ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 bc69e810-6601-11dc-87ca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: place 28, person 74, work 6, org 28
1 masthead
Stranas 4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
21. února 1901. Čisslo 54.
4 article
čekárny a vestibul v přijímací budově náležitě byly rozšířeny; 2. aby při budově přijímací krylá veranda byla zřízena. Vynesením ministeria železnic ze dne 30. listopadu 1897 č. 13.613 byla správní rada c. k. priv. rak. dráhy severozápadní ve Vídni vyzvána, aby přihlížejíc k zájmům veřejným, v tomto případě roz- hodujícím, ministeriu předložila o tom projekt a roz počet. Obecenstvo města našeho a jeho okolí, jež o obsahu tohoto minist. vynesení zpraveno jest, oče- kávalo toužebně, že úpravy tyto v brzku zavedeny a že tím aspoň částečně odpomoženo bude nesnázím a závadám, které na zdejším nádraží veřejnému ob- vozu jsou na překážku. Minulo dalšího 2 1/2 roku v průběbu doby té ale pro odstranění vytknutých závad ničeho neučiněno, leda že ředitelstvo cok. priv. sev. záp. dráhy rakouské s námi sdělilo, že prejekt na rozšíření nádraží c. k. ministeriu železnic svýmí ča- sem bylo předložilo a že projektu tomu se přísluš- ného schválení dostalo. Poněvadž ale ani teď žád- ných příprav na provedení schváleného projektu se nedělo, podána nová stížnost v září 1900 na c.k ministerium železnic, ve které ku doplnění důvodů, v předcbozích stížnostech uváděných, dodáno, že otázka žádané nápravy v nejnovější době stala se ještě akutnější a neodkladné vyřízení její ještě nalehavější. Oznámeno, že byla ve správním roce 1899 dle uveřejněných výkazů úřadních frekvence na nádraží chrudimském následující: osob civilních 186.478, osob vojenských 961, zavazadel 3446 tun, rychlozhoží 199 tun, obě. zboží 53.618 tun, a že tedy na garantované a dodatečné části sítě rak. sev.- západní dráhy v Čechách stojí Chrudim na místě třetím a předčí ji pouze Praha (417.977 a Trutnov (281.707), a že na celé dráze této, od
Vídeň Čechy Chrudim Praha Trutnov
5 article
Vídně počínaje, jest Chrudim na místě osmém. A jaký byl konečně výsledek všech těch petic a stižností komisí a učiněných jí slíbů? Obci chrudimské a jeji obyvatelstvu dostalo se dne 22. ledna 1901 následu- jícího, ovšem nelušeného, velkého překvapení: C. k. okresní hejtmanství dopisem ze dne 12. ledna 1901 č. 3043, vyřizůjíe poslední stížnost obce k ministeriu železnic podanou, přivádí totiž obci doslovně na vědomí, »že c. k. ministerstvo železnie dle výnosu svého ze dne 20. října 1900 č. 47618 uznávajic sice nutnost projektovaného rozšíření budovy nádražní rak. sev. západní dráhy v Chrudimi, nepokládá přece nynější dobu za vhodnou, aby při- mělo c. k. priv. sev.západní dráhu ku provedení zmíněných staveb, ježto tato železniční správa musí z prostředků peněžních, jež má k disposici, nejprve prováděti takové investice, kteréž k bezpečnosti do pravy potřebny a neodkladny jsou, pročež všechny, byť i z bezpečnostních ohledů žádoucí, ale ne právě nezbytně nutné stavby, přozatím odloženy býti musí.« Takový jest tedy výsledek dlouho- letého žádání, četných stížností, komisí a deputací Chrudimská veřejnost, zejmena obec, průmyslové závody, obchodnící, průmyslníci a živnostníci, jakož i všechno občanstvo těžce nese toto odmít- nutí svých spravedlivých a na přísluš- ných místech přímo za skrovné uzna- ných nároků. Tento stav věcí sdělen s veřejností za tím účelem, aby nebyla vina — jak se pravidlem děje — svalována na orgány místní a aby všichni povolaní činitelé, zejmena zástupci obchodní komorý. členové železniční rady a poslanci zájmů města obecenstva na příslušných místech se vší rozhodnosti se ujali.
Vídeň Chrudim
6 article
— Panoptikum Kosmos. Zejtra v pátek maj přístup jen dámy. — Tjencin, Pekin, Honkon a jiná důle- žilá města a místa z války proti Číně, pak krásné pohledy z Japonska spatřiti lze ještě dnes a zejlra v panoramatu Národní jednoty pošumavské na Ferdi- nandově třídě, — Na ledě. Na kluzišti Židovskéhe o strio v a jest dnes od 5. hod. več. bruslení př vojenském koncertě.
Honkon Peking Čína Japonsko Kosmos
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Armand Silvestre zemřel. Z Paříže s telegrafuje, že v Toulouse zemřel známý franconz ský novelista Armand Silvestre ve věku 64 let. Na- psal bezpočet novell lehčího genru, blyskavých slo- hem a kypicích humorem nejbujnějším, z nichž řadu semkl ve sbírku: »Les Malheurs du commun- dant Laripěle«. Za přispění vynikajících spolupra- covníků napsal řadu dramatických žertů, libret pro Saint Saěnsa atd. Kus jeho »Griseldis« byl vyzna- menán Akademil francouzskou. Mnohé z novell Si- vestrových byly přeloženy také do češtiny. = Zoologické museum ruské akademie věd bylo otevřeno včera slavně u přitomnosti cara Mikuláše, carevny-vdovy a velkovévody hessenského. = Millionová nadace. Z Fraukfurtu n. M. telegrafuje »Kor. kanceláře: Ve včerejší schůzi obec- ního zastupitelstva sdělil purkmistr, že bankéř Jiř Speyer1 millionem marků založíh nadaci ku pod poře vědeckých podniků. = Zima na jihu. Z Nizzy sděluje se: Minu lého čivztku byla zde největší zima, jaháž od třiceti let byla pozorována. Přes to konal se zápas květi nový. Rej tento na půdě, vrstvou sněhu pokryté, skýtal ovšem obraz zcela nezvyklý. — Z Ř im telegrafují, že tam včera padal sníh až do poledne všechno spojení tramwayí, omnibusy a dráhami bylo zastaveno. Řím s okolím skýtal obraz zimní krajiny.
Silvestre Min Paříž Toulouse Mikuláš Nizza Řím Les Malheurs Saint Saěnsa ruský akademie věda Jiř Speyer
8 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes braje se pohádkové drama »Potopený zvon- od Gerharta Hanpimanna (3. čtvrtka předplatného) s p. Seifertem, pí. Benoniovou, p. Budilem j. h.a paní Danzerovou v hlavních rolich. Na zejtře chystá se pěvecký koncert, v němž účinkovati budou pí. Maturová. p. Burian a damský sbor Na- rodního divadla. Mimo to hráti se bude Moličrův »Lakomec«. V sobotu opakovati se má Kolárův »Pražský žide, v neděli odpoledne »Přítěže od Boženy Vikové Kunětické, večer Hauptmannův »Potopený zvon«. Zkoušky na Pragovu »lde- ální ženu« dějí se denně, ale vypravení její na jeviště zdrženo jest jednak zkouškami k ostatním reprisám a jednak cvičením nového technického per- sonálu na jevišti. První představení »Ideál n ženy« chystá se na úterek. + Z kanceláře smichovského divadla Ve prospěch režiséra pana K. Liera hraje se dnes novinka fraška »Dáma fin de siěcle«, kterou zpra coval A. Otomar dle starší francouzzké látky. + Pištěkovo divadlo na Er. Vinohradech. Dnes dává se poprvé původní novinka »Studenti« hovory mladých lidi o 1 dějsíí. Napsal Karel Mašek Za příčinou onemocnění pí. Pištěkové Slánské ne- může se oblášená veselohře »Zkouška státníkova- dávati a dává se »Zkažená krev«, psychologický ohrázek o 1 jedn. od Lad. Stroudežnického. Předen zakoupené lístky platí k dnešnímu představení.
Gerhart Hanpimann Seifert Benoniová Budil Danzerův Maturová Burian Moličrův Kolárův Vik Hauptmannův K Lier Mašek Pištěková Slánský národní divadlo Pištěkův divadlo
9 article Hudba.
Hudba. + Ze zemského výboru království če- ského. Indendant dr. Herold podal o sporu, vzešlém v Národním divadle mezi správou a členy orchestru, panského sboru operního technického personálu následujíci zprávu Podáním ze dne 10, února 1901 úzkámila správa Národního divadla intendanci pís kmně, ž propustila člena orkestru p. Al. Palečka pro hruhou urážku chefa opery p. K. Kovařovice a žá- dala za sehválení tohoto opatření se straný intendance, jak to nařízeno jest usnesením zem- ského výboru ze dne 2. května 1900. Jelikož v podání tom bylo teprve přislíbeno že důvody tohoto propuštění ústně intendan- tovi budou sděleny, rozumi se samo sebou, že intendant podání to nemohl dřive vyřiditi, až původy propuštění toho známy budou. Asi půl hodiny po obdržení podání dosla vila se k intendantovi deputace orkestru Národního divadla, mezi nimi také pan Aloi Paleček a stěžovala si především na toto pro- puštění. Po vyslyšení námitek sdělil intendaní panu Aloisu Palečkovi, že sice má již písemní ozná- mení o tomto propuštění, ne však oznámení důvodů jeho, že propuštění to tudíž intendaneh není sehváleno, a vyzval p. Al. Palečka, aby písemně příčinu propuštění toho intendanci sdělil, načež intendance neopomene záležitost tu objektivně vyšetřit a návrh na propuštění dle skulečného stavu věci zkoumati a není-li k tomuto propuštění závažné přičiny, je dle toho vyřídili Přítomná deputace však, když záležitos pana Palečka byla prozatím vyřízena a pan Pa leček slíbil, že takověto písemní podání učiní stěžovala si zároven vůbec na chování se chef opery pana Karla Kovařovice vůči členům o kestru a prohlásila, že z a nynějších o kol ností orkestru neni možno po řízením pana Karla Kovařovice působiti.
če ský doktor Herold Paleček K Kovařovic Kovařovic národní divadlo
10 article
Vůči této stížnosti projevíl intendant hned své podivení nad tím, že mu posud ani přímo, ani nepřímo nebyla přednešen nijaká stížnost se strany orke- stru na pana Kovařovice a žádal přítomnou deputaci, aby stesky své podrobně s udáním určitých důvodů intendantovi písemně podala, aby tylo mohly býti předmětem bedlivého šetření a prohlásíl zároveň, že se vším úsilím se o to postará, aby orkestr nadále při- činy k takovému stesku neměl. Jelikož však jeden z přítomných pánů poukázal k tomu, že v týž den večer, to jest dne 10. t. m., dávati se má na Národním di- vadle opera »Tannhäuser« a že říditi ji má pan Karel Kovařovic, že ale členové orkestru poď jeho řízením více působiti nechtějí, pro- hlásil intendant oproti tomuto ovšem osamoce- nému projevu, že by takovýto krok orkestru pokládal za velikou chybu a varoval již z předu přítomně pány před tím, aby se odepřením konání svých povinnosti v divadle samotném nezbavili právní ochrany, kterou by jim intendance poskytnouti mohla, a to tím méně, jelikož stížnosti na pana Kovařovice teprve poprvé byly pronešeny a přece dříve musí býti vyšetřeno a na jisto postaveno, že jich odstraniti nelze, než by členové orkestru mohli vůbec ke kroku takovému se odhodlati. Proto žádal opělně intendant přítomnou deputaci, aby chránila se všech ner oz- vážností a podala jemu písemné pro me- moria s uvedením fakt, což přitomni slibili učiniti. Ještě večer dne 10. t. m. však bylo intendantovi ředitelstvím Národního divadla sdě- leno, že členové orkestru odepřeli při předsta- vení »Tanhäusra« spoluúčin kovatli za řízení pana Karla Kovařovice a že téhož a ostatní členy orkestru ani do divadla nepustil a že k záchraně opery bylo potřebí, aby diri- goval tento večer pan kapelník Anger.
Kovařovic Tannhäuser Angra národní divadlo
11 article
Ředitelství Národního divadla ihned pro- hlásilo, že takovéto zřejmě a hrubé porušení smluvního poměru mezi správou divadlan a orkestrem nemůže býti trpěno a tázalo se, má-li proti vinníkům disciplinárně býti za- kročeno. Vzhledem na prospěch Národního divadla však snažil se intendant, aby zamezen byl každý konflikt mezi sborem tak důležitým jako je orkest a mezi správou Národního divadla a požádal tudíž správu Národního divadla, aby hleděla vyříditi celou tuto záležitost způsobem smírným a klidným, a aby se především poku- sila o to, zdali by se orkestr ke svě povinnost navrátil, načež by stížnosti jeho staly se před- mětem bedlivě úvahy. Správa Národního divadla tomuto přání intendance ochotně vyhověla a vyzvala zvláštním připisem každého jednotlivého člena orkestru Národního divadla, aby písemně pro- hlásil, zda-li na dále chce za podmínek smluv- ních při divadle působiti, při čemž výslovně podotkla, pakliže do 12. t. m. kterýkoliv člen se nepřihlásí, že bude pokládati za to, jako by ze svazku Národního divadla vystoupil. Dne 11. února podali také členové orkestru intendanci podání, v němž uvádějí, ovšem po- všechným způsobem, že příčinou jejich stižnost jest nešetrné jednání a chování p. K. Kovařovice k členům orkestru a zároveň prohlášení, že nelze jim na dále za takovýchto trapných, rozrušujícíeh a zdraví podrývajících poměrů pod řízením šefa opery pana Kovařovice setrvati a za jeho vedení více účinkovati.
K Kovařovic Kovařovic národní divadlo orkestr
12 article
Nějakého pelitu podání neobsahova lo. ani nějakou žádost buď za nějaké opatřen anebo za upravení poměrů služebních. Podání to hned vyřídila intendance přípi sem ze dne 11. února 1901, ve kterém slíbila přednešené stižnosti bedlivě a nestranně vyšetřiti a přičiniti se, aby bylo vše odstraněno. co by působnosti orkestru od správy divadla bylo na újmu. Zároveň ale intendant vyzval orkestr, aby se vrátil k bezpodmínečnému konání svých po- vinností a vyslovil očekávání, že se nebudou opakovati výjovy ze dne 10. t. m., jimiž by se pověsti Národního dívadla neposloužilo. K tomuto přípisu ze dne 11. t. m. do stavila se dne 12. února 1901 opělně de- putace orkestru k intendantovi, k níž připojila se též deputace panského sibor a zástupce technického per so nálu ve službách podnikate se nalezajíeího. Deputace orkestru především omlouvala se. že členové orkestru násleďkem velíkého roz čilení v neděli žádným způsobem pod panem Kovařovicem hráti nemohli, avšak ne na z načila jiný způsob, jakým by sporná zá- ležitost byla vyřizena, nýbrž trvala na svém stanovisku, že sice chce hráti, a v š ak nikoliv pod panem Karlem Ko- vařovicem. Intendant byl tudíž nucen, pokud se této otázky týče, odkázati především zá stu pee orkestru, aby se obrátili na správu Národního divadla jako v první řadě kom- petertní, jelikož intendanci není možno dle znění smlouvy, aby obmezovala p. Kovařovice v jeho působnosti, smlouvou jemu zaručené, klerážto smlouva byla intendací sehválena, nehledě ani k tomu, že p. K. Kovařovic jakožto správce opery zemským výborem potvrzen byl. Zástupci sboru panského vedli si stížnost že obdrželi od správy dopie, klerým se vidi ve
Kovařovic ko K Kovařovic národní divadlo
13 article
svých příjmech zkrácenými tím, že posavad vy- plácené speciální honoráře za některé vy kony jim byly odepřeny. Zástupci technického personál pak si stěžovali jedině na to, že za dřivějš správy měl tento personál střídavě jeden den v týdnu prázdno a že nyní jim toto prázdno bylo odňato. Vůči těmto projeveným přáním prohlásil intendant, že dle usnesení zemského výboru ze dne 2. května 1900 nikdo ze členů sborua ostatních zaměstnaných u Národního divadla ve svých příjmech bez svolení intendanta nemůže býti zkrácen, a že následkem toho intendance věc vyšetří a pakli stesky jsou odůvodněné, sla- rati se bude o to, aby posavadní status q uo byl zachován. Vyzval proto intendant přítomné depuface aby mu tyto stesky své písemně podaly, že čeho třeba zařídí. Již při této příležitosti však prohlásili zá stupcové panského operního sboru že jsou s orkestrem solidární, jak koliv musili doznati, že sami proti panu Kovařo- vieovi žádných stížností nemají. Když byl intendant přítomné ještě jednou vyzval, aby na dopis divadelní správy dali v čas potřebnou od- pověd, a aby požadavky své přesně stipulovali. odešla deputace. Intendant ihned tyto stížnosti o pe ního sboru a technického perso nálu sdělil ředitelství Národního divadla, které projevilo ochotu; že správa učiní vše, aby v tomto směru personál upoko- jila, dokládajíe, že vlastně přijmy operního sboru byly z vlý šeny. Mimo to prohlásil pan ředitel, že dovolává se personál operního sboru různých, jedno- tliveům poskytnutých výhod, které ústně jednotlivě dříve byly jim poskytnuty, aniž by o tom nynější správa něco určitého vě- děla, zdali se to zakládá na pravdě a na opa- tření bývalé správy.
Kovařo zemský výbor národní divadlo
14 article
Jak intendanci bylo sděleno, prohlásili však zástupei orkestru dne 12. t. m. u správy Ná- rodního divadla, že trvají na svém požadavku, že pod panem Kovařovicem působiti nebudou, že jsou ale ochotni jinak povinnosti své konati a že zástupcově sboru a technického personálu prohlásili se býti s orkestrem solidárními. Následkem toho vyzvala správa divadla dn 13. t. m. členy orkestru, aby se dostavili dne 14. t. m. ke zkoušce na operu »Figarova svatba«, již říditi bude pan Kovařovic, kteréžto vyzvání opětně každému jednotlivému členu bylo doručeno s tou klausuli, kdyby tomuto vy- zvání nevyhověl a ke zkoušce se nedostavil, že pokládá se za vysťouplého ze služeb Národního divadla. Dne 13. t. m. zároveň předložili delegáti těchto těles a orkestru zemskému výboru pisemné promemoria, v němž žádají od- stranění p. Karla Kovařovice, jakožto chefa opery a p. A. Wiesnera, jakožto předsedy Společnost Národního divadla, zároveň však předložili řadu podminek platebních se žádostí, aby zemský výbor tyto ze své moci do podminek smlouvy své s podnikatelem divadelním zařaditi ráčil. Toto nikým podepsaně prome- moria bylo dodáno intendantovi k dalšímu říziení.
Kovařovic Figarův A Wiesner Ná národní divadlo
15 article
Intendant jákmile je byl obdržel, ihned do- ručíl požadavky hmotné správě Národ- ního divadla k vyjádření a vyzval tuto, aby jemu sdělila, v čem posavadní příjmy a výhody jednotlivých členů personálu byly proti dřívějšku změněny, aby intendance posouditi mohla, které z těchto změn podléhají její m sehválení. Na základě opětného vyzvání dostavili se dne 14. t. m. členové orkestru sice do Národ- ního divadla, avšak na žádost jejich byla zkouška na »Figarovu svatbu« odročena a vstou- pila správa Národuího divadla v nové jed- nání s delegáty jednotlivých těles, jehož výsledek byl, že správa Národního divadla pří- pisem ze dne14. února 1901 vyzvala členy orkestru, aby do pěti hodin odpoledne prohlásili písemně, že se k bezpodmínečnému konání své povinnosti vracejí a řízení šefa opery podvoluji. Dne 14. t. m. odpoledne dostavita se deputace orkestru Národního di- vadla, jakož i sboru panského opět k intendantovi a předložila mu shora zmíněný přípis s otázkou, jak se vůči němu zacho- vati mají.
Figarův Národuí divadlo národní divadlo
16 article
Po delším jednání intendant úsilovně po- žádal členy orkestru i sboru, aby žádným způsobem nezavdali příčiny k ně- jakému porušeni smlouvy a aby především vrátili se bezpodminečně k plněn převzaté povinnosti a vyložil delegátům poměr právni mezi výborem zem- ským a podnikatelem, jakoži smluvní právo intendance, pouči přítomné delegáty o tom, že konflikt mezi p. K Kovařovicem a mezi členy orkestru je v ni třn záležitostí Společnosti Národního divadla, do kteréž ani intendance ani zemský výbor dle smlouvy michati se nemohou, kte- rýmžto instancím jen přisluší nalehnati na to, aby se strany podnikatele plněny byly pod- mínky smlouvy a platné instrukce a doložil, že v tom případě, kdyby členové orkestru k po- vinnostem svým se bezpodminečně nevrátil a tím rozvázání smlouvy mezi orkestrem a sprá- vou divadla nastalo, že by intendant ve své působnosti v té příčině žádné opatření učinit nemohl.
Kovařovic národní divadlo
17 article
Rovněž poučil intendant přítomné o znění § 29. a 32. smlouvy a vyzval na konec, ano poprosil přitomné zástupce orkestru, aby se vrátili bezpodminečně ke svým povinnostem a takto zamezilí samovolné rozvázání smlouvy s jejich strany, poněvadž by v tom okamžiku. kdyby přestali býti členy orkestru Národního divadla, každá ingerence intendanta byla ne- Na naléhání intendanta konečně delegát orkestru prohlásili, že s těmřto pro- posicemi souhlasí a dále intendantovi rukou dáním slibili, že ve schůzi členů orkestru se o to přičiní, aby navrátili se nyní klidně ke svým povinnostem, načež prohlásil intenďant, že když tak učiní, že on vším úsilím o to pečovati bude, aby všem oprávněným požad a možna. kům se strany správy vyhověno bylo. Toto ujednání intendant hned sděli řediteli Národního divadla p. Gust. Schmo- ranzovi s výslovným přáním, aby se strany správy divadelní dalších podmínek prozatím kladeno nebylo. tel Jakkoliv ale správní výbor Společnosti Ná- rodního divadla nejen do 5 hodin, nýbrž do8 hodin v divadle očekával odpověď dotyčných těles, tato odpověď téhož dne ani správě ani intendantovi s dělena mebyla, nýbrž teprve druhý den v časopisech publikováno, že se členové orkestru usnesli, »že sicie hod l aj se vrátiti ke svým povinnostem, ževšak podKovařovicem nebudo působiti nikdy a nikde«. Následkem toho intendantovi správa di- vadla sdělila, že pokládá smlouvu se strany členů orkestru za rozvázanou a učinila veřejné vyzvání, aby se členově orkestru přihlašo vali, při čemž nikterak nemá se zabraňovati, aby členové bývalého orkostru znovu k působení své- mu u divadla se přihlásili.
národní divadlo Ná
18 article
Vzhledem k vylíčenému stavu věci poklá- dal intendant, přihližeje k ustanovení § 17. § 18. smlouvy, jakož i k § 11. instrukcí pro intendanta svou intervenci v této záležitosti za skončenou a musil správě. Národního divadla ponechati, aby ona sama se postarala o to, aby ustanovení 8 18. smlouvy a § 15. in- strukei pro intendanta bylo plně a nezkráceně vyhověno. Od té doby také ani zástupci správy Ná- rodního divadla ani se strany zástupeů orkestru a sboru neb technického personálu nebyla vznesena na intendanta žádost, aby dále o mí mezi orkestrem a správou se pokusil, k čemuž vždy v každém okamžiku byl ochoten. Správa Národního divadla podala intendanei sub. praes. 19. t. m. spis, v němž průběh svého jednání s orkestrem a společníky vyličila a žádá, aby jí povoleno bylo do přiměřené doby operní představení nepořádati s prosbou, aby podání to v celém obsahu zemskému výbor bylo sděleno a jednání správy divadla vzato na vědomí a aby bylo schváleno. Zpráva ta byla v sezení zemského výboru dne 20. t. m. přednesena a po debatě, delší dobu trvající, příjaty jednohlasně násle- dující návrhy: 1. Zpráva intendanta o sporu, vzešlém mezi správou Národního divadla a členy or- kestru, panského sboru a techinického perso- nálu, jakož i zpráva Společnosti Národního di- vadla v Praze o této věci a o opatřeních za tou příčinou učiněných, bere se na vědomí.
Praha národní divadlo správa divadlo národní di
19 article
2. Vzhledem k tomu, že spor ten jest zá- ležitostí vnitřní, na kterouž výbor zemský dle smlouvy ze dne 26. června 1900 a dle in- strukce pro intendanta ze dne 4. července 1900 přímého vlivu nemá, schvaluje zemský výbor postup intendantem zachovaný, a vyslovuje po- litování své nad tím, že přes veškeré smírné úsilí inlendanta a správy divadelní se nepoda- řilo spor tento dosud odkliditi. 3. Zemský výbor, přihlížeje k ustanoven SS 17., 18., 20. a 21. smlouvy,“ ukládá Spo- lečnosti Národního divadla, aby co nejdřive po- starala se o pravidelnou činnost orkestru a pan- ského sboru umělecky kvalifikovaného a o stří- davé provozování představení operních a zmoe- ňuje intendanta, aby Společnosti Národního divadla ke zjednání normálních poměrů vyměřil poměrům přiměřenou lhůtu, jakož i aby ve smyslu § 15. instrukce pro intendanta sobé v lhůtě té vyžádal výkaz o tom, že v orkestru i sboru nalezá se úplný počet náležitě kvalifiko- vaných členů, jaký smlouvou stanoven jest. + Včera odpoledne konala se v saloně divadelním důvěrná schůze společnosti Nároďního divadla. Přitomno hylo 30 členů. Ve schůzi byla podána obšírná zpráva o prů- běhu konfliktu a o jednání správy divadelni. K návrhu pana dra. Novotného, který oceni způsob, jejž správa divadla zaujala, byla jedno- hlasně přijata resoluce, v níž se úplně schvaluje postup správního vý- boru i presidia a vyslovuje se zvláštn uznání umělecké činnosti K. Kovařovice. O prů běhu jednání přineseme podrobnější zprávu.
Novotný K Kovařovic spo národní divadlo
20 article
+ Koncerty. V neděli a v úterý konaly se první dva symfonické koncerty stávkujícího orchestru a sboru Národního divadla. Koncert nedělní těšil s mimořádně velké návštěvě a stal se dějištém bouřli- vých projevů na prospěch stávkujících těles; v úter- ním návštěva již značně prořídla, takže celé řady prvního i druhého parketu zely prázdnotou, projevy sympatií opakovaly se sice stejně vřelé, nicméně jim ubylo již na intensitě. Jakési ochabnutí bojovn nálady se ohlásilo, třeba dosud jen poměrné, jak nesmělá předzvěst kýženého utišení.
národní divadlo
21 article
Není úkolem hudebního kritika referovati o de monstracích, byť se i v hudební síni a za předstí ranými uměleckými zájmy dály. A mimo vnější demonstrativní stránku není se stanoviska umění o obou koncertech mnoho pověděti. Mám snad znova ujišťovati, že vážím si tohoto orchestru jako souboru krásně sehraného, který v řadách svých a jmenovitě v znamenitě zladěné dechové harmonii čítá výborné umělce? Dal jsem svému přesvědčení výraz již mnohokrát. Tak zvláště za někdejší stávky orchestru. kteráž arci domáhajíc se snesitelných hmotných pod mínek existenčních, měla docela jinou povahu, nežli stávka nynější, z roztrpčenosti více méně oprůvněné. ale také z nakvašenosti dojista v důsledcích přepjat vzniklá; učinil jsem tak dále při zakládání filhar- monie a tím častěji poslední dobou, kdy orchestr uměleckou prací Kovařovicovou v divadle a širokého rozhledu vedením Nedbalovým ve filharmonii stoupal k dokonalosti stále větší. Řovněž o zdárném půve- ckém sboru, jeho svěžích hlasech a secvičenosti, kte- rou zejmena svému dlouholetému sbormistrovi panu Vyskočilovi děkuje, často jsem se již vyslovil. Mohu tudíž pouze konstatovati, že oba hudební sbory v pro- testních koncertech, kdež přirozeně záleželo jim uká- zati zdatnost svou v nejpříznivějším světle, stály na umělecké své výši.
Nedbalův Vyskočil
22 article
Orchestr hrál zvláště v prvním koncertu s ob zvláštním vzletem a obdivuhodnou vervou. Předne- sené skladby vesměs již od dřívějška byly mu běžny a orchestr osvědčil v nich setrvačnost tělesa uvy- klého vážnému studiu: v podání zřejmy zůstaly stopy práce předchozích dirigentů (ve »Vyšehradue Kovařovice, v Bizetově »Vlasti« a Haydnově oxford- ské symfonii Nedbala, ve »Vitavě« Čecha). V době klidné nepřenesl bych přes srdce, abych nepoukázal. kolik setřeno bylo s různých odstínů dřivějších zvláště s jemných podrobností Nedbalových a tu především opět v symfonické básni »Z českých ln- hův a hájův.« avšak vzhledem k pohnuté sitnaci. v níž orchestr se nalézal, a vzhledem k rychlosti. a jakou bylo mu ke koncertům přikročiti, uznávám plně jadrný celek výkonu. Mladistvému dirigentov p. Čelanskému, kterýž sám teprve nedávno s nej- lepé myšlenými reformami ve Lvově ztroskotal o od- boj operního členstva a rozeštvané části obecenstva i tisku, vyčítajícího mu příkrost vystupování, ne zbývalo většinou, nežli nechati se unášeti mohutným
Vyšehradue Kovařovic Bizetův Haydnův Nedbal Vitava Čecho Nedbalův Čelanský Lvov
23 article
proudem temperamentního orchestro. Ve druhém kon certě ukázal již více samostatnosti, jak ve volbě, tak v podání Dvořákovy D dur symfonie, kde se mu rythmicky pružné části dobře vyzvednouti dařilo. Za normálních poměrů požadoval bych, aby druhá věta byla k větší zpěvnosti — zvláště v primech — vypracována. Stejný smysl pro oheň rythmu projevi v Bendlové pružné, s francouzskou pikantností in- strumentované »Tarantelle«, která se již rovněž delší dobu jako předcházející skladba nehrála. Talent pana Čelanského nelze podceňovati, ni jisté rutiny, které již v dirigování dosáhl a pomocí níž lehce, s pravou pružností mládí přes oblíže i vlastní ne- hotovost se přenáší. Mužský sbor zapěl v prvním koncertě Novotného úpravu Smetanova sextetu »Rozmysli si, Mařenko- a Bendlův sbor »Svoji k svému«, jenž dožádán byl bis, ve druhém koncertu Křížkovského »Utonulou«a »Na Prahu« od V. J. Veila. Přednesy vyznamenávaly se energií a přesností. Tolik po právu o výkonné stránce koncertů. Co se samého sporu týče, vzdal oval jsem se od počátku jakéhokoli zasáhnutí, jsa přesvědčen, že čím více prostředníků mezi rozvaděné se mísí, tím obtížněji dochází ke shodě. Doufal jsem, že orchestr a druhdy oblíbený jeho dirigent najdou se v tom, co jest obou společným cílem: v umění. Že pro lásku k tomu umění ustoupí každý tam, v čem pochybil. Že sejdou se, vážíce si navzájem své umělecké hod- noly. Vždyť na jedné straně stojí jeden z nej- přednějších našich skladatelů, muž, který se ujal vesla naší zpěvohry za cíly nejčistšími, a který již dnes, jak se jednomyslně uznává, zvýšil repro- dukční úroveň ústavu sobě svěřeného, na druhě umělecky vyspělý soubor. vědomý svých úkolů. Do posledního okamžiku doufal jsem ve smír a víta bych jej i nyní a vždy s největší upřímností.
Bendl Čelanský Smetanův Mařenka Bendlův Veil Praha Dvořákův D dur
24 article
Bohužel zdá se, jak se věci vyvíjejí, že překročen jest již bod, kdy smír byl ještě možným. Zodpo- vědnost padá na ty, kdož houževnatě utkvěli podmínce: buď orchestr, buď Kovařovic. To zna- mená úplnou rozluku. Kdyby správa divadla obětovala Kovařovice, obětovala by nejen umělce, od něhož národ ještě zdárná díla může očekávati, nejen disciplinu kapelnickou, nýbrž autoritu svou vlastní a každého svého nástupce. Pro- vedla by sama na sobě harakiri a zanechala by po sobě v ústavě hnisající ránu, na níž by organismus našeho Národního divadla tak dlouho trpěl, až by vzal za své. Splnitelnost podmínky — odstranění Ko rařovice — je vůbec myslitelna teprve tehdy, až by také padla současné nynější správa. Ta však, zda se, přišla s tolik pracovní chutí a životní energií, že nehodlá ustoupiti prvému nárazu. Přestojí-li dnešní krisi, je to pro ni zkouška ohněm, vyjde z ní jen utužená. Právě však proto, že heslo »My pod Ko- vařovicem již nikdy nehrajem« má důsledky tak dalekosáblé, bolí mne to vyhnání sporu na nejzazší hrot, z něhož nekyne možnost míru. Bolí mne pro mě ryzí sympatie k orchestru i sboru, jehož dobro si jen přeju. Avšak jsou-li již kostky vrženy, nastou- pí-li skutečně krajní důsledky, pak nastává oné části veřejnosti, jež udržovala v stávkujících mylné naděje, také povinnost zabezpečiti osamocenému orchestru možnost, aby ve svém celku se udržel a rodinám svým mohl poskytnouti existenční podmínky. Není pochyby, že Praha pro rozkvět svého hudebního ži- vota potřebovala by samostatného orchestru symfo- nického. Dosavadní zkušenosti byly však smutné. Kdyby nyní podařilo se otázku rozřešiti, mělo by i z této smutné, velmi smutné aféry prospěch umění. A prospěch umění je tím, oč všichni bojujeme a po čem jen toužíme.
Kovařovic ko Praha
25 article
+ Třetí symfonický koncert býv. orche stru a sboru Národního divadla koná se dneso 8. hodině večerní na Žofině při stolech s progra- mem: Oddělení I. 1. Rozkošný, ouvertura »Svatojan- ské proudy.« 2. Křížkovský, Vesna. Sbor. 3. Chvála, Sousedské pro kvartet. 4. Smetana, Věno. Sbor. 5. Dvořák, Slovanská rhapsodie. 6. Lev. Česká mu- zika. Sbor. — Oddělení II. 7. Smetana, Vitava. Syml. báseň. 8. Novotný, Starosvětské písničky. 9. Weis, České tance. 10. Bendl, Svoji k svému. 11. Bizet, Patrie. Koncert diriguje opět pan L. V. Čelanský. — Lístek pro 1 osobu platící po 1 K, rodinný (3 osoby) 2 K, lože (4 osoby) 5 K, každá přespočetná osoba v loži platí 1 K. + Česká hudba. Měsíčník, věnovaný české hudbě vůbec, zpěvu solovému i sborověmu, jak svět- skému, tak církevnímu. Pořádá Alois Strébl, ře- ditel chrámové hudby, tiskne a nakládá Adoli Švarc v Kutné Hoře. Ročníku VII. čís. 2 v nově úpravě má obsah: Čajánek V.: Já jsem ten rytíř z pohádky (sol. píseň s prův. piana); Rihovský Voj- těch: Scherzo (piano); Haak Karel: Hudba i tanec (sbor); Strébl Al« Pantáta ze mlýna (smíá. sbor); Macan K. M.: Offertorium (sbor církev.). 4 kor. na půl leta. Hudební květy. Redaktor, majitel a vyda- vatel Karel Weis v Praze. Uplný soubor dosu neznámých písní lidových ze všech krajd českých. + První koncert hudební konservatoře, ustanovený původně na den 14. března 1901e 7. hod. večerní ve velké síni Rudolíina, bylo nutno přeložiti na den 13. března 1901. + Zpěvácký spolek »Bořivoj« v Lomnici n. Pop. pořádá za spolaúčinkování př. Vil. Pomezné a p. M. Hlaváce koncert v neděli dne 24. února 1901 ve dvoraně hotelu p. Reháčkova. Začátek v 8 ho- din večer-
Rozkošná Svatojan Křížkovský Smetan Dvořák Vitava Novotná Weis Bendl Bizet L V Čelanský Strébl Švarc Rihovský Karel Macan Bořivoj Pop Kutná hoře Praha český . + první Lomnice Pomezná národní divadlo Patria Český hudba zpěvácký spolek oddělený I . 1 Čajánek V Stréblishing Al Offertorium
26 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Společenstevní nemocenské po- kladny pomocnické a jich úpadek. Píše mag. komisař F r. Kafka. (Dokončení.) Mimo to jsem přesvědčen, že i kdyby právo regressní společenstevním pokladnám přiznáno bylo, neměla by ani exekuce politická ani soudní ve velkém množství případů žádoueího výsledku z toho jednoduchého důvodu, že exekut nemá svrchků zabavitelných. Konečně pak vzrostla by nejen pokladnám ale i živnost. úřadům značnou měrou neplodná mnohdy agenda, jež měla by v zápěti zvýšení výloh správních. Z důvodů výše uvedených nedoporučujes stanovení bezpodminečného přísného práva re- gressního pro pokladny společenstevní, nýbrž mělo by se omeziti pouze na ty případy, kdy zaměstnavatel vůbec opomene povinnost svoji přihlašovací, ježto skutkem tímto vzešla pokladně effektivní škoda. Přistoupí-li pak k omezenému tomuto právu regressnímu přesné stanovení lhůty přihlašovacl a odhlašovaci, není pochybnosti, že takto upra- vený řád živnostenský značně by přispěl ke zlepšení nynějšího stavu pokladen.
Kafka
27 article
Mluvi-li se ve zmíněné brožurce o »Př- živnícich« nemocenských pokladen, odpovidám k tomu, že stoupání nákladů ošetřovacích ve veřejných nemocnících neb sazeb lázenských stojí v přímém poměru ke stoupání životních potřeb vůbec a proto již předem připomínám, že stanovení percentuální výše pojistných pří- spěvků dozná časem změny, zejmena však jest nutno stanovy tak poměrům přizpůsobiti, abyk určení výše příspěvků pojistných a stanovení podpory nemocenské nebylo potřebí žádati z změnu stanov, nýbrž aby bylo vyhraženo pou- hému usnešení valné hromady od případuk případu, kdy jest třeba příspěvky pojistné zvý- šiti za dosavadní podpory nemoc, aneb příspěvky snížiti a podporu zvýšiti aneb konečně podporu zvýšiti za dosavádních příspěvků, ježto mám za to, že valná hromada nemocenské pokladny po případě úřad dozorčí mohl by tak v čas za brániti klesajíeímu stavu pokladny.