2
masthead
V Praze, v pondělí 18. února 1907.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. listy
přodplkcí vea
vrraze v adninien
ně rste
na rek reta
v drojí donákl
6
article
na něv slanks
rošton
n něsle . . .
rj lni
7
article
Posl. dr. Karel Kramář o politické
situaci.
Posl. dr. Karel Kramář o politické
situaci.
Politický klub svobodomy slný
pro Něm. Brod a okoli svolal na vče
rejšek odpoledne do německo-brodské sokolovny
veřejnou schůzi voličskou a pozval nan
předsedu klubu svobodomyslných poslanců n
radě říšské, pana dra. Karla Kramáře, b
promluvil o politické situ a ci.
Schůzi velice hojně navštivenou, na kterou
dostavili se stoupenci všech politických stran.
zejména také sociální demokraté, posl. starosta
města pan dr. Šubrt, pan Bečvář z Hum
polce, starosta polenský pan Volenec a jiní.
zahájil o 3. hodině odpolední starosta klubu p.
dr. Halík řka, že svolána jest v době velice
významné, kdy octli jsme se před novými vol-
bami do rady říšské a bezprostředně před za-
hájením zemského sněmu. V dnešní schůzi —
pokračuje — vidíme mezník nové doby a stal
se poprvé, že vrstvy, které dosud byly vždy
hosty na schůzích našich, poprvé jsou přítomny
jako voličové, jako plnoprávní a svéprávní
občané.
Posl
doktor
Kramář
Šubrt
Bečvář
Volenec
Halík
Německo . Brod
Huma
8
article
Jako občan a příslušník strany, která
o stvoření nového volebního řádu se nejvíce
přičinila a má o něj největší zásluhu, která
byla proto chválena a zároveň kaceřována, po-
kládám za svou povinnost prohlásiti, že s ra-
dosti vítám ty, kteří přicházejí mezi nás jako
rovnoprávní voličové, kteří bývali vydéděnými
mezi námi.
Považovali jsme za potřebné, abychom po-
jednali o politické situaci a jaké kroky máme
učiniti do budoucnosti, a povolali jsme za řeč-
níka p. dra. Kramá ře, dosavadního zástupc
svého na radě rísské, poněvadž právě a jeho
osobou se pojí velkou měrou zásluha o skoneo-
vání volební opravy a poněvadž jeho vzácné
osoby bývá vzpomináno při otázce koncen-
trace stran.
Posl. dr. Karel Kramář praví, že p. dr. Halik
správně vysuhl význam nynější situace. Co s
v nynější době připravuje, je jedním z nejdůle-
žitějších mezníků v rozvoji celé naší národn
politiky a na tom, jakým způsobem český náro
dovede vyplniti úkoly, které na něj vložila nova
volební reforma, závisí veškerý rozvojí naší
české politiky.
Posl
doktor
Kramář
Halik
9
article
Slršeli jste v poslední době slovo, které
bylo velmi trapné — a myslím, že bylo tak
trapné, jako bylo nespravedlivé — totiž, že naše
strana není nie jiného, nežli hrstkou zubožených
invalido. Ten, kdo. to řekl nebo napsal, zaujímá
tak význačné místo v naší strané a našem klubu,
že jest potřeba, abych se jako předseda klubu
o tě věci zmínil.
Musím rici, že já nemám dokonce ten dojem
že bychom sli z řlšské rady jako hrstka zubo-
žených invalidů, naopak s hrdým sebovědomím,
tak jako jsme šlí z říšské rady, půjdeme nyn
do řišskýeh roleb.
Nálada v českém lidu a některých vrstvách
jest snad taková, že jsou okresy, kde jsme byl
voleni a kde nyní voleni budou jiní, poněvadž,
jak víte velmi dobře, stačí k tomu říci v no-
kterých okresich, že ten neb onen je agrárnik
a že bude zvolen. Ale myslím, že kdo zváží
zásluhy naší strany, uzná, že se o ní nemá
mluviti tak, jak se o ní mluvilo, nebot mýšlim.
že vykonala vice, než se soud.
Znamenáme tri fase v rozvojí politiky nas
strany. Přišti jsme do Vidně neprilis vitáni
řeklo se, že jsme prazvláštní společhost a ve-
znám našeho národa poklesl ve Vídni tak, z
většina říšské rady měla za možně, aby činila
politiku přimo proti nám. Naší povinností bylo.
abychom národu získali politiko, ktěrá mu při-
sluší podle jeho počeinosti a významu, abvchom
dokázalí, ze se v Rakousku bez českého národa
a proti českému národu vládnouti nedá. Výsled-
kem toho pak bylo, co učinil Badeni a že z
něho docilili jsme úplného vítězství. Jazyková
nařízení byla tím uznáním, že s českým náro-
dem musí se ve Vídni mluviti jínak a že musl
se mu dáti to, co jost podmínkou rozvoje kaž-
dého národa, rovnoprávnost v úřadech
Baden
Vídeň
Rakousko
10
article
RODNi
RODNi
To vzbudilo největší odpor Němců a nej-
větší rozmach německo nacionální slly, jakou
jsme kdy v Rakousku měli.
Víte, že tenkráte německo-nacionální my-
šlenka zachvátila nejen staré německo-nacionáln
vrstvy, ale i katolické centrum, které na začátku
boje mělo odvahu státi s námi, že se pak úpln
poddalo proudu nace německé a že se od
doby bálo hlasovati s námi, tak žo přostal
možnost ve vývoji politických věci počíl
s atonomistickou většinou.
V tom momentu začala třetí fáse naší po-
litiky, doba boje, který vylíčil jsem v »Národ-
ních Listech«, a mluvil jsem také o chován
naší šlechty. Bylo mi také odpověděno popírá-
ním především toho, co jsem řekl. Jest to jen
nedostatečná informace barona Parishe, který
o tom mluvil.
Nejsem zvyklý tvrditi něco, co není pravda.
Bylo také řečeno, že naše šlechta to byla, která
nám radila, abychom nedělali obstrukci a ž
nechtěla, abychom nedělali politiku ryc anebo
nic. Dnes můžeme o tom mluviti, ponévadž cel
rozvoj je znám a dnes můžeme změřiti pro-
spěchy a škody, které jsme z této politiky měli.
A tu mohu říci s klidným svědomím, že ben
obstrukce, kterou jsme na říšské radě dělali
byli bychom ztratili všechno, čeho jsme dříve
činností svou pro národ dobyli. Kdybychom ne-
byli dokázali, že jsme v obstrukci stejně silni
jako Němci, bylo by se stalo dogmatem, že
v Rakousku bez Němců a proti Némcům ne-
může se státi nic, ale proti Čechům že je vše
dovoleno.
Němec
Parish
Čecho
Rakousko
11
article
Šlechta nemohla se obstrukce zúčastniti.
poněvadž zvolena byla na základě privilegova-
ného volebního řádu, čímž byla do jisté mlry
z aktivní politiky vyloučena; ale v tom vidlm
velký prospéch nového volebního řádu, že pr
budoucnost všech 108 hlasů občanské stran
z Čech, Moravy a Slezska bude sehopno k
ždého odporu a že mezi poslanci nebude -
koho, aby se mohl vymknouti z povinnosti,
brániti se do krajnosti
Myslím, že, ač stálo to velké oběti, doká-
zali jsme, že přes velký rozmach němectví jsme
svou kořist uhájili a dokážali, že bez nás
proti nám není možna žádná vláda. Symplomem
této politiky byl pád Körbrův.
Čechy
Morava
Slezsko
12
article
Ačkoli se nám nepodařilo dobyti úpln
rovnoprávnosti jazykové, tož dokázali jsme,z
prolomena byla na vždy zásada, že v zemich
našich není možno, aby ve vnitřním úřadován
bylo úřadováno tuké česky. Poněvadž dva roky
se česky úřadovalo a státní správa se tím ne-
zhorsila, napak zlepšila, jest nyní znovudobyt
české úřadní řeči jen otázkou času a nikol
otázkou, o jejíž principiální rozhodnutí musile
by se zaraziti
Pro moravskou universitu měli jsme v rlš-
ské radě jen stěží většinu; podle budoucíh
volebního řádu máme pro ni aspoň většinu za-
bezpečenu a máme také většinu v moravském
sněmu pro ni, a to jest výsledkem naší politiky.
A také před samým ukončením říšské rads
podařilo se nám, co by se bylo zdálo je
smělým snem, to jest, že jsme celé ústroj
Rakouska postavili zvláště svým přičiněním —
neboť my to byli, kteři jsme návrh ten podal
a ktoří jsme pro něj největších obětí přinesli
— na docela nové místo, že ze starého státu
privilegovaného nyní možno vytvořiti mo dern
demokratický stát a kdyby se bylo ještě pře
půl rokem mně to bylo řeklo, byl bych odpo-
věděl, že nemám to za možné. Ale tu ukázalo
se, co jest to, když demokratická myšlenk
jest nesena velkou seriosní stranou.
Rakousko
13
article
Mly ze všeobecného hlasovacího práva
nikdy jsme nedělali agitační heslo, nýbrž máme
odvahu říci, že v tom okamžíku, když se na ná
žádalo, bylo by to jen plané mluvení, poněvadž
nebyla pro to ani půda ani nálada. Ale když
jsme věděli, že poměry v Uhrách, zejména
pak v Rusku přivoděna byla situace, že se mu-
silo něco státi, že jest nálada pro něco nového,
bez velkých rozpaků chopili jsme se myšlenk
všeobecného rovného práva, zanesli ji do veřej-
ného života, byli jsme jejlmi nositeli a my
jsme zvítězili. Kdo by mínil, že jest možno
proti odporu Němců dobýti celou spravedlnost
rázem, není politikem, nýbrž prostým snilkem.
Ve všeobecném hlasovacím právu jsou t
volké prospěchy pro český národ a my jím
máme ve Vídni tak pevně postavení, že bude
hříchem, jestli národ neukáže se ho hodným
nedovede-li si dobytých vymožeností zdatnými
pracovniky využiti plně ke svému prospěchu.
(Veborněi)
Bude nás na říšské radě 108 a jsem pře-
svědčen, že i sociálné demokratičtí poslanci.
kteří budou zvoleni, nikdy nebudou hlasovat
proti spravedlivým požadavkům českého národa.
Uhry
Rusko
Vídeň
Veborněe
14
article
Tak daleko, bohudíky, jsme, že ani sociální
demokracie v našem národě nemůže dnes ji
koketovati s vídeňským. vedením a nemůže se
dáti zavésti na jisté cesty, které — upřímně
řečeno — nikoho tak nebolely, jak právě nás,
a sice proto, že jsme již prvním návrhem na
všeobecné hlasovací právo v V. kurii dokázali,
že nám nikdy nešlo o to, abychom vylučovali
sociální demokraty z národa, naopak, že jsme
vždy chtěli, aby v národních věcech, kde se-
jedná o spravedlnost nejnižším z českého ná-
roda, stáli vždy v jednom šiku, abychom mo-
hutnou a jednolnou vůli českého národa dovedl
uhájiti to, co jest naším nejvyšším právem:
kulturní jazyk ve školách a úřadech. (Hlas
Vídeňský mandát!) Proto jsem přesvědčen, že
108 hlasů českých poslanců bude vždy pro
spravedlivě české požadavky. (Výborněl
Byl-li strach, že 60 českých poslanců ob-
strukci nevadrži, zakročí-li se energicky proti
ním, nemusí se se 108 hlasy báti ničeho. Ne-
jsem pro obstrukci, nýbrž pro positivní práci
jsem pro obstrukci jenom, kdež se šlapou nase
práva. Ale tak už situace v říšské radě je, ž
se respektují jenom strany, kterých se bojí
které mají tolik sily, aby všechno zmařily. Ta-
ková je situace, že když máme 108 poslanců,
dává nám to tolik důvěry, že se ničeho nemu-
síme báti. (Výborně )
Treba by většina na říšské radě byla jen
dvouhlasová, přece bude slovanská a bajka
německém Rakousku je pryč a nemůže se o n
více mluviti.
Rakousko
15
article
Nebudeme miti sice žádné organišovane
většiny slovanské v říšskě radě a kdyby se st l
i nejhorší, že někteří Rusíni mohou se spojit
s Němci, přece zůstanou Rusiny a Slovany
nebude se počítali, jaká bude politická kombi
nace, nýbrž že tu bude čistě slovanská většína
A kdo nedocení význam této okolnosti, ten p
mém soudu prodětal snálo v politickém život
aneho nechce videt.
Avšak udělali jsme ještě něco, co odpovídá
staletému vývoji národa a tradicím naší politiky
od Karla Havlička Borovského, toliž, že říšsk
rada bude se skládati z poslanců celého lidu.
že nebude v ni žádných přivilegovaných,ž
bude roveň jeden druhému a doufám, že náro-
dové budou míti v ruce dělati politiku této říše.
že budou rozumnější a nepřivodí to tak daleko.
jako privilegovaní, kteří dosud domino vali.
Jestliže oni pokládají za hlavní účel státo
povoleni rozpočtu a vojáků, pak musím říci,ž
by smutně to dopadalo se státem, který by ne-
mohl toho dosáhnouti jinak, nežli kdyby měl
privilegované poslance.
Úkolem státu je, vésti politiku tak, aby ná-
rody byly s ní spokojeny a národové povolí mu
pak také, co potřebuje k své sile a moci. Jestli
chce Rakousko býti takové, pak musí politik
jeho býti jiná, nová, politika důvěry a spravedl-
nosti k národům, aby tito mohli miti opět dů-
věru ke státu a povoliti mu, co potřebuje k
svému životu. Tak tedy se mají věci. Nebudu
mluviti, co naše strana získala v ohledu kultur-
ním a hospodářském. Ale když z Moravy ozývaj
se hlasy, že jdeme z ríšské rady jako invalidi
musím říci, že neznám větší nespravedlnost
Především ve starém řádu neměli poslanci z M -
ravy ani většiny, aby mohli voliti své delegál
do delegaci a odkázáni byli na milosť středu
kdežto nyní máme v delegacích 30 českých a1
německých delegátů.
Němec
Rusin
Karel
Havliček
Borovski
Rakousko
Morava
Slovan
16
article
Co jsme vždy hlásali, že není větší nespra-
vedlnosti, nežli že tříčtvrtinová většína markrab-
ství representována je na říšské radě menšinou
a nedostanou-li se tam všichni poslanci, kteři by
mu patřili podle počtu obyvatelstva, tož přece
dnes zastupitelstvo Moravy jest z velké části če-
ské. A ať se mluvi o moravském paktu smlru
jakkoli, jest jisto, že dnes více o Moravu strachu
míti nomusímo. Třeba většina moravského sněmu
nebyla úplně v našich rukách, přece se v něm
většina najde a co je hlavní, máme většínu
v zemském výboru a kdo ví, co je zemská vláda
na Moravě, dovede věc tu doceniti. Dovolujísi
tvrditi, že kdyby nebylo rozmachu našeho ve
Vídni pro všeobecné hlasovací právo, nebyli by-
chom se na Moravě dočkali toho, co máme.
Co se týče školství, podívejte se na tech-
niku v Brně, na opavské gymnasium v Opatk,
na samostatný učitelský ústav slezský, kti
mám za jeden z nejdůležitějších ústavů.
Morava
Vídeň
Brno
Opatk
17
article
A co jsme učinili v hospodářských ve
cech? Co dosud se zdálo každému z nás (a
možným, podařilo se nám sestátněním Sevsia
dráhy a jsem přesvědčen, že myšlénka posprál-
nění drah učinila takový velký krok, že za Žné
dlouho postátněna bude také dráha severo-
západní. Dovolte, bych vzpomenul také regulace
řek, která bude tak velkou hospodárskou vymo-
žeností; o české technice a novém zemědělském
učení v Čechách nebudu ani mluviti
Nemáme tedy nejmenší příčiny, abychom
byli se svou činností nespokojeni. Nechodíme
s bubnem na trh, abychom si dělali reklamu
prohlašovali se za spasitele národa. K tomu ne-
máme příčiny; spoléháme zvláště na svou bu-
doucnost, ale také spoléháme na klidné a dobre
své přesvědčení, že historie nám spravedlíiv
uzná, že vykonali jsme velice mnoho pro n
rod, tak mnoho, že nikdo nedovede to
oceniti, že jsme to nejen nevydobyli v dojhách
normálních, ale v dobách nejtěžštch, v neývě-
ším rozmachu Němců proti českému nájtiuo
který byl tak velký, že nikdo o tom nenizo an
potuchy.
Také druhá rada, která se nám dává, ž
pro český národ není jiné politiky, nežli roz-
hodná oposice, zdá se mi býti nespravodlivou.
Nepopírám, že pro noviny je stálá oposice velme
příjemnou věcí, ale politik musí dělati kompro
misy, musí odměřovati, zdali ústupky stojí z
to, co se dostalo za ně pro národ a jeho ho-
spodářské a kulturní zájme.
Němec
Čechy
18
article
Myslím, že dnes v Čechách je nálada t-
ková, že bylo by chybou, abychom stále zůstal
ve staré dvojaké politice dosavadní, kterou jsm
bylí nuceni dosud provozovati. Miiivil jšem o tom
již zde v Něm. Brodě a bylo mi tenžráte potá-
šením, že shromáždění ocenilo to, co jsem řekl.
Vidím v principiální oposici, v tak zv. bo-
ření řišské rady, velkou neupřímnost k sob
i k svým voličům a škodu pro národ, neupřím-
nost k sobě a voličům proto, neboť každý, kdo
tuto principiálni oposici a boření říšské, rad
hájí, velmi dobře vI, že se to provésti neda. Dl
mé zkušenosti bylo by to klamáním scbo sama,
kdyby se myslilo, že nenašla by se cestá a pro-
středky proti tomu, že by taková naše o bstrukce
zásadní a násilná byla prostě zlomena. K tomu
by se našla v říšské radě většina vždveky,
Neklamme se: my musíme od státu mnoh
chtíti, jako cbtějí ostatní všichni národové
mámo své hospodářské a kulturní potřeby a mu-
síme na ně od státu žádati nikoli jako nějakou
milost, nýbrž jako své právo, poněvadž tak du-
kladně platíme na potřeby státu. Jest tedy po-
třeba, abychom od státu něco dostali a bylo by
to hříchem, abychom se na to dívali, jak druz
jsou bohatě obdarováni a my nedostávali ni-
Kdybychom rázem dovedli změniti centrální
system, byl bych pro takovou politiku, ale když
vidim, že to není možné, musím říci, že takové
politice nerozumím
Jest to populární, stále hřímati řečí a -
kati voličům, já byl tak kurážným a tak jsem
bouřil proti vládě, ale po mém soudu jest jiná
eesta, abychom dosáhli toho, co český náro
potřebuje. Když se nám centralismus nepodařil
zmoci rázem a silou, musíme na něj jinal
čeho.
Vidím
Čechy
Německo . Brod
19
article
V drobném prodeli
nlalo o tě . . . pa sh
ve nlisltách na venkově
punlečl. . . . . . . . ah
Inserásy
plati se ho tově napřel
Předplacení a inserty přijíná sdnint
strace v Marianské ulici ' a. a
Tn nahárejí se taž reškl
tskirna a bzpadica ,Národnich Lista-
Rakopisy se ssvraesjí.
Národnich List
20
article
musímo se do tohoto centralismu posaditi, mu-
síme jej svým češstvím oslabiti a musíme z něho
dostati všechno, nač máme kulturní a hospo-
dářské právo. To je po měm soudu politika roz-
uřhds, která nás dovede k tomu, co jest nutno,
abychiom hošpodářsky a kulturně sesílili tak.
abychom se pro budoucnost nemusili báti, abv-
chom byli tak silni, že bychom Rakousko do-
stali konečně pod novou politiku, jaká odpovídá
jdešlům českého národa.
Jeť strana silná, která má skutečně pol-
tickou moc, neboť pak může v tomto směru
vydatně pracovati, poněvadž její hlas více se
slyší a váží, nežli když je ve věčné principiální
oposici.
Neznamená to ovšem, že bychom se vzdali
svého státoprávního stanoviska, nýbrž naopak
myslim, že jest naší povinností docela otevřene
nuhoru i dolů říci, ať jest naše aktivní politik
ha říšské radě taková nebo jinaká, ať jsme
proti vládě, nebo ji podporujeme, že tím jsme
se nevzdali odporu proti centralismu a že jsme
vzdvcky zůstali věrni svému státoprávnímu pře-
svědčení, že tato politika není uznáním centra-
lismu, nýbrž že je to cesta, kterou považujema
za prospěšnější, abychom centralismus povalik
a pak se obrátili k politice přiznivější a spra-
vedlivější k naším právům národním a politickým,
abychom si získávali v tomto státě moci.
Rakousko
21
article
A tu musím mluviti docela otevřeně
upřímně; Miti ministry uznává se za věe dobrou
pro český národ; já aspoň neslyšel dosud, že
by se nějak na ně nařikalo. Naopak ale, mi
ministry a hlasovati proti vládě, to jest dvoja-
kost posice, kterou žádná politika nevydrží.A
musím říci: situnce, ve které jsme a moc, kte-
rou máme následkem nového volebního řádu,
dovoluje nám, abychom ničeho se nebália
umožňuje nám, bychom přestali s dvojakou po-
litikou a dělali politiku otevřenou a jasnou nahorne
dolů, měli odvahu říci: když vláda bude spra-
vedliva k českému národu, že jsme hotovi ji
podporovati a když nebude, že jsme dosti silni,
abychom ukázali, že zde v Rakousku se prot
nám vice vládnouti nedá. (Výborně l
Nie není pro naší politickou posici horší-
ho, nežli když jsme rozštěpeni na různé strá-
ničky, když dělá jeden něco jiného nežli druhý
a když, jak často se stává, má radost z neúspéchu
druhého. Moc a sllu dodá nám jedině semknut
se ve velkou falanx, v jediný klub a budeme-
dělati politiku ať proti vládě či pro vládu, opo-
sici nebo obstrukci, ač obstrukce je prostřed-
kem pouze pro situnci okamžitou, ale délati to.
eo jest nutno, totiž aby všichni poslanci dělali
jednotnou politiku. (Vybornět) Tuk věci stojt.
Rakousko
22
article
Myslím, že bůde těžký problém budouce
české politiky. Jedním z nich jest otázka uhet-
ská a kdybýchom byli škodolibými, mohli by-
chom říci, že páni ve Vídni nesou ovoce toho,
co jednou učínili hlavně a jedině proti českému
národu. Takový hřích, kteréhio se na nás do-
pustili v roce 1867, se těžce mstí. Ale taková
útěcha platí velmi málo a my musíme uherský
problém posuzovati mnohem vážněji.
Vídeň prohirála proti Madarům tak dů-
sledně, že to, co si dovede ještě hájiti, není
pro náš národ nikterak nebezpečno, naopak jest
v tom mnoho, co je také zivotním zájmem če-
ského národa. Nebál jsem se říci zcela ole-
vřeně, nčkoli to bylo v některých kruzích ne-
sympatické, že nejsme pro úplné rozdělení říše
a sice proto, poněvadž myslime na budoucnioa
a poněvadž nechci, aby časký národ byle oba
politiky, která by mohla být ve svých důsle-
cích pro něj dosti osudnou.
Naprosté hospodářské oddělení naší pol-
vice říše od Uher znamená, že talo polovice
tíše nutně by byla vystavena vlivu velké strak-
ční slly Némecka a že by ve své hospodársk
slabosti a těžkém bojí proti Uhrám hledalk
oporu; a tu vite, že neschází u nás moených
faktorů, kteři hledají tuto posilu v tom, aby-
chom se vrhli v náruč Německa.
Ačkoli důvěřuji v sílu českého národa, ž
bychom se i pak udrželi, tož bylo by přecs
zbrtečno, aby takovou zkoušku na sebe vzal.
Ze Němci to vedou k lakové rozluce, jest přiro-
Madar
Němec
Vídeň
Uhry
Německo
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jak pomoci malým pivovarům?
Tato ze všad se zájmem sledovaná otázka
hospodářská, jejíž význam cítí i chápe každý
kdo jenom trochu žíje s duchem i hmoto
české domoviny, jest bez odporu akutní. Ne-
padla sice dvanáctá hodina záníku existence
malých pivovarů a jsem přesvědčen, že hodina
ta přejde, aniž by zániku odbila hodinou po-
slední, ale bez práce a bez obrany by se tomu
tak dojista stalo. Čísla nefalšované statistiky
posledních čtyřiceti let nás nenechávají o tom
v pochybách, ale jsou také nejpronikavějším
budičkem k časné práci. Vizme úpadek počet-
nosti českých pivovarů v cifrách: R. 1860 žilo
1040 pivovarů z výroby 2,654 850 hl., r. 187
jen 968 z výroby 3,788.640 hl., a r. 190
dokonce již jen 598 z výroby 4násobné, jak
byla r. 1860, tedy z 9,041.230 hl. (!)
Kdo, jak praveno, zná třeba povrchně náš
život hospodařský, nenamltne slůvko proti
ohromné důležitosti pivovarů pro nás národní
majetek, ale kdo zná život ten podrobně a jme-
novité na venku, ten uzná, že menší živnosten-
ský pivovar jest často jediným ohniskem
obchodní směny průmyslového života v obei
neho městě a co to pro život venkovský zna-
mená, netřeba čtenáři s křidou v ruce vysvětle-
vat, zvláště dnes, kdy spěje všecko všude ve
vírnou náruč obchodu, živnosti a průmyslu ..
A kdo by si přál snad seznat z blízka
místní význam pivovaru, nechať navštiví na př.
24
article
Klatovy, Německý Brod, Nový Bydžov, Chocen
atd., tam nejlépe sezná, čím jsou místní pivo-
vary městům, kde mimo ně není jiného většíh
střediska výrobního.
A přece početnost jejich mizí, toť nepo
píratelno. Postupuje to sice od těch nejmenších.
ale břeh záplavy neřídí se dle cifry dvou- neb
třitisicové roční výroby, ale dle relativního čísl
výrobní přesil.y Dnes jsou to pivovary se 200
až 3000 hl. a za málo let budou jimi s 5000
až 7000 hl. a později budou už menšími, mizl
cími i ty, které počitáme dnes mezi t. zv. pivo-
vary střední.
Úbytek českých domácích pivovárků a pivo-
varů byl mnohdy zcela bezdůvodný. Až bolestn
jest seznati často povrchní příčíny jich zániku.
Nedbalost, povrohnost, neporozumění vlastní
prospěchům a leckde i osobní škorpivost lid
po nichž není ani v mlstní matrice pamnátky.
A jak by si dnes cenili živouci pozůstalí dřívěj
stho majetku! Důkazem toho jsou pivovary,
které se zavčas vzehopily, na výši doby se
udrževše. Skolit živoucí strom nelze tak snadno,
jako setlelý peň, ale udržet starou sazenici při
plodu je snazší, nežli ze stromku vypěstovat
náhile strom plodný.
Malé pivovary byly zallačeny velkovýrobou.
Tak tvrdí se všeobeené a přece zas tomu nen
zeela tak. Pouze to jest fuktem, že měly mno-
hem těžsí postavení oproti dřívějšku. Byl by t
divný pořádek na světě, kdyby kdokoli sta ral
musil ihned ustoupit mladšimu, byť silnějšímu
a podnikavějšímu. I tu se musí podstoupit zápas
a toprve průběhem téhož se ukáže, zda toto
mládí má také onu rozvahu a má-li ji, dost
často se stává, že pak i ten starší za boje se
lecčemus naučí, čím svého mladšího, prudkého
soka podceňoval a přiučiv se od něho, povali
anebo aspoň sám se dočasně ubránl.
Klatovy
německý Brod
Nová Bydžov
25
article
A to jest důložitá okolnost, která píše mocně
k dobru malých — ale zdravých pivovarů
všude tam, kde tyto malé pivovárky a často
s velmi malou výrobou roční se odstranit ne-
daly a pustili se do novodobého zápasu, ori-
stují až do dnes.
V tomto zápase ukázalo se, jak téžces
na živnostenských pivovarech prohřošilo zákono-
dárstvi z let šedesátých, napořád chráníc nedb-
mezenou svobodou živnostenskou a ukvapenou
podporou podniky tovární. A když zase v letec
osmdesátých nastalo vystřízlivění a zákon ochra-
nou živností měl vůli hříchy z let. šedesářých
napravit — byla to jediná živnost pivovarská.
která se o nic nehlásila, tak jako by byla s
svým osudem spokojena. Tehdá si nebyla vě-
domá svých potřeb, ana nenvážila, že její veliký
bratr, pivovar tovární, jest vlastně jejím nepří-
mým konkurentem.
A proto tážeme so: »Jak pomoci malým
pivovarům?« odpovězme otevřeně. Nijak, nebo
tyto pivovary sami sobě musí pomoci a to přede-
věím náliežitou živnostenskou o ch ra-
nou zákonnou, využitím zákonů živnosten-
skou organisaci podporujících, která pak dojist
s výsledkem se zasadí o slevy na dani, ochrany
námezdné, úlevy obchodní atd. Zde je prvn
pramen obrození, z něhož za jedno deseti-
letí posilí se pivovary dnešní, i ty, ještě, které
později z malých zbytků dřivějších znova po
vslanou. Ale právě tyto pivovary ješté pře
rokem, při návrzích na opravu živnostenského
řádu, se zase o své ani neucházely, ačkoliv měly
s daleko větším právem reklamovati pro sebe to.
čeho vláda štědte nabízela jiným, to jest ochranu
živností malých a to ať jakýchkoli.
26
article
Dnes s nepopíratelným úspěchem jdou st-
vovské organisace řemesel, živností a obchiod
v před a výsledky této organisace jsou často z
několik let obdivuhodné. Do posledního účastník
se stlučují, hromadným kapilálem se zakládajíce
a vlastní, mnohde nádherné domy stavíce, jenom
pivovarství dosud nemá ničeho. Sama sesterská
organisace společenstev hostinských by měla bti
600 pivovarům českým, po živnostensku vede
ným, nejlepší pobídkou a povzbuzením. Pouz
jeden jediný světlý bod živnostenského sdružení
pivovarského září do budouena nadějí a to jes
staleté, úctyhodné a obětavé s poleče nst v
pražských sládků, jež, doufejme, chopi
se té obrozující práce pro pivovary české tak dů-
ležité a naší vlasti v hospodářském ohledu tk
prospěšné a spojí nás jako rozmetané pruty
v mohutný svaz celkový.
Často se uvádí, že prý malý a menší pivo-
var nestačí varem a kvalitou piva, velkému. Snad
varem, ale již naprosto nikoli kvalitou. Ba mnohd
v obou případech jest tomu naopak. Zvýšený var
ještě neznamená — zvýšenou výnosnost a kvalita
piva často značně trpi, musi-li pivovar o překo
pivo nabízet a třeba i za cenu výrobní, pak s
sládek stává příliš obchodníkem a to jde vždy
na úkor kvality piva.
A tomu pravidelně u malých, domácích
pivovarů nebývalo a věhlasná piva pražských
pivovarů tomu jsou pádným důkazem, nehledě
ksté okolnosti, že i piva, plzeňské, třeboňské,
smíchovské založíla svojí pověst právě při ma-
lých svých počáteích, dobrou kvalitou opatřená.
A což dnešní malé pivovary pražské ? Nejsou-liž
naše pivovary obrněny pivy přímo znamenité
kvality? Nejsou-liž dnes legie pijáků přísahajíeí
na Černý pivovar, Fleka, Tomáše a nejsou-liž
dnes výhradní pijáci a návštěvníci Rozvařílů
Tomáš
sdružený pivovarský
27
article
Bucků, Bachorů, Labutě, Šenfloko, Palmo, Ka-
rabinských atd., kteří by za nic se nepřiklonil
kunáhledu, že jiné pivo nežli oní pijí, jest lejš
kvalitou ?
A na venku? V celém světě, Německo ne-
vyjímajíe, nenajdete tak levných a při tom tak
zdravých a řízných piv, jako jsou česká. Nej-
lépe se přesvědělte o tom, když po letni prázdni
se vrátite po čtyřnedělní toulce do svého do-
mova. Jak si pochutnávále u toho »lehkého
českého piva, o jehož slle se často německému
»ležáku« ani nesnilo —
Toť fakt, jenž oživiti neškodí dnes, kdy při
drahotních poměrech musí se skýtat nápoj při-
měřeně levný, zdravý a občerstvující, za „ějž
vděčíme v Čechách najmě t. zv. pivovarům ma-
lým, ovšem malým snad oproti pivovarům o sta-
tisícové výrobě, malým dojista pro jich skram-
nost v požadavcích zákonných, ale velikým v
jich poplatnosti a významu hospodářském pro
česká města i venkov.
A proto, chce-li veřejnost také pomoci oxi-
stenci těchto našich národních drobných motorn.
nechať si všímá jejich piv a zajistě vrátí se ku
jich požitkům znova — více pivovar nežádá,
ačkoliv by mohl žádat neskonale více, nebot
tento malý motor ode dávna a žel i na naše
časy jest zapřažen na všaký druh všemožných
daní a táhne náklady s největšími poplatky ve-
řejnými, tiše, mlčky, odevzdaně, že ani veřejnost
sama nepozoruje, když některý z těch tahouno
padne, přetížen daňovou námahou, a nemaje slly
udržet stejný krok s ostatními. Pak se jen do
statistiky ubylých pivovarů v král. českém za-
znamenává čárka a noviny dodají k tomu malý
nekrolok: Opět zanikl jeden z malých, českých
pivovarů —
O. Z a ch a r.
Bucek
Palma
Ka
Německo
Čechy