ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 bb505db0-70b5-11dc-a870-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 98, place 78, org 9, work 5
1 masthead
4. dubna 1903.
2 masthead
Číslo 93.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
proudila též o vládní předloze proti pijáctví, při níž čeští členové k. r. Wüst a Špaček poukůzo- vali na nedostatky osnovy; prvý doporučoval zři- zování prodejen levných nápojů teplých a opa- tření proti nezaměstnanosti, druhý ohražoval se proti snahám, stále zdražovati pivo; vedle toho týž řečník vyslovil se rozhodně proti jednolnému zákonu pro eelou říši, žádaje pouze rámcový zá kon, dle něhož by pak mohly býti vydány zákomy pro jednotlivé země, poměrům lépe vyhovující dále odmítal návrh, aby se o udělení koncesse výčepní měla také dotázati komora obchodní, po- něvadž právě u olomoucké rozhodovalo by se strannicky a nikoliv dle důvodů věcných; Čech by za nynější fanatické většiny nebyl nikdy do poručen. Potom návrh odboru s některými modi fikacemi a zejmena i s prvějšími resolucemi p Wüsta a Špačka přijat. K čís. 8. (pilné návrhy) uchystaly si obě strany překvapení. Vyvstalť sekrotář kom. Hönig a přednášel návrh presidiální, aby se komora vy slovila proti sestátnění Severní dráhy; mluvi ovšem cosi o důvodech hospodářských, ale z re ferátu jeho bylo průzračno, že hlavní váhu klade na důvody německo-nacionální. Čeští členové, kteří o tom neměli ani tušení, měli býti takto za- skočeni. Tu však k. r. Wolf zpozoroval,že Němců jest přítomno jen 20; sotva tedy začal se návrh Hönigův předčítati po česku, odešla vět- šina českých členů, tak že předseda k nemale mrzutosti Němců musil schůzi ukončiti, ana ne byla způsobilá k usnášení.
Wüst špaček Hönig Wolf Němec Hönigův
6 article Několik historických dat o projektu dunajsko-vltavsko-lahském.
Několik historických dat o projektu dunajsko-vltavsko-lahském. Spolek architektů a inženýrů pro král. české, jako korporace nejkompetentnější v otázce průplavní a kanalisační, s nevšední péčí pro- bírá na týdenních svých schůzích již od vzniku pro- jektů průplavních jednotlivé návrhy a stadia, v nichž eminentně důležilá tato záležitost se nalézá. Před- nášek, jež v tomto směru ve spolku konány, byla by již slušná kniha a není pochybnosti, že přispěly mno- ho k ventilování četných okolností a úvah, jež snad zůstaly by jinak bez povšimnutí. Včera připojena byla k nim nová, zajímavá celkovou přehledností. Podal ji vrchní inž. p. Boh. Müller po zahájení schůze předsedou cís. r. p. Jahnem a po referátu vrch. inž. p. Šantrůčka o otázce titulové. Obšír- ného povšimnutí zaslouží revue historie průplavů. Pan přednášející ve příčině té pravil: Vlasť naše, jsoue vlastně celá prameništěm veletoku labského, sousedi na jihu těsně s ovodím veletoku Dunaje, od něhož dělena jest jednak pásmem šumavským, jednak vy- sočinou českomoravskou a výběžky jejími v Dol. Ra- kousích. Okolnost, že Vllava přibližuje se na svěm nejjižnějším ohybu až na 33 km k Dunaji u Lince přivádí přirozeně na mysl, spojiti průplavem poměrně králkým zde oba tyto toky a tak utvořit průběžnou vodní dráhu na příč Evropy 3200 km dlouhou, spo- jující dvě moře. Na dráze té ležela by celá řada ob chodních a průmyslových středisek i velikých měst jako Ilamburk, Magdeburk, Drážďany, Praha, Linec Vídeň, Pešt a Bělehrad. Již od dávných dob vyskytuj se u nás snahy o spojení těchto dvou toků; že ne- došly uskutečnění, toho příčinu hledati dlužno jednak v obtížnosti provedení úlohy samé, jednak v nepříz- nivých okolnostech vždy se vyskytnuvších.
Müller Jahn Ing Šantrůček Vllava Dunaj Dolo Linec Evropa Ilamburk Magdeburk Drážďany Praha Peštátný Bělehrad spolek architekt Linec Vídeň km
7 article
R. 1375 zanášel se Karel IV. myšlenkou přímého spojení Dunaje s Vltavou, chtěje tím povzněsti Prahu na středisko celého evropského obchodu. Proto měla se vésti z části voda Dunaje podzemní slokou do Vltavy. Ke hražení nákladu přihlásil se rod Rožm berků. Dubravius tvrdí, že nalezl zbytky navrženo stoky, avšak Geriner podolýká, že by stoka taková musila odbočovati již z horního toku Dunaje ve Šváb- sku. Krajský hejtman bechyňský L. Voračický z Pa- bienova r. 1711 ve zprávě o splavnění hoř. Vllavy vyslovuje se pro spojení Vltavy s Dunajem a navrhuje spojiti Mühlu (přítok Dunaje) s Vyšším Brodem. Císai Josef I. dal k návrhu hr. Vratislava studovati splav nění Vltavy a možnost spojení její s Dunajem nizo zemským mistrem pro vodní stavby Lotharem Voge montem, který zprávu o svých návrzích na průplavní síť mezi Dunajem a Labem zůstavil ve svěm spise „O splavnění řek“. Vogemont chtěl těž splavniti Vlta- vu od Budějovic ku Praze, vystavěti v Holešovicích přístav, konečně spojiti Labe s Vislou. Za návrhy ty dostal sice privillegium, provedeny však nebyly Společnost ostendská nabídla se splavniti Vltavu o Budějovic splavy až do Ústí n. Labem, když se jí uděl privillegium na 20 let. I tato nabídka neměla vý sledku.
Karel Iva Dunaj Rož Dubravius L Voračický Vratislav Lothar Voge Vlt Vltava Praha Dunaj Mühl vysoký Brod Budějovice Holešovice Ústí Josef I
8 article
R. 1762 předložil Vojtěch sv. p. ze Šterndahlu. pozdější rada a navigační ředitel, projekt, kde obmý- šleno splavniti Feld-Aistu až ke Freiberku, odtud pak vystavěti zemskou silnici do Budějovic. Císařovna Marie Terezie chtěla věnovati na provedení projektu 20 millionů zlatých, dříve však vyslán plukovník Brequin ku prozkoumání jeho; ten pak uznal pro vedení jeho za nesnadné a proto s projektu sešlo. Sterndahl předložil r. 1804 opětně návrh svůj, kde zamýšleno bylo průplavní spojení prostřednictvím Malše přes Kaplici; ale ani tento projekt neměl úspě- chu. R. 1787 předložil Rosenauer, inž. kníž. Schwar- zenberga, návrh na průplav z dunajského ouvodí k Vyššímu Brodu s použitím Malé Mühly. Týž patrně došel provedení ve stoce schwarzenbergské od jezera plöckenštejnského a hoř. Vltavy až k Harlachu na Mühle v dělce 51 km zřízené a po dnes užívané ku plavení dříví z krumlovských lesů k Dunaji. Belgi- cký inežnýr, karlogral le Maise, podal též návrh průplavu od Greinu na Dunaji k Vyššímu Brodu. Hy- draulická společnost pro Čechy utvořila se r. 1806 ve Vídni, aby studovaly se návrhy na průplavní spojeni Dunaje s Vltavou. Gerstner r. 1807 podal a r. 1813 uveřejnil pojednání, kde označuje se spojení to jako podnik, jenž by se nezúročil a byl pouze pro splav- nění Vllavy z Vyššího Brodu do Budějovic, za to při- mlouval se za postavení železnice do Budějovic. Pak na delší dobu umlkla otázka průplavního spojení Du- naje s Vltavou.
Vojtěch svatý Feld Marie Terezia Brequin Rosenauer Ing Gerstner Budějovice Kaplice vysoký Brod Vltava Dunaj Grein Čechy Vídeň km
9 article
R. 1810 neznámý spisovatel opět doporučova provedení průplavu dunajsko-vltavského, dále spojení Dunaje s Labem přes Moravu a střed Labe průplavem v údolí moravské Sázavy a Orlice ke Hradci Králové Rozvojem železnic další na dlouhý čas zastaveno Jednání novější jest v živé paměti. Jest to projek Deutschův, návrh posl. Kaftana atd. Po tomto historickém úvodu přistoupil pan před nášející k nejnovějším projektům a nyněj šímu slavu otázky této. Jest to v první řadě průplav dunajsko-vltavský s projekty o plavidlecha se zdvihadly. S odbornou přesností ličí pan přednášející celou vodní trať, její stoupání a klesáni, naklonění rovin vodních, plavidla a větší objektya přechází posléze k vylíčení výhod a vad Zastanci neb odpůrci průplavu uvádějí obě tylo vlastnosti v jisté souvislosti. Nedá se upříti, že na- mnoze výhody jednoho směru jsou nevýhodami směru druhého; v té příčině rozvinula se dosti obsáhlá lile- ratura polemických spisů a brožur, založených větši- nou na výpočtech pravděpodobných budoucích sazel a z toho dovozované buď výhodnosti neb vady. Tím zakončena byla první část přednášky rázu historického. V části druhé dotkne se projektu v úva- hách odborně technických.
Deutschův Kaftan Dunaj Morava údolí moravský Sázava Orlice Hradec Králové
10 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. pn Jedna deputace vypravuje se ze záložnyz druhou a na všechny možné strany, aby dosáhla půjčky na vyplácení vkladních knížek za 50%%, ale vracejí se do záložny s prázdnými brašnami. Jen sliby a morální podpory přinášejí. Snad dnes defini- tivně bude trapná nejistota rozřešena, Deputace, která včera dopoledne dlela u kanovníka Brusáka, dostala užištění, že jí bude zjednána audience u arcibiskupa. K tomuto arcipastýři v království dnes deputace zá- ložny se odebéře. Mimo to Zemská banka ve vý- borové schůzi učiní rozhodnutí o žádaném lombardu. Odpovědi členů záložny na vyzvání, aby složili reparlice, jsou velmi žalostně. Ze 1200 odeslaných rekomandovaných přípisů přes 200 jich bylo záložně vráceno. Dopisy nemohly býti doručeny proto, po- něvadž adresáti nejsou vůbec k nalezení aneb ze- mřeli. Ze včerejší pošty je zřejmo, že další členové. jímž se vyzvání postupně posílá, nejsou o nic lepšt než ti prvější. Vybíráme z odpovědí členů některé vý- značnější. M. F. „Žasnu nad tim, jak mne může někdo za čiena považovati, neboť jsem se ze záložny nikdy nio nevypůjčil. Jako majitel vkladní knížky jsem poskyu 2000 K k sanaci. Kdyby každý člen pražský, deset- i vícekráte bohatší kněz než já, sedmistový farář na vsi, tolik učinil, jako já, už mohla býti ostuda od- činěna.“ K. K. „Jsem sice členem, ale hrom má tu zá- ložnu zapálit. Prokletá záložna ta už beztoho mně zničila, nebot jak se lidé dověděli, že jsem členem neřesti, která pouze pod ochranou svatého mohla tal dlouho trvat, nikdo mně nic nepůjčí a komu jsem dlužen, tak mě hrdlí, že jsem s celou rodinou zoufalství. Bůh to naprav!“ J. H. „Platit nemohu, poněvadž mám jen službu a dluhy.“ A. P. „Jsem už 14 let výměnkářem, takže nemohu žádnou repartici platit. Uschoval jsme si 80 zl. na pohřeb a leď ještě o ty přijdu.
Brusák M F K K
11 article
V. B. „Platit nemohu, poněvadž jsem předlu žený.“ A. L. „V roce 1900 jsem podíl členský vypověděl v roce 1901 byl mi vyplacen, jsem tedy úplně vy pořádán.“ E. H „Ctěný výbore! Dopis váš, abych zaplat repartici, musí býti mýlka. Já nikdy členem záložny nějské nebyl. Měl jsem ve sv.-václavské záložně vklad 100 zl., klerý jsem před 12 lety vybral. To je strašný omyl.“ Dr. L. „Zdvořile upozorňuji, že spočívá na omyl vaše mínění, že jsem členem záložny. V. P. „Nejsem členem záložny. Už před 6 lely jsem vystoupil a podíl jsem dostal zpět.“ H. F. „Mandant můj N. už před třemi lety podí vypověděl a dostal jej nazpět, pozbyl tedy úplně členství.“ J. B. „Vybízíte mne, abych do 8 dnů zaplatil re- partici, jinak že mne budete žalovat. Prosím, neče- kejte 8 dnů, žalujte ihned protože já vyhraju. Jaktěziv jsem členem vaší záložny nebyli“ J. II. „Machinacemi povedeného pláka Drozda jsem sice zůslal členem záložny, ale počítat na moje při- spění nemůžete. Služně mám už od loňska zabaveno J. B. „Sděluji slavné záložně, že jsem s ní už léta úplně vyrovnán. Já se mám nyní velmi špatně o všecko jsem přišel, prosím tedy abych nebyl n dále obtěžován.
V B A L E H doktor J B
12 article
J. K. „Platit nemohu, poněvadž nemám hotovo- stí a nikdo mně nechce půjčit ani krejcaru. Ale přej výboru, aby jeho nadlidská práce byla odměněna výsledkem, jakého zasluhuje.“ A. J. B. „Vypůjčil jsem si ze záložny 400 zl. když jsem hned neplatil, podali na mne tři žaloby najednou. Uprosil jsem je, že mně povolili měsíční splátky po 25 zl. a tuto splátku jsem jednou nemoh zaplatit, poněvadž moje choť těžce onemocněla očním neduhem. Dnes jest již úplně slepá. Výbor záložny jednal tak humanně, že exekucemi způsobil mi 200 l útrat. Dnes nemám ničeho, jen slepou ženu!“ A v podobném tonu jde to neustále, Jen velmi nepatrné procento adresátů přiznává se ke členstvía slibuje zaplatit — až bude mít čím. Do kanceláře sa- načního sdružení členů včera přišel občan J. Č. z L.. v přítomnosti četných osob vyzvání k repartici roz- trhal, učinil pak neuctivé vyzvání a odešel.
13 article
Jiný vyzvaný rovněž se bránil: „Já už před 12 lety zaplatiti“ — „Ale členem záložny jste!“ zněla odpověď. — „Tak tedy, kde mám ten užitek z podílůr Nechte si ho na sanaci a dejte mi se vším pokoj!“ Práskl dveřmi a odešel Dnes večer výbor záložny koná schůzi. Ledová kůra ochoty sanace konečně přece po- někud se rozplynula. Sděluje se s námi oficiálně, ž mezi Zemskou bankou a záložnou »Důvěrou« byl uzavleno souhlasné ujednání o podmínkách, za kte- rých Zemská banka prostředků u ní ulože nýchijiných »Důvěře« uvolila se poskytnout k účelům sanačním a k realisaci jmění sv.- václavské záložny. Způsob ujednaný zabezpečuje právně oběma ústavům, aby účelů sanačních a realisace dalo se dosíci bez újmy stanovám banky a bez újmy vlastní bezpečnosti záložny »Důvěry«. Prostředky, Zemskou bankou k disposici dané stačí, aby pomoženo bylo členům záložny sv.václavské, aby dostáli úhradním povinnostem a aby jmění záložny sv. václavské bylo realisováno. O tom také »Důvěra« záložnu sv.-vá- clavskou před týdnem zpravila. Ovšem jest ku pro- vedení zapotřebi jistého času a vyslovuje kuratorium přání, aby záložna sv.václavská nebyla popoháněna žalobami. Členové se vyzývají, aby vyhledávali u »Důvěry« úvěr ke hražení repartice. Když to tak vše krásně půjde, jest sanace zá- ložny ovšem zaručenal
svatý
14 article
Ve schůzích členů záložny bylo vytýkáno krute stanovisko „Důvěry“ při vyřizování žádostí členů Nyní dochází z „Důvěry“ následující přípis: „Po ce- lou dobu od 25. února, kdy na valné hromadě sv.-vá- clavské záložny repartice byla usnesena, s politováním poukazuje se se všech kompetentních stran na vše- obecnou lhostejnost a liknavost členů, přispěti k re- partici schodku a nescházely hlasy, které i s roz- hořčením porovnávaly lhostejnost tu s obětí, jak se se strany vkladatelů přináší slevou až 50%. S pa- trným úmyslem lhostejnost tuto zakrýti a svaliti nepěkný dojem její s členů na kruhy jiné stal se v po- sledních dnech útok jednak na záložnu „Důvěru“ jednak na člena ředitelstva osobně, jako by členově sv.-václavské záložny zrazováni byli od příspěvků repartičních a jakoby zejmena jeden ochotný člen po- ukazem na možnost konkursu zviklán byl v úmyslu, přispěti hotovostí 1500 K k repartici. Musíme odmít- nouti nepravdu, že by vůbec do záložny „Důvěry“ nějaký člen přišel a nabízel hotovost 1500 K na při- platek, že by zde vůbec bylo zrazováno, složiti hoto- vost, aneb že by vůbec v „Důvěře“ činěny byly obtíže připlatkům členským. Do dnes přihlásilo se závazným způsobem v „Důvěře“ členů ku příplatkům pouze v částce 19.648 K 64 h, která jim také úvěrem byl povolena.
15 article
Co se týče jmenovaného člena ředitelstva, jedná se o soukromý jeho rozhovor mimo záložnu „Důvěru“ se známým jemu členem. Uváží-li se, že od valné hromady minulo již bez valné činnosti členů pět neděl, že těchto členů je přes 3000, že jediný onen člen z těchto tisíců, kterého se to týkati má, jest intelligentní muž, který dovede po- souditi své povinnosti sám, musíme odmítnouti ta- kovéto svalovací pokusy a útoky proti našemu ústavu z toho čerpané a opětně na to poukazujeme, že čle- nům sv.-václavské záložny za přijatelných podmínek u nás otovřen jest výhodný víceletý úvěr ke splácení víceletých příplatků. S dokonalou úctou záložna „Dů- věra“ v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob mezenýmí. Hir. Vojlěch Josef Schönborn, místopřed seda. Dr. Javůrek.
Schönborn doktor Javůrek Praha
16 article
Ke včerejší zprávě o situaci v záložně píše nám p. cís. r. Schwarz: „Z pramene mi známého učiněn byl na mne útok, na kterýž toto odpovídám: 1. Nejsem ani členem sv.-václavské záložny an sanačního sdružení, ale členem ředitelství záložny „Důvěra“, která k vůli sanování sv.-václavské záložny sice zřízená, nemůže však jíti v obchodních jednáních tak daleko, aby sama vzala tím pohromy. Není pravda, že přišel do „Důvěry“ jeden člen. aby hotově složil na repartici členskou 1500 K. Pán ten, procházeje se se mnou po Příkopě, pravil, že peněz nemá, že nemůže také dostati na směnku žád- ného ručitele a že by tedy dal v zástavu členské podíly některých společenstev, dle mého přesvěd- čení nedostatečné jistoty. Pravil jsem mu, aby s tím počkal. Pána toho nemusil jsem poučovati o hrozícím nebezpečenství, neboť pán ten poměry dobře zná vždyt on vzdal se hodnosti jako místopřed- seda sv. -václavské záložny, když členov výboru ve schůzi, o půlnoci v kavárně „Union“ ko- nané, nechtěli podepsati od něho již navrženou žá- dost za ohlášení konkursu.
Schwarz
17 article
2. Při měm úřadování v prosinci m. r. ve svalo- václavské záložně jednal jsem s panem architektem Wiehlem velice málo a s lou největší opatrností v zá- jmu záložny. Členské přihlášky byly bez jakéhokol mého účastenství již v říjnu a listopadu v Zemské bance srovnány a seznamenány za intervence členů výboru, pánů kanovníka Kyselky, Neubaura a j. Ori- ginály seznamů všech přihlášek členských jsou ve svatováclavské záložně, potvrzené opisy má Zemská banka. Ať si pan předseda záložny dr. Kar. Vondruška a pan dr. Scheiner, který se mnou přihlášku tu svým časem úsilovně hledal, v seznamu vyhledají, byla-li členská přihláška p. architekta Wiehla od komise nalezena a do záložny odevzdána 3. Ačkoli účetní znaki pp. prof. Kavka, Maglén a ředilel Musil, kteří účty svatováclavské záložny k příkazu soudnímu sestavili, již v prosinci m. r.p dra. Scheinerovi opětně prohlašovali, že tak zvano fingované vklady jsou pouhou bajkou, strašily vklady ty ve výpočtech p. dra. Scheinera do poslední chvíle Podobně se má věc v příčině náhrady od pachatel počitané sumou 500.000 K. Konečně, praví-li p. dr. Scheiner a celé sanační sdružení, že konkurs jest neodvratný, když členove nesloží 2,000.000 K, pak hlásá veřejně do světa to co já jsem soukromě řekl. S tím jsem se nikdy také nelajil a mnoho osob se mne dotazujících o tom pře- svědčil, že-jest s výhodou, vkladní knížku za 50 prodati Vzdávaje sl. redakci díky za uveřejnění, trvám v dokonalé úctě Frant. V. Schwarz, cís. rada, vrchní účetní Zemské banky král. českého
Wiehl Ori doktor Kara Vondruška Scheiner profesor Kavka Maglén Musil František V Schwarz
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Parlamentní jazyk. Páni si nyní lámou ve Vídni hlavu, jak uspořádati poměry ve ví- deňském parlamentě po stránce jazykové. Pan dr. Grabmavr, tyrolský velkostatkář, dokazuje, že v osmi různých jazycích v parlamentě vi- deňském jednati nelze, však uznati musí, že většina má právo hájiti stanovisko rovno- právnosti, klerá — jinak vyjádřeno — nezna- mená nic jiného, než netrpěti, aby jeden jazyk, a sice jazyk menšiny, měl v zastupitelském sboru říše významné privilegium. Němci na to, že ale před nezbytnou nutností jednati v jazyku jednom a sice v jazyku poměrně všem členům nejsroz- umitelnějším, ustoupiti musí nemistná citlivos ostatních idiomů, jež co do významu nijak němčině rovnati se nemohou. Jinak že by vůbe nebylo společné jednání možným. — Na to zase my: »Do toho nám nic není, jak se smluv váš parlament, my stojíme na § 19. základníe zákonů, jejichž tvůrci jste byli vy a ne my žádáme rovné právo. Máte snad tolik odvahy, právoplatně zvoleného poslance, jenž neumí ně- mecky, z passivního práva volebního vyloučit aneb po připadě mu popřiti právo v parlamentě vůbec mluviti? Na základě jakého ustanovení Můžete na nejvýš žádati na poslancích větši ny a to jsou poslanci neněmečtí, aby dobrovolně v zájmu obecného dohodování se práva svého, mluviti v jazyku vlastním, se vzdali — však upírati jim právo to nesmite.« — Na to Němec;
Páňa doktor Grabmavr Němec Vídeň
19 article
»Jakou cenu má to pro parlament, mluví-li tam kdo jazykem, jemuž sotva deset lidi v domě rozumí?« — My odvetou: »A jakou cenu má to, mluvíli tam Němec, jemuž snad každý roz- umí, jehož řeč ale je zvykle plna nadávek mrzkého napadání národů ostatních? Byli jsme to snad my, kteři tento parlament zřídili a po něm toužili? Nevstoupili Čechové do tohoto domu s prolestem ? Nic neillustruje tak nemožnost centralismu v tomto státě, jako okolnost, že nedá se mysliti parlament, klerým by, ve form již, nebylo jednotlivým národům ukřivďováno.« — »Proč jedině Němci měli by býti disciplino- váni« — v další kontroversí opět náš národní odpůrce — »neboť jim předseda rozumí nebo má povinnost jim rozuměti. Za to Neněmec mohl by ve svém jazyku bez censury pro- nésti všechno a nikdo by neměl nejmenšího práva mu to vytknoutí. To je zase privilej řeči neněmeckých, kterého by se řečem německým nedostávalo. Byl by to pěkný pořádek, aby Němec k vůli každému ostřejšímu slovu mohl býti volán k pořádku, ale Čech, na příklad, aby mluviti směl samou velezrádu«. — Téžký oříšek, uznáváme to, jakkoli naučiti se dvěma nebo třem jazykům nebylo by věcí tak obtížnou a snad dokonce nemožnou. Kdo by se vyznal při zna- losti řeči německé též v jednom jazyku slovan- ském, měl by vyhráno. Stačilo by již jen málo píle doučiti se tak ostatním jazykům slovan ským, kolik by bylo potřebí, aby rozuměl ja- zykům všem. Němci by ovšem překonati musil odpor svůj oproti jazyku slovanskému. Na dlouho si ostatně slovanští poslanci, jichž je ve sně- movně většina, nedají libiti, aby řeči v jejich jazyku pronesené byly z úřadního protokolu vyloučeny, jako by nesxistovaly, a to proti zjev- nému ustanovení zákona i proti právu. Těžký to oříšek, a litujeme komisi pro opravu řádu jednacího, jež marně se snaží ho rozlousknouti.
Němec Čecho Čo dům rozumět
20 article
Nejde to, což je více než výmluvným dokladem k tomu, že marné je namahání spojiti to, čemu sama příroda se příčí, jinými slovy, že centrali- stické Rakousko, jež obydleno je sedmi různým národy, kteří všichni chtějí žiti svým vlastním životem, je nemožné. Centralism vzpírá se ve všem všudy podstatě a přirozenosti téo říše centralism je negací národních práv v této říši centralism je v této říši v systém uvedené bru- tální násilí, a proto ven s ním, dřív než bude pozdě. Jednotné může býti Rakousko jen v tom, co je všem národům společno, nikdy ne v tom. čím se různí. V Rakousku, uvedeném na přiro zenou zdravou basis, v Rakousku, vráceném my- šlence svého vzniku, nebude činiti otázka jazy. ková nejmenších potíží. — Vídeň, Brno, Liberec a — Praha. Také vídeňským listům není vhod, co byl pro- nesl předevčírem při své installaci nově zvolený starosta pražský dr. Srb. A že odnože tisku toho v Brně a v Liberci a v ostatních ně- meckých městech v Čechách Vídni sekundují dá se mysliti. Tisk ten vůbec ie živ jen z ví
doktor Srb Rakousko Vídeň Brno Liberec Praha Čechy
21 article
deňských odpadků. Starosta dr. Srb prý ani za svou povinnost nepokládal ve své slavnostní řeči promluviti též několik slov německých. Proč by tak činil? V Praze, v té Praze užší napočteno bylo před třemi léty jen asi 10 proc. Němců, tedy sotva polovina obyvatelů, kolik jich chtěji Němci míti, aby národ druhý povinen byl respektovati jejich jazyková práva. Kde nen Čechů aspoň 20 proc., mají býti dle německých názorů a návrhů ignorováni. Jak mohou si tedy na to stěžovati, když měří se jim touže měrou, kterou sami byli puncovali? Nevědí ostatně pranic o tom, že v Brně, kde napočtených Čechů je 40, v pravdě ale 60 procent, čeština z tamější radnice je úplně vyloučena? Jestli je mrzí, že starosta pražský nebál se po smutných zkušenostech v minulosti zmíniti se opět o »zlaté slovanské Praze«, nechť si přečtou installační řeč Luegrovu, jenž prohlásil, že pokládá za svou povinnost o to pečovati, aby Vídeň zůstala přes svých 400 000 Čechů městem německým a installační řeč nynějšího purkmistra libereckého Týž chrlí v pravém slova toho smyslu německo nacionální jed a k vyhlazení nás Čechů, kteř opovažujeme se rušiti již svou přítomností ně meckonárodní ráz zmíněného města, přímo vybízl Jak věenou, mírnou a opatrnou se jeví ř dra. Srba oproti projevům starostů ve smíše ných městech! V Praze může býti měšťanem Čech i Němec, jakkoli je německých fundací německých peněz na udržování ústavů a zaří- zení s právem měšťanským spojených tak málo. že by nebylo ani křivdou, kdyby na Němce př udilení měšťanských beneficií zřetel brán nebyl však zavírá snad obec pražská chudáku bránu do chudobince proto, že je Němec? Nikuli.
doktor Srb Němec Čecho Srba Praha Brno Vídeň
22 article
Však Vídeň každému přijetí do svazku měšťan- ského odepře, kdo se slibem nezaváže k horlivé propagandě německé. Vídeň provozuje tu agitae německou prostřednictvím humanních odkazů dobrých lidí, mezi nimiž bylo dojista také dost Čechů anebo dobrodinců českého původu. T všechno v Praze se neděje. Také zde starosta nevyhání z trhu německé prodavače a nerzpírá se rozsudkům nejvyšších soudních instancí, jak se děje právě nyní v Liberci. Řeč starostov byla prý vlastně polemikou s řečí, kterou pře tím měl hr. Coudenhove. Kdyby třeba tomu tak bylo, kdo zapověděti může neodvislému muži a starostovi télo veleobce, aby nepronesl to, co cíti i myslí? Byl by jednou již čas aby nalezli se hrdí a sebevědomi mužové, kteř by dovedli říci těm »nahoře« za každé okol nosti nelíčenou pravdu.
Čecho Coudenhove Vídeň Praha Liberec
23 article
— Centralisace prodeje cnkru ve Vídni Oznámili jsme svého času, že rafinerie cukru zamýšlejí zrušiti své prodejní kanceláře v Praze a centralisovati prodej cukru ve Vídni a upo zornili jsme kruhy obchodní na nevýhody této centralisace pro český obchod. Obchodní gre mia pražská protestovala sice proti přenesen prodejních kanceláří z Prahy do Vídně a prot dalšímu zdražování cukru, ale páni rafinéři pro- test obchodnictva úplně ignorovali. Od 1. dubna t. r. jest soustředěn prodej cukru pro tuzem- skou spotřebu ve Vídni a následky této umělé centralisace se již dostavují. Ceny cukru doznaly značného zvýšení zvlá ště ve městech venkovských a kd chce cukr míti, musí bez milo st diktované ceny zaplatiti. Tak stála- na př. v předešlém měsíci rafináda v Pardubi- cích K 84.— za 100 kg, dnes musí však tamní obchodník platiti K 85.50 až K 86.50, v Domažlicích stála v březnu rafináda K 84.— dnes stojí tam K 85.75 až K 86.75. Nehled k těmto neslýchaně vyděračným cenám, must obchodnictvo nyní o cukr přímo prositi. Ob- chodník, který již před 14 dny svou zakázku do Vídně zaslal, neví ještě do dnes, zdali ji ústřední prodejna vyřídí a nemůže ani po vše- možných urgencích žádného cukru dostati. N písemné i telegrafické urgence nedostává se mu vůbec žádné odpovědi. Zdá se, že pánům ve
Vídeň Praha Pardubi Domažlice Ob kg
24 article
Vídni poměrů a obchodu v Čechách neznalým přerostla již ústřední kancelář přes hlavu a že se ve své centrální kanceláři již naprosto ne- vyznají, jinak se nedá vysvětliti okolnost, že obchodník v Modřanech, kde nalézá se rafinerie cukru, nemůže dostati žádného cukru, ačkoliv jej již před 14 dny ve Vídni objednal. Bylo by záhodno, aby obchodní komora a páni poslane povšimli si těchto události a učinili patřičné kroky na ochranu obchodnictva i konsumentů — Kluby občanské. Občanský klu v Praze—VIII. (v Libni) koná v úterý dne 7. dubna o 8. hod. več. členskou schůz v místnostech p. V. Kefurta v Nové Libni. Na pořadu jednacím je přednáška přednosty kanali sační kanceláře pražské p. vrch. inž. Em. Heine- manna; »O nové, soustavné kanali- saci král. hlav. města Prahy a jej VIII. části«. Vzhledem k tomu, že nákladný a předůležitý pro poplatnictvo podnik tento se současně prováděnou regulaci Rokytky těší se v Libni veliké pozornosti, bude účast ve schůzi zajisté značná. — Předsednictvo klubu k po daným dotazům sděluje, že akce za odepsání přeplatků okresních a školních přirážek z roku 1901 je v přiznivém proudu a že jen úřadní tempo prováděcí nese vinu toho, že se všem pp. interessentům nedostalo dosud o tom zprávy.
V Kefurt Ing Hein Vídeň Čechy Modřany Praha Libeň Nová Libeň Rokytka VIII
25 article
— U téhož předsednictva jest k volně disposie pro pány členy množství poukázek na levnou koupi obrazu Brožíkova: »Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým«, jež jednatel zdarma na požádání dodá. — Valná hromada Ústřední Matice škol- ské, která se měla konati zejtřejšího dne, mu sila býti odložena, jelikož starosta Ústřední Ma tice školské, kterému přiděleny pro valnou hro madu důležité referáty, ochuravěl. Valná hro- mada bude se konati až po sváteích velikonoč- ních dne 26. dubna v Měšťanské besedě praž ské a programem, který byl již oznámen. Vý roční zpráva Ústřední Matice školské právěse dotiskuje a bude rozdávána na legitimace ještě před svátky velikonočními. Také odborům roze- šle se ještě před svátky. — Osobní. Pan Jóža Dvořák z Nových Hrado u Vys. Mýta podrobil se u místodržitelství v Praze zkoušce z pozemního stavitelství a byl uznán způ- sobilým. — Rodinné zprávy. Paní Anda Žaludo v rozená Karlovská a pan Antonín Žalud, redaktot »Plzeňských Listů« slavili manželský sňatek dne 30. března o 11. hod. dopol. ve farním chrámu u sv Apolináře v Praze. — Slečna Gysa Pacovská z Kar lína zasnoubila se s panem Lvem Sternem, velko obchodníkem s vínem ve Florisdorfu.
Brožíkův Hus Jóža Vys Ando Žalud Gysa Pacovská Stern Nová Hrado Mýto Praha Kara svatý Apolinář
26 article
— Úmrtí. Ve čtvrtek odpoledne zemřela na Smí- chově paní Josefina Matějovcová v 82. roce věku svého. Pohřeb zesnulé paní koná se v neděli dne 5. dubna o 3. hod. odpolední z kaple hřbitova na Malvazinkách. Povozy uchystány budou o pol 3. hod. odpol. u domu smutku v Barrandově ulici, čís. 10 nové na Smíchově. — Dne 3. dubna zemřel v Praze pan Heřman Kropp, továrník a chef firmy Stalling. Ziem spol. Pohřben bude v pondělí dne 6. dubna o 3. hodině odpolední z domu v Mezibran- ské ulici, čís. 9. na evangelický hřbitov. — Včera zemřela v Praze—VII. ve věku 84 let paní Kateřina Machulková, vdova po městském pousteckém. Pohřbena bude zejtra o 3. hod. odp. z chrámu sv. Klimenta v Praze—VII. na hřbitov vyšehradský. — Mistodržitel hr. Coudenhove včera odpoledno odjel z Prahy do Říma.
Matějovcová Heřman Kropp Machulková Poustecký Klimenta Coudenhove Barrandov ulice Smíchov Praha Mezibran ský ulice Řím Stalling
27 article
— O škole hněvotínské dochází nás s povola- ného místa tato zpráva: O tom, že by škola Ústřední Matice školské v Hněvotíně byla zavřena, nedostalo se výboru Ústřední Matice školské doposud nižádného oznámení, nýbrž došla jen soukromá zpráva, že byl u zemského výboru rozhodnut stavební spor, který byl veden mezi českou rolnickou záložnou v Hněvo- tíně, jakožto majitelkou domu, a obecním úřadem v Hněvotíně. Podstata sporu záležela: Rolnícká zá- ložna v Hněvotíně pode plánů obecním úřadem, jakožto úřadem stavebním, schválených postavila dům. Když byla stavba dokončena, usilovali hněvo- tínští Čechové, sdružení ve školském spolku v Hněvo- tíně, o získání nějakých místností pro budoucí svou školu, a získali je nájmem od české záložny hněvo- tínské. Německé zastupitelstvo obecní zvěděvši o tom, — věc ostatně nebyla žádnou tajností — zdrábalo s vyhověti žádosti záložny, jako majitelky domu, aby bylo uděleno stavební obývací povolení, Loňského roku však dohodl se školský spolek v Hněvolíně s Ústřední Maticí školskou v ten způsob, že Ústřední
Čecho Hněvo Hněvotín obecní úřad školský spolek
28 article
Matice školská zřídí v Hněvotíně sama školu, když jí školský spolek opatří místnosti. Výbor Ústřední Matice školské za pomoci svých přátel v Olomouci vymohl na zemské školní radě moravské svolení, že začátkem školního roku může býti škola otevřena v místnostech rolnické záložny hněvotínské, když byla před tím komise okresní školní rady uznala, ž místnosti pro školu i za byt správce školy se úplně hodí. Matice, neohllžejíc se na souhlas nebo ne- souhlas obce nebo zemského výboru, začala ve škole vyučovati. Na to následovalo známé již vytlo u- kání oken, honění českých dětí, plváni pomatičním učiteli a všechny oslatni výrobky německé hyperkultury, klerá jiným způsobem nenmi svou nelibost vůči školám matičním projevovati. Pak přece jenom si vzpomněli
Olomouc Matica
29 article
Němci hněvotínští, že by měli také podle práva ně- jakého proti majitelce domu vystoupiti. Ovšem tvrditi, že místnosti nejsou k obývání způsobilé, když jich dva roky nebylo používáno, a když komise okresní školní rady je schválila, bylo na pováženou. Proto nestyděli se podati oznámení zemské školní radě, že prý stavební úřad místnosti neschválil a zemská školní rada dodatečně Ústřední Matici školskou na tuto do- mnělou závadu upozornila. Avšak výbor Ústřední Matice školské hned v zápětí stavebním řádem mo- ravským prokázal, že stavebním úřadem ve příčině školy podle zákona není nikdo jiný, nežli c. k. okresní školní rada, která místnosti schválila. Na to teprva zemský výbor moravský učinil rozhodnutí o stížnosti, kterou před delším časem podala česká rolnická zá- ložna v Hněvotíně pro odpírání stavebního konsensu, kterým povolení obývací se stanovíska stavebního úřadu uděleno a teprve tehdy prokázáno. I uznává sám zemský výbor moravský, že obec jednala ne- správně, když obývací povolení odpírala. Avšak zemský výbor dal slovům, že se schvalují místnosti pro účely záloženské, poněkud nesprávný výklad Záložna zajisté má právo dávati místnosti ve své budově do nájmu a to třeba i do nájmu pro účely školské. O toto právo nemůže býti majitel domu nikterak přípraven. Proto, když zemský výbor mo- ravský zakazuje umístiti v místnostech těch školu, překročil i obor své působnosti a ocil se v roz- porn s exekutivou státní a školními úřady, spo- lehaje patrně, že na Moravě všecko projde. Avšak zdá se, že se panstvo tentokráte přepočítalo.
Němec Morava
30 article
Věc bude rozhodnuta u správního soudu. Ve škole Ústřední Matice školské v Hněvotíně se zatím učí a bude se učiti dále, poněvadž přece stejně z princi- piálních důvodů státní orgánové nemohou se pro- půjčiti za vykonavatele protizákonného roz- hodnuti moravského výboru zemského. Jak patrno, jest otázka tato se stanoviska veřejného práva nejen velmi zajímavá, nýbrž také dosti důle- žilá, ať již bude rozhodnuta škole hněvotínské na prospěch, či na škodu a Ústřední Matici školské ná- leží zajisté všechno uznání za promyšlené obhajo- vání české školy v Hněvotíně, která jest nej- více nenáviděnou a pronásledovanou e všech matičních škol.
31 article
— Z městské rady pražské. Včerejší schůzi za- hájil starosta p. dr. Srb srdečným proslovením vzhle- dem k tomu, že po svém opětném zvolení a nastolení poprvé předsedá schůzi rady městské. Upřímnými slo- vy tlumočil své pocity při návratu mezi zástupce obce, mezi dobré přátele, s nimiž již dříve svorně pracoval a jich horlivé podpoře a účinné pomoci se těšil. Vy- slovil naději v další zdárnou společnou činnost ke zda- ru král. hlav. města Prahy. Vzpomenul pak zejmena stálé a horlivé pomoci, kterou mu vždy práci usnad- ňovali oba pp. náměstkové inž E. Neubert a dr. Groš, zvláště však ocenil jejich práci v mezidobí do opět- ného nastoupení starosty, kteráž práce, namahavá, byla též plodnou a blahodárnou. Projev tento prová- zeli členové rady městské hlučným souhlasem. — Na to projednán jednací pořad. Schváleny byly návrhy presidia ve příčině díkůvzdání pořadatelům při slav- nosti installace starosty, ozbrojeným měšť. sborům a jízdní eskadroně za účastenství. — Pánové Seifert a Filip, vzpomenuvše zprávy, že na novém pilotovém mostě má být zavedeno petrolejové osvětlení, sdělili, že tento způsob osvětlení jest nejen nebezpečný, ale i nedostatečný a žádali, aby byly zahájeny přípravy ko zřízení osvětlení plynového a sice na mostě i na rampách. — V týdnu od 22. do 28. března přijato bylo na mostech pražských: na železniční lávce z Vyše- hradu na Smíchov 323 K 90 h, na mostě Palackého
Srb E Neubert doktor Groš Seifert Palacký Praha Smíchov Vyšhrad
32 article
4779 K 98 h, na žolínském můstku 317 K 38h, na no- vém mostě kamenném 4936 K 88 h, na mostě Fran- tiška Josefa 4954 K 8 h, na pilolovém mostě přes Štvanici 3004 K 44 h. — Hrubý příjem v parních a vanových lázních na Žofíně obnášel 1087 K 10 h. ve slatinných lázních 90 K, v uhličnatých 12 K, v li- dových lázních v Bubnech 154 K 14 h. — Dělníků zaměstnávala obec 2792, z nichž 2460 řádných. — Ke starostovi p. dru. Srbovi včera dostavila se depu- lace Remesl.-živnost. besedy v Praze a sice pp. Ji- rousek, Šmakal a Beneš a llumočila mu jménem be- sedy blahopřání k opětnému uvedení v úřad staro- stenský — Sbor obecních starších král, hlav. města Prahy svolán je na pondělí dne 6. dubna k řádné schůzi. Na pořadu kromě četných stavebních stížností je návrh na schválení nové výpůjčky 10 mill. K na práce assanační, návrh na zřízení lidových lázní říč- ních v Holešovicích a plovárny na Vyšehradě, návrh na podání žádosti za vyvlastnění různých nemovitostí, návrh na koupi různých nemovilostí v assanaci a j. v. — Vojenský erár a pražská kanalisace. Z dří- vějších našich zpráv povědomo, že vojenský erár vzpíral se tomu, aby vojenské budovy na Malé straně byly připojovány k nové síti kanalisační. Stížnost, kterou proti tonuto připojení podalo vojenské stavební oddělení v Praze, byla radou městskou i sborem obec- ních starších zamítnuta a nejinak rozhodl i zenský
Fran Josef 4954 Srba Beneš Žofín Bubno Praha Holešovice Vyšehrad