3
masthead
12. listopadn 1901. Číslo 312
4
article
jest dva milliony Jihoslovanů a tudiž požadavek
jich jsou odůvodněný, zvláště když pro 70.000
Němeů jest zřízena universita v Bukovině. Avšak
nejedná se jen o Jihoslovany v této polovině
říše, kteří jsou si tak příbuzného jazyka, že
s prospěchem mohou slyšeti přednášky v tom
kterém sobě příbuzném jazyku, ale jsou zde ještě
Jihoslované ze zabraných zemí Bosny a Herce-
goviny, tak že by 4 milliony Jihoslovanů měly
na zřízení university zájem. Ležíť nám to již
v krvi, že tihneme za západní kulturou a dá s
tudíž očekávati, že by pak všichni Jihoslovane
gravitovali po zřízení university do Lublaně.
Druhý důvod, který se uvádí proli lomuto
požadavku, jest ten, že Slované mají málo střed-
ních škol, aby s prospěchem mohli navšlěvovat
universitu. Jest lo pravda, že gymnasia nebyla
zřizována, ale to se dělo z toho důvodu, aby
posluchači jich nemohli studovati s úspěchem
na německých universitách. Důvod ten tudíž
sám sebou odpadá. Ať se zřídí dostatek střed-
ních škol chorvatských a pak universita bude
miti posluchačů dosti. Jinak odkázáni budou
Jihoslovani na tvrdá slova renegata Dešmana.
který pravil: »My jsme studovali na německých
školách, ale kdo chtěl, ten zůstal Slovanem!«
Třetí výtka, která se činí, jest ta, že ne-
máme dosti odborné a vědecké literatury. Teto
však neměl žádný národ, který neměl university
a tato přijde jako její následek sama sebou. N j-
smutnější výtka však se nám činí tím, že nejsme
rovnocenni s ostatními velkými národy a hlavn
s národem německým. Ale tuto výtku můžeme
s klidným svědomím bez výtky šovinismu vy-
vrátiti. (Souhlas.)
Jihoslovan
Slovan
Dešman
Bukovina
Bosna
Lublaň
5
article
Ukažme jen k národům malým, kteří přl
znivějším osudem dějin se mohli domoci samo-
statné kultury. Ty ne snad kvantitativně, ale
kvalitativně závodí vítězně s jinými velkými
národy na poli kultury a osvěty. A při pohledu
do minulosti vidime, že Praha a Dubrovnik vy
nikaly kdysi jako střediska kultury v Evrope
a kdyby Slovinci nic jiného nebyli vykonal
nežli že ze svého středu vydali nesmrtelného
Vegu, učinili tolik, že by se o jich požada vcích
mohlo jednati vážně. A hledíme-li k duchovním
velikánům university vídeňské, tu vidíme celou
řadu mužů slovanských a zvláště českých, kleři,
když tak úspěšně působili a působí na učilišt
cizím, zajisté by tím úspěšněji působili n
půdě domácí. O kulturu evropskou maj! Jiho-
slované zásluhy ohromně a jejich dílem jest,
že svojí krví, životy a obětmi zachránili kulturu
středoevropskou od poroby turecké. Jest tudí
i ethickou povinností státních zřízení, aby měly
smysl pro povznesení kultury národů jihoslovan-
ských, kteří kultuře vůbec tolik platných služeb
prokázali. (Výborně!) Kdyby měla universita
pouze ten význam, že by podávala podmínky
pro práci vědeckou a pro práci badatelů, mohl
by snad jich zřizování pokračovati trochu úzko-
prsněji, ale university mají kromě tohoto úkol
ještě význam praktický, vychovávajíc intelligenci,
vzdělance pro politický život, pro správu du-
chovní, státní, pro úřady vědecké a osvětové
atd. atd. a právě jen university, které mohou
vydávati počet těch vzdělanců způsobem, jak
jich jest třeba, slouží zájmu státu plně
Slovinec
Vega
Praha
Dubrovník
6
article
(Souhlas.)
A právě u Jihoslovanů jest vzdělaneů těch
nedostatek, aby mohli zemi vykonávat praktické
služby. Že se poměrně málo Jihoslovanů vě-
nuje universitnímu studiu, toho příčina jest
předně nedostatek gymnasil a pak nesmírná
vzdálenosť vysokých učilišť, tak že rodina ve
středních poměrech stěží se může odhodlati vě-
novati syna na studie.
Snahy na zřízení university jihoslovanské
datují se od r. 1787, kdy stavy krajinské uči-
nily první usnesení. Za dob gubernia illyrského
byla zřízena v Lublani fakulta theologická a lé-
kařská, ale ona byla později zrušena a tato pře-
měněna v seminář. V dobách příštích, když
samospráva měst a země přešla do rukou slo-
vanských, začala se znova ujímati myšlenka
zřízení university v Lublani a jest v tomto
směru důležité usnesení sněmu před 2 lety
k návrhu župana Hribara, v němž se sněm
zavázal, že ke zřízení university přispěje obno-
sem půl millionu korun. Toto skoro jednohlasné
usnešení sněmu bylo pak dáno vládě k dalšímu
jednání. Sněm se při tom usnesl na náhledu,
aby universita byla zřízena tak, aby výkladyse
děly v jazyku chorvatském, srbském a slovin-
ském, aby v parallelkách se přednášky mohly
díti v jazyku italském neb německém.
Jihoslovan
Hribar
Lublaň
7
article
anebo v síních domu Liviina na římském Palatinu
jest obrazy témi znázorňován život společenský
i soukromý, umění, řemesla, zábavy, obřady
náboženské, ale z kulturní epochy pradávné.
Ježto korán zakazuje věřícím zobrazovati jakým-
koli způsobem živoucí těla a malby nemají na
sobě nejmenší stopy křesťanského původu, nelze
jinak soudit, než na dobu předkřesťanskou,
snad časů nabatejských králů, kteří za jinýeh
eísařů římských až do Trajána byli řecké civi-
lisaci přístupni.
V Amře dr. Musil i Mielich obstarali věrné
kopie obrazů, zkřižovali území od zájordánského
Herbona až k Rudému moři, od Bíra es-Saba
až po Abde. O svatodušní boží hod r. 1901
potkala je nehoda, která bezděky upomíná n
páně Harantovo a Černínovo dobrodružstv
v poušti sinajské. Ve Vádi al-Butum byli naši
cestovatelé přepadeni a oloupeni příslušníky
beduinského kmene. Na štěstí nedbali Bedninov
ani kreseb ani zápisek. Přes tuto nehodu vrátili
se oba cestovatelé šťastně do Jerusalema a dr.
Trajat
doktor
Musil
Mielich
Sabo
Abd
Harantův
Černínův
But
Palatin
Jeruzalém
8
article
Musil byl již 12. srpna v Damasku, odkudž
přes Bejrát, Caříhrad a Vídeň navrátil se do
Olomouce. Hodlá nyní přikročiti k publikaci
praci svých. Z péra českého učence vyjde
v krátké době vylíčení dějin národů v minulosti
staroorientálské hojně zúčastněných.
Četně nápisy semitské, jež objevil, pone-
chává si dr. Musil k uveřejnění, jakmile bude
hotov s prácemi řečenými. Potom míní sepsat.
vlastní dílo cestopisné s vyličením všech zaji
mavých přihod, s původními vyubrazeními, ano
i s melodickými zpěvy beduinů.
Nám Čechům zvláště se může zamlouvat
záměr vlasteneckého cestovatele, vynaložiti na-
bytých vědomostí a zkušeností k vypracován
českého výkladu starého zákona, čehož dů
sledkem bude i český biblický slovník realný
Úloze, českému výkladu starozákonného písem
nictva, hodlá dr. Musil věnovati život svůj.
Dr. J. V. Prášek.
Musil
doktor
Čecho
J V Prášek
Vídeň
Olomouc
9
article
Důvody a podmínky pro zřízení university
jihoslovanské jsou spravedlivé a čerpáme z nieh
přesvědčení, že v zájmu samého slátu ke spl-
nění těchto životních požadavků dojde. Nejlépe
učiníte, budete-li manifostovati klidně
zdržíte se všech demonstrací, které nejsou po-
třebny tam, kde jest věc spravedlivá. (Hlučný
potlesk a provolávání slávy.)
Potom přečetl předsedající pozdravné te-
legramy, které zaslali: starosta lublaňský Hri
bar, výkonný výbor strany svobodomyslnév
Gorici, deputace Jihoslovanů hradeckých, slo
vanský klub na říšské radě a »Slovenia«
Omluvné dopisy zaslali starosta pražský pan dr
Srb jmenem městské rady a poslanec dr
Dvořák.
Posl. pan dr. Fiedler, uvítán potleskem
a voláním slávy, pravil: Chci promluviti jen
tolik, abych podal nutné prohlášení v duchu
poslaneů, kteří zastupují český národ na rade
říšské. Sotva vešla ve známost odpověď mini
stra na interpellaci vlašských poslanců a stalo
se známým, že Jihoslované se chtějí domáhat
university, všichní poslanei čeští bez rozdílu
stran uznali za správné, aby snahu tuto pod-
porovali.
Jihoslovan
Srb
Dvořák
Posl
doktor
Fiedler
Gorica
Hri bar
10
article
Poslanci čeští budou snahu poslanců jiho-
slovanských podporovati a přiležitost k tomu
naskytne se asi již zejtra.
Buďte ujištěni, že čeští poslanci na rade
říšské půjdou svorně s poslanci jihoslovanskými
(Potlesk.)
Za nadšeného souhlasu přítomných pro-
mluvil dále o polřebě universit v Lublani
v Brně studujíeí Slovinec p. Egon Starě,
který z části v české z části v slovinské řeči z
všeobecného souhlasu stěžoval si na rovno-
právnost provedenou pouze na papiře. Mluvil
o nedostatku středních škol a poukázal na to, že
jsou pouze hosty na cizích universitách. Roz-
vinul kulturní obraz celého slovinského národa
a uvedl pádné důvody pro zřízení slovinských
vysokých škol. Zmínil se o vzájemné recipro-
citě university chorvatské a ostatních slovan-
ských a appelloval na reelní slovanskou vzá-
jemnost.
Dále promluvili pp.: JUC. Goller, sta-
rosta Akad. čten. spolku, Chorvat Blo lé, práv-
ník, Srb Andrič, právník, Rodr, právník.
Rus Gorovský, medik. Všichni tito řečníe
vzletnými slovy appellovali na slovanskou vzá
jemnost a solidaritu, kteráž jediná může nám
dopomoci k vysloveným požadavkům.
Po nesympatickém a rušivě působíelm
maidenspeechi technika p. Černého byla pře-
čtena následujíeí
Egon Star
Roza
Goller
Chorvat
Srb
Andrič
Rodr
Rus
Gorovský
Černý
Lublaň
Brno
Slovinec
11
article
resolnce:
»My akademikové češti, slovinšti, rusínšti
chorvatští a srbští, shromáždéní na schůz
všestudentské na české technice dne 11. listo-
padu 1901, vyzýváme důtklivě parlamentnt
kluby, aby se u vlády znovu a důrazně za-
sadily o zřízení slovinských středních škol
slovinské university v Lublani a české uni-
versity v Brně.
Dále žádáme reciprocitu pro zkoušky ko-
nané na král. chorvatské universitě v Zá-
hřebě.
Splněním těchto požadavků stalo by se to,
co již čl. 19. zákl. ř. z. jim dostatečnou pěč
o školství zajišťuje. Slovanské studentstvo na
této schůzi shromážděné akcentuje tím spra-
vedlivý požadavek, domáhá-li se toho, co mu
dle práva již ode dávna přísluší a co jest
životní podmínkou každého národa. « (Souhlas.)
Resoluce byla schválena jednohla s ně.
Potom zvolena depulace sestávající z pp.
Čechů: Gollera, Surmy, Rodra, Slo-
vince Starého, Chorvata Bolého, Srba
Andriče a Rusa Gerovského, která
předloží resoluci oběma rektorům vysokých
učení pražských se žádostí, aby ji neprodleně
zaslali ministru vyučování.
S přáním, aby manifestační tento projev
schůze měl co nejdříve kýžený účinek, ukonči
p. prof. Hrázský manifestační tuto schůzi.
Čecho
Goller
Rodr
St
Chorvat
Bolý
Srba
Andrič
Rus
profesor
Hrázský
Lublaň
Brno
Zá
12
article
Resoluci podepsali zástupeové 23 student-
ských spolků českých a jihoslovanských.
Po ukončené schůzi byla uspořádána ma-
nifestační procházka Prahou. Ze
schůze, navštivené as 3000 studenty, ubírala se
většina za úplného klidu směrem do Spálené
ulice, pak do Ferdinandovy třídy, Ovocnou ulicí
na Příkop a od Prašné brány opět po Pří-
kopě nazpět na Václavské náměstí. U musea
bylo provoláno: »Ať žije lublaň ská
slovinská universita!« Účastníci prů-
vodu vrátili se k Vodičkově ulici, kde nastal
rozchod. Průvod způsobil ve všech jmenovaných
třídách, velkou pozornosť obecenstva, které v zá-
stupech se kupilo a průvod pozorovalo. Policie
učinila nejrozsáhlejší opatření. Na Příkopě bylo
soustředěno 100 policistů, z nichž 30 střežilo
némecké kasíno. Také v ostatních ulicích bylo
seskupeno množství policistů a policejních úřad-
níků. Mohutný manifeslační projev nebyl ničím
porušen.
Ferdinandův
Praha
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
U muzeum
13
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera odpoledne k V. mimořádné schůzi
výhradně za účelem, by se ustavil a provedl volb
starostových náměstků a vrchního ře-
ditele ústavu chudých.
Formality s odchodem vystupujících a přijetím
nově zvolených členů sboru provedeny obvyklým
způsobem a také volba starostových ná-
městků vykonána hladce a bez debaty, zvoleni
jimi na základě kompromisu sdružení p. dra. Friče
se Staročechy oba dosavadní náměstkové pp. dr-
Frič a inž. Eust. Neubert. Také vrch n
ředitel chudinského ústavu zvolen po
krátké debatě ve smyslu dohody zminěných kompro-
misních stran.
Na počátku schůze vzata na vědomí zpráv
verifikační komise o výsledku zkoumání do
plňovacích voleb do sboru provedených dne 30. října
t. r. a schváleny hez debaty její návrhy, známé již
ze zpráv městské rady
Starosta pan dr. Vlad. Srb: Schválením dopl
ňovacích voleb jest sbor obecních starších obnoven
V průběhu minulého roku ztratili jsme mnoho milých
a dobrých kolegů, o nichž učinil jsem již příleži
tostně zmínku, věnoval jim vzpomínku a Ulumoci
díky sboru.
Následkem doplňovacích voleb vystcupili ze
sboru opětně páni, o nichž jest třeba, abych se
znovu zmínil dřive, nežli prohlásím sbor za konsti-
tuovaný.
Starosta praví, že vystupují pp. dr. Baštý
Václav Kasalický, který působil jako vrchní te
ditel chudinského ústavu, inspektor v novoměst
ském dvoře a člen četných komisí, jímž věnoval
veškerou svou píli, Ant. Kopp, člen kanalisační
dozorčí komise nad stavbou Františkova mostu
Frič
Ing
Neubert
doktor
Vlad
Srb
Baštý
Václav kasalický
Kopp
Františkův
Praha
14
article
komise povodní, provineiál P. Lábler, člen komise
školské, patronátní a nad opatrovnami, ryt. Pštro ss.
člen hospodářské komise a inspektor městské věznice,
Josef Hraban, člen hospodářské komise, ústředních
jatek a jiných, Jindřich Rychlík, člen komise pro
vojenskou taxu, sadové komise a jiných, který
osvědčil horlivost ve všech oborech, Kamil Š va-
grovský, člen zdravotní komise, dozorčí komise
potravní daně, člen správní rady ústředních jatek
a povodní komise, který získal si vynikajíeích zá-
sluh. Ticháček, člen komise pro vychovatelny
a jiných.
Všichni vyznamenávali se pílI, svědomitostí
borlivostí a mám za to, když se s nimi loučíme, že
třeba, abychom vzdali jim díky povstáním, ktere
zaznamenány budou v protokole. (Přitomní povstávají.
Presjdiální sekretář pan Mlynář uvádí k vy
zvání starosty do zasedací síně nově zvolené členy
sboru, jimiž jsou pp. Bašta, Bennewitz, dr
Černohorský, Ladislav Čupr, Frant. Filip
Václav Hroděj. Josef Macháček, Alois Ná-
hlovský, Josef Novák, Alois Pinz, Alcis Si-
řiště, Ant. Svět, Karel Šindelář, Jan Trnka
a P. dr. Karel Vondruška.
Starosta pan dr. Srb uvítal je slovy: Veloctěn
pánově Důvérou občanstva povoláni jste byli do
sboru obecních starších a přijali tím na sebe úřad
nad jiné těžký a důležitý. Jako vás důvěra občanslva
povolala na tento úřad, tak s důvěrou očekávám, že
veškerým povinnostem, které uloží vám váš úřad
rada městská nebo presidium, vyhovíte svědomitě
jak vyžaduje toho prospěch naší královské Prahy
Zvláště vítám dnes první zástupce nové části pražské
Libně, která dnes poprvé zákonitým způsobem jes
ve sboru zastoupena.
K žádosti starostově zapisují se nově zvolen
členové do listiny přítomných a starosta vítá je po
dáním ruky.
P Lábler
ss
Hraban
Rychlík
Š v
Ticháček
Mlynář
Bašta
Bennewitz
Černohorský
Čupr
František
Hroděj
Macháček
Ná
Novák
Pinz
Alcis
Antonín
Šindelář
Trnka
doktor
Vondruška
Srb
Praha
Libeň
15
article
Přikročuje se k volbě prvního a dru
héhonáměstka starosty král. hlavníhe
města Prahy.
Starosta sděluje, že nejsou provedeny ještě tř
užší volby do shoru a že obecní starší pp. I nwal
a Gregor omluvili se churavostí.
Při volbě prvního starostova ná-
městka odevzdány 84 hlasovací listky a obdržel
pan dr. Vojtěch Frič 65 hlasů, dr. Novák 10.
inženýr Eustach Neubert 2 hlasy a 7 lístků bylo
prázdných. (Prázdné lístky odevzdali tak zv. divoe
svatopetrští a pro pana dra. Nováka hlasovali čle
nové sdružení pana dra Podlipného.
Slarosta pan dr. Srb prohlašuje, že prvním
náměstkem starosty král. hlav. měsla
Prahy zvolen jest pan dr. Vojtěch Friě
a táže se ho, zda volbu přijímá.
Obecní starší pan dr. Frič vzdává upřímné
díky za důvěru volbou projevenou, praví, že praco-
vatí bude tak pílně jako dosud a prohlašuje, že
volbu přijímá, načež usedá na křeslo prvého staro
stova náměstka.
Při volbě drubého starostova ná-
městka odevzdány 84 hlasovací lístky a obdrželi
pan Eustach Neubert 72 hlasy, dr. Vojt. FFrič 1
Novák 1 a 10 hlasovacích lístků bylo prázdných.
Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že druhým
starostovým náměstkem zvolen tedy
pan inženýr Enstach Neubert a tážes
ho, zda volbu přijímá.
Obecní starší p. Eustach Nenbert děkuje za
důvěru volbou projevenou, prohlašuje, že úřad dru-
hého starostova náměstka přijímá a zaujímá místo
po levé straně starostově.
Na pořadu byla dále volba vrchního ře-
ditele ústavu chudých král. hl. města
Prahy.
Gregor
doktor
Frič
Novák
Eustach Neubert
Podlipný
Srb
Vojtěch Fri
FFrič
Enstach Neubert
Eustach Nenbert
Praha
ditele ústav chudá král
16
article
Obecní starší p. Březnovský praví, že by-
valo zvykem, že před tak důježitou volbou strany na
radnici zastoupené se sešly a uradily se, koho by
měly na toto místo kandidovati. Tentokráte se to
nestalo. Řečník dočeti se z listů, že nabízelo se
sdružení, ke kterému náležím, ale že je odmíflo,
jest zmocněn prohlásili, že se se sdružením tímto
nevyjednávalo.
Sbor má přistoupiti opět k volbě vrchního ř-
ditele ústavu chudinského. Znám obecní poměry.
praví řečník, a prohlašoji, že volbu tu považují za
důležitější, nežli snad jest volba obou starostových
náměstků, protože funkce vrchního ředitele chudin-
ského ústavu vyžaduje předběžné odborné znalosti
Než, bohužel, volba na místo toto se bagatelisuje
Již dvakráte udělali jsme nešťastný experimnení, nebot
zvolení se neosvědčili, poněvadž neměli způsobilosti
Nad naším chudinstvím musí člověk splakat. Po-
slednímu vrchnímu ředileli jednalo se o to, aby
spořil, spořil a spořil. Náš chudinský ústav vyka
zuje dspory, ač chudinství se rozšiřuje; také v ústa
vech pro chudé jsou nyní postele prázdně.
Nyní dočetl jsem se, že kandiduje na tento
úřad osobnost, pro kterou mám všechnu úctu, ale
která jest prací tak zanesena, že kdyby se chtěla
mu věnovati, nezastane ho. Navržený pán zasedá
v 15 komisích a kdyby se mu uvalilo na bedra ještě
vrchní chudinské ředitelství, které vyžaduje celého
muže, nemůže lunkce této zastati. V některých li
stech se v tomto týdnu vyskytla zpráva, že vrchní
ředitel chudinský jest honorován, ale třeba konsta-
tovati, že vrchní ředitelství jest čestným, velice ob-
tížným úřadem neplaceným. Osoba, které se chce
dáti, musí však znáti pražské poměry důkladně
jest třeba, aby v něm delší dobu pracovala. Prolo
nechť se sbor nenkvapí a nechť se při kandidátu
nehledí, ze které jest skupiny.
Březnovská
17
article
Rečník navrhuje, by se schůze na čtvrt hodiny
přerušila, aby se čienové sboru přátelsky dohodli
koho mají pro tento důležitý úřad volili.
Ob. starší p. Šale poukazuje, že na základě
nového domovského zákona přibylo hojně nových
chudých příslušníků obce a praví, že z příčiny té
jest třeba, by vrchním chudinským ředitelem zvole
byl muž, klerý by vymyslil nové příjmy. Pro takový
úřad třeba jest muže celého. Navržený kandidál
nezasedal nikdy v chudinském ředitelství a jako
svědomitý muž volby zajisté ani nepřijme. V obec-
ním hospodářství jest neštěstím, že na místa, na
nichž třeba jest odborníka, navrhne se pohlavár
který místo chce míti a nikoliv osoba povolaná.
Tak děje se skoro každého roku při volbě vrchutho
ředitele chudinského ústavu.
Rečník žádá, by městská rada vzala znovu
v úvahu, zdali by se místo vrchního ředitele chu-
dinského ústavu nemělo obsaditi obecním úřadníkem
Obecní starší p. dr. Groš praví, že jest na
váženém shromáždění, aby samo rozhodlo, zda pro-
nesené výtky jsou pravdivy a zdali navržená osoba
jest za vrchuího ředitele schopna neb ne.
Na odstupujícího ředitele vržena výtka, jako by
nebyl svého úřadu správně zastával, kterou dlužno
odmitnouti. Učinil to již starosta, když zmínil se
o jeho činnosti. Řečník konstatoval, že byl to muž
velice rázný, energický, dbalý svého úřadu a pilný
který trávil v něm celé hodiny.
Jestli se ušetřilo, nestala se chudým újma, nebo
vrchní ředitel řídil se dle toho, co prohlásil: »Budl
ujištění, že potřebnému se podpory dostane, ale ž
nepřijde ani zlatka na zmar nehodnému«.
doktor
Groš
Ob
18
article
Obecní starší p. Březnovský odmítá, že by
byl činil výtky dosavadnímu vrchnímu řediteli. Pravi
jen, že třeba muže, který zná pražské poměry
všichni musí uznati, že dosavadní ředitel jich neznal.
Starosta p. dr. Srb přerušuje schůzi na pě
minut, by strany se ve příčině kandidáta dohodly.
Po opětném jejím zahájení prohlašuje obecní
starší p. Schiller, že jeho strana trvá na navržené
kandidatuře a to tím více, že se o kandidátu uvažo
valo všestranným způsobem, že uváženy také okol
nosti, na které řečníci ukazovali a že není přičiny
proč by se mělo pátrati po jiné osobě.
Při volbě odevzdány 82 hlasovací lístky. Obdržel
p. František Hubáček 56 hlasů, p. Franz
17 hlasů, p. Fr. Sokot 3, p. Portík a p. dr
Novák po 1 hlasu; 4 lístky byly prázdny.
Starosta p. dr. Srb prohlašuje, že vrchním
ředitelem chudinského ústavu zvole
byl předepsanou většinou hlasů pan
Frant. Hubáček.
Obecní starší p. Frant. Hubáček děkuje za
důvěru tuto a praví, že se vynasnaží, by dostál
úkolu mu svěřenému tak, jako jeho předchůdci. Vy-
čítalo-li se, že zasedá v 17 komisích, jest z toh
viděti, že pracoval a dodává, že také do schůzí
chodil. Prohlaáuje, že volbu přijímá.
Zpráva o rozvrhu počtu členů městske
rady za jednotlivé okresy volební na správní rok
1901—1902, který jame již sdělili, vzata na vědomí
a schůze, když k volným návrhům nikdo ne nepři
hlásil, skončena.
Březnovská
Srb
Schiller
Hubáček
Franz
Portík
Novák
František
Francie
chudinský ústav
19
article
Volby do městské rady
byly vykonány po vyřízení jednacího pořadu sboru
obecních starších. Z každé jednotlivé čtvrti sešli s
obecní starší ve zvláštní místnosti a volby vykonány
bez debat. Jen jediná závada se vyskytla a sice, že
zástupcové Hradčan neměli žádnou místnosť; vy-
kázaná jim síň primatorská byla omylem zadána
výboru paroplavební společnosti a zástapcové Hradčan
protestovali, že měli proto vzít za vděk místností
podřízenou. Starosta učinil však ihned opatření, aby
zástupcům Hradčan byla určena místnosť důstojnější.
Do městské rady byli zvolení
Za Staré město pp.: dr. Jan Podlipný
Julius Zikan, dr. Antonin Holubovský a Jan Weiss
Volby zúčastnilo se 16 obecních starších, z nichž
bylo 8 národní strany svobodomyslné a 8 Staro
čechů. Jmenovaní pánové byli zvoleni jednohlasně
Za Nové město zvoleni pp.: dr. Vojíěch
Frič, dr. Karel Groš, Jan Červený, Jindřich Havlíček
Antonín Kubr. dr. Jan Kühn, Rudolí Tereba, Fer
Voitl, dr. Stanislav Prachenský, Josef Jirousek, dr
Antonín Štych. Odevzdáno bylo 37 hlasovacích lístků
tři růžové byly prázdné. Tři obecní starší vzdálil
se, prohlásivše, že se volby nezúčastní proto, po
něvadž schopní mužové z rady městské se vylučují
Za Malou stranu zvolení pp.: dr. Mě
slecký Jan, Russ Fr. a Habáček Frant.
doktor
Podlipná
Julius Zikan
Antonina Holubovský
Weiss
Vojíěch Frič
Groš
Červená
Havlíček
Kubr
Kühn
Tereba
Voitl
Prachenský
Jirousek
Štych
Jan
Russ
Habáček
František
Hradčany
sbor obecní starý
20
article
Za Hradčany zvolen pan Václav Brož.
Za J osefo v zvolen pan dr. Jakub Schart
Za Vyšehrad zvolen pan Bedřich Kovařovie
Za Holešovice-B ubna zvoleni pp. : Rašín
Josel a inženýr Eustach Neubert.
Za Libeň zvolen pan František Filip
V budoucí radě městské bude zasedati 12 členů
národní strany svobodomyslné a 12 Staročechů
Z prvnějších je 9 členů skupiny Fričovy, 2 členové
sdružení dra. Podlipného a 1 člen nenáležející k
žádné straně na radnici. Novými členy rady městské
jsou pp.: dr. Holubovský, Weiss, dr. Prachenský
Červený, Havlíček, dr. Scharí, Kov -
řovic, Rašín a Filip.
Brož
doktor
Schart
Bedřich Kovařovie
Eustach Neubert
František Filip
Fričův
Podlipný
Holubovský
Weiss
Prachenský Červená
Havlíček
Scharí
Rašín
Hradčany
Holešovice
Libeň
Rašín Josel
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Konflskace »Nár. Listů«. V krátk
době několika neděl včera po čtvrté pro-
padly »Národní Listy« konfiskaci z rozkazu stát-
ního zastupitelstva, jehož přednostou je dosu
vrchního soudu rada p. Adolf Morstadt. Tento-
kráte uznán byl závadným celý článek našeho
pondělního čísla pod titulem: »Jazykov
rovnoprávnost u soudů v králov
ství českém za neutrální úřadni-
cké vlády Körbrovy« zaslaný nám
z kruhů právnických. Jednotlivá místa, v nich
tiskoví orgánové shledávají provinění proti zá
konu trestnímu, nebyla vůbec označena. Konfiskae
vykonali krátce po dvanácté hodině polední zři
zenci pražské policie tak důkladně, že témět
celý náklad určený pro pošťu venkovskou i pro
cizinu byl zadržen a také mnohým pp. před-
platitelům v Praze včerejší číslo doručeno býti
nemohlo. Obsahuje vedle zabaveného článku
referáty o valném sjezdu obce sokolské, o slav-
nostech pořádaných na počest 60. narozenin
Ant. Dvořáka, o matiční slavnosti chrysanthém.
provolání středolabského komitétu, zprávy poli-
tické, denní, různé, divadelní, hudební, sportovní.
spolkově, národohospodářské, telefonické a telegra-
fické, jakož i ostatní obvyklé rubriky. Také
proti této konfiskaci podáme námitky.
— Situace. Stát, stát a zase stát jim
nade všechno. Neznaji ničeho jiného, nož stát.
a obětovali by mu třebas sebe — v krásných
řečech a v úvodních článcích. Jinak má pro
ně zájem jen polud, jako pruský král, v dobe
junkerské svévole, kdy dovoleno jim bylo pro-
něsti zpupné slovo: »Und der König absolut,
wenn er unserna Willen thut!« (Ať je král ab
solutní, jen když vykoná, co mu poručíme.
Morstadt
Körbrův
Antonín
Dvořák
Willen
Praha
Und der König
22
article
Zrovna takový je poměr Němců k této říší
Dokud je německým, dokud Němce privilegiem
a výhodami zasypává, aj což, jak hodný, mily
to stát, však poskytnout jinému než Němci
snad nějakou výhodu, nýbrž co mu právem
patří, je zle. Oproli takověto státní správě ne-
znají jiné zbraně, než obstrukci, a existuje l
stát ten či ne, je jim náramně lhostejno, na
opak šťastni by byli, kdyby vylézti mohli na
Krkonoše a po roháčích mohli sjeti pro
věčné časy dolů do Pruska. Dr. Körber.
jenž jako německý byrokrat úplně ve vleku je
národních našich odpůrců, který ale přes všechnu
lásku k nim, nemůže ignorovat ostatní obyva-
telstvo této říše, neučinil nic jiného, než že po-
zval si některé čelné české poslanec za tím
účelem, aby mu sdělili, s čím nejsou spoko-
jeni a jakou vznášejí na něho obžalobu, více
nic. Dr. Körber ničím se nezavázal, ba tak
znf dnešní bulletiny, že na zminěné české po-
slance učinila rozmluva s chefem kabinetu spíše
dojem teskný, než nadějeplný, však to již do-
stačilo pobouřiti národní naše odpůrce tak, že
v posledním okamžiku rozpočlové debaty v roz-
počtovém výboru rozmyslili si to jinak a div-
ným řízením stali se z největších horlitelů pro
práci její zdržovateli. Rozhodli se totiž pro ge-
nerální debatu v komisi, kterou před tímz
žádnou cenu nechtěli připustiti a zle si tím po-
hněvali p. hr. Stürgkha a ještě vic pana Kathreina.
Němec
doktor
Körber
Stürgkh
Kathrein
Krkonoše
Prusko
23
article
Proč tak učinili? Chtěli panu dru. Körbrovi dál
na srozuměnou, že dovedou se také postavit
na zadní nohy jako Čechové a že by je měl
na krku, kdyby odvážil se nám vyjítí v něčem
vstříc. — Než minul večer ovšem si to zas
rozmyslili i prohlásili, že hlasují pro generální
debatu proto, aby Čechové při této příležitosti
se vymluvili a mlčeli za to v debatě podrobné.
Že tedy změnili taktiku ne v intenci, aby pro-
jednání rozpočtu zdržovali, nýbrž aby je urychlili.
Čecho
24
article
Jest ovšem otázka, kde že se najde naivní
člověk, který by si tuto bajku dal pověsiti na
nos. Jest přece na bíledni, co se stalo. Pan
dr. Körber zatím je uchlácholil a ubezpečil, že
s námi stýká se jen ve vší počestnosti a bez
nejvyššího svolení triumvirátu Stürgkh, Der-
schatla a Gross nám Čechům nejmenšího
ústupku neučiní, a proto se namáhali dáti
jiný výklad svému husarskému kousku. Co ale
pan dr. Körber? Nalezá se v klepetech
neví kudy kam. Je desetkrát hůř na tom,
než kdyby byl na křeslo ministerského
předsedy se dostal z některého klubu. Je
otrokem vůle cizí a odsouzen chvěti se strachem
v každém okamžiku, že zavzní povel německý,
který dirigovati jej bude ve zkázu. Byl již ně-
kolikrát na cestě ke zhoubě, vždy ale ještě se
šťastně vrátil, uvázne-li ale nyní opět, potom
je ztracen. Nyní neví kudy kam a tato ne-
jistota, toto věčné kolísání se v levo, v pravo,
ku předu a na zad, je příznakem dnešní po-
litické situace. Na konec ovšem bude se musi
rozhodnouti: buď přikloní se k nám, bud
k Némcům. Jak to dopadne, je přece jasno
Dr. Körber je Němec, Vídeň a všechno, eo je
v ní a s ní, je též německé a poněvadž dnes
mimo nás také již žádné strany auto-
nomistické není, bude rozhodnuto
proti nám a — proti této řiši a n
její škodu.
— Jmenováním pěti professorů na
české technice brněnské přibyl do programu
Schönererovců nový odstavec a sice z r ušent
všech tří českých vysokých škol
vůbec. Tento cíl prohlášen v posledním čísle
Hoferova chebského plátečku všeněmeckém a po-
věstnou otevřeností — huby, kteráž ví, že vůči
nám Čechům memusí si činiti žádné újmy. »Eg.
doktor
Körber
Stürgkh
Gross
Čecho
Němec
Hoferův
Vídeň
25
article
Nachrichten« píší o českém vysokém školství a
vůbec o vysokých školách a zvlášť technikách
»malých národů« v sebevědomí, jakéž by ani
z daleka nedalo tušiti pravý stav věcí na praž-
ské a brněnské německé technice. Reklor české
techniky pražské prof. Hrázský v páteční svá
řeči na toto nebetyčné vyvyšování a nezřízenou
nadutost vysokých škol německých co do rigo-
rosnosti zkoušek a výsledků, pokud se týče
obou technik, trefně poukázal na to, kterak né-
mecká technika v Praze plní se »padavčaty«
české techniky, studenty při přísných zkouškách
na české technice propadlými. Zdali jest za ta-
kových okolností na místě ona zdrželivosta
ohledy ku dobrým vztahům mezí professorskými
sbory obou technik, která rektoru prof. Hrá-
skému brání těchto věcí blíže se dotýkati ? Bez-
ohlednost a přímo řečeno nestoudnost německá
v té příčině nezná žádných mezí, ať se již
jedná o českou vědu či umění a čím větší jsou
ztráty, a nimiž uzavírá kulturní bilance Němeů
v Čechách a v Rakousku vůbec, tím nadutěji
vede si tisk německý. Slyšme, jak si vede vše-
německý šriftlajtr o českých technikách: »S prak-
tického stanoviska nemají ústavy takové
vůbec žádného oprávnění, neměly tedy vůbec
zřizovány býti. Vznikly také následkem vlád-
ního systému v Rakousku panujícího, kterýá
potřebuje takových semenišť k zachování své
exislence. Jsou výsledkem bídáckého polit-
ckého čachru a musí zmízeti zároveň s jeho
přetržením, neboť jakmile v rakouské vládní
profesor
Hrázský
Praha
Čechy
Rakousko
26
article
politice rozum zase bude nastolen, musi
se všemi zvrácenostmi a nepřístojnostmi
učiněn býti důkladný pořádek. Kdyby bylo Ra-
kousko ode všeho prvopočátku zajistilo zákonem
stální německou řeč, nebyla by se přihodila
všechna tato bláznovství, jaká k bolesti našl
před očima našima se dějí. Co špatně učiněno
bylo, musí opět napraveno býti a protoz
musí především učiněn býti po-
čátek se zrušením českých vyso-
kých škol.« Na to možno odpověděti jen
tolik, že právě proto, že rozum v rakouské
vládní politice sesazen, možno jest něco po-
dobného německému tisku psáti a snad dokonce
i vážně doufati. Co si v Čechách a v Rakousku
dovoliti smí německý Michl od té doby, co po-
věstnou svou noční čepici zaměnil prušáckým
šišákem, s úžasem bude jednou číláno jako
důkaz slabosti a nerozumu rakouských vlád,
až rozum ve vládní politice rakouské bude sku-
tečně ňastolen a zejmena až ozdraví pud sebe-
zachování této říše poznáním, že nejlepším je-
jím tmelem jest všestranné prosperování srovan-
ských národností, Kde jest německá věda
umění nejen v Čechách, ale v celém Rakousku?
Světovou pověsť vídeňské university, záležející
ve výtečnosti lékařské její fakulty, jakou déko-
vati má jenom českým professorům této fakulty,
příkladně zničil pošetilý vědec německý svou
naukou o úmyslném plození hochů, čemuž s
každá česká porodní bába směje a kdo sku-
tečně na vídeňské universitě nějaké jméno má,
pochází z druhé strany černo-žlutých šraňků.
Michl
Čechy
Rakousko
27
article
Má-li se obsaditi nějaké místo na německých
universitách a technikách v Rakousku, málem
kolísá se celý trojspolek nevůli, jakou v uši
německé působí námluvy našeho ministerstva
vyučování u světel německých vysokých škol
nedají-li se tyto pohnout skvělými nabidkami
rakouskými, bývá rakouskému německému vy-
sokému školství mnohdy dosti dobrým i lecja ký
gymnasiální »oberlehrer« z Německa. V takovém
připadě nelze ani Diogenovou lampičkou mezi
našimi Němci objeviti ty planoucí pochodně
vědy, kteréž ostatním národům v Rakousku
svítí na cestul
— Kdo více platí. V poslední době na-
mahají se němečtí politikové a národní hospo-
dáři o přítrž vypočísti, mnoho-li platíme n
státní potřeby my Čechové a mnoho-li Němci.
Chtějí z toho vyvoditi, jaké nároky na právo
v této říši můžeme činiti my a jaké Němci.
Toť se vi, že výpočet zni na prospěch Němců.
Diogenův
Němec
Čecho
Rakousko
Německo
28
article
Professor statistiky a národního hospodářství n
německé universitě v Praze dr. šlechtic Wieser
vypočetl na příklad, že pokud jde o osobní dan
z příjmů, platíme my Čechové s Němci dohro-
mady v tomto státě 82 proc. této daně, kdežto
všichni ostatní národové pouze 18 proc. a vy-
vozuje z toho, jakou prý by měli oba tito ná-
rodové moc, kdyby usmířivše se v jedno se spo-
jili. Věříme a vybízíme Němce, aby učinili tedy
počátek a u vědomí, jak by ne snad jen nám,
nýbrž také sami sobě prospěli, zanechali bru-
tálního stanoviska, jež kážou nyní dokazujíce, že
na základě vyšší kultury mají nárok též na větši
právo v tomto státě. Však si to rozmysli, naopak, až
přečtou vývody dra. Wiesra, budou žádati z
privilegované postavení mezi námi, ne pouze na
základě převahy kulturní, nýbrž zároveň též na
základě osobní daně z přijmů, kterou platí. A jaký
poměr panuje v Čechách? Pan Wieser zjtse
prý, že Čechové v této zemi plati pouze 42 6,
Němci ale 57.4 daně osobní. Jak pan Wieser
počítal? Nepočítal individus, nýbrž kraje. Dan
ve kraji českém, daň ve kraji německém a daň
ve kraji smíšeném. A že vypočetl vyšší účast
pro Němce, to ne snad jemu, ale německému
tisku je zámínkou argumentovati, nám že tolik
práv a ústavních svobod nenáleží jako Něm-
cům. Je to nápad přímo absurdní vymě-
řovati právo na základě dani, kde ale
důkaz, že číslice panem Wiesrem zjištěné
jsou správné? Kdyby ale všechno bylo kor-
rektní a správné, co dá se souditi z číslic oněch?
Wieser
Čecho
Němec
Wiesr
Praha
Čechy
Německo
29
article
Na poplatnost dojista ne. Vždyť mnohý, kdo má
příjmu osobního dva tisíce zlatých, pět neb
šestkrát tolik plati dávek jiných. Na příklad
zadlužený majitel domů, ,vlastník“ hospodářství
atd. A což majitel cukrovaru, pivovaru nebo
lihovaru? Co znamená větší výnos osobní daně
z příjmu ve krajích německých? Že v kraji
našem českém nastal neobyčejný úpadek f-