1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 4. dubna 1903.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Hist
přelpláeí s
v Praze v adesinistraei
na měsí
na čtrrt lts . . . . 6 K —k
s dvojí denáško
nra. . k
va nlisIkách: 2 K 30
na ně sfe
Poštont
dint leis . . . . 2 K oo
s dvojí ztsllken
n:. : n
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Letošní zasedání říšské rady
Letošní zasedání říšské rady
Říšská rada odbyla včera svou posledn
schůzi před svátky velikonočními a páni poslane
říšští vráti se po tříměsíční vídeňské kampani
jež počala schůzí dne 15. ledna t. r., do středu
voličstva.
Přehlédneme-li události, kteréž v politice
vnitřní spadají do tohoto období, nemůžeme ne
viděti, že nejpatrnější vliv na činnost a pracovn
způsobilost říšské rady měly porady o rakousko
uherském vyrovnání v poslední den uplynulého
roku mezi předsedy ministerstva drem. Körbrem
a Szellem v pozdní hodině noční „ukonče-
né“. Tento vliv sice pro veřejnost nebyl ještě
patrným při smiřovacích česko-německých kon-
ferencích bezprostředně před zahájením schůzt
rady říšské svolaných a úplným nezdarem n
venek provázených, ale jednání říšské rady od-
tud až po včerejší den trvající význačné jest tím.
že projednáno bylo poměrně velmi hladce ně-
kolik velmi důležitých předloh vládních, což
jest nepopíratelným důkazem, že episoda ne-
zdaru česko-německých porad neznesnadnila
nezhoršila dělnost vídeňského parlamentu, jak
zejmena kruhy mimoparlamentní to mohly před
pokládati a namnoze také skutečně předpoklá
daly. Vedle předloh, úplně říšskou radou vy
řízených, započaty mimo to porady (první čtení
o jiných neméně vážných předlohách vládních.
7
article
Ku prvým náležela především předloha cu
kerní na základě usnesení mezinárodní konfe
rence v Brusselu, jejíž vyřízení na radě říšské
umožněno bylo kompromissem, dle něhož od
staveny byly zvláště četné pilné a nutné návrhy
malých i větších stran.
Z dalších důležitějších předloh vyřízena zá
ležitost konverse společného státního dluhu, kte
ráž sice, přísně vzato, nenáležela do souboru
předloh o vyrovnaní rakousko-uherském, ale
přece jenom se týkala důležité otázky pro poměr
obou polovin soustátí a v tomto smyslu možnoji
považovati jaksi za předvoj vyrovnacích předloh.
Brusel
8
article
Sněmovna vyřídila otázku konverse společného
státního dluhu odchylně od návrhu vládního po
tud, že usnesla se o konversi celých pěti mil
liard, a nikoliv 3.6 milliard, při čemž zbývajíe
1.4 milliardy měly býti ponechány k disposie
Bylo-li již vyřízení těchto obou předloh před
zvěstí a průpravou ku pravidelné činnosti rady
říšské, staly se pro politický ráz nálady jej
ještě významnějšími předlohy: branná, o zvýšen
počtu nováčků na rok 1903, pak soubor předlo
o vyrovnání rakousko-uherském a předlohao
státním rozpočtu.
Branná předloha vyřízena byla radou říš-
skou poměrně velmi rychle a bez značnějších
obtíží, protože strany na říšské radě vyloučily
ji z pojmu předloh vládních a pokládaly ji za
předlohu eminentně státní. Jak známo, po-
hlížejí v Uhrách na brannou předlohu zcelaji
nak, než na radě říšské, a sněm uhorský nejen
předlohu tuto dosud nevyřídil, ale pro zásadní po-
žadavky uherské opposice vůbec se dosud ned
předpověděti, jaký osud ji v Uhrách polká.
Jestliže říšská rada při předloze o konvers
státního dluhu jaksi označila svou změnou její
že se odehyluje od úmluvy v této záležitost
mezi vládami vídeňskou a peštskou učiněné, vy-
znívá chování se uherské opposice při předloze
branné jakožto ostrá odpověď, přesycená na-
prostou nedůvěrou.
Až po tyto předlohy měly strany na radě
říšské možnost propuštění jejich vykládati ja-
kožto záležitosti, kteréž na jejich zásadní, poli-
tická stanoviska neměly nijakého účinku a ne-
znamenaly tudíž dle tohoto výkladu také nijak
změny v posavadní jejich politice a postupu.
Jinak bylo při dalších předlohách vlád
ních, totiž při souboru předloh vyrovnacich
při předloze rozpočtové.
Uher.
Uher
Uhry
milliarda
9
article
Předlohy vyrovnací byly zejmena ze středu
české delegace označeny jako předmět daleko-
sáhlého významu politického a tudíž jako příle
žitost ku provedení rozhodného zápasu, před-
loha rozpočtová pak v každém parlamentu jest
zkušebním kamenem důvěry ke vládě, pokud se
týče jejího vlivu na většinu sněmovny.
Nehledíme-li k tomu, že zatím vyřízen
hlavně českých záležitostí se týkající předloha
o prodloužení zákona assanačního pro Prahu,
že konečně dostalo se nejvyšší sankce zemskému
zákonu o učitelských platech a přirážce k dani
pivní, což nepochybně souvisí s otázkou, jaké
postavení chystala se delegace česká zaujati ku
projednání předloh o rakousko-uherském vyrov
nání a státním rozpočtu, dán byl těmito před
lchami bezprostředně podnět, aby postavení t
rozpoznáno bylo i na venek.
Projevy jednotlivých předáků české dele-
gace také na okamžik tento připravovaly, při
čemž vyšlo na jevo, že i v delegaci samotne
názory v této příčíně se různí.
Výsledek těchto vnitřních proudů v delegae
české jest veřejnosti naší znám, ohlášenať změna
taktiky klubovní ve směru umožnění prvníh
čtení jak předloh vyrovnacích, tak předlohy
státním rozpočtu, a tato změna dodatečně byla
odůvodňována české veřejnosti zvláštním mani
festem poselstva národní strany svobodomyslné
vydaným dne 21. března.
Praha
10
article
Ač změna v zásadní, bezohledné opposie
vlastně zahájena byla již předlohami investič
ními, zvláště vodními, před dvěma léty s neoby-
čejným kvapem vyřízenými, trvalo až do měsíce
února roku letošního toto přechodné stadium,
jehož zakončení zůstaveno zemskému sjez
du důvěrníků, svolanému ke dni 26. t. m.
V letošním, předvelikonočním zasedání rady
říšské nutno tudiž zaznamenati patrný postup
politiky dra. Körbra, pokud se týče dělnosti vi-
deňské sněmovny, za to přibylo pochybnosti jak
mezi poslanci českými, tak ve veřejnosti české,
pokud se týče poměru ke druhé polovině soustátí
k Uhrám, zdá se, že přibylo mnoho nebezpečně
jitřivé latky.
Ve výboru vyrovnacím sice ve Vídni před-
seda ministerstva dr. Körber zvláště okázale s
přimlouval za to, aby zachována byla hospo-
dářská pospolitost, a ve stejném smyslu vyslovi
se současně i předseda uherského ministerstv
Szell, ale to vše nijak nevylučuje, že postu
uherské opposice přivodí ještě jiná podobná pře-
kvapení, jako při předloze branné.
Podobá se, jakoby měsíc duben byl k tomu
vyhlédnut, aby se zjednalo konečné vyjasnění.
při čemž ovšem předpokládáme, že spletité udá
lesti v sousedství Rakousko-Uherska na Balkán
neodvedou činnost veřejnou jiným směrem, a
nepostaví rakousko-uherskou monarchii před jiné
otázky, jak si to přeje zejmena mluvčí kruhů
vojenských ve Vídni „Reichswehr“, jenž jeví co
den větší nespokojenost a nedočkavost, a nej-
raději by asi viděl, aby události zahraničné za-
hlušily všechny těžké otázky domácí.
Körber
Uhry
Vídeň
RakouskoUhersko
Balkán
deňský sněmovna
11
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Může býti pádnějšího pobídnuti českýeh
vkladatelů České spořitelny, aby dokonali dilo
emancipace českého národníhe kapitálu, vězí-
cího v nesvědomitých drápech německých vyssa-
vačů a germanisatorů nad důvěrný oběžník, vy
daný pražským Verbandem německých spořite
len k „sesterským ústavům“ zvláště v zemíeh
alpských? Opělný tento válečný manifest orga
nisace německých spořitelen v Čechách musí pů
sobiti jako tnutí žhavého biče do českého těla
ač-li nervy české kůže už úplně neochrnuly.
Než nejenom palčivostí políčku přímo do tváře
mířeného, ale i železnou nutnosti neodolatelné
živelní logiky musí působiti tento dokument ve
včerejším odpoledním vydání našem doslovně
reprodukovaný a věsti lid všech tříd k vytrvalosti
dechu, který nesmí dojíti před dosaženým cílem
Čechy
Český spořitelna
Verband
12
article
a tím jest poslední český haléř v pokladně České
spořitelny! Dokazujeť především listina tato ne-
jen že bojovný šik mstivé odvety za run na
Českou spořitelnu jest zorganisován (neboť to s
vidělo u příležitosti obou sjezdů německých spo
řitelen i za Čechy i za celou monarchii), ale
že boj tento, jak veden jest z německé strany,
octl se již dále, za prvním jeho oddílem, se
kterým my ještě stále nejsme hotovi, za naším
vypořádáním se s Českou spořitelnou totiž. Pří-
pisem svým, datovaným ze dne 27. března,
nelze přehlédnouti komický omyl Verbandu,
útok na Zemskou banku vybídnutím, aby ně-
mecké ústavy, kteréž v rukou mají úpisy zem-
ského tohoto ústavy, uvrhly je hromadně na trh.
Ačkoli jest směšným tvrzení, že se 75% těchto
pepírů nachází v majetku německém, ačkoli dále
nelze přehlédnouti omyl Verbandu, záležejíe
v tvrzení, že se „Češi utopí ve vlastních dlu-
zích,“ neboť jedná se o „dluby“, abychom tak
řekli utrakvistické, přece nedá na sebe dlouho
čekati následek agitace, zavedené Verbandem ně
meckých spořitelen. Náhodou odhalen tu něme-
cký potměšilý útok jen z části, jen jeden dout-
nák k hospodářskému podkopu české posice
uchystaný tu ušlapán včasným prozrazením
Čech
Čechy
Český spořitelna
13
article
Není pochyby, že je v té příčině postaráno s ně
meckou všestranností o pokračování. Boj, který
tu Němci mobilisují proti nám, nepřekvapuje ná
i upozorňovali jsme na něj hned, jakmile byly do
Prahy zaslány první resoluce německých měst,
a také nemůže nás naplniti žádnými obavami
Zvláště nabídka papírů Zemské banky, na ně
čeká český kapitál a české ústavy s tepnami krr
přeplněnými, jak na smilování! O tom, s jakou
vroucností přilíná český kapitál k úpisům Zem-
ské banky, podává nepochybnou zprávu měsíční
výkaz banky těto, z něhož lze konstafovati,že
za pouhý březen „utopeno“ v komunálních pa-
pírech Zemské banky na novo neméně než 6 mil
licnů korun nehledě k všeobecnému zlepšení po-
ložek výkazu. Že trh přijal těchto 7 mill. papíro
Zemské banky, aniž se hnulo, jak skvěle dokazuj
kursy. A doufáme v zájmu Verbandu, že to ne-
byly německé sestry českých spořitelen, kteréž
si koupily obrázky Zemské banky s dvojocasým
lvy. Nějaké rozmnožení došlých zásob tedy by
nijak neškodilo.
Němec
Praha
14
article
Ale jak naznačeno, musíme s Němci držet
krok! Aby se tak stalo jest nevyhnutelně nutn
abychom všemožně uspíšili kroky našich vkla
datelů do České spořitelny a všemožným působe-
ním ve styku společenském, ve svazku přibuzen-
ském a vlivných poměrech vůbec v tom smy-
slu na ně působili, aby se jim dokázala ne-
vyhnutelná nutnost vystěhování se vkladů ze
„staroslavného velkozávodu“ České spořiteln
do poslední koruny. U intelligentních malých
větších českých kapitalistů nebude takové práce
snad už zapotřebí, doufáme, že také nikoli u vel-
kých i menších českých ústavů jiného než
úvěrního oboru, abychom prozatím mluvili
jenom naznačením.
Utěšené měsíční výkazy českých spořite
len) a záložen více než s dostatek vyvrátily po
ctivé obavy i pokrytecké pochyby, kteréž byly
pronášeny v příčině správných cest národního k-
pitálu z německého zakletí vysvobozeného. Než
dlužno urychliti tempo, s jakým se děje uvolněn
českých sil. A poněvadž se odhalením německých
piklů ukázalo, že naše předpověď se naplňuje
a že Němci organisují národohospodářský bo
prcti nám Čechům na celé čáře co do intensity
co do extense stejně silný, musíme hleděti
abychom svou bojovnou čáru roz
vinuli v celé její šířce i výšce a z
včas a to v příčině všech českých komitentů
České spořitelny, jejích věřitelů i dlužníků!
Chtějí-li Němci míti pokračování boje ješte
za Českou spořitelnou, má se jim ho dostati. Může
*) Z dalších výkazů upozorňujeme na doma-
žlickou sp. která přijala o 138.223 K vkladů a na
hořicko u, která přijala o 41.536 K vkladů více ne
vyplatily
Němec
Čecho
Český spořitelna
15
article
se státi, že jejich líčený škemrot o „těžkém ho
spodářském boji, jakému prý německý lid v Če
chách stále víc a více vydáván jest“ může se pro-
měniti v upřímný žal nad pozdním bychem. Ver-
band píše ke svým spořitelním sestrám v celém
Rakousku, že se má prověsti hospodářský bo
s Čechy o „rakouskou vlast“. Nuže Češi
poznají-li, že se bude jednati o veškerou hospo-
dářskou národní jich existenci, budou ochotn
nasaditi v tomto boji vše i to nejkrajnější, nebot
budou prostě musiti. Sedmdesát let se Češi sklá-
dali Němcům na válečnou jich pokladnu v České
spořitelně, čtyřicet let dali si líbiti, aby byli po-
mocí tohoto pokladu s millionovým výnosem
ročním vyvlastňováni ze svých národních i ho-
spodářských držav a nyní, když si umínili, že
řeknou a také provedou: „Sem a ne dále!“ na-
zývá se to „těžkým hospodářským bojem, jemuž
prý jest německý lid v Čechách vydán“?1! To
dokazuje, že celá hospodářská superiorita Němeů
zakládá se v jich vyssávání našeho národa. Vemte
německým pijavicím česká záda, a celá německá
hospodářská proslulost octne se na hromadě.
Čech
Němec
Vera
Rakousko
Čechy
Český spořitelna
16
article
Proto pozor s ochlazováním pání Němci, a
nelejete benzinu do ohně! Ochladiti se vám ne-
podaří už nikoho, leda pana dra. Mattuše v jeho
nadšení pro Českou spořitelnu. Pohrůžkami Ver
bandu nedá se už nikdy český dobrák zapřá
hnouti zase do německého chomoutu, aby táhl
triumfální povoz, v němž vozí pan bar. a prof.
Wieser německé „největší poplatníky“ po Če-
chách.
Českému lidu nezbude než přijati německ
vyzvání k tanci, a když musí, bude dovozovat
nutné důsledky železné logiky, a mladá jeho
energie, z hospodářské lethargie vybičovaná.
vzehopí se k činům vnuceným v boji o jeho če-
skou vlasť, chtějí-li Němci hospodářským potře
ním Čechů vybojovati pro sebe Rakousko. Hesl
„Svůj k svému!“ kteréž se dosud podobá sla
nestnímu transparentu, za kterým se rozsvít
v daném okamžiku nějaká ta příležitostní svíčka
aby klidně dohořela, stalo by se potom samo
sebou gravitačním zákonem českého hnutí ho-
spodářského, proti němuž by nebylo odolání. Po
tom se podíváme, kdo bude chladnější, my nebo
Němeil
Prozatím prosíme, a to hodně brzy, zas o ně
jský — ten důvěrný oběžníkl
Němec
profesor
Wieser
Čecho
Hesl
Rakousko
Český spořitelna
18
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 211
(Pdvodní a telef. zpráva »Nár. Listů-.)
Z Vídně, dne 3. dubna.
Zimní kampaň poslanecké sněmovny, dne
ukončená, 15. ledna zahájená, byla prázdna
jako ruka žebrákova. Předchozí, podzimní, měla
strašný deflcit, jevící se zvláště v šestiměsíč
ním provisoriu budžetním, které musílo se akti-
vovati 30. prosince § 14. Byla to nejhlubšt
recidiva do nejhorších dob obstrukčních. Bylo
to nejvýmluvnější dementi chlubně- křiklavé věštby
dra. Körbra, že nastalo zlepšení v poměrech
parlamentních.
Jedenáctinedělní zasedání, kteréž odpoledne
vyznělo na prázdno, stejně jako předvánoční
není žádným krokem k pokroku. Je to doba
dalšího marasmu. Nezdravé, vysílené, samo s
bou slabě télo parlamentu udělalo několik
málo výkonů — všechny jen ochotou poslaneů
českých.
Tento parlament je v ustavičné krisi. Kd
by se v tom oddával klamnému optimismu
nechť pohlédne na bilanci předvelikonoční sesse
Ve trojdenní schůzi 15., 16. a 17. ledn
popraveno 17 pilných návrhů. Později vyřídilo
se jich ještě 8.
Zákonodárná práce jest odbyta několika
slovy. Schválena brusselská smlouva cukerní,
přijat cukerní kontingent, povoleni rekruti na
Pdvodní
Vídeň
poslanecký sněmovna
19
article
V drobném prodejí:
ronní čísle o zobě . .
:. n2h
odpol edni
Ve filialkách na venkověi
ranní číalo. . . . .
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
plali se hotově zapřee
Přodelatení a inserty pědjímá zdmini-
steace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacháreší se těž redskee
tlskárna a ekpedicu „Národnieh Liástae
Dukopliy se nevnaetji.
Národnieh Liástae Dukoplia
20
article
letošek, dána vládě plná moc ke konversi spo-
lečného dluhu a projednány předlohy o Praze.
To je všechno. Mizerný to resultát, bídný vý-
sledek, děsně hrozná chudoba.
Podívejme se na stranu druhou. Řádný
rozpočet na r. 1903 počátkem dubna ještě ne-
začat a vyrovnací předlohy málem byly by po-
chovány ve výboru, kde po svátcích podrob
se debatě podrobné. Zákon o zákazu rayonování
cukrovky a zákon tiskový jsou v subkomitétech.
Zákon o pojišťování soukromých úřadníků, drem.
Fořtem přepracovaný, sotva prošel debatou po-
všechnou. Stejně zákon o titulu inženýrském
Nevíme, lichoti-li marnivosti dra. Körbra
panegyrikus, uveřejněný o něm v londýnském
»Daily Chroniele« a nevíme také, je-li mu vhod,
že některé přeochotné zdejší listy officiosní
otiskly nechutný a nejapný ten chvalozpěv, ale
skutečnost vyvrací slávu chefu nynější vlády
ve hlavním městě britské světové moci vzdáva-
nou. Pan dr. Körber není ani píď dále, nežli
byli Badeni a Thun. Též on vládne císařskými
nařízeními, též on má svoje smlouvy s kol.
Szellem v prvotním stadiu nehotovosti a rozdé-
lanosti, jak oni, a též on může na dlouhé.
trnité cesté výborem a plenem — padnouti
jako oni.
Všeobecná situace ničím není jiná, ničím
příznivější nežli byl stav věcí při rozehodu na
prázdeň vánoční. Nic více nestalo se od po-
slední schůze před Novým rokem do poslední
schůze před Velikonocemi, leč že minuly skoro
čtyři měsíce.
Teprve po 1 hodině — skoro dvě hodiny
vyplněny byly ministerským předsedou drem.
Körbrem a ministrem obch. bar. Callem
četbou odpovědí na interpellace — mohla se
konati rozprava o známém výnosu společ-
ného ministra vojenství Pitrei cha
kterým zapovídá se příslušníkům armády, také
neaktivním, býti členy ligy protisoubojové.
doktor
Körber
Baden
Thun
Pitrei
Praha
Daily Chroniele
21
article
Mluvil v debatě té veskrze pozoruhodné —
dodáváme hned předem mužně a zajímavě —
dr. Grabmayr, jenž předložil dnes posla-
necké sněmovně svůj referát o zatímné změně
jednacího řádu. Tento tyrolský velkostatkář vy-
slovil politování, že rokování tak důležité, jako
dnešní, nemá žádného výsledku. Sku-
tečně dlužno želeti, že jednací řád po te
stránce neobsahuježádného ust-
novení. Sněmovna poslanecká má právo o vlád-
ních odpovědích rokovat, ale nemá práva, kter
má na př. maďarský parlament, brát prohlášení
nějakého ministra na vědomost čili nic, ještě
méně pak má právo zodpovědět je nějakým
osvědčením, buď resoluci, nebo velem. Právě
proto bylo by se doporučovalo, když opravuje
se jednací řád, aby se byla stala náprav
ve smyslu, námi právě naznačeném.
doktor
Grabmayr
22
article
Diskusse rozštěpila se. Dlužno toho lito-
vati. Dva řečníci, mluvčí německé strany lidové,
dr. Beurle a mluvčí všeněmců posl. Berge
rozpovídali se o svých názorech, nikoliv o zá-
kaze, vydaném ministrem vojenství, nýbržo
souboji. Hornorakušan, který — prazvláštní t
optický zjev, zdál se z dálky větším, nežli
z blízka — prohlásil se pro souboj, protože
jest realním faktem, se kterým prý dlužno se
smířiti. Kromě toho jest prý vysoké školstv
nemyslitelno bez souboje. Je-li p. dr. Beurle
tak realistický a má-li takový respekt před sku-
tečnými existencemi, musí míti také ve vážnosti
neodčinitelnou realnost, že v Rakousku většina
lidu jest neněmeckou a že tato většina má
právo na rovnocennost s menšinou. Ostatně
není pravda, že university a techniky jsou ne-
myslitelny bez souboje. Nehledě ani k tomu,
že souboje nejsou zvyklosti na universitách slo-
vanských a nenémeckých vůbec, jsou university
německé také v říši německé, na kterých jsou
spolky, jichž členové se nebijí. Proto bylo by
dobré, kdyby p. dr. Beurle osvojil si moudré
naučení »qui bene distinguit, bone docote.
Beurle
Hornorakušan
doktor
Rakousko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Cestou do Petrohradu.
B. Po zdlouhavé jízdě z Trzebině do Gra-
nice konečně vlak se zastavuje. Kupé přeplněno
cestujícími i zavazadly, plno kouře a prachu,
jak ani jinak býti nemůže ve špatných vagonech.
které určila severní dráha pro odbočku spro-
středkující spojení mezi Ruskem a Rakouskem.
Zrovna se vtírá srovnání s častým, rychlým a pě-
kným spojením této řiše s Německem jako opětný
doklad, kam tíhnou sympatie Vídně, a jako
zůmyslné potvrzování známého tendenčního vý-
roku, že Rakousko, t. j. Předlitavsko a speciálně
průmyslový sever českých zemi jest vlastně po-
zadím německé říše, a že jen jako takový sílía
mohutní hospodářsky. Při dobré železniční
správě bylo by přece nemyslitelno, že nutno v
Trzebini se všemi zavazadly se stěhovati do
zvláštního vlaku, vypraveného asi tak jako naše
zapadlé lokální dráhy. A tak nezůstane cestující
ušetřen ani vtíravosti trzebiňských židů nabíze-
jících své podezřele ochotné služby při výměně
peněz.
Ale konečně tedy stojíme. Zatím není do-
voleno vystupovati. Napřed nutno odevzdati „pas-
port“. Soused Polák ostentativně hubuje a flegma-
ticky protějšek, Němec, klidně drží připravený
pas. Po chvíli otevrou se dvéře kupé a pozdra-
vuje, žádá ruský četník: „Pazvoltě pasport!“
Jeho vysoké postavě sluší jak se patří uniforma
i vlídný úsměv. Odnímá nám pasy a jen se otočí
hrne se do kupé několik „nosilščíků“: odnášeji
zavazadla k celní prohlídce. Sotva že doslechnete
v tom ruchu číslo, jež chápaje se zavazadel no-
silščík sděluje Ale není třeba se truditi: pevná
artělová organisace ručí za spolehlivost těchto
rychlých a úslužných nosičů. Představoval jsem
ni celní i pasovou prohlídku vždy hodně složitě.
Němec
Petrohrad
Trzebina
gra
Rusko
Rakousko
Německo
Vídeň
24
article
byl jsem překvapen její rychlostí a snadností. Jen
noviny, které jsem měl vloženy v ručním vaku
vzbudily větší pozornost prohlížejícího úřadníka
„Jsou české,“ vykládám, „a konečně: nepotře
buji jich, přečetl jsem je.“ Za chvíli vracejí se
noviny v kabelu a nosilščik provází mne do re
staurantu. Do odjezdu vlaku zbývají asi dvě ho-
Restaurace zvolna se plní. Rusové v důklad
ných kožiších, Němci mluvící hlasitě ve svěm
jazyku se sklepníkem, několik Poláků vracejícíeh
se z cesty po západu, sdělujících své dojmy, muži
i ženy — vše v pestré směsíci. V koutku usedl
si šťastný párek vracející se ze svatební cesty po
Italii; smějí se, šťouchají se. Jedou kamsi k Vil-
nu a jako hradbou obložili se spoustou zava-
zadel. Také s Čechy jsem se tu sešel. Povíden-
štili se již hodně a dva z nich jedou do Petro-
hradu, povoláni do jury mezinárodní krojové vý-
stavy petrohradské, kde má Vídeň zvláštní oddí
moderních oděvů a kde my jsme zastoupeni jen
oddílem národopisným, ač — jak jsem se pře-
svědčil — by české odévnictví musilo se na Rus
dedělati značných úspěchů. Kdo srovnal nechutně
přeplněné úbory vídeňského výstavního oddílu
s našimi lehkými a elegantními úbory (zvláště
damskými), chápe na prvý pohled, jaké to vděčné
pole necháváme ležeti ladem! Na projektované
výstavě slovanské lze po této stránce raziti cestu
důkladné nápravě!
Rus
Němec
Polák
Čechy
Vídeň
Petrahrad
25
article
Zatím co posíláme prvé pozdravy z ruské
půdy, vypravuje mladý Rus své zkušenosti v Ev-
ropě západní. Vlastně bylo jeho účelem utratiti
jen hodně peněz: zdařilo se mu to úplně. A jest,
jak náleží, spokojen. Jest jedním z těch, kterým
jest západ Evropy velikým zábavným místem,
kom ochotně odnášejí přebytky a často i zbytky
svého jmění. Ale zábava přece jen vázne. Jen
mladý párek vytrvale vede svou, nepozoruje ani
nosilščika, který přišel pro peníze na jízdní
lístek. Patří to již k jeho službě, že obstarává
diy.
Eva
Evropa
26
article
vše „svému“ cestujíeímu. Opatří lístek, bojuje
u pokladny, aby „jeho“ cestující dostal „pla
kartu na „nižněje město“, odnese na ně zava
zadla a čeká, až příjdete.
Na Rusi cestuje se neobyčejně pohodlně
lacině. Cesta z Granice přes Varšavu v druhé
třídě rychlíkové stojí i s „plackartou“ něco přes
25 rublů. „Plackarta“ t. j. poukázka na sedadl
vagonu dává oprávnění na celou pohovku. V kup
druhé třídy jedou nejvýše čtyři cestující; tolikéž
lůžek lze tam upraviti zvednutím lenochu po-
hovky, která jest neobyčejně pohodlná. „Kon-
duktor“ i „provodník“ jsou ochotní a zdvořilí
i když není vyhlídky na diškreci, čili jak zde
říkaji „na čaj“. Ale také neústupní, když nutno.
K půlnoci vstupujeme do vagonu. Třásls
zrovna hlukem, který tropilo několik Němců za-
ujavších bez ohledu na plackarty místa, jež se
jim zamlouvala. Konduktora odbývali vytrvalým
„Verstehe nicht!“ Chvíli jim rozkládal, chvíl
ukazoval, kam mají jíti, pak odmitnul nabídnut
diskrece a když ani ostré vybídnutí nestačilo
zmízel. Za chvili přišel úřadník a za ním zvo-
nily ostruhy četníkovy. Za minutu byli Němci n
svých místech. Bručeli cosi o „policejním abso
letismu“. Před odjezdem vlaku vráceny pasy
vlak se hnul tmou.
Němec
Rus
Granice
Varšava
Kon
27
article
Nocí minuli jsme Czestochowu, jejíž pevn
zdi tak vítězně oddolaly návalu švédskému, ale
nikoli útoku husitů, Piotrków se zbytky staréh
královského zámku polského a jitro pozdravil
nás ve Varšavě.
Izvoščík (dorožka) přováží nás z nádraž
vídeňského do petrohradského. Ujíždí rychle pro-
bouzejícím se městem. Je plno ruchu a šumu
Hemží se vozíky s nejrůznějšími typy lidí. Ven
kované vezoucí na trh máslo a drůbež, židé
pravdě nepodobných vehiklech, přeplněných nej
různějším zbožím, mlěkařky, vojáci, školní děti
— vše míji nás v prudké jízdě, na malých vo-
zíkách. Jezdí tu vše a překotně. Malý koník kluše
vytrvale pod „dugou“ a úžasný křik pohání h
k prudšímu běhu. A město ještě spí. Okna za
tažena a na chodnících jen málo lidí se kmitne.
Míjíme palác ústavu pro úvěr pozemkový, palá
Zamojských, Potockých, universitu, chrám Alex-
andra Něvského, zámek saský, palác gubernáto-
rův, pomník Mickiewiczův, královský zámek a
drožka drkotá po nerovné dlažbě k mostu Alex
androvu. A rázem rozevírá se pohled na Vislu.
Zamojský
Potocká
Něvský
Mickiewiczův
Alex
Varšava
Visla
Alex
28
article
Štroká protéká rostoucím městem, soustředu-
jícím mocný obchod a sílící průmysl, poseta
loďmi, vory, barkami a čluny, plna života, volání
a pískotu. Přijíždíme ku Praze. Za vámi slavné
sídlo polské se svými bílými stavbami, věžmi,
s tajenými nadějemi na novou slávu Polsky a
s rostoucím hospodářským významem. Ale no-
sitelem pokroku a rozmachu hospodářského jest
v prvé řadě Němec a žid, teprve v poslední době
uči přiklad cizí polský kapitál, Dohání se nyní
hodně úsilnou prací, ale jsou to vlastně přece
jen počátky a to počátky, kterým značná čás
Peláků samých valné váhy pro rozvoj národního
žití nepřikládá. Jest ještě příliš romantismu
v hlavách a vládní systém, podněcující vlastně
tajné organisace, živí takto nepřímo tento prou
názorový... A přece — to slovo jsem slyšel
v polských kruzích — byla revoluce r. 1863
„největší politickou hloupostí a šíleností“. Jak
malou často bývá historie učitelkou!
Slunným jitrem, vonícím prvými známkami
jara, vyjíždíme z Varšavy. Město mizí v dáli
my, které náhoda cestovní svedla v prostranném
dvojitém kupé, se seznamujeme. Není tu upja-
tosti, s jakou se shledáváme v Německu a u nás.
Několik všeobecných otázek a již rozvíjí se ne-
nucený hovor. Jsme tu čtyři. Vrchní štábní léka
z Lodzi, varšavský obchodník, člen uvedené jury
— všichni přistupní a milí lidé.
A kolem rozbíhá se v dál rovina bývaléh
kdys Mazovska, Sníh roztál pod prvými paprsky
jara, půda zkypřována prací a modravé lesy dýší
Němec
Praha
Polsko
Varšava
Německo
Lodze
Mazovsko
29
article
vůní probuzení. Zrovna vnimáte ticho rozlehlých
lánů a lesů tratících se na obzoru, zvědavě pro-
hlížite chudě vesnice, daleko od sebe vzdálené.
skrývající doškové, nízké a nuzné chaloupky mezi
stromovím, v dlouhých mezerách kmitne se kolem
okna temný hrbitov s vysokými dřevěnými kříži,
kraj zatopený paprsky slunce, tak tichý, kdysi
hlučné bojiště rusko-polské, švédsko-polskéa
svědek Napoleonova tažení... Romantismus a
sláva těchto šírých rovin uloženy dnes v romá-
nech a básních, přítomno volá po silné práci
hospodářské a kulturní, oživující, budící práci,
jasné a vytrvalé. Bialystok, Grodno, slavné sídlo
Štěpána Batoryho, svědek sněmu, na kterém
usneseno druhé rozdělení Polsky, svědek abdi-
kace krále Stanislava Poniatowského, hlavní stan
Napoleonovy výpravy a pak Vilno, kdysi hlavní
město Litvy, sídlo slavného Gedymína a ještě
slavnějšího Jagella a svědek nočního útěku Na-
poleonova, a pak nekonečná rovina — co tu vzpo-
mínek, co dojmů! V širé rovině Němen tvoří vý-
jimku svými malebnými břehy, Němen, tolikráte
zbarvený polskou i ruskou krví, tolikráte chrá-
něný a dobývaný.
Napoleonův
Batory
Poniatowský
Napoleonův výprava
Jagello
Bialystok
Grodno
Polsko
Vilno
Litva
Němno
30
article
A vlak letí neustále dále. Nak krajem sklání
se večer, provodník rozžihá svíčky a vagon mile
vytopen voní dřívím. Sedíme v kruhu kolem
stolku, na němž svití svíčka a kouří se sklenice
čaje, který provodník vaří a nalévá, a hovor točí
se kolem domova a zase stáčí na Rus a její život.
A kolem oken letí ve svitu měsíce tichá, mlčelivá
rovina, beze světel, spící.
A ráno probouzíme se v kraji, oslepujícím
bilou záplavou sněhu. Za Lugou, zatím co nocí
projeli jsme Dvinskem a Pskovem, v poblíží Ga
činy. Jsme v plné zimě. Sníh třpytí se a září v ran-
ním světle. A v plném mrazu dojíždíme do Pe-
trohradu. Ostatně jaký div: dle ruského kkalen
dáře je zrovna 1. března a Rusové věru věděli
proč si přizpůsobili kalendář svým poměrůmí
Rus
Naka
Rus
Pskov