3
masthead
21. února 1901. Čisslo 54.
4
article
čekárny a vestibul v přijímací budově náležitě byly
rozšířeny; 2. aby při budově přijímací krylá veranda
byla zřízena. Vynesením ministeria železnic ze dne
30. listopadu 1897 č. 13.613 byla správní rada c. k.
priv. rak. dráhy severozápadní ve Vídni vyzvána, aby
přihlížejíc k zájmům veřejným, v tomto případě roz-
hodujícím, ministeriu předložila o tom projekt a roz
počet. Obecenstvo města našeho a jeho okolí, jež
o obsahu tohoto minist. vynesení zpraveno jest, oče-
kávalo toužebně, že úpravy tyto v brzku zavedeny
a že tím aspoň částečně odpomoženo bude nesnázím
a závadám, které na zdejším nádraží veřejnému ob-
vozu jsou na překážku. Minulo dalšího 2 1/2 roku
v průběbu doby té ale pro odstranění vytknutých závad
ničeho neučiněno, leda že ředitelstvo cok. priv. sev.
záp. dráhy rakouské s námi sdělilo, že prejekt na
rozšíření nádraží c. k. ministeriu železnic svýmí ča-
sem bylo předložilo a že projektu tomu se přísluš-
ného schválení dostalo. Poněvadž ale ani teď žád-
ných příprav na provedení schváleného projektu se
nedělo, podána nová stížnost v září 1900 na c.k
ministerium železnic, ve které ku doplnění důvodů,
v předcbozích stížnostech uváděných, dodáno, že
otázka žádané nápravy v nejnovější době stala se
ještě akutnější a neodkladné vyřízení její ještě
nalehavější. Oznámeno, že byla ve správním roce
1899 dle uveřejněných výkazů úřadních frekvence na
nádraží chrudimském následující: osob civilních
186.478, osob vojenských 961, zavazadel 3446 tun,
rychlozhoží 199 tun, obě. zboží 53.618 tun, a že
tedy na garantované a dodatečné části sítě rak. sev.-
západní dráhy v Čechách stojí Chrudim na
místě třetím a předčí ji pouze Praha (417.977
a Trutnov (281.707), a že na celé dráze této, od
Vídeň
Čechy
Chrudim
Praha
Trutnov
5
article
Vídně počínaje, jest Chrudim na místě osmém. A jaký
byl konečně výsledek všech těch petic a stižností
komisí a učiněných jí slíbů? Obci chrudimské a jeji
obyvatelstvu dostalo se dne 22. ledna 1901 následu-
jícího, ovšem nelušeného, velkého překvapení: C. k.
okresní hejtmanství dopisem ze dne 12. ledna 1901
č. 3043, vyřizůjíe poslední stížnost obce k ministeriu
železnic podanou, přivádí totiž obci doslovně na
vědomí, »že c. k. ministerstvo železnie dle výnosu
svého ze dne 20. října 1900 č. 47618 uznávajic sice
nutnost projektovaného rozšíření budovy nádražní
rak. sev. západní dráhy v Chrudimi, nepokládá
přece nynější dobu za vhodnou, aby při-
mělo c. k. priv. sev.západní dráhu ku provedení
zmíněných staveb, ježto tato železniční správa musí
z prostředků peněžních, jež má k disposici, nejprve
prováděti takové investice, kteréž k bezpečnosti do
pravy potřebny a neodkladny jsou, pročež všechny,
byť i z bezpečnostních ohledů žádoucí, ale ne právě
nezbytně nutné stavby, přozatím odloženy
býti musí.« Takový jest tedy výsledek dlouho-
letého žádání, četných stížností, komisí a deputací
Chrudimská veřejnost, zejmena obec, průmyslové
závody, obchodnící, průmyslníci a živnostníci, jakož
i všechno občanstvo těžce nese toto odmít-
nutí svých spravedlivých a na přísluš-
ných místech přímo za skrovné uzna-
ných nároků. Tento stav věcí sdělen s veřejností
za tím účelem, aby nebyla vina — jak se pravidlem
děje — svalována na orgány místní a aby všichni
povolaní činitelé, zejmena zástupci obchodní komorý.
členové železniční rady a poslanci zájmů města
obecenstva na příslušných místech se vší rozhodnosti
se ujali.
Vídeň
Chrudim
6
article
— Panoptikum Kosmos. Zejtra v pátek maj
přístup jen dámy.
— Tjencin, Pekin, Honkon a jiná důle-
žilá města a místa z války proti Číně, pak krásné
pohledy z Japonska spatřiti lze ještě dnes a zejlra
v panoramatu Národní jednoty pošumavské na Ferdi-
nandově třídě,
— Na ledě. Na kluzišti Židovskéhe
o strio v a jest dnes od 5. hod. več. bruslení př
vojenském koncertě.
Honkon
Peking
Čína
Japonsko
Kosmos
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Armand Silvestre zemřel. Z Paříže s
telegrafuje, že v Toulouse zemřel známý franconz
ský novelista Armand Silvestre ve věku 64 let. Na-
psal bezpočet novell lehčího genru, blyskavých slo-
hem a kypicích humorem nejbujnějším, z nichž
řadu semkl ve sbírku: »Les Malheurs du commun-
dant Laripěle«. Za přispění vynikajících spolupra-
covníků napsal řadu dramatických žertů, libret pro
Saint Saěnsa atd. Kus jeho »Griseldis« byl vyzna-
menán Akademil francouzskou. Mnohé z novell Si-
vestrových byly přeloženy také do češtiny.
= Zoologické museum ruské akademie
věd bylo otevřeno včera slavně u přitomnosti cara
Mikuláše, carevny-vdovy a velkovévody hessenského.
= Millionová nadace. Z Fraukfurtu n. M.
telegrafuje »Kor. kanceláře: Ve včerejší schůzi obec-
ního zastupitelstva sdělil purkmistr, že bankéř Jiř
Speyer1 millionem marků založíh nadaci ku pod
poře vědeckých podniků.
= Zima na jihu. Z Nizzy sděluje se: Minu
lého čivztku byla zde největší zima, jaháž od třiceti
let byla pozorována. Přes to konal se zápas květi
nový. Rej tento na půdě, vrstvou sněhu pokryté,
skýtal ovšem obraz zcela nezvyklý. — Z Ř im
telegrafují, že tam včera padal sníh až do poledne
všechno spojení tramwayí, omnibusy a dráhami bylo
zastaveno. Řím s okolím skýtal obraz zimní krajiny.
Silvestre
Min
Paříž
Toulouse
Mikuláš
Nizza
Řím
Les Malheurs
Saint Saěnsa
ruský akademie věda
Jiř Speyer
8
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
braje se pohádkové drama »Potopený zvon-
od Gerharta Hanpimanna (3. čtvrtka předplatného)
s p. Seifertem, pí. Benoniovou, p. Budilem j. h.a
paní Danzerovou v hlavních rolich. Na zejtře
chystá se pěvecký koncert, v němž účinkovati
budou pí. Maturová. p. Burian a damský sbor Na-
rodního divadla. Mimo to hráti se bude Moličrův
»Lakomec«. V sobotu opakovati se má Kolárův
»Pražský žide, v neděli odpoledne »Přítěže
od Boženy Vikové Kunětické, večer Hauptmannův
»Potopený zvon«. Zkoušky na Pragovu »lde-
ální ženu« dějí se denně, ale vypravení její na
jeviště zdrženo jest jednak zkouškami k ostatním
reprisám a jednak cvičením nového technického per-
sonálu na jevišti. První představení »Ideál n
ženy« chystá se na úterek.
+ Z kanceláře smichovského divadla
Ve prospěch režiséra pana K. Liera hraje se dnes
novinka fraška »Dáma fin de siěcle«, kterou zpra
coval A. Otomar dle starší francouzzké látky.
+ Pištěkovo divadlo na Er. Vinohradech.
Dnes dává se poprvé původní novinka »Studenti«
hovory mladých lidi o 1 dějsíí. Napsal Karel Mašek
Za příčinou onemocnění pí. Pištěkové Slánské ne-
může se oblášená veselohře »Zkouška státníkova-
dávati a dává se »Zkažená krev«, psychologický
ohrázek o 1 jedn. od Lad. Stroudežnického. Předen
zakoupené lístky platí k dnešnímu představení.
Gerhart Hanpimann
Seifert
Benoniová
Budil
Danzerův
Maturová
Burian
Moličrův
Kolárův
Vik
Hauptmannův
K Lier
Mašek
Pištěková Slánský
národní divadlo
Pištěkův divadlo
9
article
Hudba.
Hudba.
+ Ze zemského výboru království če-
ského. Indendant dr. Herold podal o sporu,
vzešlém v Národním divadle mezi správou a
členy orchestru, panského sboru operního
technického personálu následujíci zprávu
Podáním ze dne 10, února 1901 úzkámila
správa Národního divadla intendanci pís kmně, ž
propustila člena orkestru p. Al. Palečka pro
hruhou urážku chefa opery p. K. Kovařovice a žá-
dala za sehválení tohoto opatření se straný
intendance, jak to nařízeno jest usnesením zem-
ského výboru ze dne 2. května 1900.
Jelikož v podání tom bylo teprve přislíbeno
že důvody tohoto propuštění ústně intendan-
tovi budou sděleny, rozumi se samo sebou, že
intendant podání to nemohl dřive vyřiditi, až
původy propuštění toho známy budou.
Asi půl hodiny po obdržení podání dosla
vila se k intendantovi deputace orkestru
Národního divadla, mezi nimi také pan Aloi
Paleček a stěžovala si především na toto pro-
puštění.
Po vyslyšení námitek sdělil intendaní panu
Aloisu Palečkovi, že sice má již písemní ozná-
mení o tomto propuštění, ne však oznámení
důvodů jeho, že propuštění to tudíž intendaneh
není sehváleno, a vyzval p. Al. Palečka,
aby písemně příčinu propuštění toho intendanci
sdělil, načež intendance neopomene záležitost tu
objektivně vyšetřit a návrh na propuštění dle
skulečného stavu věci zkoumati a není-li k tomuto
propuštění závažné přičiny, je dle toho vyřídili
Přítomná deputace však, když záležitos
pana Palečka byla prozatím vyřízena a pan Pa
leček slíbil, že takověto písemní podání učiní
stěžovala si zároven vůbec na chování se chef
opery pana Karla Kovařovice vůči členům o
kestru a prohlásila, že z a nynějších o kol
ností orkestru neni možno po
řízením pana Karla Kovařovice
působiti.
če ský
doktor
Herold
Paleček
K Kovařovic
Kovařovic
národní divadlo
10
article
Vůči této stížnosti projevíl intendant hned
své podivení nad tím, že mu posud ani přímo,
ani nepřímo nebyla přednešen
nijaká stížnost se strany orke-
stru na pana Kovařovice a žádal
přítomnou deputaci, aby stesky své podrobně
s udáním určitých důvodů intendantovi
písemně podala, aby tylo mohly býti předmětem
bedlivého šetření a prohlásíl zároveň, že se vším
úsilím se o to postará, aby orkestr nadále při-
činy k takovému stesku neměl.
Jelikož však jeden z přítomných pánů
poukázal k tomu, že v týž den večer, to jest
dne 10. t. m., dávati se má na Národním di-
vadle opera »Tannhäuser« a že říditi ji má pan
Karel Kovařovic, že ale členové orkestru
poď jeho řízením více působiti nechtějí, pro-
hlásil intendant oproti tomuto ovšem osamoce-
nému projevu, že by takovýto krok orkestru
pokládal za velikou chybu a varoval již z předu
přítomně pány před tím, aby se odepřením
konání svých povinnosti v divadle samotném
nezbavili právní ochrany, kterou by
jim intendance poskytnouti mohla, a to tím
méně, jelikož stížnosti na pana Kovařovice
teprve poprvé byly pronešeny a přece dříve
musí býti vyšetřeno a na jisto postaveno, že
jich odstraniti nelze, než by členové orkestru
mohli vůbec ke kroku takovému se odhodlati.
Proto žádal opělně intendant přítomnou
deputaci, aby chránila se všech ner oz-
vážností a podala jemu písemné pro me-
moria s uvedením fakt, což přitomni slibili
učiniti.
Ještě večer dne 10. t. m. však bylo
intendantovi ředitelstvím Národního divadla sdě-
leno, že členové orkestru odepřeli při předsta-
vení »Tanhäusra« spoluúčin kovatli za
řízení pana Karla Kovařovice a že téhož a
ostatní členy orkestru ani do divadla nepustil
a že k záchraně opery bylo potřebí, aby diri-
goval tento večer pan kapelník Anger.
Kovařovic
Tannhäuser
Angra
národní divadlo
11
article
Ředitelství Národního divadla ihned pro-
hlásilo, že takovéto zřejmě a hrubé porušení
smluvního poměru mezi správou divadlan a
orkestrem nemůže býti trpěno a tázalo se, má-li
proti vinníkům disciplinárně býti za-
kročeno.
Vzhledem na prospěch Národního divadla
však snažil se intendant, aby zamezen byl
každý konflikt mezi sborem tak důležitým jako
je orkest a mezi správou Národního divadla a
požádal tudíž správu Národního divadla, aby
hleděla vyříditi celou tuto záležitost způsobem
smírným a klidným, a aby se především poku-
sila o to, zdali by se orkestr ke svě povinnost
navrátil, načež by stížnosti jeho staly se před-
mětem bedlivě úvahy.
Správa Národního divadla tomuto přání
intendance ochotně vyhověla a vyzvala
zvláštním připisem každého jednotlivého člena
orkestru Národního divadla, aby písemně pro-
hlásil, zda-li na dále chce za podmínek smluv-
ních při divadle působiti, při čemž výslovně
podotkla, pakliže do 12. t. m. kterýkoliv člen
se nepřihlásí, že bude pokládati za to, jako by
ze svazku Národního divadla vystoupil.
Dne 11. února podali také členové orkestru
intendanci podání, v němž uvádějí, ovšem po-
všechným způsobem, že příčinou jejich stižnost
jest nešetrné jednání a chování p. K. Kovařovice
k členům orkestru a zároveň prohlášení, že nelze
jim na dále za takovýchto trapných, rozrušujícíeh
a zdraví podrývajících poměrů pod řízením
šefa opery pana Kovařovice setrvati a za jeho
vedení více účinkovati.
K Kovařovic
Kovařovic
národní divadlo
orkestr
12
article
Nějakého pelitu podání neobsahova lo.
ani nějakou žádost buď za nějaké opatřen
anebo za upravení poměrů služebních.
Podání to hned vyřídila intendance přípi
sem ze dne 11. února 1901, ve kterém
slíbila přednešené stižnosti bedlivě a nestranně
vyšetřiti a přičiniti se, aby bylo vše odstraněno.
co by působnosti orkestru od správy divadla
bylo na újmu.
Zároveň ale intendant vyzval orkestr, aby
se vrátil k bezpodmínečnému konání svých po-
vinností a vyslovil očekávání, že se nebudou
opakovati výjovy ze dne 10. t. m., jimiž by se
pověsti Národního dívadla neposloužilo.
K tomuto přípisu ze dne 11. t. m. do
stavila se dne 12. února 1901 opělně de-
putace orkestru k intendantovi, k níž připojila
se též deputace panského sibor
a zástupce technického per so
nálu ve službách podnikate se nalezajíeího.
Deputace orkestru především omlouvala se.
že členové orkestru násleďkem velíkého roz
čilení v neděli žádným způsobem pod panem
Kovařovicem hráti nemohli, avšak ne na
z načila jiný způsob, jakým by sporná zá-
ležitost byla vyřizena, nýbrž trvala na svém
stanovisku, že sice chce hráti, a v š ak
nikoliv pod panem Karlem Ko-
vařovicem.
Intendant byl tudíž nucen, pokud se této
otázky týče, odkázati především zá stu pee
orkestru, aby se obrátili na správu
Národního divadla jako v první řadě kom-
petertní, jelikož intendanci není možno dle znění
smlouvy, aby obmezovala p. Kovařovice v jeho
působnosti, smlouvou jemu zaručené, klerážto
smlouva byla intendací sehválena, nehledě ani
k tomu, že p. K. Kovařovic jakožto správce opery
zemským výborem potvrzen byl.
Zástupci sboru panského vedli si stížnost
že obdrželi od správy dopie, klerým se vidi ve
Kovařovic
ko
K Kovařovic
národní divadlo
13
article
svých příjmech zkrácenými tím, že posavad vy-
plácené speciální honoráře za některé vy
kony jim byly odepřeny.
Zástupci technického personál
pak si stěžovali jedině na to, že za dřivějš
správy měl tento personál střídavě jeden den
v týdnu prázdno a že nyní jim toto prázdno
bylo odňato.
Vůči těmto projeveným přáním prohlásil
intendant, že dle usnesení zemského výboru ze
dne 2. května 1900 nikdo ze členů sborua
ostatních zaměstnaných u Národního divadla ve
svých příjmech bez svolení intendanta nemůže
býti zkrácen, a že následkem toho intendance
věc vyšetří a pakli stesky jsou odůvodněné, sla-
rati se bude o to, aby posavadní status q uo
byl zachován.
Vyzval proto intendant přítomné depuface
aby mu tyto stesky své písemně podaly, že čeho
třeba zařídí.
Již při této příležitosti však prohlásili zá
stupcové panského operního sboru
že jsou s orkestrem solidární, jak
koliv musili doznati, že sami proti panu Kovařo-
vieovi žádných stížností nemají. Když byl
intendant přítomné ještě jednou vyzval, aby na
dopis divadelní správy dali v čas potřebnou od-
pověd, a aby požadavky své přesně stipulovali.
odešla deputace.
Intendant ihned tyto stížnosti o pe
ního sboru a technického perso
nálu sdělil ředitelství Národního divadla,
které projevilo ochotu; že správa
učiní vše, aby v tomto směru personál upoko-
jila, dokládajíe, že vlastně přijmy operního sboru
byly z vlý šeny.
Mimo to prohlásil pan ředitel, že dovolává
se personál operního sboru různých, jedno-
tliveům poskytnutých výhod, které ústně
jednotlivě dříve byly jim poskytnuty, aniž by
o tom nynější správa něco určitého vě-
děla, zdali se to zakládá na pravdě a na opa-
tření bývalé správy.
Kovařo
zemský výbor
národní divadlo
14
article
Jak intendanci bylo sděleno, prohlásili však
zástupei orkestru dne 12. t. m. u správy Ná-
rodního divadla, že trvají na svém požadavku,
že pod panem Kovařovicem působiti nebudou,
že jsou ale ochotni jinak povinnosti své konati
a že zástupcově sboru a technického personálu
prohlásili se býti s orkestrem solidárními.
Následkem toho vyzvala správa divadla dn
13. t. m. členy orkestru, aby se dostavili dne
14. t. m. ke zkoušce na operu »Figarova
svatba«, již říditi bude pan Kovařovic, kteréžto
vyzvání opětně každému jednotlivému členu bylo
doručeno s tou klausuli, kdyby tomuto vy-
zvání nevyhověl a ke zkoušce se nedostavil, že
pokládá se za vysťouplého ze služeb Národního
divadla.
Dne 13. t. m. zároveň předložili delegáti
těchto těles a orkestru zemskému výboru
pisemné promemoria, v němž žádají od-
stranění p. Karla Kovařovice, jakožto chefa opery
a p. A. Wiesnera, jakožto předsedy Společnost
Národního divadla, zároveň však předložili řadu
podminek platebních se žádostí, aby zemský
výbor tyto ze své moci do podminek smlouvy
své s podnikatelem divadelním zařaditi ráčil.
Toto nikým podepsaně prome-
moria bylo dodáno intendantovi k dalšímu
říziení.
Kovařovic
Figarův
A Wiesner
Ná
národní divadlo
15
article
Intendant jákmile je byl obdržel, ihned do-
ručíl požadavky hmotné správě Národ-
ního divadla k vyjádření a vyzval tuto, aby
jemu sdělila, v čem posavadní příjmy a výhody
jednotlivých členů personálu byly proti dřívějšku
změněny, aby intendance posouditi mohla, které
z těchto změn podléhají její m
sehválení.
Na základě opětného vyzvání dostavili se
dne 14. t. m. členové orkestru sice do Národ-
ního divadla, avšak na žádost jejich byla
zkouška na »Figarovu svatbu« odročena a vstou-
pila správa Národuího divadla v nové jed-
nání s delegáty jednotlivých těles, jehož
výsledek byl, že správa Národního divadla pří-
pisem ze dne14. února 1901 vyzvala členy
orkestru, aby do pěti hodin odpoledne
prohlásili písemně, že se k bezpodmínečnému
konání své povinnosti vracejí a řízení šefa opery
podvoluji.
Dne 14. t. m. odpoledne dostavita se
deputace orkestru Národního di-
vadla, jakož i sboru panského opět
k intendantovi a předložila mu shora zmíněný
přípis s otázkou, jak se vůči němu zacho-
vati mají.
Figarův
Národuí divadlo
národní divadlo
16
article
Po delším jednání intendant úsilovně po-
žádal členy orkestru i sboru, aby žádným
způsobem nezavdali příčiny k ně-
jakému porušeni smlouvy a aby
především vrátili se bezpodminečně k plněn
převzaté povinnosti a vyložil delegátům
poměr právni mezi výborem zem-
ským a podnikatelem, jakoži
smluvní právo intendance, pouči
přítomné delegáty o tom, že konflikt mezi p. K
Kovařovicem a mezi členy orkestru je v ni třn
záležitostí Společnosti Národního
divadla, do kteréž ani intendance ani zemský
výbor dle smlouvy michati se nemohou, kte-
rýmžto instancím jen přisluší nalehnati na to,
aby se strany podnikatele plněny byly pod-
mínky smlouvy a platné instrukce a doložil, že
v tom případě, kdyby členové orkestru k po-
vinnostem svým se bezpodminečně nevrátil a
tím rozvázání smlouvy mezi orkestrem a sprá-
vou divadla nastalo, že by intendant ve své
působnosti v té příčině žádné opatření učinit
nemohl.
Kovařovic
národní divadlo
17
article
Rovněž poučil intendant přítomné o znění
§ 29. a 32. smlouvy a vyzval na konec, ano
poprosil přitomné zástupce orkestru, aby se
vrátili bezpodminečně ke svým povinnostem a
takto zamezilí samovolné rozvázání smlouvy
s jejich strany, poněvadž by v tom okamžiku.
kdyby přestali býti členy orkestru Národního
divadla, každá ingerence intendanta byla ne-
Na naléhání intendanta konečně delegát
orkestru prohlásili, že s těmřto pro-
posicemi souhlasí a dále intendantovi
rukou dáním slibili, že ve schůzi členů
orkestru se o to přičiní, aby navrátili se nyní
klidně ke svým povinnostem, načež
prohlásil intenďant, že když tak učiní, že on
vším úsilím o to pečovati bude,
aby všem oprávněným požad a
možna.
kům se strany správy vyhověno
bylo.
Toto ujednání intendant hned sděli
řediteli Národního divadla p. Gust. Schmo-
ranzovi s výslovným přáním, aby se strany
správy divadelní dalších podmínek prozatím
kladeno nebylo.
tel
Jakkoliv ale správní výbor Společnosti Ná-
rodního divadla nejen do 5 hodin, nýbrž do8
hodin v divadle očekával odpověď dotyčných
těles, tato odpověď téhož dne ani správě ani
intendantovi s dělena mebyla, nýbrž teprve
druhý den v časopisech publikováno, že se
členové orkestru usnesli, »že sicie hod l aj
se vrátiti ke svým povinnostem,
ževšak podKovařovicem nebudo
působiti nikdy a nikde«.
Následkem toho intendantovi správa di-
vadla sdělila, že pokládá smlouvu se strany
členů orkestru za rozvázanou a učinila veřejné
vyzvání, aby se členově orkestru přihlašo vali,
při čemž nikterak nemá se zabraňovati, aby
členové bývalého orkostru znovu k působení své-
mu u divadla se přihlásili.
národní divadlo
Ná
18
article
Vzhledem k vylíčenému stavu věci poklá-
dal intendant, přihližeje k ustanovení § 17.
§ 18. smlouvy, jakož i k § 11. instrukcí pro
intendanta svou intervenci v této záležitosti za
skončenou a musil správě. Národního divadla
ponechati, aby ona sama se postarala o to,
aby ustanovení 8 18. smlouvy a § 15. in-
strukei pro intendanta bylo plně a nezkráceně
vyhověno.
Od té doby také ani zástupci správy Ná-
rodního divadla ani se strany zástupeů orkestru
a sboru neb technického personálu nebyla
vznesena na intendanta žádost, aby dále o mí
mezi orkestrem a správou se pokusil, k čemuž
vždy v každém okamžiku byl ochoten.
Správa Národního divadla podala intendanei
sub. praes. 19. t. m. spis, v němž průběh
svého jednání s orkestrem a společníky vyličila
a žádá, aby jí povoleno bylo do přiměřené doby
operní představení nepořádati s prosbou, aby
podání to v celém obsahu zemskému výbor
bylo sděleno a jednání správy divadla vzato
na vědomí a aby bylo schváleno.
Zpráva ta byla v sezení zemského výboru
dne 20. t. m. přednesena a po debatě, delší
dobu trvající, příjaty jednohlasně násle-
dující návrhy:
1. Zpráva intendanta o sporu, vzešlém
mezi správou Národního divadla a členy or-
kestru, panského sboru a techinického perso-
nálu, jakož i zpráva Společnosti Národního di-
vadla v Praze o této věci a o opatřeních za
tou příčinou učiněných, bere se na vědomí.
Praha
národní divadlo
správa divadlo
národní di
19
article
2. Vzhledem k tomu, že spor ten jest zá-
ležitostí vnitřní, na kterouž výbor zemský dle
smlouvy ze dne 26. června 1900 a dle in-
strukce pro intendanta ze dne 4. července 1900
přímého vlivu nemá, schvaluje zemský výbor
postup intendantem zachovaný, a vyslovuje po-
litování své nad tím, že přes veškeré smírné
úsilí inlendanta a správy divadelní se nepoda-
řilo spor tento dosud odkliditi.
3. Zemský výbor, přihlížeje k ustanoven
SS 17., 18., 20. a 21. smlouvy,“ ukládá Spo-
lečnosti Národního divadla, aby co nejdřive po-
starala se o pravidelnou činnost orkestru a pan-
ského sboru umělecky kvalifikovaného a o stří-
davé provozování představení operních a zmoe-
ňuje intendanta, aby Společnosti Národního
divadla ke zjednání normálních poměrů vyměřil
poměrům přiměřenou lhůtu, jakož i aby ve
smyslu § 15. instrukce pro intendanta sobé v
lhůtě té vyžádal výkaz o tom, že v orkestru
i sboru nalezá se úplný počet náležitě kvalifiko-
vaných členů, jaký smlouvou stanoven jest.
+ Včera odpoledne konala se v saloně
divadelním důvěrná schůze společnosti
Nároďního divadla. Přitomno hylo 30 členů.
Ve schůzi byla podána obšírná zpráva o prů-
běhu konfliktu a o jednání správy divadelni.
K návrhu pana dra. Novotného, který oceni
způsob, jejž správa divadla zaujala, byla jedno-
hlasně přijata resoluce, v níž se úplně
schvaluje postup správního vý-
boru i presidia a vyslovuje se zvláštn
uznání umělecké činnosti K. Kovařovice. O prů
běhu jednání přineseme podrobnější zprávu.
Novotný
K Kovařovic
spo
národní divadlo
20
article
+ Koncerty. V neděli a v úterý konaly se
první dva symfonické koncerty stávkujícího orchestru
a sboru Národního divadla. Koncert nedělní těšil s
mimořádně velké návštěvě a stal se dějištém bouřli-
vých projevů na prospěch stávkujících těles; v úter-
ním návštěva již značně prořídla, takže celé řady
prvního i druhého parketu zely prázdnotou, projevy
sympatií opakovaly se sice stejně vřelé, nicméně
jim ubylo již na intensitě. Jakési ochabnutí bojovn
nálady se ohlásilo, třeba dosud jen poměrné, jak
nesmělá předzvěst kýženého utišení.
národní divadlo
21
article
Není úkolem hudebního kritika referovati o de
monstracích, byť se i v hudební síni a za předstí
ranými uměleckými zájmy dály. A mimo vnější
demonstrativní stránku není se stanoviska umění
o obou koncertech mnoho pověděti. Mám snad znova
ujišťovati, že vážím si tohoto orchestru jako souboru
krásně sehraného, který v řadách svých a jmenovitě
v znamenitě zladěné dechové harmonii čítá výborné
umělce? Dal jsem svému přesvědčení výraz již
mnohokrát. Tak zvláště za někdejší stávky orchestru.
kteráž arci domáhajíc se snesitelných hmotných pod
mínek existenčních, měla docela jinou povahu, nežli
stávka nynější, z roztrpčenosti více méně oprůvněné.
ale také z nakvašenosti dojista v důsledcích přepjat
vzniklá; učinil jsem tak dále při zakládání filhar-
monie a tím častěji poslední dobou, kdy orchestr
uměleckou prací Kovařovicovou v divadle a širokého
rozhledu vedením Nedbalovým ve filharmonii stoupal
k dokonalosti stále větší. Řovněž o zdárném půve-
ckém sboru, jeho svěžích hlasech a secvičenosti, kte-
rou zejmena svému dlouholetému sbormistrovi panu
Vyskočilovi děkuje, často jsem se již vyslovil. Mohu
tudíž pouze konstatovati, že oba hudební sbory v pro-
testních koncertech, kdež přirozeně záleželo jim uká-
zati zdatnost svou v nejpříznivějším světle, stály na
umělecké své výši.
Nedbalův
Vyskočil
22
article
Orchestr hrál zvláště v prvním koncertu s ob
zvláštním vzletem a obdivuhodnou vervou. Předne-
sené skladby vesměs již od dřívějška byly mu běžny
a orchestr osvědčil v nich setrvačnost tělesa uvy-
klého vážnému studiu: v podání zřejmy zůstaly
stopy práce předchozích dirigentů (ve »Vyšehradue
Kovařovice, v Bizetově »Vlasti« a Haydnově oxford-
ské symfonii Nedbala, ve »Vitavě« Čecha). V době
klidné nepřenesl bych přes srdce, abych nepoukázal.
kolik setřeno bylo s různých odstínů dřivějších
zvláště s jemných podrobností Nedbalových a tu
především opět v symfonické básni »Z českých ln-
hův a hájův.« avšak vzhledem k pohnuté sitnaci.
v níž orchestr se nalézal, a vzhledem k rychlosti.
a jakou bylo mu ke koncertům přikročiti, uznávám
plně jadrný celek výkonu. Mladistvému dirigentov
p. Čelanskému, kterýž sám teprve nedávno s nej-
lepé myšlenými reformami ve Lvově ztroskotal o od-
boj operního členstva a rozeštvané části obecenstva
i tisku, vyčítajícího mu příkrost vystupování, ne
zbývalo většinou, nežli nechati se unášeti mohutným
Vyšehradue Kovařovic
Bizetův
Haydnův
Nedbal
Vitava
Čecho
Nedbalův
Čelanský
Lvov
23
article
proudem temperamentního orchestro. Ve druhém kon
certě ukázal již více samostatnosti, jak ve volbě, tak
v podání Dvořákovy D dur symfonie, kde se mu
rythmicky pružné části dobře vyzvednouti dařilo.
Za normálních poměrů požadoval bych, aby druhá
věta byla k větší zpěvnosti — zvláště v primech —
vypracována. Stejný smysl pro oheň rythmu projevi
v Bendlové pružné, s francouzskou pikantností in-
strumentované »Tarantelle«, která se již rovněž
delší dobu jako předcházející skladba nehrála. Talent
pana Čelanského nelze podceňovati, ni jisté rutiny,
které již v dirigování dosáhl a pomocí níž lehce,
s pravou pružností mládí přes oblíže i vlastní ne-
hotovost se přenáší.
Mužský sbor zapěl v prvním koncertě Novotného
úpravu Smetanova sextetu »Rozmysli si, Mařenko-
a Bendlův sbor »Svoji k svému«, jenž dožádán byl
bis, ve druhém koncertu Křížkovského »Utonulou«a
»Na Prahu« od V. J. Veila. Přednesy vyznamenávaly
se energií a přesností.
Tolik po právu o výkonné stránce koncertů. Co
se samého sporu týče, vzdal oval jsem se od počátku
jakéhokoli zasáhnutí, jsa přesvědčen, že čím více
prostředníků mezi rozvaděné se mísí, tím obtížněji
dochází ke shodě. Doufal jsem, že orchestr a druhdy
oblíbený jeho dirigent najdou se v tom, co jest
obou společným cílem: v umění. Že pro lásku
k tomu umění ustoupí každý tam, v čem pochybil.
Že sejdou se, vážíce si navzájem své umělecké hod-
noly. Vždyť na jedné straně stojí jeden z nej-
přednějších našich skladatelů, muž, který se ujal
vesla naší zpěvohry za cíly nejčistšími, a který již
dnes, jak se jednomyslně uznává, zvýšil repro-
dukční úroveň ústavu sobě svěřeného, na druhě
umělecky vyspělý soubor. vědomý svých úkolů. Do
posledního okamžiku doufal jsem ve smír a víta
bych jej i nyní a vždy s největší upřímností.
Bendl
Čelanský
Smetanův
Mařenka
Bendlův
Veil
Praha
Dvořákův D dur
24
article
Bohužel zdá se, jak se věci vyvíjejí, že překročen
jest již bod, kdy smír byl ještě možným. Zodpo-
vědnost padá na ty, kdož houževnatě utkvěli
podmínce: buď orchestr, buď Kovařovic. To zna-
mená úplnou rozluku. Kdyby správa divadla
obětovala Kovařovice, obětovala by nejen umělce,
od něhož národ ještě zdárná díla může
očekávati, nejen disciplinu kapelnickou, nýbrž
autoritu svou vlastní a každého svého nástupce. Pro-
vedla by sama na sobě harakiri a zanechala by po
sobě v ústavě hnisající ránu, na níž by organismus
našeho Národního divadla tak dlouho trpěl, až by
vzal za své. Splnitelnost podmínky — odstranění Ko
rařovice — je vůbec myslitelna teprve tehdy, až by
také padla současné nynější správa. Ta však, zda
se, přišla s tolik pracovní chutí a životní energií, že
nehodlá ustoupiti prvému nárazu. Přestojí-li dnešní
krisi, je to pro ni zkouška ohněm, vyjde z ní jen
utužená. Právě však proto, že heslo »My pod Ko-
vařovicem již nikdy nehrajem« má důsledky tak
dalekosáblé, bolí mne to vyhnání sporu na nejzazší
hrot, z něhož nekyne možnost míru. Bolí mne pro
mě ryzí sympatie k orchestru i sboru, jehož dobro
si jen přeju. Avšak jsou-li již kostky vrženy, nastou-
pí-li skutečně krajní důsledky, pak nastává oné části
veřejnosti, jež udržovala v stávkujících mylné naděje,
také povinnost zabezpečiti osamocenému orchestru
možnost, aby ve svém celku se udržel a rodinám
svým mohl poskytnouti existenční podmínky. Není
pochyby, že Praha pro rozkvět svého hudebního ži-
vota potřebovala by samostatného orchestru symfo-
nického. Dosavadní zkušenosti byly však smutné.
Kdyby nyní podařilo se otázku rozřešiti, mělo by
i z této smutné, velmi smutné aféry prospěch umění.
A prospěch umění je tím, oč všichni bojujeme a po
čem jen toužíme.
Kovařovic
ko
Praha
25
article
+ Třetí symfonický koncert býv. orche
stru a sboru Národního divadla koná se dneso
8. hodině večerní na Žofině při stolech s progra-
mem: Oddělení I. 1. Rozkošný, ouvertura »Svatojan-
ské proudy.« 2. Křížkovský, Vesna. Sbor. 3. Chvála,
Sousedské pro kvartet. 4. Smetana, Věno. Sbor.
5. Dvořák, Slovanská rhapsodie. 6. Lev. Česká mu-
zika. Sbor. — Oddělení II. 7. Smetana, Vitava. Syml.
báseň. 8. Novotný, Starosvětské písničky. 9. Weis,
České tance. 10. Bendl, Svoji k svému. 11. Bizet,
Patrie. Koncert diriguje opět pan L. V. Čelanský. —
Lístek pro 1 osobu platící po 1 K, rodinný (3 osoby)
2 K, lože (4 osoby) 5 K, každá přespočetná osoba
v loži platí 1 K.
+ Česká hudba. Měsíčník, věnovaný české
hudbě vůbec, zpěvu solovému i sborověmu, jak svět-
skému, tak církevnímu. Pořádá Alois Strébl, ře-
ditel chrámové hudby, tiskne a nakládá Adoli
Švarc v Kutné Hoře. Ročníku VII. čís. 2 v nově
úpravě má obsah: Čajánek V.: Já jsem ten rytíř
z pohádky (sol. píseň s prův. piana); Rihovský Voj-
těch: Scherzo (piano); Haak Karel: Hudba i tanec
(sbor); Strébl Al« Pantáta ze mlýna (smíá. sbor);
Macan K. M.: Offertorium (sbor církev.). 4 kor. na
půl leta.
Hudební květy. Redaktor, majitel a vyda-
vatel Karel Weis v Praze. Uplný soubor dosu
neznámých písní lidových ze všech krajd
českých.
+ První koncert hudební konservatoře,
ustanovený původně na den 14. března 1901e
7. hod. večerní ve velké síni Rudolíina, bylo nutno
přeložiti na den 13. března 1901.
+ Zpěvácký spolek »Bořivoj« v Lomnici
n. Pop. pořádá za spolaúčinkování př. Vil. Pomezné
a p. M. Hlaváce koncert v neděli dne 24. února 1901
ve dvoraně hotelu p. Reháčkova. Začátek v 8 ho-
din večer-
Rozkošná
Svatojan
Křížkovský
Smetan
Dvořák
Vitava
Novotná
Weis
Bendl
Bizet
L V Čelanský
Strébl
Švarc
Rihovský
Karel
Macan
Bořivoj
Pop
Kutná hoře
Praha
český . + první
Lomnice
Pomezná
národní divadlo
Patria
Český hudba
zpěvácký spolek
oddělený I . 1
Čajánek V
Stréblishing Al
Offertorium
26
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Společenstevní nemocenské po-
kladny pomocnické a jich úpadek.
Píše mag. komisař F r. Kafka.
(Dokončení.)
Mimo to jsem přesvědčen, že i kdyby právo
regressní společenstevním pokladnám přiznáno
bylo, neměla by ani exekuce politická ani soudní
ve velkém množství případů žádoueího výsledku
z toho jednoduchého důvodu, že exekut nemá
svrchků zabavitelných.
Konečně pak vzrostla by nejen pokladnám
ale i živnost. úřadům značnou měrou neplodná
mnohdy agenda, jež měla by v zápěti zvýšení
výloh správních.
Z důvodů výše uvedených nedoporučujes
stanovení bezpodminečného přísného práva re-
gressního pro pokladny společenstevní, nýbrž
mělo by se omeziti pouze na ty případy, kdy
zaměstnavatel vůbec opomene povinnost svoji
přihlašovací, ježto skutkem tímto vzešla pokladně
effektivní škoda.
Přistoupí-li pak k omezenému tomuto právu
regressnímu přesné stanovení lhůty přihlašovacl
a odhlašovaci, není pochybnosti, že takto upra-
vený řád živnostenský značně by přispěl ke
zlepšení nynějšího stavu pokladen.
Kafka
27
article
Mluvi-li se ve zmíněné brožurce o »Př-
živnícich« nemocenských pokladen, odpovidám
k tomu, že stoupání nákladů ošetřovacích ve
veřejných nemocnících neb sazeb lázenských
stojí v přímém poměru ke stoupání životních
potřeb vůbec a proto již předem připomínám,
že stanovení percentuální výše pojistných pří-
spěvků dozná časem změny, zejmena však jest
nutno stanovy tak poměrům přizpůsobiti, abyk
určení výše příspěvků pojistných a stanovení
podpory nemocenské nebylo potřebí žádati z
změnu stanov, nýbrž aby bylo vyhraženo pou-
hému usnešení valné hromady od případuk
případu, kdy jest třeba příspěvky pojistné zvý-
šiti za dosavadní podpory nemoc, aneb příspěvky
snížiti a podporu zvýšiti aneb konečně podporu
zvýšiti za dosavádních příspěvků, ježto mám za
to, že valná hromada nemocenské pokladny
po případě úřad dozorčí mohl by tak v čas za
brániti klesajíeímu stavu pokladny.