1
masthead
4. dubna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
proudila též o vládní předloze proti pijáctví, při
níž čeští členové k. r. Wüst a Špaček poukůzo-
vali na nedostatky osnovy; prvý doporučoval zři-
zování prodejen levných nápojů teplých a opa-
tření proti nezaměstnanosti, druhý ohražoval se
proti snahám, stále zdražovati pivo; vedle toho
týž řečník vyslovil se rozhodně proti jednolnému
zákonu pro eelou říši, žádaje pouze rámcový zá
kon, dle něhož by pak mohly býti vydány zákomy
pro jednotlivé země, poměrům lépe vyhovující
dále odmítal návrh, aby se o udělení koncesse
výčepní měla také dotázati komora obchodní, po-
něvadž právě u olomoucké rozhodovalo by se
strannicky a nikoliv dle důvodů věcných; Čech
by za nynější fanatické většiny nebyl nikdy do
poručen. Potom návrh odboru s některými modi
fikacemi a zejmena i s prvějšími resolucemi p
Wüsta a Špačka přijat.
K čís. 8. (pilné návrhy) uchystaly si obě
strany překvapení. Vyvstalť sekrotář kom. Hönig
a přednášel návrh presidiální, aby se komora vy
slovila proti sestátnění Severní dráhy; mluvi
ovšem cosi o důvodech hospodářských, ale z re
ferátu jeho bylo průzračno, že hlavní váhu klade
na důvody německo-nacionální. Čeští členové,
kteří o tom neměli ani tušení, měli býti takto za-
skočeni. Tu však k. r. Wolf zpozoroval,že
Němců jest přítomno jen 20; sotva tedy začal se
návrh Hönigův předčítati po česku, odešla vět-
šina českých členů, tak že předseda k nemale
mrzutosti Němců musil schůzi ukončiti, ana ne
byla způsobilá k usnášení.
Wüst
špaček
Hönig
Wolf
Němec
Hönigův
6
article
Několik historických dat o projektu
dunajsko-vltavsko-lahském.
Několik historických dat o projektu
dunajsko-vltavsko-lahském.
Spolek architektů a inženýrů pro
král. české, jako korporace nejkompetentnější
v otázce průplavní a kanalisační, s nevšední péčí pro-
bírá na týdenních svých schůzích již od vzniku pro-
jektů průplavních jednotlivé návrhy a stadia, v nichž
eminentně důležilá tato záležitost se nalézá. Před-
nášek, jež v tomto směru ve spolku konány, byla by
již slušná kniha a není pochybnosti, že přispěly mno-
ho k ventilování četných okolností a úvah, jež snad
zůstaly by jinak bez povšimnutí. Včera připojena byla
k nim nová, zajímavá celkovou přehledností.
Podal ji vrchní inž. p. Boh. Müller po zahájení
schůze předsedou cís. r. p. Jahnem a po referátu
vrch. inž. p. Šantrůčka o otázce titulové. Obšír-
ného povšimnutí zaslouží revue historie průplavů.
Pan přednášející ve příčině té pravil: Vlasť naše, jsoue
vlastně celá prameništěm veletoku labského, sousedi
na jihu těsně s ovodím veletoku Dunaje, od něhož
dělena jest jednak pásmem šumavským, jednak vy-
sočinou českomoravskou a výběžky jejími v Dol. Ra-
kousích. Okolnost, že Vllava přibližuje se na svěm
nejjižnějším ohybu až na 33 km k Dunaji u Lince
přivádí přirozeně na mysl, spojiti průplavem poměrně
králkým zde oba tyto toky a tak utvořit průběžnou
vodní dráhu na příč Evropy 3200 km dlouhou, spo-
jující dvě moře. Na dráze té ležela by celá řada ob
chodních a průmyslových středisek i velikých měst
jako Ilamburk, Magdeburk, Drážďany, Praha, Linec
Vídeň, Pešt a Bělehrad. Již od dávných dob vyskytuj
se u nás snahy o spojení těchto dvou toků; že ne-
došly uskutečnění, toho příčinu hledati dlužno jednak
v obtížnosti provedení úlohy samé, jednak v nepříz-
nivých okolnostech vždy se vyskytnuvších.
Müller
Jahn
Ing
Šantrůček
Vllava
Dunaj
Dolo
Linec
Evropa
Ilamburk
Magdeburk
Drážďany
Praha
Peštátný
Bělehrad
spolek architekt
Linec Vídeň
km
7
article
R. 1375 zanášel se Karel IV. myšlenkou přímého
spojení Dunaje s Vltavou, chtěje tím povzněsti Prahu
na středisko celého evropského obchodu. Proto měla
se vésti z části voda Dunaje podzemní slokou do
Vltavy. Ke hražení nákladu přihlásil se rod Rožm
berků. Dubravius tvrdí, že nalezl zbytky navrženo
stoky, avšak Geriner podolýká, že by stoka taková
musila odbočovati již z horního toku Dunaje ve Šváb-
sku. Krajský hejtman bechyňský L. Voračický z Pa-
bienova r. 1711 ve zprávě o splavnění hoř. Vllavy
vyslovuje se pro spojení Vltavy s Dunajem a navrhuje
spojiti Mühlu (přítok Dunaje) s Vyšším Brodem. Císai
Josef I. dal k návrhu hr. Vratislava studovati splav
nění Vltavy a možnost spojení její s Dunajem nizo
zemským mistrem pro vodní stavby Lotharem Voge
montem, který zprávu o svých návrzích na průplavní
síť mezi Dunajem a Labem zůstavil ve svěm spise
„O splavnění řek“. Vogemont chtěl těž splavniti Vlta-
vu od Budějovic ku Praze, vystavěti v Holešovicích
přístav, konečně spojiti Labe s Vislou. Za návrhy
ty dostal sice privillegium, provedeny však nebyly
Společnost ostendská nabídla se splavniti Vltavu o
Budějovic splavy až do Ústí n. Labem, když se jí uděl
privillegium na 20 let. I tato nabídka neměla vý
sledku.
Karel Iva
Dunaj
Rož
Dubravius
L Voračický
Vratislav
Lothar Voge
Vlt
Vltava
Praha
Dunaj
Mühl
vysoký Brod
Budějovice
Holešovice
Ústí
Josef I
8
article
R. 1762 předložil Vojtěch sv. p. ze Šterndahlu.
pozdější rada a navigační ředitel, projekt, kde obmý-
šleno splavniti Feld-Aistu až ke Freiberku, odtud pak
vystavěti zemskou silnici do Budějovic. Císařovna
Marie Terezie chtěla věnovati na provedení projektu
20 millionů zlatých, dříve však vyslán plukovník
Brequin ku prozkoumání jeho; ten pak uznal pro
vedení jeho za nesnadné a proto s projektu sešlo.
Sterndahl předložil r. 1804 opětně návrh svůj, kde
zamýšleno bylo průplavní spojení prostřednictvím
Malše přes Kaplici; ale ani tento projekt neměl úspě-
chu. R. 1787 předložil Rosenauer, inž. kníž. Schwar-
zenberga, návrh na průplav z dunajského ouvodí
k Vyššímu Brodu s použitím Malé Mühly. Týž patrně
došel provedení ve stoce schwarzenbergské od jezera
plöckenštejnského a hoř. Vltavy až k Harlachu na
Mühle v dělce 51 km zřízené a po dnes užívané ku
plavení dříví z krumlovských lesů k Dunaji. Belgi-
cký inežnýr, karlogral le Maise, podal též návrh
průplavu od Greinu na Dunaji k Vyššímu Brodu. Hy-
draulická společnost pro Čechy utvořila se r. 1806
ve Vídni, aby studovaly se návrhy na průplavní spojeni
Dunaje s Vltavou. Gerstner r. 1807 podal a r. 1813
uveřejnil pojednání, kde označuje se spojení to jako
podnik, jenž by se nezúročil a byl pouze pro splav-
nění Vllavy z Vyššího Brodu do Budějovic, za to při-
mlouval se za postavení železnice do Budějovic. Pak
na delší dobu umlkla otázka průplavního spojení Du-
naje s Vltavou.
Vojtěch svatý
Feld
Marie Terezia
Brequin
Rosenauer
Ing
Gerstner
Budějovice
Kaplice
vysoký Brod
Vltava
Dunaj
Grein
Čechy
Vídeň
km
9
article
R. 1810 neznámý spisovatel opět doporučova
provedení průplavu dunajsko-vltavského, dále spojení
Dunaje s Labem přes Moravu a střed Labe průplavem
v údolí moravské Sázavy a Orlice ke Hradci Králové
Rozvojem železnic další na dlouhý čas zastaveno
Jednání novější jest v živé paměti. Jest to projek
Deutschův, návrh posl. Kaftana atd.
Po tomto historickém úvodu přistoupil pan před
nášející k nejnovějším projektům a nyněj
šímu slavu otázky této. Jest to v první řadě průplav
dunajsko-vltavský s projekty o plavidlecha
se zdvihadly. S odbornou přesností ličí pan
přednášející celou vodní trať, její stoupání a klesáni,
naklonění rovin vodních, plavidla a větší objektya
přechází posléze k vylíčení výhod a vad
Zastanci neb odpůrci průplavu uvádějí obě tylo
vlastnosti v jisté souvislosti. Nedá se upříti, že na-
mnoze výhody jednoho směru jsou nevýhodami směru
druhého; v té příčině rozvinula se dosti obsáhlá lile-
ratura polemických spisů a brožur, založených větši-
nou na výpočtech pravděpodobných budoucích sazel
a z toho dovozované buď výhodnosti neb vady.
Tím zakončena byla první část přednášky rázu
historického. V části druhé dotkne se projektu v úva-
hách odborně technických.
Deutschův
Kaftan
Dunaj
Morava
údolí moravský Sázava
Orlice
Hradec Králové
10
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
pn
Jedna deputace vypravuje se ze záložnyz
druhou a na všechny možné strany, aby dosáhla
půjčky na vyplácení vkladních knížek za 50%%, ale
vracejí se do záložny s prázdnými brašnami. Jen
sliby a morální podpory přinášejí. Snad dnes defini-
tivně bude trapná nejistota rozřešena, Deputace, která
včera dopoledne dlela u kanovníka Brusáka, dostala
užištění, že jí bude zjednána audience u arcibiskupa.
K tomuto arcipastýři v království dnes deputace zá-
ložny se odebéře. Mimo to Zemská banka ve vý-
borové schůzi učiní rozhodnutí o žádaném lombardu.
Odpovědi členů záložny na vyzvání, aby složili
reparlice, jsou velmi žalostně. Ze 1200 odeslaných
rekomandovaných přípisů přes 200 jich bylo záložně
vráceno. Dopisy nemohly býti doručeny proto, po-
něvadž adresáti nejsou vůbec k nalezení aneb ze-
mřeli. Ze včerejší pošty je zřejmo, že další členové.
jímž se vyzvání postupně posílá, nejsou o nic lepšt
než ti prvější. Vybíráme z odpovědí členů některé vý-
značnější.
M. F. „Žasnu nad tim, jak mne může někdo za
čiena považovati, neboť jsem se ze záložny nikdy nio
nevypůjčil. Jako majitel vkladní knížky jsem poskyu
2000 K k sanaci. Kdyby každý člen pražský, deset-
i vícekráte bohatší kněz než já, sedmistový farář na
vsi, tolik učinil, jako já, už mohla býti ostuda od-
činěna.“
K. K. „Jsem sice členem, ale hrom má tu zá-
ložnu zapálit. Prokletá záložna ta už beztoho mně
zničila, nebot jak se lidé dověděli, že jsem členem
neřesti, která pouze pod ochranou svatého mohla tal
dlouho trvat, nikdo mně nic nepůjčí a komu jsem
dlužen, tak mě hrdlí, že jsem s celou rodinou
zoufalství. Bůh to naprav!“
J. H. „Platit nemohu, poněvadž mám jen službu
a dluhy.“
A. P. „Jsem už 14 let výměnkářem, takže nemohu
žádnou repartici platit. Uschoval jsme si 80 zl. na
pohřeb a leď ještě o ty přijdu.
Brusák
M F
K K
11
article
V. B. „Platit nemohu, poněvadž jsem předlu
žený.“
A. L. „V roce 1900 jsem podíl členský vypověděl
v roce 1901 byl mi vyplacen, jsem tedy úplně vy
pořádán.“
E. H „Ctěný výbore! Dopis váš, abych zaplat
repartici, musí býti mýlka. Já nikdy členem záložny
nějské nebyl. Měl jsem ve sv.-václavské záložně vklad
100 zl., klerý jsem před 12 lety vybral. To je strašný
omyl.“
Dr. L. „Zdvořile upozorňuji, že spočívá na omyl
vaše mínění, že jsem členem záložny.
V. P. „Nejsem členem záložny. Už před 6 lely
jsem vystoupil a podíl jsem dostal zpět.“
H. F. „Mandant můj N. už před třemi lety podí
vypověděl a dostal jej nazpět, pozbyl tedy úplně
členství.“
J. B. „Vybízíte mne, abych do 8 dnů zaplatil re-
partici, jinak že mne budete žalovat. Prosím, neče-
kejte 8 dnů, žalujte ihned protože já vyhraju. Jaktěziv
jsem členem vaší záložny nebyli“
J. II. „Machinacemi povedeného pláka Drozda jsem
sice zůslal členem záložny, ale počítat na moje při-
spění nemůžete. Služně mám už od loňska zabaveno
J. B. „Sděluji slavné záložně, že jsem s ní už
léta úplně vyrovnán. Já se mám nyní velmi špatně
o všecko jsem přišel, prosím tedy abych nebyl n
dále obtěžován.
V B
A L
E H
doktor
J B
12
article
J. K. „Platit nemohu, poněvadž nemám hotovo-
stí a nikdo mně nechce půjčit ani krejcaru. Ale přej
výboru, aby jeho nadlidská práce byla odměněna
výsledkem, jakého zasluhuje.“
A. J. B. „Vypůjčil jsem si ze záložny 400 zl.
když jsem hned neplatil, podali na mne tři žaloby
najednou. Uprosil jsem je, že mně povolili měsíční
splátky po 25 zl. a tuto splátku jsem jednou nemoh
zaplatit, poněvadž moje choť těžce onemocněla očním
neduhem. Dnes jest již úplně slepá. Výbor záložny
jednal tak humanně, že exekucemi způsobil mi 200 l
útrat. Dnes nemám ničeho, jen slepou ženu!“
A v podobném tonu jde to neustále, Jen velmi
nepatrné procento adresátů přiznává se ke členstvía
slibuje zaplatit — až bude mít čím. Do kanceláře sa-
načního sdružení členů včera přišel občan J. Č. z L..
v přítomnosti četných osob vyzvání k repartici roz-
trhal, učinil pak neuctivé vyzvání a odešel.
13
article
Jiný vyzvaný rovněž se bránil: „Já už před 12
lety zaplatiti“ — „Ale členem záložny jste!“ zněla
odpověď. — „Tak tedy, kde mám ten užitek z podílůr
Nechte si ho na sanaci a dejte mi se vším pokoj!“
Práskl dveřmi a odešel
Dnes večer výbor záložny koná schůzi.
Ledová kůra ochoty sanace konečně přece po-
někud se rozplynula. Sděluje se s námi oficiálně, ž
mezi Zemskou bankou a záložnou »Důvěrou« byl
uzavleno souhlasné ujednání o podmínkách, za kte-
rých Zemská banka prostředků u ní ulože
nýchijiných »Důvěře« uvolila se poskytnout
k účelům sanačním a k realisaci jmění sv.- václavské
záložny. Způsob ujednaný zabezpečuje právně oběma
ústavům, aby účelů sanačních a realisace dalo se
dosíci bez újmy stanovám banky a bez újmy vlastní
bezpečnosti záložny »Důvěry«. Prostředky, Zemskou
bankou k disposici dané stačí, aby pomoženo bylo
členům záložny sv.václavské, aby dostáli úhradním
povinnostem a aby jmění záložny sv. václavské bylo
realisováno. O tom také »Důvěra« záložnu sv.-vá-
clavskou před týdnem zpravila. Ovšem jest ku pro-
vedení zapotřebi jistého času a vyslovuje kuratorium
přání, aby záložna sv.václavská nebyla popoháněna
žalobami. Členové se vyzývají, aby vyhledávali
u »Důvěry« úvěr ke hražení repartice.
Když to tak vše krásně půjde, jest sanace zá-
ložny ovšem zaručenal
svatý
14
article
Ve schůzích členů záložny bylo vytýkáno krute
stanovisko „Důvěry“ při vyřizování žádostí členů
Nyní dochází z „Důvěry“ následující přípis: „Po ce-
lou dobu od 25. února, kdy na valné hromadě sv.-vá-
clavské záložny repartice byla usnesena, s politováním
poukazuje se se všech kompetentních stran na vše-
obecnou lhostejnost a liknavost členů, přispěti k re-
partici schodku a nescházely hlasy, které i s roz-
hořčením porovnávaly lhostejnost tu s obětí, jak
se se strany vkladatelů přináší slevou až 50%. S pa-
trným úmyslem lhostejnost tuto zakrýti a svaliti
nepěkný dojem její s členů na kruhy jiné stal se v po-
sledních dnech útok jednak na záložnu „Důvěru“
jednak na člena ředitelstva osobně, jako by členově
sv.-václavské záložny zrazováni byli od příspěvků
repartičních a jakoby zejmena jeden ochotný člen po-
ukazem na možnost konkursu zviklán byl v úmyslu,
přispěti hotovostí 1500 K k repartici. Musíme odmít-
nouti nepravdu, že by vůbec do záložny „Důvěry“
nějaký člen přišel a nabízel hotovost 1500 K na při-
platek, že by zde vůbec bylo zrazováno, složiti hoto-
vost, aneb že by vůbec v „Důvěře“ činěny byly obtíže
připlatkům členským. Do dnes přihlásilo se závazným
způsobem v „Důvěře“ členů ku příplatkům pouze
v částce 19.648 K 64 h, která jim také úvěrem byl
povolena.
15
article
Co se týče jmenovaného člena ředitelstva, jedná
se o soukromý jeho rozhovor mimo záložnu
„Důvěru“ se známým jemu členem.
Uváží-li se, že od valné hromady minulo již bez
valné činnosti členů pět neděl, že těchto členů je přes
3000, že jediný onen člen z těchto tisíců, kterého se
to týkati má, jest intelligentní muž, který dovede po-
souditi své povinnosti sám, musíme odmítnouti ta-
kovéto svalovací pokusy a útoky proti našemu ústavu
z toho čerpané a opětně na to poukazujeme, že čle-
nům sv.-václavské záložny za přijatelných podmínek
u nás otovřen jest výhodný víceletý úvěr ke splácení
víceletých příplatků. S dokonalou úctou záložna „Dů-
věra“ v Praze, zapsané společenstvo s ručením ob
mezenýmí. Hir. Vojlěch Josef Schönborn, místopřed
seda. Dr. Javůrek.
Schönborn
doktor
Javůrek
Praha
16
article
Ke včerejší zprávě o situaci v záložně píše nám
p. cís. r. Schwarz: „Z pramene mi známého učiněn
byl na mne útok, na kterýž toto odpovídám:
1. Nejsem ani členem sv.-václavské záložny an
sanačního sdružení, ale členem ředitelství záložny
„Důvěra“, která k vůli sanování sv.-václavské záložny
sice zřízená, nemůže však jíti v obchodních jednáních
tak daleko, aby sama vzala tím pohromy.
Není pravda, že přišel do „Důvěry“ jeden člen.
aby hotově složil na repartici členskou 1500 K. Pán
ten, procházeje se se mnou po Příkopě, pravil, že
peněz nemá, že nemůže také dostati na směnku žád-
ného ručitele a že by tedy dal v zástavu členské
podíly některých společenstev, dle mého přesvěd-
čení nedostatečné jistoty. Pravil jsem mu, aby s tím
počkal. Pána toho nemusil jsem poučovati o hrozícím
nebezpečenství, neboť pán ten poměry dobře zná
vždyt on vzdal se hodnosti jako místopřed-
seda sv. -václavské záložny, když členov
výboru ve schůzi, o půlnoci v kavárně „Union“ ko-
nané, nechtěli podepsati od něho již navrženou žá-
dost za ohlášení konkursu.
Schwarz
17
article
2. Při měm úřadování v prosinci m. r. ve svalo-
václavské záložně jednal jsem s panem architektem
Wiehlem velice málo a s lou největší opatrností v zá-
jmu záložny. Členské přihlášky byly bez jakéhokol
mého účastenství již v říjnu a listopadu v Zemské
bance srovnány a seznamenány za intervence členů
výboru, pánů kanovníka Kyselky, Neubaura a j. Ori-
ginály seznamů všech přihlášek členských jsou ve
svatováclavské záložně, potvrzené opisy má Zemská
banka. Ať si pan předseda záložny dr. Kar. Vondruška
a pan dr. Scheiner, který se mnou přihlášku tu svým
časem úsilovně hledal, v seznamu vyhledají, byla-li
členská přihláška p. architekta Wiehla od komise
nalezena a do záložny odevzdána
3. Ačkoli účetní znaki pp. prof. Kavka, Maglén
a ředilel Musil, kteří účty svatováclavské záložny
k příkazu soudnímu sestavili, již v prosinci m. r.p
dra. Scheinerovi opětně prohlašovali, že tak zvano
fingované vklady jsou pouhou bajkou, strašily vklady
ty ve výpočtech p. dra. Scheinera do poslední chvíle
Podobně se má věc v příčině náhrady od pachatel
počitané sumou 500.000 K.
Konečně, praví-li p. dr. Scheiner a celé sanační
sdružení, že konkurs jest neodvratný, když členove
nesloží 2,000.000 K, pak hlásá veřejně do světa to
co já jsem soukromě řekl. S tím jsem se nikdy také
nelajil a mnoho osob se mne dotazujících o tom pře-
svědčil, že-jest s výhodou, vkladní knížku za 50
prodati
Vzdávaje sl. redakci díky za uveřejnění, trvám
v dokonalé úctě Frant. V. Schwarz, cís. rada, vrchní
účetní Zemské banky král. českého
Wiehl
Ori
doktor
Kara
Vondruška
Scheiner
profesor
Kavka
Maglén
Musil
František
V Schwarz
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Parlamentní jazyk. Páni si nyní lámou
ve Vídni hlavu, jak uspořádati poměry ve ví-
deňském parlamentě po stránce jazykové. Pan
dr. Grabmavr, tyrolský velkostatkář, dokazuje,
že v osmi různých jazycích v parlamentě vi-
deňském jednati nelze, však uznati musí, že
většina má právo hájiti stanovisko rovno-
právnosti, klerá — jinak vyjádřeno — nezna-
mená nic jiného, než netrpěti, aby jeden jazyk,
a sice jazyk menšiny, měl v zastupitelském sboru
říše významné privilegium. Němci na to, že ale
před nezbytnou nutností jednati v jazyku jednom
a sice v jazyku poměrně všem členům nejsroz-
umitelnějším, ustoupiti musí nemistná citlivos
ostatních idiomů, jež co do významu nijak
němčině rovnati se nemohou. Jinak že by vůbe
nebylo společné jednání možným. — Na to zase
my: »Do toho nám nic není, jak se smluv
váš parlament, my stojíme na § 19. základníe
zákonů, jejichž tvůrci jste byli vy a ne my
žádáme rovné právo. Máte snad tolik odvahy,
právoplatně zvoleného poslance, jenž neumí ně-
mecky, z passivního práva volebního vyloučit
aneb po připadě mu popřiti právo v parlamentě
vůbec mluviti? Na základě jakého ustanovení
Můžete na nejvýš žádati na poslancích větši ny
a to jsou poslanci neněmečtí, aby dobrovolně
v zájmu obecného dohodování se práva svého,
mluviti v jazyku vlastním, se vzdali — však
upírati jim právo to nesmite.« — Na to Němec;
Páňa
doktor
Grabmavr
Němec
Vídeň
19
article
»Jakou cenu má to pro parlament, mluví-li tam
kdo jazykem, jemuž sotva deset lidi v domě
rozumí?« — My odvetou: »A jakou cenu má
to, mluvíli tam Němec, jemuž snad každý roz-
umí, jehož řeč ale je zvykle plna nadávek
mrzkého napadání národů ostatních? Byli jsme
to snad my, kteři tento parlament zřídili a po
něm toužili? Nevstoupili Čechové do tohoto
domu s prolestem ? Nic neillustruje tak nemožnost
centralismu v tomto státě, jako okolnost, že
nedá se mysliti parlament, klerým by, ve form
již, nebylo jednotlivým národům ukřivďováno.«
— »Proč jedině Němci měli by býti disciplino-
váni« — v další kontroversí opět náš národní
odpůrce — »neboť jim předseda rozumí nebo
má povinnost jim rozuměti. Za to Neněmec
mohl by ve svém jazyku bez censury pro-
nésti všechno a nikdo by neměl nejmenšího
práva mu to vytknoutí. To je zase privilej řeči
neněmeckých, kterého by se řečem německým
nedostávalo. Byl by to pěkný pořádek, aby
Němec k vůli každému ostřejšímu slovu mohl
býti volán k pořádku, ale Čech, na příklad, aby
mluviti směl samou velezrádu«. — Téžký oříšek,
uznáváme to, jakkoli naučiti se dvěma nebo třem
jazykům nebylo by věcí tak obtížnou a snad
dokonce nemožnou. Kdo by se vyznal při zna-
losti řeči německé též v jednom jazyku slovan-
ském, měl by vyhráno. Stačilo by již jen málo
píle doučiti se tak ostatním jazykům slovan
ským, kolik by bylo potřebí, aby rozuměl ja-
zykům všem. Němci by ovšem překonati musil
odpor svůj oproti jazyku slovanskému. Na dlouho
si ostatně slovanští poslanci, jichž je ve sně-
movně většina, nedají libiti, aby řeči v jejich
jazyku pronesené byly z úřadního protokolu
vyloučeny, jako by nesxistovaly, a to proti zjev-
nému ustanovení zákona i proti právu. Těžký
to oříšek, a litujeme komisi pro opravu řádu
jednacího, jež marně se snaží ho rozlousknouti.
Němec
Čecho
Čo
dům rozumět
20
article
Nejde to, což je více než výmluvným dokladem
k tomu, že marné je namahání spojiti to, čemu
sama příroda se příčí, jinými slovy, že centrali-
stické Rakousko, jež obydleno je sedmi různým
národy, kteří všichni chtějí žiti svým vlastním
životem, je nemožné. Centralism vzpírá se ve
všem všudy podstatě a přirozenosti téo říše
centralism je negací národních práv v této říši
centralism je v této říši v systém uvedené bru-
tální násilí, a proto ven s ním, dřív než bude
pozdě. Jednotné může býti Rakousko jen v tom,
co je všem národům společno, nikdy ne v tom.
čím se různí. V Rakousku, uvedeném na přiro
zenou zdravou basis, v Rakousku, vráceném my-
šlence svého vzniku, nebude činiti otázka jazy.
ková nejmenších potíží.
— Vídeň, Brno, Liberec a — Praha.
Také vídeňským listům není vhod, co byl pro-
nesl předevčírem při své installaci nově zvolený
starosta pražský dr. Srb. A že odnože tisku
toho v Brně a v Liberci a v ostatních ně-
meckých městech v Čechách Vídni sekundují
dá se mysliti. Tisk ten vůbec ie živ jen z ví
doktor
Srb
Rakousko
Vídeň
Brno
Liberec
Praha
Čechy
21
article
deňských odpadků. Starosta dr. Srb prý ani za
svou povinnost nepokládal ve své slavnostní řeči
promluviti též několik slov německých. Proč by
tak činil? V Praze, v té Praze užší napočteno
bylo před třemi léty jen asi 10 proc. Němců,
tedy sotva polovina obyvatelů, kolik jich chtěji
Němci míti, aby národ druhý povinen byl
respektovati jejich jazyková práva. Kde nen
Čechů aspoň 20 proc., mají býti dle německých
názorů a návrhů ignorováni. Jak mohou si tedy
na to stěžovati, když měří se jim touže měrou,
kterou sami byli puncovali? Nevědí ostatně
pranic o tom, že v Brně, kde napočtených
Čechů je 40, v pravdě ale 60 procent, čeština
z tamější radnice je úplně vyloučena? Jestli je
mrzí, že starosta pražský nebál se po smutných
zkušenostech v minulosti zmíniti se opět o »zlaté
slovanské Praze«, nechť si přečtou installační
řeč Luegrovu, jenž prohlásil, že pokládá za
svou povinnost o to pečovati, aby Vídeň zůstala
přes svých 400 000 Čechů městem německým
a installační řeč nynějšího purkmistra libereckého
Týž chrlí v pravém slova toho smyslu německo
nacionální jed a k vyhlazení nás Čechů, kteř
opovažujeme se rušiti již svou přítomností ně
meckonárodní ráz zmíněného města, přímo vybízl
Jak věenou, mírnou a opatrnou se jeví ř
dra. Srba oproti projevům starostů ve smíše
ných městech! V Praze může býti měšťanem
Čech i Němec, jakkoli je německých fundací
německých peněz na udržování ústavů a zaří-
zení s právem měšťanským spojených tak málo.
že by nebylo ani křivdou, kdyby na Němce př
udilení měšťanských beneficií zřetel brán nebyl
však zavírá snad obec pražská chudáku bránu
do chudobince proto, že je Němec? Nikuli.
doktor
Srb
Němec
Čecho
Srba
Praha
Brno
Vídeň
22
article
Však Vídeň každému přijetí do svazku měšťan-
ského odepře, kdo se slibem nezaváže k horlivé
propagandě německé. Vídeň provozuje tu agitae
německou prostřednictvím humanních odkazů
dobrých lidí, mezi nimiž bylo dojista také dost
Čechů anebo dobrodinců českého původu. T
všechno v Praze se neděje. Také zde starosta
nevyhání z trhu německé prodavače a nerzpírá
se rozsudkům nejvyšších soudních instancí, jak
se děje právě nyní v Liberci. Řeč starostov
byla prý vlastně polemikou s řečí, kterou pře
tím měl hr. Coudenhove. Kdyby třeba tomu
tak bylo, kdo zapověděti může neodvislému
muži a starostovi télo veleobce, aby nepronesl
to, co cíti i myslí? Byl by jednou již čas
aby nalezli se hrdí a sebevědomi mužové, kteř
by dovedli říci těm »nahoře« za každé okol
nosti nelíčenou pravdu.
Čecho
Coudenhove
Vídeň
Praha
Liberec
23
article
— Centralisace prodeje cnkru ve Vídni
Oznámili jsme svého času, že rafinerie cukru
zamýšlejí zrušiti své prodejní kanceláře v Praze
a centralisovati prodej cukru ve Vídni a upo
zornili jsme kruhy obchodní na nevýhody této
centralisace pro český obchod. Obchodní gre
mia pražská protestovala sice proti přenesen
prodejních kanceláří z Prahy do Vídně a prot
dalšímu zdražování cukru, ale páni rafinéři pro-
test obchodnictva úplně ignorovali. Od 1. dubna
t. r. jest soustředěn prodej cukru pro tuzem-
skou spotřebu ve Vídni a následky této umělé
centralisace se již dostavují. Ceny cukru
doznaly značného zvýšení zvlá ště
ve městech venkovských a kd
chce cukr míti, musí bez milo st
diktované ceny zaplatiti. Tak stála-
na př. v předešlém měsíci rafináda v Pardubi-
cích K 84.— za 100 kg, dnes musí však
tamní obchodník platiti K 85.50 až K 86.50,
v Domažlicích stála v březnu rafináda K 84.—
dnes stojí tam K 85.75 až K 86.75. Nehled
k těmto neslýchaně vyděračným cenám, must
obchodnictvo nyní o cukr přímo prositi. Ob-
chodník, který již před 14 dny svou zakázku
do Vídně zaslal, neví ještě do dnes, zdali ji
ústřední prodejna vyřídí a nemůže ani po vše-
možných urgencích žádného cukru dostati. N
písemné i telegrafické urgence nedostává se mu
vůbec žádné odpovědi. Zdá se, že pánům ve
Vídeň
Praha
Pardubi
Domažlice
Ob
kg
24
article
Vídni poměrů a obchodu v Čechách neznalým
přerostla již ústřední kancelář přes hlavu a že
se ve své centrální kanceláři již naprosto ne-
vyznají, jinak se nedá vysvětliti okolnost, že
obchodník v Modřanech, kde nalézá se rafinerie
cukru, nemůže dostati žádného cukru, ačkoliv
jej již před 14 dny ve Vídni objednal. Bylo by
záhodno, aby obchodní komora a páni poslane
povšimli si těchto události a učinili patřičné
kroky na ochranu obchodnictva i konsumentů
— Kluby občanské. Občanský klu
v Praze—VIII. (v Libni) koná v úterý dne
7. dubna o 8. hod. več. členskou schůz
v místnostech p. V. Kefurta v Nové Libni. Na
pořadu jednacím je přednáška přednosty kanali
sační kanceláře pražské p. vrch. inž. Em. Heine-
manna; »O nové, soustavné kanali-
saci král. hlav. města Prahy a jej
VIII. části«. Vzhledem k tomu, že nákladný
a předůležitý pro poplatnictvo podnik tento se
současně prováděnou regulaci Rokytky těší se
v Libni veliké pozornosti, bude účast ve schůzi
zajisté značná. — Předsednictvo klubu k po
daným dotazům sděluje, že akce za odepsání
přeplatků okresních a školních přirážek z roku
1901 je v přiznivém proudu a že jen úřadní
tempo prováděcí nese vinu toho, že se všem
pp. interessentům nedostalo dosud o tom zprávy.
V Kefurt
Ing
Hein
Vídeň
Čechy
Modřany
Praha
Libeň
Nová Libeň
Rokytka
VIII
25
article
— U téhož předsednictva jest k volně disposie
pro pány členy množství poukázek na levnou
koupi obrazu Brožíkova: »Mistr Jan Hus před
koncilem kostnickým«, jež jednatel zdarma na
požádání dodá.
— Valná hromada Ústřední Matice škol-
ské, která se měla konati zejtřejšího dne, mu
sila býti odložena, jelikož starosta Ústřední Ma
tice školské, kterému přiděleny pro valnou hro
madu důležité referáty, ochuravěl. Valná hro-
mada bude se konati až po sváteích velikonoč-
ních dne 26. dubna v Měšťanské besedě praž
ské a programem, který byl již oznámen. Vý
roční zpráva Ústřední Matice školské právěse
dotiskuje a bude rozdávána na legitimace ještě
před svátky velikonočními. Také odborům roze-
šle se ještě před svátky.
— Osobní. Pan Jóža Dvořák z Nových Hrado
u Vys. Mýta podrobil se u místodržitelství v Praze
zkoušce z pozemního stavitelství a byl uznán způ-
sobilým.
— Rodinné zprávy. Paní Anda Žaludo v
rozená Karlovská a pan Antonín Žalud, redaktot
»Plzeňských Listů« slavili manželský sňatek dne
30. března o 11. hod. dopol. ve farním chrámu u sv
Apolináře v Praze. — Slečna Gysa Pacovská z Kar
lína zasnoubila se s panem Lvem Sternem, velko
obchodníkem s vínem ve Florisdorfu.
Brožíkův
Hus
Jóža
Vys
Ando
Žalud
Gysa Pacovská
Stern
Nová Hrado
Mýto
Praha
Kara
svatý Apolinář
26
article
— Úmrtí. Ve čtvrtek odpoledne zemřela na Smí-
chově paní Josefina Matějovcová v 82. roce
věku svého. Pohřeb zesnulé paní koná se v neděli
dne 5. dubna o 3. hod. odpolední z kaple hřbitova
na Malvazinkách. Povozy uchystány budou o pol
3. hod. odpol. u domu smutku v Barrandově ulici,
čís. 10 nové na Smíchově. — Dne 3. dubna zemřel
v Praze pan Heřman Kropp, továrník a chef firmy
Stalling. Ziem spol. Pohřben bude v pondělí dne
6. dubna o 3. hodině odpolední z domu v Mezibran-
ské ulici, čís. 9. na evangelický hřbitov. — Včera
zemřela v Praze—VII. ve věku 84 let paní Kateřina
Machulková, vdova po městském pousteckém.
Pohřbena bude zejtra o 3. hod. odp. z chrámu sv.
Klimenta v Praze—VII. na hřbitov vyšehradský.
— Mistodržitel hr. Coudenhove včera odpoledno
odjel z Prahy do Říma.
Matějovcová
Heřman Kropp
Machulková
Poustecký
Klimenta
Coudenhove
Barrandov ulice
Smíchov
Praha
Mezibran
ský ulice
Řím
Stalling
27
article
— O škole hněvotínské dochází nás s povola-
ného místa tato zpráva: O tom, že by škola Ústřední
Matice školské v Hněvotíně byla zavřena, nedostalo
se výboru Ústřední Matice školské doposud nižádného
oznámení, nýbrž došla jen soukromá zpráva, že byl
u zemského výboru rozhodnut stavební spor, který
byl veden mezi českou rolnickou záložnou v Hněvo-
tíně, jakožto majitelkou domu, a obecním úřadem
v Hněvotíně. Podstata sporu záležela: Rolnícká zá-
ložna v Hněvotíně pode plánů obecním úřadem,
jakožto úřadem stavebním, schválených postavila
dům. Když byla stavba dokončena, usilovali hněvo-
tínští Čechové, sdružení ve školském spolku v Hněvo-
tíně, o získání nějakých místností pro budoucí svou
školu, a získali je nájmem od české záložny hněvo-
tínské. Německé zastupitelstvo obecní zvěděvši o tom,
— věc ostatně nebyla žádnou tajností — zdrábalo s
vyhověti žádosti záložny, jako majitelky domu, aby
bylo uděleno stavební obývací povolení, Loňského
roku však dohodl se školský spolek v Hněvolíně
s Ústřední Maticí školskou v ten způsob, že Ústřední
Čecho
Hněvo
Hněvotín
obecní úřad
školský spolek
28
article
Matice školská zřídí v Hněvotíně sama školu, když
jí školský spolek opatří místnosti. Výbor Ústřední
Matice školské za pomoci svých přátel v Olomouci
vymohl na zemské školní radě moravské svolení, že
začátkem školního roku může býti škola otevřena
v místnostech rolnické záložny hněvotínské, když
byla před tím komise okresní školní rady uznala, ž
místnosti pro školu i za byt správce školy se úplně
hodí. Matice, neohllžejíc se na souhlas nebo ne-
souhlas obce nebo zemského výboru, začala ve škole
vyučovati. Na to následovalo známé již vytlo u-
kání oken, honění českých dětí, plváni
pomatičním učiteli a všechny oslatni
výrobky německé hyperkultury, klerá
jiným způsobem nenmi svou nelibost vůči školám
matičním projevovati. Pak přece jenom si vzpomněli
Olomouc
Matica
29
article
Němci hněvotínští, že by měli také podle práva ně-
jakého proti majitelce domu vystoupiti. Ovšem tvrditi,
že místnosti nejsou k obývání způsobilé, když jich
dva roky nebylo používáno, a když komise okresní
školní rady je schválila, bylo na pováženou. Proto
nestyděli se podati oznámení zemské školní radě, že
prý stavební úřad místnosti neschválil a zemská školní
rada dodatečně Ústřední Matici školskou na tuto do-
mnělou závadu upozornila. Avšak výbor Ústřední
Matice školské hned v zápětí stavebním řádem mo-
ravským prokázal, že stavebním úřadem ve příčině
školy podle zákona není nikdo jiný, nežli c. k. okresní
školní rada, která místnosti schválila. Na to teprva
zemský výbor moravský učinil rozhodnutí o stížnosti,
kterou před delším časem podala česká rolnická zá-
ložna v Hněvotíně pro odpírání stavebního konsensu,
kterým povolení obývací se stanovíska stavebního
úřadu uděleno a teprve tehdy prokázáno. I uznává
sám zemský výbor moravský, že obec jednala ne-
správně, když obývací povolení odpírala. Avšak
zemský výbor dal slovům, že se schvalují místnosti
pro účely záloženské, poněkud nesprávný výklad
Záložna zajisté má právo dávati místnosti ve své
budově do nájmu a to třeba i do nájmu pro účely
školské. O toto právo nemůže býti majitel domu
nikterak přípraven. Proto, když zemský výbor mo-
ravský zakazuje umístiti v místnostech těch školu,
překročil i obor své působnosti a ocil se v roz-
porn s exekutivou státní a školními úřady, spo-
lehaje patrně, že na Moravě všecko projde.
Avšak zdá se, že se panstvo tentokráte přepočítalo.
Němec
Morava
30
article
Věc bude rozhodnuta u správního soudu. Ve škole
Ústřední Matice školské v Hněvotíně se zatím učí
a bude se učiti dále, poněvadž přece stejně z princi-
piálních důvodů státní orgánové nemohou se pro-
půjčiti za vykonavatele protizákonného roz-
hodnuti moravského výboru zemského.
Jak patrno, jest otázka tato se stanoviska veřejného
práva nejen velmi zajímavá, nýbrž také dosti důle-
žilá, ať již bude rozhodnuta škole hněvotínské na
prospěch, či na škodu a Ústřední Matici školské ná-
leží zajisté všechno uznání za promyšlené obhajo-
vání české školy v Hněvotíně, která jest nej-
více nenáviděnou a pronásledovanou
e všech matičních škol.
31
article
— Z městské rady pražské. Včerejší schůzi za-
hájil starosta p. dr. Srb srdečným proslovením vzhle-
dem k tomu, že po svém opětném zvolení a nastolení
poprvé předsedá schůzi rady městské. Upřímnými slo-
vy tlumočil své pocity při návratu mezi zástupce obce,
mezi dobré přátele, s nimiž již dříve svorně pracoval
a jich horlivé podpoře a účinné pomoci se těšil. Vy-
slovil naději v další zdárnou společnou činnost ke zda-
ru král. hlav. města Prahy. Vzpomenul pak zejmena
stálé a horlivé pomoci, kterou mu vždy práci usnad-
ňovali oba pp. náměstkové inž E. Neubert a dr. Groš,
zvláště však ocenil jejich práci v mezidobí do opět-
ného nastoupení starosty, kteráž práce, namahavá,
byla též plodnou a blahodárnou. Projev tento prová-
zeli členové rady městské hlučným souhlasem. —
Na to projednán jednací pořad. Schváleny byly návrhy
presidia ve příčině díkůvzdání pořadatelům při slav-
nosti installace starosty, ozbrojeným měšť. sborům
a jízdní eskadroně za účastenství. — Pánové Seifert
a Filip, vzpomenuvše zprávy, že na novém pilotovém
mostě má být zavedeno petrolejové osvětlení, sdělili,
že tento způsob osvětlení jest nejen nebezpečný, ale
i nedostatečný a žádali, aby byly zahájeny přípravy
ko zřízení osvětlení plynového a sice na mostě i na
rampách. — V týdnu od 22. do 28. března přijato bylo
na mostech pražských: na železniční lávce z Vyše-
hradu na Smíchov 323 K 90 h, na mostě Palackého
Srb
E Neubert
doktor
Groš
Seifert
Palacký
Praha
Smíchov
Vyšhrad
32
article
4779 K 98 h, na žolínském můstku 317 K 38h, na no-
vém mostě kamenném 4936 K 88 h, na mostě Fran-
tiška Josefa 4954 K 8 h, na pilolovém mostě přes
Štvanici 3004 K 44 h. — Hrubý příjem v parních a
vanových lázních na Žofíně obnášel 1087 K 10 h.
ve slatinných lázních 90 K, v uhličnatých 12 K, v li-
dových lázních v Bubnech 154 K 14 h. — Dělníků
zaměstnávala obec 2792, z nichž 2460 řádných. —
Ke starostovi p. dru. Srbovi včera dostavila se depu-
lace Remesl.-živnost. besedy v Praze a sice pp. Ji-
rousek, Šmakal a Beneš a llumočila mu jménem be-
sedy blahopřání k opětnému uvedení v úřad staro-
stenský
— Sbor obecních starších král, hlav. města Prahy
svolán je na pondělí dne 6. dubna k řádné schůzi.
Na pořadu kromě četných stavebních stížností je
návrh na schválení nové výpůjčky 10 mill. K na
práce assanační, návrh na zřízení lidových lázní říč-
ních v Holešovicích a plovárny na Vyšehradě, návrh
na podání žádosti za vyvlastnění různých nemovitostí,
návrh na koupi různých nemovilostí v assanaci a j. v.
— Vojenský erár a pražská kanalisace. Z dří-
vějších našich zpráv povědomo, že vojenský erár
vzpíral se tomu, aby vojenské budovy na Malé straně
byly připojovány k nové síti kanalisační. Stížnost,
kterou proti tonuto připojení podalo vojenské stavební
oddělení v Praze, byla radou městskou i sborem obec-
ních starších zamítnuta a nejinak rozhodl i zenský
Fran
Josef 4954
Srba
Beneš
Žofín
Bubno
Praha
Holešovice
Vyšehrad