ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bb2728b0-661e-11dc-9e5e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 27 celkem · entity: place 62, person 88, org 8, work 4
1 masthead
12. listopadu 1901.
2 masthead
Císlo 312.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
v tomto oboru. Od dob revoluce francouzské byly obchodní loďstvo a průmysl staveb lot u nás povždy obdařovány ochrannými opatře- ními, mimo roky 1866 až 1881: plavební zákon z r. 1793 zakazuje vtělení lodi vystave- ných v cizině do loďstva francouzského; zákon z r. 1861 uvaluje vlajkový příplatek na všechno zboží dovezené do Francie na cizích lodecha dekrety z let 1860—62 dopoušťěly přivtělen cizích lodí do loďstva francouzského tolikov mezích velmi úzkých. Zákon ze dne 19. kvělna 1866 učinil přítrž této ochraně, usnadniv při- vížlování do loďstva francouzského a odstranii vlajkový příplatek; toliko plavba pobřežní mezi franeouzskými přístavy byla výhradně pone- chána francouzské vlajce. Zároveň zákon od- kázal úplně na vlastní síly stavbu a výstro lodí. Zdreující konkurence ciziny vzbudila touhu po účinné ochraně, avšak teprvé roku 1881 tylo žádosti splněny; ustanoveny premie pla- vební a premie stavební. Mimo to zákon ze dne 30. ledna 1893, dosud platný, zachoval systěm prémií a zvýšil jich sazbu, ale odepřel vešker výhody podnikatelům, kteří použivají lodí, vy- stavených v cizině. Byl to skutečný privile francouzským stavitelům lodí. Přes lo nevyhově zákon všeobeeným nadějím : kde kdo stěžujei na jeho provádění. Roku 1897 vláda vůči této situaci jmeno- vala mimoparlamentní komisi, jejíž práce v tétc věci dovršeny návrhem zákona, o němž sně movna právě počala rokovat. Zákon z r. 1893. jehož účelem bylo podporovati jednak stavitele lodí, jednak podnikatele plaveb, úplně se minu cíle, leda pokud se lýče lodí plachelních. Po- mýšielo se tudíž na jeho změnu a za syslému z r. 1881 přijata opatření, jež doeilila dobrého výsledku.
Francie
6 article
Mnohé návrhy v různých směrech byly učiněny v komisi, jež přes odpor s různých stran se vyslovila ve prospěch prémií. Obtz zakládala se v tom, určit kterak, komu a v jaké formé má býti dána tato prémie. Nemohu se ponštěti do podrobností a vykládati, jaké systémy navrhovány, jaké důvody uváděny na jich pod- poru a jich vyvrácení. Spokojim se, vysvětliti slručně rozhodnuti, na němž se komise usnesla. Za účelem podporovati zároveň stavitel lodí i podnikatele plaveb, povzbuditi stavitele aniž by podnikatelé byli od nich odvislí, přijata myšlenka »náhrad podnikatelských«, podle po- měru nikoliv únosnosti, nýbrž skutečného ná- kladu lodí pod francouzskou vlajkou. Tato ná- hrada bude povolena každé lodi, plující pod franeouzskou vlajkou až do stáří dvaceti let byla-li přihlášena za francouzskou před uplynu- tím desátého roku od svého postavení. Náhrada podnikatelům plavby neplatí se lodem, provozujícím plavbu po francouzském pobřeží nebo rybářství aneb jež konají poštovn službu se subvencí. Prémie bude se platit po 15 let, první splátky budou největší, aby se pod- nikatelům plaveb uhradily kapitály, jež si musil vypůjčiti. Rozumí se, že plavební prémie bude zachována, že však nemůže býti sloučena s ná- hradou podnikatelstvu: bude vypláceti se tolik ona podpora, jež jest větší. Prémie jest ostatně zvýšena pro parníky, kdežto náhrada placená lodem plachetním činí polovici toho, nač mají nárok parníky.
7 article
Výhody těchto opatření jsou následující Nahodilá koupě a vypravení lodi, vystavene v cizině, jsou možny, ale ne výhodny; fran- couzské loděnice požívají výhod, zejmena par- níky, postavené ve Francii, nalezají se ve zlep- šených poměrech. Co se týče obuižení státního pokladu, páčilo by se na dodatek 2,800.000 fr. k úvěru, určenému nyní pro obchodní loďstvo bude-li tato suma překročena, bylo by to proto, že by naše plavba parníků nabyla rozvoje, jehož toliko dlužno si přát. Návrh vlády liší se toliko v nepatrnýeh podrobnostech od návrhu, jenž jí byl podán komisí. Tudíž na základech, jež jsem naznačil. spočívá jednání sněmovny. Bylo proneseno jiz několik řečí, příznivých i nepříznivých, dlužno nyní vyčkat, co se stane. Jest jisto, že jak sta- vitelé lodí tak i podnikatelé plaveb musejí uěi niti ústupky, ale celkem vzato, jestliže průmysl lodního stavitelství a podnikatelství plaveb žijí jeden druhým, jest nepopíratelno, že především stavitelství lodí má zapotřebí podnikatelstva plaveb; chtíti příliš chránit stavitelství lodí, zna- menalo by ubit podnikalelstvo plaveb a úlm i stavitelství lodní. Tato úvaha, myslím, bude v debatě převlá dat.
Francie
8 article
Z parlamentních výborů. Rozpočtový výbor pokračoval v povšech ném rokování o rozpočtu za přítomnosti před sedy ministerstva dr. Körbera a ministra finane dra. Böhm- Bawerka. Posl. Lupul naříkal si na protahování pora povšechným rokováním a litoval, že ve státním roz- počtu nedbalo se na Bükovinu, jež vyžaduje zvláštní kulturní a hospodářské péče. Troufá, že vláda přece jen vyhoví oprávněným kulturním i ná- rodním požadavkům Rumunů a proto jeho bližší přátelé budou hlasovati nejen pro státní rozpočet ale také pro disposiční fond, Konečně ubezpečoval že Rumuni trvají neoblomně při svých dosavadníel národních a politických zásadách. K návrhu poslance Hentzla uzavírá se ro- kování. Posl. dr. Fořt rozbírá nejprve kriticky podstatu rozpočtu se stránky technické i finanční. V ohledu formálním jest rozpočet vtělená neupřímnost.
Körber Böhm Bawerka Posl Rumun Hentzl doktor Fořt
9 article
Odpovídá v příčině té z plna nynější ústavě, která rovněž jest pouhým přeludem. Dokladem neupřím- nosti rozpočtu jest hospodářství s kasovními pře- bytky. Nepřesné prelimování příjmů děje se patrně z úmyslu, aby hromaděny byly obnosy, kleré se parlamentní kontrole vymykají. Jisté kasovní hoto- vosti jest arci potřebí, však talo dala by se přesně stanoviti, ostatek pak má být pojat do zůčtovaného příjmu. Za dnešních poměrů však sta millionů běži pod titulem přebytků mimo rozpočet, ba část jieh uniká dokonce i kontrole nejvyššího dvora účetního jak nejlépe svědčí mincovní zisk, jehož díl letos dán ez post do rozpočtu a o němž v účetních závěrkách nebylo ani zmínky! Druhým dokladem ne- upřímnosti rozpočtu jest hospodářství s tak zv. in- vesticemi. Pod titulem investie shrnuje se celá řada výdajů normálních, které se uhrazují dluhem. I tím se pravá podstata rozpočtu zastírá. Dalším dokladem, že celé rozpočtové jednání v ohledu věcném jevl se být holou fikcí, jest celá řada rozporů, jevících se mezi vývody ministra a ciframi rozpočtu. Řečník illustruje tyto rozpory, načež obíraje se materialním obsahem rozpočtu dovozuje, že přes vši rozplyzlost a mlhavost jeho zeje z něho nepopíratelne saldo passivní. Od čtyř let, co začlo se s po- bočnými rozpočty investičními, zavládl v hlavním rozp čtu vlastně schodek. Schodek tento v rozpočtu na r. 1902 však zcela veřejně křičí. Jeho muskování jest přímo nuzná
10 article
Letošní efektivní přírostek vydání obnáší 25 millionů. Rozpočel bilancuje sic přebytkem as 400. 000 však v úhradě figuruje mincovní zisk 161/2 millionu krom toho z výdajů vyloučeno 10 mil. zl. z vydán ministerstva železnic a pojato do letošního velkéh investičního programu. Zařadění mincovního zisku do rozpočtu není nic jiného než dodalečné užití va lutové půjčky k úhradě běžných vydajů. Řečník vy týká, že ani v tomto ohledu nejednal finanční mi nistž upřímně, neboť účtoval jen čásť řečeného zisku ražby z peněz drobných, na mincovní zisk dosažený při pětikorunách nevzal však žádného zřetele. Celkem vzalo: rozpočet jest passivní, přes for- mální rovnováhu obnáší materiální sehodek kolem 25 millionů korun, kromě toho jsou však berní zdroje do dna vyčerpány, berní tiha přímo nesnesitelná a ke všemu lomu ještě vrhá se stát do ohromných stamillionových podniků, které s několika výjimkami budou zhola reprod uk- tivní a stanou se novým stálým břeme- nem pro poplatníky. Takový jest obraz roz- počtovébo stavu nynějšího.
11 article
Rozpočtem tímto ministerstvo nezakreje polit ckou bídu nynější. Co chce vlastně Körber? Máme události posledních čtyř let zakrýti pláštém zapome- nutí a pustiti se s ním do práce hospodářské. Hospo dářské zájmy nejsou však nynější vládě ničím než vlajkou, pod kterou propašována být má politická kontrebanda. Ministr emfa ticky zvolal ve sněmovně: »Nesmíme oby valelstvo nechat zchudnouti za příči nou sporůnárodnostních,« Toť pokrytectv a uvádění veřejnosti v omyl. Němcům a Körbrov neběží o shospodářskou bídu«, nýbrž o účely docel jiné. Vládě jedná se o to, aby rozviklanou mašineri aspoň na několik okamžiků udržela pohromadě Němci pak hledí si zabezpečit kořist, kterou obstruke svou dobyli. Německá minorita následkem terroru obstrukce dnes vládne, před ní se koří celý stát Körber sám není ničím než chargé d'affaires německé levice.
Körber Němec
12 article
Řečník na to obšírně dovozuje, že zažehnávat tíseň politickou bubákem krise hospodářské jest po- čínání nejen nesprávné, nýbrž přímo nesvědo- mité. Není dnes u nás bohudík žádné krise hospo- dářské. Jme pouze relativně chudi a kromě toho doléhá k nám poněkud reflex soudobé průmy- slové krise v Německu. Relativní chudoba naše prýští však ze zdrojů zcela jiných, než z dnešní situace politické. Prvním zdrojem jsou polilické hříchy minulosti. Následkem zvrácené poli- tiky staletého centralisujícího a němčícího absolu- tismu vstoupili jame před 40 lély do ústavní doby s břemenem dvou milliard státního dluhu. Druhým zdrojem jsou břemena, uvalená na nás r. 1867 dua- lismem. Břemena tato jsou politická, národohospo- dářská i finanční. Neseme účinky velkostátní politiky kterou provozují Maďaři, v oboru hospodářské poli- tiky jsme svazkem s Uhry spjati na obou rukou konečně pak v oboru finančním v podobě vysoke kvoty atd. platíme Uhrům nepřímý tribut válečný. A stav tento se posledním vyrovnáním, jak řečník podrobně vypočítává, hospodářsky, politicky i finančně opět podstatně zhoršil. Třetím pramenem naší rela- tivní chudoby jest vnitřní politická rozhára- nost. Politicky rozervané státy jsou vždy chudy. Ve zprávě bují nepotism, protekce, veškerosti seház smysl pro finanční zodpovědnost celku, národové a strany leží si ve vlasech místo co by se měly shodnouti o úpravé poměrů vnitřních a společne hospodářské obraně na venek. Rakousko má všechny přirozené podmínky býti státem silným a hospodář- sky zdravým. Však sebevražednou politikou svojí při vádí vše ad absurdum.
Maďar Uher Německo Uhry Rakousko
13 article
Není tedy žádné krise, jsme pouze relativně chudí a proto se nás krise německá cilelněji dotkla Řečník rozbírá podstatu německé nynější krise vidí v ní toliko přirozený následek prosperity, kterou Německo v předešlých dvou desítiletích jevilo. Pro- sperita vede vždy k nadprodukci, k té pak rovněž vždy přidruží se ažiotáže, protkaná tu a tam zlo- činnou nepoctivostí. Na nás poprask německý ve dvou směrech konal vliv. Předně celá řada lidí sedla ažiotáží na lep a ztratila peníze jak v Německu tk i u nás, kamž ažiotáž v podobě báňských papír rovněž byla zavlečena. Tim přestěhovalo se mnobo millionů z jedněch kapes do druhých. Za druhé pů sobí krise německá Ulakem na ceny výrobků průmy- slových. Až na tyto zjevy jest však celkový stav hospodářství našeho normální. Puls jde o něco vol- něji, však mluviti o »krisi«, a hrozícím »ochuzení lidu« jest lehkomyslnost přímo frivolní. Řečník líčí hospodářský stav nynější, rozbíraje celou řadu momentů jako: vklady spořitelen a bank, cenya těžbu ublí, kursy devis, kursy státních papírů a po- hyb mzdy. přicházeje k závěru, že jest nesvědomi- tostí, vůči všemu tomu malovati čerta na zeďa vzbuzovati nedůvěru v době kdy vše jest beztoho rozechvěno udá- lostmi némeckými. Chce-li vláda touto cestou odvrátiti pozornost vlastní krise politické, nejedná ani správně, ani rozumně. Parlament vůbec nemá síly, aby krisi, kdyby tu byla, zažehnal. Vláda však nynější svou politikou k výbuchu hospodářské krise po- stupně sama pracuje. Investiční její politika jest přes všechna populární hesla počínáním veli ce nebezpečným. Z celého programu vládou k omámení veřejnosti sestaveného jest pouze nevelká čist důvodná a buď přímo neb nepřímo produktivní.
Německo
14 article
Vše ostatní jest toliko válečnou kontribucí. kterou plati stát za porážku, již ulrpě vllězstvím německé obstrukce. Na po- platníky chystá se uvalení milliony nových břemen, k jejichž trvalému nesení okamžité »impulsy« prů myslové činnosti nikterak poplatníky nesesílí. Na opak, nynější politika vede nejen ke stupňování po- litického chaosu, nýbrž pobříchu též patrně k hospo- dářskému děbaclu. Poslanec Wolí prohlašuje, že Čechům nestaln se žádná křivda jazykovými nařízeními, spíše Něm- cům. Vyčítá Čechům postulátní politiku; jde prý jim jen o prostředky k útočné politice počešťovací. Němei musí se opříti zřízení české university na Moravě- Zlízení české techniky v Brně použije jeho stran k obnovení německého souručenství. Dovozuje, že možno zvýšiti příjmovou daň nej- zámožnějších; je povděčen Kramářovu podnětu ke kořalečnímu monopolu, aby vyhovělo se nárokům diurnistů, mohly zrušiti mýta a pod. Přimlouvá se aby se městům Trutnovu, Vrchlabí a Hostinnému nahradilo, co vydala na úpravu řek. Posl. Menger polemisoval s Wolfem, dovo- zuje, že vzestupná daň má své meze a ty nelze překročiti. O jazykových výnosech a jejich zrušení soudí jako Wolf. Odporuje Heroldovu výroku, že Němci jsou odpůrci vzdělávacích ústavů. Také on přeje kořalečnímu monopolu, avšak zprávy, ježo něm dochůzejí z Ruska, nejsou nikterak příznivy. Třeba důkladných studií, než přistoupí se k uskute- čnění oné myšlénky. Posl. dr. Kurz polemisoval s vývody Wolfo- vými a Mengrovými o českém školství a protestovat rázně proti postulátní politice. Posl Wolf provozuje útočnou postulátní politiku proti Čechům a ti to déle nestrpí Z Vídně, 11. listopadu. C.-B.) Na to bylo rokování přerušeno a schůze skon- čena. Příští bude zejtra o 7. hod. več. Na jednacím pořadu je další povšechné rokování rozpočtu.
Wolit Čecho Posl Menger Wolf Heroldův Němec Posl Wolf Německo Brno Trutnov Vrchlabí Rusko Vídeň český univerzita na Morava
15 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. K situaci. Z Vídně, 11. listopadu. Pan dr. Körber má rozhodně neštěstí s veškerými svými předpověďmi. Ještě nežli začala říšská rada, dal prorokovat, že celý rozpočet bude hotov oběma sněmovnami ještě před novým rokem. Předvčírem musil doznati, že očeká- vání to se neuskuteční a že jest nucen po- žádati za tříměsíční provisorium. V dnešních večerních listech dal diktovati, že povšechná rozprava o rozpočtu ve výboru musí býti dnes hotova. Nebyla. Bude rád, bude-li ho- tova zejtra večer. Nic není horšího v Ra- kousku, než-li práce termínová. Jest to dílo veskrze nevděčné. Dr. Körber nabyl přece o tom zkušeností jako státní tajemník h Badena za vyrovnávacího provisoria dost důkladných, aby se chyb podobných vy stříhal a vyvaroval. Nicméně upadá sám do nich. Události jsou jiné nežli zámysly a sku tečnosti jiné, nežli představy. Velice mrzut sledoval ministerský před seda dnešní rokování o rozpočtu výborovém Čím déle mluvil posl. dr. Fořt, tím více se hněval. Což pan dr. Körber očekává, že mu Čechové jeho úkoly usnadní? To přece nen povinností jich, to jest úlohou oněch, kterým všechno činí po vůli. Česká delegace ohlá- sila mu důtklivě, důrazně a jasně dosti, že zachová se k němu tak, jak se chovati bude on k ní. Že mu pomalost, se kterou se projednává rozpočet, jest nepříjemná. rádi věříme. Ale Čechů také nikdo se ne- ptal, zdali politický systém, který provádí se od 17. prosince roku předlonského, jest jim příjemný. Jak oni nám, tak my jim.
doktor Körber Baden Fořt Čecho Vídeň
16 article
Po dvě hodiny mluvil poslanec za měst- skou skupinu kolínskou. Výklady jeho byly hospodářské a finanční. Politické vyhradil st pro debaty pozdější. Vystoupil co nejrozhod- něji proti pokusům p. dra. Körbra, opero- vati předstíranou ekonomickou chudobou proti pilným a neodkladným otázkám politi- cko-národním. Dokázal, že této chudoby není a že taktika, kterou nazval dle zásluhy, selže. S celou určitostí vylíčil dra. Körbra jako prokuristu levice a pravil, že nebyl by rozdíl valný proti stavu nynějšímu, kdyby za- sedali na křeslech ministerských mužové její. Předseda výboru dr. Kathrein hrozi za řeči českého mluvčího, že schůze potrvá do půlnoci. Na české členy, z kterých jsou zapsáni ještě prof. Kurz, dr. Žáček a dr. Stránský, kromě nich pak ještě Poláci Ko- zlowski, Górski a Marchet, nepůsobila tato hrozba nikterak. Naopak, když ohlásil prof Kurz, že dovede mluvit — dle potřeby — dvě až pět hodin a že má k tomu mate- riálu dosti, dal se p. dr. Kathrein na ústup a slíbil, že po řeči Kurzově najisto dnešní schůzi uzavře. To se také stalo. Teprve po této záruce, předsedou dané, přerušil dr. Fořt svoji řeč v polovině a dr. Kurz mohl přestati na tom, odmítnouti stejně jak učinil dr. Herold již v plenu, co nejrozhodněji výtky posl. Wolfem a Mengrem dnes opako- vané, že Čechové provozují politiku postu- látní, ba vyděračskou. Pan dr. Žáček od- poví oběma německým útočníkům se stano- viska moravského. Zejtra večer bude nepochybně povšechná debata o rozpočtu skončena. Pozejtří, 13. listopadu, bude zahájena podrobná. Pan dr.
doktor Kathrein profesor Kurz Žáček Stránský Polák ko Górski Marchet Fořt Herold Wolf Mengr Čecho
17 article
Körber myslil, že bude to již 19. října. Z Vídně, 11. listopadu. Německé strany rozhodnou se teprve zejtra, vyhoví-li vyzvání Všeněmců ke společné konferenci proti české technice brněnské. Z té příčiny sejdou se zejtra za plena předsedové klubů levice, aby po té stránce učinili formální usnesení. Křesťanští sociálové nejsou vůbec zváni. Kdyby tudíž ostatní strany přijaly po- zvání a jemu vyhověly, antisemité by poklá- dali to za affront proti sobě. Němečtí lidovei a němečtí pokrokovci, kteří jsou vždy ochotní podrobiti se mrskajícímu bíči Schönererovu. spějí na povel Všeněmců do konference. Odpoledne spisovali posl. Schalk a mikulov- ský dr. Götz resoluci proti české technice. Ozvaly se však také hlasy Němců, namitající, že Němcům moravským po české technice pranic není, a bylo sly- šeti dokonce mínění, že většina obyvatelstva brněnského jest také pro universitu v Brně, a že pan dr. D' Elvert a Lecher nejen ne- tlumočí smýšlení obyvatelstva, nýbrž toto zjevně poškozují hmotně, brojí-li proti vyso- kým školám, které by přinesly do Brna vý- dělek a zisk. Bylo při tom ukázáno k tomu, že město Terst a i jiná města chtějí ochotně přinésti oběti peněžní, aby dostaly univer- situ, na Moravě však že Němci proti tomu se vzpírají, aby hlavní město universitu do- stalo. Ministerská rada. Z Vídně, 11. listspadu. O 2. hodině odpolední sešla se v ministerské síni parla- mentní budovy ministerská rada, které se účastnili všichni členové kabi- netu. Trvala sice jen málo přes hodinu, nicméně se jí přisuzuje vzhledem na politi- ckou situaci veliká důležito st. Körber u cisaře. Z Vídně. 11. listopadu. Ministerský předseda dr. Körber byl včera odpoledne přijat císařem ve zvláštním slyšení.
Körber doktor Götz Němec D Elvert Lecher Vídeň Brno Terst Morava univerzita v Brno
18 article Lichá pověst.
Lichá pověst. Z Vídně, 11. listopadu. Zpráva, kterou dle Grafovy vídeňské »Information« uveřej nily některé pražské listy, že totiž posl. dr Stránský hodlá se vzdáti svého mandátu na říšské radě, jest zbožným přáním jistých politických kruhů a ovšem ničím jiným, nežli výmyslem. Odpověď dra. Paeáka jihoslovan- skému studentstvu. Z Vídně, 11. listopadu. Dr. Pacák odvětil na přípis akademického jihoslovan- ského spolku »Triglav« ve Štyrském Hradci. kterým se klub svobodomyslných poslanců českých na říšské radě žádá, by podporoval akci slovinských a chorvatských poslanců k zřízení jihoslovanské university, tímto do- písem: »Velectěný pane! Předložil jsem klubu poslanců českých usnesení Vaše, tý- kající se zřízení slovinské university v Lu- blani, a mohu Vás ubezpečiti, že co na nás jest, budeme oprávněné snahy Vaše podpo- rovati. My Čechové a Slované přejeme každému národu volný rozvoj a nebráníme žádnému, aby zřizoval své kulturní ústavy, kterých potřebuje ke své zvelebě. Jen ně- meckému národu jest dán úděl, který ne- slouží ke cti národu tak velkému, že brání a stěžuje jinému národu cestu ke vzdělán a pokroku. To zůstane věčnou skvrnou na jméně Němců rakouských. S veškerou úctou Vám oddaný dr. Pacák, t. č. předseda. Akce slovinského studentstva. st. Ze Štyrského Hradce, 11. listo padu. Rektor štyrskohradecké university slíbil jihoslovanským studujícím, že svolá ještě na dnešek schůzi akademického senátu ve ktere
Grafův Information Stránský doktor Pacák Vaš Čecho Slovan Němec rakouský Vídeň Triglav Štyrský Hradec
19 article
předloží přání slovinského studentstva. Rek- tor slíbil též, že po schůzi té odjede do Vídně, aby u ministra vyučování navrhl zří- zení tří právnických stolic v Lublani. Mluvčí studentstva prohlásil rektorovi, že slovinšt studenti nenamítají ničeho proti tomu, aby rektor tento návrh přednesl ministru vyučo- vání jako osobní názor, že však slovinští studenti musí důrazně prohlásiti, že nenstoup ani o píď od svého požadavku založení úplné slovinské university v Lublani ve smyslu usnešení zemského sněmu z r. 1898. Rektor poděkoval jihoslovanskému student stvu za jeho taktní chování se v záležitosti slovinské university. Z Vídně, 11. listopadu. Deputace slo vinských studentů ze Štyrského Hradce při- byla dnes do Vídně a odevzdala posl. dvor radovi Plojovi petici podepsanou všemi slo vinskými studenty štyrsko-bradecké univer sity s tou žádostí, aby ji podal sněmovně V petici žádá se, aby sněmovna se zasadila o založení slovinské university v Lublani.
Vídeň Lublaň Štyrský Hradec
20 article
Slovinští studenti chystají se k akci tak v tom směru, aby slovinští poslanci pohnut byli k nejenergičtější činnosti, jinak že by slovinští studenti ve slovinském lidu zahájil akci proti slovinským poslancům. ša. Z Lublané, 11. listopadu. Obecn zastupitelstvo na mimořádné schůz po referátu starosty Hribara usneslos na resoluci ve příčině zřízení slovinské uni- versity. Zároveň zvolena deputace, ve kter se nalézají starosta Hribar, jeho náměste Bleiweis, obecní radní dr. Majaron a dr Požar, kteří odeberou se do Vídně k mini sterskému předsedovi a ministrovi vyučován a resoluci odevzdají. Změny v úřadech místodržitelských. st. Z Terstu, 11. listopadu. Dle zdejších listů místodržitel Přímoří, hr. Goesz povolán bude co nevidět do Inšpruku na místo hr. Merveldta. Místodržitelem Přímoř státi má se prý místopresident dolnorakou- ského místodržitelství hr. Giovanelli - Gerst burg, rodilý Tridentan. Ma místě zemřelého biskupa v Terstu Sterka povolán má býti opět Slovinec kanovník Korkak. Szell do Vídně. Z Vídně, 11. listopadu. Uherský min. předseda Koloman Szell sem dnes veče přibyl a zůstane zde do středy. Šéf maďar ské vlády podá císaři zprávu o situaci v Uhrách a předloží mu některé zákony. jež podají se maďarskému parlamentu. Rov něž užije svého pobytu k poradám s drem. Körbrem o společných záležitostech, zejmena pak v příčině autonomního celního tarifu. Nový velvezír. F. Z Cařihradu. 11. listopadu. (-N Fr. Pr.«) Dosavadní ministr spravedinost Abdurraman bude prý jmenován vel vezírem.
Hribar doktor Majaron Požar Slovinec Korkak Szell Vídeň Terst Uhry Cařihrad Francie
21 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 11. listopadu. (C.-B.) Císat přijal světící biskupy Frinda a Krásla; přijal dále slib nově jmenovaného tajného rady Arnošta prince Windischgrätze. Dále přijaí císař dopoledne slib nově jmenovaných bi- skupů v Subolišti, Rábu a ve Stoličném Běle- hradě a slib nových tajných radů hr. Wolken- steina, poslance hr. Stürgkha a professoro při krakovské universitě Bodbrzyňského. Nov biskupové a tajní radové byli přijati pak cí- sařem rovněž ve slyšení. Uherský ministr honvédů sv. p. Fejer vary přijel z Pešti do Vídně. Bývalý poslanec říšský dr. Vilén Fischler zemřel.
Císat Frind Krásl Arnošt Windischgrätz Stürgkh doktor Vilén Fischler Vídeň Subolišť Rába Běla Pešť univerzita Bodbrzyňský
22 article
Uherská sněmovna. Z Pešti, 11. listopadu. (C.-B.) V po- slanecké sněmovně zpravodaj adresního výboru předložil zprávu. (Hlasy na krajní levici: Přečtěte navrženou adresul) Posl. Karel Hieronymi, jenž zvolen byl ve dvou okresích, satmarském a čačském, vzdal se čačského mandátu. Příští schůze bude ve čtvrtek. Na denním pořádku je výborová volba a adresn debata. Večerníky uveřejňují navrženou a dresu. již vypracoval posl. Falk a adresní výbor poslanecké sněmovny schválil. V ní pojed- nává se o nepříznivém hospodářském stavu v Uhrách, o celním spolku a obchodních smlouvách a prohlašuje, že uzavření celní a obchodní smlouvy s Rakou- skem je v zájmu obou států, avšak musí býti uzavřena tak, ze její výhody vyváz oběti, jež přinesou Uhry sříkajíce se svobod- ného určování. Adresa prohlašuje, že říšský sněm zachová se slušně a spravedlivě dle požadavku trůnní řeči. Neuskuteční-li se však celní spolek. uherské právo svobodného určování zůstane nezkrácené. Na celním tarifu žádá adresa, by byly chráněny především zemědělské zájmy; v příčině obchodních smluv, že ob- chodní politika nesmí působiti zhoubně na dosavadní spolkový poměr a vy- slovuje adresa naději, že spolkový poměr bude snad působiti mírně na protivy, jež jeví se teď v oboru obchodní politiky. M.-p. Szel! odjel odpoledne do Vídně a vrátí se do Pešti ve středu večer. K urovnání franko-tureckého sporu.
Posl Karel Hierony Falk Uher Szel Pešť Uhry Vídeň poslanecký sněmovna
23 article
Z Paříže, 11. listopadu. (C.-B.) »Agence Havas« sděluje: Vyslanecký rada Bapsť na- vštíví ve své hodnosti zástupce Francie v Ca- řihradě ministra vnějších věcí Tevílka. Rovněž tak turecký vyslanecký radav Paříži Naby bej bude až do návratu ture- ckého vyslance Munira beje pověřen zastu pováním Turecka. Z Paříže, 11. listopadu. (C.-B.) Jak »Agence Havas« sděluje, projevil papež fran- couzskému vyslanci u Vatikánu zadostučiněn své nad snahami Francie v příčině potvrzen volby patriarchy chaldejského. w. Z Londýna, 11. listopadu. Mimo řádný kurýr francouzské vlády přibyl sem denešemi pro francouzského výslance a odje pak do Petrohradu s depešemi pro tamníh vyslance i pro kr. Lamsdorffa. er. Z Paříže, 11. listopadu. Nespoko- jenost nad výsledkem konfliktu s Tureckem živě se zde projevuje. V některých kruzích připisuje se výsledek ten námitkám Ruska, kteréž, jakmile Francie vystoupila ostenta- tivně pro zájmy katolicismu v Arménsku, Mezopotamii a Syrii, musílo v tom vidět za- sáhnutí do vlastních zájmů svých. Odté chvíle změnil se i ton ruských listů, jež přestaly od okamžiku toho projevovati sou- hlas svůj s postupem franeouzským.
Havas Paříž Francie Ca Turecko Vatikán Londýn Petrohrad Rusko Sýrie
24 article
»Eelair« a »Figaro« konstatují, že Francie shledává nyní dostatečnými sliby sultánovy, pro jichž nedostatečnost Constans přerušil diplomatické spojení s Tureckem. I vládě blízký »Matin« míní, že si Francie počínala v affeře té dětinsky a že jí poskytla diplomatický »vzorek bez ceny«. Soudí se, že hrot projevu toho namířen jest proti ministerstvu Delcasséovu a dny míni- sterského úřadu jeho jsou u konce. Z Londýna, 11. listopadu. (Zvl. tel.y »Sunday Special« dovídá se prý z di- plomatických kruhů, že Francie o své akci uvědomila jedině Rusko, že ale opravdu nemá v úmyslu na Mitylene trvale se usa- diti. Za to prý míní tak učiniti po odchodu Francouzů Rusové sami. Vědomí o tomto úmyslu Rusů pohnulo prý sultána, že učinil Francii ústupky v pří- čině katolictví. Kdy ale Rusko úmysl svůj provede, to závisí prý jak od návratu fran- couzského loďstva, tak také od dalšího vý- voje věcí v jižní Africe. Z Cařihradu, 11. listopadu. (C. B) Diplomatické poměry mezi Francií a Ture- ckem jsou obnoveny. Francouzská sněmovna, Z Paříže, 11. listopadu. (C.- B.) Z rokování o námořnictvu obchodním poslanec dr. Mahy navrhl změnu, aby se neplatila prémie na lodi v cizině vystavené, ani neposkytovaly se jim žádné náhrady nebo výhody. Ministr obchodu Millerand opřel se návrhu, ale ten byl přece přijat 256 proti 235 hlasům, načež další debata byla odročena a schůze skončena. Smlouvy hangské konference. Z Berlína, 11. listopadu. (C.-B.) »Říš. ský Věstník« uveřejňuje smlouvy a dekla- race mírové konference haagské, ohlášku ratifikace smluv a deklarací podepsaných 29. července 1899 a výhrady, jež učinily Spojené obce severoamerické, Rumunsko Srbsko při podpisu ratifikace.
Figaro Francouz Rus doktor Maha Millerand Francie Turecko Londýn Rusko jižní Afrika Cařihrad Paříž Berlín Rumunsko Srbsko Matin
25 article
O Salisburově řečí, Z Londýna, 11. listopadu. (C.-B Dnešní listy zabývají se řečí Salisburovoua obracejí se všeobecně proti jeho výroku, že kritika o válce v jižní Africe jest bezpod- statná. »Times« píší: Bylo-li třeba nějakého důvodu pro ostřejší kritiku války, byl podán neobyčejnou bezstarostností, jaká v řeči lorda Salisbura se jeví. Tvrzením předsedy mini- sterstva, že vláda nezanedbává svých povin- ností, není otázka vyčerpána. Jsou dvě cesty, kterak konati povinnost. Zemi musí se při- znati právo tazati se, nebyla-li projevena chabost na místě energie a ostražitosti. — »Morning Post« praví: Salisbury byl by své krajany uspokojil, kdyby byl mohl uká- zati na něco určitého. Jeho řeč byla by více povzbudila, kdyby byl mohl udati jednodušší příčiny svého optimismu. — »Daily Mail- soudí, že řeč Salisburova nebyla nejšťastnější. Nadšení u jeho posluchačů nevyvolala žad- ného. w. Z Londýna, 11. listopadu. Ve zdejších politických kruzích shledávají vý- znamným, že Salisbury, (jenž před několika měsíci prohlásil, že Burům nemá býti pone- chána ani troška neodvislosti), v sobotu již — ovšem tísní nucen — uvoloval se poskyt- nouti jim tolik samosprávy, na kolik jí majl jiné osady britské.
Salisburův Salisbura Bur Londýn jižní Afrika Salisbury Morning Post Salisbury Times Daily Maila
26 article
Japonské vojsko. Z Jokohamy, 10. listopadu. (C. B) Po ukončení podzimních manévrů císař japou- ský vydal poselství, v němž vyslovuje spoko- jenost nad pokrokem vojska na severu, jež prohlédnouti nemohl již po dlouhou dobu. Ve všech státech přikládá prý se vojenské vý- zbroji veliký význam, i očekává také on, ž jeho branná moc se přičiní, aby byla účinnou záštitou říše. Z Ciny. Z Londýna, 11. listopadu. (C.- B.) »Standard« sděluje ze Šanchaje z 10. t. m. Princ Čun účastnil se slavnosti, pořádané na počest narozenin anglického krále včera na konsulátu anglickém a poslal králi blaho- přejnou depeši. Dnes odjel prine do Tjencina
Čun Jokohama Cin Londýn
27 article
Telegrafické zprávy hospodářské. x. Z Vídně, 11. listopadu. (Tlgrm. » Nár. Listů«.) Konferenco stran obno vy cukerního kartelu, která se zde dnes konala, účastnili se jak delegáti závodů suro- vinu vyrábějících, tak i rafinerií. Všeobecně bylo poukazováno na nepříznivou siluaci prů- myslu cukrovarnického a na obou stranách vy- slovena ochota k obnovení kartelu. Jeví s však v podmínkách vážné neshody a násled- kem toho přerušeno jednání, aby oběma stra- nám poskytla se přiležitost, vzíti v úvahu ná- vrhy dnes podaně. Myslí se, že za nedlouho bude lze zase v jednání pokračovati. — Společnost cukerní rafinerie v Pečkách vypláceti bude za letošek dividendu 121% proc. oproti 10 proc, za rok předchozl. st. Z Peáti, 11. listopadu. (Zvl. telegr. »Nár, Listů«.) Na trhu prodalo se 28.000. Ceny beze změny. Platila: psenice tisská 80 kg K 8.85, 79.5 kg K 8.70, 77 kg K 8 60, stolno-bělehradská 77 kg K 8.65, 76 kg K 8.60, pešťská 78 kg K 8.65, 774 kg K 8.57%, 76 k K 8.55, 75.5 kg K 8.374, budínská 76 kg K 8.42, kaločská 76.5 kg K 8 60, bačská 76 kg K 8.55, 75 kg K 8.50, skladní 78.5 kg K 8.80 na čtvrt léla ; žito K 7 00; ječmen K 6.10; oves K 7.30—7.50. Termínový obchod byl pevný zvlášť s píčninami. K večera znamenala pšenice na duben 1902 K 8.73, na říjen 1902 K 810, žito n
Platil Vídeň Pečky kg 60