2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. unora 1907. Císlo 49.
4
article
zeno. Jejich program je hospodářské splynuti
s Německem, které mělo by za následek sply-
nutí politické.
S ohledem na náš národ, na jeho žiroln
zájem prohlašuji, že si nepřeji, abychom to
hnali s Uhry do krajností, poněvadž hospodář-
ská rozluka má v zápětí rozluku politickou.
V uberských věcech, jak jsem řekl, ne-
jedná se jenom o zájmy Vídně, nýbrž i o zájmy
našeho národa, o zájmy hospodářské neobyčejné
vážnosti, o zájmy rolnictva a průmyslu. Proto
myslím, že také my musíme státi na stanovisku,
že vzdor tomu, že nepřejeme rozluce, přece
musíme chtiti, aby se proti Maďarům hájily
naše hospodářské zájmy.
A česká politika není již takovou, aby se
musila doprošovati podpory; jsme dosti silni,
abychom dělali politiku, jakou káže povinnost
čest národa. A tu bylo by proti každému svě-
domi a cti, kdybychom necítili s utlačovanými
našimi slovanskými bratry v Uhrách, kteři prot
všemu právu a lidskosti jsou utlačováni, ažs
v člověku bouří vše, co cíti pro spravedlnosta
právo. (Výborně!)
Maďaři ženou to k rozluce velmi opatrněa
dostanou, co bude asi atributem jejich naprosté
samostatnosti hospodářské, ale k rozluce přeee
nedojde.
Řečník přecházl pak k našemu poměru
k Němcům a praví: Od řeči ministra Prada
v Liberci se stále mluví zase o jednání mez
námi a Němci. Nevím, jestli se jedná, naopak
mám takové postavení v politice, že se mně
zdá, že bych o tom musil věděti. Kdo o tom
mluví, musí přece věděti, že tomu tak nenía
kdo by chtěl vyjednávati v nynější volební době,
musil by býti politickým břídilem prvního řádu.
Maďar
Němec
Německo
Uhry
Vídeň
Liberec
Prado
5
article
Se strany Němců, zejmena pražských, se
ovšem stále říká, že musíme přijíti s vyjedná-
váním, protože potřebujeme český sněm. Musím
se upřímně diviti, kde Němci tento argument
berou. Nám jako representantům tohoto králov-
ství ovšem záleží na tom, aby sněm pracoval,
ale nesmí se zapomínati, že máme svou zem
skou vládu, zemský výbor a kdyby chtěli Něme
zmařiti práci sněmu a nechati zemský výbor
bez kontroly, že to snáze sneseme, nežli oni.
Řečník vyvraci tvrzení Němců, že jejieh
obstrukce ve sněmu porazila za Körbra českou
obstrukci ve Vídni; vždyť čeští poslanci obstru-
ovali, až Körber odstoupil.
Říkají Němci, že potřebujeme pracov
sněm, poněvadž potřebujeme nový volební řád
ale my jej potřebujeme proto, abychom odčinili
bezpráví, aby volební řád do sněmu byl zdemo-
kratisován, což však je také zájmem Němců,
je-li pravdou, že jsou stranou liberální. A kde
jest jaký zájem pro pracovitost sněmu, kterj
by byl u nás větší, nežli u nich?
Budou-li dělati obstrukci, jest to jejich věcí
a zodpoví si to svým voličům, ale, aby myslili
že nás tím donutí k ústupkům, které by byly
na neprospěch českého národa, a chtějí-li si při
dom pomoci hrozbami, pak to u českého národa
nejde, tomu nejsme zvyklí. (Výborně!)
Řečník náleží k těm, kdož přejí si smíru,
ale smíru poctivého na základě úplné rovno-
právnosti a rovnocennosti obou národů (Výborně!)
a myslí li ministr Prade na administrativní roz
dělení království, musíme říci, že se tak smí
nedělá.
Němec
Körber
Vídeň
6
article
Administrativní rozdělení znamená velké ne-
bezpečí pro nedilnost království českého a pr
naše národní menšiny, a tu nenajde se u nás
strany, která by připustila jejich práva jakým-
koli způsobem zkrátiti. (Výborně !)
Stojíme ovšem pevně na principu jednoty
naší země a na tom, že každý občan tohoto
království musí v celém království najíti v kaž-
dém úřadě plné právo svého jazyka. To jes
princip, od kterého ustoupiti nemůžeme. (Vý-
borně!)
Nejsem pro to, pokračuje řečník, abychom
své kulturní věci spojovali s německými. Nesne-
seme, aby nám Němci komandovali naše školství.
aby svým duchem nám je naplňovali. Přejeme
si, abychom měli své národní školství a ne
chceme se také Němcům plésti do jejich a jest
skutečně nejspravedlivějším, aby každý národ
své kulturní věci obstarával si sám, ale neroz-
umíme tomu tak, abychom měli jen své místn
školní rady, nýbrž chceme svou správu školy
od nejnižší až do nejvyšší instance. (Výborně!)
Žádost za rozdělení zemské správy jest
nejen proti inteneím českého národa a českého
království, ale také naproti intencím Němcůa
jest jenom agitačním heslem. Němci jsou se
svým průmyslovým rozvojem odkázáni na odbyt
český a kdybychom se administrativně začal
děliti, budeme hájiti nejen svůj hospodářský
prospěch, ale budeme se brániti také proti tomu,
by průmyslové výrobky přicházely k nám z ji-
ných krajů, což by mohlo býti pro Němce velm
nebezpečné.
Němec
7
article
Jsme však pevně přesvědčení, že o smí
jednati se bude a musí, poněvadž není možno,
aby dnešní poměry věčně trvaly, abychom v tom
viděli, Němci i my, politický cil, bychom se
věčně rvali na škodu království i na škodu ce-
lého mocnářství. Pokusy o to budou se opako-
vati a snad se přece jednou podaří, abychom
našli mezi sebou snesitelné živobytí. Takového
jednání nemusíme se báti, ale můžeme čekati,
až Němci uznají, že jest přece lépe, uzavřiii
smír na základě našich požadavků, kteří ne-
chceme žádné nadvlády, žádného bezpráví,
až přijdou k tomu názoru, dobře, podáme jim
ruku. Ale naše situace je taková, že hnáti se
do toho nemusíme. Mír je v zájmu Němeů
zrovna tak jako nás a jsme dosti silni, abychom
to vydrželi.
Němec
8
article
Smír bude pro nás čestnější a lepší, když
budeme silni, což jest první povinnosti národa.
Proto má řečník pro budoucí volby jednu sta-
rost a jedno přání, t. j. abychom nerozbíjeli
zbytečnými hádkami a škorpením své řady, by-
chom do Vídně šli ruku v ruce, bychom tam
neposkytovali divadlo řad rozbitých, nýbrž by-
chom byli ve Vídni svorni a dělali tam jednu
politiku. (Výborně !)
Jsem pro koncentraci stran, pravi dále, ale
ne proto, abychom si zachovali mandáty — já
o něj tak nedbám — ale mám jednu prosbu
k vám a vůbec k celé české veřejnosti: aby
český národ způsobem tak mohutným a jedno
litým, proti kterému není odporu, promluvil své
slovo, aby zvolenci národa, ať patří k té nebo
oné straně, sešli se v jediném šiku a bojoval
společně za velkou českou politiku, která chce.
aby tato říše konečně se zdemokratisovalaa
zmodernisovala, by se stala spravedlivou ke
všem národům, aby nebyla spojena jen bez-
duchým centralismem, nýbrž spokojeností svých
národů a sice tím, že vrátí se k historickým
svým základům, k právům království a zemí.
Učiní-li tak národ český mohutným způsobem.
pak nebojím se o jeho budouenost, pak s ra-
dostí a nadějí hledím vývoji české politiky
vstříc. A to dej bůh! (Všeobecná pochvala
potlesk.)
Ke slovu přihlásil se pak pan Jelínek, r
daktor soc.-demokratického listu z Prahy, a pravil,
že jest zapotřebí, abychom v boji proti rakou-
skému centralismu stáli všichni v jednom šiku.
Jelínek
Vídeň
Praha
9
article
Nechť již do říšské rady přijdou zástupci kte-
rýchkoli stran, jest si opravdu přáti, aby zájmy
českého národa byly tam účinně hájeny. Ve při-
čině poměru k Uhrám si přeje, aby ubohý národ
slovenský nebyl vydán úplně na pospas Madla-
rům. Proti vyrovnání s Němci nebude se nikdo
stavěti, bude-li na požadavcích spravedlivých př
naprosté rovnoprávnosti.
Řečník vypočítává požadavky dělnictva na
říšské radě, jimiž jest otázka všeobecného po-
jišťování, úpravy společenských řádů a svobody,
opravy trestního a tiskového, spolčovacího
shromažďovacího zákona. Konečně vyslovuje
přání, aby volební boj provedl se ve slušn
formě a způsobem důstojným, načež další se
utváři, jak se strany k sobě postaví. Sociální
demokraté podají ochotně ruku tam, kde se
bude jednati o prospěch národa a mají zájem
na tom, aby administrativa země nebyla rozdě-
lena, neboť by se tím spáchalo největší bez-
práví na českém dělnictvu ve smíšeném územi
které je již dnes terorisováno.
Posl. dr. Kramář vítá, že sociálně demo-
kratický řečník vřele mluvil pro to, aby volební
zápas byl co možná slušný, klidný a věcný,
pro spolupůsobení v říšské radě, kterého si tak
vřele a upřímně přál, že stejně vřele uznal boj
poslanců za jazyková práva menšin. Kdyby
chom chtěli statisíce našich dělníků a živnost
níků ve smíšených krajích prostě obětovati
měli bychom mír s Němci hned hotový, ale
nikdy toho neuděláme, v čemž se na svobodo-
myslné poslance může bezpečně počítati.
Němec
Posl
doktor
Kramář
Uhry
společenský řád a svoboda
10
article
Zminil se, že také chtějí všeobecné po-
jisťování, po případě invalidní astarobní, k če-
muž bylo pojišťování soukromého úřadnictva
prvým krokem. Strana svobodomyslná domáh
se i všech ostatních požadavků, jež předešlý
řečník uvedl a klade důraz na to, by se národ
netříštil dle stavovských zájmů.
Jelikož však trvá strana svobodomyslná n
základech společenských zájmů, jsou jisté hra
nice, přes které jíti nemůže, ale ve všech ostat
ních věcech bude stranou, klerá nezapomene, že
jedná se nejen o prospěch lidu dělného, nýbrž
celého národa. Z toho, že z ní vyšel návrh na
všeobecné právo hlasovací, jest zřejmo, že s
nestaví proti tomu, by sociální demokraté měli
v říšské radě své zástupce, když je ve volebním
boji prosadí.
Předseda pan dr. Halík praví, že v sobotn
schůzi klubu jednáno bylo rovněž o politické
situaci a že projeven byl úplný souhlas s po-
stupem národní strany svobodomyslné a zejména
se směrem poslance dra. Kramáře a že mu ulo-
ženo, aby to na schůzi dnešní prohlásil veřejně.
Jsme — praví řečník — pro politiku reelní a jsme
daleci toho, abychom popouštěli s očí clle, ktere
sleduje česká politika. Víme, že velké věci ne-
dají se prosaditi přes noc a že tam, kde nedá
se udělati dvoumílový skok, je třeba jíti krok
za krokem.
Ke koncentraci jedenkráte dojde. Řečník
vzpomíná, co poslanec dr. Kramář učinil pro
stvoření nového volebního řádu a slova jeho pro-
vázena jsou pochvalou přítomných. Poslanci dru.
Kramářovi může býti vždycky odměnou, že vy-
konal aspoň to, co se udělati mohlo.
Předseda končí schůzi přáním štěstí a zdaru
poslanci dru. Kramářovi a dru. Šubertovi k jednán
na sněmu zemském
doktor
Halík
Kramář
Šubert
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. února. (Nové pot! že
s celním tarifem.) V době neustávajícíeh
skandálních afér nic nemohlo uherské vládě při-
jíti více vhod, než Pradova liberecká řeč proti
uherskému vyrovnání, jež posloužila vládě vhod-
nou záminkou, aby projednáváním autonomního
celního tarifu ve výboru odvrátila pozornost ve-
řejnosti od dokladů maďarské korupce a obrátila
ji zase jednou proti rakouské vládě, jejíž jeden
člen v Liberci tak neprozřetelně promluvil o
Uhrách. Sdělivše včera názory člena uherské
vlády hr. Apponye a nejmenovaného člena ra-
kouské vlády na předčasné projednání celního
tarifu v uherské sněmovně, podáváme dnes dalši
zprávy o uherském názoru na tuto věc.
Na telegrafieký dotaz bar. Becka, co
uherská vláda zamýšli náhlým projednáváním
celního tarifu v národohospodářském sněmovním
výboru, dr. Wekerle svolal ministerskou
radu, jež se shodla v přesvědčení, že protest
rakouské vlády nesmí míti vlivu na vyřízení
autonomního celního tarifu ve výboru, naopak
že jest povinnosti uherské vlády, příčiniti se,
aby celní tariť byl co nejdří v
projednán i parlamentně, poněvadž
v této otázce nutno se domoci spořádaných po-
měrů.
Vládu uherskou nuti k rychlému projed
nání celního tarifu tři důvody. První jest ten
že sněmovna má vyříditi celou řadu předloh,
jež vesměs spočívají na uzákoněném cel
ním tarifu. Dokud nebude ve sněmovně vyřízen
tarif, nemožno přistoupiti k vyřízení ostatníe
předloh. Kdyby pak vláda vyřízení tarifu dle
přání rakouské vlády odložila, sněmovna by se
musila rozejíti na prázdniny, poněvadž by ne-
měla čím se zabývati. K projednání tarifu však
možno přikročiti hned, poněvadž jest úplně hotov
a spočívá i na dohodě s Rakouskem.
Pradov
Beck
doktor
Wekerle
Praha
Liberec
Uhry
Rakousko
uherský sněmovna
12
article
Za druhý důvod uvádí se malá naděje.
že nynější vyjednávání o nové ra-
kouskouherské vyrovnání přived
k eíli. V létě minulého roku uherská vláda
mohla odročiti parlamentní projednání tarifu
vyhověti přání bar. Becka, poněvadž doufala
v brzké skoncování nového jednání o vyrovnání.
Ale již při prvém čtení vyrovnacích návrhů ob-
jevilo se tolik sporných otázek, jež během jed-
nání ještě vzrůstaly, takže v tuto chvíli nelze
vůbec se oddávati naději, že vyjednávání přivede
k cili. Dohoda není ovšem ani nyní vyloučena
Beck
13
article
ale je tak vzdálena, že uherská vláda nemůže
připustiti, aby vyřízení nutných uherských před-
loh ve sněmovně činilo se závislým od zakon-
čení vyjednávání.
Třetím důvodem jest konečně politická ná-
lada v uherském parlamentě i v politickýeh
kruzích rakouských. V Uhrách jsou proti vy-
rovnání vůbec a pro samostatné celní územíá
rakouská vláda odvolala ústupky, jež se činily
Uhrám v dohodě uzavřené mezi Széllem a drem
Körbrem a politické kruhy rakouské jsou vůbec
nepřátelsky naladěny k Uhrám. Příznivé dispo-
sice k dohodě není tedy ani na té, ani na oné
straně. Poněvadž pak s poůhým provisoriem stále
vládnouti nelze, musí si uherská vláda opatřiti
pevnou oporu aspoň v té věci, o kterou s R-
kouskem již vyjednávati nemusí.
V tomto smyslu dr. Wekerle zodpově-
děl v sobotu večer telegrafický dotaz bar. Becka,
současně pak požádal předsedu náro-
dohospodářského výboru, hr. Th.
Batthyanye, aby výbor hned v
čtvrtek zahájil meritorní porad
o celním tarifu.
Ze Lvova, 16. února. (Ruský volebn
návrh) V návrhu na reformu haličského zem-
ského volebního řádu, podaném dnes drem
Olesnickým ve sněmu, žádá se zavedent
všeobecného, rovného a přímého volebního práva
dle zásad říšského volebního řádu. Sněm m
míti 148 volených poslanců a 12 virilistů. Ven-
kovské obce mají míti 111 poslanců, města 37
dle národnosti má býti 80 poslanců polských
68 ruských.
Széll
Körbr
Wekerle
Beck
Olesnický
Uhry
Lvov
14
article
Universitní schůze o zrušení ko-
lejného a zkušebních tax.
Ačkoliv čím dále tím více nabývá širší půdy
názor, že vzdělání má býti každému co nejpřistup
nější, a tedy i bezplatné, přece skutečnost neodpovídá
této zásadě, ba právě v poslední době setkáváme s
zvláště na vysokých školách s proudem právě opač
ným. Jím vyvolána včerejší universitní schůze, uspo-
řádaná Svazem českoslovanského studentstva, jež byl
posluchači přečetně navštivena.
Schůze zúčastnil se J. M. p. rektor MUD
Hlava, profesor Ph.Dr. Kraus, prof. MUD
Schrutz, prof. MUDr. Srdínko, doc. Ph. D
Arne Novák a j.; omluvili se: děkan filoso fick
fakulty prof. Ph.Dr. Sobotka, profesor MUD
Kuffner, prof. JUDr. Henner a prof. JUD
Čelakovský.
Na to zvoleno předsednictvo: Předsedou zvolen
PhSt. Selepa, místopředredou JUSt. Rosen
z weig, zapisovateli JUSt. Stuchlik a MUSt
Suchánek-
Referent MUSt. Kraus: Dnes nechceme řešit
otázku platů vysokoškolských jen s hlediska úzc
stavovského a s ohledem na státní pokladnu, nýbrž
s hlediska sociální spravedlnosti a s ohledem na
rozvoj vědy a kultury vůbec.
Kraus
profesor
Mud Schrutz
MUDr
Srdínko
docent
fón
Novák
Mud Kuffner
JUDr
Henner
Čelakovský
Phst
Just
Rosen
Stuchlik
Must
Sobotka
svaz českoslovanský studentstvo
MUD Hlava
Must Suchánek
15
article
Zvýšení kolejného o 100 procent není prvním
reformačním kouskem vlády, neboť také taxy im
matrikulační před léty zvýšila o 150
procent a letos přidala k platům da
1 K za semestr na c. k. veřejnou a uni
versitní knihovnu. Roku 1850 zavedeno kolejné
a nejmenší »zákonem dovolený plat stanoven na tolik
zlatých konv. měny, kolik hodin v témdni kolegium
činí.« Když pak r. 1898 regulovány platy universitních
profesorů, ponecháno kolejné jen čestným profesorům
a neplaceným mimořádným profesorům a soukromým
docentům. Z pravidla připadá kolejné pokladně státni.
Tedy ačkoliv kolejné bylo profesorům odňato, přec
nezměněně podle počtu býlin musí student platiti do
státní pokladny. Vedle člení za nejmenší plat jsou
kolegia a kursy za plat vyšší a těchto pro vědecké
vzdělání nutných student nemůže se zúčastniti jen
proto, že nemá dost peněz. Tento princip za víc
peněz větší a důkladnější vědecká příprava jest špatný
a se stanoviska paedagogického zavrženíhodný.
Již dnes dosahuje výše semestrálního kolejného
krajní meze i pro studenta dle běžných názorů ma-
jetného. Zvýšení kolejného mělo by za následek, že
by si žádný nemohl dáti zapsat ani všech přednášek
nutných ke zkouškám. Přednášek docentů bude nu-
cen na úkor vědecké své přípravy se zříci. To b
byl blahodárný následek takového reakčního sano-
vání financí! A při tom ještě nutno vytknouti, ž
o honorování docentů nechce stát věděti a takovým
nařízením byli by tito zkráceni i na nepatrném dneš-
ním příjmu z kolejného.
16
article
Od kolejného osvobozováni jsou posluchači po-
dle liberálnosti profesorského sboru různě a normy
osvobozovací, které dnes platí, musily by býti p
zvýlení kolejného změněny, neboť, kdo dnes s ob
tiži zaplatí 50—100 K, nemohí by platiti obnos dvoj
násobný. Tedy ani cil finanční spekulace, jakou
zvýšení kolejného se jeví, by se nerealisoval.
Vláda, která má tolik starostí, aby studenti ve-
řejnou svou činností nerušili svých studil, nerozpa-
kuje se pranic zvýšením kolejného zabrániti tal
mnohému nejen ve vstupu na vysoké školy, nýbr
překaziti mu i pokračování ve studiích. Na ško
stvíi vysoké platí všichni občané be
rozdílu a přes sebe vyšší kolejné bu-
dou platiti i na dále stejně i budo
tedy obtížení daleko více.
Je otázkou, komu se tímto zvýšením kolejného
chce pomáhati? Občanstvu se přitiží, lidem vědy
chtivým znesnadní, ba znemožní se studium a tl
vzniká i možnost poškoditi vědeckou práci zmenše
ním výběru, je li omezován penězi
Rigorosní taxy, od nichž osvobození vůbec není
dosahují několika set korun (na právn. fak. 360 K
na medicínské 390 K).
Zdrží li nedostatek peněz sludenta od včasnéh
složení zkoušky, hrozí mu i ztráta semestru (zvlášte
u mediků). V zápětí rigorosům následuje promoce
za niž se platí na právnické a medicínské fakulte
po 120 K, na filosofické fakultě 60 K.
Žádáme od státu, aby exanimatory honorova
sám, poněvadž fungují jen k tomu, aby zjišťoval
připravenost absolventů vysoké školy k veřejne
činnosti.
Naše podpůrné fondy sotva stačí na nejnutnějš
pomoc. »Husův fond« vydal za desel let (1896—1905
na kolejné a taxy zkušební 14.817 K 50h
»Radhošť« půjčil od r. 1869 20.902 K, podpůrný fon
»Purkyně«, určený jen pro mediky, půjčil za 10 l
(1896—1906) 7168 K.
Purkyně
filosofický fakulta 60 K
Husův fond
17
article
Za ceremonii promoční, která trvá nejvýše 1
minut, zaplatí každý kandidát 120 K! Řečník na
vrhuje zrušení této bezůčelné formality.
V boji za zrušení kolejného a tax nutno získat
zájem nejširší veřejnosti. Agitujeme pro soustředěn
všech českých studentů ve Svazu českoslovanského
studenistva, který tuto akci povede a zdar akce zá
visí jedině na tom, jak bude Svaz silný. Mimořádné
poměry vyžadují mimořádné prostředky, avšak těm
nebudou nám demonstrace a stávky, nýbrž vytrval
a systematická práce za vytčeným cílem. [Výborně
Potlesk.)
Kol. Kašpar upozorňuje na důležitost studenta
v životě politickém, zvláště nyní před volbami ; stu
dentstvo nechť vynžije výhodné této situsce ve pro
spěch svých požadavků. Tež bylo by výhodno žádat
studenty německé, aby se domáhali zrušení kolej
ného a všech poplatků společně s námi.
Kol. Opatrný připomíná, že zvýšení kolejnéh
zvláště těžce by nesli kolegové, požívající stipendia
J. M. p. rektor prof. MUDr. Hlava odpověděl
na dotaz kol. Krausa, že podal ministerstvu zpráv
o protestu studentstva proti zavedení semestrálníh
poplatku 1 K na knihovnu a spolu hned i minister
stvo upozornil, že zvýšení kolejného narazí na pře
kážky zvláště u nás. (Výborně !)
Co se týče tohoto předmětu, jsou různá hlediska
Já sám, praví p. rektor, nejsem pro zvýšení kolej-
ného. Nejsem pro ně z kulturního hlediska a pak
z toho důvodu, že by eráru vyneslo nějakých 600.000
K a těmi si erár stejně nepomůže. — Předřečník
pravil, že bude podáno akademickému senátu o před
mětu dnešního jednání memorandum. Toho však nen
Kašpar
Tež
Opatrná
profesor
MUDr
svaz českoslovanský studenistva
18
article
třeba; jsem ochoten podati okamžitě zprávu mini
sterstvu o vašem protestu proti zamýšlenému zvý
šení kolejného.
Slova páně rektorova byla přijata s radostným
souhlasem přítomných, načež promluvi! JUSt. Je šel
Hofmann. Doporučoval, aby se dal podnět bu
k souhlasným projevům studentstva všech rakou-
ských universit, nebo aby uspořádán byl jeden
projev společný.
Po poznámce kol. Tomsy přijata jednomyslně
následující
rasoluce:
Just
Hofmann
Tomsa
19
article
»Účastníci universitní schůze, konané dne
17. února 1907, protestují proti jakémukoli zvýšení
platu kolejného, ježto by se tím ještě více bránil
nemajetným ve vstupu na vysoké školy a zne-
snadňovalo vůbec studium vysokoškolské a prohla-
šují za svůj požadavek zrušení kolejného a tan
služebních v přesvědčení, že jest požadavkem so
ciální spravedinosti učiniti veškero školství, jak
obecné, střední tak i vysoké bezplatně přístupno
že rozvoj vědecké práce nesmí býti výsadou pe-
něz. Zkušební komise fungují pouze v zájmu
státu za účelem zjišťování připravenosti absolventů
vysokých škol k veřejné činnosti. Tudíž je povin-
ností státu, aby je honoroval přímo ze státní po
kladny. Dále žádají, aby nucené obřadní promo
vání bylo zrušeno, poněvadž tuto formalitu považují
za bezúčelnou. Za tyto požadavky je ochotno če
ské studentstvo se zasaditi všemi prostředky ve
shodě se studentskými korporacemi celého Rakou
ska. Přítomní předkládají toto prohlášení slavnému
c. k. senátu české university Karlo-Ferdinandovy
aby se k těmto požadavkům připojil a je mini-
sterstvu vyučování předložil«.
Na to schůze doslovem předsedovým před pů
12. hod. dopol. skončena.
Ferdinandův
český univerzita Karla
20
article
Veřejná schůze opatrovníkův a zři-
zenců v zemských službách
Veřejná schůze opatrovníkův a zři-
zenců v zemských službách
konala se včara o půl 10. hod. dopol. v konviktském
sále v Praze za velmi četného účastenství příslušníků
tohoto stavu obojího pohlaví z Prahy i venkova. D
předsednictva zvolení byli za předsedu pan Josel
Bubník, za I. místopředsedu p. O. Falo u
(z Dobřan), za II. místopředsedu p. Jos. Flögl
za zapisovatele p. Jos. Eckert. Z poslanců přítomen
byl p. Václav Březnovský.
Na schůzi jednáno bylo o neutěšených poměrech
opatrovníkův a zřízenců v zemských ústavech vůbec
zejména pak v ústavech pro choromyslné. Jest po
chopitelno, že z ponurých zdí těchto ústavů málokdy
pronikne na veřejnost nějaká skrovná zpráva o po
měrech tam panujících a tím také lze si vysvětliti
že širší veřejnost nemá ponětí o smutných služeh
ních a bmotných poměrech opatrovníkův a zřízencu
těch, kteří k tomu až dosud svoje nedostatky mlčk
a trpělivě snášeli. Poprvé včera vystoupili se svými
stesky před veřejnost.
Poprvé obeznámili veřejnost se svou oblížnou
zodpovědnostipinou službou, poprvé dali na jevo
svoji nespokojenost s dosavadním neudržitelným
stavem a poprvé pozdvihli před veřejností hlasu své-
ho po nápravě svých bídných služebních i hmol
ných poměrů, volajíce po zajištění alespoň lidské
úrovní odpovídající existence. Učinili tak v době pří
hodné, před zasedaním sněmu království českého, n
jehož jednacím pořadu úprava služebních a hmot
ných poměrů opatrovnictva a zřízenectva v zem
ských službách také se nalezá. Bude povinností po
slanců, zemského výboru, jakož i všech rozhodují-
cích činitelů, by svým ústlím a vlivem všemožn
přispěli k tomu, aby oprávněným a spravedlivým
požadavkům těchto nejníže postavených služebníků
zemských bylo co nejdříve vyhověno.
Josel Bubník
Fat
Flögl
Jos
Eckert
Březnovská
Praha
Dobřany
21
article
Schůzi zahájil předseda pan Josef Bubník
který poděkoval za volbu a uvítal co nejsrdečněji
všechny přítomné. V delší obsažné řeči podal nej
prve stručný výklad o tom, jakou službu jest zříze
cům, zejména v ústavech pro choromyslné vykon
vati. Voči veřejnosti jeví se ústav jako mnstituce,
níž hlavními činiteli jsou lékaři, ale veřejnost nevi
že hlavní práce s nemocnými připadá na bedr
opatrovníků. A tu jest třeba veřejností sděliti, jak
jest služba v ústavech rozdělena.
Bubník
22
article
Když do ústavu dopraven jest na duchu chorý
nešťastník, tu ovšem v první řadě připadne konat
povinnost svou vůči němu představenému lékaři
který jej prohlédne, vyšetří jeho nemoc a přikáže h
na určité oddělení. Potom ale lékař věnuje svou pě
nemocnému pouze po dvě krátké doby denně, p
tak zv. vísilách. Opatrovník musí se však o nemo-
ného pečlivě starati po celý den a po celou no
Musí dbáti o něj v tělesném i duševním směru, mus
se starati o jeho čístotu, o čistotu v pokojích i n
chodbách, musí jej krmiti, neboť mnohý nemocn
není ani s to sám se najísti. Opatrovník musí věsi
přehled prádla, šatstva a obuvi, které ústav nemoc-
ným poskytuje, on musí uschovávati vlastní šatstv
i prádlo nemocného, jež přinesl s sebou do ústavu,
musí za ně ručiti a v případě ztráty škodu ze svého
majelku nahraditi. Nemocní roztřiďují se na dv
hlavní skupiny: na nemocné mírné, klidné a na ne-
mocné zuřivé. Zuřiví jsou přiděleni na t. zv. koridou
a jsou mezi nimi i takoví, kteří jsou stále upoutání
na lůžko. Na koridoru umístěno jest nejméně 40.
ale také až 80 nebezpečných nemocných, kteří svě-
řeni jsou péči 1 vrchního opatrovníka a 4—8 pomoc
níků. Připadá tudíž na jednoho opatrovníka až na 10
nemocných, které musí čistiti, je koupati, lůžka je-
jich v čistotě udržovati, výkaly a moč odstraňovati
hlídati nemocné ve dne i v noci, v zuřivosti jejich
jim třeba násilně svěrací kazajku dávati, obvazovat
a při všem tom nesmí nemocný přijíti ani k nejmen
šimu úrazu, který by byl zaviněn opatrovníkem
nebo pro dosti malé pohmoždění aneb úraz nemoc-
ného je ihned přísně disciplinárně trestán.
23
article
Namáhavou službu tu musí vykonávati opatrov
ník s malými přestávkami po celý den, kromě toho
musí konati 4hodinnou noční hlídku, za kterou ovše
obdrží odměno 20 haléřů za celou noc. (Hanba
Denně musí lékaři o každém jednotlivém nemocné
podávati zprávy. Taková jest služba na oddělení zu-
řivých a nebezpečných nemocných.
Nemocní klidní a mírní umístění jsou ve zvlášt-
ních pokojích, kde nalezá se jich až 20 v jednom
pokoji a obsluhují je 1—2 opatrovníci. A ti maj
povinností až přespříliš. I oni musí činiti to, co muse
činiti opatrovníci na koridoru, dbáli o čistotu, odě
a potravu nemocných, při procházkách je musí hlí
dati, poslouchati jejich hovory, neslušně se chovající
nemocné odděliti od ostatních, dbáti na to, je li ne-
mocný schopen ku práci, aby jej zaměstnali. Musí také
pro lékaře připravovati celé dobrozdání, celý přehled
jak chování tak zdravotního stavu nemocného. V po-
koji pro tak zv. ležaté nemocné musí opatrovník ob
slubovati a ošetřovati nemocné, stižené nakažlivými
nemocemi, jako tuberkulosou, tyfem atd.
24
article
Statší opatrovníci nazývají se inventárníky, ne
boť vedle povinností zmíněných mají na starosti
ještě inventuru a ručí za veškeré prádlo, šatstvo
obuv, které ústav nemocným propůjčil a musí z
svého platu hraditi veškeré ztráty, které bez jeh
viny povstaly.
Poněvadž nemocným nesmí se ponechati ani
jehla, nůž, nůžky nebo jiný nástroj, musí sám poři-
zovati správky na oděvu, prádle atd. Zajisté, ž
práce má opatrovník nadbylek, ale mzda jeho jes
naproti tomu velice skrovná, neboť opatrovníci do-
stávají za to vše, co se od nich žádá a když to svě-
domitě a pilně vykonávají, plat 12—15 zl. měsíčně
(Hanba.) Vychůzka jest toliko jednou týdně od 1—
hod. večer. Ve službě oplývá život jejich samými
sekaturami. Pro sebo menší přestupek jsou velmi
přísně trestáni. Ústav starších sil, zapracovaných,si
neváží a hledí se jich, pokud možno co nejdřív
zbaviti. Mohlo by se ovšem poukazovati na to, ž
vedle platu svého opatrovník dostává od ústavu
oděv, obuv a stravu a že v úslavě bydií. Avšak c
jest za náhradu za úplné obmezení osobní svobody,
za nebezpečí, jemuž jest stále u nemocných vydán.
Strava jest stále stejnoměrná a teprve druhého řádu
a byla již nejednou od samotných lékařů uznána z
naprosto nedostatečnou a také vrácena dodavateli.
Oděv opatrovníkův ve službě netiší se ničím o
oděvu nemocného. A jaké zabezpečení má opatrovník
pro případ nemoci a do budoucnosti? Onemocní-l
déle trvající nemocí, jest prostě ze služby propuštěn,
tolikéž je-li povolán k vojenskému cvičení. Op
trovník jest považován za otrocký materiál, kter
možno bez mravního závazku kdykoli vyměniti.
25
article
Život rodinný opalrovníci vůbec nemají. Jest
pouze mlhavý: Služba sama jest upravena tak, že
vlastně opatrovník nemá ani příležitosti ani času, aby
si vhodnou družku života vyhledati mohl a tak jest
skoro výhradně v chledu tom odkázán na své spolu-
trpitelky opatrovnice, které v ústavech strádají pod
stejně smutnými poměry jako opatrovník sám. Tak
většina manželství uzavírá se mezi osobami v ústa-
vech humanitních zaměstnanými. Je-li však možno
mluviti o životě rodinném, nebo o nějaké domácnosti,
když manželé se vidí jednou za týden od 1—8 hodin
večer a to ještě jen v tom případě, mají-li oba
v ústavě zaměstnání manželé vycházku ve stejnou
dobu. Byt společný držeti nemohou, to by bylo pří-
lišným luxusem. Mají-li dítky, nemohou je sami vy-
chovávati, nýbrž musí je svěřiti za peníze cizin
rukám. Ředitel jistého venkovského ústavu se přímo
vyjádřil, že opatrovník se vlastně ani ženiti nemá.
(Hanba!) Správy zemských ústavů stojí vůči opatrov-
níkům dodnes na témže stanovisku jako před lety;
kdy za opatrovníky v ústavech pro choromyslné hlá-
sila se různá individua, která pro nic jiného snad
nebyla schopna. Ale přece v nynější pokročilé době
činí se na opatrovníky požadavky dalekosáhlé, žádá
se od nich jistý stupeň inteligence. V řadách opatrov-
nictva jest většina lidí inteligentních a pro službu
samotnou úplně schopných.
26
article
Ze všeho toho jest viděti, že postavení opatrov-
níků v ústavech pro choromyslné jest málo závidění
hodné a že jest nejvyšší čas, aby zjednána byla ná-
prava. Opatrovnictvo za tím účelem sáhnouti musí
k organisaci. Z té příčiny byla před rokem za-
ložena organisace odborová, kleré dáno bylo jméno
odborové sdružení zemských zřízencu
v království českém. Organisace ta domáhá
se základní minimální mzdy 36 K čili 18 zl.
dále udělení definitivy po 12leté služební
době, po nabytí definitivy 20 přídavku, tří
kvinkvenálek se 20% zvýšením mzdy.
mimořádné odměny 2 K za noční službu, po
noční službě odpočinku nejméně 7 hodin dne násle
dujícího, 20% přaspěvku na byt, pojištění
pro případ nemoci a úrazu, slušnéh
stejnokroje služebního aneb 100 K ročně
oděvného, povolení vycházek jednou
týdně v trvání 24 hodin, osmidenní do-
volené v roce bezpodmínečně, pořádání
bezplatných vzdělávacích kurzů atd. Opatrovnictvo
předstupuje se svými stesky a tužbami před veřejnost
v přesvědčení, že veškeré vrstvy společenské uznají
v plném dosahu oprávněnost a spravedlivost jeho po
žadavků.
27
article
Na to Byla jednohlasně přijata následující reso-
luce: „Na veřejné schůzi dne 17. února 1097 v Kon-
viktě shromáždění opatrovníci a zřízenci zemských
humanitních ústavů, porokovavše o svém neutěše-
ném, s nynějšími drahotnimi i společenskými po-
měry vnaprostém nesouhlasu se nalézajícím postae
vení, prohlašují, že za dnešních okolností přímo ohro-
žena jest lidská existence jejich a že pronikavá ná-
prava dosavadních služebních norem jejich na zá-
kladech moderně humanních a sociálně spravedlivých
jest nanejvýše naléhavá a neodkladná. Z té příčiny.
uznávajíce Odborové sdružení zemských zřízenců
král. českém za přirozeného a oprávněného zástup
všech ve službách zemských humanitních ústavův
jakémkoli postavení se nalézajících zřízenců bez roz-
dílu pohlaví, prohlašují, že úplně souhlasí s kroky,
jež zástupci téhož sdružení až dosud podnikli ve pro-
spěch zlepšení neblahého dosavadního postavení.
v plném počtu i dosahu připojují se k požadavkům,
jež zástupci tohoto sdružení memorandem ze dne 22.
ledna 1906 zemskému výboru předložili k dalšímu
blahovolnému projednávání, prohlašují, že požadavky
ty tvoři nejmenší míru toho, co k zajištění své exi-
stence v nejbližší budoucnosti žádati musí a že na
nich solidárně a neochvějně trvatí chtějí.
Kon
sdružený zemský zřízenec král
28
article
Slavný sněm král, českého co nejdůtklivěji prost,
aby otázku úpravy hospodářských i sociálních po-
měrů žřízenectva bez otálení a s nepředpojatým po-
rozuměním projednal a v příštím rozpočtu zemském
potřebná opatření učinil, aby zemský výbor sprave-
dlivým požadavkům těm v plné míře vyhověti mohl.
Pány poslance na sněmu král. českého pak prosí,
aby uznávajíce oprávněnost těchto požadavků, zříze-
nectvo ve snahách jeho co nejúsilovněji podporovali
a přispěti tak platně k tomu, aby zemšké humanitní
ústavy, ve všech směrech jsouce ovládány duchen
opravdu humanním, za uspokojením a láskou prod-
chnutého spoluúčastenství všech činitelů plně věno-
vati se mohly pouze prospěchu a blahu úlevu
v nich hledajících příslušníků král. českého.
Stejné stesky a tužby vyznívaly z projevů, kterě
učinili následující řečníci pp.: Veselý, Houba,
Habada, Němeček a Palouš, z nichž někteří
výmluvnými slovy uváděli jednotlivé drastické pří-
pady a obrázky z bídy a strádání zřízenců v zem
ských službách.
Předseda p. Bubník poděkoval pak přítomným
za účastenství a schůzi ukončil
Veselá
Houba
Habada
Němeček
Palouš
Bubník
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na včerejším sjezdu německo-pokro-
kové strany pronesl předseda její dr. Eppinger
řeč, v jejímž úvodu zabýval se novým říšským vo-
lebním řádem, k němuž neřekl se svého stano-
viska nic nového. Ani to není z úst německo-
liberálních žádnou novinkou, že prý Němci ne-
smějí přezírati nebezpečí v tom tkvicí, že v nové
poslanecké sněmovně živly němectví a svobodo-
myslnému pokroku nepřátelské mnohem sil-
nějšího zastoupení nabudou než dosud, a že
tomuto »nebezpečí« lze čeliti toliko nejmožněji
těsným sevřením všech německých poslanců.
Sevření takové jest prý neodbytnou nutnosti,
k níž dojíti musí pod nátlakem pudu sebeza cho-
vání i přes odpor jednotlivců. V uvážení toho
i aby se zabránilo předvolebnímu boji Němců
proti Němeům, dala německo-liberální strana
svolení ke sblížení německých stran ještě pře
volbami. V poměru k německé sgrární a ně-
mecko-nacionální straně v Čechách vyskytly se
v otázce volební tak nepatrné různosti minění,
že jich překonání dalo by se doeiliti bez val-
nějších obtíží. Avšak jednání strany volno-všeně-
mecké, kteráž domýšlí se, že může pro své
kandidáty zaujmouti všechny německé volební
okresy v Čechách, zvláště pak městské a ně-
mecko-pokrokovým kandidátům chtěla vyhra-
diti toliko směšně nepatrný počet okresů,
jakož nevole našeho vlastního voličstva
zřejmě proti tomu projevená, učinila každé po-
kračování v takovém jednání nemožným.
Eppinger
Němec
Čechy
30
article
(Bouřlivá pochvala.) Protož nezbývá prý straně
německo-liberální nic jiného, než aby své posta-
vení v nové poslanecké sněmovně sama vybojo-
vala. Program její bude i na dále nezměněný,
především ztuha nacionální, ve sledování této
politiky nebude se strana lekati ani nejostřej-
ších prostředků, pokud srovnati se dají s prá-
vem a svědomím a slibují úspěch. Řečník
prohlašuje nejostřejší odpor proti stanovisku
zemské autonomie a pro zjednání platnosti ně-
meckého jazyka jakožto nezbytného dorozumí-
vacího prostředku mezi »částěmi státu« a jeho
úřadů s centrálami »jakož pro jeho vý-
lučnou platnost ve vnitřní službě.«
Pokud se týče země, hodlá strana Eppingrova
i na příště naléhati na »rozlíšení kruhů
národnostních zájmů, zvláště v ohledu
rozpočtovém, i bude k tomu poukazovati, že
takové rozhraničení jest při dobré vůli snadno
možno i místné, jakož ukázalo ohraničení vo-
lebních okresů v novém volebním zákonu
i věcně, jak to dokazují ústavy i zřízení zem-
ské, jazykově již rozlišená«. Také otázce
obsazení všech úřadnický ch
míst v jazykovém územi německém
příslušníky německého kmene hodlá strana vě-