2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
P. Bergrovi jest souboj projevem zvláštního
německého citu pro čest. Zajisté jest dovolena
otázka, zdali také přihody pp. Wolfa, Tschana,
Herzoga, Steina a jiných všeněmců jsou tolikéž
úkazem zvláštního citu německého.
Němečtí konservativci Tollinger a Wagner
tolikéž pak zástupce t. zv. liberálního velko
statku tyrolského Grabmayr, posuzovali skutel
p. Pitreicha způsobem velice břitkým, prudkým,
obrněným. Dr. Tollinger dokonce vytkl hr. Wel
sersheimbovi, že lže. Dostal za tento výrok
jejž jeho jmenem potom Wagner odvolal, důtku.
Jak oba konservativci, tak i dr. Grabmayr hlá-
sili společné vojenské správě, že provedou dů-
sledky jejího chování v této věci příště, dojde-l
na věci vojenské. Dalmatský Chorvat Bian-
kini užil přiležitosti ku pronesení posudkuo
chování se vojska v Záhřebě při ta-
mějších posledních událostech. Opě-
toval výstrahu, kterou již pronesl onehdy ve
sněmovně při prvním člení vyrovnacích předloh,
že Chorvaty v obou polovinách říše přejde
trpělivo st.
Hr. Welsersheimb byl v situaci na
míru trapné. Hrál smutnou roli již jednou
když přečetl ve sněmovně odpověď ministru
Pitrcicha na dotaz Tollingra a soudr., Grab-
mavra, Kramáře a Voglera a soudr. Dnes tutén
roli smutnou hrál po druhé. Ne bis in idem
Bylo by lépe bývalo pro hr. Welsersheimba.
kdyby byl vůbec mlčel. Pochybujeme, že perná
krilika, která pronesena byla o tajném výnosu
ministra vojenství, bude míti na kruhy, kter
jej způsobily, nějaký dojem. Naopak, nepochy-
bujeme, že šlépějemi, kterými jde p. Pitreich,
půjdou také jeho nástupcové. HIr. Welsersheim
dosti určité napověděl, ba vypověděl, že jak on,
tak i jiní jsou jenom nástrojem »v i
majorlise.
Pan Schönerer navykl si v každé poslední
schůzi každé kampaně míti solo. Dnes měl
prazvláštní. Podal na předsedu ministerstva dra.
P Bergr
Wolf
Tschan
Herzog
Stein
Tollinger
Wagner
doktor
Grabmayr
Chorvat
Bian
Welsersheimb
Grab
Kramář
Vogler
Schönerer
Záhřeb
Hradec
Tollingra
6
article
Körbra dotaz ve příčině řeči, klerou měl na
říšském sněmu kaneléř hr. Bülow o po-
měru Německa k protiněmecke
politice uherské. Ryllr Schönerer nent
spokojen s Bülowem a pokusil se uvésti jeho
počínání v odpor s názory Bismarkovými po té
stránce. To však nebylo hlavní podstatou jeho
interpellace; Schönerer pokládá totiž allianei
německo-rakouskou za nevýhodnou pro
Němce této monarehie, nepodporuje -l
Němeeko přímo snahy Něme
v obou polovinách říše. Pan Schönere
jen plnými ústy vyřkl tužbu všech ně
meckých srdcí. Němci jak v Rakousku,
tak Německu dovolí však, aby žádá- li německt
menšina tohoto stalu a této říše, by německ
allianee byla fedrovatelkou panovačných snak
této menšiny, většina předlitavské i zalitavsk
poloviny monarchie opřela se takovému výkladu
a takovému účelu spolku, jenž bez toh
Rakousku již uložil a způsobil ne si miíir n
oběti a také nesmirné škody.
Sněmovna odročila se po tomto pronuncia
mentu německém do 21. dubna.
Z Vídně, 3. dubna. (C. B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.h
20 min.
Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy po
slanců Roma nčuka a sp. stran nezákonného
omezování svobodného vystěhování a po zbavování
příležitosti k práci; — Steina a sp. stran propu-
štění horníků v Pruském Sedle; — Fresla a sp.
ve věcech nouze
— návrhy poslanců Chiara a sp. na stavbu
místní dráhy do Římařova; — Wi ntra a sp. n
nezúročnou půjčku hornorak. Broumovu k assanač-
ním účelům;
— dotazy poslanců Choce a sp. po nepřístoj
nostech na kaplickém nádraží; — Mallika a sp.
po spolku »Südmatk« a štvanicích římsko katolického
duchovenstva; — Vasilka a sp. po černovickém
proslovu předsedy zem. soudu Klara a předsedy vrch-
ního zem. soudu Tchórznického s narážkami na posl
Lupa, Flondora a dotazovatele.
Bülow
Schönerer
Němec
Nout
Schöner
Vetter
Stein
Fresl
Chiara
Římařův
Choc
Vasilko
Klar
Německo
Rakousko
Vídeň
pruský Sedlo
Broumov
Lupo
7
article
Posl. dr. Baxa činí česky dotaz a pokračuje
německy, táže se předsedy, pojme li jeho slátoprávn
prohlášení do protokolu či ne. (Pochvala českých
radikálů)
Předseda hrabě Vetter odpovídá, že dle dosa
vadniho zvyku mohou býti pojaty do protokolu jen
řeči německé. (Hlučný odpor mezí českými radikály.
Poslanec baron Pražák v dotazu ku předsedov
nalehá na odpověď k dotazu ze dne 13. března pr
jednání okresního a zemského soudu v Opavě, které
vydaly na české žaloby německé platební rozkazy.
Předseda ministerstva dr. Körber odpovídaje na
Šusterštčův dotaz po svolání delegací praví, že určitá
lhůta pro svolání delegací není zákonem ustano-
vena, nýbrž určuje se společnou vládou v doroz-
umění s oběma vládami a že dlužno pečovati jen
o včasné vyřízení společného rozpočtu. Delegace
zasedaly opětně na podzím a budou svolány na
podzim zase a to proto, že oběma parlamentům byly
podány rozsáhlé důležité předlohy, jež musí býti
v určité době ústavně vyřízeny. Rozumí se samo
sebou, že předseda ministerstva v příhodné chvíli
požádá sněmovnu, aby vykonala delegační volby.
— na Ellenbogenův a Hortisův, že neběží
o usnesení sněmovny, nýbrž o resoluci, klerou se
vláda vyzývá, aby pečovala o oběti loňských udá-
losti únorových terslských. Vláda jí vyhověla potud.
že ve všech případech, v nichž bylo provázáno, že
osoby při nepokojích v Torstu zabité neb poraněné
nezúčatnily se výtržností, pozůstalým, resp. raně-
ným poskytla přiměřenou podporu ze státních pro-
středků.
— na Kleeweinův a sp. po lékárnické koncess
v Děčíně; — na Chocův po nedělním odpočinkuv
lékárnách; — na Udržalův po zamítnutí dvou če-
ských přípisů obce polické; — na Freslův po újmě.
Posl
doktor
Baxa
Vetter
Pražák
Körber
Ellenbogenův
Hortisův
Chocův
Udržalův
Freslův
Opava
Děčín
8
article
již mají zahradníci, protože zejmena v Praze kláštery
a j. ústavy prodávají zeleninu a p., že proti takovému
počínání zakročiti nelze;
— na Hanichův, proč nebylo zavedeno trestn
vyšetřování pro loňské výtržnosti chebské, v nichž
posl. Iro byl raněn, že vyšetřováním shledány na
štěstí jen lehké úrazy. Pachatele nebyli vypátráni,
mimo osobu, jež hodila kamenem, ale nikoho nera-
nila a člověka, jenž rozpřáhnuv se holí na jakéhos
občana, zasáhl policajta. Obě tyto osoby byly od
souzeny a mimo ně ještě třetí dle 8 23. tisk. zákona.
Úřady konaly také svou povinnost a není třeba ji-
ného opatření.
— na dotaz posl. Glabiňského po úpravě adju
auskultantův a právních praktikantů, že touto ake
podnítily by se podobné požadavky v ostatních správ
ních oborech. Vláda dala poměry vyšetřit a nezdrá-
hala by se zříditi vyšší slupeň adjut pro všecky
správní obory. Troufá, že příslušné parlamentní jed
naní v té záležitosti dospěje záhy ke konci vše
stranně uspokojivému.
Posl. Václav Dvořák a soudr. podávají na mi
nistra zeměbrany tento dotaz
Loňského roku nařídilo c. a k. místní velitelství
v Č. Budějovicích střelbu na ostro do terče
při polním cvičení v obcích Dubičná, Hlincova Hora
Zvikov, Zaliny, Kaliště a Jivno (okr. C. Budějovice
král. české)
Toto střílení provádí se pokaždé po celý měsíe
a siče od 8—12 hod. dop. a od 2—6 hod. odpol.
bylo již také c. a k. místním velitelstvím na rok
1903 v uvedených obeích pro celý měsíc květen
ohlášeno.
Hanichův
Posl
Dvořák
Praha
Č . Budějovice
Dubičná
Hlincův Hora
Zalina
Jivno
9
article
Timto zařízením bývají však obyvatelé citelně
poškozováni a to tím více, jelikož se právě v této
době nejpilnější polní práce konají a následkem
toho jak pracovní lidé, tak i rolníci s potahy práce
tyto bez nebezpečí živola nemohou vykonávati. Touto
střelhou poškozuje se také v největší míře majetek
rolníků, jmenovitě pokud se týče lesních a ovocných
stromů.
Poškození podali již dříve žádost na příslušný
politický úřad za komisionální zjištění škod střelbou
způsobených. Dotyčná komise také objeklivně sku-
tečnou škodu vyšelřila a byla také výše této škody
místnímu velitelství v Č. Budějovicích oznámena.
Toto však nejen že veškerou náhradu škody ode-
přelo, ono ale také majitelům dvou samot v Hlin-
cově Hoře nařídilo, aby se na celou dobu trvání
střelby ze svých obydlí vystěhovali a toto nařízení
doprovodili s poznámkou, že v případě neuposlech-
nutí budou mocí vystěhováni.
Jakožto náhradu za možnou škodu nabídlo jim
místní velitelství 1 K za jeden den. Tato nabídka
ale není v žádném poměru ke skulečné škodě, způ-
sobené majitelům usedlostí vystěhováním se z jich
obydlí a to tím více, jelikož takřka celý svůj ma-
jetek, pozůstávající z polního hospodářství, zásob
dobytka, bez dohledu svému osudu ponechati musí
Táží se tedy podepsaní:
Co hodlá Jeho Excellence učiniti, aby tomut
velikému a škodnému zlu odpomoženo a dalšímu po
škozování majetku rolníků zabráněno bylo?
Č . Budějovice
10
article
Posl. Schönarer a soudr. podávají na m. p dra.
Körbra dolaz ve příčině řeči, kterou měl kanelé
německé říše Bülow v německém sněmu
říšském a ve které citoval výnos svého předchůdc
kn. Bismatka o polilice německé říše vůči národní
politice uherské. V dotazu se praví:
»Prvý státník německé říše hlásal při každé
příležitosti, zvláště pak 19. března t. r. na sněmě
německém, že jest mu úplně lhostejno němectví
mimo hranice německé říše. Takovým způsobem dává
se cizím státům plná moc, zbaviti německé soukme
novce všech práv. Žádný národ by nestrpěl, aby zá
sada nezasahování jeho soukmenovců, žijících v ci-
zích státech, byla uplatňována měrou tak nepřiroze
nou, jako se to děje nyní vládou říše německé. Při
rozeným důsledkem takových smutných výroků jest
že u Němců rakouských, jediné to podpory
spolku s německou říší, ozývají se po-
chyby, zdali tento poměr ještě vyho-
vuje zájmům německého lidu v Rakou-
sku. Němcům v rakousko-uherské monarchii dává
se rozhodujícími faktory německé říše suchými slovy
na srozuměnou, že nikdy a nikdy nemohou se na
díti podpory německé říše, nechať stane se cokoli.
Posl
Němec
Raka
11
article
Je-li alliance jen k tomu, by kryla záda těm
kdož Němce v Rakousku poškozují a pollačují, tož
sama sebou namanuje se otázka, jaký má účel za
sazovati se pro politiku spolkovou, která fedruje
protiněmecké snahy v této monarchii. Úplné vydání
v šane němectví v Uhrách německou říšskou vládou
jest přímo ke škodě německého elementu, nikoliv
však logickým důsledkem správné zásady nezasaho
vání do vniterních poměrů cizího státu. Jím podpo
ruje se vládní politika, směřující k násilnému vybu-
dování národního maďarského státu. Od spojence
však možno právem alespoň žádati, aby se soukme-
novci nakládalo se šetrně. Jsme oprávněni slyšel
vroucnější národní tony u kancléře německé říše
zejmena vzhledem na opětovné neslýchané útoky na
uherském říšském sněmě proti německé řečí
kultuře.
Proto činíme na min. předsedu tento dotaz : »Jes
V. E. ochotna dodati tento dotaz hr. Goluchowském
a jej upozorniti, že Němci rakouští by odňali své
sympatie a svou podporu spolku s německou tíší
kdyby vláda německá neměla žádného porozumění
účastenství pro národní zájmy německé v Rakousku
a Uhrách ?
Němec
Goluchowský
Rakousko
Uhry
12
article
Ministr obchodu bar. Call odpovídá na Hofman
nův dotaz, že předloha o revisi živnostenského řadu
je podána k posudku zemských úřadů, průmyslove
rady a j. korporaci. Až posudky dojdou, bude před
loha přepracována a přichystána pro parlament
avšak do konce t r. sotva bude předložena. Živno
stenský výbor může zatím jednat o iniciativních ná
vrzích, k nimž vlada postaví se arci dle dobrozdán
povolaných činitelů;
— na Hanichův, že pro krátké dovolené pomocn
úřadníci poštovní, býv. pošt. výpravčí a pomocn
sluhové zůstanou na dále trvale v požitku svých
odměn;
— na Schreinerův po snížení telefonních po-
platků mezi Vídní a Plzní na 2 K, že to bude
možné, až zřídí se přímé spojení mezi Vídní a Plzní
přes Budějovice, což státi se má ještě letos -
— na Schalkův, že není příčiny ke steskům na
pomocné síly a hmetné prostředky společenstevníe
insiruktorů
— na Wilhelmův, že nebyl vydán žádný výnos
jímž by se značně zkracovaly dosavadní dovolené
poštovních a telegrafních úřadníků.
Hofman
Hanichův
Schreinerův
Schalkův
Wilhelmův
Vídeň
Budějovice
13
article
Posl. Romančuk odvolal svůj pilný návrl
stran stěhování se dělníků do Německa.
Posl. Stein odůvodňuje svůj pilný návrh v pří
čině propouštění dělníků na dole Unio
II. ve Starém Sedle.
Ministr orby bar. Giovanelli prohlásil, že stávk
byla zahájena 23. m. m. 213 muži. Dne 30. stávko-
valo 407 horníků. Příčinou stávky byla výpověď daná
18. dělníkňm. Báňský revírní úřad vyslal tam 30
m. m. komisaře a snažil se docíliti narovnání mez
těžařstvem a horníky, ale bohužel marně. Odte
doby ve stavu stávky nic se nezměnilo. Ministr ne
bude se rozpakovati příměti báňský revírní úřa
k opětnému pokusu o narovnání, ale praví, že čin
nost úřadu může se omeziti jen na sprostředkování
Doufá však, bude li jednáno o narovnání důrazně
že bude docíleno příznivého výsledku. (Pochvala.)
Posl. Fresl a Pererstorfer přimlouvali se z
Steinův návrh, vyčítajíce ministrovi, že nestará se
o poměry hornietva.
Pilnost návrhu i on sám byl potom schválen
a rokovalo se o odpovědi ministra zemské obrany
stran
Posl
Romančuk
Stein
Fresl
Pererstorfer
Steinův
Německo
Starý Sedlo
Unio II
14
article
protisouhojové llgy.
15
article
Posl. Tollinger dovozuje, že souboj nelze odstra
niti zákonem, ale příslušná akce nesmí se mařit
takým činem, jako je výnos ministra.
Výnos ministra vojenství Pitreicha budí vše
obecnou pozornost nejšírsího obecenstva. V době.
kdy rozhlašuje se heslo »Pryč od
Řimal« a »Pryč od Habsburků«, neměla
by se podrývati v obecenstvu císaři
věrném důvěra k nejvyššímu úřadu
ve státě. Bylo by zrovna šílenstvím
kdyby panovník sám podrýval sloupy
svéhotrůnu vlastníma rukama. Vždy
žijeme ve státě ústavním.
Posl. Pernerstozifer: Slyšte 1 Slyštel
Posl. Tolllinger: Na ústavu koruna přl-
sahala, koruna musí šetřiti zákonů
stejně jako každý jiný občan. Dejme
tomu, že nejvyšší velitel vydal takový rozkaz. Kde
pak byl ministr vojenství, kde pak byl ministr země-
brany, kteří mají odvahu vyhlašovati hlavním poža-
davkem důstojníků mužnost. Proč neměli oni sami
mužnost a odvahu říci na místech nejvyššíchi: »to
jest protizákonné, lo se nesmí udělat 4« Nebudeme se
moci diviti, dostanou-li jednoho dne poslanci, kteří
jsou důstojníky, tajný výnos, jímž se jim rozkazuje,
jak se mají zachovati k vojenskému rozpočtu anebo
v nějaké vojenské debatě.
Posl
Tollinger
Habsburk
Tolllinger
Slyštel
16
article
Posl. Iro. K tomu netřeba býti důstojníkem, to
u vás, u katolického centra dostanete jednoduše roz-
kaz od klubu
Posl.: Elz: My nejsme členy německé strany
lidové.
Posl. Erler: Vy dostáváte rozkazy z Římal
Posl. Tollinger: Ministr zeměbrany řekl, že
výnos minlsterstva vojenství bvl zd
mylně nazván tajným a důvěrným. Ta
zjevně a tak očividně před celým svě-
tem lhát, nepokládů se u miinistra ze-
měbrany možný m.
Posl. Stein: (Ukazuje na řečníka.) Bít se nechce
proto nadává za ochrany immunity
Místopředseda Kaiser: Pane dre. Tollingře, mu
sím vás volati k pořádku pro výtkulži a prositi vás
abyste se mírnil.
Posl. Tollinger: (Ukazuje na papíry, které má
před sebou) Zde mám výnos, na něm jest výslovně
vytištěno slovo »reservát«.
Posl. Stein: Jak živ jsem ještě něco takového
neřekl. Za ochrany immunity říká, že minisi
jest lhář.
Posl
Elza
Římal Posl
Stein
Kaiser
Tollinger
Posl
17
article
Posl. Pernestorffer: Vyslechněme napřed jeho
Posl. Pernestorffer: Vyslechněme napřed jeho
důkazy.
Posl. Iro: Kdybyste raději hlasoval proti r
krutům!
Poslanes Tollinger: Zde jest důkaz ! Na obálce
jest vytištěno » Reservát«
Poslanec Iro (ukazuje na důstojníky, kteří sed
v loži): Důstojníci na galerii to slyšeli, jak jste na
zval ministra zeměbrany lhářem. Jest rozdíl, zdal
ručite za to, co jste řekl, či zda zbaběle se vyhýbáte
a schováváte pod roušku immunity.
Místopředseda Kaiser (k poslanci Irovi): Nemáte
slovo ! Buďte klidným
Poslanec Alvin Hannich (k Tollingrovi): Vaš
sludenti nosí parádní šavlel
Poslanec Stein: Zbabělá společnost!
Poslanec Iro: Kdybyste raději hlasovali prot
branné předloze, tím byste alespoň sedlákům po
mohili.
Poslanec Tollinger: Nevěřím, že ve sněmovnč
jest zde někdo, jenž by dovedl způsob, jakým byla
tato věc projednána, uvésti v souhlas s vojenskou
přímostí a otevřeností. (Souhlas u katolického
centra.)
Poslanec Tollinger čte výnos z roku 1901, jímž
nařizuje se na cisařův rozkaz, aby se souboj omezil
na nejnutnější případy a brojí proli jeho zneužívání
Nynějším výnosem ministra vojenství se k souboji
povzbuzuje a uznává za instiluci k orzanisaci poru-
šování práva. Nesrovnává se s právem zaručeným
státními základními zákony, aby důstojník mimo
službu nesměl býti členem spolku zákonem povole
ného. To jest násilí. Za debaty o branné před-
loze prohlásil ministr hrabě Welsersheimb o sou-
boji, že učiní více, než může slíbiti. Výnos byl
vydán po schválení braneckého zákona. Lží bylo
tvrzení, že ministrůr výnos není tajný. (Výkřiky
rozhořčenosti mezi Všeněmci.)
Poslanec Slein: A potom vyčílají nám ob
hrublý ton. To činí pod ochranou zbabělosti.
Posl
Poslanes
Kaiser
Ir
Alvin Hannich
Vaš
Stein
Tollinger
Welsersheimb
Slein
Tollingr
spolek zákon
18
article
Poslanec Iro: Nejdříve schváli brannou předloh
a potom touží na ministra.)
Místopředseda Kaiser volá Tollingra k po
řádku. (Všeněmci stále pokřikují.)
Posl. Tollinger obává se konečně, že mi
nístr zemské obrany nesplní jiné sliby, tak jako pří
pověď v příčině souboje.
Posl. Biankini doufá, že pohoršlivý výnos mi
nistra vojenství bude odvolán. Poukazuje na záhřeb
ské události a rozhořčení Chorvatů na použití vo jsk
k obnovení pořádku. Jednání vojska v Záhřebě nen
armádě ke cti. Stěžuje si na potlačování chorvat
ského národa, jenž je zrazován Vídní i Peští a va
ruje vládu před politikou nevděku, neboť také chor
vatská trpělivost přejde.
Posl. Wagner dovozoval, že výnos ministra v
jenství je v přímém odporu se sliby ministra zemské
obrany. Dodržují-li se sliby takým způsobem, jeho
přátelé rozmysli si příště hlarovati pro nějakou vo
jenskou předlohu. Zmíněný výnos byl políčkem klubiu
středu a mýli se vláda, mysli-ii, že se naň záby za
pomene. Ať vláda výnos odvolá a bude pokoj. Kato-
lický křesťan nesmí se duelovati. Vládním výnosem
porušuje se zákon. Kdo dobře rakousky smýšlejí.
odpuzují se. (Posl. Schönerer pokřikuje; střed
mu odpovídá. Vřava.) Konečně prohlašuje ve jmenu
Tollingra jeho lítost nad tím, že použil slova »lež-.
Kaiser
Tollingr
Posl
Tollinger
Chorvat
Wagner
Kato
Záhřeb
Vídeň
Pešť
19
article
Ministr hr. Welsersheim mysli, že dnešní debatou
má se projeviti jakási nevole, v níž ociťuje se jako
Pilát v kredu. (Veselost.) Nemá práva mísiti se do
oboru ministra vojenství, jenž zodpovídá se přet
jiným forem. Zastává se jeho zákonného práva. Vý
čítka odporu mezi jeho někdejšími sliby a výnosen
ministra vojenství je velmi vážná, ale dokázán nebyl
Přečetl pouze, co mu ministr vojenství oznámil a prot
nemůže býti viněn z nepravdy. Možná, že také mi
nistr vojenství neřekl, co by nebylo pravda. Ukazuje
originál přípisu, v němž stojí psáno tučnými písmeny
»Chybně označen, jako zcela důvěrný!« Výnos a
pro 20.000 důstojníků sotva by se mohl prohlásitiz
důvěrný. Líčí fáze soubojové otázky v armádě a po
dotýká, že mimovojenské souboje jsou ješté čelnější
(Výkřik: V Ubrách!) Také v této sněmovně přihodii
se několik případů a nežádalo se za zahájení debaty
Pilát
20
article
Vyprošuje si, aby se pochybovalo, že nezachovávaj
se sliby dané při branecké předloze. Co mohl slib
o soubojích? Jejich odstranění? Prohlásil, že učiní
co možného k jejich omezení. Sněmovna může prý
dosvědčiti, že za svého ministrování neskiamal nikdy
jejl důvěru. Není pravda, že branecká předleha byl
schválena za určité sliby. Kdo hlasovali pro předlohu
učinili tak, jsouce přesvědčeni o její nutnosti a jej
prospěchu pro stát. (Pochvala.)
Posl. Beurle uvažoje o souboji a shledává jeh
oprávněnost v lidské nedokonalosti. Nemůžes
mysliti buršáky a konlinentální důstojnický sbor ben
soubojů. Trestání jich je zcela zbytečným opatřením
Proti výnosu ministra vojenství měl by co namftati
kdyby se mísil do práv státního občana. Protože
nikdo není nucen zůstati důstojníkem, nemůže dá
za nepravdu ministru vojenství. Klerikálové broj
proti důstojnickým soubojům, aby také v těcht
kruzích položili základy klerikální propagandy
(Hlučná pochvala; řečníkovi gratulují jeho přátelé.
Posl
21
article
Debata uzavírá se.
Posl. Grabmayr, hlavní řečník contra, prohlašuje
že není zaujat proti vojsku, ani ministrovi zemské
obrany. Hlavní elementy nucbného souboje jsou
falešné názory o cti a falešný pojem o satisfakci
Neciným je, kdo dopustil se nečeslného skutku.
Odepřel li někomu úctu nebo ho urazil, není proto
ještě neciným. Souboj, jenž je zbytkem síředověkého
barbarství, nenapraví nikdy skutečně uraženou čest
Není prostředku odstraniti souboj, ale proti-
soubojová liga vytkla si za účel zjednati nové in-
stance pro posuzování čestných záležitostí příslu-
šnými čestnými radami a dosáhne svého cíle, získáli
přední kruhy společnosti. Ať se bije, kdo chce, avšak
kdo považuje souboj za nesmysl, nesmí býti k němu
nucen. Zastává se protisoubojové ligy, že není kle-
rikálním spolkem a liluje neupřímnosti vojenské správy.
jež nechce připustiti tvrzení o nuceném vojenském
souboji. Výnos ministra vojenství byl neprozřetelný
zbytečný a urážlivý pro ligu protisoubojovou, v jejíž
čele stojí bezúhonní lidé, protože zakazuje se kn
přístup důstojníkům a její lidé považují se za lidi
již mají nižší pojem o cti. Rozdíl mezi čestnou
radou vojenskou a ligistickou je ten, že ona je pro
důstojníky závaznou, tato fakultativnou.
Posl
22
article
Výnos byl vydán ze strachu, aby vojsko »ne
nakazilo« se ideami a cíly ligy. Vyčítá-li se nám
zasahování do vojenských záležitostí, shledůvám já
v ministrově výnosu mísení se do věcí humanní
ligy. (Pochvala.) Pochybuje, že dnešní debata udělá
na vojensku správu hluboký dojem, avšak vojenská
správa předstoupí záhy před sněmovnu s novým
požadavky a potom bude přiležitost zjednati platnost
svým usnešením a názorům naproti ní. Proto volán
na ministra zemské obrany: U Filippi se shledáme
(Hlučná pochvala; řečníku gratulují.)
Posl. Berger shledává v dnešních vývodech
snahách protisoubojové ligy opělný pokrok klerika
lismu. Soubojovou otázku nelze řešiti zákonně nebo
parlamentně. Ostatně je velký rozdíl mezi pojmy
»duell« a »souboj« Nechce uvažovati, měl-li ministr vo
jenství právo vydati svůj výnos, avšak musil opřiii
se agilaci, již liga chtěla zanésti do vojska. Není
možné vojsko bez souboje, resp. vojsko, jehož dů-
stojníci zdráhají se jíti na souboj. Polemisuje s Grab-
mayrovými vývody a natáží na udavačské pokusy
řečníků středu, jež dosáhnou jen opaku toho, c
chtějí. Musíme odmítnouti mísení se do svých čest-
ných záležitostí, ať pocházejí s kterékoli strany. Lig
neodstraní otázky cii a svobody, ty mohou se řeši
jen krví a ocelí. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci.
Posl
Berger
Grabo
23
article
Posl. Pernerstorfer (ve věcné opravě prot
posl. Bergrovi) konstatuje, že valná většina něme
ckého dělnictva a živnostnictva nechce o souboji ni
čeho věděti.
Tím debata ukončena a po vyřízení formálnost
předseda ukončil schůzi blahopřáním k nastávajícím
svátkům.
Konec schůze o 5. hod. 20 min več.; příšt
bude 21. dubna.
Na konec schůze dostal slovo posl. Piníňsk
a ptal se předsedy, jak to, že je možný dotaz jako
Daszyňského, v němž hanobí se hrubě jeho matka
zemřelá před 11 lety.
Předseda hr. Vetter odpověděl, že neschvaluje
zabíhání do osobností a že zůstavuje zodpovědnos
za obsah dotazu samotným dotazovatelům,
Posl
Vetter
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. dubna. (Poláci a hla so-
vání o § 14.) Vládní listy polské souhlas
ovšem s hlasováním zástupeů polského kola
v ústavním výboru při projednávání návrhu na
zrušení § 14. Jen demokratická »Nová Ref.«
činí výtky Polákům, že zbytečně posluhují vláde
i tehdy, když je to na škodu národa. »Aťse
jakkoli pohliží na pověstný § 14. — píše » N. R.e
— zůslane tento vždy nebezpečným nástrojem
v rukou vlády. Za pomoci tohoto paragrafu jest
možný i státní převrat, jest možno vládnouti
bez parlamentu a při tom vládnouti zdánlivě
legálně, ano i ústavně. Vláda může se každou
chvíli obejíti bez usnesení parlamentního, ano
i bez samého parlamentu, neboť má § 14. Na
jeho základě může způsobiti ve státě »ex lex«
a přece formálně nevykročiti z mezí ústavnosti.
Jest tedy v zájmu rakouského parlamentarismu
vůbec, aby se § 14. v nynějším znění zrušil
vláda se přinutila k takovému přizpůsobení
státoprávních a ústavních poměrů, aby parlament
nebyl nadále jen pátým kolem u státního vozu.«
Ale přes to polští delegáti hlasovali pro zacho-
vání § 14. a hr. Dzieduszycki dokonce přijal
za svůj Kaisrem odvolaný návrh, aby se o § 14.
jednalo teprve tehdy, až bude vyřízena změna
jednacího řádu. »Takovým jednáním — dodává
»N. Ref.« — zejmena nyní, když nemáme po-
vinnosti dávati vládě ničeho zdarma, ve chvíli,
kdy se váží osudy uherského vyrovnání, při
němž jest tolik polských zájmů ve hře, jest
takové angažování polských poslanců pro vládu
krokem při nejmenším nepolitickým, krokem,
který zemi nemůže přiněsti pražádného zisku,
na polské poslance pak vrhá právem odium,
že jsou stranou »quand měme« vládní.«
V Praze, 2. dubna. (Situace v Uhrá ch.
Polák
Ref
Praha
Nová Ref
25
article
Finanční výbor uherské sněmovny schválil sice
značnou většinou proti hlasům opposičních po-
slanců zatímný rozpočet na druhou tře-
tinu roku, ale tím se v parlamentní krisi uherské
nezměnilo pranic. Byloť předem zajištěno, že
předloha projde ve výboru, jenž sestává velikou
věišinou z poslanců vládních. Významnější jest.
že vůdce nejradikálnějšího křídla strany neod
vislosti, posl. Barabaš prohlásil už ve výboru,
že bude se svými přívrženci prováděti ve sně
movně obstrukci také proti zatímnému rozpočtu
nebude-li odvolána branná předloha, a že m.-p
Szell, znaje, že posl. Barabaš hrozbu svou také
prověsti může, připustil již možnost, že dnem
1. května nastane v Uhrách stav „ex-lex“. Szel
ovšem prohlásil, že klidně snese i tento nezá-
kcnný stav, bude-li mu opposicí vnucen, poně
vadž prý ví, že většina sněmovny a tak
většina národa stojí za ním a všechna odpověd-
nost za následky nezákonného stavu spadne n
opposici, která bez dostatečné příčiny způsob
onen stav.
Jest však otázka, nemýlí-li se Szell v od-
danosti většiny i v tom případě, kdyby stav „ex-
lex“ skutečně nastal. Především ona skupina
liberální strany, jež tvořila do nastolení Szel-
lova tak zv. „národní stranu“, sotva by mobl
podporovati nynější vládu, když ještě před čtyřmi
roky pro týž nezákonný stav prováděla proti
Banffovi krajní opposici. Nebyla by tedy vylou-
čena secesse přívrženců Apponyových z liberá
ního klubu a snad i resignace samého hraběte
Apponye na předsednictví sněmovní.
Barabaš
Apponyový
Uhry
uherský sněmovna
26
article
Ale také ve vlastním jádru liberální strany
jest dosti mocný proud proti Szellovu optimismu
neboť jsou obavy před škodnými následky stav
ex-lex, za něhož vláda pozbude práva vymáhat
daně a bude nucena spokojiti se pouze dobro
velně odváděnými platy. Hlavně však leká vládní
stranu nehotovost Uher vzhledem k obchodním
smlouvám s cizinou, kteréž předpokládají schvá-
lení nového celního tarifu. Tarif však musí býti
hotov ještě do léta, má-li ve druhé polovině
roku započiti vyjednávání se státy cizími.
To vše dohromady působí nepříznivě na
pevnost vládní strany, která ještě nedávno dala
o sobě hlásati, že klidně vyčká konce obstrukce.
byť měla čekati až do konce srpna. Naopak ve
vládní straně proskakují už hlasy, že se bran-
ná předloha musí vzíti z jednacíh
pořadu a odložiti až do podzima, aby
se mohl v čas vyříditi rozpočet a celní tarif. Jsou
to zatím hlasy ojedinělé, ale mínění jednotliveů
může v brzku dojíti souhlasu většiny liberáln
strany a pak by i pro Szella nastala povinnos
vyhověti přání většiny parlamentu, aneb pone-
chati jinému, aby ten vykonal, co on pokládá pr
sebe za pokoření.
Szellův
Uher
27
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. dubna.
Praha
28
article
Návštěvy panovníků v Paříži.
Návštěvy panovníků v Paříži.
Žádná z dosavadních kombinací, jež činily
se o setkání anglického krále Edvarda s pre
sidentem francouzské republiky Loubete m.
jak se zdá, se nesplní. Král Edvard — dle
dnešních zpráv — nesejde se s presidentem
Loubetem před nastoupením jeho cesty do Al-
žírska nebo při návratu z ní, k vůli čemuž
musil by na své středomořské plavbě z Gibral-
aru na Maltu nebo na zpáteční cestě z Říma
zabočiti k jižním břehům Francie a zakotviti
snad v Marseillu, ale navštíví jej při návratu
z nynější své cesty v hlavním městě Francie,
v Paříži. Návštěva tato uskuteční se na počátku
května a král Edvard bude za ní bydleti v pa
láci anglického vyslanectva.
Král Edvard, dokud býval princem Wales-
ským, byl v Paříži vždy mile vítán. Jako kráí
navštíví ji nyní poprvé. Ačkoli má míti jeho
návštěva ráz soukromý, nelze přece přehlédnouti
její politické důležitosti. Dotvrdí se jí totiž sbl-
žení, jež mezi Anglií a Francií znatelným jest
v poslední době a kterému dal také výraz
francouzský ministr zahraničních záležitostí,
když při rozpočtové debatě ve sněmovně zmínii
se vřelými slovy o zlepšených poměrech mezi
oběma těmito státy, řka o nich, že jsou »srdečné
povahy«. Sblížení toto datuje se, jak známo,
od doby ochlazení sympatií veřejného mínění
v Anglii vůči Německu, které jest od války
jihoafrické patrno i v officiálních kruzích an
glických.
Z Paříže se dále oznamuje, že zavítá tam
v létě také italský král Viktor Emanuel
Až pojede do Anglie, aby oplatil nastávajíe
návštěvu krále Edvarda v Římě, navštíví tak
v metropoli Francie jejího presidenta.
Edvard
Loubet
Viktor Emanuel
Paříž
francouzský republika Loubet
Alo
Řím
Francie
Marseille
Wales
Anglie
Německo
29
article
Roosevelt o politice Ameriky.
President Spojených států severoamerických
Roosevelt zastavil se na své právě podnik-
nuté okružní cestě po jednotlivých státech také
v Chieagu a promluvil tam ve čtvrtek řečo
politice, kterou nazvati dlužno politikou výlučně
americkou. Jest to tak zv. »doktrina Monrveova«,
na které také Roosevelt založil svoje výklady.
Pravil, že Spojené státy považují své zájmy na
západní americké polokouli většími, nežli jaké
tam kterýkoli evropský stát vůbec míti může
povinnost jejich k sobě a vůči slabším soused-
ním republikám že žádá od nich, aby bděly,
aby žádná z velkých vojenských mocí na drubé
straně moři do práv těchto republik nezasáhla,
nebo nezjednala si nad nimi kontroly. Tato
politika, pokračoval president, zakazuje ludiz
Spojeným státům nejen souhlas, aby moci tyto
nabyly v Americe půdy, ale nuti je, aby se
vzepřely dosažení takověto cizí, mimoamerické
kontroly, která svým účinkem rovnala by se
territorrálnímu rozšíření státu, jenž by si ji
zjednal. — Pro Evropu a zvláště pro některé
státy a jich choutky jsou to věru dosti srozumi-
telná slova. Nesmi se ovšem ani přehlédnouti,
že Roosevelt mluvil před novou volbou na
křeslo presidentské, k vůli níž promluvil, jak
známo, i admirál Dewey-
Obchodní a živnostenská komora
v Olomouci.
V Prostějově, dne 1. dubna.
Roosevelt
Dewey
Amerika
spojený stát
Evropa
Olomouc
Prostějov
30
article
Dnešní plenární schůze komory této po-
skytla veškerým českým členům hojně příleži-
tosti k hájení zájmů lidu českého i středních na-
šich tříd živnostenských. I svým pořadem i způ-
sobem projednávání. Jak již jsme sdělili, presi-
dium komory body a návrhy nám přiznivé od-
kládá a většina komorní vedle zájmů německých
hájí především jen interesy velkého kapitálu. Mi-
mo to stále hledí obmeziti i ta práva, jež jazyku
českému a minoritě české byla zabezpečena jed-
nacím řádem, který si majorita ve shodě s vládou
dala. Bylo to zvlášť patrno při 1. a 2. bodu po-
řadu. President Brandhuber zahájiv schůzi, po-
dává sdělení předsednická jen po německu. Te-
prve když se čeští členové rázně ohražují, po-
ukazujíce na čl. 12. jedn. řádu a když obracejí
se i na vládního zástupce, povoluje president
dává sdělení svá předněsti též česky; vyjímame
z nich, že c. k. ministr obchodu schválil přes
důvodný protest českých členů komorní rozpočet
na rok 1903.
Čís. 2. Volba člena a náhradníka do stát.
železniční rady. Němci navrhují k. r. Broesa
Brandhubra; k. r. Wüst poukazuje na dodatek
k jednacímu řádu, jímž minoritě zabezpečeno
zastoupení při volbách výborů a jiných a navrhuje
za náhradníka Čecha k. r. Wittnera z Olomouce
Přes to Němci zvolili oba své kandidáty
Čís. 3. Potom sdilí presidium, že dle výnosu
ministerstva vyučování bude vyšší průmyslová
škola německá v Zábřehu seslátněna a dotazuje
se, zdali komora poskytne jí dosavadní subvenci
Brandhuber
Němec
Brandhubr
Wüst
Čecho
Wittner
Olomouc
Zábřeh
31
article
1000 K. Výborová zpráva navrhuje, aby se sub-
vence neposkytovala, nýbrž aby se pro školu zří-
dilo pět stipendií po 200 K. Mluvčí české stra-
ny k. r. Špaček potírá návrh výboru, nazývaje
jej druhým skandálem, který komora učiniti ma:
věnujíc na německou obchodní akademii v Olo-
mouci více než 8000 K ročně, dává akademii
české v Prostějově pouze 1000 K; téže české
akademii ustanovila jediné stipendium a to
na čas, nyní pro německou, nepotřebnou školu,
vzniknuvší jen ze snah germanisačních, zřizuje
stipendií pět; kromě toho má se škole té onen
obnos 1000 K vlastně dáti dvakráte, jednou n
dosavadní subvenci a podruhé na stipendia na
týž rok; navrhuje tedy, aby se rozhodnutí od-
ročilo až k rozpočtu a —když by návrh tento pro-
pad! — aby se zřídila pouze stipendia dvě. Něm-
ci ovšem přijali návrh výboru, nicméně sám
Brass pod dojmem důvodů těchto prohlásil, že
se mají stipendia ustanoviti zatím jen na rok;
definitivně že se má o věci rozhodnouti až při
rozpočtu.
Č. jedn. 4. K dotazu ministerstva vyučování
mají-li a kde býti zřízeny nové školy průmy-
slové, navrhuje většina německá 1. aby se do-
poručilo zřídili německou vyšší školu průmy
slovou v Mor. Ostravě, a 2. aby se dosavadni
strojnická škola česká v Přerově doplnila na ško-
lu průmyslovou; jiné žádosti českých měst aby
byly zamftnuty. K. r. Tropper (Přerov) souhlasi
sice s druhým bodem, ale žádá, aby škola pře-
rovská byla rozšířena též na oddělení stavební
Proti návrhu prvému ostře mluví čeští členové
zejmena k. r. Špaček a Povondra, uvádějíce, že
český kraj ostravský není místem pro ústav ně
mecký, který by musil býti ústavem poněmčova
cím, potřebám německého průmyslu vyhovují
měrou vrchovatou dvě vyšší školy německé
Tropper
špaček
Povondra
Ola
Prostějov
Německo
Morava
Ostrava
Přerov
32
article
Brně a Zábřehu a třetí blízká v Bílsku, kdežto
pro tři čtvrtiny obyvatelstva země má dostačiti
škola jediná; navrhují tedy, aby se doporučilo
zříditi českou školu průmyslovou v Prostě jově,
kde jest dosti žactva a značný průmysl, event.
tež v Olomouci. Vzhledem k důvodům p. Špačko-
vým, že Němci navrhované oddělení chemické
při škole ostravské nemělo by ani žáků, ani od-
bytu pro absolventy, většina výboru už upustila
od tohoto požadavku a chee míti v Ostravě vše-
obecnou školu průmyslovou s oddělením strojni
ckým a stavebním. Minoritní návrhy české pak
hlasováním zamítnuty a přijaty návrhy ně-
mecké.
Č. j. 5. K dotazu ministerskému většina o
boru navrhuje, aby se podalo zamitavé dobro
zdání o žádosti české obce Marianské Hory u Mo
ravské Ostravy stran zřízení české školy řemesl
nické. K. r. Wittner a Špaček vřele ujímají se
žádosti, poukazujíce, že majorita navrhuje zři-
zení zbytečných škol německých, majících slou-
žiti velkému průmyslu a bezolledně staví se prot
školám, které by měly blahodárný vliv na naše
sumostatné živnostnictvo (na Moravě není an
jediné školy řemeslnické!); utěšeně rostoucí Ma
rianské Hory, těsně při Ostravě ležíci, jsou
zvláště vhodným místem pro školu takovou, jež
musí býti českou, poněvadž tam jiného obyvatel-
stva není. Nieméně návrh německý přijat větši-
nou proti minoritnímu votu českému.
Č. 6. a 7. Jednáno dále o dolazu minister-
stva, zdali se mají povoliti nové úlevy dle § 59.
živn. ř. pro další některé druhy zboží. Usneseno
za souhlasu českých členů dáti dobrozdání zá-
porné, při čemž k. r. Povondra uvedl klassické
ukázky, jak se už nyní zákon na újmu živnost-
níků domácích obchází. Věcná debata se roz-
Němec
Wittner
špaček
Povondra
Brno
Zábřeh
Bílsko
Olomouc
Ostrava
marianský Hora
Morava
Ma rianský Hora