ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 baca5970-75c6-11dc-ae58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 67, place 19, org 9, work 2
1 masthead
2. Strana
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
18. unora 1907. Císlo 49.
4 article
zeno. Jejich program je hospodářské splynuti s Německem, které mělo by za následek sply- nutí politické. S ohledem na náš národ, na jeho žiroln zájem prohlašuji, že si nepřeji, abychom to hnali s Uhry do krajností, poněvadž hospodář- ská rozluka má v zápětí rozluku politickou. V uberských věcech, jak jsem řekl, ne- jedná se jenom o zájmy Vídně, nýbrž i o zájmy našeho národa, o zájmy hospodářské neobyčejné vážnosti, o zájmy rolnictva a průmyslu. Proto myslím, že také my musíme státi na stanovisku, že vzdor tomu, že nepřejeme rozluce, přece musíme chtiti, aby se proti Maďarům hájily naše hospodářské zájmy. A česká politika není již takovou, aby se musila doprošovati podpory; jsme dosti silni, abychom dělali politiku, jakou káže povinnost čest národa. A tu bylo by proti každému svě- domi a cti, kdybychom necítili s utlačovanými našimi slovanskými bratry v Uhrách, kteři prot všemu právu a lidskosti jsou utlačováni, ažs v člověku bouří vše, co cíti pro spravedlnosta právo. (Výborně!) Maďaři ženou to k rozluce velmi opatrněa dostanou, co bude asi atributem jejich naprosté samostatnosti hospodářské, ale k rozluce přeee nedojde. Řečník přecházl pak k našemu poměru k Němcům a praví: Od řeči ministra Prada v Liberci se stále mluví zase o jednání mez námi a Němci. Nevím, jestli se jedná, naopak mám takové postavení v politice, že se mně zdá, že bych o tom musil věděti. Kdo o tom mluví, musí přece věděti, že tomu tak nenía kdo by chtěl vyjednávati v nynější volební době, musil by býti politickým břídilem prvního řádu.
Maďar Němec Německo Uhry Vídeň Liberec Prado
5 article
Se strany Němců, zejmena pražských, se ovšem stále říká, že musíme přijíti s vyjedná- váním, protože potřebujeme český sněm. Musím se upřímně diviti, kde Němci tento argument berou. Nám jako representantům tohoto králov- ství ovšem záleží na tom, aby sněm pracoval, ale nesmí se zapomínati, že máme svou zem skou vládu, zemský výbor a kdyby chtěli Něme zmařiti práci sněmu a nechati zemský výbor bez kontroly, že to snáze sneseme, nežli oni. Řečník vyvraci tvrzení Němců, že jejieh obstrukce ve sněmu porazila za Körbra českou obstrukci ve Vídni; vždyť čeští poslanci obstru- ovali, až Körber odstoupil. Říkají Němci, že potřebujeme pracov sněm, poněvadž potřebujeme nový volební řád ale my jej potřebujeme proto, abychom odčinili bezpráví, aby volební řád do sněmu byl zdemo- kratisován, což však je také zájmem Němců, je-li pravdou, že jsou stranou liberální. A kde jest jaký zájem pro pracovitost sněmu, kterj by byl u nás větší, nežli u nich? Budou-li dělati obstrukci, jest to jejich věcí a zodpoví si to svým voličům, ale, aby myslili že nás tím donutí k ústupkům, které by byly na neprospěch českého národa, a chtějí-li si při dom pomoci hrozbami, pak to u českého národa nejde, tomu nejsme zvyklí. (Výborně!) Řečník náleží k těm, kdož přejí si smíru, ale smíru poctivého na základě úplné rovno- právnosti a rovnocennosti obou národů (Výborně!) a myslí li ministr Prade na administrativní roz dělení království, musíme říci, že se tak smí nedělá.
Němec Körber Vídeň
6 article
Administrativní rozdělení znamená velké ne- bezpečí pro nedilnost království českého a pr naše národní menšiny, a tu nenajde se u nás strany, která by připustila jejich práva jakým- koli způsobem zkrátiti. (Výborně !) Stojíme ovšem pevně na principu jednoty naší země a na tom, že každý občan tohoto království musí v celém království najíti v kaž- dém úřadě plné právo svého jazyka. To jes princip, od kterého ustoupiti nemůžeme. (Vý- borně!) Nejsem pro to, pokračuje řečník, abychom své kulturní věci spojovali s německými. Nesne- seme, aby nám Němci komandovali naše školství. aby svým duchem nám je naplňovali. Přejeme si, abychom měli své národní školství a ne chceme se také Němcům plésti do jejich a jest skutečně nejspravedlivějším, aby každý národ své kulturní věci obstarával si sám, ale neroz- umíme tomu tak, abychom měli jen své místn školní rady, nýbrž chceme svou správu školy od nejnižší až do nejvyšší instance. (Výborně!) Žádost za rozdělení zemské správy jest nejen proti inteneím českého národa a českého království, ale také naproti intencím Němcůa jest jenom agitačním heslem. Němci jsou se svým průmyslovým rozvojem odkázáni na odbyt český a kdybychom se administrativně začal děliti, budeme hájiti nejen svůj hospodářský prospěch, ale budeme se brániti také proti tomu, by průmyslové výrobky přicházely k nám z ji- ných krajů, což by mohlo býti pro Němce velm nebezpečné.
Němec
7 article
Jsme však pevně přesvědčení, že o smí jednati se bude a musí, poněvadž není možno, aby dnešní poměry věčně trvaly, abychom v tom viděli, Němci i my, politický cil, bychom se věčně rvali na škodu království i na škodu ce- lého mocnářství. Pokusy o to budou se opako- vati a snad se přece jednou podaří, abychom našli mezi sebou snesitelné živobytí. Takového jednání nemusíme se báti, ale můžeme čekati, až Němci uznají, že jest přece lépe, uzavřiii smír na základě našich požadavků, kteří ne- chceme žádné nadvlády, žádného bezpráví, až přijdou k tomu názoru, dobře, podáme jim ruku. Ale naše situace je taková, že hnáti se do toho nemusíme. Mír je v zájmu Němeů zrovna tak jako nás a jsme dosti silni, abychom to vydrželi.
Němec
8 article
Smír bude pro nás čestnější a lepší, když budeme silni, což jest první povinnosti národa. Proto má řečník pro budoucí volby jednu sta- rost a jedno přání, t. j. abychom nerozbíjeli zbytečnými hádkami a škorpením své řady, by- chom do Vídně šli ruku v ruce, bychom tam neposkytovali divadlo řad rozbitých, nýbrž by- chom byli ve Vídni svorni a dělali tam jednu politiku. (Výborně !) Jsem pro koncentraci stran, pravi dále, ale ne proto, abychom si zachovali mandáty — já o něj tak nedbám — ale mám jednu prosbu k vám a vůbec k celé české veřejnosti: aby český národ způsobem tak mohutným a jedno litým, proti kterému není odporu, promluvil své slovo, aby zvolenci národa, ať patří k té nebo oné straně, sešli se v jediném šiku a bojoval společně za velkou českou politiku, která chce. aby tato říše konečně se zdemokratisovalaa zmodernisovala, by se stala spravedlivou ke všem národům, aby nebyla spojena jen bez- duchým centralismem, nýbrž spokojeností svých národů a sice tím, že vrátí se k historickým svým základům, k právům království a zemí. Učiní-li tak národ český mohutným způsobem. pak nebojím se o jeho budouenost, pak s ra- dostí a nadějí hledím vývoji české politiky vstříc. A to dej bůh! (Všeobecná pochvala potlesk.) Ke slovu přihlásil se pak pan Jelínek, r daktor soc.-demokratického listu z Prahy, a pravil, že jest zapotřebí, abychom v boji proti rakou- skému centralismu stáli všichni v jednom šiku.
Jelínek Vídeň Praha
9 article
Nechť již do říšské rady přijdou zástupci kte- rýchkoli stran, jest si opravdu přáti, aby zájmy českého národa byly tam účinně hájeny. Ve při- čině poměru k Uhrám si přeje, aby ubohý národ slovenský nebyl vydán úplně na pospas Madla- rům. Proti vyrovnání s Němci nebude se nikdo stavěti, bude-li na požadavcích spravedlivých př naprosté rovnoprávnosti. Řečník vypočítává požadavky dělnictva na říšské radě, jimiž jest otázka všeobecného po- jišťování, úpravy společenských řádů a svobody, opravy trestního a tiskového, spolčovacího shromažďovacího zákona. Konečně vyslovuje přání, aby volební boj provedl se ve slušn formě a způsobem důstojným, načež další se utváři, jak se strany k sobě postaví. Sociální demokraté podají ochotně ruku tam, kde se bude jednati o prospěch národa a mají zájem na tom, aby administrativa země nebyla rozdě- lena, neboť by se tím spáchalo největší bez- práví na českém dělnictvu ve smíšeném územi které je již dnes terorisováno. Posl. dr. Kramář vítá, že sociálně demo- kratický řečník vřele mluvil pro to, aby volební zápas byl co možná slušný, klidný a věcný, pro spolupůsobení v říšské radě, kterého si tak vřele a upřímně přál, že stejně vřele uznal boj poslanců za jazyková práva menšin. Kdyby chom chtěli statisíce našich dělníků a živnost níků ve smíšených krajích prostě obětovati měli bychom mír s Němci hned hotový, ale nikdy toho neuděláme, v čemž se na svobodo- myslné poslance může bezpečně počítati.
Němec Posl doktor Kramář Uhry společenský řád a svoboda
10 article
Zminil se, že také chtějí všeobecné po- jisťování, po případě invalidní astarobní, k če- muž bylo pojišťování soukromého úřadnictva prvým krokem. Strana svobodomyslná domáh se i všech ostatních požadavků, jež předešlý řečník uvedl a klade důraz na to, by se národ netříštil dle stavovských zájmů. Jelikož však trvá strana svobodomyslná n základech společenských zájmů, jsou jisté hra nice, přes které jíti nemůže, ale ve všech ostat ních věcech bude stranou, klerá nezapomene, že jedná se nejen o prospěch lidu dělného, nýbrž celého národa. Z toho, že z ní vyšel návrh na všeobecné právo hlasovací, jest zřejmo, že s nestaví proti tomu, by sociální demokraté měli v říšské radě své zástupce, když je ve volebním boji prosadí. Předseda pan dr. Halík praví, že v sobotn schůzi klubu jednáno bylo rovněž o politické situaci a že projeven byl úplný souhlas s po- stupem národní strany svobodomyslné a zejména se směrem poslance dra. Kramáře a že mu ulo- ženo, aby to na schůzi dnešní prohlásil veřejně. Jsme — praví řečník — pro politiku reelní a jsme daleci toho, abychom popouštěli s očí clle, ktere sleduje česká politika. Víme, že velké věci ne- dají se prosaditi přes noc a že tam, kde nedá se udělati dvoumílový skok, je třeba jíti krok za krokem. Ke koncentraci jedenkráte dojde. Řečník vzpomíná, co poslanec dr. Kramář učinil pro stvoření nového volebního řádu a slova jeho pro- vázena jsou pochvalou přítomných. Poslanci dru. Kramářovi může býti vždycky odměnou, že vy- konal aspoň to, co se udělati mohlo. Předseda končí schůzi přáním štěstí a zdaru poslanci dru. Kramářovi a dru. Šubertovi k jednán na sněmu zemském
doktor Halík Kramář Šubert
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 17. února. (Nové pot! že s celním tarifem.) V době neustávajícíeh skandálních afér nic nemohlo uherské vládě při- jíti více vhod, než Pradova liberecká řeč proti uherskému vyrovnání, jež posloužila vládě vhod- nou záminkou, aby projednáváním autonomního celního tarifu ve výboru odvrátila pozornost ve- řejnosti od dokladů maďarské korupce a obrátila ji zase jednou proti rakouské vládě, jejíž jeden člen v Liberci tak neprozřetelně promluvil o Uhrách. Sdělivše včera názory člena uherské vlády hr. Apponye a nejmenovaného člena ra- kouské vlády na předčasné projednání celního tarifu v uherské sněmovně, podáváme dnes dalši zprávy o uherském názoru na tuto věc. Na telegrafieký dotaz bar. Becka, co uherská vláda zamýšli náhlým projednáváním celního tarifu v národohospodářském sněmovním výboru, dr. Wekerle svolal ministerskou radu, jež se shodla v přesvědčení, že protest rakouské vlády nesmí míti vlivu na vyřízení autonomního celního tarifu ve výboru, naopak že jest povinnosti uherské vlády, příčiniti se, aby celní tariť byl co nejdří v projednán i parlamentně, poněvadž v této otázce nutno se domoci spořádaných po- měrů. Vládu uherskou nuti k rychlému projed nání celního tarifu tři důvody. První jest ten že sněmovna má vyříditi celou řadu předloh, jež vesměs spočívají na uzákoněném cel ním tarifu. Dokud nebude ve sněmovně vyřízen tarif, nemožno přistoupiti k vyřízení ostatníe předloh. Kdyby pak vláda vyřízení tarifu dle přání rakouské vlády odložila, sněmovna by se musila rozejíti na prázdniny, poněvadž by ne- měla čím se zabývati. K projednání tarifu však možno přikročiti hned, poněvadž jest úplně hotov a spočívá i na dohodě s Rakouskem.
Pradov Beck doktor Wekerle Praha Liberec Uhry Rakousko uherský sněmovna
12 article
Za druhý důvod uvádí se malá naděje. že nynější vyjednávání o nové ra- kouskouherské vyrovnání přived k eíli. V létě minulého roku uherská vláda mohla odročiti parlamentní projednání tarifu vyhověti přání bar. Becka, poněvadž doufala v brzké skoncování nového jednání o vyrovnání. Ale již při prvém čtení vyrovnacích návrhů ob- jevilo se tolik sporných otázek, jež během jed- nání ještě vzrůstaly, takže v tuto chvíli nelze vůbec se oddávati naději, že vyjednávání přivede k cili. Dohoda není ovšem ani nyní vyloučena
Beck
13 article
ale je tak vzdálena, že uherská vláda nemůže připustiti, aby vyřízení nutných uherských před- loh ve sněmovně činilo se závislým od zakon- čení vyjednávání. Třetím důvodem jest konečně politická ná- lada v uherském parlamentě i v politickýeh kruzích rakouských. V Uhrách jsou proti vy- rovnání vůbec a pro samostatné celní územíá rakouská vláda odvolala ústupky, jež se činily Uhrám v dohodě uzavřené mezi Széllem a drem Körbrem a politické kruhy rakouské jsou vůbec nepřátelsky naladěny k Uhrám. Příznivé dispo- sice k dohodě není tedy ani na té, ani na oné straně. Poněvadž pak s poůhým provisoriem stále vládnouti nelze, musí si uherská vláda opatřiti pevnou oporu aspoň v té věci, o kterou s R- kouskem již vyjednávati nemusí. V tomto smyslu dr. Wekerle zodpově- děl v sobotu večer telegrafický dotaz bar. Becka, současně pak požádal předsedu náro- dohospodářského výboru, hr. Th. Batthyanye, aby výbor hned v čtvrtek zahájil meritorní porad o celním tarifu. Ze Lvova, 16. února. (Ruský volebn návrh) V návrhu na reformu haličského zem- ského volebního řádu, podaném dnes drem Olesnickým ve sněmu, žádá se zavedent všeobecného, rovného a přímého volebního práva dle zásad říšského volebního řádu. Sněm m míti 148 volených poslanců a 12 virilistů. Ven- kovské obce mají míti 111 poslanců, města 37 dle národnosti má býti 80 poslanců polských 68 ruských.
Széll Körbr Wekerle Beck Olesnický Uhry Lvov
14 article
Universitní schůze o zrušení ko- lejného a zkušebních tax. Ačkoliv čím dále tím více nabývá širší půdy názor, že vzdělání má býti každému co nejpřistup nější, a tedy i bezplatné, přece skutečnost neodpovídá této zásadě, ba právě v poslední době setkáváme s zvláště na vysokých školách s proudem právě opač ným. Jím vyvolána včerejší universitní schůze, uspo- řádaná Svazem českoslovanského studentstva, jež byl posluchači přečetně navštivena. Schůze zúčastnil se J. M. p. rektor MUD Hlava, profesor Ph.Dr. Kraus, prof. MUD Schrutz, prof. MUDr. Srdínko, doc. Ph. D Arne Novák a j.; omluvili se: děkan filoso fick fakulty prof. Ph.Dr. Sobotka, profesor MUD Kuffner, prof. JUDr. Henner a prof. JUD Čelakovský. Na to zvoleno předsednictvo: Předsedou zvolen PhSt. Selepa, místopředredou JUSt. Rosen z weig, zapisovateli JUSt. Stuchlik a MUSt Suchánek- Referent MUSt. Kraus: Dnes nechceme řešit otázku platů vysokoškolských jen s hlediska úzc stavovského a s ohledem na státní pokladnu, nýbrž s hlediska sociální spravedlnosti a s ohledem na rozvoj vědy a kultury vůbec.
Kraus profesor Mud Schrutz MUDr Srdínko docent fón Novák Mud Kuffner JUDr Henner Čelakovský Phst Just Rosen Stuchlik Must Sobotka svaz českoslovanský studentstvo MUD Hlava Must Suchánek
15 article
Zvýšení kolejného o 100 procent není prvním reformačním kouskem vlády, neboť také taxy im matrikulační před léty zvýšila o 150 procent a letos přidala k platům da 1 K za semestr na c. k. veřejnou a uni versitní knihovnu. Roku 1850 zavedeno kolejné a nejmenší »zákonem dovolený plat stanoven na tolik zlatých konv. měny, kolik hodin v témdni kolegium činí.« Když pak r. 1898 regulovány platy universitních profesorů, ponecháno kolejné jen čestným profesorům a neplaceným mimořádným profesorům a soukromým docentům. Z pravidla připadá kolejné pokladně státni. Tedy ačkoliv kolejné bylo profesorům odňato, přec nezměněně podle počtu býlin musí student platiti do státní pokladny. Vedle člení za nejmenší plat jsou kolegia a kursy za plat vyšší a těchto pro vědecké vzdělání nutných student nemůže se zúčastniti jen proto, že nemá dost peněz. Tento princip za víc peněz větší a důkladnější vědecká příprava jest špatný a se stanoviska paedagogického zavrženíhodný. Již dnes dosahuje výše semestrálního kolejného krajní meze i pro studenta dle běžných názorů ma- jetného. Zvýšení kolejného mělo by za následek, že by si žádný nemohl dáti zapsat ani všech přednášek nutných ke zkouškám. Přednášek docentů bude nu- cen na úkor vědecké své přípravy se zříci. To b byl blahodárný následek takového reakčního sano- vání financí! A při tom ještě nutno vytknouti, ž o honorování docentů nechce stát věděti a takovým nařízením byli by tito zkráceni i na nepatrném dneš- ním příjmu z kolejného.
16 article
Od kolejného osvobozováni jsou posluchači po- dle liberálnosti profesorského sboru různě a normy osvobozovací, které dnes platí, musily by býti p zvýlení kolejného změněny, neboť, kdo dnes s ob tiži zaplatí 50—100 K, nemohí by platiti obnos dvoj násobný. Tedy ani cil finanční spekulace, jakou zvýšení kolejného se jeví, by se nerealisoval. Vláda, která má tolik starostí, aby studenti ve- řejnou svou činností nerušili svých studil, nerozpa- kuje se pranic zvýšením kolejného zabrániti tal mnohému nejen ve vstupu na vysoké školy, nýbr překaziti mu i pokračování ve studiích. Na ško stvíi vysoké platí všichni občané be rozdílu a přes sebe vyšší kolejné bu- dou platiti i na dále stejně i budo tedy obtížení daleko více. Je otázkou, komu se tímto zvýšením kolejného chce pomáhati? Občanstvu se přitiží, lidem vědy chtivým znesnadní, ba znemožní se studium a tl vzniká i možnost poškoditi vědeckou práci zmenše ním výběru, je li omezován penězi Rigorosní taxy, od nichž osvobození vůbec není dosahují několika set korun (na právn. fak. 360 K na medicínské 390 K). Zdrží li nedostatek peněz sludenta od včasnéh složení zkoušky, hrozí mu i ztráta semestru (zvlášte u mediků). V zápětí rigorosům následuje promoce za niž se platí na právnické a medicínské fakulte po 120 K, na filosofické fakultě 60 K. Žádáme od státu, aby exanimatory honorova sám, poněvadž fungují jen k tomu, aby zjišťoval připravenost absolventů vysoké školy k veřejne činnosti. Naše podpůrné fondy sotva stačí na nejnutnějš pomoc. »Husův fond« vydal za desel let (1896—1905 na kolejné a taxy zkušební 14.817 K 50h »Radhošť« půjčil od r. 1869 20.902 K, podpůrný fon »Purkyně«, určený jen pro mediky, půjčil za 10 l (1896—1906) 7168 K.
Purkyně filosofický fakulta 60 K Husův fond
17 article
Za ceremonii promoční, která trvá nejvýše 1 minut, zaplatí každý kandidát 120 K! Řečník na vrhuje zrušení této bezůčelné formality. V boji za zrušení kolejného a tax nutno získat zájem nejširší veřejnosti. Agitujeme pro soustředěn všech českých studentů ve Svazu českoslovanského studenistva, který tuto akci povede a zdar akce zá visí jedině na tom, jak bude Svaz silný. Mimořádné poměry vyžadují mimořádné prostředky, avšak těm nebudou nám demonstrace a stávky, nýbrž vytrval a systematická práce za vytčeným cílem. [Výborně Potlesk.) Kol. Kašpar upozorňuje na důležitost studenta v životě politickém, zvláště nyní před volbami ; stu dentstvo nechť vynžije výhodné této situsce ve pro spěch svých požadavků. Tež bylo by výhodno žádat studenty německé, aby se domáhali zrušení kolej ného a všech poplatků společně s námi. Kol. Opatrný připomíná, že zvýšení kolejnéh zvláště těžce by nesli kolegové, požívající stipendia J. M. p. rektor prof. MUDr. Hlava odpověděl na dotaz kol. Krausa, že podal ministerstvu zpráv o protestu studentstva proti zavedení semestrálníh poplatku 1 K na knihovnu a spolu hned i minister stvo upozornil, že zvýšení kolejného narazí na pře kážky zvláště u nás. (Výborně !) Co se týče tohoto předmětu, jsou různá hlediska Já sám, praví p. rektor, nejsem pro zvýšení kolej- ného. Nejsem pro ně z kulturního hlediska a pak z toho důvodu, že by eráru vyneslo nějakých 600.000 K a těmi si erár stejně nepomůže. — Předřečník pravil, že bude podáno akademickému senátu o před mětu dnešního jednání memorandum. Toho však nen
Kašpar Tež Opatrná profesor MUDr svaz českoslovanský studenistva
18 article
třeba; jsem ochoten podati okamžitě zprávu mini sterstvu o vašem protestu proti zamýšlenému zvý šení kolejného. Slova páně rektorova byla přijata s radostným souhlasem přítomných, načež promluvi! JUSt. Je šel Hofmann. Doporučoval, aby se dal podnět bu k souhlasným projevům studentstva všech rakou- ských universit, nebo aby uspořádán byl jeden projev společný. Po poznámce kol. Tomsy přijata jednomyslně následující rasoluce:
Just Hofmann Tomsa
19 article
»Účastníci universitní schůze, konané dne 17. února 1907, protestují proti jakémukoli zvýšení platu kolejného, ježto by se tím ještě více bránil nemajetným ve vstupu na vysoké školy a zne- snadňovalo vůbec studium vysokoškolské a prohla- šují za svůj požadavek zrušení kolejného a tan služebních v přesvědčení, že jest požadavkem so ciální spravedinosti učiniti veškero školství, jak obecné, střední tak i vysoké bezplatně přístupno že rozvoj vědecké práce nesmí býti výsadou pe- něz. Zkušební komise fungují pouze v zájmu státu za účelem zjišťování připravenosti absolventů vysokých škol k veřejné činnosti. Tudíž je povin- ností státu, aby je honoroval přímo ze státní po kladny. Dále žádají, aby nucené obřadní promo vání bylo zrušeno, poněvadž tuto formalitu považují za bezúčelnou. Za tyto požadavky je ochotno če ské studentstvo se zasaditi všemi prostředky ve shodě se studentskými korporacemi celého Rakou ska. Přítomní předkládají toto prohlášení slavnému c. k. senátu české university Karlo-Ferdinandovy aby se k těmto požadavkům připojil a je mini- sterstvu vyučování předložil«. Na to schůze doslovem předsedovým před pů 12. hod. dopol. skončena.
Ferdinandův český univerzita Karla
20 article Veřejná schůze opatrovníkův a zři- zenců v zemských službách
Veřejná schůze opatrovníkův a zři- zenců v zemských službách konala se včara o půl 10. hod. dopol. v konviktském sále v Praze za velmi četného účastenství příslušníků tohoto stavu obojího pohlaví z Prahy i venkova. D předsednictva zvolení byli za předsedu pan Josel Bubník, za I. místopředsedu p. O. Falo u (z Dobřan), za II. místopředsedu p. Jos. Flögl za zapisovatele p. Jos. Eckert. Z poslanců přítomen byl p. Václav Březnovský. Na schůzi jednáno bylo o neutěšených poměrech opatrovníkův a zřízenců v zemských ústavech vůbec zejména pak v ústavech pro choromyslné. Jest po chopitelno, že z ponurých zdí těchto ústavů málokdy pronikne na veřejnost nějaká skrovná zpráva o po měrech tam panujících a tím také lze si vysvětliti že širší veřejnost nemá ponětí o smutných služeh ních a bmotných poměrech opatrovníkův a zřízencu těch, kteří k tomu až dosud svoje nedostatky mlčk a trpělivě snášeli. Poprvé včera vystoupili se svými stesky před veřejnost. Poprvé obeznámili veřejnost se svou oblížnou zodpovědnostipinou službou, poprvé dali na jevo svoji nespokojenost s dosavadním neudržitelným stavem a poprvé pozdvihli před veřejností hlasu své- ho po nápravě svých bídných služebních i hmol ných poměrů, volajíce po zajištění alespoň lidské úrovní odpovídající existence. Učinili tak v době pří hodné, před zasedaním sněmu království českého, n jehož jednacím pořadu úprava služebních a hmot ných poměrů opatrovnictva a zřízenectva v zem ských službách také se nalezá. Bude povinností po slanců, zemského výboru, jakož i všech rozhodují- cích činitelů, by svým ústlím a vlivem všemožn přispěli k tomu, aby oprávněným a spravedlivým požadavkům těchto nejníže postavených služebníků zemských bylo co nejdříve vyhověno.
Josel Bubník Fat Flögl Jos Eckert Březnovská Praha Dobřany
21 article
Schůzi zahájil předseda pan Josef Bubník který poděkoval za volbu a uvítal co nejsrdečněji všechny přítomné. V delší obsažné řeči podal nej prve stručný výklad o tom, jakou službu jest zříze cům, zejména v ústavech pro choromyslné vykon vati. Voči veřejnosti jeví se ústav jako mnstituce, níž hlavními činiteli jsou lékaři, ale veřejnost nevi že hlavní práce s nemocnými připadá na bedr opatrovníků. A tu jest třeba veřejností sděliti, jak jest služba v ústavech rozdělena.
Bubník
22 article
Když do ústavu dopraven jest na duchu chorý nešťastník, tu ovšem v první řadě připadne konat povinnost svou vůči němu představenému lékaři který jej prohlédne, vyšetří jeho nemoc a přikáže h na určité oddělení. Potom ale lékař věnuje svou pě nemocnému pouze po dvě krátké doby denně, p tak zv. vísilách. Opatrovník musí se však o nemo- ného pečlivě starati po celý den a po celou no Musí dbáti o něj v tělesném i duševním směru, mus se starati o jeho čístotu, o čistotu v pokojích i n chodbách, musí jej krmiti, neboť mnohý nemocn není ani s to sám se najísti. Opatrovník musí věsi přehled prádla, šatstva a obuvi, které ústav nemoc- ným poskytuje, on musí uschovávati vlastní šatstv i prádlo nemocného, jež přinesl s sebou do ústavu, musí za ně ručiti a v případě ztráty škodu ze svého majelku nahraditi. Nemocní roztřiďují se na dv hlavní skupiny: na nemocné mírné, klidné a na ne- mocné zuřivé. Zuřiví jsou přiděleni na t. zv. koridou a jsou mezi nimi i takoví, kteří jsou stále upoutání na lůžko. Na koridoru umístěno jest nejméně 40. ale také až 80 nebezpečných nemocných, kteří svě- řeni jsou péči 1 vrchního opatrovníka a 4—8 pomoc níků. Připadá tudíž na jednoho opatrovníka až na 10 nemocných, které musí čistiti, je koupati, lůžka je- jich v čistotě udržovati, výkaly a moč odstraňovati hlídati nemocné ve dne i v noci, v zuřivosti jejich jim třeba násilně svěrací kazajku dávati, obvazovat a při všem tom nesmí nemocný přijíti ani k nejmen šimu úrazu, který by byl zaviněn opatrovníkem nebo pro dosti malé pohmoždění aneb úraz nemoc- ného je ihned přísně disciplinárně trestán.
23 article
Namáhavou službu tu musí vykonávati opatrov ník s malými přestávkami po celý den, kromě toho musí konati 4hodinnou noční hlídku, za kterou ovše obdrží odměno 20 haléřů za celou noc. (Hanba Denně musí lékaři o každém jednotlivém nemocné podávati zprávy. Taková jest služba na oddělení zu- řivých a nebezpečných nemocných. Nemocní klidní a mírní umístění jsou ve zvlášt- ních pokojích, kde nalezá se jich až 20 v jednom pokoji a obsluhují je 1—2 opatrovníci. A ti maj povinností až přespříliš. I oni musí činiti to, co muse činiti opatrovníci na koridoru, dbáli o čistotu, odě a potravu nemocných, při procházkách je musí hlí dati, poslouchati jejich hovory, neslušně se chovající nemocné odděliti od ostatních, dbáti na to, je li ne- mocný schopen ku práci, aby jej zaměstnali. Musí také pro lékaře připravovati celé dobrozdání, celý přehled jak chování tak zdravotního stavu nemocného. V po- koji pro tak zv. ležaté nemocné musí opatrovník ob slubovati a ošetřovati nemocné, stižené nakažlivými nemocemi, jako tuberkulosou, tyfem atd.
24 article
Statší opatrovníci nazývají se inventárníky, ne boť vedle povinností zmíněných mají na starosti ještě inventuru a ručí za veškeré prádlo, šatstvo obuv, které ústav nemocným propůjčil a musí z svého platu hraditi veškeré ztráty, které bez jeh viny povstaly. Poněvadž nemocným nesmí se ponechati ani jehla, nůž, nůžky nebo jiný nástroj, musí sám poři- zovati správky na oděvu, prádle atd. Zajisté, ž práce má opatrovník nadbylek, ale mzda jeho jes naproti tomu velice skrovná, neboť opatrovníci do- stávají za to vše, co se od nich žádá a když to svě- domitě a pilně vykonávají, plat 12—15 zl. měsíčně (Hanba.) Vychůzka jest toliko jednou týdně od 1— hod. večer. Ve službě oplývá život jejich samými sekaturami. Pro sebo menší přestupek jsou velmi přísně trestáni. Ústav starších sil, zapracovaných,si neváží a hledí se jich, pokud možno co nejdřív zbaviti. Mohlo by se ovšem poukazovati na to, ž vedle platu svého opatrovník dostává od ústavu oděv, obuv a stravu a že v úslavě bydií. Avšak c jest za náhradu za úplné obmezení osobní svobody, za nebezpečí, jemuž jest stále u nemocných vydán. Strava jest stále stejnoměrná a teprve druhého řádu a byla již nejednou od samotných lékařů uznána z naprosto nedostatečnou a také vrácena dodavateli. Oděv opatrovníkův ve službě netiší se ničím o oděvu nemocného. A jaké zabezpečení má opatrovník pro případ nemoci a do budoucnosti? Onemocní-l déle trvající nemocí, jest prostě ze služby propuštěn, tolikéž je-li povolán k vojenskému cvičení. Op trovník jest považován za otrocký materiál, kter možno bez mravního závazku kdykoli vyměniti.
25 article
Život rodinný opalrovníci vůbec nemají. Jest pouze mlhavý: Služba sama jest upravena tak, že vlastně opatrovník nemá ani příležitosti ani času, aby si vhodnou družku života vyhledati mohl a tak jest skoro výhradně v chledu tom odkázán na své spolu- trpitelky opatrovnice, které v ústavech strádají pod stejně smutnými poměry jako opatrovník sám. Tak většina manželství uzavírá se mezi osobami v ústa- vech humanitních zaměstnanými. Je-li však možno mluviti o životě rodinném, nebo o nějaké domácnosti, když manželé se vidí jednou za týden od 1—8 hodin večer a to ještě jen v tom případě, mají-li oba v ústavě zaměstnání manželé vycházku ve stejnou dobu. Byt společný držeti nemohou, to by bylo pří- lišným luxusem. Mají-li dítky, nemohou je sami vy- chovávati, nýbrž musí je svěřiti za peníze cizin rukám. Ředitel jistého venkovského ústavu se přímo vyjádřil, že opatrovník se vlastně ani ženiti nemá. (Hanba!) Správy zemských ústavů stojí vůči opatrov- níkům dodnes na témže stanovisku jako před lety; kdy za opatrovníky v ústavech pro choromyslné hlá- sila se různá individua, která pro nic jiného snad nebyla schopna. Ale přece v nynější pokročilé době činí se na opatrovníky požadavky dalekosáhlé, žádá se od nich jistý stupeň inteligence. V řadách opatrov- nictva jest většina lidí inteligentních a pro službu samotnou úplně schopných.
26 article
Ze všeho toho jest viděti, že postavení opatrov- níků v ústavech pro choromyslné jest málo závidění hodné a že jest nejvyšší čas, aby zjednána byla ná- prava. Opatrovnictvo za tím účelem sáhnouti musí k organisaci. Z té příčiny byla před rokem za- ložena organisace odborová, kleré dáno bylo jméno odborové sdružení zemských zřízencu v království českém. Organisace ta domáhá se základní minimální mzdy 36 K čili 18 zl. dále udělení definitivy po 12leté služební době, po nabytí definitivy 20 přídavku, tří kvinkvenálek se 20% zvýšením mzdy. mimořádné odměny 2 K za noční službu, po noční službě odpočinku nejméně 7 hodin dne násle dujícího, 20% přaspěvku na byt, pojištění pro případ nemoci a úrazu, slušnéh stejnokroje služebního aneb 100 K ročně oděvného, povolení vycházek jednou týdně v trvání 24 hodin, osmidenní do- volené v roce bezpodmínečně, pořádání bezplatných vzdělávacích kurzů atd. Opatrovnictvo předstupuje se svými stesky a tužbami před veřejnost v přesvědčení, že veškeré vrstvy společenské uznají v plném dosahu oprávněnost a spravedlivost jeho po žadavků.
27 article
Na to Byla jednohlasně přijata následující reso- luce: „Na veřejné schůzi dne 17. února 1097 v Kon- viktě shromáždění opatrovníci a zřízenci zemských humanitních ústavů, porokovavše o svém neutěše- ném, s nynějšími drahotnimi i společenskými po- měry vnaprostém nesouhlasu se nalézajícím postae vení, prohlašují, že za dnešních okolností přímo ohro- žena jest lidská existence jejich a že pronikavá ná- prava dosavadních služebních norem jejich na zá- kladech moderně humanních a sociálně spravedlivých jest nanejvýše naléhavá a neodkladná. Z té příčiny. uznávajíce Odborové sdružení zemských zřízenců král. českém za přirozeného a oprávněného zástup všech ve službách zemských humanitních ústavův jakémkoli postavení se nalézajících zřízenců bez roz- dílu pohlaví, prohlašují, že úplně souhlasí s kroky, jež zástupci téhož sdružení až dosud podnikli ve pro- spěch zlepšení neblahého dosavadního postavení. v plném počtu i dosahu připojují se k požadavkům, jež zástupci tohoto sdružení memorandem ze dne 22. ledna 1906 zemskému výboru předložili k dalšímu blahovolnému projednávání, prohlašují, že požadavky ty tvoři nejmenší míru toho, co k zajištění své exi- stence v nejbližší budoucnosti žádati musí a že na nich solidárně a neochvějně trvatí chtějí.
Kon sdružený zemský zřízenec král
28 article
Slavný sněm král, českého co nejdůtklivěji prost, aby otázku úpravy hospodářských i sociálních po- měrů žřízenectva bez otálení a s nepředpojatým po- rozuměním projednal a v příštím rozpočtu zemském potřebná opatření učinil, aby zemský výbor sprave- dlivým požadavkům těm v plné míře vyhověti mohl. Pány poslance na sněmu král. českého pak prosí, aby uznávajíce oprávněnost těchto požadavků, zříze- nectvo ve snahách jeho co nejúsilovněji podporovali a přispěti tak platně k tomu, aby zemšké humanitní ústavy, ve všech směrech jsouce ovládány duchen opravdu humanním, za uspokojením a láskou prod- chnutého spoluúčastenství všech činitelů plně věno- vati se mohly pouze prospěchu a blahu úlevu v nich hledajících příslušníků král. českého. Stejné stesky a tužby vyznívaly z projevů, kterě učinili následující řečníci pp.: Veselý, Houba, Habada, Němeček a Palouš, z nichž někteří výmluvnými slovy uváděli jednotlivé drastické pří- pady a obrázky z bídy a strádání zřízenců v zem ských službách. Předseda p. Bubník poděkoval pak přítomným za účastenství a schůzi ukončil
Veselá Houba Habada Němeček Palouš Bubník
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Na včerejším sjezdu německo-pokro- kové strany pronesl předseda její dr. Eppinger řeč, v jejímž úvodu zabýval se novým říšským vo- lebním řádem, k němuž neřekl se svého stano- viska nic nového. Ani to není z úst německo- liberálních žádnou novinkou, že prý Němci ne- smějí přezírati nebezpečí v tom tkvicí, že v nové poslanecké sněmovně živly němectví a svobodo- myslnému pokroku nepřátelské mnohem sil- nějšího zastoupení nabudou než dosud, a že tomuto »nebezpečí« lze čeliti toliko nejmožněji těsným sevřením všech německých poslanců. Sevření takové jest prý neodbytnou nutnosti, k níž dojíti musí pod nátlakem pudu sebeza cho- vání i přes odpor jednotlivců. V uvážení toho i aby se zabránilo předvolebnímu boji Němců proti Němeům, dala německo-liberální strana svolení ke sblížení německých stran ještě pře volbami. V poměru k německé sgrární a ně- mecko-nacionální straně v Čechách vyskytly se v otázce volební tak nepatrné různosti minění, že jich překonání dalo by se doeiliti bez val- nějších obtíží. Avšak jednání strany volno-všeně- mecké, kteráž domýšlí se, že může pro své kandidáty zaujmouti všechny německé volební okresy v Čechách, zvláště pak městské a ně- mecko-pokrokovým kandidátům chtěla vyhra- diti toliko směšně nepatrný počet okresů, jakož nevole našeho vlastního voličstva zřejmě proti tomu projevená, učinila každé po- kračování v takovém jednání nemožným.
Eppinger Němec Čechy
30 article
(Bouřlivá pochvala.) Protož nezbývá prý straně německo-liberální nic jiného, než aby své posta- vení v nové poslanecké sněmovně sama vybojo- vala. Program její bude i na dále nezměněný, především ztuha nacionální, ve sledování této politiky nebude se strana lekati ani nejostřej- ších prostředků, pokud srovnati se dají s prá- vem a svědomím a slibují úspěch. Řečník prohlašuje nejostřejší odpor proti stanovisku zemské autonomie a pro zjednání platnosti ně- meckého jazyka jakožto nezbytného dorozumí- vacího prostředku mezi »částěmi státu« a jeho úřadů s centrálami »jakož pro jeho vý- lučnou platnost ve vnitřní službě.« Pokud se týče země, hodlá strana Eppingrova i na příště naléhati na »rozlíšení kruhů národnostních zájmů, zvláště v ohledu rozpočtovém, i bude k tomu poukazovati, že takové rozhraničení jest při dobré vůli snadno možno i místné, jakož ukázalo ohraničení vo- lebních okresů v novém volebním zákonu i věcně, jak to dokazují ústavy i zřízení zem- ské, jazykově již rozlišená«. Také otázce obsazení všech úřadnický ch míst v jazykovém územi německém příslušníky německého kmene hodlá strana vě-