ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb1d8bc0-661e-11dc-9a62-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 166, place 43, org 5, work 3
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ EISTY
3 masthead
12. listopadn 1901. Číslo 312
4 article
jest dva milliony Jihoslovanů a tudiž požadavek jich jsou odůvodněný, zvláště když pro 70.000 Němeů jest zřízena universita v Bukovině. Avšak nejedná se jen o Jihoslovany v této polovině říše, kteří jsou si tak příbuzného jazyka, že s prospěchem mohou slyšeti přednášky v tom kterém sobě příbuzném jazyku, ale jsou zde ještě Jihoslované ze zabraných zemí Bosny a Herce- goviny, tak že by 4 milliony Jihoslovanů měly na zřízení university zájem. Ležíť nám to již v krvi, že tihneme za západní kulturou a dá s tudíž očekávati, že by pak všichni Jihoslovane gravitovali po zřízení university do Lublaně. Druhý důvod, který se uvádí proli lomuto požadavku, jest ten, že Slované mají málo střed- ních škol, aby s prospěchem mohli navšlěvovat universitu. Jest lo pravda, že gymnasia nebyla zřizována, ale to se dělo z toho důvodu, aby posluchači jich nemohli studovati s úspěchem na německých universitách. Důvod ten tudíž sám sebou odpadá. Ať se zřídí dostatek střed- ních škol chorvatských a pak universita bude miti posluchačů dosti. Jinak odkázáni budou Jihoslovani na tvrdá slova renegata Dešmana. který pravil: »My jsme studovali na německých školách, ale kdo chtěl, ten zůstal Slovanem!« Třetí výtka, která se činí, jest ta, že ne- máme dosti odborné a vědecké literatury. Teto však neměl žádný národ, který neměl university a tato přijde jako její následek sama sebou. N j- smutnější výtka však se nám činí tím, že nejsme rovnocenni s ostatními velkými národy a hlavn s národem německým. Ale tuto výtku můžeme s klidným svědomím bez výtky šovinismu vy- vrátiti. (Souhlas.)
Jihoslovan Slovan Dešman Bukovina Bosna Lublaň
5 article
Ukažme jen k národům malým, kteří přl znivějším osudem dějin se mohli domoci samo- statné kultury. Ty ne snad kvantitativně, ale kvalitativně závodí vítězně s jinými velkými národy na poli kultury a osvěty. A při pohledu do minulosti vidime, že Praha a Dubrovnik vy nikaly kdysi jako střediska kultury v Evrope a kdyby Slovinci nic jiného nebyli vykonal nežli že ze svého středu vydali nesmrtelného Vegu, učinili tolik, že by se o jich požada vcích mohlo jednati vážně. A hledíme-li k duchovním velikánům university vídeňské, tu vidíme celou řadu mužů slovanských a zvláště českých, kleři, když tak úspěšně působili a působí na učilišt cizím, zajisté by tím úspěšněji působili n půdě domácí. O kulturu evropskou maj! Jiho- slované zásluhy ohromně a jejich dílem jest, že svojí krví, životy a obětmi zachránili kulturu středoevropskou od poroby turecké. Jest tudí i ethickou povinností státních zřízení, aby měly smysl pro povznesení kultury národů jihoslovan- ských, kteří kultuře vůbec tolik platných služeb prokázali. (Výborně!) Kdyby měla universita pouze ten význam, že by podávala podmínky pro práci vědeckou a pro práci badatelů, mohl by snad jich zřizování pokračovati trochu úzko- prsněji, ale university mají kromě tohoto úkol ještě význam praktický, vychovávajíc intelligenci, vzdělance pro politický život, pro správu du- chovní, státní, pro úřady vědecké a osvětové atd. atd. a právě jen university, které mohou vydávati počet těch vzdělanců způsobem, jak jich jest třeba, slouží zájmu státu plně
Slovinec Vega Praha Dubrovník
6 article
(Souhlas.) A právě u Jihoslovanů jest vzdělaneů těch nedostatek, aby mohli zemi vykonávat praktické služby. Že se poměrně málo Jihoslovanů vě- nuje universitnímu studiu, toho příčina jest předně nedostatek gymnasil a pak nesmírná vzdálenosť vysokých učilišť, tak že rodina ve středních poměrech stěží se může odhodlati vě- novati syna na studie. Snahy na zřízení university jihoslovanské datují se od r. 1787, kdy stavy krajinské uči- nily první usnesení. Za dob gubernia illyrského byla zřízena v Lublani fakulta theologická a lé- kařská, ale ona byla později zrušena a tato pře- měněna v seminář. V dobách příštích, když samospráva měst a země přešla do rukou slo- vanských, začala se znova ujímati myšlenka zřízení university v Lublani a jest v tomto směru důležité usnesení sněmu před 2 lety k návrhu župana Hribara, v němž se sněm zavázal, že ke zřízení university přispěje obno- sem půl millionu korun. Toto skoro jednohlasné usnešení sněmu bylo pak dáno vládě k dalšímu jednání. Sněm se při tom usnesl na náhledu, aby universita byla zřízena tak, aby výkladyse děly v jazyku chorvatském, srbském a slovin- ském, aby v parallelkách se přednášky mohly díti v jazyku italském neb německém.
Jihoslovan Hribar Lublaň
7 article
anebo v síních domu Liviina na římském Palatinu jest obrazy témi znázorňován život společenský i soukromý, umění, řemesla, zábavy, obřady náboženské, ale z kulturní epochy pradávné. Ježto korán zakazuje věřícím zobrazovati jakým- koli způsobem živoucí těla a malby nemají na sobě nejmenší stopy křesťanského původu, nelze jinak soudit, než na dobu předkřesťanskou, snad časů nabatejských králů, kteří za jinýeh eísařů římských až do Trajána byli řecké civi- lisaci přístupni. V Amře dr. Musil i Mielich obstarali věrné kopie obrazů, zkřižovali území od zájordánského Herbona až k Rudému moři, od Bíra es-Saba až po Abde. O svatodušní boží hod r. 1901 potkala je nehoda, která bezděky upomíná n páně Harantovo a Černínovo dobrodružstv v poušti sinajské. Ve Vádi al-Butum byli naši cestovatelé přepadeni a oloupeni příslušníky beduinského kmene. Na štěstí nedbali Bedninov ani kreseb ani zápisek. Přes tuto nehodu vrátili se oba cestovatelé šťastně do Jerusalema a dr.
Trajat doktor Musil Mielich Sabo Abd Harantův Černínův But Palatin Jeruzalém
8 article
Musil byl již 12. srpna v Damasku, odkudž přes Bejrát, Caříhrad a Vídeň navrátil se do Olomouce. Hodlá nyní přikročiti k publikaci praci svých. Z péra českého učence vyjde v krátké době vylíčení dějin národů v minulosti staroorientálské hojně zúčastněných. Četně nápisy semitské, jež objevil, pone- chává si dr. Musil k uveřejnění, jakmile bude hotov s prácemi řečenými. Potom míní sepsat. vlastní dílo cestopisné s vyličením všech zaji mavých přihod, s původními vyubrazeními, ano i s melodickými zpěvy beduinů. Nám Čechům zvláště se může zamlouvat záměr vlasteneckého cestovatele, vynaložiti na- bytých vědomostí a zkušeností k vypracován českého výkladu starého zákona, čehož dů sledkem bude i český biblický slovník realný Úloze, českému výkladu starozákonného písem nictva, hodlá dr. Musil věnovati život svůj. Dr. J. V. Prášek.
Musil doktor Čecho J V Prášek Vídeň Olomouc
9 article
Důvody a podmínky pro zřízení university jihoslovanské jsou spravedlivé a čerpáme z nieh přesvědčení, že v zájmu samého slátu ke spl- nění těchto životních požadavků dojde. Nejlépe učiníte, budete-li manifostovati klidně zdržíte se všech demonstrací, které nejsou po- třebny tam, kde jest věc spravedlivá. (Hlučný potlesk a provolávání slávy.) Potom přečetl předsedající pozdravné te- legramy, které zaslali: starosta lublaňský Hri bar, výkonný výbor strany svobodomyslnév Gorici, deputace Jihoslovanů hradeckých, slo vanský klub na říšské radě a »Slovenia« Omluvné dopisy zaslali starosta pražský pan dr Srb jmenem městské rady a poslanec dr Dvořák. Posl. pan dr. Fiedler, uvítán potleskem a voláním slávy, pravil: Chci promluviti jen tolik, abych podal nutné prohlášení v duchu poslaneů, kteří zastupují český národ na rade říšské. Sotva vešla ve známost odpověď mini stra na interpellaci vlašských poslanců a stalo se známým, že Jihoslované se chtějí domáhat university, všichní poslanei čeští bez rozdílu stran uznali za správné, aby snahu tuto pod- porovali.
Jihoslovan Srb Dvořák Posl doktor Fiedler Gorica Hri bar
10 article
Poslanci čeští budou snahu poslanců jiho- slovanských podporovati a přiležitost k tomu naskytne se asi již zejtra. Buďte ujištěni, že čeští poslanci na rade říšské půjdou svorně s poslanci jihoslovanskými (Potlesk.) Za nadšeného souhlasu přítomných pro- mluvil dále o polřebě universit v Lublani v Brně studujíeí Slovinec p. Egon Starě, který z části v české z části v slovinské řeči z všeobecného souhlasu stěžoval si na rovno- právnost provedenou pouze na papiře. Mluvil o nedostatku středních škol a poukázal na to, že jsou pouze hosty na cizích universitách. Roz- vinul kulturní obraz celého slovinského národa a uvedl pádné důvody pro zřízení slovinských vysokých škol. Zmínil se o vzájemné recipro- citě university chorvatské a ostatních slovan- ských a appelloval na reelní slovanskou vzá- jemnost. Dále promluvili pp.: JUC. Goller, sta- rosta Akad. čten. spolku, Chorvat Blo lé, práv- ník, Srb Andrič, právník, Rodr, právník. Rus Gorovský, medik. Všichni tito řečníe vzletnými slovy appellovali na slovanskou vzá jemnost a solidaritu, kteráž jediná může nám dopomoci k vysloveným požadavkům. Po nesympatickém a rušivě působíelm maidenspeechi technika p. Černého byla pře- čtena následujíeí
Egon Star Roza Goller Chorvat Srb Andrič Rodr Rus Gorovský Černý Lublaň Brno Slovinec
11 article
resolnce: »My akademikové češti, slovinšti, rusínšti chorvatští a srbští, shromáždéní na schůz všestudentské na české technice dne 11. listo- padu 1901, vyzýváme důtklivě parlamentnt kluby, aby se u vlády znovu a důrazně za- sadily o zřízení slovinských středních škol slovinské university v Lublani a české uni- versity v Brně. Dále žádáme reciprocitu pro zkoušky ko- nané na král. chorvatské universitě v Zá- hřebě. Splněním těchto požadavků stalo by se to, co již čl. 19. zákl. ř. z. jim dostatečnou pěč o školství zajišťuje. Slovanské studentstvo na této schůzi shromážděné akcentuje tím spra- vedlivý požadavek, domáhá-li se toho, co mu dle práva již ode dávna přísluší a co jest životní podmínkou každého národa. « (Souhlas.) Resoluce byla schválena jednohla s ně. Potom zvolena depulace sestávající z pp. Čechů: Gollera, Surmy, Rodra, Slo- vince Starého, Chorvata Bolého, Srba Andriče a Rusa Gerovského, která předloží resoluci oběma rektorům vysokých učení pražských se žádostí, aby ji neprodleně zaslali ministru vyučování. S přáním, aby manifestační tento projev schůze měl co nejdříve kýžený účinek, ukonči p. prof. Hrázský manifestační tuto schůzi.
Čecho Goller Rodr St Chorvat Bolý Srba Andrič Rus profesor Hrázský Lublaň Brno Zá
12 article
Resoluci podepsali zástupeové 23 student- ských spolků českých a jihoslovanských. Po ukončené schůzi byla uspořádána ma- nifestační procházka Prahou. Ze schůze, navštivené as 3000 studenty, ubírala se většina za úplného klidu směrem do Spálené ulice, pak do Ferdinandovy třídy, Ovocnou ulicí na Příkop a od Prašné brány opět po Pří- kopě nazpět na Václavské náměstí. U musea bylo provoláno: »Ať žije lublaň ská slovinská universita!« Účastníci prů- vodu vrátili se k Vodičkově ulici, kde nastal rozchod. Průvod způsobil ve všech jmenovaných třídách, velkou pozornosť obecenstva, které v zá- stupech se kupilo a průvod pozorovalo. Policie učinila nejrozsáhlejší opatření. Na Příkopě bylo soustředěno 100 policistů, z nichž 30 střežilo némecké kasíno. Také v ostatních ulicích bylo seskupeno množství policistů a policejních úřad- níků. Mohutný manifeslační projev nebyl ničím porušen.
Ferdinandův Praha Václavský náměstí Vodičkův ulice U muzeum
13 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy svolán byl včera odpoledne k V. mimořádné schůzi výhradně za účelem, by se ustavil a provedl volb starostových náměstků a vrchního ře- ditele ústavu chudých. Formality s odchodem vystupujících a přijetím nově zvolených členů sboru provedeny obvyklým způsobem a také volba starostových ná- městků vykonána hladce a bez debaty, zvoleni jimi na základě kompromisu sdružení p. dra. Friče se Staročechy oba dosavadní náměstkové pp. dr- Frič a inž. Eust. Neubert. Také vrch n ředitel chudinského ústavu zvolen po krátké debatě ve smyslu dohody zminěných kompro- misních stran. Na počátku schůze vzata na vědomí zpráv verifikační komise o výsledku zkoumání do plňovacích voleb do sboru provedených dne 30. října t. r. a schváleny hez debaty její návrhy, známé již ze zpráv městské rady Starosta pan dr. Vlad. Srb: Schválením dopl ňovacích voleb jest sbor obecních starších obnoven V průběhu minulého roku ztratili jsme mnoho milých a dobrých kolegů, o nichž učinil jsem již příleži tostně zmínku, věnoval jim vzpomínku a Ulumoci díky sboru. Následkem doplňovacích voleb vystcupili ze sboru opětně páni, o nichž jest třeba, abych se znovu zmínil dřive, nežli prohlásím sbor za konsti- tuovaný. Starosta praví, že vystupují pp. dr. Baštý Václav Kasalický, který působil jako vrchní te ditel chudinského ústavu, inspektor v novoměst ském dvoře a člen četných komisí, jímž věnoval veškerou svou píli, Ant. Kopp, člen kanalisační dozorčí komise nad stavbou Františkova mostu
Frič Ing Neubert doktor Vlad Srb Baštý Václav kasalický Kopp Františkův Praha
14 article
komise povodní, provineiál P. Lábler, člen komise školské, patronátní a nad opatrovnami, ryt. Pštro ss. člen hospodářské komise a inspektor městské věznice, Josef Hraban, člen hospodářské komise, ústředních jatek a jiných, Jindřich Rychlík, člen komise pro vojenskou taxu, sadové komise a jiných, který osvědčil horlivost ve všech oborech, Kamil Š va- grovský, člen zdravotní komise, dozorčí komise potravní daně, člen správní rady ústředních jatek a povodní komise, který získal si vynikajíeích zá- sluh. Ticháček, člen komise pro vychovatelny a jiných. Všichni vyznamenávali se pílI, svědomitostí borlivostí a mám za to, když se s nimi loučíme, že třeba, abychom vzdali jim díky povstáním, ktere zaznamenány budou v protokole. (Přitomní povstávají. Presjdiální sekretář pan Mlynář uvádí k vy zvání starosty do zasedací síně nově zvolené členy sboru, jimiž jsou pp. Bašta, Bennewitz, dr Černohorský, Ladislav Čupr, Frant. Filip Václav Hroděj. Josef Macháček, Alois Ná- hlovský, Josef Novák, Alois Pinz, Alcis Si- řiště, Ant. Svět, Karel Šindelář, Jan Trnka a P. dr. Karel Vondruška. Starosta pan dr. Srb uvítal je slovy: Veloctěn pánově Důvérou občanstva povoláni jste byli do sboru obecních starších a přijali tím na sebe úřad nad jiné těžký a důležitý. Jako vás důvěra občanslva povolala na tento úřad, tak s důvěrou očekávám, že veškerým povinnostem, které uloží vám váš úřad rada městská nebo presidium, vyhovíte svědomitě jak vyžaduje toho prospěch naší královské Prahy Zvláště vítám dnes první zástupce nové části pražské Libně, která dnes poprvé zákonitým způsobem jes ve sboru zastoupena. K žádosti starostově zapisují se nově zvolen členové do listiny přítomných a starosta vítá je po dáním ruky.
P Lábler ss Hraban Rychlík Š v Ticháček Mlynář Bašta Bennewitz Černohorský Čupr František Hroděj Macháček Ná Novák Pinz Alcis Antonín Šindelář Trnka doktor Vondruška Srb Praha Libeň
15 article
Přikročuje se k volbě prvního a dru héhonáměstka starosty král. hlavníhe města Prahy. Starosta sděluje, že nejsou provedeny ještě tř užší volby do shoru a že obecní starší pp. I nwal a Gregor omluvili se churavostí. Při volbě prvního starostova ná- městka odevzdány 84 hlasovací listky a obdržel pan dr. Vojtěch Frič 65 hlasů, dr. Novák 10. inženýr Eustach Neubert 2 hlasy a 7 lístků bylo prázdných. (Prázdné lístky odevzdali tak zv. divoe svatopetrští a pro pana dra. Nováka hlasovali čle nové sdružení pana dra Podlipného. Slarosta pan dr. Srb prohlašuje, že prvním náměstkem starosty král. hlav. měsla Prahy zvolen jest pan dr. Vojtěch Friě a táže se ho, zda volbu přijímá. Obecní starší pan dr. Frič vzdává upřímné díky za důvěru volbou projevenou, praví, že praco- vatí bude tak pílně jako dosud a prohlašuje, že volbu přijímá, načež usedá na křeslo prvého staro stova náměstka. Při volbě drubého starostova ná- městka odevzdány 84 hlasovací lístky a obdrželi pan Eustach Neubert 72 hlasy, dr. Vojt. FFrič 1 Novák 1 a 10 hlasovacích lístků bylo prázdných. Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že druhým starostovým náměstkem zvolen tedy pan inženýr Enstach Neubert a tážes ho, zda volbu přijímá. Obecní starší p. Eustach Nenbert děkuje za důvěru volbou projevenou, prohlašuje, že úřad dru- hého starostova náměstka přijímá a zaujímá místo po levé straně starostově. Na pořadu byla dále volba vrchního ře- ditele ústavu chudých král. hl. města Prahy.
Gregor doktor Frič Novák Eustach Neubert Podlipný Srb Vojtěch Fri FFrič Enstach Neubert Eustach Nenbert Praha ditele ústav chudá král
16 article
Obecní starší p. Březnovský praví, že by- valo zvykem, že před tak důježitou volbou strany na radnici zastoupené se sešly a uradily se, koho by měly na toto místo kandidovati. Tentokráte se to nestalo. Řečník dočeti se z listů, že nabízelo se sdružení, ke kterému náležím, ale že je odmíflo, jest zmocněn prohlásili, že se se sdružením tímto nevyjednávalo. Sbor má přistoupiti opět k volbě vrchního ř- ditele ústavu chudinského. Znám obecní poměry. praví řečník, a prohlašoji, že volbu tu považují za důležitější, nežli snad jest volba obou starostových náměstků, protože funkce vrchního ředitele chudin- ského ústavu vyžaduje předběžné odborné znalosti Než, bohužel, volba na místo toto se bagatelisuje Již dvakráte udělali jsme nešťastný experimnení, nebot zvolení se neosvědčili, poněvadž neměli způsobilosti Nad naším chudinstvím musí člověk splakat. Po- slednímu vrchnímu ředileli jednalo se o to, aby spořil, spořil a spořil. Náš chudinský ústav vyka zuje dspory, ač chudinství se rozšiřuje; také v ústa vech pro chudé jsou nyní postele prázdně. Nyní dočetl jsem se, že kandiduje na tento úřad osobnost, pro kterou mám všechnu úctu, ale která jest prací tak zanesena, že kdyby se chtěla mu věnovati, nezastane ho. Navržený pán zasedá v 15 komisích a kdyby se mu uvalilo na bedra ještě vrchní chudinské ředitelství, které vyžaduje celého muže, nemůže lunkce této zastati. V některých li stech se v tomto týdnu vyskytla zpráva, že vrchní ředitel chudinský jest honorován, ale třeba konsta- tovati, že vrchní ředitelství jest čestným, velice ob- tížným úřadem neplaceným. Osoba, které se chce dáti, musí však znáti pražské poměry důkladně jest třeba, aby v něm delší dobu pracovala. Prolo nechť se sbor nenkvapí a nechť se při kandidátu nehledí, ze které jest skupiny.
Březnovská
17 article
Rečník navrhuje, by se schůze na čtvrt hodiny přerušila, aby se čienové sboru přátelsky dohodli koho mají pro tento důležitý úřad volili. Ob. starší p. Šale poukazuje, že na základě nového domovského zákona přibylo hojně nových chudých příslušníků obce a praví, že z příčiny té jest třeba, by vrchním chudinským ředitelem zvole byl muž, klerý by vymyslil nové příjmy. Pro takový úřad třeba jest muže celého. Navržený kandidál nezasedal nikdy v chudinském ředitelství a jako svědomitý muž volby zajisté ani nepřijme. V obec- ním hospodářství jest neštěstím, že na místa, na nichž třeba jest odborníka, navrhne se pohlavár který místo chce míti a nikoliv osoba povolaná. Tak děje se skoro každého roku při volbě vrchutho ředitele chudinského ústavu. Rečník žádá, by městská rada vzala znovu v úvahu, zdali by se místo vrchního ředitele chu- dinského ústavu nemělo obsaditi obecním úřadníkem Obecní starší p. dr. Groš praví, že jest na váženém shromáždění, aby samo rozhodlo, zda pro- nesené výtky jsou pravdivy a zdali navržená osoba jest za vrchuího ředitele schopna neb ne. Na odstupujícího ředitele vržena výtka, jako by nebyl svého úřadu správně zastával, kterou dlužno odmitnouti. Učinil to již starosta, když zmínil se o jeho činnosti. Řečník konstatoval, že byl to muž velice rázný, energický, dbalý svého úřadu a pilný který trávil v něm celé hodiny. Jestli se ušetřilo, nestala se chudým újma, nebo vrchní ředitel řídil se dle toho, co prohlásil: »Budl ujištění, že potřebnému se podpory dostane, ale ž nepřijde ani zlatka na zmar nehodnému«.
doktor Groš Ob
18 article
Obecní starší p. Březnovský odmítá, že by byl činil výtky dosavadnímu vrchnímu řediteli. Pravi jen, že třeba muže, který zná pražské poměry všichni musí uznati, že dosavadní ředitel jich neznal. Starosta p. dr. Srb přerušuje schůzi na pě minut, by strany se ve příčině kandidáta dohodly. Po opětném jejím zahájení prohlašuje obecní starší p. Schiller, že jeho strana trvá na navržené kandidatuře a to tím více, že se o kandidátu uvažo valo všestranným způsobem, že uváženy také okol nosti, na které řečníci ukazovali a že není přičiny proč by se mělo pátrati po jiné osobě. Při volbě odevzdány 82 hlasovací lístky. Obdržel p. František Hubáček 56 hlasů, p. Franz 17 hlasů, p. Fr. Sokot 3, p. Portík a p. dr Novák po 1 hlasu; 4 lístky byly prázdny. Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že vrchním ředitelem chudinského ústavu zvole byl předepsanou většinou hlasů pan Frant. Hubáček. Obecní starší p. Frant. Hubáček děkuje za důvěru tuto a praví, že se vynasnaží, by dostál úkolu mu svěřenému tak, jako jeho předchůdci. Vy- čítalo-li se, že zasedá v 17 komisích, jest z toh viděti, že pracoval a dodává, že také do schůzí chodil. Prohlaáuje, že volbu přijímá. Zpráva o rozvrhu počtu členů městske rady za jednotlivé okresy volební na správní rok 1901—1902, který jame již sdělili, vzata na vědomí a schůze, když k volným návrhům nikdo ne nepři hlásil, skončena.
Březnovská Srb Schiller Hubáček Franz Portík Novák František Francie chudinský ústav
19 article
Volby do městské rady byly vykonány po vyřízení jednacího pořadu sboru obecních starších. Z každé jednotlivé čtvrti sešli s obecní starší ve zvláštní místnosti a volby vykonány bez debat. Jen jediná závada se vyskytla a sice, že zástupcové Hradčan neměli žádnou místnosť; vy- kázaná jim síň primatorská byla omylem zadána výboru paroplavební společnosti a zástapcové Hradčan protestovali, že měli proto vzít za vděk místností podřízenou. Starosta učinil však ihned opatření, aby zástupcům Hradčan byla určena místnosť důstojnější. Do městské rady byli zvolení Za Staré město pp.: dr. Jan Podlipný Julius Zikan, dr. Antonin Holubovský a Jan Weiss Volby zúčastnilo se 16 obecních starších, z nichž bylo 8 národní strany svobodomyslné a 8 Staro čechů. Jmenovaní pánové byli zvoleni jednohlasně Za Nové město zvoleni pp.: dr. Vojíěch Frič, dr. Karel Groš, Jan Červený, Jindřich Havlíček Antonín Kubr. dr. Jan Kühn, Rudolí Tereba, Fer Voitl, dr. Stanislav Prachenský, Josef Jirousek, dr Antonín Štych. Odevzdáno bylo 37 hlasovacích lístků tři růžové byly prázdné. Tři obecní starší vzdálil se, prohlásivše, že se volby nezúčastní proto, po něvadž schopní mužové z rady městské se vylučují Za Malou stranu zvolení pp.: dr. Mě slecký Jan, Russ Fr. a Habáček Frant.
doktor Podlipná Julius Zikan Antonina Holubovský Weiss Vojíěch Frič Groš Červená Havlíček Kubr Kühn Tereba Voitl Prachenský Jirousek Štych Jan Russ Habáček František Hradčany sbor obecní starý
20 article
Za Hradčany zvolen pan Václav Brož. Za J osefo v zvolen pan dr. Jakub Schart Za Vyšehrad zvolen pan Bedřich Kovařovie Za Holešovice-B ubna zvoleni pp. : Rašín Josel a inženýr Eustach Neubert. Za Libeň zvolen pan František Filip V budoucí radě městské bude zasedati 12 členů národní strany svobodomyslné a 12 Staročechů Z prvnějších je 9 členů skupiny Fričovy, 2 členové sdružení dra. Podlipného a 1 člen nenáležející k žádné straně na radnici. Novými členy rady městské jsou pp.: dr. Holubovský, Weiss, dr. Prachenský Červený, Havlíček, dr. Scharí, Kov - řovic, Rašín a Filip.
Brož doktor Schart Bedřich Kovařovie Eustach Neubert František Filip Fričův Podlipný Holubovský Weiss Prachenský Červená Havlíček Scharí Rašín Hradčany Holešovice Libeň Rašín Josel
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Konflskace »Nár. Listů«. V krátk době několika neděl včera po čtvrté pro- padly »Národní Listy« konfiskaci z rozkazu stát- ního zastupitelstva, jehož přednostou je dosu vrchního soudu rada p. Adolf Morstadt. Tento- kráte uznán byl závadným celý článek našeho pondělního čísla pod titulem: »Jazykov rovnoprávnost u soudů v králov ství českém za neutrální úřadni- cké vlády Körbrovy« zaslaný nám z kruhů právnických. Jednotlivá místa, v nich tiskoví orgánové shledávají provinění proti zá konu trestnímu, nebyla vůbec označena. Konfiskae vykonali krátce po dvanácté hodině polední zři zenci pražské policie tak důkladně, že témět celý náklad určený pro pošťu venkovskou i pro cizinu byl zadržen a také mnohým pp. před- platitelům v Praze včerejší číslo doručeno býti nemohlo. Obsahuje vedle zabaveného článku referáty o valném sjezdu obce sokolské, o slav- nostech pořádaných na počest 60. narozenin Ant. Dvořáka, o matiční slavnosti chrysanthém. provolání středolabského komitétu, zprávy poli- tické, denní, různé, divadelní, hudební, sportovní. spolkově, národohospodářské, telefonické a telegra- fické, jakož i ostatní obvyklé rubriky. Také proti této konfiskaci podáme námitky. — Situace. Stát, stát a zase stát jim nade všechno. Neznaji ničeho jiného, nož stát. a obětovali by mu třebas sebe — v krásných řečech a v úvodních článcích. Jinak má pro ně zájem jen polud, jako pruský král, v dobe junkerské svévole, kdy dovoleno jim bylo pro- něsti zpupné slovo: »Und der König absolut, wenn er unserna Willen thut!« (Ať je král ab solutní, jen když vykoná, co mu poručíme.
Morstadt Körbrův Antonín Dvořák Willen Praha Und der König
22 article
Zrovna takový je poměr Němců k této říší Dokud je německým, dokud Němce privilegiem a výhodami zasypává, aj což, jak hodný, mily to stát, však poskytnout jinému než Němci snad nějakou výhodu, nýbrž co mu právem patří, je zle. Oproli takověto státní správě ne- znají jiné zbraně, než obstrukci, a existuje l stát ten či ne, je jim náramně lhostejno, na opak šťastni by byli, kdyby vylézti mohli na Krkonoše a po roháčích mohli sjeti pro věčné časy dolů do Pruska. Dr. Körber. jenž jako německý byrokrat úplně ve vleku je národních našich odpůrců, který ale přes všechnu lásku k nim, nemůže ignorovat ostatní obyva- telstvo této říše, neučinil nic jiného, než že po- zval si některé čelné české poslanec za tím účelem, aby mu sdělili, s čím nejsou spoko- jeni a jakou vznášejí na něho obžalobu, více nic. Dr. Körber ničím se nezavázal, ba tak znf dnešní bulletiny, že na zminěné české po- slance učinila rozmluva s chefem kabinetu spíše dojem teskný, než nadějeplný, však to již do- stačilo pobouřiti národní naše odpůrce tak, že v posledním okamžiku rozpočlové debaty v roz- počtovém výboru rozmyslili si to jinak a div- ným řízením stali se z největších horlitelů pro práci její zdržovateli. Rozhodli se totiž pro ge- nerální debatu v komisi, kterou před tímz žádnou cenu nechtěli připustiti a zle si tím po- hněvali p. hr. Stürgkha a ještě vic pana Kathreina.
Němec doktor Körber Stürgkh Kathrein Krkonoše Prusko
23 article
Proč tak učinili? Chtěli panu dru. Körbrovi dál na srozuměnou, že dovedou se také postavit na zadní nohy jako Čechové a že by je měl na krku, kdyby odvážil se nám vyjítí v něčem vstříc. — Než minul večer ovšem si to zas rozmyslili i prohlásili, že hlasují pro generální debatu proto, aby Čechové při této příležitosti se vymluvili a mlčeli za to v debatě podrobné. Že tedy změnili taktiku ne v intenci, aby pro- jednání rozpočtu zdržovali, nýbrž aby je urychlili.
Čecho
24 article
Jest ovšem otázka, kde že se najde naivní člověk, který by si tuto bajku dal pověsiti na nos. Jest přece na bíledni, co se stalo. Pan dr. Körber zatím je uchlácholil a ubezpečil, že s námi stýká se jen ve vší počestnosti a bez nejvyššího svolení triumvirátu Stürgkh, Der- schatla a Gross nám Čechům nejmenšího ústupku neučiní, a proto se namáhali dáti jiný výklad svému husarskému kousku. Co ale pan dr. Körber? Nalezá se v klepetech neví kudy kam. Je desetkrát hůř na tom, než kdyby byl na křeslo ministerského předsedy se dostal z některého klubu. Je otrokem vůle cizí a odsouzen chvěti se strachem v každém okamžiku, že zavzní povel německý, který dirigovati jej bude ve zkázu. Byl již ně- kolikrát na cestě ke zhoubě, vždy ale ještě se šťastně vrátil, uvázne-li ale nyní opět, potom je ztracen. Nyní neví kudy kam a tato ne- jistota, toto věčné kolísání se v levo, v pravo, ku předu a na zad, je příznakem dnešní po- litické situace. Na konec ovšem bude se musi rozhodnouti: buď přikloní se k nám, bud k Némcům. Jak to dopadne, je přece jasno Dr. Körber je Němec, Vídeň a všechno, eo je v ní a s ní, je též německé a poněvadž dnes mimo nás také již žádné strany auto- nomistické není, bude rozhodnuto proti nám a — proti této řiši a n její škodu. — Jmenováním pěti professorů na české technice brněnské přibyl do programu Schönererovců nový odstavec a sice z r ušent všech tří českých vysokých škol vůbec. Tento cíl prohlášen v posledním čísle Hoferova chebského plátečku všeněmeckém a po- věstnou otevřeností — huby, kteráž ví, že vůči nám Čechům memusí si činiti žádné újmy. »Eg.
doktor Körber Stürgkh Gross Čecho Němec Hoferův Vídeň
25 article
Nachrichten« píší o českém vysokém školství a vůbec o vysokých školách a zvlášť technikách »malých národů« v sebevědomí, jakéž by ani z daleka nedalo tušiti pravý stav věcí na praž- ské a brněnské německé technice. Reklor české techniky pražské prof. Hrázský v páteční svá řeči na toto nebetyčné vyvyšování a nezřízenou nadutost vysokých škol německých co do rigo- rosnosti zkoušek a výsledků, pokud se týče obou technik, trefně poukázal na to, kterak né- mecká technika v Praze plní se »padavčaty« české techniky, studenty při přísných zkouškách na české technice propadlými. Zdali jest za ta- kových okolností na místě ona zdrželivosta ohledy ku dobrým vztahům mezí professorskými sbory obou technik, která rektoru prof. Hrá- skému brání těchto věcí blíže se dotýkati ? Bez- ohlednost a přímo řečeno nestoudnost německá v té příčině nezná žádných mezí, ať se již jedná o českou vědu či umění a čím větší jsou ztráty, a nimiž uzavírá kulturní bilance Němeů v Čechách a v Rakousku vůbec, tím nadutěji vede si tisk německý. Slyšme, jak si vede vše- německý šriftlajtr o českých technikách: »S prak- tického stanoviska nemají ústavy takové vůbec žádného oprávnění, neměly tedy vůbec zřizovány býti. Vznikly také následkem vlád- ního systému v Rakousku panujícího, kterýá potřebuje takových semenišť k zachování své exislence. Jsou výsledkem bídáckého polit- ckého čachru a musí zmízeti zároveň s jeho přetržením, neboť jakmile v rakouské vládní
profesor Hrázský Praha Čechy Rakousko
26 article
politice rozum zase bude nastolen, musi se všemi zvrácenostmi a nepřístojnostmi učiněn býti důkladný pořádek. Kdyby bylo Ra- kousko ode všeho prvopočátku zajistilo zákonem stální německou řeč, nebyla by se přihodila všechna tato bláznovství, jaká k bolesti našl před očima našima se dějí. Co špatně učiněno bylo, musí opět napraveno býti a protoz musí především učiněn býti po- čátek se zrušením českých vyso- kých škol.« Na to možno odpověděti jen tolik, že právě proto, že rozum v rakouské vládní politice sesazen, možno jest něco po- dobného německému tisku psáti a snad dokonce i vážně doufati. Co si v Čechách a v Rakousku dovoliti smí německý Michl od té doby, co po- věstnou svou noční čepici zaměnil prušáckým šišákem, s úžasem bude jednou číláno jako důkaz slabosti a nerozumu rakouských vlád, až rozum ve vládní politice rakouské bude sku- tečně ňastolen a zejmena až ozdraví pud sebe- zachování této říše poznáním, že nejlepším je- jím tmelem jest všestranné prosperování srovan- ských národností, Kde jest německá věda umění nejen v Čechách, ale v celém Rakousku? Světovou pověsť vídeňské university, záležející ve výtečnosti lékařské její fakulty, jakou déko- vati má jenom českým professorům této fakulty, příkladně zničil pošetilý vědec německý svou naukou o úmyslném plození hochů, čemuž s každá česká porodní bába směje a kdo sku- tečně na vídeňské universitě nějaké jméno má, pochází z druhé strany černo-žlutých šraňků.
Michl Čechy Rakousko
27 article
Má-li se obsaditi nějaké místo na německých universitách a technikách v Rakousku, málem kolísá se celý trojspolek nevůli, jakou v uši německé působí námluvy našeho ministerstva vyučování u světel německých vysokých škol nedají-li se tyto pohnout skvělými nabidkami rakouskými, bývá rakouskému německému vy- sokému školství mnohdy dosti dobrým i lecja ký gymnasiální »oberlehrer« z Německa. V takovém připadě nelze ani Diogenovou lampičkou mezi našimi Němci objeviti ty planoucí pochodně vědy, kteréž ostatním národům v Rakousku svítí na cestul — Kdo více platí. V poslední době na- mahají se němečtí politikové a národní hospo- dáři o přítrž vypočísti, mnoho-li platíme n státní potřeby my Čechové a mnoho-li Němci. Chtějí z toho vyvoditi, jaké nároky na právo v této říši můžeme činiti my a jaké Němci. Toť se vi, že výpočet zni na prospěch Němců.
Diogenův Němec Čecho Rakousko Německo
28 article
Professor statistiky a národního hospodářství n německé universitě v Praze dr. šlechtic Wieser vypočetl na příklad, že pokud jde o osobní dan z příjmů, platíme my Čechové s Němci dohro- mady v tomto státě 82 proc. této daně, kdežto všichni ostatní národové pouze 18 proc. a vy- vozuje z toho, jakou prý by měli oba tito ná- rodové moc, kdyby usmířivše se v jedno se spo- jili. Věříme a vybízíme Němce, aby učinili tedy počátek a u vědomí, jak by ne snad jen nám, nýbrž také sami sobě prospěli, zanechali bru- tálního stanoviska, jež kážou nyní dokazujíce, že na základě vyšší kultury mají nárok též na větši právo v tomto státě. Však si to rozmysli, naopak, až přečtou vývody dra. Wiesra, budou žádati z privilegované postavení mezi námi, ne pouze na základě převahy kulturní, nýbrž zároveň též na základě osobní daně z přijmů, kterou platí. A jaký poměr panuje v Čechách? Pan Wieser zjtse prý, že Čechové v této zemi plati pouze 42 6, Němci ale 57.4 daně osobní. Jak pan Wieser počítal? Nepočítal individus, nýbrž kraje. Dan ve kraji českém, daň ve kraji německém a daň ve kraji smíšeném. A že vypočetl vyšší účast pro Němce, to ne snad jemu, ale německému tisku je zámínkou argumentovati, nám že tolik práv a ústavních svobod nenáleží jako Něm- cům. Je to nápad přímo absurdní vymě- řovati právo na základě dani, kde ale důkaz, že číslice panem Wiesrem zjištěné jsou správné? Kdyby ale všechno bylo kor- rektní a správné, co dá se souditi z číslic oněch?
Wieser Čecho Němec Wiesr Praha Čechy Německo
29 article
Na poplatnost dojista ne. Vždyť mnohý, kdo má příjmu osobního dva tisíce zlatých, pět neb šestkrát tolik plati dávek jiných. Na příklad zadlužený majitel domů, ,vlastník“ hospodářství atd. A což majitel cukrovaru, pivovaru nebo lihovaru? Co znamená větší výnos osobní daně z příjmu ve krajích německých? Že v kraji našem českém nastal neobyčejný úpadek f-