1
masthead
18. února 1907. Císlo 49.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
Doplňovací volby do francouzského senátu.
Z Paříže, 17. února. (K. k.) V departementu
Calvades byl zvolen do senátu republikán Boi
vin-Champeaux a v departementu Seine eu
Dise progresista Collet.
Z Balkánu.
Ze Soluně, 17. února. (K. k.) K rozkazu
Fenerálního inspektora Hilmi paši byl vyšetřující
soudce soluňský Zulejman Eífendi, který jest vinen
Bezdůvodnou a dlouhou vazbou Bulhara. Dimitrije
Pajtarova, sesazen a dogradován, byv přeložen do
nepatrného okresu. Také jiní soudní úřadníci, ktoi
se v této záležitosti provinili jakoukoliv nedbalostí
Budou přísně potrostáni.
Ze Soluně, 17. února. (K. k) Dle úřadní slatistiky
o vězeňství ve třech macedonských vilajetech obnáše
koncem předešlého měsíce počet odsouzených osol
2935 mohamodánů a 2385 nemohamedánů. Počet mo-
hamedánů, nalézajících se ve vyšetřovací vazbě, ob-
nášel 1018 a počet nemohamedánů 1183.
Ze Soluně, 16. února. (K. k) Dopisy a jiné do-
kumenty, počtem přes 250 bulharských komitétůa
jednolivých vůdců tlup, které byly nalezeny přede-
šlého roku v Počepu, a v jichž dešifrování se pokra-
čuje, skýtají velmi zajímavý pohled do řádění komi-
tétů a tlup v posledních dvou letech. Dva nejnověji
dešifrované dopisy skýtají důkaz, že vražda devit
patriarchistů z Tehova, spáchaná 24. listopadu přede-
šlého roku, byla provedena z návodu bulharských
komitétů.
Calvades
Boi
Hilmi
paš
Zulejman
Bulhar
Pajtarův
Paříž
Champeaux
Balkán
Soluň
Tehov
Sein eo Dis progresista Collet
5
title
Národní hospodář.
6
article
Nové názory o postátnění uhelných
Nové názory o postátnění uhelných
dolů.
Sděluje horní inspektor Ot. Nov ák.
(Dokončení.)
Stát jako takový a zejména u nás, kde na
všech stranách tolik ještě vykonati třeba, neměl
by té agilnosti, jaké zapotřebí jest při dolování
na uhlí, jaké vyžaduje na př. samo kutání či
vyhledávání nerostů, kde pracovati dlužno sou-
časně na stech různých místech a při čemž jen
zcela malé procento kutéřů úspěchu se skutečně
dopracuje. Této činnosti, jež pohltí do roka
mnohé statisíce, jest však nutně zapotřebí, pro-
tože ani ten nejlepší znalec, ať horník, ať geolog.
není s to s naprostou jistotou udati, zdali se hle-
daný nerost, na př. uhlí, na dotyčném místě sku-
tečně nachází, třeba by tomu i geologická for-
mace nasvědčovala. Soukromá podnikavost jest
tu právě na pravém místě; naděje pak na úspěch,
na budoucí výnos dolování, aneb na výhodný
prodej území, pobádá soukromého podnikatele
k vytrvalosti a k vynaložení nových a nových
obětí peněžních, naproti tomu obava, že by ně-
který konkurent v těmž okrsku dříve k cília
tudiž i ku propůjčení dolových měr dospěti
mohl, nabádá k zrychlené činnosti.
Toho všeho by u států nebylo a zvláště ten-
krát ne, když by měl sám vyhraženo veškeré
právo ke kutání; tu by bylo teprve k tomu času
dost, ano by nebylo obav, že někdo jiný by úspěch
odnésti mohl — a peněz je ve státě i k jiným
účelům tak nutně zapotřebí!
Otakar
7
article
Nutnost a výhoda soukromé podnikavosti
v kutání musí míti přirozeně za následek i při-
puštění soukromého kapitálu ku provozování do-
lování samého, jelikož by jinak nikdo náklad-
ného kutání se nezúčastnil. Avšak toto při-
puštění soukromého kapitálu ku podnikání hor-
nickému jest i z mnohých jiných příčin pro stát
výhodným; okolnost tato však nijak nevylučuje,
aby si stát vedle ostatních práv vyhradil i právo,
zúčastniti se při zařizování uhelných podníků do
takové výše, aby nabyl na vedení těchto závodů
i na jich obchodní politiku takového vlivu, jaký
si míti přeje a jaký z příčin v části I. uvedených
míti má. Tímto způsobem dosaženo by bylo žá-
doucího účelu, aniž by se stát přes příliš anga-
žoval a aniž by soukromý kapitál z činnosti
v tomto oboru, v němž si již tak velikých zásluh
získal, vyloučen býti musíl.
Takovýmto smíšoným podnikům
slušelo by z mnohých příčin dáti přednost před
monopolisováním, ana by byla vyloučena i obava,
tak zv. zbyrokratisování tohoto odvětví průmyslo-
vého, jak mnozí, ovšem bezprávně, za důvod
proti uvádějí a jehož hornictví a zejména dolo-
vání na uhlí rozhodně potřebovati by nemohlo.
8
article
Co se týče nových ustanovení o ztíženém
získávání dolových měr, jež příjata býti mají do
nového horního zákona pruského a jenž bude
v příčině té asi vzorem všem ostatním státům
německým, tu podotýkám, že něco podobného
obsahuje již i horní zákon francouzský, pochá-
zející z roku 1810, neboť rozeznává vedle po-
platků za odškodnění majitele pozemků a za pro-
půjčení měr (kterýžto poslednější poplatek ob-
náší ovšem jen 0.10 franku za hektar oproti
našim 2 korunám) ještě t. zv. percentuální daň.
t. j. daň z hrubého výnosu, dosahujíci až 59
tohoto výnosu. Hrubý výnos, jenž jest podkla-
dem této daně, stanoví se tím způsobem, že se
od ceny vyrobeného produktu odečte vlastní vý-
robní náklad, bez zřetele na úroky a amortisaci
zařizovacího kapitálu, bez zřetele na daně a ve-
řejné dávky atd., takže participuje stát na čistém
výnosu dolů francouzských obnosem asi 5 mil.
franků.
9
article
Bude zajisté zajímavo sledovati, jakých no-
vých ustanovení v příčině té bude obsahovati
návrh nového horního zákona pruského.
Ke konci zmíniti se chci ještě o účinku
daně vývozní na uhlí, jak navržena byla svého
času poslancem inž. dr. Kaftanem k účelu upra-
vení financí zemských ve sněmu českém a po-
slancem hrabětem Kanitzem v říšském sněmu
německém; žádný z těchto návrhů nedošol
ovšem uskutečnění. V říšském sněmu německém
poukazoval zejména státní tajemník hr. Possa-
dowsky, že by bylo nebezpečným počínáním uva-
liti na vývoz uhlí daň (dle návrhu Kanitzova
1 marku na tunu), jelikož by se mohlo státi, že
by i sousední země obtížily vývoz svých surovin
clem vývozním, čímž by zejména německý prů-
mysl nesmírně trpěl, an jest odkázán z velké
části na přívoz surovin z cizích států,
které se v Německu zpracují a co hotové vý-
robky do sousedních států opět vyvážejí. Tak
zejména měl obavu před uvalením cla na če-
ské hnědé uhlí, jež jest důležitou podmín-
kou prosperity průmyslu středního Německa
jehož vyvážené množství velmi přesahuje přívo
uhlí německého do Rakouska.
Podobných obav neměla Anglie, tento vý-
vozní stát prvního řádu, jenž vyváží ročně 289
své výroby uhelné, páčící se roku 1905 na 236
milionů tun (Rakousko vyrábí celkem 35 milion
Ing
doktor
Kaftan
Německo
Rakousko
Anglie
10
article
tun černého i hnědého uhlí dohromady). Roční
vývoz anglický obnášt 67 milionů tun, čili více
než polovinu veškeré produkce černého uhlí
v Německu (117 mil. tun) a přece odvážil se
stát tento uvaliti v roce 1901 clo na vývoz uhly
aby výnos jeho pomohl upraviti válkou burskou
poškozené finance domácí. Vývozní daň týkala
se ovšem jenom uhlí lepší kvality, kdežto ublí
méně dobré a uhlí kotlové, jehož prodejná cena
nedosáhla 6 šilinků za tunu, bylo daně prostě.
Ustanovení toto mělo namnoze za následek ob-
cházení zákona tím, že se vyváželo i množství
lepšího uhlí pod značkou uhli špatnějšíhoa
kotlového a prodávalo se pod cenou 6 šilinků;
umělé toto stlačení ceny nebylo ovšem ku pro-
spěchu výrobeů anglických, avšak usnadnilo
udržení některých posie, ohrožených cizi konku-
rencí, zvláště německou. Prvním následkem vý-
vozního cla anglického byla ztráta některých d-
ležitých odbytišť francouzských, kam Anglie do-
dávala dosud polovinu svého vývozu uhelného
a kde po zavedení ela nahraženo bylo uhlí an-
glické uhlím německým. Vliv ela vývozního jevil
se patrným i na celkové produkci uhelné, která
klesla z 225 milionů roku 1900 na 219 milionů
tun roku 1901, avšak již následujícího roku n
to vstoupila opět na 227 milionů tun a stoupala
i každého dalšího roku, až dosáhla v roce 1905
nejvyššího čísla 236 mil. tun.
Německo
Anglie
11
article
Z uvedené přohledné tabulky vychází n
jevo, že zdaněno bylo z veškerého vyvezeného
množství jen 627% a že clo jevilo v prvním roce
skutečně značný vliv na vývoz, který klesl skoro
o 3 miliony tun, avšak již následujícího roku
na to nastalo zlepšení a potrvalo v tendencí
stoupající až do zrušení cla dnem 31. října
1903. Jaký byl finanční úspěch této akce, viděti
lze rovněž z tabulky; týž obnášel v našich pe-
nězích průměrně ročné asi 41 milionů korun.
Připomenouti sluší ještě, že Švédsko za-
bývá se rovněž otázkou uvalení vývozného cla
na své znamenité a velice hledané rudy železné.
Vinohradská záložna konala včera dopoledne 33
valnou hromadu ve dvoraně svého domu. Předseduo
jí p. dr. Bedřich Jahn, který vřelou posmrtnou vzpo-
mínku věnoval zesnulému stav. r. B. Staňkovi
dlouholelému členu výboru. Ve zprávě výroční s po-
těšením konstatuje se další mohutný rozvoj záložny o
Dle uspokojivé sklizně po celé naší vlasti v roce mi-
nulém, zdálo se, že nastati musí zlevnění peněz, leě
náhlé zvýšení bankovní sazby v cizině ukázalo opět-
ně, jak i zahraniční vlivy působí na poměry domácích
středních stavů, jako záložen — třeba by se jich
přímo nedotýkaly. Takovéto náhlé zjevy ovšem oby-
čejně brzy pomíjejí. Na základě zkušeností v tomto
ohledu nabytých, zachovali jsme stálou svou sazbu
úroků ze vkladů i zápůjček, bez ohledu na to, že jed-
notlivé peněžní ústavy míru úrokovou i o celé pro-
cento zvýšily. Vezmeme-li v úvahu výslodky ob-
chodů svých v roce minulém, seznáme, že opatřením
tím nenastal pokles, nýbrž naopak, že vzrostly
vklady na dvacet šest milionů korun, tedy na výši,
u záložen dosud nedosaženou. Těšiti nás musí, že
vkladatelé naši přese všechny nabídky vyššího úroku,
doktor
Jahn
B Staněk
Švédsko
12
article
zachovali ústavu našemu přízeň a důvěru. Byli t
ponejvíce vkladatelé s menšími vklady, kterých pro
klidnější jich fluktuaci nelze podceňovati. Snaha,
usnadňovati střádání a pobádání k němu vedla správu
ústavu k tomu, že podporovala dosud vklady méně
zámožných osob vyšším zúrokováním a bude činiti
tak i nadále, když vykáží se pracovní aneb čelední
knížkou. Pravidla pro tento obor jsou již vypraco-
vána. Také při zápůjčkách jeví se letos přírostek přes
dva miliony korun, ovšem jen při hypotekách. D-
znati musíme, že jest jistý nepoměr mezi naším úvě-
rem směnečným a hypotekárním, nutno však mít-
na paměti, že jak město naše, tak i okolí necplývá
obchodem, který směnečného materiálu nejvíce do-
dávati má. Abychom i zde docílili lepších výsledků
poskytujeme výhod, jakých je nám možno poskyt-
nouti a pro pohodlí a rychlejší vyřizování zavedeny
vedle schůzí výboru a ředitelstva ještě dvě censury
týdně pro směnky obchodní a živnostenské, tak že
o podaném eskontu rozhoduje » sgorem každo-
denně. Menšího odbytu docílily také pro blízkost praž-
ských ústavů, lombardů pěstujících, zálohy na cenné
papíry Stavební úvěry vykazují již četnou řadu stá-
lých odběratelů a staly se tak rozsáhlým odvětvím
ústavu našeho. Také poskytování kaucí a vadií pro
svou levnost a jednoduchost utěšeně vzkvétá. Členů
má společenstvo 706 s 5557 podíly. — Účet vkladů
obnáší 26,119.945 K. zápůjček 22,648.182 K. reserví
fondy dosáhly výše 1,817.054 K. čistý zisk obnáší
216.867 K, na darech rozděleno 26.000 K. — Když
byl zprávu revisorů podal p. Pavlík, přečtena byla
zpráva o revisi, vykonané revisorem Jednoty zá-
ložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku p. Fr.
Pavlík
Čechy
Morava
Francie
13
article
Stejskalem. Zprávy potvrzovaly vesměs, že záložna
jest výborně vedena. — Po schválení výročních zpráv
byl čistý zisk takto rozdělen: 15% remunerace čle-
nům výboru z obnosu 201.537 K, reservnímu fondu
30.230 K 70 h, základnímu jmění 50.000 K, zvlášt-
nímu fondu pro ztráty na pohledávkách 65.000 K.
zvláštnímu fondu dobročinnému 10.000 K, členům
6% dividenda za splacené podíly, kromě pravidelného
zúrokování, přehlížitelům účtů 1000 K, dále obci vino-
hradské na humanitní nadace 10.000 K, účelům
dobročinným 20.000 K. zbytek 17.637 K přenesen
na účet roku 1907. — Z udělených darů uvádíme:
na zřizování památníků mužům o vlasť zasloužilým
v Riegrových sadech 1000 K, na ošacení chudých dí-
tek 700 K. Ústřední Matici školské celkem 600 K.
„Sokolu“ vinohradskému 500 K, na podporu studu-
jících c. k. rcálky 450 K, na pomůcky měšťanským
a obecným školám 400 K, N. J. P. 200 K, na stavhu
školy v Přehořově 100 K, na vánoční podílky 50 K.
Spolku na podporování chudých sludujících gymna-
sia 325 K, Měšťanské besedě na knihovnu 300 K
N. J. S. 250 K atd., dále stüdentským kolejím 2000 K,
České dětské nemecnici 1000 K, pro jubilejní výstavu
obchodní komory 1000 K, sletu všesokolskému 500 K,
Národní radě české 500 K, Matici Opavské 300 K
Ú. M. Š. pro Moravu a Slezsko 200 K, Spolku če-
ských žurnalistů a Pensijnímu fondu 200 K atd. Dary
obsahují celkem 237 položek. Valná hromada roz-
dělení darů schválila. Po referátu p. ředitele cís. r.
Stejskal
250
M Š
Riegrův
Matica Opavský 300
Morava
Slezsko
Sokol
obecný škola 400 K
rada český 500 K
spolek če
14
article
K. Kavky byla schválena změna stanov, týkající se
zejména vydávání cheků, zřizování odboček, filiálek
neho sběren a jiné drobné změny. — Při volbách
doplňovacích zvoleni do výboru na 3 roky pp. Fuksa
Josef, dr. Bedřich Jahn, Karel Prokopec. Josef Vo-
dička a Václav Závorka za přehlížitele účtů na jeden
rok pp. dr. Josef Bernard, Em. Janáček, a Ignác Paviík.
Doslovem předsedy p. dra. Jahna valná hromada
skočena.
K akci na založení nové továrňiy na sodovou vodu
v Praze. Píše se nám a dáváme k diskusi: V kruzích
pražských hostinských konají se přípravy k založení
vlastní továrny na sodovou vodu. Prospekt, vydaný
za účelem subskripce podílů, svým stylem příme nutí
nepředpojatého odborníka k úvaze. Přípravný komitét
praví, že výrobci sodovky se zkartelovali, což není
pravda, neboť po pětiletém úsilí a přípravách založili
pohý spolek pro celé Čechy. Dále se praví v onom
subskripěním prospektu, že sodovkové továrny ho-
stinských v Plani a ve Vídni vyplácejí 7—20% divi-
dendy, což není opět pravda, neboť v Plzni vyplatili
7, nanejvýš ale 8% a ve Vídni sice r. 1901 dividendu
11%, ale v lelech následujících již také jenom 7 9%.
V Pešti dříve 6, 5 a v těchto letech již jenom 49%.
K Kavka
Fuksa
Josef
doktor
Jahn
Prokopec
Závorka
Josef Bernard
em
Janáček
Paviík
Praha
Čechy
Vídeň
Plzeň
Pešť
15
article
Ale, a to je důležito, vždyť všude tam
mají prodejní ceny o 60 až více 3% vyšší
než v Praze; v Praze prodává továrna
sodovku za 5 h, ale v Plzni za 8 h. . . Jest
podpisatelům prospektu známo, v jaké situaci na-
chází se podobná továrna hostinských v Náchodě.
kde je prodejní cena také 8 h a vzpomněli, že za
lýchž cen vyrovnala se před dvěma lety továrna ho-
stinských v Drně na 30%%, a vědí, že tato továrna
požádala ostatní brněnské, aby utvořeno bylo pro
Praha
Plzeň
Náchod
16
article
Moravu společenstvo vyrabitelů sodovky, aby zvý-
šena býli mohla tato cena prodejní, což asi před dvě-
ma léty také se stalo? Z úsudku toho zcela přirozeně
plyne otázka, jak je tedy možno, že nynější továrny
sodovky v Praze existují a k tomu odpovídáme, že
je to za okolností, kde výroba spojena je ještě s ji-
nými a tak buď části nebo doplňkem velikého celku
je, nebo jsou v rukou jednollivců, kteří s pravou ame-
rickou zručností, trpělivostí a odhodlaností, vyko-
návají všechny možné úkoly, takže ve výkonu svěm
několik sil soustřeďují, jichž by při podniku společ-
ném bylo zapotřebí. Krátce, jednotlivec pracuje lev-
něji než společnost a také jinou drží v závodě dis-
ciplinu, a tato okolnost také není věcí poslední, po-
váží-li se, jak nezralý mají zakladatelé smysl, když
obmýšlí v budoucí továrně sodovky umísťovati zchud-
lé hostinské! Jest tedy číselně zde dokázáno, že novou
továrnu sodovky v Praze založiti a prospěšně udrželi
nelze, poněvadž nadpočetností trvajících továren není
pro ni místa. A kdyby konečně i opačně tomu bylo
a továrna taková investovaný kapitál po vzoru jiných
lou jejich nejvyšší průměrnou dividendou 5 %% zúročila,
znamená to nějaký prospěch pro toho, kdo podíls
upiše? Co tedy přinese nová továrna sodovky praž-
skému hostinstvu za svépomocné výhody? Dráže
prodávati než továrny dosavadní přece nemůže a při
ceně nynější nemůže existovati.
Morava
Praha
17
article
Francouzské národní hospodářství v roce 1906.
Zajímavý zjev ve francouzském bankovnictví lze po
zorovati v nové době. Vzestup konjunktury průmyslové
ani ve Francii nepřešel baze stop. Avšak veliké pa
řížské banky stále ještě nevšímají si průmyslu sko-
rem vůbec, věnujíce se jen finančním operacím ve
velkém slohu. Za to jeví se snaha menších provin-
ciálních bank, věnovati své služby domácímu prů-
myslu — a tato decentralisace francouzského ban-
kovnictví je velmi zajímavým zjevem. Politika měla
v minulém roce málo vlivu na rozvoj hospodářský
Ač národ rozrušován stále politickými událostmi, ne
nastalo nijaké poruchy v rozvoji obchodním a prů-
myslovém Vzestup konjanktury jevil se i na burs
i ve všech odvětvích hospodářského života. Příjmy
drah do konce listopadu převyšovaly loňské o 65 mil.
portefeuille směnek pařížských bank dosábl 2C. pro-
since 1071 mil, oproti 854 mil, v roce předešlém
774 mil, v roce 1904, zahraniční obchod stoupi
v prvních jedenácti měsících o 628 mil, a všecky
skoro akcie vykazují značně zvýšené kursy. Při tom
ovšem ukládaci hodnoty utrpěly, francouzská renta
poklesla o 31/% proc. V bursovní situaci není ovšem
ve Francii všecko plně zdravé. Způsob zakládání
nových společností upomíná na nejhorší doby zakla-
datelské periody před krisí roku 1873. Velice pováž
livým jest v poslední době pozorovaný zjev, že s
uponšti od veřejných emisí nových papírů a že tyto
umistují se cestou přímého uvedení na oficiální trh
parketu anebo na volný trh kulisy. Uvedeno bylo
přímo na oficiální trh (parkel):
franků
státních papírů . . . . 1.981.612.870
akcií . . . . . . . 535,538. 400
1311,879.500
obligaci . . . . ..
Francie
18
article
Oproti rokům předcházejícím jeví se značný vzestup
Uvedeno bylo roku 1200: 2232 mil., 1901: 2307.
1902: 1384, 1903: 1405, 1904: 1655, 1905: 2627 mil.
franků. Na volný trh (kulisu) uvedeno:
franků
státních papírů . . . . 8.654,515.556
akcií . . . . . . . 396,688.340
100.650.000
obligaci . . . . .
franků
. . . . . 238.000.000
roku 1900
» 1901
. . . . . 427,000.000
„ 1902 . . . . . 224.000.000
» 1903 . . . . . 1829,000.000
„ 1904
. . . . . 2,027.000. 000
» 1905 . . . . . 1.205,000.000
Ovšem nutno si připomenouti, že tyto cifry nevyja-
dřují skutečně do Francie uvedeně hodnoty. Z ně
kterých velkých půjček umístěna tam pouze mali
čásť. Ohledně francouzského trhu peněz lze uvésti
jen tyto cifry: U pěti pařížských bank a banky fran-
couzské bylo uloženo vkladů koncem října 190e
2519 mil. fr. oproti 1469 mil. v roce 1901. U ostat-
ních bank ovšem uloženy jsou rovněž značné sumy.
tak že nelze mluviti o nedostatku prostředků ve
Francii. Že francouzská banka zvýšila sazbu lom-
bardní o půl procenta, vysvětluje se spíše bursovní
situací, poněkud povážlivou, než napjetím na trhu
peněz.
Francie
19
article
Měď. Tento technicky tak důležitý kov zůstává
stále stredem interesu kovových průmyslů i trhů. Ce-
ny vysoké se udržují, když nestoupají. Ze Spoje-
ných států dochází do Evropy zprávy optimisti-
cké: tamější producenti jsou vzhledem k četným.
nedávno uzavřeným prodejům na dlouhou dobu na
tržním stavu nezávislí. Ti, kteří jsou nuceni ještě
kupovati, musí své nabídky zvyšovati a marně se na-
bízi 221/4 c. za libru (= 0.4536 kg) jezerní a elektro-
lytické mědi. V evropském trhu je poptávka rov-
něž čílá a mincovní měď dosáhla kolem dvacátého
předešlého měsíce rekordní ceny 103 lib. 10 š. za
1 long ton (= 1016 kg). Pak zase poněkud klesla
30, listopadu uzavírá se a 102 lib. 10 š. pro zboží
pohotové. Besí selected platí se 106—107 lib. a silné
plechy 109—110 lib. Současně v Novém Yorku stojí
jezerní měď až 221/4 ct. A 26. př. m. sděleno bylo
z Halle, ze cena mansfeldské mědi zvyšuje se opět-
ně o 2 marky na 211—214 mk. Rozumí se, že tyto
vysoké ceny, jež, zdá se, udrží se ještě dlouho, pů-
sobí i na ceny tovarů. Tak rakousko-uherští
výrobci elektrických strojů a pomůcek usnášejí se
1. t. m. ve Vídni na zvýšení cen o 15—20%. Pocho-
pitelně sledují se se zájmem zprávy o nově objeve-
ných ložiskách měděných rud. Tak v posledních
dnech mluví se zvláště o velikém bohatství minerál-
ním ve svobodném státě konžském. Tanganyika
Evropa
Nový York
Halle
Vídeň
Tanganika
kg
20
article
Concessions, Lid. vydala dlužních úpisů za
2,000.000 lib. št. Společnosti té patří v Kongu značné
území a její inženýři tvrdí, že měděné pásmo obnáší
200 mil a obsahuje 100 známých ložisek měděných
rud. Vedle toho má tam býti 100 mil dlouhé pásmo
cínové a mimo to kraj ten obsahuje též zlatonosné
uloženiny a rudy železné. Měď, obsažená ve známých
ložiskách, odhaduje se na 2 mil. tun. Konečně není
ve světě nic nemožného, než předpovídati, že tyto
nové doly, i kdyby byly vskutku tak bohaté, budou
míti v nejbližší budoucnosti vliv na ceny mědi, lze
sotva. Vždyť je známo, jak dlouho trvá, než se vy-
vine nějaký důl ke skutečné produktivnosti i v kra-
jinách, kde nechybí železnic. Spojené státy poskytují
mnoho příkladů. Natož, když uvážíme podminky afri-
cké! Nicméně je pravda, že známe doposud málo
Afriku, že též mnohé části Asie jsou pro nás ještě
terrae incognitae, a též v Australii a Jižní Americe
je dosti neprozkoumaných krajin. V některých z nich
budou jistě veliká ložiska rud, z nichž těžiti patří
budoucnosti. Ještě několik čísel o evropském
obchodu s mědí. Za posledních deset měsíců dove-
zeno bylo do Velké Britanie v dlouhých tunách:
spojený stát
Afrika
Asie
Austrálie
jižní Amerika
Velká Británie
Lido
21
article
mědi:
v rudách . . . . . 80.026
v lechách . . . . „ 62.25
60.083
ral. mědi . . . ..
Celkem . . .: 99.215
94.493.
Vyvezeno . . . . . 18.793 54.979
Ze Spoj. států dovezeno 5375 tun lechu a 21.540 tun
raf. mědi, ze Španěl dovezeno bylo 17.245 tun lechu,
z Chile 3872 tun lechu a 8675 tun mědi, konečně
z Australie 8658 tun mědi.
Vk.
Bilance Jaderské banky.
Z Teřstu, 17. února. (K.k.) Ve včerejší schůzi
správní rady Jaderské banky byla předložena
prvá bilance od té doby, kdy podnik zahájil svou
činnost, a to za rok 1906. Čistý zisk obnáší 97.166k
to jest 9.7% vložených kapitálů. Správní rada vy-
slechla předloženou bilanci a usnesla se navrhnoutí
valné hromadě, která se sejde 10. března, aby zči-
stého zisku přikázalo se řádnému reservnímu fondu
ve smyslu stanov 4858 K t. j. 5%, aby se vyplatila
5% dividenda v úhrnném obnosu 50.000 K, a aby
se přikázalo řádnému reservnímu fondu dalších
15.142 K, tak že by tento vzrosil na 20.000 K, dále
aby se přikázalo reservnímu fondu pro ztráty 10. 000
korun a pensijnímu fondu 2000 K a aby se přeneslo
10.089 K na nový účet.
Španěl
Teřst
Chile
Austrálie
jaderský banka
22
article
Cukr.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 18. února. ( 10 h. 45 m.)
Obchod se surovinou klidný. Pohotové
franko Ústí 20.30, na říjen-prosinee
korun 20.40 peníze. Rafináda K 67. 00
z továrny.
První číslice peníze a druhá zbožl.
Z Hamburku, 18. února. V 10 h. dop.
(Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Smýšlení klidné.
Na únor 1785 až 17.95, na březen
17.85 až 17.95, na duben 17.95 a
18.00, na květen 18 15 až 18.15, na
červen 18.20 až 18.25, na červenee
18.30 až 18.35, na srpen 18.45 a
18.45, na září 18.40 až 18.45, na ří-
jen 18 30 až 18.35, na listopad 18 00
až 18.05, na prosinec 18.05 až 18 10.
na leden 18 15 až 18.20. — Počasí
krásné.
Vídeňská bursa.
M. Z Vídně, 18. února. (Ranní burs a.)
Znamenaly: marky 117 57, 20franky 19.11
květn. renta 99.05, únorová renta 100 20, rak
korun. renta 99.05, červencová renta 99 05
řijnová renta 10020, rak. zlatá renta 117. 20.
uherská zlatá renta 113.95, uher. korun. ren
95 45, kred. 686.—, uher. kreditky 835.—
anglobanka 317 50, unionka 591.—, vídeň.
spolek bankovní 571 25, läinderbanka 469 —
stát. dr. 688 25, jižní dráha 165.—, zbrojovka
—.—, polabská —.—, tabák —.—, alpinky
624.50, rým. muráňské 575.—, pražské žele-
zářské —.—, turecké losy 175 50, paropla-
vební —.—, mostecké —.—, ruská renta
—.—. Smýšlení klidné.
Petrohradská bursa, 16. února. (Zpráva živnosten-
ské banky.) 4% unifikovaná renta 73.12, 41/2% ruská
renta z roku 1905 92.—, ruské losy z r. 1864 347. —
ruské losy z r. 1866 277.—, ruská banka 372.—
mezinárodní banka 412.—, brjanské železo 111 50
nikopolské železo 60.—, Hartmann 312.—, Malcev
393.—
doktor
Hartmann
Malcev
Praha
Hamburk
Vídeň
28
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pondělí 18. února.
Hubička.
Opera o dvou dějstvích. Složil Bedřich Smetana
S textem od Elišky Krásnohorské dle povídky Karol.
Světlé. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér RR. Polák.
OSOBY: Otec Patoucký, Jiří Huml. Vendulka, jeho
dcera, Růž. Maturová. Lukáš, mladý vdovec, Otakar
Mařák. Tomeš, jeho švakr, František Šír. Marlinka,
stará teta Vendulčina, Marie Klánová. Matouš.
starý pašíř, Emil Pollert. Barča, Anče, služky
u Palouckých, Kamila Ungrova, Marie Křečkova.
Strážník Adolf Krössing.
Sousedé a sousedky, děvěata, hudebníci, pašíři. Děj
na vsi v horách Ještědských. V I. jednání v sedničce
u Palouckých, v II. jednání v lese u hranic a u cha-
loupky Martinčiny.
Po prvním dějství přestávka.
Konec před 1/210. hod
Začátek o 7. hod.
V úterý 19. února.
Král
Hubička
Smetan
Krásnohorská
Karol
Kovařovic
Polák
Huml
Růža
Maturová
Lukáš
Mařák
Tomeš
Šír
Vendulčin
Klánová
Matouš
Pollert
Anča
Paloucký
Ungrův
Křečkův
Krössing
Martinčin
Praha
národní divadlo
Marlinka
30
article
Nové lidové divadlo v Praze VIII. “vubn
Nové lidové divadlo v Praze VIII. “vubn
Ředitelka Mary Kučerová-Groszova.
Začátek o půl 8. hod.
V pondělí 18. února.
Představení organ, sociálně dem. Praba-VIII.
Vystoupení ředitelky pí. M. Kučerové-Groszovy.
Holka s čertem v těle.
Fraška o 4 jednáních. Dle francouzského od Durna
Hudbu složi! G. Hellmann.
Maro Kučerová
Groszův
M Kučera
Fraško
G Hellmann
Praba
Nová lidový divadlo v Praga
32
article
Kateřiny
Kateřiny
Zemřela v sobotu dne 16. února v 68. roce svého, s příkladnou lá-
skou blahu rodiny vénovaného života.
Pohřeb drahé zesnulé koná se ve středu dne 20. února ve 2 hodiny
odpoledne z domu smutku na hřbitov semilský.
V SEMILECH, dne 18. února 1907.
Kateřina
Semily
35
article
V zahradě l. pražakého měšt. pivovaru.
V pondělí 18. února.
Začátek o 3/48. hod.
108. hra organisace národně sociální v Praze—VII.
Po třetí: Jeji nebožtík.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. Napsal Aug. Neidhart.
Hudbu složil R. Fronz. Přeložil J. Rudloff. Režisér
B. Kovář. Dirigent E. Starý-
Aréna na Smíchově (bliže Pakaokeh
V ponděl! 18. února.
Začátek o 1/28. hod.
154. představení organisace strany soc. demokratické.
V studni.
Komická opera o 1 jedn. Slova napsal K. Sabina.
Hudbu složi! Vilém Blodek. Režisér Jan Kubik.
Žádný muž a tolik děvčat.
Komická opereta o 1 jedn. Zpracoval Jindř. Böhm.
Hudba od Fr. Suppé. Režisér Alois Charvát.
Denní prodej lstků u knihkupce pana Urbanka
v Praze, vedle Národního divadla, a v trafice proli
zimnímu divadlu na Smíchově.
3547
Fraško
Aug
Neidhart
R Fronz
J Rudloff
E Stará
Blodek
Kubik
Jindřichův
Böhm
Suppé
Charvát
Urbanka
Praha
Smíchov
Francie
strana sociální
národní divadlo
36
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V pondělI 18. února.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch Marie Švestkové. — Jako hosté vystoupí
sleč. M. Turečkova a sleč. Ml. Lokayova.
Nevěsta z Amsterodamu.
Obraz ze života o 3 jedn. s dohrou. Napsal Ant.
Anno. Zčeštil K. Lier. Režisér Karel Lier.
Denní předprodej lístků u kni nkupce p. F. Urbánka
v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na
Smichově.
Švestka
M Turečkův
Anna
K Lier
Lier
F Urbánek
Smíchov
Amsterodam
Praha
Švandův divadlo
44
article
jež jevila se i při této rozmluvě, protivila se mi
tak, že bych nebyl býval ani schopen s tímto
člověkem dále jednat . . . . .“. pravil Beleredi.
Státoprávní studie „Hrabě Richard Bel-
oredi““ jest v 1. čisle sedmého ročníku Kro-
niky. Právě vyšlo! V témž čísle úvaha
„Před volbamil. Ruské liaty od Jon.
Sokola, „Historický kalendáří“ Be-
seda od Úkoukala atd. atd.
Beleredi
Richard Bela
Jon
Sokol
45
article
Kronika.
Kronika.
Měsíční revue. Redaktor Karel Stan.
Sokol. Ročné 2 K, s posíláním čísel
poštou 2 K 32 h. Ročně přes 1100
stran. Pozoruhodná láce, pozoruhudný
obsah. Žádejte čísla na ukázku. Roz-
šiřujte, předplácejte! V příloze utě-
šený román Tilherův s rozkoš-
nými illustracemi.
Karel Stan
Sokol
Tilherův
Ročný 2 K