthead
21. února 1901.
2
masthead
Přiloha „Národnich Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
so v Praze 20. února. (K sitn a ci.
Rozhodnutí předsedy sněmovny hr. Vetírav
otázce neněmeckých dotazů uspokojilo něme-
ckou levici, která je příjala s nelíčeným potle-
skem. Jsou však na omylu jak hr. Vetter, tak
dr. Körber, domnívajíli se, že timto rozhod-
nutím zlepšili dělnost parlamentu. Nová křivda
nemůže zůstati bez odvety a konec musí býti
nezbytně týž, jako za hr. Clara. Rozumíli hr.
Velter nestrannosti tak, jako dr. Körber, stihne
ho týž osud, jaký si připravuje nynější před-
seda rakouského ministerstva. Není pouhou
náhodou, že se právě nyní vyskytují zas hlasy
o potřebě odstranění kabinetu Körbrova jako
hlavní prekážky dorozumění mezi národy ra-
kouskými. »Glos Narodu« posmívá se nadě-
jím vídeňských liberálních listů, že česká dele-
gace bude konečně opuštěna ode všech stran
bývalé pravice a že Poláci pomohou Němcům
vdechnouti nový život v prohnilou rakouskou
centralistickou ústavu. Máli v parlamentě bs
vůbec možna nějaká práce — píše v dnešním
čísle — musejí se odstraniti s cesty nejbližš
překážky. A takovou překážkou jest Slovánům
nepřátelský kabinet Körbrův. Jeho odstraněn
poskytne materiál na stavbu jakéhos můstku
k dorozumění. Dokud dr. Körber a s nim
bar. Spens-Booden, zjevný nepřítel Slovanů vůbee
a Poláků zvláště, neoctnou se na odpočinku
dotud bude těžko doufati v jakékoli živoření
parlamentu . . «
Vetter
doktor
Körber
Claro
Glos Naroda
Polák
Němec
Praha
6
article
O téže věci vyslovil se též dr. Enge
v rozhovoru se zpravodajem »Plz. Obzl« Taká
on prý by se nedivil, kdyby dr. Körber podlehl
»únavě«, přirozeně plynoucí z poznání, že ob-
tižné dílo, jehož provedení na se vzal, při ve-
škeré úmorné práci nevykazuje žádného po-
kroku. Ovšem dr. Engel nenaděje se zlepšení
poměrů ani po odstoupení Körbrově, nýbrž
soudí, že nynéjší režim bude vystřídán více
neb méně skrytým absolutismem.
Z Pešti, 18. února. (Ce stovné pro
záložniky.) Právě vydaným nařízením-
říšského ministerstva vojenství vyhovuje se
dávným steskům, že se záložníkům, když jsou
povoláni ke cvičení i do vzdálených měst, ne-
dostává nijaké náhrady za útraty cestovní. Dle
tohoto nařízení bude se nyní vypláceti cestovné
všem záložníkům, jsou-li povoláni ke evičení do
místa, vzdáleného více než 15 kilometrů od
jich stálého bydliště. Náhrady dostane se jim za
cestu ke ovíčení i nazpět.
Enge
doktor
Körber
Engel
Pešť
7
article
Z Pešti, 18. února. (»Čisté volbye
jenpro M adary.) Opposice v uherském
snému způsobila velikou bouři následkem četni-
ckého zakročení při volbách v Márošském Va-
šarhélu a žádala na předsedovi ministerstva
záruky »čistých voleb«. Vládní »Pesti Hirlaps
rozepsal se o této věci a praví mimo jiné: »3e
jisto, že u nás majetkové a vzdělanostní rozdíly,
jakož i přičiny národnostní silně potlačují ústavní
vůli lidu; tomuto zlu dalo by se odpomoci
zmodernisováním volební soustavy, jmenovitě
rozšiřením volebního práva, upravením stejných
volebních okresů a konečně tajným hlasováním
v samých obeích. Avšak každému, komu záležl
na státě maďarském, srdce se otřese
v hlubinách, kdykoli o tom zaslechne, nebot
vidí, že provedení zásadné či-
sitoty voleb příčí se nyněj š
po třebě země. Všeobecné, tajné hlasování
jest jen heslo, které se hlásá z důvodů popu-
larity, ale jemuž nevěří ani ti, kdo je vydávají.«
Ovšem při tájných volbách nebylo by tak lehko
znásilňovati nemaďarské voliče, jako se děje
nyní a to se nehodí do krámu ani těch mada -
ských liberálů, jichž heslem jest prá vo,
zákon a prav dal
bZ Pešti, 18. února. (Rumuni vzdaj
se passivity.) Zdejším listům sdělujes
ze Sibině, že tam konána tyto dni porada
vůdců rumunských a že se usnesli vzdáti se
při přištích volbách dosavadní passivity. Rumuni
hodlaji při volbách vystoupiti se svými kandi-
dáty a vydati k volbám svůj národnostní program
Pest Hirlaps
Pešť
Rumun
Pešť
Márošský Virginie
Sibina
8
article
— Všetechnická schůze.
— Všetechnická schůze.
V neděli 17. února konala se o 10. hodině
dopoledne za hojné účasti v budově české tech-
níky všetechnická sehůze za účelem založen
spolku českých techníků. Předsedou zvolen by
pan Binder, jenž uvital rektora pana Hráského
i pana prof. dra, Stoklasu.
Prvý ujal se slova svolavatel pan J. Kret ší
který pravil;oosiolo
saean »Kollegové! Ne bez vážné a důležité pří-
činý sezvali jsme vás k dnešní poradě. Chcem
učiniti pokus o to, po čem touží nejeden z vás,
po čem volá nalehavá potřeba, co jest nutnost
uznávanou celou českou veřejností, ano všemi
vrstvami národa: chceme založiti spolek českých
tečhniků, který by byl skutečným a mohutným
representantem studujících na české technice.
Chtěli jsme založiti původné spolek všeho stu-
dentstva českého, leč odchylujeme se od myšlenky
té z důvodů, jež budou ještě sděleny. Dnes
bohužel, jednotného střediska není. A přece doba
sama volá nalehavě časovými otázkami po jeho
existenci. Jednou z otázek těch jest sjezd stu-
dentstva slovanského v době, kdy Ceská obec
sokolská uspořádá v naši královské, slovanské
Praze všesokolský slet. Nebudu vyličovati po-
drobně důležitost a význam sjezdu takového,
abych nevybočil z rámce stručného proslovení
svého, připomenu toliko, že různé zájmové vrstvy
cítily a citl nalehavou potřebu sejíti se s bratry
a kollegy našimi z různých větví kmene slovan-
ského, abychom sjezdem tim nabyli posily a dů-
věry k další činnosti na poli osvěty světové a ze-
jmena slovanské.
Binder
Hráský
profesor
doktor
Stoklasa
J Kret
Kollegová
9
article
—Však svolati sjezd takový jest v nynějšíeh
poměrech velice obtižné, ne li nemožné, nebo
studentstvo české rozptýleno jest v menších spol
cích a nemá ani jediné jednotné organisace, ne-
má potřebných prostředků při tolikerém roztř-
štění k velkým podnikům, národ český důstojně
represenlujícím. Leč i nám jest třeba středisk
mocného, ve kterém by myšlenka národnosti byla
povznesena na místo, na které náleží. Jest třeba
sokázati mocně a jednotně, že duch byrokrati-
cký, který v českých školách středních tlumi
dnes každé ryzi vlastenecké smýšlení v českých
sludujících, na místě aby je vzněcoval a podpo-
rovaí, teni duch otravný v nás přece nezničil
to, co jest i bude nám vždy svatým: Lásku
k vlasti, horoucí lásku k našemu
10
article
českému národu, jehož jsme sv-
nové a který zápasí již celé věky
s nepřáteli našimi a jehož spra-
vedlivý boj docilí zajistě jednou
vitěz ství.
Však k tomu jest třeba úsilovné práce
horlivých pracovníků, kteři by v duchu našich
křisitelů pracovali v duchu národním. A těm
pracovníky budiž i české studentstvo na tech-
nice, soustředěně v pevném organisačním stře-
disku, studentstvo, které již dlouho snášelo vý-
čítky a pomluvy, že jest beznárodní, že dale
se uchvátiti pouze ideou humanitní, která nezná
národnosti.
Národní studentstvo české dokázati může
ve spolku svém, že sice půjde za cílem svo-
body spolu s ideou humanitni, ale že není bez-
národní, že stojí věrně při svém nársdu a že
pod rouškou mezinárodnosti neskloní se nikdy
za podporovatele, tím měně za podnož národa
jiného, který byl, jest i bude naším úhlavním
nepřitelem.
Přejeme si spolek českých techniků, klerý
by čelil také klerikalismu, který byl by povzne-
sen nad všeliké štvaní Čecha proti Čechu, jež
v našem životě bohužel věvodí k veliké radost
kruhů, které radují se z rozeštvaného národs
a těží ze svárů ve svůj prospěch. k .
Čecho
Čech
11
article
Kollegové! Končím přáním a vyzváním.
abyste dali na jevo souhlas se založením » Spolku
českých techniků« a k závěrku dím: Vážnost
a moci nabudeme silou, neboť jen síla budí
úetu. Sily nabudeme ve svornosti a spojenství.
Kěž druh druhu, bratr bratru podá nyní ruku
k společné práci, aby celek byl silný ke cti a
slávě českých techniků !« (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Svolavatel pan Kulhavý ml. pravil.
že první řečník připomenul, že cílem pořada-
telů jest, založiti spolek všetechnický a niko
spolek všestudentský a uvádí pro to důvody
Má-li spolek prospívati, jest třebá, aby by
prost všelikých rozbrojů a svárů, aby všechna
práce směřovala k rozkvětu spolku. Avšak te
jest možno toliko ve spolku menších rozměrů.
nikolí ve velkém spolku, jakým by byl spolek
všestudentský. Řečník poukazuje k tomu, že
techniku porozumi nejlépe zase jen technik.
Jest třeba ukázati, že co nepodařilo se jiným.
totiž vytvořiti opravdový život akadémický, po-
daři se snad českému techniku, zanechá-lí ne-
tečnosti v ohledu národním a probudí-li v sobě
lásku k národu, lásku k plodné
práci a k skutečnému životu stu-
dentskému. A lásku tu probuditi jest
jedním účelem spolku. Český student nemá
býti českým pouze nějakou Irásí, nýbrž má
vlastenecké smýšlení dokázati skutky, mái
vziti příklad ze svých předehůdců a pračovati
na úkolech, jež mu náležejí jako českě mu
studentu, Studentstvo české je základem
budoucí intelligence a proto jest fřeba, aby se
poučilo o významu boje, který dnes národ vede,
by v budoucnu bylo schopno v boji tom zdárně
pokračovati a po případě přivésti jej k šťast
nému výsledku.
Kollegová
Sila
12
article
Ku konci praví, řečník, že úkolem spolku
bude též pěstování pravého života s tn
dentského, aby postaven byl český studen
na místo, kde stáli jeho předehůdci, totiž
v čelo života národního a končí vy-
zváním přítomných, aby myšlenku založen
spolku přijali za svou a spolu se svolavateli po
kusili se o její uskutečnění. Doufá a spoléhá
v pomoc české veřejnosti a končí za hlučného
potlesku.
Po obou řečích rozvinula se velmi živá
debata, v niž jedni byli pro zřízení spolku
druzí mluvili proti jeho založení
Proti zřízení spolku mluvili
Pan Sedláček, jenž shledává v návrhu
který netýká se též university, pouze kasto
niekou vášeň.
Nepřítomný p. Volenec v zaslaném do-
píse nesouhlasí se založením všestudentského
spolku. Poněvadž se však pořadatelé odhodlal
založiti pouze spolek českých techniků, byl
čtení dopisu zbytečno.
Pan Filip míni, že chystaný sjezd stu-
dentstva slovanského je pouhé bratříčkování.
Sedláček
Volenec
Filip
13
article
Pan Bokr v souhlasu s p. Pokorným
tvrdí, že česká veřejnost, na jejíž podporu po-
řadatelé spoléhají, spolku nepomůže, ježto prý
se o studentstvo nestará, a že české noviny.
zvláště jedny (hlasy: »Čas«) vědí o studentstvu
jen tehdy, když chtějí do něho kopnout.
Pan Vantček namítá, že spolek nebude
spolkem všetechnickým, ježto dle účelu bude
spolkem národním a tím že zamezen bude
přistup technikům smýšlení internacionálního
nebo klerikálního.
Pan Jeřábek prohlašuje, že zřízení spolku
všetechnického je nemožným, poněvadž by v něm
nastaly roztržky mezi studentstvem národním a
beznárodním, asi jako v nynější »Slavii«.
Pro založení spolku techniků byli:
pan Kulhavý st., který na výtku pana
Pokorného, prohlásivšího, že representace tech-
niků utvoři se tehdy, sloučí-li se všechny odbo-
rové spolky v jedno, dokazuje nemožnost po-
dobného sloučení, poněvadž spolky odborové
jsou mezi sebou nesvorné a pohlížejí na sebe
často se zášti. Přimlouvá se tedy za založení
spolku českých techniků. e
Pan Kulhavý ml. vysvětluje k četným
dotazům znova cíl a účel spolku a připominá,
že hlavní, co se od něho žádá, totiž všeobec
ného vzdělání, spolky odborové neposkytují.
Bokr
Pokorná
Vantček
Jeřábek
Pokorný
Kulhavá
Slavia
14
article
Pan Kretsí odpovídá p. Filipovi, že sjezd
studentstva slovanského, o němž se v řeči své
zmínil, nebyl by žádným bratříčkováním. Když
svolají Němci sjezd, nikdo nenazve to bratříčko-
váním, nýbrž řekne se: Němci chtějí tím uká-
zati svoji jednotu a svornost. Chceme-li se však
my Slované sejíti s bratry svými, ihned vy-
skytnou se mezi námi hlasy: »To je bratříčko-
vání!« Vůči připomínce dopisu p. Volence, že
střediska studentstva českého již existují, že jest
to na příklad »Slavie«, proti čemuž přítomní
hlučně protestují, táže se řečník : » Uznáváte,
kollegové, »Slavii« za středisko českého stu-
dentstva? (Hlasy: Nikoli !) Mám za to, že nikdo
z vás nevstoupil by mezi ty, kdož podávají ruku
našim úhlavním nepřátelům.«
Pan Taraba navrhuje, aby se zřidil
spolek českých techniků národně smýšlejících.
Pan Dyrynk odpovídá p. Vaníčkovi, který
radil, aby technikové vstupovali do »Slavie«,
hleděli tam získati většiny a přivedli ji na svou
stranu, že bylo by to právě tak obtížné (Hlas
Ještě obtížnější 1), jako zříditi spolek nový.
Po skončené debatě prohlásil pan Kul-
havý ml., že svolavatelé pokusí se tedy dle
návrhu p. Taraby o založení národního
spolku českých techniků.
Poněvadž k založení takového spolku není
třeba souhlasu všetechnické schůze, nebylo o ná-
vrhu p. Vanička, by nezakládal se spolek vše-
technický, hlasováno, a schůze po 12. hodině
skončena.
Kretsit
Filipov
Němec
Slovan
Taraba
Dyrynk
Vaníček
Hlas
Kula
Slavia
národní spolek český technik
15
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Výbor českého odboru rady země-
dělské pro království české
konal dne 14. t. m. za předsednictví předsedy rady
zemědělské J. J. pana Ferdinanda prince z Lobkovie
a předsedy českého odboru pana Heřmana Jandy
svojí řádnou schůzl. Schůze zúčastnili se všichni
mimo dva omluvené členy výboru
Po vyřízení personalil, námi již uveřejněných
člen výboru p. Stanislav Kubr žádal za urychlenou
intervenci odboru v záležitosti zavedení výjimečného
tarifu z nouze pro píci a stelivo a tázal se zástupc
vlády, zdali jest ochoten věc tuto urychleně podpo-
rovati.
Číen výboru pan Josel Suhrada podporuje
toto přání.
Žástupce vlády c. k. místodržitelský rada pan
Oktavian Weber svob. pán z Ebenhofu odpovídá,
že c. k. ministerstvo orby vyžádalo si šetření stavu
nouze prostřednictvím zemědělské rady, na jeho
výsledku bude záležeti meritorní vyřízení.
Předseda českého odboru pan Heřman Jand
sděluje, že ve věci této provedl již urychlené šetření.
Člen výboru pan Jindřich Maštálka podává
pilný návrh a v odůvodnění jeho upozornil na ne-
bezpečí, které by utrpěly nejenom kruhy zemědělské,
ale i majitelé menších domů a usedlostí, kdyby do-
sud platné cís. nař. ze dne 16. srpna 1899, vydan
finančním ministrem Kaizlem, mělo býti zrošeno.
Ferdinand princ
Heřman Janda
Kubr
Josel Suhrada
Oktavian Weber
Heřman Jand
Maštálek
Kaizl
Lobkovie
český odbor rada země
rada zemědělský J . J
16
article
Neboť tím by odebrány byly malému majetku úlevy
dnes všeobecně uznávané, které v celém Rakousku
činí as 8 mill. K. Odůvodňuje pílný návrh, za
tou příčinou podaný, ukázal pan navrhovatel na
význačnou okolnost, že zejmena Halič a země koruny
české z platnosti císařského nařízení mají největší
prospěch, připadaloť dle statistiky z roku 1896 z celko-
vého počtu převodů majetku nemovitého (398.076) na
Halič 30% a země české 341/2 %. A tyto změny
majetkové provedeny byly z největší části (870%
u majetku malého v ceně až do 5000 K, který
vedle nyní platných ustanovení jest popl at ků
úplně prost.
Posladec p. Maštálka ve svých vývodech ukázal
též, že v platném nyní císařském nařízení vtělena
jest reformní zásada sociální spravedlnosti, a že jest
již vzhledem k této stránce povinností všech činitelů
udržeti ustanovení nynější v platnosti.
Neodpíraje faktu, že nařízenim zmíněným stížen
byl převod majetku ve velkoměstech a uvalena na pod-
nikavost stavební v těchto vyšší břemena, žádí
navrhovatel, aby kroky postižených kruhů nesly se
nikoliv na odstranění nařízení, které byvši akti-
vováno § 14., musí býti buď v celku schváleno anebo
celé zamítnuto, ale spíše aby pracováno bylo k od
stranění závadných ustanovení novým zákonem tak
sice, aby nyní již zavedené úlevy a výhody pro ne
zámožné obyvatelstvo ve městech i na venkové zu
staly v platnosti, ale aby nyní platné zvýšené po
platky při převodu majetku velkého byly sníženy
upraveny.
V těchto snahách potkají se na společné ceste
i kruhy zemědělské i kruhy podnikatelské, neboť ny
nější úprava obtížila také značně převod usedlost
střední velikosti a středního majetku vůbec, jakož
nemovitý majetek statků velkých.
Maštálek
Rakousko
Halič
17
article
Proniklali z veliké částí zásada poskytnout
úlevy obyvatelstvu zemědělskému zmíněným císař
ským nařízením jest zajisté jen spravedlivo, aby pro
nikla úplně a aby na úlevách poplatkových měl účas
nemovitý majetek pozemkový v ůbec.
Společným pak úsilím docílí se positivního vý
sledku spíše, než když bude žádáno zavedení dří
vějšího nepříznivého stavu poplatkového, jenž byí
za platnosti vládního nař. z 3. května 1850.
Vývody poslance Maštálky byly bez debaty
schváleny a jednom yslně přijat následující pilny
návrh:
Český odbor rady zemědělské s velikými oba
vami sleduje snahy usilující o zrušení platnosti cl-
sařského nařizení ze 16. srpna 1899 čís. ř. z. 158
kterým byly zavedeny značné úlevy při vyměřován
poplatků z převodů nemovitostí a výměnku.
Se vším důrazem opírá se zemědělstvo česk
tomu, aby výhody poskytnuté tímto císařským naří-
zením kruhům zejmena zemědělským, byly v jaké-
kolivěk formě zkráceny anebo odejmuty.
Výhody ty jsou jenom splátkou oněch obětí
které na kruhy zemědělské zvýšením daně cukerní
byly uvaleny. Zemědělství české naopak ještěs
všim důrazem žádá, aby hranice cisařského nařízení
pro slovu poplatků při převodu nemovitostí přes
20.000 korun byly rozšířeny na veškeren nemovitý
majetek zemědělský, any zejmena statky střední veli-
kosti citovaným nařízením proti stavu dřívějšímu
jsou stíženy a poškozeny.
Proniklat
Maštálek
Český odbor rada
18
article
Předseda českého odboru pan Heřman Jan d
podával nejprve zprávu o činnosti předsednictva
z níž vyjímame zejmena toto
Český odbor podal dobrá zdání o osnově zákona
v příčině upravení mezí pozemků v obcích (referent
člen výboru pan dr. František Fiedler), o úpravě
policejních předpisů o povoznictví (referent týž), dále
o působnosti zemského zákona o hubení kokotice.
Učiněno opatření v příčině vydání abírky zákonů
zemědělských. — Českým odborem delegovaní od-
borníci pp. přednosta chemické stanice Klaudi, člen
výboru a ředitel Srba a prof. dr. Stoklasa podali po
komisionálním řízení dobré zdání o zužitkování kalů
kanalisace pražské jako hnojiva pro zemědělství. —
Český odbor rady zemědělské podal c. k. místo-
držitelství návrh na stanovení ceny vepřového do-
bytka pro nebezpečí moru zašlého. — C. k. mini
sterstvo orby povolilo dle návrhu českého odboru
obnos 40.000 K na stavbu hospodyňské školy v Ně
meckém Brodě, dále 2000 K na stipendia pro žáky
rolnicko-lnářské školy v Humpolci, zvýšilo subvenc
na zařízení pokusného pole při zimní hospodářsk
škole v Hořovicích na 200 K. — Český odbor povoli
podporu na odbornou inspekci mlékáren ve vý-
chodních Čechách. Navrženo bylo českým odborem
udělení zemské podpory ku hubení hrabošů (referení
člen výboru pan Jan Pleva). Subvenci na zvelebení
chovu drobného zvířectva rozdělil český odbor na
rok 1900 v celkovém obnose 4300 K. — Upraveny
byly nově zásady pro plemenné stanice vepřového
bravu (referent člen výboru pan Jan Jaroš). Podány
byly návrhy na jmenování censorů u filiálních ústav
rakousko uherské banky v Praze, Plzní, Hradci Krá
lové a v Budějovicích.
Heřman
Jan
doktor
Fiedler
Srba
profesor
Stoklasa
Pleva
Jaroš
Klaudi
mecký Brod
Humpolec
Hořovice
Čechy
Praha
Plzeň
Hradec
Budějovice
Český odbor rada zemědělský
rakouský uherský banka
rolnickýlnářský škola
19
article
Při debatě o zprávách předsednických člen vý
boru pan František König upozorňuje na potřeb
vydatnějších opatření k hubení kokotice.
Přisedící zemského výboru J. O. p. Vojíěch b
Schönborn připomíná, že okresní výbory povinných
práv o hubení kokolice zpravidla nepodávají a do
poručuje uvážení této okolnosti příslušným komi
tétem.
Po dalších poznámkách členů výboru pp. dra
Františka Fiedlera a dra. Františka Sitenského usne
seno záležitost tuto příkázati příslušnému komitétu
Přísedící zemského výboru J. O. pan Vojtěc
hrabě Schönborn přeje si dohodu c. k. vlády s vý-
borem zemským ve příčině provádění dozoru na
stavbami škol hospodářských a žádá o sdělení do-
tyčného spisu c. k. vlády výboru zemskému
Člen výboru pan František König upozorňuje
na potřebu pořádání kursů k vynčování účetnictv
pro hospodáře. Člen výboru pan dr. František Siten-
ský uznává důležitost této věci a navrhuje dožádati
zemský výbor, by doporučil hospodářským školán
pořádání kursů takových
Člen výboru pan Karel Prášek vyslovuje přání
aby pro zavedení širokých loukotí pro vozbu sil-
niční stanovena byla lhůta asi čtyř let. Debaty
předmětu tomto zúčastnili se pak členové výboru
Pp. dr. Fiedler, König. Prášek a Schuster,
König
J O
Schönborn
Fiedler
Sitenský
Vojtěc
doktor
Siten
Prášek
page
Schuster
20
article
Člen výboru p. Antonfn Štěpánek upozorňuje na
potřebu dotace pro pořádání přednášek kočovných
hosp. školami rolnickými a středními. Předseda če-
ského odboru p. Heřman Janda vysvětluje, že návrh
v té příčině učiněný c. k. vládě a zemskému výboru
nedošel dosud svého vyřízení.
Potom zprávy předsednické jednohlasně se
schvalují.
Dále schválen k návrhu předsedy pana Heřm.
Jandy program pro vydávání úřadního listu a jme-
nování tajemníka p. JUDra. Karla Víškovského re-
daktorem listu a koncipisty p. JUDra. Šimona Kolá
říka jeho náměstkem.
Na to referoval o opravě zákona o odepisu dane
pozemkové za příčinou živelních škod člen výboru
p. Jan Rataj.
Zákon v této příčině dosud platný ze dne 12
července 1896 č. 118 ř. z. rozeznává dvě skupiny
nehod: živelní nehody způsobené krupobitím, vodou
ohněm, myšmi neb mšicí révovou, a nehody, způso
bené jinými mimořádnými a neodvratnými událostmi
(suchem, vlhkem, dešti, vymrznutím, mrazem, hmy
zem, cizopasníky, perenosporou a cidiem, námelí a
polehnutím obilí atd.); při prvých nehodách povoluje
se odepis daně, když nejméně čtvrtina té které par
cely byla poškozena, při druhých nehodách pouze
tehdy, když na parcelách způsobena byla škoda
rozsahu dříve uvedeném a kromě toho, když výnos
dotyčného celého hospodářství tak byl tím poškozen,
že zničena jest více než čtvrtina čistého katastrál
ního výnosu oněch vzdělávaných, k dotýčnému ho
spodářství příslušících pozemků, kteréž v jedné ka
tastrální obci se nacházejí. Nedostatek nynějšího zá-
kona spočívá v lom, že pojem kromobyčejných a ne
odvolatelných událostí druhé skupiny jest příliš roz-
sáhlý a žádané zničení celé čtvrtiny katastrálního
výnosu celého slatku příliš vysoké.
Antonfn Štěpánek
Heřman Janda
Heř
Janda
Víškovský
Šimon
Rataj
21
article
Pan referení navrhuje
C. k. vláda se vyzývá, aby předložila osnovu
zákona, kterým se mění § 2. zákona ze dne 12. čer
vence 1896 číslo 118. v tom smyslu, aby odpad
rozdíl odstavce I. a II. zákona toho a aby po
zemková daň bez ohledu na velikost celého hospo
dářství vždy tehdy odepsána byla, když nějakou
živelní neb jinou mimořádnou nehodou výnos parce
méně než 4 ha obnášejících do 1/4, výnos parce
přes 4 ha obnášejících nejméně na 1 ha zničen byl
Člen výboru pan František König přeje si usnad-
nění podmínek odepisu daně pozemkové, zejmena
aby při odhadování škod malé parcely byly na roveř
postaveny velkým.
Členové výboru pp. Stanislav Kubr a Jose
Hyrš doporučují, aby bez rozdilu při každém zjev-
ném poškození odepis daně byl povolen. Člen vý-
boru pan Antonín Štěpánek navrhuje, aby odepis
činil při 25proc. poškození 50 procent daně, př
50procentním poškození 100 proc. daně.
Na to schvaluje se referát pana Rataje modiíi-
kovaný příjatým návrhem p. Štěpánka.
König
Kubr
Jose Hyrš
Štěpánek
Rataj
ha
22
article
Člen výboru p. František Dostál podával jmenem
III. komitétu zprávu o zavedení osvobození od daně
pozemkové za příčinou usnadnění dobrovolného za-
lesňování pozemků, pro něž v poslední době utě-
šený zájem se vyvíjí. Referent navrhuje: Budiž
dožádána c. k. vláda, by podala k ústavnímu pro
jednání osnovu zákona, dle něhož by majitelé po-
zemků menší výnosnosti vůbec, strmých a holých
strání pak zvláště, když tyto pozemky lesem osáz
a v kalastr lesní jako les zanéstí dají, osvobozeny
byli na řadu let od daně pozemkové z těchto po
zemků a sice dle těchto zásad
a) Při proměně v les vysoký slevi se daně
dávky pro prvých 20 roků úplně, pro dalších 20 le
z poloviny.
b) Při proměně v les nízký aneb střední trvati
má doba úplného sproštění daní a dávek při lesu
nizkém do prvého sekání, při lesu středním do prvého
vysekání podrostu.
c) Pěstují-li se při podniknutém zalesňování
meziplodiny, nastane sleva daní a dávek teprve
tehdy, kdy še pěstování meziplodin zanechá a dělk
osvobození bude o tuto dobu kratší.
Dostál
23
article
Zástupce zemského výboru král. českého J. O.
pan Vojtěch hr. Schönborn vítá tento návrh a pro-
hlašuje, že zemský výbor král. českého usnesl se
návrh zemědělské komise v této příčině, jakkoli v
sněmu projednán nebyl, postoupiti c. k. vládě s pří-
mluvou, aby se přičinila o jeho uzákonění. Řečník
přeje si, aby v konečných návrzích vzat byl zřetel
na ustanovení zákona ze dne 24. května 1869 číslo
88. říš. zákona.
Dále navrhuje řečník
Lesnímu komitétu se doporučuje, aby vzalv
úvahu otázku soupisu veškerých oněch pozemků ne
plodných neb méně výnosných, jichž zaleznění vzhle-
dem k jejich poloze neb jakosti půdy jeví se žádou-
cím. Tento soupis slušelo by prováděti dle okrest
berních a měly by v něm býti uvedeny tyto nejzá
važnější momenty: výměra (v hektarech), způsob ob
dělání dle reambulovaného katastru a třída výnost
a sazba berního tarifu.
Člen výboru pan Josef Srb navrhuje stylistickou
změnu odstavce c) v konečných návrzích (místo
»meziplodinný« výraz »lesní polaření«.)
Člen výboru pan dr. Fránt. Sitenský doporučuje
v zalesněných plochách pěstovati lupinu mnoholetou.
Vojtěch
Schönborn
Josef Srb
doktor
Fránt
Sitenský
zemský výbor král . český J . O
24
article
Po doslovu referenta pana Dostála referát jeho
s dodatečnými návrhy J. O. pana hraběte Schön-
borna a p. Josefa Srba jednohlasné se schvaluje
Zprávu o uspořádání ankety ve příčině opatřen
k zamezení slintavky a kulhavky podává člen vý-
boru pan Jindřich Maštálka.
Pan referent upozorňuje na základě statistiky na
nápadný zjev, že ze všech zemí rakousko-uherských
jedině Čechy, Tyroly a Vorarlberg mají značnějs
rozšíření kulhavky a slintavky. Pan referent při-
mlouvá se za uspořádání odborné ankety při českém
odboru rady zemědělské o této otázce; do ankety
nechť jsou povoláni zástupci českého odboru rady
zemědělské a ústředních hospodářských spolků, jako
i odborníci zvěrolékařství zástupci zvěrolékařského
spolku. Pro anketu navrbuje pan referent sestavení
dotazníku, v němž by kladla se váha na zjištění
způsobu šíření této nemoci vůbec a v Čechách
zvláště a o potřehě opatřeni proti rozšíření event
k zabránění léto nemoci.
J O
Schön
Srba
Maštálek
Čechy
Tyroly
Vorarlberg
český odbor rada zemědělský
25
article
Návrh pana referenta se jednohlasně schvaluje
Na to referoval dlen výboru pan František Pánek
o ochraně ptactva hmyzožravého a navrhl
1. Za účelem ochrany ptactva budiž k tomu pů
sobeno, aby vydán byl v jazyku českém spis, po-
jednávající podrobně o všeobecné ochrané ptactva.
2. Opatření a umístění vhodných budek pro hní
zdění různého užitečného ptactva budiž dle možnost
podporováno.
3. Hospodářské a jiné příbuzné spolky odborn
buďtež vybídnuty k sázení křovin na všech možných
míslech.
4. C. k. ministerstvo orby nechť působí k tomu.
aby břehy železných dráh byli taktéž keři osázeny
5. Hospodářským spolkům a školám hospodál
ským buď přiměřený počet budek zdarma poskytnut
6. C. k. vláda budiž vyzvána, by přičinila s
o vydání přísného zákona proti ničení ptactva v již
ních zemích a aby hleděla přiměti k vydání podob
ného zákona i jiné státy.
Návrhy tyto schváleny jednohlasně
Předseda českého odboru pan Heřman Janda
podával zprávu o jednání komitétu pro záležitosti
družstevní v roce 1900. Zpráva tato jednohlasné
schválena.
Pánek
Heřman Janda
spolek a škola
26
article
Dle návrhu o akci ku zvelebení chovu skotu za
rok 1900, kterou podával pan inspektor Václav Lauš
man, rozděleno bylo z dolace zemské a státní v ob-
vodu českého odboru rady zemědělské na subvencích
ku zvelebení chovu skotu v r. 1900 105.943 korun
z čehož opatřeno bylo 187 plemenných býků (sub-
vence 50 procent), 116 dobytčat pro plemenně stanic
(subvence 30 a 50 procent) a 111 chovných tela
(subvence 50 procent). Z toho náleží 385 kusů ple-
meni simenském, 24 kusů kravařskému a 5 kust
pincgavskému. Celkem 414 kusů. Na akci této zúčast
něno bylo 62 soudních okresů v obvodu českého
odboru.
K dotazu člena výboru pana Rudolfa Šetky, proč
nebylo dosud vyhověno žádosti za 2 plemenné sta-
nice skotu pro okres Jindřichův Hradec, předseda pan
Janda sděluje, že při nejbližším nákupu skotu tk
se stane.
Na to zpráva jednomyslně bere se na vědomí.
Do smírčího soudu pražské plodinové bursy jme
nováni byli na rok 1901 k návrhu pana předsedy
Heřmana Jandy opělně pp. Josef Barborka, Václav
Stome a Vilém Tomsa.
Lauš
Šetek
Janda
Heřman Janda
Barborka
Stome
Tomsa
Jindřichův Hradec
27
article
Ke konci schůze sdělil předseda pan Heřman
Janda pozvání k výstavce prací kanalisační komise
pro Vltavu, načež schůze skončena.
Z Ústřední společnosti hospodářské pro
království české. Řaditelstvo Ústřední společnosti
hospodářské pro král. české konalo schůzi za před-
sednictví p. JUDra. Bedřicha kníž. Schwarzenbergaa
u přítomnosti 25 členů dne 14. února t. r. Schůze
zahájena byla sdělením p. předsedy, že k petici spo-
lečnosti proti zrušení cukerních premif, podané vládě,
připojilo se 115 hospodářských jednot. Veškeré sou-
hlasné projevy tyto předloženy byly vládě s opětov-
ným vyzváním, aby byly uváženy a vzat k nim byl
náležitý zřetel. Z usnesení ředitelstva podán byl
mimo to předsedovi ministerstva dru. Körbrovi pa-
mětní spis, doličující zhoubné účinky zrušení premií
a vyzývající vládu, aby nedopouštěla, by cukerní
premie byly odstraněny. Pan inž. R. Jahn podával
zprávu o dosavadních přípravách ku květnové v ý-
stavě hospodářské. Podle přednesené zprávy
vydal výbor k chovatelům skotu a bravu zvláštní
provolání, kterým je upozorňuje na význam hospo-
dářské výstavy a vyzývá k hojnému obeslání zvláště
výstavní skupiny chovného skotu, koní a vepřů. Aby
obeslání výstavy rolnictvu bylo usnadněno, mají
chovatelům za kolekce chovných zvířat poskytnuty
Heřman Janda
Bedřich kníž
Ing
R Jahn
Vltava
hospodářský pro království
hospodářský pro král
28
article
býti čestné dary a peněžité odměny. Výstava pivo-
varská, lihovarská a rybářská, jakož i ostatní menší
skupiny řemeslných a průmyslových výrobků umí-
stěny budou v hlavním paláci výstavním, jenžk
tomu účelu bude vhodně upraven. Skupina strojů
vystavena bude opět dílem na volné prostoře před
výstavními pavillony, dílem v hlavním paláci. Zpráva
výstavního výboru byla vzata na vědomí a zároveň
schválen návrh, aby spolku pro chov ušlechtilých
psů a spolku pro chov drůbeže k uhražení výloh vý-
stavních poskytnuty byly přiměřené subvence. Na
konec taktéž usneseno, sděliti zemskému výboru k
učiněnému dolazu, že ředitelstvo ochotno jest, rozší-
řiti výstavní program o výstavu prací hospodářských
učitelů, zvláště pomůcek učebných a k tomu účelu
připraviti vhodné místo výstavní a zahájiti nutné
přípravy. — Kníže Schwarzenberg podával
zprávu o otázce pořádání přednášek na venkově
a schválen byl jeho návrh, aby zvolen byl tříčlenný
komitét, který by připravil program a směr zamýšle-
ných přednášek a navrhl ostatní podrobnosti. Do
komitétu zvolení pánové J. Prokůpek, zemský
inspektor dr. F. Sitenský a ředitel J. Wünsch.
Schwarzenberg
J Prokůpek
doktor
F Sitenský
J Wünsch
29
article
Podrobná zpráva o činnosti společnosti v prošlém
roce schválena a taktéž vzata na vědomí zprávao
účtech, jež vykazují příjmu 86.536 K 29 h a vydání
59.254 K 60 h. Na konec vzaty na vědomi mimo
jiné následující sdělení: Ministerstvo orby věnovalo
na pořádání srovnávacích pokusů s pěstěním ječ-
menů a bramborů 2000 K. Ministerstvu orby podána
byla zpráva o vedení české knihy plemenné se žá-
dostí za poskytnutí státního příspěvku na vydávání
seznamů čistokrevných stád skotu. Ministerstvo orby
svolilo k tomu, aby státní hřebčince obeslaly hosp.
výstavu jistým počtem hřebců a hříbat.
Výhodná koupě větších rolnických statků
ve Slezsku. V nejúrodnějších českých krajích Slez-
ska na Opavsku v poslední době jest více velmi
pěkných rolnických statků ve výměře 40—100 jiter
za mirné ceny na prodej, poněvadž majitelé jejich
buďto zemřeli anebo za účelem přesídlení do města
statky tyto prodati hodlají. Poměry hospodářské ve
Slezsku jsou následkem příznivého odbytu všech ho-
spodářských plodin a výrobků zvláště do Moravské
Ostravy výhodnější nežii kdekoli jinde. Podobně
mléko se zde velmi dobře zpeněží. Upozorňujeme
na-tuto vhodnou příležitost. Rolnictvu ve Slezsku
schází dosud více intelligentních, všestranně vzděla-
ných rolníků, poněvadž tamní školství, které klade
větší váhu na řeč německou nežli na vzdělání od-
borné, téměř znemožňuje často i zámožným hospo-
dářům, aby osvojili si energii v hájení svých ná-
rodních a rolnických práv a proto jest záhodno,
aby se ve Slezsku několik našich rolníků z králov-
ství nebo markrabství trvale usadilo. Bližší vysvě-
tlení v této záležitosti ochotně podá česká Ústř.
hospodářská společnost v Opavě.
Slezsko
Opavsko
Ostrava
Opava
30
article
Pruský ministr obohodu Brefeld a kon-
junktura uhelná. Konflikt ministra Brefelda
s uhlařskými firmami německými jest našim čtená-
řům znám. Ministr seslabil ovšem svůj původní vý-
rok, ale jeho hrot proti spekulaci uhelné, která vy-
užívá situace na patrnou škodu malého konsumenta,
zůstává. V poslední schůzi pruského sněmu zmínil
se ministr opětně o uhelné konjunktuře. Vzhledem
k důležitosti výroků jeho i na náš teh neváháme
hlavní momenty jeho řeči sděliti. Státní doly jsou
objednávkami přetíženy a lze jen některé vyříditi.
Stav tento jisté ale neodpovídá spravedlnosti, aby
jen málo odběratelů mohlo požívati výhod z nižších
uhelných cen státních dolů. Vzhledem k tomu chce
se ministr pokusiti o dohodu se soukromými podniky,
které jistě prý vyjdou vládě potud vstříc, že sníží i
se své strany ceny uhlí. Jak veliké ovšem snížení
to bude, dosud odhadnouti nelze. Klesající konjunk-
tura uhelná snad sblížení tomuto napomůže.
Brefeld
31
article
Investiční potřeba severozápadní dráhy.
Mezi vládou a správou severozápadní dráhy jedná se
pilně o tom, jakým způsobem uhraženy býti mají
investice garantované železniční sítě dráhy této. Pů-
vodní investiční půjčka jest totiž již úpině vyčerpana.
Společnost předložila vládě celou řadu návrhů různí-
cích se dle toho, v jaké míře a v jakém rozsahu
investice provedeny býti mají. Investice týkají se
zvláště položení druhé koleje, rozšiření stanic a do-
plnění obozu. Bude-li položena druhá kolej na celé
trati Vídeň—Štokrava a provedena ostatní doplnění
staniční i obozová, bude třeba obnosu 70 mill. korun,
pro případ částečného položení druhé koleje 44 mill.
korun. Společnost zamýšlí investice tyto krýti fun-
dovanou půjčkou za zvýšené garancie státní. O formě
půjčky rozhodnutí se ještě nestalo. Jak »N. Fr. Pr.s
sděluje, jest pravděpodobno, že dojde asi vzhledem
k nevyjasněným poměrům politickým na prozatímní
krytí nejnutnějších investicí a to tím způsobem, že
by povolena byla společnosti půjčka 10 mill. korun,
jež by rozvržena byla na řadu let a jejíž úroky za-
řaděny by byly ročně v účet provozovací.
Hausse terstských losů. Na burse vídeň-
ské v těchto dnech stouply 41o terstské losy na
K 600.— a sice o 150 K, což souvisí s okolností, že
losy ty budou míti dne 1. června t. r. poslední tah
a že jich je pouze 316 kusů. Když ale uvážíme, že
nejmenší výbra těchto losů, jichž nominální hodnota
obnáší 100 zl. konvenění mince, jest pouze 210 K,
z čehož odečte se ještě daň výberní, tedy musíme
uznati, že takové hnaní kursu do výše jest více než
přehnané.
Vídeň
Štokrava
Francie
32
article
První česká diskontní společnost v Praze
konati bude řádnou výroční valnou hromadu v ne-
děli dne 24 t. m. o 10. hod. dopol. v místnostech
společnosti na Václavském náměstí č. 28.
Otázka snížení míry úrokové. Jak jsme
již předem vyvodili, nedošlo tento týden na oče-
kávané snížení úrokové míry se strany ně-
mecké říšské banky, která vzdor značnému
zlepšení své situace neodhodlala se opustiti své vy-
čkávací stanovisko a snížili diskont na 5% Kovová
hotovost banky stoupla o 22 mili. marek. Co do sní-
žení míry úrokové chce vyčkati banka, až jak bude
se chovati v téže příčině banka angiická Peněžní
kruhy berlínské jsou však přesvědčeny, že ke sní-
žení míry úrokové dojde co nejdřive, ježto lze dů-
vodně za to míti, že sníží anglická banka ve čtvrtek
svoji úrokovou míra na 4%. Soukromý diskout lon-
dýnský se oslabil a v obchodu přibylo zlata
Výstava koní a hovězího dobytkav
Praha
Václavský náměstí
anglický banka
33
article
Kroměříži. Hospodářská jednota záhlinicko-kvasi-
cká ve spojení s okresním dobytkářským družstvem
pořádají v Kroměříži v místnostech rolnického akcio-
vého cukrovaru dne 10. června t. r. výstavu konía
hovězího dobytka. Své účastenství pří výstavě sli-
bili: Zemský odbor kn pěštění koní na Moravě,
český odbor zemědělské rady pro markrabství mo-
ravské, c. k. ministerstvo orby a jiní rozhodující či-
nitelé. Výstavou má býti poskytnuta příležitost ku
rozšíření obchodních styků mezi chovateli a kupci,
a ukázány dobré vlastnosti zvířectva zlepšeným
chovem za poslední léta docílené. Pro jednotlivé
skupiny určeny jsou odměny: zlaté a stříbrné pe-
níze, medaille státní, medaille českého odboro země-
dělské rady markrabství moravského, medaille ho-
spodářské jednoty záhlinicko-kvasické, diplomy atd.
Hospodářský význam kroměřížských výstav v roce
1898, 1899 a 1900 pořádaných jest zajisté i roku le-
tošního pevnou zárukou, že okolní rolnicivo oběma
Kroměříž
Morava