ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 bb612690-70b5-11dc-bdc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 36 celkem · entity: person 140, org 16, place 51, work 8
1 masthead
4. dubna 1903
2 masthead
řiloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 93.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Literatura sexunlní. 22— Není tomu ještě mnoho let, co vládla podivná literární pruderie. Ne že by byla ne vycházela literatura pikantní, obscénní, frivolní pornografická a jak slovou ješté všechny ty jemné odstíny tohoto druhu duševní tvorby: ale oficiálně bylo nad ní vyřčeno anathema. Knížky o »taj ných« nemocech nabízeny obaleně v tajemnýeh inserátech, umělecky ubohé a i obsahem spíše sprosté než lascivní obrázky a povídky prodávány podezřelými individuy turistům na velkých křižo vatkách evropských měst, »Chevalier Faublas« »Poučení o neplodnosti«, »Denník markýzy Du- barryovy«, kolportovaly se pod rukou jako dů- věrné tajemství a humoristické obrázkové časo- pisy byly pravou chudobkou nevinnosti proti dnešní produkci téhož druhu. Pruderie stala se modou, nahé tělo v umění, každá narážka na pohlavní život v literatuře i vědě, pokud určeny byly veřejnosti, byly pokládány za prohřešen a poklesek, ofieiálně za zapovézený sice, ale tím lákavější požitek potají. Touto pruderií trpěly těžce umění, literatura i věda, o vychování mládeže ani nemluvě. Při šel však čas, že hráz byla protržena, nastal nový proud a nově myšlenky zjednaly umění, litera tuře i vědě volnost. Dnes otizky týkajícíse života pohlavního, vybojovaly si své právo jak v krásné literatuře, tak ve vědě určené k po- učení širokých vrstev a nabyly svého práva ve veřejnosti vážnosti, s kterou jsou probírány a účelem, kterému uvažování o nich má sloužiti.
Chevalier Faublas evropský město
7 article
Ustálilo se přesvědčení, že ne věc sama, o které se jedná, je nemorální, ale že jím může být způsob, jímž se o ní jedná a účel, pro kterýje vykládána. To, co dřive chtělo býti tajným drá ždidlem, skrytým požitkem, stalo se na plném denním světle prostředkem k poučení lidí, po stránce hygienické, esthetické — a hlavně i mra- vní. Do jaké míry všechny ty příručky o nemo- cech pohlavních, o soužiti manželském, o krásí a složení lidského těla, o různých plemenech lid ských a všechny ty romány řešící sociální i ethi cké problemy pohlavního života, plní v skutku úkol, který si vytkly a do jaké míry nutně též škodlivými vlivy se projevují, o tom dalo byse mnoho uvažovati, jisto však jest, že volnost v těchto látkách a otázkách, jich vážné a účelné projednávání, je pokrokem duševního života směřujícím k větší opravdovosti, upřímnosti a po- ctivosti ve společenském soužití. Tyto tendence však vyvolaly nový, zvláštní druh literatury: sexualní pseudovědu a pseudo poesii. Německý knižný trh je dnes zaplavo- ván tlustými svazky takové literatury, kteráz vědeckých knih, z básní, románů, illustrací, re- produkcí sestavuje na pohled vědecké spisy neb produkty moderní prosy a moderního verše, jež jsou nejtypičtějším dokladem, jak nejušlech tilejší heslo v špinavých rukách se může změ niti za štít nejmizernější pornografieké literatury
8 article
Vycházejí dějiny prostituce, úvahy o pohlavním životě v Turecku, o středověkých mučidlech, romanopiscích osmnáctého věku, jež nejsou než řadou nahodile slepených lascivních citátů, pro- mísených účelně přiostřenými vysvětlivkami, jež svou zdánlivě vědeckou chladností mají vyzdvíh- nouti ještě dojem ličení. Jiný druh této literatury jsou překlady vskutku vědeckých neb uměleckých starých knih, jichž úprava a způsob vydání svědčí však, že nakladatel nebyl ani na okamžik v pochybách, kde najde hlavní kontingent svých odběratelů. Indická kniha Kamasutram je jistě pro lékaře a sociologa právě tak cenná, jako Krafft Eblingova Psychopathia sexualis, ale obojí jistě nemá účelem státi se běžnou četbou šin- ších vrstev. Právě tak i umělecké publikace nejvážnějšího druhu v rukou nakladatele speku- lanta mění se v podezřelé vnadidlo. A obojí tento druh literatury, sexusln pseudověda a pseudopoesie, i vážné vědecké knihy a umělecká díla, širším vrstvám s pokout- ním účelem podávané jdou s nesmírným úspě- chem na odbyt, jsou zlatým dolem svým nakla- datelům a převyšují svým vlivem, zvlášť sug- gescí k imitaci, daleko blahodárný vliv oprav dové a účelné literatury toho druhu. Máme se snad proto vzdáti volnosti pracn nabyté, a nastavět pomocí paragrafů ochranné hráze proti modernímu proudu, pořídit plenty fikové listy? Bylo by účelnější místo toho upevnit a připravit mladé duše účelnou výcho- vou tak, aby vedením vychovatele, jemuž důvě- řují, našly ve vlastním nitru pevné opory a do- vedly vzdát se nabízených dráždivých požitků pseudoliterárních a pseudouměleckých, před ni- miž je jinak neuchrání sebe ostřejší kázeňský řád a později sebe účinnější policejní předpisý proti pornografické literatuře.
Kamasutram Eblingův Psychopathia Turecko
9 article
České spisy- Josef Holeček, Zájezd na Rus. Nákladem vlastním. Zajímavé vyličení současných poměrů ruských, o tamním společenském a státním životě na základě vážných studií, ale pěkně a poutavě vy pravované beze suchopárně učeného aparátu. Zvláštní pozornost věnuje autor činnosti a vlivu cizích živl na Rusi a pokusech, podniknulých v poslední době obmeziti je. Autor hledí na poměry zcela samo- statně, pronáší úsudek o tom, co viděl, v knize není nic vyčteného. Forma cestopisu, již autor volil, dává pěkný rámec osmi kapitolám, z nichž poslední n nejobsáhlejší »Vysoké hráze třeba«, zasluhuje zvlášt bedlivé pozornosti českého čtenářstva. * Alois Jirásek. U nás. Nová kronika, kniha III. Osetek. Sebr. spisy sv. XXX. Nakl. J. Otto Cyklus »U náse náleží k nejvýznamnějším pracím bohatého díla autorova. Je to skutečná kronika ve formě ryze umělecké, znázorňující čtyry první desíti- letí devatenáctého věku, dobu poznenáhlého křísení a mohutnění národního ducha, dobu, již autor zná jako nikdo jiný a tak mistrovsky dovede líčiti idyl- lický život českého venkova. Krásná, ryzí, jadrná řeč slaví Jiráska mezi nejlepší mistry české prósy Vypravování má dokonalou plastiku a je proniknute tak intimní poesií, že uchvacuje.
Holeček Jirásek svatý . XXX Zájezd Rus
10 article
* Jaroslav Vrehlický, Hudba v duši Třetí vydání. Souborné vydání, sv. XLVII. Nakl. J Otto. Kniha serenad, ghazet, ballad atd., ob divuhodné rozmanitosti a dokonalosti forem, zvuč- ných zvonivých rbytmů. Tu a tam ještě trocha tiché melancholie, ale jeví se i vzpružná energiie, opětná chuť k životu, jaré sebevědomí a ze všeho vyplýva- jící jasnější tón, veselejší názor života. Básně, stare nyní nejméně dvacet let, z doby nejintensivnější tvo- řivé činnosti básníkovy, obrážejí tehdejší duševní živol autorův, jenž s oprávněným sebevědomím hledí na velké dílo, do té doby vykonaně. *Sofie Podlipská, Paměť a smrt a jině novelly. Sebrané spisy sv. VI. Nákladem »Uni e« Čtyry kratší povídky »Paměť a smrt«, »Z doby stolo hybů«, »Vyhlídka do pekla« a »Černá pavlač«, rázu poněkud mystického, romanticky tajemného, jenž pro niká osobu zajímavého děje. Mystičnost dokonale odpovídá povaze osob, s láskou odpozorovaných charskteristicky vylíčených, vyplývajíc z duševníhe jich živola a názoru. Vypravovány jsou povídky svěže, pro středí líčeno malebně a názorně. * Jaroslav Janeček. »Před branou vyšších světů«. Psychické síly člověka. Nakl. Jos. R. Vilí- mek. Autor prozrazuje již cítáty z Flammariona A. N. Aksakova, že jest přivržencem moderní telepatie jež o zjevech zábadných a nynější vědě dosud ne- rozlučitelných pojednává zcela systematicky, uvá dějíc v soustavu záhadně úkazy jakožto zjevy nevidi- telného světa. Pojednává o světě nižším a vyšším o osobním »já« v poměru k oběma světům, o evo- luci ducha, o neviditelném světě, proč přicházíme na svět?, jest život po smrti? o vědě a náboženství o tradici starých národů o světě duchovém, o úsud- cích starověkých filosofů, o tradici lidové, přirozeném a nadpřirozeném a o zázracích. Kniha je zajímavá. plná pěkně vybraných dokladů.
Vrehlický svatý . XLVII Sofie podlipský svatý . VI Janeček Aksakův Uni e Flammarion A . N
11 article
* Dr. Z. Nejedlý, »Dějiny české hudby« Illustrované katechismy naučné, red. V. J. Pro- cházka, sv. 8. Nakl. Hejda a Tuček. Auton pokusil se podati první dějiny české hudby od do předhusitských až na naši dobu. Rozumí se, že největší čásť věnována tvůrci nynější české hudby. Avšak velmi zajímavé podrobnosti obsahují i kap toly »Doba předhusitská«, »Doba české reformace“, »Doba literátských bratrstev« a »Doba protirefor- mační«, svědčící o pečlivém studiu. Látka zpraco- vána přehledně a knížka pěkně se čte. Jest opatřena podobiznou Bedřicha Smelany, četnými illustracemí v textu a notovými přílohami ukázek nejstarších českých písní. Z českých listů.
Nejedlá Hejda Tuček Bedřich Smelana
12 article
* Z »Českého Učitele« se dovídáme, jak často ještě učitelé, zvláště mladší, dávají se sváděti agenty cizích firem ke koupi knih na splátky a uvrhují se tím do trapných nesnází. Nelze dosti varovati před tímlo druhem podomního obchodu, jenž literární trh poškozuje a odběratelům neskýtá nijaké výhody. V témž listě ještě jiná zajímava zpráva: Okresní školní rady některé koupíly celé partie obrazů »Pro školu a dům« svým časem úřadně doporučovaných, ač s malým úspěchem a posílají je školám i mezi děti na rozdanou. Doufejme, že bude se totéž díti s pomůckami od českých firem vydanými. * V »Přehledu« jsou sestaveny pozoruhodné cifry o »vládní přizní české a německé universitě v Praze«. Po álek učiněn s fakultou medicinskou jíž tu objevuje se veliký rozdíl mezi dotacemi česk a německé fakulty — na či prospěch, netřeba po- dolýkati.
Praha okresní školní rada
13 article
* V článku svém, v »Naší době« otištěném »Vznik mylhu o Leviathanovi« dochází B. Hrozný k závěru, že něklerá tvrzení Delilzschova v známe přednášce o Babelu a Bibli nejsou správná: ethický monotheismus israelský nebyl přejat z Babylonu, také není dokázána souvislost mezi zákonem sinai- ským a nově nalezeným kodexem Hammurabovým. Faktem je pouze, že se starozákonní monotběism halil často v babylonský mythologický šat, a že isra elská idea boha zákonodárce, — ne vša samo de satero přikázání — je původu babylonského. * V »Osvětě« K. Kálal, jehož články novým svět- lem osvětlují poměry v Uherském Slovensku, popi- suje v článku »Maďarská spravedlnost«, soudy se slovenskými muži z poslední doby a podává ukázky z jednání, z řečí státních zástupců a ze soudníci nálezů, jež dokumentuji živě systematický a krulý postup maďarisační na Slovensku. V témž čísle »Osvěty« J. Mikeš podává jako stať z nejnovější ru- ské literatury studli o Leonidu Andrejevovi, rozbí- raje podrobně jeho povidky.
B Hrozná Babel Hammurabův K Kálal Andrejev Babylón Slovensko
14 article
Slovanské spisy
15 article
* Nové publikace V. A. Franceva. Horlivý badatel v oboru česko-ruských literárních a vědeckých styků. docent varšavské university, Vladimír Andrejevič Francev, liší se od ostatních ruských slavistů tím že se neobmezuje starými, dávno zakončenými pe- riodami slovanského písemnictví, nýbrž sleduje jeho současný rozvoj a sbírá pracně od počátku XIX. stol jednotlivé kořínky, z nichž ponenáhlu vyrostly ny- nější vzájemné styky slovanských národů, českého a ruského zviaště. O jaho htavním díle, Ovepka n neopin vemckalo nospoztenin, jež vyšlo tiskem ve Varšavě 1902 a došlo jako výdatný pramen při studiu česko ruských styků zaslouženého ocenění také již ve Francii (prof. Legerem), referovávo na tomto místě již toni. Od te doby vydal prof. Francev nové tř brožurky, z nichž dvě věnovány českým překladům a kritikám ruských básníků, třetí slovanské biblio- grafii. Jsou to spisky: H. B. T'oro , vemcoi anre paryp; Vemekie nepenou upomsnexeniňt B. A. MKy KOBCO a B. T. y In. Poccifeka Akateni Podobně, jako r. 1899 za jubilea stých narozenin Puškinových, pisatel zpracoval loni za jubilea Gogo- lova a Žukovského podrobný materiál, nasbiraný v českých knihovnách, o tom, jak a kdy se Čechové seznamovali s plody obou ruských poetů, jaký jim přípisovali význam a jaký asi vliv měli na literaturu českou. Stati vyšly původně ve sbornících, vydaných na počest obou básníků a potom ve zvláštním vydání.
Francev Andrejevič Francev profesor Leger H B Puškinův Žukovský Čecho Varšava Francie mka KOBCO
16 article
Výsledek bádání o Žukovském v české lite- ratuře jest dosti chudičký. Žukovský jako roman- tik, jdoucí ve šlépějích romantiků západních, zajímal české literáty, obeznalé se západním písemnictvím, ovšem méně, než Rusy, pro něž má Žukovský veliký význam též jako tvůrce krásné básnické formy. Ša- fařík znal Žukovského již r. 1826 a Palacký seznámi se s ním osobně v Lipsku 1827. První český překlad z Žukovského náleží však Fr. L Čelakovskému, který r. 1834 uveřejnil v „České Včele“ jeho Pohádkuo králi Kojatovi. Pisatel vypočitává pak podrobně další překlady z Žukovského, životopisné a kritické stati o něm a končí básní Sv. Čecha, věnovanou literárnímu významu Žukovského, kterou otiskuje v českém ori- Mnohem hojnější jsou zprávy o Gogolov v české literatuře, jež v olisku ze Sborníku ruské Akademie zabírají 37 stran veliké osmerky.
Žukovský Rus Palacká L Čelakovský Čecho šo Lipsko Francie Žukovský Český včela
17 article
Z Čechů, kteří se s Gogolem seznámili osobně, prvý byl Šafařík, u něhož si Gogol vypůjčil r. 1839 někter sbírky slovanských národních písní. Téhož roku Go- gol četl již Šafařikovy Starožitnosti a píše o nich Pogodinu s nadšením. Žena Šafaříkova, Julie, byla pak prvou překladatelkou Gogolových povídek do čestiny (někdy kolem r. 1839). Osudy těchto překladů nejsou však pisateli známy. Prvý tištěný překladz Gogola náleží K. V. Zapu, jenž uveřejnil r. 1839 v „Květech“ Tarasa Bulbu. Veliká část studie věnována pak Havlíčkovi jako překladatelia ceniteli Gogola. Jest pozoruhodno, že Havlíček ještě r. 1843 uznává ze všech ruských spisovatelů jediného Gogola; všechny ostatní, nevyjímaje ani Puškina a Lermontova, pokládá za „imitatorum pecus“ (stádo napodobitelů). A ruská literatura měla v tu dobu přece již vedle Puškina a Lermontova také Griboje- dova, Žukovského, Krylova kromě celé řady lyriků, jichž význam v oné době byl nepopíratelný. Unáhlený Havlíčkův soud o předchůdcích Gogolových, jejž si pisatel vysvětluje nedostatečnou jeho znalostí ruské literatury, odčiněn však přesným vystižením významu Gogolova a rozšířením jeho spisů v dobrých českých překladech, pořízených z veliké části přičiněním sa- mého Havlíčka. K brožuře přiložen snímek Haviíčkova rukopisu překladu jedné části Mrtvých Duší.
Čecho Gogol Šafařík Šafařikův Julie Gogolův K V Zap Tarasa Bulba Havlíček Puškin Lermontov Griboj Žukovský Krylův Haviíčkův Havlíčkův
18 article
Jiný snímek podává věrnou reprodukci několika řá- dek, jež Gogol za své návštěvy v Českém Museu 17. srpna r. 1845 napsal Hankovi do památníku. Slova ta zní v českém překladě: Gogol přeje Václavu Vá- clavoviči (Hankovi), aby zde byl zrovna ještě 46 let (na doplnění celé stovky) zdráv, pracoval, tiskl a vy- dával na slávu slovanské země a taktéž laskavě vílal všechny k němu přijíždějící Rusy, jako mne. V další části spisku vypočítávají se v časovém pořádku všechny různé překlady jednotlivých plodů Gogolových a jimi vyzvané kritiky a recense, jakož i samostatné studie o životě a literární činností Gogo- lově až do posledních let. Při Revisoru zazna- menáno, že se na prknech prozatímního divadla obje- vil poprvé r. 1865 a v Národním divadle r. 1891. Spi- sek končí dojmem, jaký na české obecenstvo způso- bila Gogolova smrt r. 1852 a básní Vrchlického, vě- vanou ve sbírce „Dojmy a rozmary“ geniu Gogolovu Třetí brožura týká se korrespondence mezi ru- skou Akademií a knihkupeckým příručím Václavem Dundrem (brartem známého z Českého Musea Josefa Dundra), zaměstnaným v létech třicátých v knihkupectví Venediktově ve Vídni. V. Dunder, ač neměl nijakého předběžného vědeckého vzdělání, na- bídl se Akademii, že vydá podrobnou bibliografii všech slovanských literatur od r. 1475 počínaje a Akademie na pouhé tolo oznámení vyznamenala ho stříbrnou medaillí, což způsobilo zlou krev u pražských slavistů a to lim více, že táž Akademie neměla v tu dobu ješte
Gogol Hank Václav Vá Rus Gogolův Goga Vrchlický Dundr V Dunder Vídeň prozatímní divadlo obbýt národní divadlo Český muzeum Venediktov
20 article
ani tušení o významu Jana Kollára a Jos. Jungmanna Dunder ovšem slíbené bibliografie nenapsal a Aka- demie na zakročení Šafaříkovo (prostřednictvím Kep- pena) přerušila s ním brzy na to všeliké styky. Spisek tento ukazuje na novo, jak nedostatečné byly ještě v třicátých letech minulého století styky mezi Ruskem a západními Slovany a jaké práce bylo třeba, aby se rozrůzněné větve slovanské lípy aspoň jakž takž na vzájem seznámily. Do dokonalé známosti máme však i nyní ještě daleko. J. Hbý. * Přislowa a přislowne hrónčka a wu- slowa Hornjelužiskich Serbow. Zběral a zhromadžil Jan Radyserb Wjela. Dorja- dowal a wudal dr. Ernst Muka. Budyšin. Z na kladom dra. E. Muki. 1902. Str. 314. Cena 6 K. Sbírka lužíckých přísloví vyšla z tiskárny Smo- leřovy v Budyšíně nákladem vůdce lužických Srbo dra. Arnošta Muky, professora gymn, ve Freibergu v Sasku. Obsahuje 9126 přísloví, pořekadel a úsloví. která sbíral snažně po 60 let učitel a spisovatel Jan Radyserb Wjela, nyní 82letý, byv k tomu povzbuzen již r. 1840 slavným Smoleřem. Professor Muka sbírky srovnal abecedně a rozdělil na tři oddíly, na příslov nerýmovaná, rýmovaná a na úsloví přirovnávací Zpytatelé slovanské duše uvítají povděčně záslužné dílo. Maně vybíráme některé ukázky.
Kollár Jos Jungmann Dunder Aka Šafaříkův J Hbý Přislowa Jan Radyserb Wjel doktor Ernst E Muki Muk Kepa Rusko Budyšín Freiberg Sasko Slovan Hornjelužiskich Serbow Smoleřův
21 article
České kozy mají lůj za ušima. Český větřík nám nosí jižní vedro. Český větřík nám přivádí zpěvavé ptáky. Čechami i Saskem prošel a nezmoudřel. Ani Lipsko aní Praha ti nedají ducha, přijdeš-li bez hlavy. Bůh nás chraň před Švědy ! Bůh uživí Němce. třeba srbským chlebem. Čerti jsou čerti, jak v Něm- cích tak v Srbích. Do Prahy pro pravdu chodit, byly cesty trnité. Drážďan dojdeš dříve než Prahy. Dělnou ruku vítají v Srbsku i v Němcích. Chce-li čert zničiti srbskou ves, nasadí Němce. Kde chce satan Srby dříti, Němce jim do vsi vsadí. O vánocích šel do Němec a o letnicích již neměl doma — srbského jazyka. Jidáš byl žid a žid je jak Jidáš. Každý kal je Němec, ale každý Němec není kat. Lípa voní bez díku. Lipa na vsi praví: hrejte v reji kolem mne. Matčino poučování je domácí mše. Němci a Češi se snesou jak obeň s vodou. Němci jsou v Srbích jak v pohance myší neřád. Německý žebrák také srbský chléb jí. Jen kdyby moci dost měli, dnes ještě Husy by pálili. Nepalte Husův, nebudou husitské vojny. Sasům je na škodu, když jejich kníže za Polskem jezdí. Srbské juny král rád na koně sází. Směje se jako Němec na koláč. To nejsou Čechy! Ten zná Čechy i Lechy! Tři židy strě do pytle a třes: vždy bude navrch podvodník. Bulik šel do Mišně a vůl se vrátil. Jedno je, musí-li daně do P'rahy nebo do Drážďan. Se srbskými ústy můžeš přes Polsko i Rusko. Vyšívaný čepec — hezká Srbka. Včera Srbka do měsla, dnes už Němpula. V Praze sice pobyl, ale rozumu nenabyl. Uřezati někomu uši jako Švědové popovi v Chrosticích. Ve starém Srbsku nikdo nebyl žebrákem. Žádný lid není věrnější králi než Srbové. Zajímavá slovanská kniha doporučuje se do knihoven našich středních škol. Adresa nakladatele Prof. dr. Ernst Mucke, Freiberg v Sasku.
Němec Srba Vánoce Jidáš Čech Hus Husův Sas Bulik Srbka profesor doktor Ernst Mucke Čechy Lipsko Praha Německo Drážďany Srbsko Polsko Rusko Freiberg Sasko
22 article Ze slovanských Histů.
Ze slovanských Histů. * »Huna« seznamuje své čtenáře se zajímavou institucí, s tak řečenou národohospodářskou kolonií bakinského gymnasia Alex- andra III. Přímý podnět k tomu zavdala změna středoškolské učební osnovy fuské a jmenovitě mi nisterstvem osvěty právě konané porady, kterak uvésti v život zásadní přijaté pravidlo, že školní vzdělání nemá odcizovati od přírody, ale naopak napomáhati sblížení. Co zatím povolané kruhy pra- cují o normách, jež k nejbližším prázdninám mají býti zaslány všem ředitelstvím středních škol, u slře- diska ruského naftového průmyslu působí již o r. 1898 instituce, která v praxi předstihla jaksi ny. nější s ahu ministerstva a poskytla cenné pokyny. Bakinskému řediteli gymnasia zželelo se osudu sludu- jících, kleří byli nucení tráviti prázdniny v nesnesi- telné výhni naftové metropole a hodlal zříditi pro ně feriální osadu. Myšlenka padla na dobrou půdu a z osady vzniklo celé zřízení s vlastními polnostmi. lesy, zabradami, cihelnami atd. s plným zařízením. Jakmile se otevře jaro, bakinské gymnastum stěhuje se do svého letního sídla, do vst Kusar, vzdálené od Baku 167 verst. A zde počíná pro mládež nový život. Studující pokračují nejen ve studiu svých klassiků, ale zkoumají pálně otevřenou knihu přírody. zabývajíce se hospodářskými přacemi — sečou, čisti a vysazují les, lepí cihly, sadaři, slovem pracuji větší část pěkného dne na volném vzduchu. Práce je mírná, podobá se spíše zábavě, u menších žáků hře. Rozsáhlé pozemky daroval ústavu stát. ostatní prostředky sešly se dobrovolnými dary. Tak jistý bakinský boháč ruský vystavěl na vlastní groš budovu pro 100 žáků-kolonistů. Prvotné zařízení vyžadovalo 48 957 rublů. Po dobu svého trvání ústav tento spotřeboval 140.000 rublů.
Hun Bak Alex
23 article
Jeden chovanec průměrně stojí 27—31 rublů měsíčně, což je ovšem při úplném pohodlí, jaké ústav posky. tuje, částka směšně malá. K tomu nemajetní jsou úplně osvobozeni. Když ústav byl založen, nebylo ještě bakinsko-derbentské železnice a kolonisté musili cestovati na společných povozech, při čemž přeno- covali ve stanech pod širým nebem. Rozumí se, že ve všech pracích, jak na poli, v lese, v zahradě, tak i při soustruhu, ve fotografické dílně atd, žáci jsou vedeni svými professory. V příhodných dobách konají se také vycházky po malebném okolí Kavkazu. Není divu, že chovanci s radostí vzpomínají na chvile zde strávené a že bakinské gymnasium jeví pro ně ne- obyčejnou přítažlivost — čítáť mnohem více než 1000 žáků!
Kavkaz
24 article
* Ve druhé polovici března zemřel poslední zá- stupce staré malířské válečné školy ruské P a ve Osipovič Kovalevskij, pohlížející na výjevy válečné s povýšeného stanoviska esthetického bez oněch protestů v zájmu lidskosti, které do tohoto oboru malfřství vnesl proslulý Vereščagin. Hlavní látku poskytla mu poslední rusko-turecká válka zejmena cení se jeho obrazy »Stab 12 sboru v Bul- harsku« a »Dvanáctý říjen roku 1877«. Z posledních jeho prací byly illustrace k románu Tolstého »Vojna a mír«. Zvláštního mistrovství dosáhl ve zobrazování koní. V létech 90tých byl jmenován ředilelem váleč- ného oddělení na umělecké akademii petrohradské. jejíž professorem byl od r. 1881. Neobyčejný úspěch »Wesela« Wyspianského udržoval krakovské obecenstvo ve stavu horečného očekávání až do konce prvního aktu nové jeho práce »Wy wolenie«. Pak dostavilo se zklamání, tak že při druhém představení divadlo bylo poloprázdně. Pěk nému úspěchu těší se »volné divadlo« pí. Zapolské založené při vlastní její dramatické škole. Repertoii tvoří práce Maeterlinekovy, Goncourtovy a j. Z pol ských sehrány úryvky z »Piasta» Tetmajerova. Slavjanin.
Osipovič Kovalevskij Vereščagin Tolstý Wyspianského Maeterlinekův Goncourtův Piast Tetmajerův
25 article Z olzích revuí.
Z olzích revuí. * »La Revue« podrobuje analyse nové dram M. Gorkého »Na dně«, jež v brzku vyjde i v českém překladu. Referent Savič mluví o neobyčejném úspě chu nové práce M. Gorkého na Rusi, v Německu i ve Francii. *»La Plume« uveřejňuje zajímavá mínění francouzských umělců o otázce, je-li umělecká výchova obecenstva nutnou. Mezi odpovědmi velmi zajímavými jsou Rodinova a Mirbeauova. * »Bibliothěgue universelle« otiskuje »Souvenirs d'un Slavophile« z pera vzácného přítele našeho L. Legera. V těchto vzpomínkách vypráví znamenitý Slavista, jak byl přiveden k tomu, pěstovati slovanské jazyky. Byl od jakživa zaníceným filologem, ale pěstoval jen románské a germánské řeči. Jednou náhoda zavedla jej do kostela v Montmorency, kde slouženo rekviem polské kolonie za padlé av vyhnanství zemřelé Poláky. Jedna z přítomných Polek považujíc Legera za krajana, nabídla mu, aby zpíva z jejího zpěvníku. Zvuk i tvary polské se mu tak za libily, že téhož dne vypůjčil si v knihovně slovník polský. A za polštinou pak došlo na češtinu, ruštinu a oslatní slovanské jazyky, v jichž oboru získal s L. Leger nesmírných zásluh *»Rassegna nazionale« všímá si po slední dobou dosti horlivě slovanských věcí. V po sledním čísle rozepisuje se o účasti Černé Hory v lite ratuře srho chorvatské. Kníže Nikola, Vuk Vrčevič Sime Poppovič a Lazo Tomanovič jsou tu podroben literární analyse »Nichi Nichi Shimbun«, japonská revue žalostně naříká nad zuboženým stavem dnešní japon- ské literatury. Prosaistů je síce dost, ale vasměs pro- středních Vvnikniícího nic V dramatické lileratuře je několik dobrých kusů, ale ostatek vystavuje jen ukrutné a hrůzu budící sceny a uměleckého nemá Mr. Penn. v sobě pranic.
M Gorký Savič L Leger Polák Rassegno Nikola Vrčevič Sim Tomanovič Rus Německo Francie Montmorency Nichi Nichi Shimbun Le Plum Souvenir d ' uno Slavophile
26 article
Z hovorny. Ctěná redakce! Nějaká „komise pro správnost jazykovou“ našeho písemnictví „odborně vědeckého“ se hledá! Říká se tomu „odborně vědecká literatura“ a podepsána bývají druhdy nejzvučnější jména našich dotyčných předáků, leč po bližším ohle- dání shledáš, že tu neběží zpravidla než o bídné slá- taniny dle všelijakých jinojazyčných, zpravidla něme- ckých předloh, hanebně na česko překrucované. Prá- vě se probírám takovou „rukojetí“ pro naše odbor- níky. Titulní list oznamuje, že autorem je učený pán JUDr. Zde ukázky té „odborně češtiny: „Jsou-li však na silnicích a cestách, které se mají přeložiti, mezi body uzlovými nejblíže ležícími, jimiž se lze spravo- vati, již silnější úpadky, mohou dle okolnosti také tyto úpadky býti pravidlem!“... Překrásné! Ne-li? Však dále! „§ 14, 2. Potážitě plán odkoupení pozemků v míře 1: 1000, na němž jsou štace, škarpy atd.
JUDr
27 article
. § 14., 4. Sbírka průrysů příčných pravidlem býti majících, při nichž se dle případů připomene, jak vypadlo zkoušení půdy... § 20. strana 174. ... vy- chází povolení ze schválení návrhů... ve spojenís nezávadným výpadkem obchozu politického ... § 21.. odstavec 2. Lehké otvory (šířky a výšky)? Překladatei z německého textu četl slovo „lichte“ (světlé) za leich- te (lehké)! ... Obtížení průbní... Str. 175. § 25. odsta- vec 5. Stavby ze stěn prostředních s vyzděným polemi (hrázděné stěny!).... Strana 177., odsta- vec 5. Jízda „prostředkem lokomotivů?... Str. 181. ...aby o identičnosti punktů plánu a průrysu ... Doufám, že tyto hrůzostrašné ukázky českého odbor- ného slohu dostačí. Na titulním listu knihy jest ozná- meno, že psána jest „pravopisem Gebauerovým“. Celý nápis zní: Stavební řád pro král. České, vydaný roku 1902. Nakladatelství Höfer Klouček v Praze Sepsal JUDr. J. Žalud. Nevolá to přímo po činnost nějaké očistné komise? S úctou J. P., Turnov.
Gebauerův Höfer JUDr Praha Turnov
28 article
Bibliografe. * Karel Želenský. »Pohádka o Kryšpín kovi«. Hra o sedmi obrazech. Repertoir českých di- vadel, sv. 106. Nakl. F. Šimáček. Autoroví poda- řilo se zachytiti báchorkový tón zajímavě zosnova- ného děje. M axim Gorkij, Na dně života. Obrazy v čtyřech jednáních. Přeložil dr. Bořivoj Prusík Jedině autorisované vydání Nakl. dr. J. March- lewski a spol. v Mnichově. V komisi Fr. Ho- vorka. * Aforismy a citáty. Vybral a uspořádal F Šídlo Cena v plátně váz. 1 K. Nakladatel R. Prom- berger v Olomouci * České prostonárodní písně pro školní mládož Vybral Julius Ileller. řed. ob. šk. v Lounech. I stupeň. Druhé vydání. Nakladatel J. Truneček v Lou- nech. * Chov drůheže. Napsal František Němee V původním zpracování poctěno cenou českého odboru zemědělské rady pro markrabství moravské. Pro tisl rozšířeno dle dánského spisu J. Pedersena- Bjergaarda: Vort Fjerkrae. Se 140 vyobrazeními. („Knihovny če- ských domácností“ sv. VII.). Cena 3 K. Nakladate F. Šimáček v Praze. Obce právo a moc. Napsal Pilip Knopl. Druhé, až na dobu nejnovější doplněné vydání. Cena 4 K. Nakl. I. L. Kober v Praze.
Želenský Kryšpín svatý . 106 F Šimáček Gorkij doktor Prusík J March Šídlo Julius Ileller J Truneček Němee J Pedersen svatý . VII K Nakladate Šimáček Pilip Knopl Mnichov Francie Olomouc Louny Lou Praha Bjergaarda Report Fjerkrae
29 article
* Podrobná mapa království českého v měřítku 1: 100.000. Kreslí Jan Srp. List 19.: Strakonice— Písek—Vodňany. Cena 60 h, na plátně 1 K 10 h Nakladatel Jar. Bursík na Král. Vinohradech, v kom knihkup. Bursík Kohout v Praze. * Revise alomové váhy ceria. Díl II. Provedl Bo- huslav Brauner. (Rozpravy České akademie cí- saře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění ročník XII., třída II., č. 10) S 1 obr. Nákladem Aka- demie. * Výklad života ze zákonů přírodních, Iresť z spisů Darwinových a Haecklových. Napsal dr. Jose Bulova. (Druhé vydání stati „Náboženství moni- stické“) Cena 2 K 50 h. Nákladem vlastním, v ko- misi knihkup. R. Ryšavého v Praze. *Zákonná ochrana titulu „inženýr“. Zprávao jednání ankety, svolaná Spolkem archilektů a inže- nýrů v král. českém. Podává Bohuslav Kavka tajemník Spolku arcitektů a inženýrů v král. českém Nákladem téhož spolku. * Ve světovém přistavu. Obrázky z cest ke bře- hům severního moře. Napsal K. Černý. Cena 32h Nákladem B. Chrastina v Náchodě. * Za slávou pěveckou. Pro mládež napsal La- dislav Benýšek. Illustr. Jos. Ulrich. Cenal kor., váz. 2 kor. 20 hal. Nakladatelství Jos. R. Vilímek v Praze * Žáci žebráčci. Povídka ze „zlatého věku“. Na- psal Č. Tonder. Cena 32 h. Nakladatel B. Chrastina v Náchodě
Srp Bursík Král Brauner František Josef Darwinův Haecklový Jose Bulův R Ryšavý Kavka K Černá Chrastina Ulrich R Vilímek Žák Strakonice Písek Vodňany Praha severní moře Náchod Jos spolek arcitekt a inženýr rozprava Český akademie
30 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Hypoteční banka království českého. (Výroční zpráva.)
hypoteční banka
31 article
Účinkem stálého klesání míry úrokové, kte- réž způsobilo povznesení kursu zástavních listů 4% (z 97 na 99.90), staly se v minulém roce 4% zápůjčky bankovní velmi hledanými. Žádosti za povolení zápůjček bankovních, pokud se týče za- konverse cizích pohledávek výše zúročitel- ných ve 4% zápůjčky bankovní bylo podáno celkem 1642 (proti 1109 v roce 1901) i vyho- vělo se žádostem v 1536 případech, kdežto v 106 případech musila se žádost zamítnouti. Vy- dáno bylo celkem 1080 zápůjček na korun 19,314.100.—, proti 776 zápůjčkám na korun 13,853.100.— v roce předešlém. Aby Hypoteční banka dle možnosti usnad nila stranám nemajetným uzavírání zápůjček bankovních a podporovala ve všech případech konverse, provedla v minulém roce 243 (v roce 1901 112) zápůjček úplně bezplatně, toliko n náhradu kolkových a hotových výloh (od r. 1896 již 1001), a poskytla v 77 případech zálohy na zápůjčky celkem K 1,600.913.03 (proti 37 zá lohám na K 2,434.111.31 v roce 1901). 5% zá půjček bankovních bylo konvertováno v 4% zá- půjčky 91 v úhrnné sumě K 448.400.— proti 50 jistinám o K 235.600.— v roce předešlém V 66 případech byl na zbytek 4% zápůjčel K 953.000.— ve smyslu § 45. za příčinou sní žení původní 5% úhrnkové částky na 412% vy dán nový plán splacovací.
32 article
Celkový stav hypotečních zápůjček byl dne 31. prosince 1902 28.993 zápůjčky na korun 285,933.736.40, konc. r. 1901 28.843 zápůjčky na K 274,175.316.58, přirostlo tudíž 150 zápůjč. na K 11,758.419.82. Dne 31. prosince 1902 bylo zástavních listů v oběhu 84.414 kusů na K 290,024.500.— proti roku 1901 více o 3244 kusy na K 13,104.000.— a sice sloso- vaných 528 kusů s K 951.200.— a neslosova- ných 83.886 kusů s K 289,073.300.—. Zástavní listy v oběhu se nacházející jsou kryty zápůjčkami hypotečními celkem korun 285,933.736.40, a fondy splacovacími v hoto- vosti K 4,090.763.60. Ze zástavních listů, v obě- hu se nacházejících jest vinkulováno 5878 kust s K 21,206.000.—, což jest zajisté čestným svě- dectvím důvěry, jíž se v obecenstvu zástavní listy Hypoteční banky těší. Tato důvěra jevila se ostatně též ve velm čilé poptávce po listech zástavních, která občas takových rozměrů nabývala, že banka an nebyla s to, vyhověti všem objed návkám. Oblíbenost listů zástavních jest však snadno pochopitelna. Poskytujíť ony toho času velmi příznivé zúročení a jistota kapitálu v nieh uloženého jest povznesena nade všecku pochyb- nost, jest v každém směru dokonalá pro opatr- nost, s jakou správa banky poskytuje zápůjčky, jakož i pro záruku, danou fondy reservními a garancií zemskou. V r. 1902 poskytlo se záloh na K 25.000.— zástavních listů K 15.640.—, naproti tomu splatilo se vrácením K 183.600.— zástavních listů K 94.020.— a zůstalo vzhledem ke stavu z konce roku 1901 dne 31. prosince 1902 záloh na K 121.000.— zástavních listů K 17.020.—.
správa banka
33 article
Kuponů a slosovaných zástavních listů eskompto- valo se v roce 1902 K 211.985.50, naproti tomu vyplatilo se K 214.053.50 a činil vzhledem k zů- statku z roku 1901 stav eskomptovaných kuponů dne 31. prosince 1902 K 5671.— Obrat vlastních zástavních listů, jakož i pe- něžní obrat pokladen byl v roce minulém velmi čilým; činilť obrat zástavních listů korun 52,666.900.— a obrat pokladniční korun 222,401.698.37. U „Pražského sdružení odůčtovacího“ bylo podáno 1010 kusů s K 11,721.709.48 a bylo přijato 945 kusů s K 18,017.229.15. Počet cheků a poukázek v poukázkovém řízení c. k. poštovní spořitelny činil v roce 1902 31.112 kusů s K 6,631.597.75. Z nemovitosti, na kte- rých bankovní zápůjčky zjištěny jsou, bylo nu- cenou dražbou , většinou na podnět věřitelů ji- ných prodáno celkem 70 a to: 3 velkostatky, 27 domů, 40 hospodářských nemovitostí Při tom byla banka nucena vydražiti jednu usedlost. Po- něvadž však tato usedlost rovněž jako usedlost vydražená v roce 1901 během roku 1902 byla prodána, neměla banka dne 31. prosince 1902 žádnou v nucené dražbě koupenou nemovitost.
3 velkostatek
34 article
Zúčtování ve příčině usedlosti, v roce 1902 ukoupené, avšak zase prodané, nemohlo býti do konce roku 1902 provedeno a stane se v příštím rkce správním. Ztráty činily v minulém roce celkem K 29.335.19 a byly zúčtovány na účtu reserv- ního fondu III. (speciálního ,reservního fondu k uhražení ztrát provozováním obchodu vze- šlých). Značné stoupání kursů všech cenných pa- pírů ukládacích mělo za následek též značný zisk kursovní jak z papírů, v nichž ukládány hotovosti, tak i z papírů reservního fondu. Leč tento zisk, pokud nebyl realisován, není žád- ným opravdovým příjmem, nýbrž pouze příjmem účetnickým. Naopak by zase kursovní ztrála, která by případným budoucím klesnutím kursů vzešla, ovšem byla by z větší části ztrátou pouze účetniekcu a měla-li by tudíž obdobně býti ode- číena z příjmů toho roku — měla by míti v pří- slušném roce správním za následek eitelné zmen- šení přebytku příjmů. Proto uznalo ředitelství ve příčině účtování příjmů za vhodné, aby z vy- kázaného zisku kursovního z cenných papírů, v nichž uložena hotovost, toliko realisovaný zisk v sumě K 65.906.83 pojat byl do příjmů a zby- tek K 26.868.75, jakož i kursovní zisk cenných papírů reservních fondů K 121.352.25, celkem K 148.221.— převeden byl na nový účet „zvláštní reserva na kursovní difference“. Vzhledem k tomu činil přebytek příjmův roce 1902 K 299.334.27, který dle § 8. odst. 5. bank. stanov přikázán byl reservnímu fondu III. Reservní fondy banky činily dne 31. pro- since 1902 dohromady K 8,541.409.89 a sice: reservní fond I. K 2,000.000.—, reservní fond II. 6,000.000.—, reservní fond III. K 541.409.89.
reservní fond II . 6,000
35 article
Rozvaha za r. 1902 vykazuje a ktiva: Hotovost pokladní K 589.460.41, vklady u roz- ličných bank K 7,187.887.47, úroky z nich, bě- řící K 56.792.74, cen. papíry nom. K 756.700.— K 747.970.05, úroky z nich, běžící K 5676.91, zápůjčky na hypotéky v 5%% zástavních listech ve zlatých 9,386.200.11, zápůjčky na hypo- téky v 4%% zást. listech ve zlat. 163,692.134.44, zápůjčky na hypotéky v 33/4%% zást. listechv korunách 22,938.173.06, zápůjčky na hypotéky v 4% zást. listech v korunách 89,917.228.79 K, nezapravené úroky z hyp. zápůjček 5%% ve zlat. 187.214.14, nezapravené úroky z hyp. zápůjček 4% ve zlatých 594.079.09, nezapravené úrokyz hyp. zápůjček 314% v korunách 49.201.52, ne- zapravené úroky z hyp. zápůjček 4 % v korunách 379.941.75 K, zaplac. kupony ze slos. 5 % zást. listů ve zlatých 5574.74, zaplacené kupony ze slos. 4% zást. listů ve zlatých 8267.94, zapla- cené kupony ze slos. 31/2%% zást. listů v korun. 145.86, zaplacené kupony ze slos. 49% zást. listů v korunách 781.79 K, zálohy na hypoteční zápůjčky K 347.508.10, úroky z nich, běžicí K 316.85, zápůjčky na zástavní listy nom. K 121.000.— K 17.020.—, úroky z těchto zá- půjček, běžící K 75.93, eskomptované kupony K 5671.—, kancelářské nářadí inventární korun 16.225.23, kauce služební v cenných papírech K 51.200.—, rozličné pohledávky u dlužníků hypotečních půjček K 15.672.43, depositav cenných papírech K 80.495.18, zálohy k zůčto- vání K 12.827.41, správní přispěvky, zadrželé K 42.914.17. Reservní fond I. Vklady spoři- telní K 243.661.47, úroky z nich, běžící K 5688.98, zástavní listy nom. K 1,264.900.— K 1,255.841.55, úroky z nich, běžící korun 10.519.40, nemovitost: budova bankovní č. p.
36 article
991—II. K 500.000.—. Resery. fond II. Vklady K 2,538.656.07, úroky z nich, běžící korun 52.546.07, cenné papíry nom. K 2,949.500.— K 2,938.103.40, úroky z nich, běžící korun 23.765.48, zápůjčky hypoteční v holovostl K 523.237.96, úroky z nich, běžící K 279.52. Reservní fond III. Cenné papíry nom. korun 275.200.— K 274.124.80, úroky z nich, běžící K 1749.34, úhrnem K 304,704.831.15. Passiva: Zástavní listy v oběhu: 5 zástavní listy ve zlatých 10,790.000.—, 4 5 zástavní listy ve zlatých 165,916.800.— 3 1/4225 zástavní listy v korunách 23,054.900.—, 425 zástavní listy v korunách 90,262.800.— K, hra- zené hypotečními zápůjčkami, vykázanými dne 31. pros. 1902 dle odst. 5. K 285,933.736.40 a umořovacím fondem, vykázaným dle odst. 6. v úhrnném obnosu K 4,090.763.60, celkem tedy K 290,024.500.— nevyzdvižené a běžící úroky z 5% zástavních listů ve zlatých 157.912.50, nevyzdvižené a běžící úroky z 4% zástavních listů ve zlatých 2,119.847.19, nevyzdvižené a běžící úroky z 31/4% zástavních listů v korunách 165.109.27, nevyzdvižené a běžící úroky z 49% zástavních listů v korunách 1,064.393.30 K, napřed přijaté úroky z 5% hypotečních zápůj- ček ve zlatých 51.903.81, napřed přijaté úroky z 4% hypot. zápůjček ve zlatých 1,106.443.07, napřed přijaté úroky z 31/4% hypotečních zápůj- ček v korunách 168.984.90, napřed přijaté úro- ky z 4% hypotečních zápůjček v korunách 606.389.26 K, náhrady úroků u konvertovaných