3
masthead
21. února 1901.
5
article
siční Slovinci, opposiční Poláci, němečtí na-
cionálové Silvestr a Kindermann
z německých liberálů pouze d'Elvert
Schücker a Ofner.
Posl. Wolf: Tak si představuje něm
cká strana pokroková svobodu slova!
Posl. dr. Schalk: Pane Doberniggu
co je s vámi?
Posl. Iro: To znamená přijetí § 493
pro parlament.
Posl. Wolf: Duch Pradův vznáší s
nad stranou lidovou, ale je to jen maly
duch !
Veliký lomoz. Na německé liberál
a nacionály se volá: Vy jste pěkní liberálové
Fujl Hanba vám! Padouši! Ničemové
Zrádcové svobody l
Návrh poslance dra. Ellenbogen
byl potom zamítnut 178 proti 9
hlasům.
Nastala nevylíčitelná vřava. Z řad sociál
ních demokratů a německých radikálů ozývá
se bouřlivé volání: »Fuj! Fuj!« které trvá
několik minut.
Posl. Wolf volá na předsedu hraběte
Vettra: To vám povídám: opovažte se
mi zamítnout nebo censurovat návrh nebo
interpellaci a já vás rozdrtím
Posl. Iro: Celý svět se musí tomut
předsedovi smát
Posl. Stein: Většina státních zástupců
je padouchy! A tu nám ještě dávají pa-
doucha na presidium
Posl. Iro (ukazuje na hotovou interpl
laci, volá): Jen mi tu škrtněte slovo a pak
uvidíte!
Posl. Hofer: A to se jmenuje objek
tivní předsedal
Posl. Schönerer: Velezrádce Prade
Posl. Welf: Činím návrh na kone
schůze! Teď budete dlouho čekat na děl
nost parlamentu, vy starý rytmistře tam
nahoře!
Posl. Iro: To je pravý policejní stát
Navrhuji, by zejtra předsednictví převza
vídeňský státní zástupce Bobiesl
Posl. Lro: Prade jest našeptávačem
předsedy!
Posl. Stein: Vy nemáte odvahu čeliti
sketě Bobiesovi a jeho soudruhům! Většina
státních zástupců v Rakousku jsou sketové
Posl. Wolf: To navařil Prade!
Posl. Schönerer: Ano, ano, to jes
návrh Pradův!
Polák
Kindermann
Elvert
Schücker
Ofner
Posl
Wolf
doktor
Schalk
Ellenbogen
Vettra
Stein
Hofer
Bobiesl Posl
Prade
Pradův
Rakousko
duch Pradův
6
article
Posl. Iro: Pošlete domů parlament
který obětuje sám svou svobodu! Duch
Metternichův vane sněmovnou.
Posl. Wolf: Rytmistrovský předsedo
dejte hlasovati o měm navrhu.
Posl. dr. Brzorád hlásí se o slov
k dotazu na předsedu. Hr. Vetter mu je
uděluje.
Němečtí radikálové a soci
ální demokraté nedají všal
Brzorádovi mluvit
Posl. Stein volá: Hanba před celou
Evropou! Páni mají kocovinu po masopust
ním úterku!
Posl. Iro (ukazuje na místopředsed
Prada): Ten se směje jako cynik. Počkejte
my Vám dáme!
Předseda hr. Vetter: Udělil jsem posl
dru. Brzorádovi slovo a při tom zu
stane.
Posl. Wolr volá: Řízný rytmist
Řízný rytmistrl
Posl. dr. Brzorád: Nemohu mluviti. P
takovém hluku mluviti nebudu. (Četné vý-
křiky a lomoz.)
Posl. Wolf: Žádám za slovol
Posl. dr. Brzorád (opětně): Slavn
sněmovno
Posl. Iro: Navrhuji, aby počínaj
zejtřkem, předsedal zde státní zástupee
Bobiesl
Posl. Wolf: Pane rytmistře-presidente
Posl. Iro: Prade podstrčil už předse
dovi cedulku, na níž stojí, co má dělati
Posl. Stein: Napřed se musí odhlaso-
vati návrh Wolfův, poněvadž je to hanbou
pro celou Evropu.
Posl. dr. Brzorád: Slavná sněmovno
(Trvalý hluk.) Jest nám známo, že kromě
dnes přečtených dotazů
Posl. Wolf: Hurrá, pane předsedo, jen
řízněl
Posl. dr. Brzorád: Slavná sně
movno
Posl. Wolf: Učinil jsem návrh na konec
debaty!
Posl. Stein: Napřed musíme my do
stati slovo, napřed musí se odhlasovati
návrh na konec schůze, neboť tento návrh
jest úplně oprávněný
Posl. dr. Brzorád: Nu, počkám
Posl. Sehönerer: Němec se censuruje.
Čech nikoliv! To jest praktické upotřeben
jednacího řádu
Posl. dr. Schalk (k předsedovi): V
jste dosud okresním hejtmanem
Posl. Wolf: Na dělnost parlamentu s
ještě počkáte
Předseda hr. Vetter: Prosím pana
poslance, aby mluvil.
Posl
Metternichův
Wolf
doktor
Brzorád
Vetter
Stein
Bobiesl Posl
Wolfův
Hurrat
Němec
Schalk
Hradec
Evropa
Čechy
Prado
Prade
Slavn sněmovna
slavný sněmovna
7
article
Posl. Brzorád: Slavná sněmovno ! Jest
nám známo, že . . . . (Bouřlivé přerušování
se strany Všeněmců.)
Posl. Stelu: Nikoliv ! Nikoliv ! Napřed
se musí hlasovatil
Předseda hr. Vetter: Udělil jsem již
slovo panu posl. dru. Brzorádovi a při tom
zůstane. (Trvalý hluk.)
Posl. dr. Brzorád: Činím na pre-
sidenta dotaz, z jakých důvod
nedal dosud přečísti podan
jemu neněmecké interpellace?
Předseda hr. Vetter: Na tento dotaz
odpovím ještě za dnešní schůze.
Tato slova byla provázen
obrovským lomozem na českých
lavicích.
Unisono se volá: Chceme hned! Ne
budeme čekat ani okamžik! Chceme vědět,
co o tom myslíte !
Všichni poslanci se hrno
k praesidiu
Posl. Ellenbogen. Tento parlamen
zasluhuje, aby pošel
Posl. Iro (k dru. Körbrovi): Jděte
rychle k císaři a řekněte mu, že tento par
lament nemůže pracovati, protože si tu
president zahrává na státního zástupce.
Posl. dr. Schalk na presidenta b.
Vettra: Vy myslíte, že jste pořád ještě okresním
hejtmanem
Posl. Wolf volá na hr. Vettr a: Po-
stavte sem cínové vojáky
Ke slovu hlásí se posl. Klofááč k do-
tazu na presidenta.
Poslanec Wolf křičí, když posl. Klofá
začal česky mluviti: Ať mluví německy l
Poslanec Schönerer: Kde je překla
dárna ?
Poslanec Ire: Kde pak jsou censoři
Obromný, dlouhotrvající hluk
za kterého není slyšeti ni slova z toho, co mluvi
posl. Klofáč. Viděti jen, jak mává rukama.
Posl
Stela
Vetter
Brzorád
doktor
Ellenbogen
Schalk
Wolf
Ir
Obromný
Klofáč
Körbr
Vettr
slavný sněmovna
8
article
Náposledy prohlašuje: »Žádné schůze ne-
bude, neodpoví-li president ihned !«
Poslanec Klofáč zádá, by presiden
odpověděl hined.
Posl. wolr. Víte, co chtěl?
Posl. Schönerer! To je hetový blá
zinec
Posl. Iro: To je důsledek vašeho roz
hodnutí!
Dochází nyní k povážlivé scéně
Posl. bar. Vasilko starší žen
se ke Klofáčovi a strčil do něho
svými širokými zády, když Klo-
fáč a soudruzi jeho, roztrha vše
jednací řád, házeli jím po presi-
dentovi. Posl. Aug. Sehnal, Šrá-
mek a Hrubý, vrhli se na Va-
silka. Zdvihají se pěsti,
Posl. Fressl hrozí preside-
tovi. Bar. Vasilko byl by již do-
stal výprask, když tu ho z a ch ra-
nili Vladimír Gniewosz a a rchi-
mandrita Repta, kteří se vrhli
mezi zápasníky. Velké rozechvění
celé sněmovně, která je do posledního mí-
stečka naplněna.
Po věcné poznámce Barviňského
proti poslední řeči Kosově ujal se slova posl
Wolf. Nežli tak učinil, křičel na vládu
Kdybyste měli kuráž, ukázati Če-
chům zuby, byli bychom tu s to
celou bandou (ukazuje na Čechy) už
dávno hotovi.
Dlouhotrvající odpor v pravo.
Poslanec Wolf apostrofuje pak ministr-
presidenta a praví: Odhrňte poněkud lví
kůži těchto pánů a přesvědčíte se, že česká
povaha není tak strašná. Kdybyste měl ku-
ráž, zavésti zde státní němčinu, trvalo by
to zde dvě schůze a pak by byl pokoj. Po-
tom byli bychom s nimi hotovi.
Posl. Iro (k Čechům): Dříve jste pro
vozovali abstinenci, proč pak nejdete teď do
abstinence ?
Klofáč
Posl
Vasilko
Kt
Aug
Sehnal
Šrat
Hrubá
Gniewosz
Repta
Wolf
Čecho
Náposleda
Schönerer
Virginie
Čechy
9
article
Hlasy u Čechů: To bylo by vám
tak vhod.
Posl. Wolf mluví za velkého hluku.
ve kterém zanikají jeho slova úplně. Na
konec jest slyšeti, že činí návrh na ko
nec schůze.
Poslanec Stein: Pane předsedo, zádám
aby byl zjištěn poměr hlasů.
Pro návrh na konec schůze hlasují Če
ehové a poslanci všeněmeckého sdružení
(Hlučná veselost, ironický souhlas a potlesk
u antisemitů.)
Poslanec Stein volá na antisemily
Bídní kejklíři! Zrádci lidu ! Švindléřil
Poslanec Mayer (antisemita k Steinovi)
Všivákul
Poslanec Stein: Vy se jen stavíte anti
semity! Vy jste petrolejnicka ban da
Návrh poslance Wolfa na konec schůze
zamítá se 219 hlasy proti 54.
Poslanec dr. ryt. Plaček: Posl. Woli
návrhem svým podal důkaz svého roze-
chvění. Jestliže zašel ve své řeči tak daleko,
že předsedovi ministerstva kladl na srdce
vládní program pro Rakousko, pak byl za-
jisté velmi rozechvěn.
Čecho
Posl
Wolf
Stein
Mayer
Všivákul
doktor
Plaček
Rakousko
všeněmecký sdružený
10
article
Posl. Březnovský : Popeleční středa
Poslanec ryt. Plaček: Poslanec Wolt
byl zajisté ve velkém rozechvění, když mluvil
o pracovitosti rakouského parlamentu jme-
nem své strany. (Hlučná veselost ve sně-
movně.)
V jedné věci s poslancem Wolfem sou-
hlasím, totiž v té, že jednací řád musí byti
zachován přesně, což jest první podmínkou
opravdové dělnosti parlamentu. (Souhlas na
českých lavicích.)
Předseda sněmovny svým prohlášením.
které učinil, když se ujal předsednictví, že
jest neodvislým, mohl si získati velké sym-
patie na všech stranách sněmovny. Jest to
příjemné a povznášející vědomí, jestliže se
ví, že předseda jest skutečně neodvislýma
nepřístupným všem nenáležitým vlivům stran
a vlády. Avšak jednu neodvislost bychomsi
u pana předsedy nepřáli. Jest to neodvislost
od jednacího řádu. (Potlesk na lavicích če-
ských.)
Posl
Wolt
Wolf
popeleční středa
11
article
Co máme říci, jestliže předseda k do-
tazu posl. dra. Brzoráda dá takovou odpo-
věď, příčící se jednacímu řádu? Z § 68.
jednacího řádu plyne, že interpellace maj
býti ihned čteny a pak interpellovanému
sděleny. Jestliže předseda podané interpel
lace ještě nedal čísti, má ihned sděliti, pro
čtení odložil. Jestliže předseda se svým mí
něním ještě není hotov, byla by snad sně
movna tak konniventní, že by mu povolila
několik minut na rozmyšlenou. Ale tak
s jednacím řádem zatočiti se přece nesmí
Chceme neodvislost předsedovu a jsme rádi.
jestliže nechce poslouchati jiných vlivů,
měli bychom radost z každé jiskřičky roz-
umu, kterou bychom našli v jeho prohlášení.
a nehněvali bychom se, kdyby v jeho pro-
hlášení byla notná dávka rozumu. (Veselost.
Ale předsedu neodvislého od jednacího řádu
nechceme.
Tážu se p. předsedy: Jest p. předsed
ochoten ihned oznámiti sněmovně důvody
proč interpellace nedal ihned čísti ?
Kdyby pan předseda na tento dotaz
nedal odpovědi ihned, podám návrh, aby o
jeho prohlášení zahájena byla debata. (Po
chvata na lavicích českých.)
Brzorád
12
article
Předseda hr. Vetter: Návrh p. posl.
ryt. Plačka shoduje se s návrhem poslance
dra. Brzoráda. Odpověď na tento dotaz jsem
již podal. (Bouřlivý odpor na lavicích
českých.)
Posl. Maštálka: Trváme na tom, aby
se dala odpověď. To jest porušení jednacího
řádu a nepřipustíme dalšího rokování. (Hluk
na lavicích českých.)
Předseda hr. Vetter: Uděluji slovo
p. posl. Biankinimu k podání návrhu.
Posl. dr. ryt. Plaček: Navrhuji zahá-
jení rozpravy o prohlášení předsedově a hla-
sování dle jmen o tom. (Bouřlivá pochval
a potlesk na lavicích českých. Vřava v
sněmovně.)
Předseda hr. Vetter: Udělil jsem slovo
p. posl. Biankinimu.
Posl. Wolf: Prosím vás přece, abyste
Čechům řekl, že žádných českých interpel-
laci nepřijmete. Češi budou dělati hluk ve
dvou schůzích a ve třetí je vyhodíme. Mějte
přece odvahu; to jest jediný prostředek, aby
se zjednal pokoj.
Posl. Biankini počíná mluviti chor
vatsky.
Hlasy u Čechů: Co pak je to, pan
předsedo !° Dejte hlasovat
Posl. dr. Brzorád: Vy nedbáte velk
sněmovní strany!
Posl. dr. Fořt: To je úklad, kteréh
libiti si nedámel
Posl. dr. Stránský« Pane předsedo.
odpovíte-li pak přec?
Hlučné projevy na českých lavicích.
Posl. Bianehini navrhuje, by zvolen
byl 24členný výbor vina řský.
Předseda dává o tomto návrhu hla-
lonu po
sovati.
Návrh byl přijat.
Předseda udílí potom slovo posl. dr
Plačkovi k podání návrhu.
Posl. dr. ryt. Plaček navrhuje blaso-
vání dle jmen o jednání v příčině odpovědi
předsedy hr. Vettra, že totiž dotaz posl.
ryt. Plačka se kryje úplně s dotazem posl.
dra. Brzoráda.
Předseda hr. Vetter: Nezli bych da
podniknouti hlasování dle jmen, raději od-
povím.
Vetter
Plaček
Brzorád
Posl
doktor
Wolf
Čecho
Čech
Fořt
Stránský
13
article
Potom čte předseda hr. Vletter svoj
odpověď. Praví, že jsou v příčině neněme-
ckých dotazů dvě praxe; jedna sahá do
roku 1899, druhá od této doby.
Napřed protokolovalo se jen německy
potom se začalo také jinými jazyky. Pře
všeliké vyjednávání nedocíleno žádného kom-
promisu.
Posl. dr. Brzorád: Zde platí jed
nací řád a žádný kompromis.
Předseda hr. Vetter: Nicméně nevzdá-
vám se naděje, že dojde na všeobecnou do-
hodu. Zatím však platiti budou tato ustano-
vení
Posl. Iro: V Rakousku platí všecko
co je zatímného!
Posl. Stein: Celý stát jest provi
soriuml
Předseda hr. Vetter (pokračuje) . .
která nemají však býti žádným praejudicem
pro budoucnost.
Posl. Wolf: Čechům chtějí mazat med
okolo huby
Posl. Schalk: Znám jen jednotné ve-
dení protokolu a žádného kompromisu!
Předseda hr. Vetter: Podle pravidla,
které chci zavésti, má každý poslane
právo činiti interpelaci svým
jazykem. (Bouřlivý odpor u Němců.)
Předseda hrabě Vetter (pokračuje):
Jsou zde poslanci, kteří nejsou mocni jazyka
německého a kterým musí býti dovoleno,
podávati dotazy svým jazykem mateřským.
Posl. Wolf: Posl. Stránský hebrejsky
(Veselost.)
Předseda: Tomu nasvědčuje již okol-
nost, že každý poslanec může vyjádřitise
jen tím jazykem, který je jeho jazykem ob-
covacím neb mateřským. Poněvadž volební
právo bylo rozšířeno na širší vrstvy obyva-
telstva, jsou poslanci, kteří
Posl. Wolf: . . . kteří jsou na tak
nízkém stupni kulturním, že neumějí ani ně-
meckyl
Předseda (pokračuje): . . . kteří něm-
činy mocni nejsou. Naproti tomuto právu
stojí ovšem právo veškerenstva, aby předmět
projednávaný seznali aspoň potud, aby
mohla převážná většina členů učiniti si spo
lehlivý úsudek o obsahu a znění dotazu.
Posl
doktor
Brzorád
Vetter
Stein
Wolf
Čecho
Němec
Stránský
Rakousko
14
article
(Odpor u Čechů) Netřeba mně dokládati, že
toto právo je základem veškerého parlament-
ního principu. Myslím, že budu-li příště při-
jímati dotazy neněmecké, vyhovím tím ro-
vnoprávnosti, budu ji chrániti a hájíti. Ode-
vzdám tyto interpellace v původním jazyku
ministrům. Myslím, že tím dostojím své po-
vinnosti. Vyhláška podaných in-
terpellací se však může státi
jen jedním jazykem (Bouřlivý odpor
v pravo), který jest srozumitelny
všem členům sněmovny. (Opětn
bouřiivý odpor v pravo.)
Posl. dr. Brzorád volá na předsedu
Pak zaveďte jiný jednací řádl
Posl. hr. Vetter pokračuje: Budu tedy
přijímati neněmecké dotazy, sdělím je ne
prodleně vládě a pořídím, jakmile t
bude možno, autentický překla
němeeký. (Bouřlivý odpor v pravo.)
Předseda hr. Vetter: Nechte přec
vymluvit svého zvoleného předsedu! (Bouřlivy
odpor v pravo.)
Posl. Wolf: Dosud to bylo od Prada.
nyní přijde Bärenreither !
Předseda hr. Vetter: Pánové, nechte
přece svého svobodně zvoleného předsedu
mluviti. (Hlučny odpor u poslanců českých).
Na přání interpellanta může býti také pů-
vodní text dán do přílohy. (Dlouho-
trvající odpor a bouře v pravo.) Tak vy-
hovim národním citům. (Hlučný posměch
v pravo.) Nynější obtíže žádají, by tato věc
byla urovnána způsobem klidným.
Hlasy u německých radikálů: Nynější
poměry žádají, byste měl kuráž na Čechy
Posl. Mallik: Nynější poměry žádají
vláda nebyla zbabělou proti Čechům.
Posměšné hlasy v pravo : Mallik ! Míallik
Čecho
Posl
doktor
Brzorád
Vetter
Bouřliva
Wolf
Bärenreither
Prado
15
article
Předseda hr. Vetter: Toto své roz-
hodnutí učinil jsem zatímně. Nikdo na mne
nepůsobil. Učinil jsem je nepředpojatě. Pro-
sím, aby tato forma, která je provisorní,
byla schválena.
Poslední věta hr. Vettra za-
nikla skoro úplně v nekonečném
lomozu. Poslanci obstupují presidium a
žádají za slovo. Sta rukou se
zdvihá k presidentovi, hr. Vetten
nechce však nikomuuděliti slovo.
Velkostatkáři a někteří zvrhi
Rusíni, mezi nimi též prof. Ro
mančuk, mu applaudu jí.
Hází se po něm roztrhaným
jednacími řády.
Posl. Schönerer: Prosím o slovo.
Chci navrhnouti konee schůze. (Trvalý hluk.)
Poslanci dr. Pacák, dr. Brzorád
Maštálka hlásí se o slovo.
Předseda hr. Vetter: Nemohu o tomto
prohlášení připustiti debatu.
Posl. Maštálka: Nepřipustíme, aby
se dále ve schůzi pokračovalo. To nejde
abyste nám bral slovo! Dejte nám slovo
(Velký hluk).
Předseda: Nepřipustím o tomto pro
hlášení debatu. (Opětný odpor u Čechů)
Přikročíme k ukončení schůze. (Trvalí
hluk).
Příští schůze zejtra o 12. h o
v poledne. Na jednacím pořadu před-
měty dnes nevyřízené.
Po tomto ohlášení odchází předseda
bled jako stěna s presidia. Poslanci zůstal
ještě dlouhou dobu pohromadě.
Konec schůze o 1 hod. 25 mín. odpol
Podány byly tyto pilné návrhy: posl. B rei-
tera a soudruhů, by legitimační výbor do 4 neděl
podal zprávu o protestovaných volbách a aby byl
ministr spravedlnosti vyzván, by zavedl vyšetřování
o trestných činech, jichž se dopustili při vol-
bách osoby soukromé i státní funkcionáři; posl.
Vetter
mančuk
Posl
doktor
Pacák
Brzorád Maštálek
Čecho
16
article
Heimrich a soudr., by zakázány byly obchody
differenční a aby upraven byl obchod terminový s ná-
rodohospodářskymi výrobky; konečně pílný návrh
posl. dra. Pacáka a soudr. na státní podpory pro
české okresy nouzí postižené.
Petiční výbor ve své dnešní schůzi přiděli
došlé petice k podání zprávy jednotlivým členům.
K žádosti posl. Nosk a bylo usneseno, by petice,
týkající se poplatkové novelly, byly zaslány před-
sedovi sněmovny a aby byl tento dožádán přikázati
je poplatkovému výboru.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. února.
Ruské zprávy o Číně.
Ruské zprávy o Číně nepotvrzují zprávy
německé.
»Honoe Bpeva« oznamuje: Činský el
sařský dvůr připravuje se na jakousi cestu, ale
kam, o tom zachovává se přisné tajemství, Čl-
ňané sdělují, že do Sinanfu přibylo mnoho
zvláštních nosičův a že se tam soustřeďuje
mnoho koní a mimochodníků k přovozu ná-
kladův i osob.
Všecky zprávy o tom, jakoby prine Tu sn
byl v nemilosti, jsou nepravdivy. On jest jako
dříve jedním z nejvlivnějších hodnostů ci-
sařovniných a je vidno, že chystané přestě-
hování stane se na jeho radu. Z toho tedy ne-
následuje, že by císař a císařovna hodlali vrá-
titi se do Pekina, čeho tak si přejí evropští di-
plomaté, a přestěhování zajisté má ten účel.
aby císař a císařovna byli oddáleni hloub na
západ v některé město, kam v žádném případě
nebyly by s to proniknouti čety spojenců, ježto
Sinanfu bude možno evropským vojskům do-
stihnouti po Zluté řece hned z jara, jak roz-
tají ledy.
Pacák
Praha
Čína
sed sněmovna
Honoe Bpev
17
article
Tu n-F u-S a n (Dunfusian) jest jako dřív
velitelem moených šiků čínských mohumedanův
a naděje diplomatů na jeho potrestání jsou
velmi přízračny, nebot vojska, kterým velí, jsou
mu nadšeně oddána a hotova zprotiviti se třeba
samému čínskému eísaři, kdyby souhlasil, aby
Tun Fu-San byl Evropánům vydán.
Činská vojska, rozprášená po vzetí Pekina.
znova v značném počtu sebrala se v Sinanfu
a ozbrojena jsou jak nejlépe.
Dlouhé vyjednávání mezi čínskou vládou
a představiteli spojených velmocí značně po-
zdvihlo duch činské administrace i oby
vatelstva.
Císař kázal obyvatelstvo provincie Sensi
kde zuří hlad, zásobiti rýží.
Evropán
F uS a můj
Sinanf
fSana
18
article
Němci v Rusku.
Petrohradský dopisovatel » Kreuzzeitungu«
naříká :
V poslední době německý jazyk v ball-
ckých provineiích zas je víc utiskován. V Jur-
jevě a Rize vydána byla nařízení školských
úřadů, kterými se němčina už docela vyha-
zuje z některých škol, kde jí už dotud bylo
nedostatečně vyučováno. Ředitel národního škol-
ství v Rize a inspektor národního školství
v Jurjevě vydali nařízení, že děti lo tyš-
ského, estonského a ruského pů-
vodu, navštěvující školy nár odn
nebo jim podobné, pod žádno
podminkou nesmějí být vy u čo
vány jazyku německému.
Z Hakedonie.
Turecká vláda činí ráznější kroky ku včas
nému udusení chystaného bulharského povstání
U podezřelých osob konají se domovní prohlídky
Žandarmerie pro vilajet solunský bude rozmno-
žena o 200—300 m., kteří vesměs budou vzat
z Arnautů.
V Solunu dosud byly učíněny domovn
prohlídky: ve všech bulharských školách, v
dvou bulharských chrámech a v domech jejich
duchovních, u bulharských obchodníků, komi-
sionářů a učitelů a zvláště u dra. Tatarčeva,
jejž považují za šefa solunského Makedonského
komitétu. Následkem této prohlidky bylo zatčeno
20 Bulharů, mezí nimiž jsou bratři Paprikovi,
komisionáři, učitelé, sluhové a j. Co bylo při
prohlídce nalezeno, chová se v tajnosti.
Téhož dne, co konány domovní prohlídky,
jeden »komita« (t. j. člen komitétu roz. Make-
donského), příšel do krámu bulharského kupce
Koly Stojanoviče a žádal, aby mu dal 10 tur.
lir. Když mu odepřel rozpřáhl se mu po hlavě
těžkým železem a těžko jej ranil.
Němec
Bulhar
Paprik
Stojanovič
Rusko
Jura
národní školaství
19
article
Vypravuje se, že sami Bulhaři udávají t-
reckým úřadům »komity«, protože nejsou o nie
lepší než loupežníci jiné národnosti.
Ve Skoplji bulharští komitové ranili srb-
ského duchovního Stanka Ivanoviče, professon
na tamním srbském gymnasiu.
Vážné poměry ve Španělsku.
Vadce liberálův Segasta prohlásil ke zpra-
vodajům novinářským, že nemůže si představiti,
jak skončí krise v zemi. Ovšem nepochepuje,
jak Silvela může se domáhati
vlády. Návrat jehok vládě způ-
sobil by jen nové, dalekosáhl
nepokoje. Silvela nemá schopnosti rozřešit
nesnadné nynější problémy, mimo to praví se.
o něm, že jest sLuhou Vatiká n u.
Nerozřeší také otázek hospodářských, poněvadš
většina sněmovny jest bez kázně a opposice
jest mu na nejvýš nepřátelskou. Lépe by bylo,
kdyby potrvalo v úřadě částečně pozměněně
ministerstvo Azcarragovo, k němuž by se aspoň
opposice vlídněji chovala. Koncentrační mini-
sterstvo bylo by dle mínění Sagastova ne-
smyslem. Kdyby on, Sagasta, sám povolán byl
k řízení státních záležitostí, vládl by co nei-
liberálněji a nejdemokratičtěji. (Slib taký da
Sagasta již několikráte, ale nikdy ho nesplni.
Zvláště i poslední vláda jeho byla jedinou
řadou persekucí, výminečných stavův a berního
vyssavačství. V té příčině byl Sagasta se
Silvelou a Azcarragou úplně na rovni.) Nikde
v Evropě nemá — pokračoval Sagasta, — ná-
boženský problém tak velký význam jako ve
Španělsku, poněvadž jest zde strana, jež jest
vždy hotova pod praporem církevním rozpoutat
válku občanskou. Jest proto nutno věnovati
otázce té největší pozornost. Nestačí dbáti přesně
konkordátu, poněvadž jsou v něm ustanovenl,
jíchž provedení bylo by škodlivo.
Bulhar
Stancu
Sagasta
Silvela
Azcarraga
Španělsko
Evropa
20
article
Ostatně také liberálové nevystoupili by prý
radikálně proti reholím, jak prý si toho mnozí
»přemrštěnci« přejí. Tolik pan Sagasta!
Jeho přívrženci prohlašují za minimum
nynějších požadavků svých zákon, dle něhož by
se z pozůstalosti osob bezdětných, z převodů
velikých jmění a z dobrovolného prodeje velkých
závodů, jichž majitelé uchylují se na odpočinek.
odvádělo jisté percento k zřizování svobodných
škol národních a středních. Ostatně měl by se
zříditi i liberální školský spolek, jenž by mě
míti filialky ve všech městech i venkovských.
Tím by se měl seslabiti veliký vliv »vzorných«
škol knězi řízených. Školy ty, jakož i madridský
kněžský klub »Los Luises« v Madridě, v němž
rozhoduje se nyní o povyšování důstojníkův
úřadníkův a jehož usnešení se vládě vnucuji,
maji ovšem tak ohromné prostředky, že zápas
s nimi bude na nejvýš svízelným.
Osadní obchod Francie.
Jestliže priliv emigrace z Francie do jej
osad zůstává stále pomalý, ba nepatrný, kolo-
niální obchod vzrůstá v rozměrech nebývalých.
Tento zámořský obchod dostoupil — ne-
čítaje v to Alžírsko a Tunis — výše 655,771. 145
franků, což znamená každoroční vzrůsto
78,925.702 franky.
Jest to obzvláště Tonkin, Kočinčínaa
Kambodža, které učinily v posledních letech
pokroky dříve netušené.
Kromě toho lze zaznamenati věc vysoce
zajímavou, že Francie dováží do svých osad
značně více, než kterákoliv jiná země.
Sagasta
Los Luises
Madrid
Francie
Alžírsko
Tunis
Tonkin
Kambodža
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proskripce českých soudcův. Na
mecké listy přinášejí dle interpellace Wolfovy
seznam soudních úřadníků, již nalezají se ve
smíšeném kraji českém. Jsou to zejmena ad-
junkti Václav Hora v Boru, J. Tocháček v Mi-
moni, dr. Bohumil Pšenička v Rumburce, Ed.
Zahrádka v Nýdku, Jan Jetmar v Bochově, dr.
Josef Cibulka v Tanvaldě, dr. Karel Černý
v Bílině, Ant. Vlček v Jablonci a dr. Jaroslav
Zákrejs v Hostinném. Mimo to ještě 13 jiných
úradniků, kteří prý německy mluví velmi spatně
a jejichž jmenování jest vyzývavostí německého
lidu v onom kraji. Pan Wolí a jeho přátelě,
jakož i německé listy mohou býti přesvědčeni,
že by vrehní soud s největší ochotou vyslai
na zmíněná místa německé adjunkty,
kdyby jich bylo. Aby však k vůli ná-
rodnosti své byl odstrčen kompetent,
protože je Čechem, bylo by bezpráví, kterého
nikdy bychom neztrpěli a proti němuž vypově-
děli bychom boj do krajností. Z českých kom-
petentů nikdo na německá místa se netlačí,
nikdo na místech těch není spokojenýma
šťastným. Ostatně česky znajících soudcův jest
i v krajích německých zapotřebí, neboť na-
řízení, dle něhož Čech v celém království u soudů
ve svém jazyku nalézti musí právo, je dosud
v platnosti. Všechny tyto soudy, jež posl. Wol
ve své interpellaci vyjmenoval, jsou povinny
přijati české podání a je česky vyříditi, u všech
těchto soudů mohou býti konána česká pře-
líčení a je tedy třeba, aby u nich bylo též.
česky znajících soudcův. Již proto je nezbytná
nutnost obsazovati jednotlivá místa Čechy, když.
česky znajících německých úřadníků není.
Wolfův
Hora
J Tocháček
doktor
Pšenička
Jetmar
Cibulka
Černá
Zákrejs
Wolit
Čecho
Čo
Rumburk
Ed
Nýdek
Bochov
Tanvald
Bílina
Jablonec
Čechy
22
article
— Němčina na obecných ěkolách.
Německé listy těší se velice z toho, že dle
výroční zprávy zemského výboru na tolíka če-
ských školách vyučuje se němčině, kdežto na
vzájem o češtíně na školách německých tvrditi
se to nedá. Naši odpůrci mají příčinu se těšiu
z tohoto zjevu. Mohl by jím býti ale pokynem,
nenamáhati se tou měrou v zájmu germanisace,
když potřeba znalosti němčiny v českých krajich
tolik se pociťuje. Mohou býti také s lehkým
srdcem proti závaznému vyučování jazyku dru-
hému, pozorují-li, že Čech němčině učí se do-
brovolně, Němec jen, když je k tomu nucen
potřebou. Našim lidem mělo by býti chování se
Němců v této věci příkladem. Učiti se něm-
čině, když to nutností a pro speciální účel jed-
notlivce nezbytnou potřebou. Němec neuzavírá sa
češtině, plyne-li mu z její znalosti prospěch a
je známo, že největší národní odpůrci naší
synům svým kázali přiučiti se jazyku našemu,
však kdo vi, že ze znalosti češtiny nebude míti
prospěchu, tomu ani nenapadne jazykem naším se
namáhat. Německé dívky na příkl ad
češtině vůbec se neuči, naproti tomu
zdá se býti právě u nás nezbytností, aby sle-
činka, jež v českém městě se narodí, v českém
Čo
Němec