2
masthead
řiloha „Národnich Listu
6
article
Literatura sexunlní.
22— Není tomu ještě mnoho let, co vládla
podivná literární pruderie. Ne že by byla ne
vycházela literatura pikantní, obscénní, frivolní
pornografická a jak slovou ješté všechny ty jemné
odstíny tohoto druhu duševní tvorby: ale oficiálně
bylo nad ní vyřčeno anathema. Knížky o »taj
ných« nemocech nabízeny obaleně v tajemnýeh
inserátech, umělecky ubohé a i obsahem spíše
sprosté než lascivní obrázky a povídky prodávány
podezřelými individuy turistům na velkých křižo
vatkách evropských měst, »Chevalier Faublas«
»Poučení o neplodnosti«, »Denník markýzy Du-
barryovy«, kolportovaly se pod rukou jako dů-
věrné tajemství a humoristické obrázkové časo-
pisy byly pravou chudobkou nevinnosti proti
dnešní produkci téhož druhu. Pruderie stala se
modou, nahé tělo v umění, každá narážka na
pohlavní život v literatuře i vědě, pokud určeny
byly veřejnosti, byly pokládány za prohřešen
a poklesek, ofieiálně za zapovézený sice, ale tím
lákavější požitek potají.
Touto pruderií trpěly těžce umění, literatura
i věda, o vychování mládeže ani nemluvě. Při
šel však čas, že hráz byla protržena, nastal nový
proud a nově myšlenky zjednaly umění, litera
tuře i vědě volnost. Dnes otizky týkajícíse
života pohlavního, vybojovaly si své právo jak
v krásné literatuře, tak ve vědě určené k po-
učení širokých vrstev a nabyly svého práva ve
veřejnosti vážnosti, s kterou jsou probírány
a účelem, kterému uvažování o nich má sloužiti.
Chevalier Faublas
evropský město
7
article
Ustálilo se přesvědčení, že ne věc sama, o které
se jedná, je nemorální, ale že jím může být
způsob, jímž se o ní jedná a účel, pro kterýje
vykládána. To, co dřive chtělo býti tajným drá
ždidlem, skrytým požitkem, stalo se na plném
denním světle prostředkem k poučení lidí, po
stránce hygienické, esthetické — a hlavně i mra-
vní. Do jaké míry všechny ty příručky o nemo-
cech pohlavních, o soužiti manželském, o krásí
a složení lidského těla, o různých plemenech lid
ských a všechny ty romány řešící sociální i ethi
cké problemy pohlavního života, plní v skutku
úkol, který si vytkly a do jaké míry nutně též
škodlivými vlivy se projevují, o tom dalo byse
mnoho uvažovati, jisto však jest, že volnost
v těchto látkách a otázkách, jich vážné a účelné
projednávání, je pokrokem duševního života
směřujícím k větší opravdovosti, upřímnosti a po-
ctivosti ve společenském soužití.
Tyto tendence však vyvolaly nový, zvláštní
druh literatury: sexualní pseudovědu a pseudo
poesii. Německý knižný trh je dnes zaplavo-
ván tlustými svazky takové literatury, kteráz
vědeckých knih, z básní, románů, illustrací, re-
produkcí sestavuje na pohled vědecké spisy
neb produkty moderní prosy a moderního verše,
jež jsou nejtypičtějším dokladem, jak nejušlech
tilejší heslo v špinavých rukách se může změ
niti za štít nejmizernější pornografieké literatury
8
article
Vycházejí dějiny prostituce, úvahy o pohlavním
životě v Turecku, o středověkých mučidlech,
romanopiscích osmnáctého věku, jež nejsou než
řadou nahodile slepených lascivních citátů, pro-
mísených účelně přiostřenými vysvětlivkami, jež
svou zdánlivě vědeckou chladností mají vyzdvíh-
nouti ještě dojem ličení. Jiný druh této literatury
jsou překlady vskutku vědeckých neb uměleckých
starých knih, jichž úprava a způsob vydání
svědčí však, že nakladatel nebyl ani na okamžik
v pochybách, kde najde hlavní kontingent svých
odběratelů. Indická kniha Kamasutram je jistě
pro lékaře a sociologa právě tak cenná, jako
Krafft Eblingova Psychopathia sexualis, ale obojí
jistě nemá účelem státi se běžnou četbou šin-
ších vrstev. Právě tak i umělecké publikace
nejvážnějšího druhu v rukou nakladatele speku-
lanta mění se v podezřelé vnadidlo.
A obojí tento druh literatury, sexusln
pseudověda a pseudopoesie, i vážné vědecké
knihy a umělecká díla, širším vrstvám s pokout-
ním účelem podávané jdou s nesmírným úspě-
chem na odbyt, jsou zlatým dolem svým nakla-
datelům a převyšují svým vlivem, zvlášť sug-
gescí k imitaci, daleko blahodárný vliv oprav
dové a účelné literatury toho druhu.
Máme se snad proto vzdáti volnosti pracn
nabyté, a nastavět pomocí paragrafů ochranné
hráze proti modernímu proudu, pořídit plenty
fikové listy? Bylo by účelnější místo toho
upevnit a připravit mladé duše účelnou výcho-
vou tak, aby vedením vychovatele, jemuž důvě-
řují, našly ve vlastním nitru pevné opory a do-
vedly vzdát se nabízených dráždivých požitků
pseudoliterárních a pseudouměleckých, před ni-
miž je jinak neuchrání sebe ostřejší kázeňský
řád a později sebe účinnější policejní předpisý
proti pornografické literatuře.
Kamasutram
Eblingův
Psychopathia
Turecko
9
article
České spisy-
Josef Holeček, Zájezd na Rus. Nákladem
vlastním. Zajímavé vyličení současných poměrů
ruských, o tamním společenském a státním životě
na základě vážných studií, ale pěkně a poutavě vy
pravované beze suchopárně učeného aparátu. Zvláštní
pozornost věnuje autor činnosti a vlivu cizích živl
na Rusi a pokusech, podniknulých v poslední době
obmeziti je. Autor hledí na poměry zcela samo-
statně, pronáší úsudek o tom, co viděl, v knize není
nic vyčteného. Forma cestopisu, již autor volil, dává
pěkný rámec osmi kapitolám, z nichž poslední n
nejobsáhlejší »Vysoké hráze třeba«, zasluhuje zvlášt
bedlivé pozornosti českého čtenářstva.
* Alois Jirásek. U nás. Nová kronika, kniha
III. Osetek. Sebr. spisy sv. XXX. Nakl. J. Otto
Cyklus »U náse náleží k nejvýznamnějším pracím
bohatého díla autorova. Je to skutečná kronika ve
formě ryze umělecké, znázorňující čtyry první desíti-
letí devatenáctého věku, dobu poznenáhlého křísení
a mohutnění národního ducha, dobu, již autor zná
jako nikdo jiný a tak mistrovsky dovede líčiti idyl-
lický život českého venkova. Krásná, ryzí, jadrná
řeč slaví Jiráska mezi nejlepší mistry české prósy
Vypravování má dokonalou plastiku a je proniknute
tak intimní poesií, že uchvacuje.
Holeček
Jirásek
svatý . XXX
Zájezd
Rus
10
article
* Jaroslav Vrehlický, Hudba v duši
Třetí vydání. Souborné vydání, sv. XLVII. Nakl. J
Otto. Kniha serenad, ghazet, ballad atd., ob
divuhodné rozmanitosti a dokonalosti forem, zvuč-
ných zvonivých rbytmů. Tu a tam ještě trocha tiché
melancholie, ale jeví se i vzpružná energiie, opětná
chuť k životu, jaré sebevědomí a ze všeho vyplýva-
jící jasnější tón, veselejší názor života. Básně, stare
nyní nejméně dvacet let, z doby nejintensivnější tvo-
řivé činnosti básníkovy, obrážejí tehdejší duševní
živol autorův, jenž s oprávněným sebevědomím hledí
na velké dílo, do té doby vykonaně.
*Sofie Podlipská, Paměť a smrt a jině
novelly. Sebrané spisy sv. VI. Nákladem »Uni e«
Čtyry kratší povídky »Paměť a smrt«, »Z doby stolo
hybů«, »Vyhlídka do pekla« a »Černá pavlač«, rázu
poněkud mystického, romanticky tajemného, jenž pro
niká osobu zajímavého děje. Mystičnost dokonale
odpovídá povaze osob, s láskou odpozorovaných
charskteristicky vylíčených, vyplývajíc z duševníhe
jich živola a názoru. Vypravovány jsou povídky
svěže, pro středí líčeno malebně a názorně.
* Jaroslav Janeček. »Před branou vyšších
světů«. Psychické síly člověka. Nakl. Jos. R. Vilí-
mek. Autor prozrazuje již cítáty z Flammariona
A. N. Aksakova, že jest přivržencem moderní telepatie
jež o zjevech zábadných a nynější vědě dosud ne-
rozlučitelných pojednává zcela systematicky, uvá
dějíc v soustavu záhadně úkazy jakožto zjevy nevidi-
telného světa. Pojednává o světě nižším a vyšším
o osobním »já« v poměru k oběma světům, o evo-
luci ducha, o neviditelném světě, proč přicházíme na
svět?, jest život po smrti? o vědě a náboženství
o tradici starých národů o světě duchovém, o úsud-
cích starověkých filosofů, o tradici lidové, přirozeném
a nadpřirozeném a o zázracích. Kniha je zajímavá.
plná pěkně vybraných dokladů.
Vrehlický
svatý . XLVII
Sofie podlipský
svatý . VI
Janeček
Aksakův
Uni e
Flammarion A . N
11
article
* Dr. Z. Nejedlý, »Dějiny české hudby«
Illustrované katechismy naučné, red. V. J. Pro-
cházka, sv. 8. Nakl. Hejda a Tuček. Auton
pokusil se podati první dějiny české hudby od do
předhusitských až na naši dobu. Rozumí se, že
největší čásť věnována tvůrci nynější české hudby.
Avšak velmi zajímavé podrobnosti obsahují i kap
toly »Doba předhusitská«, »Doba české reformace“,
»Doba literátských bratrstev« a »Doba protirefor-
mační«, svědčící o pečlivém studiu. Látka zpraco-
vána přehledně a knížka pěkně se čte. Jest opatřena
podobiznou Bedřicha Smelany, četnými illustracemí
v textu a notovými přílohami ukázek nejstarších
českých písní.
Z českých listů.
Nejedlá
Hejda
Tuček
Bedřich Smelana
12
article
* Z »Českého Učitele« se dovídáme, jak často
ještě učitelé, zvláště mladší, dávají se sváděti agenty
cizích firem ke koupi knih na splátky a uvrhují se
tím do trapných nesnází. Nelze dosti varovati před
tímlo druhem podomního obchodu, jenž literární trh
poškozuje a odběratelům neskýtá nijaké výhody.
V témž listě ještě jiná zajímava zpráva: Okresní
školní rady některé koupíly celé partie obrazů »Pro
školu a dům« svým časem úřadně doporučovaných,
ač s malým úspěchem a posílají je školám i mezi
děti na rozdanou. Doufejme, že bude se totéž díti
s pomůckami od českých firem vydanými.
* V »Přehledu« jsou sestaveny pozoruhodné
cifry o »vládní přizní české a německé universitě
v Praze«. Po álek učiněn s fakultou medicinskou
jíž tu objevuje se veliký rozdíl mezi dotacemi česk
a německé fakulty — na či prospěch, netřeba po-
dolýkati.
Praha
okresní školní rada
13
article
* V článku svém, v »Naší době« otištěném
»Vznik mylhu o Leviathanovi« dochází B. Hrozný
k závěru, že něklerá tvrzení Delilzschova v známe
přednášce o Babelu a Bibli nejsou správná: ethický
monotheismus israelský nebyl přejat z Babylonu,
také není dokázána souvislost mezi zákonem sinai-
ským a nově nalezeným kodexem Hammurabovým.
Faktem je pouze, že se starozákonní monotběism
halil často v babylonský mythologický šat, a že isra
elská idea boha zákonodárce, — ne vša samo de
satero přikázání — je původu babylonského.
* V »Osvětě« K. Kálal, jehož články novým svět-
lem osvětlují poměry v Uherském Slovensku, popi-
suje v článku »Maďarská spravedlnost«, soudy se
slovenskými muži z poslední doby a podává ukázky
z jednání, z řečí státních zástupců a ze soudníci
nálezů, jež dokumentuji živě systematický a krulý
postup maďarisační na Slovensku. V témž čísle
»Osvěty« J. Mikeš podává jako stať z nejnovější ru-
ské literatury studli o Leonidu Andrejevovi, rozbí-
raje podrobně jeho povidky.
B Hrozná
Babel
Hammurabův
K Kálal
Andrejev
Babylón
Slovensko
14
article
Slovanské spisy
15
article
* Nové publikace V. A. Franceva. Horlivý badatel
v oboru česko-ruských literárních a vědeckých styků.
docent varšavské university, Vladimír Andrejevič
Francev, liší se od ostatních ruských slavistů tím
že se neobmezuje starými, dávno zakončenými pe-
riodami slovanského písemnictví, nýbrž sleduje jeho
současný rozvoj a sbírá pracně od počátku XIX. stol
jednotlivé kořínky, z nichž ponenáhlu vyrostly ny-
nější vzájemné styky slovanských národů, českého
a ruského zviaště. O jaho htavním díle, Ovepka n
neopin vemckalo nospoztenin, jež vyšlo tiskem ve
Varšavě 1902 a došlo jako výdatný pramen při studiu
česko ruských styků zaslouženého ocenění také již
ve Francii (prof. Legerem), referovávo na tomto místě
již toni. Od te doby vydal prof. Francev nové tř
brožurky, z nichž dvě věnovány českým překladům
a kritikám ruských básníků, třetí slovanské biblio-
grafii. Jsou to spisky: H. B. T'oro , vemcoi anre
paryp; Vemekie nepenou upomsnexeniňt B. A. MKy
KOBCO a B. T. y In. Poccifeka Akateni
Podobně, jako r. 1899 za jubilea stých narozenin
Puškinových, pisatel zpracoval loni za jubilea Gogo-
lova a Žukovského podrobný materiál, nasbiraný
v českých knihovnách, o tom, jak a kdy se Čechové
seznamovali s plody obou ruských poetů, jaký jim
přípisovali význam a jaký asi vliv měli na literaturu
českou. Stati vyšly původně ve sbornících, vydaných
na počest obou básníků a potom ve zvláštním vydání.
Francev
Andrejevič Francev
profesor
Leger
H B
Puškinův
Žukovský
Čecho
Varšava
Francie
mka KOBCO
16
article
Výsledek bádání o Žukovském v české lite-
ratuře jest dosti chudičký. Žukovský jako roman-
tik, jdoucí ve šlépějích romantiků západních, zajímal
české literáty, obeznalé se západním písemnictvím,
ovšem méně, než Rusy, pro něž má Žukovský veliký
význam též jako tvůrce krásné básnické formy. Ša-
fařík znal Žukovského již r. 1826 a Palacký seznámi
se s ním osobně v Lipsku 1827. První český překlad
z Žukovského náleží však Fr. L Čelakovskému, který
r. 1834 uveřejnil v „České Včele“ jeho Pohádkuo
králi Kojatovi. Pisatel vypočitává pak podrobně další
překlady z Žukovského, životopisné a kritické stati
o něm a končí básní Sv. Čecha, věnovanou literárnímu
významu Žukovského, kterou otiskuje v českém ori-
Mnohem hojnější jsou zprávy o Gogolov
v české literatuře, jež v olisku ze Sborníku
ruské Akademie zabírají 37 stran veliké osmerky.
Žukovský
Rus
Palacká
L Čelakovský
Čecho
šo
Lipsko
Francie
Žukovský
Český včela
17
article
Z Čechů, kteří se s Gogolem seznámili osobně, prvý
byl Šafařík, u něhož si Gogol vypůjčil r. 1839 někter
sbírky slovanských národních písní. Téhož roku Go-
gol četl již Šafařikovy Starožitnosti a píše o nich
Pogodinu s nadšením. Žena Šafaříkova, Julie, byla
pak prvou překladatelkou Gogolových povídek do
čestiny (někdy kolem r. 1839). Osudy těchto překladů
nejsou však pisateli známy. Prvý tištěný překladz
Gogola náleží K. V. Zapu, jenž uveřejnil r. 1839
v „Květech“ Tarasa Bulbu. Veliká část studie
věnována pak Havlíčkovi jako překladatelia
ceniteli Gogola. Jest pozoruhodno, že Havlíček ještě
r. 1843 uznává ze všech ruských spisovatelů jediného
Gogola; všechny ostatní, nevyjímaje ani Puškina
a Lermontova, pokládá za „imitatorum pecus“ (stádo
napodobitelů). A ruská literatura měla v tu dobu
přece již vedle Puškina a Lermontova také Griboje-
dova, Žukovského, Krylova kromě celé řady lyriků,
jichž význam v oné době byl nepopíratelný. Unáhlený
Havlíčkův soud o předchůdcích Gogolových, jejž si
pisatel vysvětluje nedostatečnou jeho znalostí ruské
literatury, odčiněn však přesným vystižením významu
Gogolova a rozšířením jeho spisů v dobrých českých
překladech, pořízených z veliké části přičiněním sa-
mého Havlíčka. K brožuře přiložen snímek Haviíčkova
rukopisu překladu jedné části Mrtvých Duší.
Čecho
Gogol
Šafařík
Šafařikův
Julie
Gogolův
K V Zap
Tarasa Bulba
Havlíček
Puškin
Lermontov
Griboj
Žukovský
Krylův
Haviíčkův
Havlíčkův
18
article
Jiný snímek podává věrnou reprodukci několika řá-
dek, jež Gogol za své návštěvy v Českém Museu
17. srpna r. 1845 napsal Hankovi do památníku. Slova
ta zní v českém překladě: Gogol přeje Václavu Vá-
clavoviči (Hankovi), aby zde byl zrovna ještě 46 let
(na doplnění celé stovky) zdráv, pracoval, tiskl a vy-
dával na slávu slovanské země a taktéž laskavě vílal
všechny k němu přijíždějící Rusy, jako mne.
V další části spisku vypočítávají se v časovém
pořádku všechny různé překlady jednotlivých plodů
Gogolových a jimi vyzvané kritiky a recense, jakož
i samostatné studie o životě a literární činností Gogo-
lově až do posledních let. Při Revisoru zazna-
menáno, že se na prknech prozatímního divadla obje-
vil poprvé r. 1865 a v Národním divadle r. 1891. Spi-
sek končí dojmem, jaký na české obecenstvo způso-
bila Gogolova smrt r. 1852 a básní Vrchlického, vě-
vanou ve sbírce „Dojmy a rozmary“ geniu Gogolovu
Třetí brožura týká se korrespondence mezi ru-
skou Akademií a knihkupeckým příručím Václavem
Dundrem (brartem známého z Českého Musea
Josefa Dundra), zaměstnaným v létech třicátých
v knihkupectví Venediktově ve Vídni. V. Dunder, ač
neměl nijakého předběžného vědeckého vzdělání, na-
bídl se Akademii, že vydá podrobnou bibliografii všech
slovanských literatur od r. 1475 počínaje a Akademie
na pouhé tolo oznámení vyznamenala ho stříbrnou
medaillí, což způsobilo zlou krev u pražských slavistů
a to lim více, že táž Akademie neměla v tu dobu ješte
Gogol
Hank
Václav
Vá
Rus
Gogolův
Goga
Vrchlický
Dundr
V Dunder
Vídeň
prozatímní divadlo obbýt
národní divadlo
Český muzeum
Venediktov
20
article
ani tušení o významu Jana Kollára a Jos. Jungmanna
Dunder ovšem slíbené bibliografie nenapsal a Aka-
demie na zakročení Šafaříkovo (prostřednictvím Kep-
pena) přerušila s ním brzy na to všeliké styky. Spisek
tento ukazuje na novo, jak nedostatečné byly ještě
v třicátých letech minulého století styky mezi Ruskem
a západními Slovany a jaké práce bylo třeba, aby
se rozrůzněné větve slovanské lípy aspoň jakž takž
na vzájem seznámily. Do dokonalé známosti máme
však i nyní ještě daleko.
J. Hbý.
* Přislowa a přislowne hrónčka a wu-
slowa Hornjelužiskich Serbow. Zběral
a zhromadžil Jan Radyserb Wjela. Dorja-
dowal a wudal dr. Ernst Muka. Budyšin. Z na
kladom dra. E. Muki. 1902. Str. 314. Cena 6 K.
Sbírka lužíckých přísloví vyšla z tiskárny Smo-
leřovy v Budyšíně nákladem vůdce lužických Srbo
dra. Arnošta Muky, professora gymn, ve Freibergu
v Sasku. Obsahuje 9126 přísloví, pořekadel a úsloví.
která sbíral snažně po 60 let učitel a spisovatel Jan
Radyserb Wjela, nyní 82letý, byv k tomu povzbuzen
již r. 1840 slavným Smoleřem. Professor Muka sbírky
srovnal abecedně a rozdělil na tři oddíly, na příslov
nerýmovaná, rýmovaná a na úsloví přirovnávací
Zpytatelé slovanské duše uvítají povděčně záslužné
dílo. Maně vybíráme některé ukázky.
Kollár
Jos
Jungmann Dunder
Aka
Šafaříkův
J Hbý
Přislowa
Jan
Radyserb
Wjel
doktor
Ernst
E Muki
Muk
Kepa
Rusko
Budyšín
Freiberg
Sasko
Slovan
Hornjelužiskich Serbow
Smoleřův
21
article
České kozy mají lůj za ušima. Český větřík nám
nosí jižní vedro. Český větřík nám přivádí zpěvavé
ptáky. Čechami i Saskem prošel a nezmoudřel. Ani
Lipsko aní Praha ti nedají ducha, přijdeš-li bez
hlavy. Bůh nás chraň před Švědy ! Bůh uživí Němce.
třeba srbským chlebem. Čerti jsou čerti, jak v Něm-
cích tak v Srbích. Do Prahy pro pravdu chodit, byly
cesty trnité. Drážďan dojdeš dříve než Prahy. Dělnou
ruku vítají v Srbsku i v Němcích. Chce-li čert zničiti
srbskou ves, nasadí Němce. Kde chce satan Srby
dříti, Němce jim do vsi vsadí. O vánocích šel do
Němec a o letnicích již neměl doma — srbského
jazyka. Jidáš byl žid a žid je jak Jidáš. Každý kal
je Němec, ale každý Němec není kat. Lípa voní bez
díku. Lipa na vsi praví: hrejte v reji kolem mne.
Matčino poučování je domácí mše. Němci a Češi se
snesou jak obeň s vodou. Němci jsou v Srbích jak
v pohance myší neřád. Německý žebrák také srbský
chléb jí. Jen kdyby moci dost měli, dnes ještě Husy
by pálili. Nepalte Husův, nebudou husitské vojny.
Sasům je na škodu, když jejich kníže za Polskem
jezdí. Srbské juny král rád na koně sází. Směje se
jako Němec na koláč. To nejsou Čechy! Ten zná
Čechy i Lechy! Tři židy strě do pytle a třes: vždy
bude navrch podvodník. Bulik šel do Mišně a vůl
se vrátil. Jedno je, musí-li daně do P'rahy nebo do
Drážďan. Se srbskými ústy můžeš přes Polsko i Rusko.
Vyšívaný čepec — hezká Srbka. Včera Srbka do
měsla, dnes už Němpula. V Praze sice pobyl, ale
rozumu nenabyl. Uřezati někomu uši jako Švědové
popovi v Chrosticích. Ve starém Srbsku nikdo nebyl
žebrákem. Žádný lid není věrnější králi než Srbové.
Zajímavá slovanská kniha doporučuje se do
knihoven našich středních škol. Adresa nakladatele
Prof. dr. Ernst Mucke, Freiberg v Sasku.
Němec
Srba
Vánoce
Jidáš
Čech
Hus
Husův
Sas
Bulik
Srbka
profesor
doktor
Ernst Mucke
Čechy
Lipsko
Praha
Německo
Drážďany
Srbsko
Polsko
Rusko
Freiberg
Sasko
22
article
Ze slovanských Histů.
Ze slovanských Histů.
* »Huna« seznamuje své čtenáře se zajímavou
institucí, s tak řečenou národohospodářskou
kolonií bakinského gymnasia Alex-
andra III. Přímý podnět k tomu zavdala změna
středoškolské učební osnovy fuské a jmenovitě mi
nisterstvem osvěty právě konané porady, kterak
uvésti v život zásadní přijaté pravidlo, že školní
vzdělání nemá odcizovati od přírody, ale naopak
napomáhati sblížení. Co zatím povolané kruhy pra-
cují o normách, jež k nejbližším prázdninám mají
býti zaslány všem ředitelstvím středních škol, u slře-
diska ruského naftového průmyslu působí již o
r. 1898 instituce, která v praxi předstihla jaksi ny.
nější s ahu ministerstva a poskytla cenné pokyny.
Bakinskému řediteli gymnasia zželelo se osudu sludu-
jících, kleří byli nucení tráviti prázdniny v nesnesi-
telné výhni naftové metropole a hodlal zříditi pro
ně feriální osadu. Myšlenka padla na dobrou půdu
a z osady vzniklo celé zřízení s vlastními polnostmi.
lesy, zabradami, cihelnami atd. s plným zařízením.
Jakmile se otevře jaro, bakinské gymnastum stěhuje
se do svého letního sídla, do vst Kusar, vzdálené
od Baku 167 verst. A zde počíná pro mládež nový
život. Studující pokračují nejen ve studiu svých
klassiků, ale zkoumají pálně otevřenou knihu přírody.
zabývajíce se hospodářskými přacemi — sečou, čisti
a vysazují les, lepí cihly, sadaři, slovem pracuji
větší část pěkného dne na volném vzduchu. Práce
je mírná, podobá se spíše zábavě, u menších
žáků hře. Rozsáhlé pozemky daroval ústavu stát.
ostatní prostředky sešly se dobrovolnými dary.
Tak jistý bakinský boháč ruský vystavěl na
vlastní groš budovu pro 100 žáků-kolonistů.
Prvotné zařízení vyžadovalo 48 957 rublů. Po dobu
svého trvání ústav tento spotřeboval 140.000 rublů.
Hun
Bak
Alex
23
article
Jeden chovanec průměrně stojí 27—31 rublů měsíčně,
což je ovšem při úplném pohodlí, jaké ústav posky.
tuje, částka směšně malá. K tomu nemajetní jsou
úplně osvobozeni. Když ústav byl založen, nebylo
ještě bakinsko-derbentské železnice a kolonisté musili
cestovati na společných povozech, při čemž přeno-
covali ve stanech pod širým nebem. Rozumí se, že
ve všech pracích, jak na poli, v lese, v zahradě, tak
i při soustruhu, ve fotografické dílně atd, žáci jsou
vedeni svými professory. V příhodných dobách konají
se také vycházky po malebném okolí Kavkazu. Není
divu, že chovanci s radostí vzpomínají na chvile zde
strávené a že bakinské gymnasium jeví pro ně ne-
obyčejnou přítažlivost — čítáť mnohem více než
1000 žáků!
Kavkaz
24
article
* Ve druhé polovici března zemřel poslední zá-
stupce staré malířské válečné školy ruské P a ve
Osipovič Kovalevskij, pohlížející na výjevy
válečné s povýšeného stanoviska esthetického bez
oněch protestů v zájmu lidskosti, které do tohoto
oboru malfřství vnesl proslulý Vereščagin. Hlavní
látku poskytla mu poslední rusko-turecká válka
zejmena cení se jeho obrazy »Stab 12 sboru v Bul-
harsku« a »Dvanáctý říjen roku 1877«. Z posledních
jeho prací byly illustrace k románu Tolstého »Vojna
a mír«. Zvláštního mistrovství dosáhl ve zobrazování
koní. V létech 90tých byl jmenován ředilelem váleč-
ného oddělení na umělecké akademii petrohradské.
jejíž professorem byl od r. 1881.
Neobyčejný úspěch »Wesela« Wyspianského
udržoval krakovské obecenstvo ve stavu horečného
očekávání až do konce prvního aktu nové jeho práce
»Wy wolenie«. Pak dostavilo se zklamání, tak že při
druhém představení divadlo bylo poloprázdně. Pěk
nému úspěchu těší se »volné divadlo« pí. Zapolské
založené při vlastní její dramatické škole. Repertoii
tvoří práce Maeterlinekovy, Goncourtovy a j. Z pol
ských sehrány úryvky z »Piasta» Tetmajerova.
Slavjanin.
Osipovič Kovalevskij
Vereščagin
Tolstý
Wyspianského
Maeterlinekův
Goncourtův
Piast
Tetmajerův
25
article
Z olzích revuí.
Z olzích revuí.
* »La Revue« podrobuje analyse nové dram
M. Gorkého »Na dně«, jež v brzku vyjde i v českém
překladu. Referent Savič mluví o neobyčejném úspě
chu nové práce M. Gorkého na Rusi, v Německu
i ve Francii.
*»La Plume« uveřejňuje zajímavá mínění
francouzských umělců o otázce, je-li umělecká
výchova obecenstva nutnou. Mezi odpovědmi velmi
zajímavými jsou Rodinova a Mirbeauova.
* »Bibliothěgue universelle« otiskuje
»Souvenirs d'un Slavophile« z pera vzácného přítele
našeho L. Legera. V těchto vzpomínkách vypráví
znamenitý Slavista, jak byl přiveden k tomu, pěstovati
slovanské jazyky. Byl od jakživa zaníceným filologem,
ale pěstoval jen románské a germánské řeči. Jednou
náhoda zavedla jej do kostela v Montmorency, kde
slouženo rekviem polské kolonie za padlé av
vyhnanství zemřelé Poláky. Jedna z přítomných Polek
považujíc Legera za krajana, nabídla mu, aby zpíva
z jejího zpěvníku. Zvuk i tvary polské se mu tak za
libily, že téhož dne vypůjčil si v knihovně slovník
polský. A za polštinou pak došlo na češtinu, ruštinu
a oslatní slovanské jazyky, v jichž oboru získal s
L. Leger nesmírných zásluh
*»Rassegna nazionale« všímá si po
slední dobou dosti horlivě slovanských věcí. V po
sledním čísle rozepisuje se o účasti Černé Hory v lite
ratuře srho chorvatské. Kníže Nikola, Vuk Vrčevič
Sime Poppovič a Lazo Tomanovič jsou tu podroben
literární analyse
»Nichi Nichi Shimbun«, japonská revue
žalostně naříká nad zuboženým stavem dnešní japon-
ské literatury. Prosaistů je síce dost, ale vasměs pro-
středních Vvnikniícího nic V dramatické lileratuře
je několik dobrých kusů, ale ostatek vystavuje jen
ukrutné a hrůzu budící sceny a uměleckého nemá
Mr. Penn.
v sobě pranic.
M Gorký
Savič
L Leger
Polák
Rassegno
Nikola
Vrčevič Sim
Tomanovič
Rus
Německo
Francie
Montmorency
Nichi Nichi Shimbun
Le Plum
Souvenir d ' uno Slavophile
26
article
Z hovorny. Ctěná redakce! Nějaká „komise pro
správnost jazykovou“ našeho písemnictví „odborně
vědeckého“ se hledá! Říká se tomu „odborně vědecká
literatura“ a podepsána bývají druhdy nejzvučnější
jména našich dotyčných předáků, leč po bližším ohle-
dání shledáš, že tu neběží zpravidla než o bídné slá-
taniny dle všelijakých jinojazyčných, zpravidla něme-
ckých předloh, hanebně na česko překrucované. Prá-
vě se probírám takovou „rukojetí“ pro naše odbor-
níky. Titulní list oznamuje, že autorem je učený pán
JUDr. Zde ukázky té „odborně češtiny: „Jsou-li však
na silnicích a cestách, které se mají přeložiti, mezi
body uzlovými nejblíže ležícími, jimiž se lze spravo-
vati, již silnější úpadky, mohou dle okolnosti také
tyto úpadky býti pravidlem!“... Překrásné! Ne-li?
Však dále! „§ 14, 2. Potážitě plán odkoupení pozemků
v míře 1: 1000, na němž jsou štace, škarpy atd.
JUDr
27
article
. § 14., 4. Sbírka průrysů příčných pravidlem
býti majících, při nichž se dle případů připomene, jak
vypadlo zkoušení půdy... § 20. strana 174. ... vy-
chází povolení ze schválení návrhů... ve spojenís
nezávadným výpadkem obchozu politického ... § 21..
odstavec 2. Lehké otvory (šířky a výšky)? Překladatei
z německého textu četl slovo „lichte“ (světlé) za leich-
te (lehké)! ... Obtížení průbní... Str. 175. § 25. odsta-
vec 5. Stavby ze stěn prostředních s vyzděným
polemi (hrázděné stěny!).... Strana 177., odsta-
vec 5. Jízda „prostředkem lokomotivů?... Str. 181.
...aby o identičnosti punktů plánu a průrysu ...
Doufám, že tyto hrůzostrašné ukázky českého odbor-
ného slohu dostačí. Na titulním listu knihy jest ozná-
meno, že psána jest „pravopisem Gebauerovým“. Celý
nápis zní: Stavební řád pro král. České, vydaný
roku 1902. Nakladatelství Höfer Klouček v Praze
Sepsal JUDr. J. Žalud. Nevolá to přímo po činnost
nějaké očistné komise? S úctou J. P., Turnov.
Gebauerův
Höfer
JUDr
Praha
Turnov
28
article
Bibliografe.
* Karel Želenský. »Pohádka o Kryšpín
kovi«. Hra o sedmi obrazech. Repertoir českých di-
vadel, sv. 106. Nakl. F. Šimáček. Autoroví poda-
řilo se zachytiti báchorkový tón zajímavě zosnova-
ného děje.
M axim Gorkij, Na dně života. Obrazy v
čtyřech jednáních. Přeložil dr. Bořivoj Prusík
Jedině autorisované vydání Nakl. dr. J. March-
lewski a spol. v Mnichově. V komisi Fr. Ho-
vorka.
* Aforismy a citáty. Vybral a uspořádal F
Šídlo Cena v plátně váz. 1 K. Nakladatel R. Prom-
berger v Olomouci
* České prostonárodní písně pro školní mládož
Vybral Julius Ileller. řed. ob. šk. v Lounech. I
stupeň. Druhé vydání. Nakladatel J. Truneček v Lou-
nech.
* Chov drůheže. Napsal František Němee
V původním zpracování poctěno cenou českého odboru
zemědělské rady pro markrabství moravské. Pro tisl
rozšířeno dle dánského spisu J. Pedersena- Bjergaarda:
Vort Fjerkrae. Se 140 vyobrazeními. („Knihovny če-
ských domácností“ sv. VII.). Cena 3 K. Nakladate
F. Šimáček v Praze.
Obce právo a moc. Napsal Pilip Knopl.
Druhé, až na dobu nejnovější doplněné vydání. Cena
4 K. Nakl. I. L. Kober v Praze.
Želenský
Kryšpín
svatý . 106
F Šimáček
Gorkij
doktor
Prusík
J March
Šídlo
Julius Ileller
J Truneček
Němee
J Pedersen
svatý . VII
K Nakladate
Šimáček
Pilip Knopl
Mnichov
Francie
Olomouc
Louny
Lou
Praha
Bjergaarda
Report Fjerkrae
29
article
* Podrobná mapa království českého v měřítku
1: 100.000. Kreslí Jan Srp. List 19.: Strakonice—
Písek—Vodňany. Cena 60 h, na plátně 1 K 10 h
Nakladatel Jar. Bursík na Král. Vinohradech, v kom
knihkup. Bursík Kohout v Praze.
* Revise alomové váhy ceria. Díl II. Provedl Bo-
huslav Brauner. (Rozpravy České akademie cí-
saře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
ročník XII., třída II., č. 10) S 1 obr. Nákladem Aka-
demie.
* Výklad života ze zákonů přírodních, Iresť z
spisů Darwinových a Haecklových. Napsal dr. Jose
Bulova. (Druhé vydání stati „Náboženství moni-
stické“) Cena 2 K 50 h. Nákladem vlastním, v ko-
misi knihkup. R. Ryšavého v Praze.
*Zákonná ochrana titulu „inženýr“. Zprávao
jednání ankety, svolaná Spolkem archilektů a inže-
nýrů v král. českém. Podává Bohuslav Kavka
tajemník Spolku arcitektů a inženýrů v král. českém
Nákladem téhož spolku.
* Ve světovém přistavu. Obrázky z cest ke bře-
hům severního moře. Napsal K. Černý. Cena 32h
Nákladem B. Chrastina v Náchodě.
* Za slávou pěveckou. Pro mládež napsal La-
dislav Benýšek. Illustr. Jos. Ulrich. Cenal
kor., váz. 2 kor. 20 hal. Nakladatelství Jos. R. Vilímek
v Praze
* Žáci žebráčci. Povídka ze „zlatého věku“. Na-
psal Č. Tonder. Cena 32 h. Nakladatel B. Chrastina
v Náchodě
Srp
Bursík
Král
Brauner
František Josef
Darwinův
Haecklový
Jose Bulův
R Ryšavý
Kavka
K Černá
Chrastina
Ulrich
R Vilímek
Žák
Strakonice
Písek
Vodňany
Praha
severní moře
Náchod
Jos
spolek arcitekt a inženýr
rozprava Český akademie
30
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Hypoteční banka království českého.
(Výroční zpráva.)
hypoteční banka
31
article
Účinkem stálého klesání míry úrokové, kte-
réž způsobilo povznesení kursu zástavních listů
4% (z 97 na 99.90), staly se v minulém roce
4% zápůjčky bankovní velmi hledanými. Žádosti
za povolení zápůjček bankovních, pokud se týče
za- konverse cizích pohledávek výše zúročitel-
ných ve 4% zápůjčky bankovní bylo podáno
celkem 1642 (proti 1109 v roce 1901) i vyho-
vělo se žádostem v 1536 případech, kdežto v
106 případech musila se žádost zamítnouti. Vy-
dáno bylo celkem 1080 zápůjček na korun
19,314.100.—, proti 776 zápůjčkám na korun
13,853.100.— v roce předešlém.
Aby Hypoteční banka dle možnosti usnad
nila stranám nemajetným uzavírání zápůjček
bankovních a podporovala ve všech případech
konverse, provedla v minulém roce 243 (v roce
1901 112) zápůjček úplně bezplatně, toliko n
náhradu kolkových a hotových výloh (od r. 1896
již 1001), a poskytla v 77 případech zálohy na
zápůjčky celkem K 1,600.913.03 (proti 37 zá
lohám na K 2,434.111.31 v roce 1901). 5% zá
půjček bankovních bylo konvertováno v 4% zá-
půjčky 91 v úhrnné sumě K 448.400.— proti
50 jistinám o K 235.600.— v roce předešlém
V 66 případech byl na zbytek 4% zápůjčel
K 953.000.— ve smyslu § 45. za příčinou sní
žení původní 5% úhrnkové částky na 412% vy
dán nový plán splacovací.
32
article
Celkový stav hypotečních zápůjček byl dne
31. prosince 1902 28.993 zápůjčky na korun
285,933.736.40, konc. r. 1901 28.843 zápůjčky
na K 274,175.316.58, přirostlo tudíž 150 zápůjč.
na K 11,758.419.82. Dne 31. prosince 1902
bylo zástavních listů v oběhu 84.414
kusů na K 290,024.500.— proti roku 1901 více
o 3244 kusy na K 13,104.000.— a sice sloso-
vaných 528 kusů s K 951.200.— a neslosova-
ných 83.886 kusů s K 289,073.300.—.
Zástavní listy v oběhu se nacházející jsou
kryty zápůjčkami hypotečními celkem korun
285,933.736.40, a fondy splacovacími v hoto-
vosti K 4,090.763.60. Ze zástavních listů, v obě-
hu se nacházejících jest vinkulováno 5878 kust
s K 21,206.000.—, což jest zajisté čestným svě-
dectvím důvěry, jíž se v obecenstvu zástavní
listy Hypoteční banky těší.
Tato důvěra jevila se ostatně též ve velm
čilé poptávce po listech zástavních, která občas
takových rozměrů nabývala, že banka an
nebyla s to, vyhověti všem objed
návkám. Oblíbenost listů zástavních jest však
snadno pochopitelna. Poskytujíť ony toho času
velmi příznivé zúročení a jistota kapitálu v nieh
uloženého jest povznesena nade všecku pochyb-
nost, jest v každém směru dokonalá pro opatr-
nost, s jakou správa banky poskytuje zápůjčky,
jakož i pro záruku, danou fondy reservními a
garancií zemskou.
V r. 1902 poskytlo se záloh na K 25.000.—
zástavních listů K 15.640.—, naproti tomu
splatilo se vrácením K 183.600.— zástavních
listů K 94.020.— a zůstalo vzhledem ke stavu
z konce roku 1901 dne 31. prosince 1902 záloh
na K 121.000.— zástavních listů K 17.020.—.
správa banka
33
article
Kuponů a slosovaných zástavních listů eskompto-
valo se v roce 1902 K 211.985.50, naproti tomu
vyplatilo se K 214.053.50 a činil vzhledem k zů-
statku z roku 1901 stav eskomptovaných kuponů
dne 31. prosince 1902 K 5671.—
Obrat vlastních zástavních listů, jakož i pe-
něžní obrat pokladen byl v roce minulém velmi
čilým; činilť obrat zástavních listů korun
52,666.900.— a obrat pokladniční korun
222,401.698.37.
U „Pražského sdružení odůčtovacího“ bylo
podáno 1010 kusů s K 11,721.709.48 a bylo
přijato 945 kusů s K 18,017.229.15. Počet
cheků a poukázek v poukázkovém řízení c. k.
poštovní spořitelny činil v roce 1902 31.112
kusů s K 6,631.597.75. Z nemovitosti, na kte-
rých bankovní zápůjčky zjištěny jsou, bylo nu-
cenou dražbou , většinou na podnět věřitelů ji-
ných prodáno celkem 70 a to: 3 velkostatky, 27
domů, 40 hospodářských nemovitostí Při tom
byla banka nucena vydražiti jednu usedlost. Po-
něvadž však tato usedlost rovněž jako usedlost
vydražená v roce 1901 během roku 1902 byla
prodána, neměla banka dne 31. prosince 1902
žádnou v nucené dražbě koupenou nemovitost.
3 velkostatek
34
article
Zúčtování ve příčině usedlosti, v roce 1902
ukoupené, avšak zase prodané, nemohlo býti do
konce roku 1902 provedeno a stane se v příštím
rkce správním.
Ztráty činily v minulém roce celkem
K 29.335.19 a byly zúčtovány na účtu reserv-
ního fondu III. (speciálního ,reservního fondu
k uhražení ztrát provozováním obchodu vze-
šlých).
Značné stoupání kursů všech cenných pa-
pírů ukládacích mělo za následek též značný
zisk kursovní jak z papírů, v nichž ukládány
hotovosti, tak i z papírů reservního fondu. Leč
tento zisk, pokud nebyl realisován, není žád-
ným opravdovým příjmem, nýbrž pouze příjmem
účetnickým. Naopak by zase kursovní ztrála,
která by případným budoucím klesnutím kursů
vzešla, ovšem byla by z větší části ztrátou pouze
účetniekcu a měla-li by tudíž obdobně býti ode-
číena z příjmů toho roku — měla by míti v pří-
slušném roce správním za následek eitelné zmen-
šení přebytku příjmů. Proto uznalo ředitelství ve
příčině účtování příjmů za vhodné, aby z vy-
kázaného zisku kursovního z cenných papírů,
v nichž uložena hotovost, toliko realisovaný zisk
v sumě K 65.906.83 pojat byl do příjmů a zby-
tek K 26.868.75, jakož i kursovní zisk cenných
papírů reservních fondů K 121.352.25, celkem
K 148.221.— převeden byl na nový účet
„zvláštní reserva na kursovní difference“.
Vzhledem k tomu činil přebytek příjmův
roce 1902 K 299.334.27, který dle § 8. odst. 5.
bank. stanov přikázán byl reservnímu fondu III.
Reservní fondy banky činily dne 31. pro-
since 1902 dohromady K 8,541.409.89 a sice:
reservní fond I. K 2,000.000.—, reservní fond II.
6,000.000.—, reservní fond III. K 541.409.89.
reservní fond II . 6,000
35
article
Rozvaha za r. 1902 vykazuje a ktiva:
Hotovost pokladní K 589.460.41, vklady u roz-
ličných bank K 7,187.887.47, úroky z nich, bě-
řící K 56.792.74, cen. papíry nom. K 756.700.—
K 747.970.05, úroky z nich, běžící K 5676.91,
zápůjčky na hypotéky v 5%% zástavních listech
ve zlatých 9,386.200.11, zápůjčky na hypo-
téky v 4%% zást. listech ve zlat. 163,692.134.44,
zápůjčky na hypotéky v 33/4%% zást. listechv
korunách 22,938.173.06, zápůjčky na hypotéky
v 4% zást. listech v korunách 89,917.228.79 K,
nezapravené úroky z hyp. zápůjček 5%% ve zlat.
187.214.14, nezapravené úroky z hyp. zápůjček
4% ve zlatých 594.079.09, nezapravené úrokyz
hyp. zápůjček 314% v korunách 49.201.52, ne-
zapravené úroky z hyp. zápůjček 4 % v korunách
379.941.75 K, zaplac. kupony ze slos. 5 % zást.
listů ve zlatých 5574.74, zaplacené kupony ze
slos. 4% zást. listů ve zlatých 8267.94, zapla-
cené kupony ze slos. 31/2%% zást. listů v korun.
145.86, zaplacené kupony ze slos. 49% zást.
listů v korunách 781.79 K, zálohy na hypoteční
zápůjčky K 347.508.10, úroky z nich, běžicí
K 316.85, zápůjčky na zástavní listy nom.
K 121.000.— K 17.020.—, úroky z těchto zá-
půjček, běžící K 75.93, eskomptované kupony
K 5671.—, kancelářské nářadí inventární korun
16.225.23, kauce služební v cenných papírech
K 51.200.—, rozličné pohledávky u dlužníků
hypotečních půjček K 15.672.43, depositav
cenných papírech K 80.495.18, zálohy k zůčto-
vání K 12.827.41, správní přispěvky, zadrželé
K 42.914.17. Reservní fond I. Vklady spoři-
telní K 243.661.47, úroky z nich, běžící
K 5688.98, zástavní listy nom. K 1,264.900.—
K 1,255.841.55, úroky z nich, běžící korun
10.519.40, nemovitost: budova bankovní č. p.
36
article
991—II. K 500.000.—. Resery. fond II. Vklady
K 2,538.656.07, úroky z nich, běžící korun
52.546.07, cenné papíry nom. K 2,949.500.—
K 2,938.103.40, úroky z nich, běžící korun
23.765.48, zápůjčky hypoteční v holovostl
K 523.237.96, úroky z nich, běžící K 279.52.
Reservní fond III. Cenné papíry nom. korun
275.200.— K 274.124.80, úroky z nich, běžící
K 1749.34, úhrnem K 304,704.831.15.
Passiva: Zástavní listy v oběhu: 5
zástavní listy ve zlatých 10,790.000.—, 4 5
zástavní listy ve zlatých 165,916.800.— 3 1/4225
zástavní listy v korunách 23,054.900.—, 425
zástavní listy v korunách 90,262.800.— K, hra-
zené hypotečními zápůjčkami, vykázanými dne
31. pros. 1902 dle odst. 5. K 285,933.736.40
a umořovacím fondem, vykázaným dle odst. 6.
v úhrnném obnosu K 4,090.763.60, celkem tedy
K 290,024.500.— nevyzdvižené a běžící úroky
z 5% zástavních listů ve zlatých 157.912.50,
nevyzdvižené a běžící úroky z 4% zástavních
listů ve zlatých 2,119.847.19, nevyzdvižené a
běžící úroky z 31/4% zástavních listů v korunách
165.109.27, nevyzdvižené a běžící úroky z 49%
zástavních listů v korunách 1,064.393.30 K,
napřed přijaté úroky z 5% hypotečních zápůj-
ček ve zlatých 51.903.81, napřed přijaté úroky
z 4% hypot. zápůjček ve zlatých 1,106.443.07,
napřed přijaté úroky z 31/4% hypotečních zápůj-
ček v korunách 168.984.90, napřed přijaté úro-
ky z 4% hypotečních zápůjček v korunách
606.389.26 K, náhrady úroků u konvertovaných