1
masthead
12. listopadu 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
v tomto oboru. Od dob revoluce francouzské
byly obchodní loďstvo a průmysl staveb lot
u nás povždy obdařovány ochrannými opatře-
ními, mimo roky 1866 až 1881: plavební
zákon z r. 1793 zakazuje vtělení lodi vystave-
ných v cizině do loďstva francouzského; zákon
z r. 1861 uvaluje vlajkový příplatek na všechno
zboží dovezené do Francie na cizích lodecha
dekrety z let 1860—62 dopoušťěly přivtělen
cizích lodí do loďstva francouzského tolikov
mezích velmi úzkých. Zákon ze dne 19. kvělna
1866 učinil přítrž této ochraně, usnadniv při-
vížlování do loďstva francouzského a odstranii
vlajkový příplatek; toliko plavba pobřežní mezi
franeouzskými přístavy byla výhradně pone-
chána francouzské vlajce. Zároveň zákon od-
kázal úplně na vlastní síly stavbu a výstro
lodí. Zdreující konkurence ciziny vzbudila touhu
po účinné ochraně, avšak teprvé roku 1881
tylo žádosti splněny; ustanoveny premie pla-
vební a premie stavební. Mimo to zákon ze dne
30. ledna 1893, dosud platný, zachoval systěm
prémií a zvýšil jich sazbu, ale odepřel vešker
výhody podnikatelům, kteří použivají lodí, vy-
stavených v cizině. Byl to skutečný privile
francouzským stavitelům lodí. Přes lo nevyhově
zákon všeobeeným nadějím : kde kdo stěžujei
na jeho provádění.
Roku 1897 vláda vůči této situaci jmeno-
vala mimoparlamentní komisi, jejíž práce v tétc
věci dovršeny návrhem zákona, o němž sně
movna právě počala rokovat. Zákon z r. 1893.
jehož účelem bylo podporovati jednak stavitele
lodí, jednak podnikatele plaveb, úplně se minu
cíle, leda pokud se lýče lodí plachelních. Po-
mýšielo se tudíž na jeho změnu a za syslému
z r. 1881 přijata opatření, jež doeilila dobrého
výsledku.
Francie
6
article
Mnohé návrhy v různých směrech byly
učiněny v komisi, jež přes odpor s různých
stran se vyslovila ve prospěch prémií. Obtz
zakládala se v tom, určit kterak, komu a v jaké
formé má býti dána tato prémie. Nemohu se
ponštěti do podrobností a vykládati, jaké systémy
navrhovány, jaké důvody uváděny na jich pod-
poru a jich vyvrácení. Spokojim se, vysvětliti
slručně rozhodnuti, na němž se komise
usnesla.
Za účelem podporovati zároveň stavitel
lodí i podnikatele plaveb, povzbuditi stavitele
aniž by podnikatelé byli od nich odvislí, přijata
myšlenka »náhrad podnikatelských«, podle po-
měru nikoliv únosnosti, nýbrž skutečného ná-
kladu lodí pod francouzskou vlajkou. Tato ná-
hrada bude povolena každé lodi, plující pod
franeouzskou vlajkou až do stáří dvaceti let
byla-li přihlášena za francouzskou před uplynu-
tím desátého roku od svého postavení.
Náhrada podnikatelům plavby neplatí se
lodem, provozujícím plavbu po francouzském
pobřeží nebo rybářství aneb jež konají poštovn
službu se subvencí. Prémie bude se platit po
15 let, první splátky budou největší, aby se pod-
nikatelům plaveb uhradily kapitály, jež si musil
vypůjčiti. Rozumí se, že plavební prémie bude
zachována, že však nemůže býti sloučena s ná-
hradou podnikatelstvu: bude vypláceti se tolik
ona podpora, jež jest větší. Prémie jest ostatně
zvýšena pro parníky, kdežto náhrada placená
lodem plachetním činí polovici toho, nač mají
nárok parníky.
7
article
Výhody těchto opatření jsou následující
Nahodilá koupě a vypravení lodi, vystavene
v cizině, jsou možny, ale ne výhodny; fran-
couzské loděnice požívají výhod, zejmena par-
níky, postavené ve Francii, nalezají se ve zlep-
šených poměrech. Co se týče obuižení státního
pokladu, páčilo by se na dodatek 2,800.000 fr.
k úvěru, určenému nyní pro obchodní loďstvo
bude-li tato suma překročena, bylo by to proto,
že by naše plavba parníků nabyla rozvoje,
jehož toliko dlužno si přát.
Návrh vlády liší se toliko v nepatrnýeh
podrobnostech od návrhu, jenž jí byl podán
komisí. Tudíž na základech, jež jsem naznačil.
spočívá jednání sněmovny. Bylo proneseno jiz
několik řečí, příznivých i nepříznivých, dlužno
nyní vyčkat, co se stane. Jest jisto, že jak sta-
vitelé lodí tak i podnikatelé plaveb musejí uěi
niti ústupky, ale celkem vzato, jestliže průmysl
lodního stavitelství a podnikatelství plaveb žijí
jeden druhým, jest nepopíratelno, že především
stavitelství lodí má zapotřebí podnikatelstva
plaveb; chtíti příliš chránit stavitelství lodí, zna-
menalo by ubit podnikalelstvo plaveb a úlm
i stavitelství lodní. Tato úvaha, myslím, bude
v debatě převlá dat.
Francie
8
article
Z parlamentních výborů.
Rozpočtový výbor pokračoval v povšech
ném rokování o rozpočtu za přítomnosti před
sedy ministerstva dr. Körbera a ministra finane
dra. Böhm- Bawerka.
Posl. Lupul naříkal si na protahování pora
povšechným rokováním a litoval, že ve státním roz-
počtu nedbalo se na Bükovinu, jež vyžaduje
zvláštní kulturní a hospodářské péče. Troufá, že
vláda přece jen vyhoví oprávněným kulturním i ná-
rodním požadavkům Rumunů a proto jeho bližší
přátelé budou hlasovati nejen pro státní rozpočet
ale také pro disposiční fond, Konečně ubezpečoval
že Rumuni trvají neoblomně při svých dosavadníel
národních a politických zásadách.
K návrhu poslance Hentzla uzavírá se ro-
kování.
Posl. dr. Fořt rozbírá nejprve kriticky podstatu
rozpočtu se stránky technické i finanční. V ohledu
formálním jest rozpočet vtělená neupřímnost.
Körber
Böhm
Bawerka
Posl
Rumun
Hentzl
doktor
Fořt
9
article
Odpovídá v příčině té z plna nynější ústavě, která
rovněž jest pouhým přeludem. Dokladem neupřím-
nosti rozpočtu jest hospodářství s kasovními pře-
bytky. Nepřesné prelimování příjmů děje se patrně
z úmyslu, aby hromaděny byly obnosy, kleré se
parlamentní kontrole vymykají. Jisté kasovní hoto-
vosti jest arci potřebí, však talo dala by se přesně
stanoviti, ostatek pak má být pojat do zůčtovaného
příjmu. Za dnešních poměrů však sta millionů běži
pod titulem přebytků mimo rozpočet, ba část jieh
uniká dokonce i kontrole nejvyššího dvora účetního
jak nejlépe svědčí mincovní zisk, jehož díl letos dán
ez post do rozpočtu a o němž v účetních závěrkách
nebylo ani zmínky! Druhým dokladem ne-
upřímnosti rozpočtu jest hospodářství s tak zv. in-
vesticemi. Pod titulem investie shrnuje se celá řada
výdajů normálních, které se uhrazují dluhem. I tím
se pravá podstata rozpočtu zastírá. Dalším dokladem,
že celé rozpočtové jednání v ohledu věcném jevl
se být holou fikcí, jest celá řada rozporů, jevících
se mezi vývody ministra a ciframi rozpočtu. Řečník
illustruje tyto rozpory, načež obíraje se materialním
obsahem rozpočtu dovozuje, že přes vši rozplyzlost
a mlhavost jeho zeje z něho nepopíratelne
saldo passivní. Od čtyř let, co začlo se s po-
bočnými rozpočty investičními, zavládl v hlavním
rozp čtu vlastně schodek. Schodek tento v rozpočtu
na r. 1902 však zcela veřejně křičí. Jeho muskování
jest přímo nuzná
10
article
Letošní efektivní přírostek vydání obnáší 25
millionů. Rozpočel bilancuje sic přebytkem as 400. 000
však v úhradě figuruje mincovní zisk 161/2 millionu
krom toho z výdajů vyloučeno 10 mil. zl. z vydán
ministerstva železnic a pojato do letošního velkéh
investičního programu. Zařadění mincovního zisku
do rozpočtu není nic jiného než dodalečné užití va
lutové půjčky k úhradě běžných vydajů. Řečník vy
týká, že ani v tomto ohledu nejednal finanční mi
nistž upřímně, neboť účtoval jen čásť řečeného
zisku ražby z peněz drobných, na mincovní zisk
dosažený při pětikorunách nevzal však žádného zřetele.
Celkem vzalo: rozpočet jest passivní, přes for-
mální rovnováhu obnáší materiální sehodek
kolem 25 millionů korun, kromě toho jsou
však berní zdroje do dna vyčerpány, berní tiha
přímo nesnesitelná a ke všemu lomu ještě vrhá se
stát do ohromných stamillionových podniků, které
s několika výjimkami budou zhola reprod uk-
tivní a stanou se novým stálým břeme-
nem pro poplatníky. Takový jest obraz roz-
počtovébo stavu nynějšího.
11
article
Rozpočtem tímto ministerstvo nezakreje polit
ckou bídu nynější. Co chce vlastně Körber? Máme
události posledních čtyř let zakrýti pláštém zapome-
nutí a pustiti se s ním do práce hospodářské. Hospo
dářské zájmy nejsou však nynější vládě ničím než
vlajkou, pod kterou propašována být
má politická kontrebanda. Ministr emfa
ticky zvolal ve sněmovně: »Nesmíme oby
valelstvo nechat zchudnouti za příči
nou sporůnárodnostních,« Toť pokrytectv
a uvádění veřejnosti v omyl. Němcům a Körbrov
neběží o shospodářskou bídu«, nýbrž o účely docel
jiné. Vládě jedná se o to, aby rozviklanou mašineri
aspoň na několik okamžiků udržela pohromadě
Němci pak hledí si zabezpečit kořist, kterou obstruke
svou dobyli. Německá minorita následkem terroru
obstrukce dnes vládne, před ní se koří celý stát
Körber sám není ničím než chargé d'affaires německé
levice.
Körber
Němec
12
article
Řečník na to obšírně dovozuje, že zažehnávat
tíseň politickou bubákem krise hospodářské jest po-
čínání nejen nesprávné, nýbrž přímo nesvědo-
mité. Není dnes u nás bohudík žádné krise hospo-
dářské. Jme pouze relativně chudi a kromě
toho doléhá k nám poněkud reflex soudobé průmy-
slové krise v Německu. Relativní chudoba naše
prýští však ze zdrojů zcela jiných, než z dnešní
situace politické. Prvním zdrojem jsou polilické
hříchy minulosti. Následkem zvrácené poli-
tiky staletého centralisujícího a němčícího absolu-
tismu vstoupili jame před 40 lély do ústavní doby
s břemenem dvou milliard státního dluhu. Druhým
zdrojem jsou břemena, uvalená na nás r. 1867 dua-
lismem. Břemena tato jsou politická, národohospo-
dářská i finanční. Neseme účinky velkostátní politiky
kterou provozují Maďaři, v oboru hospodářské poli-
tiky jsme svazkem s Uhry spjati na obou rukou
konečně pak v oboru finančním v podobě vysoke
kvoty atd. platíme Uhrům nepřímý tribut válečný.
A stav tento se posledním vyrovnáním, jak řečník
podrobně vypočítává, hospodářsky, politicky i finančně
opět podstatně zhoršil. Třetím pramenem naší rela-
tivní chudoby jest vnitřní politická rozhára-
nost. Politicky rozervané státy jsou vždy chudy.
Ve zprávě bují nepotism, protekce, veškerosti seház
smysl pro finanční zodpovědnost celku, národové
a strany leží si ve vlasech místo co by se měly
shodnouti o úpravé poměrů vnitřních a společne
hospodářské obraně na venek. Rakousko má všechny
přirozené podmínky býti státem silným a hospodář-
sky zdravým. Však sebevražednou politikou svojí při
vádí vše ad absurdum.
Maďar
Uher
Německo
Uhry
Rakousko
13
article
Není tedy žádné krise, jsme pouze relativně
chudí a proto se nás krise německá cilelněji dotkla
Řečník rozbírá podstatu německé nynější krise
vidí v ní toliko přirozený následek prosperity, kterou
Německo v předešlých dvou desítiletích jevilo. Pro-
sperita vede vždy k nadprodukci, k té pak rovněž
vždy přidruží se ažiotáže, protkaná tu a tam zlo-
činnou nepoctivostí. Na nás poprask německý ve
dvou směrech konal vliv. Předně celá řada lidí sedla
ažiotáží na lep a ztratila peníze jak v Německu tk
i u nás, kamž ažiotáž v podobě báňských papír
rovněž byla zavlečena. Tim přestěhovalo se mnobo
millionů z jedněch kapes do druhých. Za druhé pů
sobí krise německá Ulakem na ceny výrobků průmy-
slových. Až na tyto zjevy jest však celkový stav
hospodářství našeho normální. Puls jde o něco vol-
něji, však mluviti o »krisi«, a hrozícím »ochuzení
lidu« jest lehkomyslnost přímo frivolní. Řečník
líčí hospodářský stav nynější, rozbíraje celou řadu
momentů jako: vklady spořitelen a bank, cenya
těžbu ublí, kursy devis, kursy státních papírů a po-
hyb mzdy. přicházeje k závěru, že jest nesvědomi-
tostí, vůči všemu tomu malovati čerta
na zeďa vzbuzovati nedůvěru v době
kdy vše jest beztoho rozechvěno udá-
lostmi némeckými.
Chce-li vláda touto cestou odvrátiti pozornost
vlastní krise politické, nejedná ani správně, ani
rozumně. Parlament vůbec nemá síly, aby krisi,
kdyby tu byla, zažehnal. Vláda však nynější svou
politikou k výbuchu hospodářské krise po-
stupně sama pracuje. Investiční její politika
jest přes všechna populární hesla počínáním veli ce
nebezpečným. Z celého programu vládou
k omámení veřejnosti sestaveného jest pouze nevelká
čist důvodná a buď přímo neb nepřímo produktivní.
Německo
14
article
Vše ostatní jest toliko válečnou kontribucí.
kterou plati stát za porážku, již ulrpě
vllězstvím německé obstrukce. Na po-
platníky chystá se uvalení milliony nových břemen,
k jejichž trvalému nesení okamžité »impulsy« prů
myslové činnosti nikterak poplatníky nesesílí. Na
opak, nynější politika vede nejen ke stupňování po-
litického chaosu, nýbrž pobříchu též patrně k hospo-
dářskému děbaclu.
Poslanec Wolí prohlašuje, že Čechům nestaln
se žádná křivda jazykovými nařízeními, spíše Něm-
cům. Vyčítá Čechům postulátní politiku; jde prý jim
jen o prostředky k útočné politice počešťovací. Němei
musí se opříti zřízení české university na Moravě-
Zlízení české techniky v Brně použije jeho stran
k obnovení německého souručenství.
Dovozuje, že možno zvýšiti příjmovou daň nej-
zámožnějších; je povděčen Kramářovu podnětu ke
kořalečnímu monopolu, aby vyhovělo se nárokům
diurnistů, mohly zrušiti mýta a pod. Přimlouvá se
aby se městům Trutnovu, Vrchlabí a Hostinnému
nahradilo, co vydala na úpravu řek.
Posl. Menger polemisoval s Wolfem, dovo-
zuje, že vzestupná daň má své meze a ty nelze
překročiti. O jazykových výnosech a jejich zrušení
soudí jako Wolf. Odporuje Heroldovu výroku, že
Němci jsou odpůrci vzdělávacích ústavů. Také on
přeje kořalečnímu monopolu, avšak zprávy, ježo
něm dochůzejí z Ruska, nejsou nikterak příznivy.
Třeba důkladných studií, než přistoupí se k uskute-
čnění oné myšlénky.
Posl. dr. Kurz polemisoval s vývody Wolfo-
vými a Mengrovými o českém školství a protestovat
rázně proti postulátní politice. Posl Wolf provozuje
útočnou postulátní politiku proti Čechům a ti to
déle nestrpí
Z Vídně, 11. listopadu. C.-B.)
Na to bylo rokování přerušeno a schůze skon-
čena.
Příští bude zejtra o 7. hod. več. Na jednacím
pořadu je další povšechné rokování
rozpočtu.
Wolit
Čecho
Posl
Menger
Wolf
Heroldův
Němec
Posl Wolf
Německo
Brno
Trutnov
Vrchlabí
Rusko
Vídeň
český univerzita na Morava
15
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 11. listopadu. Pan dr.
Körber má rozhodně neštěstí s veškerými
svými předpověďmi. Ještě nežli začala říšská
rada, dal prorokovat, že celý rozpočet bude
hotov oběma sněmovnami ještě před novým
rokem. Předvčírem musil doznati, že očeká-
vání to se neuskuteční a že jest nucen po-
žádati za tříměsíční provisorium. V dnešních
večerních listech dal diktovati, že povšechná
rozprava o rozpočtu ve výboru musí býti
dnes hotova. Nebyla. Bude rád, bude-li ho-
tova zejtra večer. Nic není horšího v Ra-
kousku, než-li práce termínová. Jest to dílo
veskrze nevděčné. Dr. Körber nabyl přece
o tom zkušeností jako státní tajemník h
Badena za vyrovnávacího provisoria dost
důkladných, aby se chyb podobných vy
stříhal a vyvaroval. Nicméně upadá sám do
nich. Události jsou jiné nežli zámysly a sku
tečnosti jiné, nežli představy.
Velice mrzut sledoval ministerský před
seda dnešní rokování o rozpočtu výborovém
Čím déle mluvil posl. dr. Fořt, tím více se
hněval. Což pan dr. Körber očekává, že mu
Čechové jeho úkoly usnadní? To přece nen
povinností jich, to jest úlohou oněch, kterým
všechno činí po vůli. Česká delegace ohlá-
sila mu důtklivě, důrazně a jasně dosti, že
zachová se k němu tak, jak se chovati
bude on k ní. Že mu pomalost, se kterou
se projednává rozpočet, jest nepříjemná.
rádi věříme. Ale Čechů také nikdo se ne-
ptal, zdali politický systém, který provádí se
od 17. prosince roku předlonského, jest jim
příjemný. Jak oni nám, tak my jim.
doktor
Körber
Baden
Fořt
Čecho
Vídeň
16
article
Po dvě hodiny mluvil poslanec za měst-
skou skupinu kolínskou. Výklady jeho byly
hospodářské a finanční. Politické vyhradil st
pro debaty pozdější. Vystoupil co nejrozhod-
něji proti pokusům p. dra. Körbra, opero-
vati předstíranou ekonomickou chudobou
proti pilným a neodkladným otázkám politi-
cko-národním. Dokázal, že této chudoby není
a že taktika, kterou nazval dle zásluhy,
selže. S celou určitostí vylíčil dra. Körbra
jako prokuristu levice a pravil, že nebyl by
rozdíl valný proti stavu nynějšímu, kdyby za-
sedali na křeslech ministerských mužové její.
Předseda výboru dr. Kathrein hrozi
za řeči českého mluvčího, že schůze potrvá
do půlnoci. Na české členy, z kterých jsou
zapsáni ještě prof. Kurz, dr. Žáček a dr.
Stránský, kromě nich pak ještě Poláci Ko-
zlowski, Górski a Marchet, nepůsobila tato
hrozba nikterak. Naopak, když ohlásil prof
Kurz, že dovede mluvit — dle potřeby —
dvě až pět hodin a že má k tomu mate-
riálu dosti, dal se p. dr. Kathrein na ústup
a slíbil, že po řeči Kurzově najisto dnešní
schůzi uzavře. To se také stalo. Teprve po
této záruce, předsedou dané, přerušil dr.
Fořt svoji řeč v polovině a dr. Kurz mohl
přestati na tom, odmítnouti stejně jak učinil
dr. Herold již v plenu, co nejrozhodněji
výtky posl. Wolfem a Mengrem dnes opako-
vané, že Čechové provozují politiku postu-
látní, ba vyděračskou. Pan dr. Žáček od-
poví oběma německým útočníkům se stano-
viska moravského.
Zejtra večer bude nepochybně povšechná
debata o rozpočtu skončena. Pozejtří, 13.
listopadu, bude zahájena podrobná. Pan dr.
doktor
Kathrein
profesor
Kurz
Žáček
Stránský
Polák
ko
Górski
Marchet
Fořt
Herold
Wolf
Mengr
Čecho
17
article
Körber myslil, že bude to již 19. října.
Z Vídně, 11. listopadu. Německé strany
rozhodnou se teprve zejtra, vyhoví-li vyzvání
Všeněmců ke společné konferenci proti české
technice brněnské. Z té příčiny sejdou se
zejtra za plena předsedové klubů levice, aby
po té stránce učinili formální usnesení.
Křesťanští sociálové nejsou vůbec
zváni. Kdyby tudíž ostatní strany přijaly po-
zvání a jemu vyhověly, antisemité by poklá-
dali to za affront proti sobě. Němečtí lidovei
a němečtí pokrokovci, kteří jsou vždy ochotní
podrobiti se mrskajícímu bíči Schönererovu.
spějí na povel Všeněmců do konference.
Odpoledne spisovali posl. Schalk a mikulov-
ský dr. Götz resoluci proti české
technice. Ozvaly se však také hlasy
Němců, namitající, že Němcům moravským
po české technice pranic není, a bylo sly-
šeti dokonce mínění, že většina obyvatelstva
brněnského jest také pro universitu v Brně,
a že pan dr. D' Elvert a Lecher nejen ne-
tlumočí smýšlení obyvatelstva, nýbrž toto
zjevně poškozují hmotně, brojí-li proti vyso-
kým školám, které by přinesly do Brna vý-
dělek a zisk. Bylo při tom ukázáno k tomu,
že město Terst a i jiná města chtějí ochotně
přinésti oběti peněžní, aby dostaly univer-
situ, na Moravě však že Němci proti tomu
se vzpírají, aby hlavní město universitu do-
stalo.
Ministerská rada.
Z Vídně, 11. listspadu. O 2. hodině
odpolední sešla se v ministerské síni parla-
mentní budovy ministerská rada,
které se účastnili všichni členové kabi-
netu. Trvala sice jen málo přes hodinu,
nicméně se jí přisuzuje vzhledem na politi-
ckou situaci veliká důležito st.
Körber u cisaře.
Z Vídně. 11. listopadu. Ministerský
předseda dr. Körber byl včera odpoledne
přijat císařem ve zvláštním slyšení.
Körber
doktor
Götz
Němec
D Elvert
Lecher
Vídeň
Brno
Terst
Morava
univerzita v Brno
18
article
Lichá pověst.
Lichá pověst.
Z Vídně, 11. listopadu. Zpráva, kterou
dle Grafovy vídeňské »Information« uveřej
nily některé pražské listy, že totiž posl. dr
Stránský hodlá se vzdáti svého mandátu na
říšské radě, jest zbožným přáním jistých
politických kruhů a ovšem ničím jiným, nežli
výmyslem.
Odpověď dra. Paeáka jihoslovan-
skému studentstvu.
Z Vídně, 11. listopadu. Dr. Pacák
odvětil na přípis akademického jihoslovan-
ského spolku »Triglav« ve Štyrském Hradci.
kterým se klub svobodomyslných poslanců
českých na říšské radě žádá, by podporoval
akci slovinských a chorvatských poslanců k
zřízení jihoslovanské university, tímto do-
písem: »Velectěný pane! Předložil jsem
klubu poslanců českých usnesení Vaše, tý-
kající se zřízení slovinské university v Lu-
blani, a mohu Vás ubezpečiti, že co na nás
jest, budeme oprávněné snahy Vaše podpo-
rovati. My Čechové a Slované přejeme
každému národu volný rozvoj a nebráníme
žádnému, aby zřizoval své kulturní ústavy,
kterých potřebuje ke své zvelebě. Jen ně-
meckému národu jest dán úděl, který ne-
slouží ke cti národu tak velkému, že brání
a stěžuje jinému národu cestu ke vzdělán
a pokroku. To zůstane věčnou skvrnou na
jméně Němců rakouských. S veškerou úctou
Vám oddaný dr. Pacák, t. č. předseda.
Akce slovinského studentstva.
st. Ze Štyrského Hradce, 11. listo
padu. Rektor štyrskohradecké university slíbil
jihoslovanským studujícím, že svolá ještě na
dnešek schůzi akademického senátu ve ktere
Grafův
Information
Stránský
doktor
Pacák
Vaš
Čecho
Slovan
Němec
rakouský
Vídeň
Triglav
Štyrský Hradec
19
article
předloží přání slovinského studentstva. Rek-
tor slíbil též, že po schůzi té odjede do
Vídně, aby u ministra vyučování navrhl zří-
zení tří právnických stolic v Lublani. Mluvčí
studentstva prohlásil rektorovi, že slovinšt
studenti nenamítají ničeho proti tomu, aby
rektor tento návrh přednesl ministru vyučo-
vání jako osobní názor, že však slovinští
studenti musí důrazně prohlásiti, že nenstoup
ani o píď od svého požadavku založení
úplné slovinské university v Lublani ve
smyslu usnešení zemského sněmu z r. 1898.
Rektor poděkoval jihoslovanskému student
stvu za jeho taktní chování se v záležitosti
slovinské university.
Z Vídně, 11. listopadu. Deputace slo
vinských studentů ze Štyrského Hradce při-
byla dnes do Vídně a odevzdala posl. dvor
radovi Plojovi petici podepsanou všemi slo
vinskými studenty štyrsko-bradecké univer
sity s tou žádostí, aby ji podal sněmovně
V petici žádá se, aby sněmovna se zasadila
o založení slovinské university
v Lublani.
Vídeň
Lublaň
Štyrský Hradec
20
article
Slovinští studenti chystají se k akci tak
v tom směru, aby slovinští poslanci pohnut
byli k nejenergičtější činnosti, jinak že by
slovinští studenti ve slovinském lidu zahájil
akci proti slovinským poslancům.
ša. Z Lublané, 11. listopadu. Obecn
zastupitelstvo na mimořádné schůz
po referátu starosty Hribara usneslos
na resoluci ve příčině zřízení slovinské uni-
versity. Zároveň zvolena deputace, ve kter
se nalézají starosta Hribar, jeho náměste
Bleiweis, obecní radní dr. Majaron a dr
Požar, kteří odeberou se do Vídně k mini
sterskému předsedovi a ministrovi vyučován
a resoluci odevzdají.
Změny v úřadech místodržitelských.
st. Z Terstu, 11. listopadu. Dle
zdejších listů místodržitel Přímoří, hr. Goesz
povolán bude co nevidět do Inšpruku na
místo hr. Merveldta. Místodržitelem Přímoř
státi má se prý místopresident dolnorakou-
ského místodržitelství hr. Giovanelli - Gerst
burg, rodilý Tridentan.
Ma místě zemřelého biskupa v Terstu
Sterka povolán má býti opět Slovinec
kanovník Korkak.
Szell do Vídně.
Z Vídně, 11. listopadu. Uherský min.
předseda Koloman Szell sem dnes veče
přibyl a zůstane zde do středy. Šéf maďar
ské vlády podá císaři zprávu o situaci
v Uhrách a předloží mu některé zákony.
jež podají se maďarskému parlamentu. Rov
něž užije svého pobytu k poradám s drem.
Körbrem o společných záležitostech, zejmena
pak v příčině autonomního celního tarifu.
Nový velvezír.
F. Z Cařihradu. 11. listopadu. (-N
Fr. Pr.«) Dosavadní ministr spravedinost
Abdurraman bude prý jmenován vel
vezírem.
Hribar
doktor
Majaron
Požar
Slovinec
Korkak
Szell
Vídeň
Terst
Uhry
Cařihrad
Francie
21
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 11. listopadu. (C.-B.) Císat
přijal světící biskupy Frinda a Krásla; přijal
dále slib nově jmenovaného tajného rady
Arnošta prince Windischgrätze. Dále přijaí
císař dopoledne slib nově jmenovaných bi-
skupů v Subolišti, Rábu a ve Stoličném Běle-
hradě a slib nových tajných radů hr. Wolken-
steina, poslance hr. Stürgkha a professoro
při krakovské universitě Bodbrzyňského. Nov
biskupové a tajní radové byli přijati pak cí-
sařem rovněž ve slyšení.
Uherský ministr honvédů sv. p. Fejer
vary přijel z Pešti do Vídně.
Bývalý poslanec říšský dr. Vilén
Fischler zemřel.
Císat
Frind
Krásl
Arnošt
Windischgrätz
Stürgkh
doktor
Vilén Fischler
Vídeň
Subolišť
Rába
Běla
Pešť
univerzita Bodbrzyňský
22
article
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 11. listopadu. (C.-B.) V po-
slanecké sněmovně zpravodaj adresního
výboru předložil zprávu. (Hlasy na krajní
levici: Přečtěte navrženou adresul)
Posl. Karel Hieronymi, jenž zvolen
byl ve dvou okresích, satmarském a čačském,
vzdal se čačského mandátu.
Příští schůze bude ve čtvrtek. Na
denním pořádku je výborová volba a adresn
debata.
Večerníky uveřejňují navrženou a dresu.
již vypracoval posl. Falk a adresní výbor
poslanecké sněmovny schválil. V ní pojed-
nává se o nepříznivém hospodářském stavu
v Uhrách, o celním spolku a obchodních
smlouvách a prohlašuje, že uzavření celní
a obchodní smlouvy s Rakou-
skem je v zájmu obou států, avšak musí
býti uzavřena tak, ze její výhody vyváz
oběti, jež přinesou Uhry sříkajíce se svobod-
ného určování. Adresa prohlašuje, že říšský
sněm zachová se slušně a spravedlivě dle
požadavku trůnní řeči.
Neuskuteční-li se však celní spolek.
uherské právo svobodného určování zůstane
nezkrácené. Na celním tarifu žádá adresa,
by byly chráněny především zemědělské
zájmy; v příčině obchodních smluv, že ob-
chodní politika nesmí působiti zhoubně
na dosavadní spolkový poměr a vy-
slovuje adresa naději, že spolkový poměr
bude snad působiti mírně na protivy, jež
jeví se teď v oboru obchodní politiky.
M.-p. Szel! odjel odpoledne do Vídně
a vrátí se do Pešti ve středu večer.
K urovnání franko-tureckého
sporu.
Posl
Karel Hierony
Falk
Uher
Szel
Pešť
Uhry
Vídeň
poslanecký sněmovna
23
article
Z Paříže, 11. listopadu. (C.-B.) »Agence
Havas« sděluje: Vyslanecký rada Bapsť na-
vštíví ve své hodnosti zástupce Francie v Ca-
řihradě ministra vnějších věcí Tevílka.
Rovněž tak turecký vyslanecký radav
Paříži Naby bej bude až do návratu ture-
ckého vyslance Munira beje pověřen zastu
pováním Turecka.
Z Paříže, 11. listopadu. (C.-B.) Jak
»Agence Havas« sděluje, projevil papež fran-
couzskému vyslanci u Vatikánu zadostučiněn
své nad snahami Francie v příčině potvrzen
volby patriarchy chaldejského.
w. Z Londýna, 11. listopadu. Mimo
řádný kurýr francouzské vlády přibyl sem
denešemi pro francouzského výslance a odje
pak do Petrohradu s depešemi pro tamníh
vyslance i pro kr. Lamsdorffa.
er. Z Paříže, 11. listopadu. Nespoko-
jenost nad výsledkem konfliktu s Tureckem
živě se zde projevuje. V některých kruzích
připisuje se výsledek ten námitkám Ruska,
kteréž, jakmile Francie vystoupila ostenta-
tivně pro zájmy katolicismu v Arménsku,
Mezopotamii a Syrii, musílo v tom vidět za-
sáhnutí do vlastních zájmů svých. Odté
chvíle změnil se i ton ruských listů, jež
přestaly od okamžiku toho projevovati sou-
hlas svůj s postupem franeouzským.
Havas
Paříž
Francie
Ca
Turecko
Vatikán
Londýn
Petrohrad
Rusko
Sýrie
24
article
»Eelair« a »Figaro« konstatují, že Francie
shledává nyní dostatečnými sliby sultánovy,
pro jichž nedostatečnost Constans přerušil
diplomatické spojení s Tureckem.
I vládě blízký »Matin« míní, že si
Francie počínala v affeře té dětinsky a že
jí poskytla diplomatický »vzorek bez ceny«.
Soudí se, že hrot projevu toho namířen jest
proti ministerstvu Delcasséovu a dny míni-
sterského úřadu jeho jsou u konce.
Z Londýna, 11. listopadu. (Zvl. tel.y
»Sunday Special« dovídá se prý z di-
plomatických kruhů, že Francie o své akci
uvědomila jedině Rusko, že ale opravdu
nemá v úmyslu na Mitylene trvale se usa-
diti. Za to prý míní tak učiniti po odchodu
Francouzů Rusové sami.
Vědomí o tomto úmyslu Rusů pohnulo
prý sultána, že učinil Francii ústupky v pří-
čině katolictví. Kdy ale Rusko úmysl svůj
provede, to závisí prý jak od návratu fran-
couzského loďstva, tak také od dalšího vý-
voje věcí v jižní Africe.
Z Cařihradu, 11. listopadu. (C. B)
Diplomatické poměry mezi Francií a Ture-
ckem jsou obnoveny.
Francouzská sněmovna,
Z Paříže, 11. listopadu. (C.- B.) Z
rokování o námořnictvu obchodním
poslanec dr. Mahy navrhl změnu, aby se
neplatila prémie na lodi v cizině vystavené,
ani neposkytovaly se jim žádné náhrady nebo
výhody. Ministr obchodu Millerand opřel
se návrhu, ale ten byl přece přijat 256
proti 235 hlasům, načež další debata
byla odročena a schůze skončena.
Smlouvy hangské konference.
Z Berlína, 11. listopadu. (C.-B.) »Říš.
ský Věstník« uveřejňuje smlouvy a dekla-
race mírové konference haagské, ohlášku
ratifikace smluv a deklarací podepsaných
29. července 1899 a výhrady, jež učinily
Spojené obce severoamerické, Rumunsko
Srbsko při podpisu ratifikace.
Figaro
Francouz
Rus
doktor
Maha
Millerand
Francie
Turecko
Londýn
Rusko
jižní Afrika
Cařihrad
Paříž
Berlín
Rumunsko
Srbsko
Matin
25
article
O Salisburově řečí,
Z Londýna, 11. listopadu. (C.-B
Dnešní listy zabývají se řečí Salisburovoua
obracejí se všeobecně proti jeho výroku, že
kritika o válce v jižní Africe jest bezpod-
statná. »Times« píší: Bylo-li třeba nějakého
důvodu pro ostřejší kritiku války, byl podán
neobyčejnou bezstarostností, jaká v řeči lorda
Salisbura se jeví. Tvrzením předsedy mini-
sterstva, že vláda nezanedbává svých povin-
ností, není otázka vyčerpána. Jsou dvě cesty,
kterak konati povinnost. Zemi musí se při-
znati právo tazati se, nebyla-li projevena
chabost na místě energie a ostražitosti. —
»Morning Post« praví: Salisbury byl by
své krajany uspokojil, kdyby byl mohl uká-
zati na něco určitého. Jeho řeč byla by více
povzbudila, kdyby byl mohl udati jednodušší
příčiny svého optimismu. — »Daily Mail-
soudí, že řeč Salisburova nebyla nejšťastnější.
Nadšení u jeho posluchačů nevyvolala žad-
ného.
w. Z Londýna, 11. listopadu. Ve
zdejších politických kruzích shledávají vý-
znamným, že Salisbury, (jenž před několika
měsíci prohlásil, že Burům nemá býti pone-
chána ani troška neodvislosti), v sobotu již
— ovšem tísní nucen — uvoloval se poskyt-
nouti jim tolik samosprávy, na kolik jí majl
jiné osady britské.
Salisburův
Salisbura
Bur
Londýn
jižní Afrika
Salisbury
Morning Post
Salisbury
Times
Daily Maila
26
article
Japonské vojsko.
Z Jokohamy, 10. listopadu. (C. B)
Po ukončení podzimních manévrů císař japou-
ský vydal poselství, v němž vyslovuje spoko-
jenost nad pokrokem vojska na severu, jež
prohlédnouti nemohl již po dlouhou dobu. Ve
všech státech přikládá prý se vojenské vý-
zbroji veliký význam, i očekává také on, ž
jeho branná moc se přičiní, aby byla účinnou
záštitou říše.
Z Ciny.
Z Londýna, 11. listopadu. (C.- B.)
»Standard« sděluje ze Šanchaje z 10. t. m.
Princ Čun účastnil se slavnosti, pořádané
na počest narozenin anglického krále včera
na konsulátu anglickém a poslal králi blaho-
přejnou depeši. Dnes odjel prine do Tjencina
Čun
Jokohama
Cin
Londýn
27
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
x. Z Vídně, 11. listopadu. (Tlgrm. » Nár.
Listů«.) Konferenco stran obno vy
cukerního kartelu, která se zde dnes
konala, účastnili se jak delegáti závodů suro-
vinu vyrábějících, tak i rafinerií. Všeobecně
bylo poukazováno na nepříznivou siluaci prů-
myslu cukrovarnického a na obou stranách vy-
slovena ochota k obnovení kartelu. Jeví s
však v podmínkách vážné neshody a násled-
kem toho přerušeno jednání, aby oběma stra-
nám poskytla se přiležitost, vzíti v úvahu ná-
vrhy dnes podaně. Myslí se, že za nedlouho
bude lze zase v jednání pokračovati.
— Společnost cukerní rafinerie v Pečkách
vypláceti bude za letošek dividendu 121% proc.
oproti 10 proc, za rok předchozl.
st. Z Peáti, 11. listopadu. (Zvl. telegr.
»Nár, Listů«.) Na trhu prodalo se 28.000.
Ceny beze změny. Platila: psenice tisská
80 kg K 8.85, 79.5 kg K 8.70, 77 kg K 8 60,
stolno-bělehradská 77 kg K 8.65, 76 kg K 8.60,
pešťská 78 kg K 8.65, 774 kg K 8.57%, 76 k
K 8.55, 75.5 kg K 8.374, budínská 76 kg
K 8.42, kaločská 76.5 kg K 8 60, bačská
76 kg K 8.55, 75 kg K 8.50, skladní 78.5 kg
K 8.80 na čtvrt léla ; žito K 7 00; ječmen
K 6.10; oves K 7.30—7.50.
Termínový obchod byl pevný
zvlášť s píčninami.
K večera znamenala pšenice na duben
1902 K 8.73, na říjen 1902 K 810, žito n
Platil
Vídeň
Pečky
kg
60