ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bac7c160-75c6-11dc-adcf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 33, person 29, work 1, org 2
1 masthead
Ročník XXVI.
2 masthead
V Praze, v pondělí 18. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 49.
4 article
Ka ranní a odpol. listy přodplkcí vea vrraze v adninien ně rste na rek reta v drojí donákl
5 article
k alnre ia
6 article
na něv slanks rošton n něsle . . . rj lni
7 article Posl. dr. Karel Kramář o politické situaci.
Posl. dr. Karel Kramář o politické situaci. Politický klub svobodomy slný pro Něm. Brod a okoli svolal na vče rejšek odpoledne do německo-brodské sokolovny veřejnou schůzi voličskou a pozval nan předsedu klubu svobodomyslných poslanců n radě říšské, pana dra. Karla Kramáře, b promluvil o politické situ a ci. Schůzi velice hojně navštivenou, na kterou dostavili se stoupenci všech politických stran. zejména také sociální demokraté, posl. starosta města pan dr. Šubrt, pan Bečvář z Hum polce, starosta polenský pan Volenec a jiní. zahájil o 3. hodině odpolední starosta klubu p. dr. Halík řka, že svolána jest v době velice významné, kdy octli jsme se před novými vol- bami do rady říšské a bezprostředně před za- hájením zemského sněmu. V dnešní schůzi — pokračuje — vidíme mezník nové doby a stal se poprvé, že vrstvy, které dosud byly vždy hosty na schůzích našich, poprvé jsou přítomny jako voličové, jako plnoprávní a svéprávní občané.
Posl doktor Kramář Šubrt Bečvář Volenec Halík Německo . Brod Huma
8 article
Jako občan a příslušník strany, která o stvoření nového volebního řádu se nejvíce přičinila a má o něj největší zásluhu, která byla proto chválena a zároveň kaceřována, po- kládám za svou povinnost prohlásiti, že s ra- dosti vítám ty, kteří přicházejí mezi nás jako rovnoprávní voličové, kteří bývali vydéděnými mezi námi. Považovali jsme za potřebné, abychom po- jednali o politické situaci a jaké kroky máme učiniti do budoucnosti, a povolali jsme za řeč- níka p. dra. Kramá ře, dosavadního zástupc svého na radě rísské, poněvadž právě a jeho osobou se pojí velkou měrou zásluha o skoneo- vání volební opravy a poněvadž jeho vzácné osoby bývá vzpomináno při otázce koncen- trace stran. Posl. dr. Karel Kramář praví, že p. dr. Halik správně vysuhl význam nynější situace. Co s v nynější době připravuje, je jedním z nejdůle- žitějších mezníků v rozvoji celé naší národn politiky a na tom, jakým způsobem český náro dovede vyplniti úkoly, které na něj vložila nova volební reforma, závisí veškerý rozvojí naší české politiky.
Posl doktor Kramář Halik
9 article
Slršeli jste v poslední době slovo, které bylo velmi trapné — a myslím, že bylo tak trapné, jako bylo nespravedlivé — totiž, že naše strana není nie jiného, nežli hrstkou zubožených invalido. Ten, kdo. to řekl nebo napsal, zaujímá tak význačné místo v naší strané a našem klubu, že jest potřeba, abych se jako předseda klubu o tě věci zmínil. Musím rici, že já nemám dokonce ten dojem že bychom sli z řlšské rady jako hrstka zubo- žených invalidů, naopak s hrdým sebovědomím, tak jako jsme šlí z říšské rady, půjdeme nyn do řišskýeh roleb. Nálada v českém lidu a některých vrstvách jest snad taková, že jsou okresy, kde jsme byl voleni a kde nyní voleni budou jiní, poněvadž, jak víte velmi dobře, stačí k tomu říci v no- kterých okresich, že ten neb onen je agrárnik a že bude zvolen. Ale myslím, že kdo zváží zásluhy naší strany, uzná, že se o ní nemá mluviti tak, jak se o ní mluvilo, nebot mýšlim. že vykonala vice, než se soud. Znamenáme tri fase v rozvojí politiky nas strany. Přišti jsme do Vidně neprilis vitáni řeklo se, že jsme prazvláštní společhost a ve- znám našeho národa poklesl ve Vídni tak, z většina říšské rady měla za možně, aby činila politiku přimo proti nám. Naší povinností bylo. abychom národu získali politiko, ktěrá mu při- sluší podle jeho počeinosti a významu, abvchom dokázalí, ze se v Rakousku bez českého národa a proti českému národu vládnouti nedá. Výsled- kem toho pak bylo, co učinil Badeni a že z něho docilili jsme úplného vítězství. Jazyková nařízení byla tím uznáním, že s českým náro- dem musí se ve Vídni mluviti jínak a že musl se mu dáti to, co jost podmínkou rozvoje kaž- dého národa, rovnoprávnost v úřadech
Baden Vídeň Rakousko
10 article RODNi
RODNi To vzbudilo největší odpor Němců a nej- větší rozmach německo nacionální slly, jakou jsme kdy v Rakousku měli. Víte, že tenkráte německo-nacionální my- šlenka zachvátila nejen staré německo-nacionáln vrstvy, ale i katolické centrum, které na začátku boje mělo odvahu státi s námi, že se pak úpln poddalo proudu nace německé a že se od doby bálo hlasovati s námi, tak žo přostal možnost ve vývoji politických věci počíl s atonomistickou většinou. V tom momentu začala třetí fáse naší po- litiky, doba boje, který vylíčil jsem v »Národ- ních Listech«, a mluvil jsem také o chován naší šlechty. Bylo mi také odpověděno popírá- ním především toho, co jsem řekl. Jest to jen nedostatečná informace barona Parishe, který o tom mluvil. Nejsem zvyklý tvrditi něco, co není pravda. Bylo také řečeno, že naše šlechta to byla, která nám radila, abychom nedělali obstrukci a ž nechtěla, abychom nedělali politiku ryc anebo nic. Dnes můžeme o tom mluviti, ponévadž cel rozvoj je znám a dnes můžeme změřiti pro- spěchy a škody, které jsme z této politiky měli. A tu mohu říci s klidným svědomím, že ben obstrukce, kterou jsme na říšské radě dělali byli bychom ztratili všechno, čeho jsme dříve činností svou pro národ dobyli. Kdybychom ne- byli dokázali, že jsme v obstrukci stejně silni jako Němci, bylo by se stalo dogmatem, že v Rakousku bez Němců a proti Némcům ne- může se státi nic, ale proti Čechům že je vše dovoleno.
Němec Parish Čecho Rakousko
11 article
Šlechta nemohla se obstrukce zúčastniti. poněvadž zvolena byla na základě privilegova- ného volebního řádu, čímž byla do jisté mlry z aktivní politiky vyloučena; ale v tom vidlm velký prospéch nového volebního řádu, že pr budoucnost všech 108 hlasů občanské stran z Čech, Moravy a Slezska bude sehopno k ždého odporu a že mezi poslanci nebude - koho, aby se mohl vymknouti z povinnosti, brániti se do krajnosti Myslím, že, ač stálo to velké oběti, doká- zali jsme, že přes velký rozmach němectví jsme svou kořist uhájili a dokážali, že bez nás proti nám není možna žádná vláda. Symplomem této politiky byl pád Körbrův.
Čechy Morava Slezsko
12 article
Ačkoli se nám nepodařilo dobyti úpln rovnoprávnosti jazykové, tož dokázali jsme,z prolomena byla na vždy zásada, že v zemich našich není možno, aby ve vnitřním úřadován bylo úřadováno tuké česky. Poněvadž dva roky se česky úřadovalo a státní správa se tím ne- zhorsila, napak zlepšila, jest nyní znovudobyt české úřadní řeči jen otázkou času a nikol otázkou, o jejíž principiální rozhodnutí musile by se zaraziti Pro moravskou universitu měli jsme v rlš- ské radě jen stěží většinu; podle budoucíh volebního řádu máme pro ni aspoň většinu za- bezpečenu a máme také většinu v moravském sněmu pro ni, a to jest výsledkem naší politiky. A také před samým ukončením říšské rads podařilo se nám, co by se bylo zdálo je smělým snem, to jest, že jsme celé ústroj Rakouska postavili zvláště svým přičiněním — neboť my to byli, kteři jsme návrh ten podal a ktoří jsme pro něj největších obětí přinesli — na docela nové místo, že ze starého státu privilegovaného nyní možno vytvořiti mo dern demokratický stát a kdyby se bylo ještě pře půl rokem mně to bylo řeklo, byl bych odpo- věděl, že nemám to za možné. Ale tu ukázalo se, co jest to, když demokratická myšlenk jest nesena velkou seriosní stranou.
Rakousko
13 article
Mly ze všeobecného hlasovacího práva nikdy jsme nedělali agitační heslo, nýbrž máme odvahu říci, že v tom okamžíku, když se na ná žádalo, bylo by to jen plané mluvení, poněvadž nebyla pro to ani půda ani nálada. Ale když jsme věděli, že poměry v Uhrách, zejména pak v Rusku přivoděna byla situace, že se mu- silo něco státi, že jest nálada pro něco nového, bez velkých rozpaků chopili jsme se myšlenk všeobecného rovného práva, zanesli ji do veřej- ného života, byli jsme jejlmi nositeli a my jsme zvítězili. Kdo by mínil, že jest možno proti odporu Němců dobýti celou spravedlnost rázem, není politikem, nýbrž prostým snilkem. Ve všeobecném hlasovacím právu jsou t volké prospěchy pro český národ a my jím máme ve Vídni tak pevně postavení, že bude hříchem, jestli národ neukáže se ho hodným nedovede-li si dobytých vymožeností zdatnými pracovniky využiti plně ke svému prospěchu. (Veborněi) Bude nás na říšské radě 108 a jsem pře- svědčen, že i sociálné demokratičtí poslanci. kteří budou zvoleni, nikdy nebudou hlasovat proti spravedlivým požadavkům českého národa.
Uhry Rusko Vídeň Veborněe
14 article
Tak daleko, bohudíky, jsme, že ani sociální demokracie v našem národě nemůže dnes ji koketovati s vídeňským. vedením a nemůže se dáti zavésti na jisté cesty, které — upřímně řečeno — nikoho tak nebolely, jak právě nás, a sice proto, že jsme již prvním návrhem na všeobecné hlasovací právo v V. kurii dokázali, že nám nikdy nešlo o to, abychom vylučovali sociální demokraty z národa, naopak, že jsme vždy chtěli, aby v národních věcech, kde se- jedná o spravedlnost nejnižším z českého ná- roda, stáli vždy v jednom šiku, abychom mo- hutnou a jednolnou vůli českého národa dovedl uhájiti to, co jest naším nejvyšším právem: kulturní jazyk ve školách a úřadech. (Hlas Vídeňský mandát!) Proto jsem přesvědčen, že 108 hlasů českých poslanců bude vždy pro spravedlivě české požadavky. (Výborněl Byl-li strach, že 60 českých poslanců ob- strukci nevadrži, zakročí-li se energicky proti ním, nemusí se se 108 hlasy báti ničeho. Ne- jsem pro obstrukci, nýbrž pro positivní práci jsem pro obstrukci jenom, kdež se šlapou nase práva. Ale tak už situace v říšské radě je, ž se respektují jenom strany, kterých se bojí které mají tolik sily, aby všechno zmařily. Ta- ková je situace, že když máme 108 poslanců, dává nám to tolik důvěry, že se ničeho nemu- síme báti. (Výborně ) Treba by většina na říšské radě byla jen dvouhlasová, přece bude slovanská a bajka německém Rakousku je pryč a nemůže se o n více mluviti.
Rakousko
15 article
Nebudeme miti sice žádné organišovane většiny slovanské v říšskě radě a kdyby se st l i nejhorší, že někteří Rusíni mohou se spojit s Němci, přece zůstanou Rusiny a Slovany nebude se počítali, jaká bude politická kombi nace, nýbrž že tu bude čistě slovanská většína A kdo nedocení význam této okolnosti, ten p mém soudu prodětal snálo v politickém život aneho nechce videt. Avšak udělali jsme ještě něco, co odpovídá staletému vývoji národa a tradicím naší politiky od Karla Havlička Borovského, toliž, že říšsk rada bude se skládati z poslanců celého lidu. že nebude v ni žádných přivilegovaných,ž bude roveň jeden druhému a doufám, že náro- dové budou míti v ruce dělati politiku této říše. že budou rozumnější a nepřivodí to tak daleko. jako privilegovaní, kteří dosud domino vali. Jestliže oni pokládají za hlavní účel státo povoleni rozpočtu a vojáků, pak musím říci,ž by smutně to dopadalo se státem, který by ne- mohl toho dosáhnouti jinak, nežli kdyby měl privilegované poslance. Úkolem státu je, vésti politiku tak, aby ná- rody byly s ní spokojeny a národové povolí mu pak také, co potřebuje k své sile a moci. Jestli chce Rakousko býti takové, pak musí politik jeho býti jiná, nová, politika důvěry a spravedl- nosti k národům, aby tito mohli miti opět dů- věru ke státu a povoliti mu, co potřebuje k svému životu. Tak tedy se mají věci. Nebudu mluviti, co naše strana získala v ohledu kultur- ním a hospodářském. Ale když z Moravy ozývaj se hlasy, že jdeme z ríšské rady jako invalidi musím říci, že neznám větší nespravedlnost Především ve starém řádu neměli poslanci z M - ravy ani většiny, aby mohli voliti své delegál do delegaci a odkázáni byli na milosť středu kdežto nyní máme v delegacích 30 českých a1 německých delegátů.
Němec Rusin Karel Havliček Borovski Rakousko Morava Slovan
16 article
Co jsme vždy hlásali, že není větší nespra- vedlnosti, nežli že tříčtvrtinová většína markrab- ství representována je na říšské radě menšinou a nedostanou-li se tam všichni poslanci, kteři by mu patřili podle počtu obyvatelstva, tož přece dnes zastupitelstvo Moravy jest z velké části če- ské. A ať se mluvi o moravském paktu smlru jakkoli, jest jisto, že dnes více o Moravu strachu míti nomusímo. Třeba většina moravského sněmu nebyla úplně v našich rukách, přece se v něm většina najde a co je hlavní, máme většínu v zemském výboru a kdo ví, co je zemská vláda na Moravě, dovede věc tu doceniti. Dovolujísi tvrditi, že kdyby nebylo rozmachu našeho ve Vídni pro všeobecné hlasovací právo, nebyli by- chom se na Moravě dočkali toho, co máme. Co se týče školství, podívejte se na tech- niku v Brně, na opavské gymnasium v Opatk, na samostatný učitelský ústav slezský, kti mám za jeden z nejdůležitějších ústavů.
Morava Vídeň Brno Opatk
17 article
A co jsme učinili v hospodářských ve cech? Co dosud se zdálo každému z nás (a možným, podařilo se nám sestátněním Sevsia dráhy a jsem přesvědčen, že myšlénka posprál- nění drah učinila takový velký krok, že za Žné dlouho postátněna bude také dráha severo- západní. Dovolte, bych vzpomenul také regulace řek, která bude tak velkou hospodárskou vymo- žeností; o české technice a novém zemědělském učení v Čechách nebudu ani mluviti Nemáme tedy nejmenší příčiny, abychom byli se svou činností nespokojeni. Nechodíme s bubnem na trh, abychom si dělali reklamu prohlašovali se za spasitele národa. K tomu ne- máme příčiny; spoléháme zvláště na svou bu- doucnost, ale také spoléháme na klidné a dobre své přesvědčení, že historie nám spravedlíiv uzná, že vykonali jsme velice mnoho pro n rod, tak mnoho, že nikdo nedovede to oceniti, že jsme to nejen nevydobyli v dojhách normálních, ale v dobách nejtěžštch, v neývě- ším rozmachu Němců proti českému nájtiuo který byl tak velký, že nikdo o tom nenizo an potuchy. Také druhá rada, která se nám dává, ž pro český národ není jiné politiky, nežli roz- hodná oposice, zdá se mi býti nespravodlivou. Nepopírám, že pro noviny je stálá oposice velme příjemnou věcí, ale politik musí dělati kompro misy, musí odměřovati, zdali ústupky stojí z to, co se dostalo za ně pro národ a jeho ho- spodářské a kulturní zájme.
Němec Čechy
18 article
Myslím, že dnes v Čechách je nálada t- ková, že bylo by chybou, abychom stále zůstal ve staré dvojaké politice dosavadní, kterou jsm bylí nuceni dosud provozovati. Miiivil jšem o tom již zde v Něm. Brodě a bylo mi tenžráte potá- šením, že shromáždění ocenilo to, co jsem řekl. Vidím v principiální oposici, v tak zv. bo- ření řišské rady, velkou neupřímnost k sob i k svým voličům a škodu pro národ, neupřím- nost k sobě a voličům proto, neboť každý, kdo tuto principiálni oposici a boření říšské, rad hájí, velmi dobře vI, že se to provésti neda. Dl mé zkušenosti bylo by to klamáním scbo sama, kdyby se myslilo, že nenašla by se cestá a pro- středky proti tomu, že by taková naše o bstrukce zásadní a násilná byla prostě zlomena. K tomu by se našla v říšské radě většina vždveky, Neklamme se: my musíme od státu mnoh chtíti, jako cbtějí ostatní všichni národové mámo své hospodářské a kulturní potřeby a mu- síme na ně od státu žádati nikoli jako nějakou milost, nýbrž jako své právo, poněvadž tak du- kladně platíme na potřeby státu. Jest tedy po- třeba, abychom od státu něco dostali a bylo by to hříchem, abychom se na to dívali, jak druz jsou bohatě obdarováni a my nedostávali ni- Kdybychom rázem dovedli změniti centrální system, byl bych pro takovou politiku, ale když vidim, že to není možné, musím říci, že takové politice nerozumím Jest to populární, stále hřímati řečí a - kati voličům, já byl tak kurážným a tak jsem bouřil proti vládě, ale po mém soudu jest jiná eesta, abychom dosáhli toho, co český náro potřebuje. Když se nám centralismus nepodařil zmoci rázem a silou, musíme na něj jinal čeho.
Vidím Čechy Německo . Brod
19 article
V drobném prodeli nlalo o tě . . . pa sh ve nlisltách na venkově punlečl. . . . . . . . ah Inserásy plati se ho tově napřel Předplacení a inserty přijíná sdnint strace v Marianské ulici ' a. a Tn nahárejí se taž reškl tskirna a bzpadica ,Národnich Lista- Rakopisy se ssvraesjí.
Národnich List
20 article
musímo se do tohoto centralismu posaditi, mu- síme jej svým češstvím oslabiti a musíme z něho dostati všechno, nač máme kulturní a hospo- dářské právo. To je po měm soudu politika roz- uřhds, která nás dovede k tomu, co jest nutno, abychiom hošpodářsky a kulturně sesílili tak. abychom se pro budoucnost nemusili báti, abv- chom byli tak silni, že bychom Rakousko do- stali konečně pod novou politiku, jaká odpovídá jdešlům českého národa. Jeť strana silná, která má skutečně pol- tickou moc, neboť pak může v tomto směru vydatně pracovati, poněvadž její hlas více se slyší a váží, nežli když je ve věčné principiální oposici. Neznamená to ovšem, že bychom se vzdali svého státoprávního stanoviska, nýbrž naopak myslim, že jest naší povinností docela otevřene nuhoru i dolů říci, ať jest naše aktivní politik ha říšské radě taková nebo jinaká, ať jsme proti vládě, nebo ji podporujeme, že tím jsme se nevzdali odporu proti centralismu a že jsme vzdvcky zůstali věrni svému státoprávnímu pře- svědčení, že tato politika není uznáním centra- lismu, nýbrž že je to cesta, kterou považujema za prospěšnější, abychom centralismus povalik a pak se obrátili k politice přiznivější a spra- vedlivější k naším právům národním a politickým, abychom si získávali v tomto státě moci.
Rakousko
21 article
A tu musím mluviti docela otevřeně upřímně; Miti ministry uznává se za věe dobrou pro český národ; já aspoň neslyšel dosud, že by se nějak na ně nařikalo. Naopak ale, mi ministry a hlasovati proti vládě, to jest dvoja- kost posice, kterou žádná politika nevydrží.A musím říci: situnce, ve které jsme a moc, kte- rou máme následkem nového volebního řádu, dovoluje nám, abychom ničeho se nebália umožňuje nám, bychom přestali s dvojakou po- litikou a dělali politiku otevřenou a jasnou nahorne dolů, měli odvahu říci: když vláda bude spra- vedliva k českému národu, že jsme hotovi ji podporovati a když nebude, že jsme dosti silni, abychom ukázali, že zde v Rakousku se prot nám vice vládnouti nedá. (Výborně l Nie není pro naší politickou posici horší- ho, nežli když jsme rozštěpeni na různé strá- ničky, když dělá jeden něco jiného nežli druhý a když, jak často se stává, má radost z neúspéchu druhého. Moc a sllu dodá nám jedině semknut se ve velkou falanx, v jediný klub a budeme- dělati politiku ať proti vládě či pro vládu, opo- sici nebo obstrukci, ač obstrukce je prostřed- kem pouze pro situnci okamžitou, ale délati to. eo jest nutno, totiž aby všichni poslanci dělali jednotnou politiku. (Vybornět) Tuk věci stojt.
Rakousko
22 article
Myslím, že bůde těžký problém budouce české politiky. Jedním z nich jest otázka uhet- ská a kdybýchom byli škodolibými, mohli by- chom říci, že páni ve Vídni nesou ovoce toho, co jednou učínili hlavně a jedině proti českému národu. Takový hřích, kteréhio se na nás do- pustili v roce 1867, se těžce mstí. Ale taková útěcha platí velmi málo a my musíme uherský problém posuzovati mnohem vážněji. Vídeň prohirála proti Madarům tak dů- sledně, že to, co si dovede ještě hájiti, není pro náš národ nikterak nebezpečno, naopak jest v tom mnoho, co je také zivotním zájmem če- ského národa. Nebál jsem se říci zcela ole- vřeně, nčkoli to bylo v některých kruzích ne- sympatické, že nejsme pro úplné rozdělení říše a sice proto, poněvadž myslime na budoucnioa a poněvadž nechci, aby časký národ byle oba politiky, která by mohla být ve svých důsle- cích pro něj dosti osudnou. Naprosté hospodářské oddělení naší pol- vice říše od Uher znamená, že talo polovice tíše nutně by byla vystavena vlivu velké strak- ční slly Némecka a že by ve své hospodársk slabosti a těžkém bojí proti Uhrám hledalk oporu; a tu vite, že neschází u nás moených faktorů, kteři hledají tuto posilu v tom, aby- chom se vrhli v náruč Německa. Ačkoli důvěřuji v sílu českého národa, ž bychom se i pak udrželi, tož bylo by přecs zbrtečno, aby takovou zkoušku na sebe vzal. Ze Němci to vedou k lakové rozluce, jest přiro-
Madar Němec Vídeň Uhry Německo
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jak pomoci malým pivovarům? Tato ze všad se zájmem sledovaná otázka hospodářská, jejíž význam cítí i chápe každý kdo jenom trochu žíje s duchem i hmoto české domoviny, jest bez odporu akutní. Ne- padla sice dvanáctá hodina záníku existence malých pivovarů a jsem přesvědčen, že hodina ta přejde, aniž by zániku odbila hodinou po- slední, ale bez práce a bez obrany by se tomu tak dojista stalo. Čísla nefalšované statistiky posledních čtyřiceti let nás nenechávají o tom v pochybách, ale jsou také nejpronikavějším budičkem k časné práci. Vizme úpadek počet- nosti českých pivovarů v cifrách: R. 1860 žilo 1040 pivovarů z výroby 2,654 850 hl., r. 187 jen 968 z výroby 3,788.640 hl., a r. 190 dokonce již jen 598 z výroby 4násobné, jak byla r. 1860, tedy z 9,041.230 hl. (!) Kdo, jak praveno, zná třeba povrchně náš život hospodařský, nenamltne slůvko proti ohromné důležitosti pivovarů pro nás národní majetek, ale kdo zná život ten podrobně a jme- novité na venku, ten uzná, že menší živnosten- ský pivovar jest často jediným ohniskem obchodní směny průmyslového života v obei neho městě a co to pro život venkovský zna- mená, netřeba čtenáři s křidou v ruce vysvětle- vat, zvláště dnes, kdy spěje všecko všude ve vírnou náruč obchodu, živnosti a průmyslu .. A kdo by si přál snad seznat z blízka místní význam pivovaru, nechať navštiví na př.
24 article
Klatovy, Německý Brod, Nový Bydžov, Chocen atd., tam nejlépe sezná, čím jsou místní pivo- vary městům, kde mimo ně není jiného většíh střediska výrobního. A přece početnost jejich mizí, toť nepo píratelno. Postupuje to sice od těch nejmenších. ale břeh záplavy neřídí se dle cifry dvou- neb třitisicové roční výroby, ale dle relativního čísl výrobní přesil.y Dnes jsou to pivovary se 200 až 3000 hl. a za málo let budou jimi s 5000 až 7000 hl. a později budou už menšími, mizl cími i ty, které počitáme dnes mezi t. zv. pivo- vary střední. Úbytek českých domácích pivovárků a pivo- varů byl mnohdy zcela bezdůvodný. Až bolestn jest seznati často povrchní příčíny jich zániku. Nedbalost, povrohnost, neporozumění vlastní prospěchům a leckde i osobní škorpivost lid po nichž není ani v mlstní matrice pamnátky. A jak by si dnes cenili živouci pozůstalí dřívěj stho majetku! Důkazem toho jsou pivovary, které se zavčas vzehopily, na výši doby se udrževše. Skolit živoucí strom nelze tak snadno, jako setlelý peň, ale udržet starou sazenici při plodu je snazší, nežli ze stromku vypěstovat náhile strom plodný. Malé pivovary byly zallačeny velkovýrobou. Tak tvrdí se všeobeené a přece zas tomu nen zeela tak. Pouze to jest fuktem, že měly mno- hem těžsí postavení oproti dřívějšku. Byl by t divný pořádek na světě, kdyby kdokoli sta ral musil ihned ustoupit mladšimu, byť silnějšímu a podnikavějšímu. I tu se musí podstoupit zápas a toprve průběhem téhož se ukáže, zda toto mládí má také onu rozvahu a má-li ji, dost často se stává, že pak i ten starší za boje se lecčemus naučí, čím svého mladšího, prudkého soka podceňoval a přiučiv se od něho, povali anebo aspoň sám se dočasně ubránl.
Klatovy německý Brod Nová Bydžov
25 article
A to jest důložitá okolnost, která píše mocně k dobru malých — ale zdravých pivovarů všude tam, kde tyto malé pivovárky a často s velmi malou výrobou roční se odstranit ne- daly a pustili se do novodobého zápasu, ori- stují až do dnes. V tomto zápase ukázalo se, jak téžces na živnostenských pivovarech prohřošilo zákono- dárstvi z let šedesátých, napořád chráníc nedb- mezenou svobodou živnostenskou a ukvapenou podporou podniky tovární. A když zase v letec osmdesátých nastalo vystřízlivění a zákon ochra- nou živností měl vůli hříchy z let. šedesářých napravit — byla to jediná živnost pivovarská. která se o nic nehlásila, tak jako by byla s svým osudem spokojena. Tehdá si nebyla vě- domá svých potřeb, ana nenvážila, že její veliký bratr, pivovar tovární, jest vlastně jejím nepří- mým konkurentem. A proto tážeme so: »Jak pomoci malým pivovarům?« odpovězme otevřeně. Nijak, nebo tyto pivovary sami sobě musí pomoci a to přede- věím náliežitou živnostenskou o ch ra- nou zákonnou, využitím zákonů živnosten- skou organisaci podporujících, která pak dojist s výsledkem se zasadí o slevy na dani, ochrany námezdné, úlevy obchodní atd. Zde je prvn pramen obrození, z něhož za jedno deseti- letí posilí se pivovary dnešní, i ty, ještě, které později z malých zbytků dřivějších znova po vslanou. Ale právě tyto pivovary ješté pře rokem, při návrzích na opravu živnostenského řádu, se zase o své ani neucházely, ačkoliv měly s daleko větším právem reklamovati pro sebe to. čeho vláda štědte nabízela jiným, to jest ochranu živností malých a to ať jakýchkoli.
26 article
Dnes s nepopíratelným úspěchem jdou st- vovské organisace řemesel, živností a obchiod v před a výsledky této organisace jsou často z několik let obdivuhodné. Do posledního účastník se stlučují, hromadným kapilálem se zakládajíce a vlastní, mnohde nádherné domy stavíce, jenom pivovarství dosud nemá ničeho. Sama sesterská organisace společenstev hostinských by měla bti 600 pivovarům českým, po živnostensku vede ným, nejlepší pobídkou a povzbuzením. Pouz jeden jediný světlý bod živnostenského sdružení pivovarského září do budouena nadějí a to jes staleté, úctyhodné a obětavé s poleče nst v pražských sládků, jež, doufejme, chopi se té obrozující práce pro pivovary české tak dů- ležité a naší vlasti v hospodářském ohledu tk prospěšné a spojí nás jako rozmetané pruty v mohutný svaz celkový. Často se uvádí, že prý malý a menší pivo- var nestačí varem a kvalitou piva, velkému. Snad varem, ale již naprosto nikoli kvalitou. Ba mnohd v obou případech jest tomu naopak. Zvýšený var ještě neznamená — zvýšenou výnosnost a kvalita piva často značně trpi, musi-li pivovar o překo pivo nabízet a třeba i za cenu výrobní, pak s sládek stává příliš obchodníkem a to jde vždy na úkor kvality piva. A tomu pravidelně u malých, domácích pivovarů nebývalo a věhlasná piva pražských pivovarů tomu jsou pádným důkazem, nehledě ksté okolnosti, že i piva, plzeňské, třeboňské, smíchovské založíla svojí pověst právě při ma- lých svých počáteích, dobrou kvalitou opatřená. A což dnešní malé pivovary pražské ? Nejsou-liž naše pivovary obrněny pivy přímo znamenité kvality? Nejsou-liž dnes legie pijáků přísahajíeí na Černý pivovar, Fleka, Tomáše a nejsou-liž dnes výhradní pijáci a návštěvníci Rozvařílů
Tomáš sdružený pivovarský
27 article
Bucků, Bachorů, Labutě, Šenfloko, Palmo, Ka- rabinských atd., kteří by za nic se nepřiklonil kunáhledu, že jiné pivo nežli oní pijí, jest lejš kvalitou ? A na venku? V celém světě, Německo ne- vyjímajíe, nenajdete tak levných a při tom tak zdravých a řízných piv, jako jsou česká. Nej- lépe se přesvědělte o tom, když po letni prázdni se vrátite po čtyřnedělní toulce do svého do- mova. Jak si pochutnávále u toho »lehkého českého piva, o jehož slle se často německému »ležáku« ani nesnilo — Toť fakt, jenž oživiti neškodí dnes, kdy při drahotních poměrech musí se skýtat nápoj při- měřeně levný, zdravý a občerstvující, za „ějž vděčíme v Čechách najmě t. zv. pivovarům ma- lým, ovšem malým snad oproti pivovarům o sta- tisícové výrobě, malým dojista pro jich skram- nost v požadavcích zákonných, ale velikým v jich poplatnosti a významu hospodářském pro česká města i venkov. A proto, chce-li veřejnost také pomoci oxi- stenci těchto našich národních drobných motorn. nechať si všímá jejich piv a zajistě vrátí se ku jich požitkům znova — více pivovar nežádá, ačkoliv by mohl žádat neskonale více, nebot tento malý motor ode dávna a žel i na naše časy jest zapřažen na všaký druh všemožných daní a táhne náklady s největšími poplatky ve- řejnými, tiše, mlčky, odevzdaně, že ani veřejnost sama nepozoruje, když některý z těch tahouno padne, přetížen daňovou námahou, a nemaje slly udržet stejný krok s ostatními. Pak se jen do statistiky ubylých pivovarů v král. českém za- znamenává čárka a noviny dodají k tomu malý nekrolok: Opět zanikl jeden z malých, českých pivovarů — O. Z a ch a r.
Bucek Palma Ka Německo Čechy