2
masthead
NÁRODNÍ LISY.
národní Lisa
3
masthead
18. února 1907. Číslo49
4
article
Sportfreunde II, Smíchov 12 : 0. — Sturm II.
Sport Favorit II. 2 : 2.
** Z Drážďan, 17. února: (Tel. zpr.) Dresd
Sporiclub v. Germania 12 : 1. — Fussb. C. 93 v
Fussballring 8 : 1.
Zimní sporty.
** Hockev. Drážďanský Akadem. S. G. v. Bu
bene. HI. S. 3: 3. Polovice 0 : 0. Počasí a zvlášte
led hře na překážku.
Automobiliomus.
** Klubové místností Českého, K
automobilistů a Č. K. motocyklistů
domě »U zlaté husy« na Václavském nám. najaté
s jemným vkusem a účelností zařízené, byly klubo-
vým večírkem v sobotu za účasti 60 členů obou
klubů odevzdány svému účelu. Nepochybujeme, že
uskuteční se přání, obsažená v řečech dra. E. Mi-
řičky, inž. L. Šimka a v celé řadě přípitků a oba
kluby v novém, vlastním stánku se plně rozvinou
pro dobro nově lokomoce, jejíž propagandu v Čechách
si vytkly za úkol.
Fussb
Ing
L Šimek
Smíchov
Drážďany
Václavský já
Čechy
Sturm II
Dresd Sporiclub
Monde II
Favorit II
5
article
Otázka následnictví v Turecku.
Otázka následnictví v Turecku.
(Z Londýna, pův. dopis »N. L.«.)
Otázka, kdo stane se záhy nástupcem sul-
tána Abdula Hamida, stále zaměstnává diploma-
tické kruhy. »Times« uveřejňují telegram z Ca-
řihradu, dle něhož se mnoho mluví o spiknutí
a palácové revoluci, jež mají za účel posaditi
na trůn čtvrtého syna panujíeího sultána, mla-
dého Burrhana Eddina, jemuž jest 22 let ao
němž se soudí, že podlehá německému vlivu.
Dopisovatel »Timesů« připojuje, že se mu
tyto pověsti zdají býti bezpodstatny, ale žev
některých tureckých kruzích docházejí víry.
Jistý vynikající díplomat, jenž dlouho dlel
v Cařihradě jako vyslanec jedné velmoci, sděli
mi svoje mínění o této choulostivé otázce.
»Nevěřím«, pravil, »že řád posloupnosti by
mohl býti změněn zahraničními vlivy. Dle zá-
kona a obyčeje má trůn připadnouti nejstaršímu
členu panující rodiny. Pohledněte na rodokmen
a uvidíte, že Rešad, bratr sultánův, jest prv-
ním, druhým jest Izzeddin, sultánův bratranec.«
Oblibený syn sultánův Burrhan Eddin, do-
mnělý kandidát germanofilské strany, jest až na
čtrnáetém mítě. Jak by bylo možno vyhladii
najednou třináct přímých dědiců?
Za starých zlatých časů to šlo dýkou a smyč-
kou, dnes tyto jednoduché a praktické methody
nejsou již možny a není politické strany, která
by před očima Evropy zavraždila najednou tři
náct osob, jedině za tím účelem, aby udělala
radost německému císaři.
K udělení odznaků nejvyšší moci novému
sultánovi jest nezbytným účastenství dvou úřad
nlch osob, totiž šejka-ul-islam, náboženského
představitele kalifova, jakéhosi to musulmanského
patriarehy, jenž novému suverénu udilí nutnou
investituru náboženskou a jehož slovo jest zá-
konem, a pak ministra války, jenž má v rukou
ozbrojenou moc.
Hamid
Rešad
sultánův
Turecko
Londýn
Ca
Cařihrad
Evropa
Burrhan Eddin
Timesy
Burrhan Eddin
6
article
Úchvatitel musil by tudíž porušiti tyto dva
hodnosty musulmanského světa, co jest obtížným
a zdá se u nynějšího šejka-ul-islam nemožným
Nesmi se zapomínati, že vliv Německa
v Turecku je čistě osobním. Císař Vilém jes
v očich svého přítele Abdula Hamida vítaným
spojencem a oba panovníci si prokazují vzá-
jemnou ochotu jako soukromě osoby i jak
představitelé státu.
Turci sami nejsou ani v nejmenším přá
teli Němců. Nenávidí všechny cizince, ať přichá
zejí odkudkoli. Jen pro Francouze mají trochu
sympatie vzhledem na někdejší spojenectví, ale
ani ti by na nich mnoho nedosáhli.
Smrt Abdula Hamida zmaří jedním dnem
vytrvalou práci německého císaře. Odejdel
sultán, zmizí s ním celé jeho okolí — v Cati-
hradě děje se stejně jako v Římě, nastoupl-l
nový papež.
Ministři, rádcové a tajemníci starého reži-
mu odcházejí se zemřelým a činí místo nové
družině. Lze tudíž snadno pochopiti nespokoje
nost Německa, vidí-li tento zmar svých výpočto
a intrik na Východě.
Leč zákon je zákon a zdá se býti jistým
že zákonná posloupnost bude zachována. P
Abdulu Hamidovi nastoupí Rešad; snad bude
brzy sesazen — nastoupí Izzeddin a na každý
způsob rozhodnou Turci dle své vůle.
Nedopustí, aby se cizinci mísili do jejich
nejdůležitějších politických a náboženských zá-
ležitostí. Strojí li Německo opravdu intriky, činí
to nadarmo.
Úchvatitel
jes
Hamid
Turek
Němec
Francouz
Rešad
Izzeddin
Německo
Turecko
Cat
Řím
8
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
25 let činnosti Bolzanova sirotčince.
Bolzanův sirotčinec po čtvrtstoleté činnosti
presentuje se veřejnosti vskutku jako veliký hu-
manní ústav český. Roku 1906 vykazuje ústav
jmění 85.788 K a udělil podpory 110 sirotkům
v obnose 7376 K. Bolzanův sirotčinec vznikl
z odboru Besedy učitelské v Praze. Základn
jeho jmění, jež mu původně odevzdáno, bylo
před dvaceti léty pouze 1200 K. Od těch dob
ústav jmění své sice sedmeroznásobil.
dík svědomité, naprosto nezištné a pečlivé své
správě, takže dnes značně přispívají k uleveni
bídy učitelských sirotků úroky ze jmění, vy-
kazující obnos asi 3000 K, ale nicméně je věci
učitelské cti, aby ústavu dostalo se pravidelně
větší podpory, aby nebyli obětovní funkcionáři
sirotčince stavěni do trapné situace, která jim
přirozeně nastává, kdykoliv musí naléhavých
proseb učitelských vdov a sirotků oslyšeti, ne-
chtějí-li a nemohou-li se zároveň odhodlati ke
snížení jmění blahodárného ústavu. Zůstavuje
jistě trapný dojem, musí-li zpráva sirotčince
konstatovati, že 13.500 učitelů českých zaslale
sirotčinci pouze 1283 K (1!) čili jinak řečeno,
že průměrně odovzdal jeden učitel Bolzanovu
sirotčinci za rok pouze 9 haléřů! Uvážíme-li, že
ústav nezbytně potřebuje ročně nejméně 15.000
korun, chce-li aspoň nejpotřebnějším částečně
pomoci, je patrno, že je mravní povinností uči-
telské obce, jinak výborně spořádané, aby každý
jednotlivec její věnoval oběma našim sirotčin-
cům ročně aspoň po jedné koruně. Přejeme Bol-
zanovu sirotčinci a jeho horlivým činovníkům,
aby na prahu nového čtvrtstoletí lidumilné práce
dostalo se ústavu zvýšené podpory, jakéž plnou
měrou zasluhuje.
Bolzanův
K Bolzanův
Bol
Praha
9
article
Koedukce na berlínských školách.
Problem koedukce udržuje se vytrvale n
jednacím pořadu otázek časových paedagogi-
ckých. Z Ameriky, vlasti koedukčního hnutí, ozý-
vají se nejnověji hlasy pochybovačů o úspěchu
společné výchovy, ale nejnověji prohlásil se roz-
hodně pro system koedukční berlínský městský
školní rada dr. Fischer, který v poslední
schůzi městského zastupitelstva berlínského ne-
jen sám za provedení koedukce mluvil, ale i pro-
hlásil, že s ním za jedno v této otázce stojí od-
borníci školští, kolegium venkovských škol, ba
dokonce i ministerium osvěty.
Ovšem nežádá zavedení koedukce rázem, ale od-
kládá věe do úplného zavedení nové Střídní osnovy
školní, tedy asi do roku 1910. Projevuje úplný
souhlas s vývody, jimíž koedukci obhajuje dr-
Karel Grundscheid ve svém spise o spo
lečné výchově a osnuje do budouena zaveden
koedukce v praxi školní tak, že ve čtyřech prv-
ních třídách má býti zavedena koedukce zúplna
tak aby hochům i dívkám na tomto základnín
stupni elementarním dostalo se vyučování stej
ného. Teprve pátou třídou počínajíc má rozdě-
lení nastati při ručních pracích, kdy má
býti použito hodin, v nichž vyučují se dívky ruč-
ním pracím k vyučování hochů rovněž v příhod-
ných ručních pracích, kterémuž předmětu, ve
lice výchovně důležitému, nemohlo v dosavad
ním systemu věnováno býti dosti náležité péče
Dr. Fischer vyslovuje naději, že obyvatelstvo
berlínské rádo uvítá naznačenou reformu a dou-
fá tudíž, že koedukce na školách berlínských
bude zajištěna
doktor
Fischer
Grundscheid
Amerika
10
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
* Svépomocná akce obuvnických mistrů v Praze.
V poslední době bylo v Praze zřízeno několik velko-
obchodů s obuví, čímž jsou samostatní mistři obuv-
ničtí značně poškozováni. Na jedné straně jsou misti
doháněni ke splňování zvýšených požadavků dělni-
ckých na druhé straně nic se nečiní, aby se zlepšily
poměry odbytu výrobků obuvnických. Obecenstv
více se upoutá na skvělé výklady než na prostou
dílnu obuvnickou. Ale marné je upozorňování obe-
censtva. A poněvadž obecenstva holduje módě skvě-
lých krámů, panuje v kruzích obuvnických mistrů
názor, že by bylo nejlépe nastoupiti vzor obchodníko
a podnikatelů a založiti na hlavní třídě města rovněž
velký obchod s obuvnickými výrobky. Včera dopo
ledne konala se ve dvoraně Řemeslnicko-živnosten
ské besedy pražské poradní schůze, která byla velmi
četně navštívena. Jest patrno, že obuvníci uznávaj
nutnost sdružování teprve tehdy, když již jest velm
zle. A nejkrušnější doba nastala nyní, kdy velko-
obchody s obuví rostou jako houby po dešti a obuv-
níci zápasí s nedostatkem. Jen aby sdružovaci na-
dšení obuvníků zapustilo hluboké kořeny a nebylo jer
chvilkovou náladou! V poradách bude se pokra-
čovati.
Praha
11
article
* Jednota koncezovaných mistrů kamennických
v král. českém konala včera valnou hromadu v praž-
ské obchodní komoře za předsednictví pana Václav
Žďárského. Ve zprávě výroční uvedeno, co Jednot
v zájmnu svých členů učinila. Tajemník p. Danihelov-
ský sdělil, že Jednota má 172 členů, což jest nepatrný
počet. Vřele doporučoval, by příslušníci kamennickéh
odvětví semkli se v jednu jednotnou a mohutnou
organisaci. Po schválení výročních zpráv vykonány
volby a zvoleni: předsedou p. Václ. Žďárský z Prah
místopředsedy pp. Václav Maschke v Radlu a Fer
Palouš v Praze, jednatelem p G. Kalous v Karlín
jeho zástupcem p. K. Kujal, pokladníkem p. K. Holub
zástupcem p. Fr. Šmejkal: do správního výboru zv-
leni pp. V. Černý za komoru pražskou. Fr. Ková
v Chlumci n. C., V. Cingroš v Plzni. K. Hübl v Ja-
blonci. J. Pokorný, J. Seiche z Teplic, J. Pitschmann.
J. Wolf; za náhradníky pp. Fr. Hodek, A. Svobod.
Žďárský
Václ
Maschke
Radl
Palouš
G Kalous
K Kujal
Šmejkal
V Černá
František
V Cingroš
K Hübl
J Pokorná
J Seich
J Pitschmann
J Wolf
Hodek
Praha
Karlín
Chlumec
Plzeň
Teplice
Jednota
12
article
J. Brejcha a V. Čihák
* Přednášky o živnostenské orgánisaci. Instruk
tor p. dr. Polák koná po okresích veřejné přednášky
o organisací živnostenské dle novely, a sice dnes 18.
února v Jilemnici, dne 19. v Semilech, dne 90.
v Praze, dne 23. v Čes. Budějovicích, dne 3. března
v Jičíně a dne 5. března v Kutné Hoře.
* Bazplatné zprostředkování obch personálu
uchazeči. Ústřední umísťovací odbor Č. O. B. a č
ských obchodních gremií v Praze má nyní v zá“
znamu 7 cestujících. 10 účetních. 9 skladníků, 8l
komptoiristů 41 komptoiristek. 152 příručí z oborn
smíšeného, 8 lahůdkářského, 13 ze železářského, 1
z materiálního, 5 z galanterního, 47 z modního
střížného, 3 z kožního, 10 prodavaček, 4 pokladní
8 různých, které úplně bezplatně všem doporučuje.
Naproti tomu nulně potřebuje korespondenty z obor
železářského, prodavačky z oboru porcelánu, kom -
toirisly a příročího po vyučení z oboru papírnickéh
do Svýcar. U všech vyžaduje se úplná znalost něm-
činy. Veškeré dopisy nutno říditi do Prahy, Jeruza-
lémská ulice č. 7
Bezplatná porada 16kařská.
(Denně mimo neděle a svátky)
J Brejcha
V Čihák
doktor
Polák
Jilemnice
Semily
Praha
Jičín
Kutná hoře
Č . O
13
article
Ve věeobecné nemocnici u Karlov
nám ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pr
nemoci vnitřní od 9—11 hod.; tamtéž pro nemo
krění a nosní (ordin. prof. dr. Frankenberp
od 4 do 5 hodin odpol. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod. —
klinice prof. Kukuly pro choroby ranléka řsk
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro n
moci kožni a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci o čn
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaui-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanov
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinic
prof. dra. Schorera pro nemoci kojných, kojenc
a novorozenců bezplatná ordinace pouze pr
nemajetné denně od 2—3 hod. odpol. vyjma ne-
děle a svátky v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kufinera p
choroby duševnía nervové od 9—11 hod. v zem-
profesor
Maizner
doktor
Frankenberp
Kukula
Janovský
Deyl
Pavlík
Kaui
Kufiner
Karlov
Karlov č
14
article
J. Coudurier.
J Coudurier
15
article
ském úslavu pro choromyslné.
16
article
Česká dětská nemocnice (konec Sokol-
ské třídy). Ordinace pro nemoci dětské:
klinická dopoledne denně od 9 do 10, odpoledne
(nemocniční) od 2 do 3 vyjma neděle a
svátky. Chirurgická ordinace denně
1012 do 111/2 dopol. Nemocní na průkaz otce chu-
dých obdrží léky zdarma na účet obce pražské. Pr
choroby chirurgické a pro chirurgickou o rthe-
paeďii se ordinuje denně od 1/411. do 1/4 12.
V nemocnici Milosrdných bratří ordi-
nuje se na oddělení primáře prof. dra. L. Haškovce
pro nemoci nervové denně od 8—9 hod. dop
V ambulatoriu dětské kliniky prof. dra. P-
šiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol-
ské ulici, Praha II., 1962) udílí se porada každodenni
od 9—10 hod. dopol. Chudí na listek od otce chudých
dostanou i léky zdarma
Případné operace vykonávaji se zdarma. Pražšt
chudí obdrži na stvrzenku od olce chudých z přislušné
čtvrti a studující na lístek z Krombholzova nadání
léky zdarma.
Sokol
profesor
doktor
L Haškovec
Krombholzův
ský ulice
Praha
Sokol
II
17
title
Věstník spolkový.
18
article
Schůze.
Schůze.
První klub citeristů a mandolini-
stů v Praze—VII. V úterý dne 19. února 1907
přesně o 8. hod. večer měsíční schůze správního
výboru a po té členská porada o oslavě 20letého
trvání klubu. Pp. členové, dámy i páni, žádají se,
aby přihlásili se ke spoluúčinkování při jubilejním
koncertě dne 31. března 1907. Schůze konají sev
hostinci p. Urazila v Praze—VII., ve Skuherského
třídě.
ZUmělecké besedy. Dnes v pondělí schůze
správního výboru v 8 hodin ve sborovně.
Francouzský kroužek Měšťa nisk
besedy v Praze má dnes o 8. hodině večerní
v malém sále svůj obvyklý týdenní dychánek.
Skuherský
Praha
19
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
20
article
Z kabinetní kanceláře.
Z kabinetní kanceláře.
Z Vídně, 18. února. „M.-P.“ oznamuje, že
všechny osnovy zákonů, projedna-
né oběma sněmovnami, byly již před
loženy k sankci. Podle téhož listu bude něko
lik členů panské sněmovny podě
leno řády.
Ministr Dersohatta přod svými voliči.
Z Vídně, 18. února. Min. dr. Der sch a t
měl včera ve Štyrském Hradci řeč, zvlá-
ště pokud se týká nynější fase vyjednávání mezi
oběma polovinami říše velmi pozoruhod-
nou. Zajímavo bylo také, že na dvou místech
své řeči postavil se proti svému mi-
nisterskému kologovi, ministru
krajanu Pradovi. O kritice, kterou tento
pronesl v Liberci ve příčině volební reformy
pravil dr. Derschatta:
„Nejsem v takových věcech ani optimistou
ani pesimistou a nenáležím také k těm.
kteří šťourají již v hotovém díle
Chovám přesvědčení, že povolání širokých ma
k volbě bude cestou nahoru. Možná, že prvn
léta přinesou zklamání a těžké ne
maci, ale mladík, který musí býti teprve vycho
ván, jest mi milejším, nož marasmi
cký stařec, který se ničemu neučí již a všc
zapomněl, co přinesla dosetiletí dřivější. V siln
sněmovně lidové, která pracuje, stát bude míti
silnou ochranu a vláda nebude působiti jak
kurátorka lidu po většině nezastoupeného, nýbrá
bude musiti pracovati společn
s lidem. Nová sněmovna bude rozhodující pro
osudy rakouské. Zplodí-li příslu šn o
vládu, budou se řešiti úkoly, které se nemohou
nikdy řešiti oktrojirkou, nikdy § 14., nikdy ne
přirozenou většínou, nikdy kabinetem úřadni
ckým.“
Klademe tu dále část, kterou pronesl mi
nistr o vyjednáváni s uherskou vlá
dou, doslova. Řekl:
Dersohatt
doktor
Dera
Prad
Vídeň
Štyrský Hradec
Liberec
panská sněmovna
21
article
„Nejsem ani po té stránce optimistou neh
pesimistou. Cíl vyjednávání naznačím jednin
slovem: jasnost. Jest třeba jasnost
především po stránce formální. Ne
boť nemůže býti dovoleno, aby každy rok dosta
vovaly se rozpaky při výkladu textu a smyslu
nějakého odstavce vyrovnacích smluv. Jest třeb
jasnosti ve příčině rozsahu a ob
sahu nového vyrovnání, neboť dojde-
k němu, musí býti vše vyjasněno, ee
se vyjasniti musí mezi oběma polovinami říšo
nesmí zbýti nic, co by se zvláště upra
vovati musilo za platnosti nového poměru
smluvního. Jest třeba jasnosti také vzhledem
k tomu, co přijde. Nemůže býti pri
puštěno, aby se uzavírala smlou v
na dobu poměrně krátkou, aby potom
přišly nové zápasy vyrovnací. Proto trvám n
stanovisku, že se musí uzavříti vyrovnán
na dlouhou dobu. Nepodaří-li se to, pal
nalézáme se vůči velkému otazníku. Když mů
kolega Prade v Liberci ukazoval na mož
nost rozluky, v Uhrách mluvilo se o provokae
a hrozbě. Alekdopaknadhodil otázku
rozluky? My nebo Maďaři? Hledíme-li zpě
na vývoj, byli to Maďaři, kteří za celn
rozluku žádali. Oni to byli, kteří vykonai
akt, jejž nelze snad nazvati provokací, ktery
však zajisté má smysl hrozby. Ukazuje-li se
s naší strany právem k tomu, že převážná čás
našeho poplatnictva blíží se stanovisku rozluky
a že právě nejpovolanější činitelé, velké svazy
průmyslové přijaly do svého programu alterna
tivu buď vyrovnání na dlouhou dobu nebo roz
luky, pak to není žádná hrozba, nýbrž odpo-
věď na hrozby s druhé strany, kteráž
ukazuje zřejmě, že to, čím se na nás pouštěla
hrůza, nás nyní již neleká. (Hlučná pochvala.
Prade
Maďar
Liberec
Uhry
22
article
V posledních dvou dnech v při-
čině vyrovnání nastal nový moment. Jal
uherské tak rakouské noviny sdělovaly, že
autonomní celni tarif v Uhrách bude
ústavně (parlamentně) projednán. Vláda
do soboty večer o tom nevěděla nic. Naše do-
tazy vté příčině dosobot y večer zu-
staly nevyřízeny. Mohu konstatovati, že
uherská vláda nám dala dříve vyjádření, že celn
autonomní tarif nedá parlamentně pro-
jednati, dokud nebude skončeno
vyjednávání s námi buďsi ve smyslu
kladném nebo záporném. Na základě tohoto ur-
čitého slibu nemohu se dnes domnívati, že
maďarská vláda chce autonomní celní tarif parla-
mentem projednati. Učiní-li tak, poruší také
t zv. formuli Szellovu z roku 1899, ve
které reciprocita ve příčině celně obchodní
smlouvy vysloveně vázána byla podmínkou, že
poměry v oboru tom zůstanou ne-
změněny. R. 1899 však nebylo žádného cel-
ního tarifu uherského, nýbrž byl toliko celní tarii
společný. Projednání celního tarifu v Uhrách
bylo by porušením reciprceity, kte-
rého by vláda rakouská velmi litovala, poněvadž
by způsobilo hlubokou nevoli ve všech
kruzích a vláda by musila provést
z toho důsledky.
Jal
Uhry
23
article
Na konec učinil dr. Derschatta toto
prohlášení: „Národní otázka v Rakou
sku bude hráti vždycky úlohu. Třeba se snad
zjemní některé tvrdosti, národní proti vy
přece nezmizí nikdy, ani kdyby Něme
národní otázku odstavili. Druzí by se o to po-
starali, aby některé záležitosti nenárodní nabyly
barvy národní. Mají-li se tudíž provést
důsledky v nové sněmovně velikým
stranami ze zkušenosti nabytých, možno dospět
jen k závěru, že němečtí poslanci svo
bodomyslní překonavše někter
malé rozdíly, spojiti se musí k
společné práci a jednotné velk
straně, která by však nečinila nemožným spo
lečný postup s ostatními stranami ve věcech n
rodních. Volte německého muže, věnujte m
důvěru! Nereptejte, nejedná-li v některé takti-
cké otázce tak, jak jste myslili. Nedávejte mu
žádného imperativu v jednotlivostech, ale dej
te mu jeden příkaz toliko, aby
s ostatnimi poslanci německým
byl za jedno. Stane-li se tak, pal
třeba jsou cifry volební reformou přesunuty, ně
mecký zájem bude nepřekonatelný.“
Nový ředitel zemského finančního úřadu v Brně
Z Vídně, 18. února. „M.-P.“ sděluje z Brna
že nástupcem ředitele zemského finančního úřa-
du v Brně, Spornera, který včera byl dá
na odpočinek, stane se dosavadní náměstek zem
ského ředitele vrehní finanční rada Jan Bran
stiller.
Uherský ministorský předseda Wekerle u barona
Becka.
Derschatt
Jan
Bran
Beck
Brno
Vídeň
Sporner
24
article
Z Vídně, 18. února. Uherský mini-
sterský předseda dr. Alexandr We-
kerle sem přibyl a dostavil seo
1210. hod. dop. k ministerskému před-
sedovi bar. Beckovi na rozpravu.
jejíž obsah jest samozřejmý. Přt-
jezdchefa maďarské vlády souvis
nade vší pochybnost s prudkým
napjetím, které nastalo mezi obě-
ma vládami v příčině autonomníh
tarifu.
Prozrazoval úřadni tajemství.
Z Paříže, 18. února. Listy sdělují, že čelný
úřadník zahraničního ministerstva sproštěn byl
úřadu, protože prozrazoval úřadní tajemství Va
tikánu.
doktor
Beck
Vídeň
Přt
Paříž
Virginie
25
article
Ruské události.
Ruské události.
Krvavá rvačka.
Z Varšavy, 16. února. (K. k.) Dnes strhla
se zde na ulici rvačka mezi stou pene
různých stran, při níž byli dva mimo
jdoucí smrtelně zraněni.
Kovalevskij škrtnnt ze zeznamu voličů.
Z Petrohradu, 16. února. (K. k.) P. t. a
sděluje: K návrhu gradonačalnika byl profeso
Maxim Kovalevskij, jehož kadeti kandido-
vali do dumy, škrtnut ze seznamu voličů. Mezi
jiným odůvodňuje se toto opatření tím, že Ko-
valevskij není dosud plný rok petrohradským
usedlikem-
Atentát na vojenského gubernafora.
Z Petrohradu, 17. února. (K. k.) P. t. ag
sděluje: V Nové Margelaně (ferganské území)
byl dnes spáchán revolverový útok n
vojenského gubernátora Poko-
vila, když tento opouštěl kostel. Gubernatorov
nestalo se nie, pachatelé byli lapeni.
Kovalevskij
Varšava
Petrohrad
ko
Nová Margelana
Poko
26
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Malka bulharského knížete.
Z Vídně, 17. února. (K. k.) Císař přijal
dnes v 1 hod. odpoledne bulharskéh
knížete Ferdinanda v schönbrunském
zámku v jednohodinném slyšení. Kníže Ferdi
nand odevzdal během dnešního dne svou na
vštivenku u ministra zahraničních záležitostí svob.
pána Aehrenthala. Páni arcivévodové Karel
Štěpán a Feopold Salvator navštívili knížete bul-
harského, aby mu vyslovili soustrast. Telegra my
soustrasti došly od císaře Viléma, cara Miku-
láše, sultána, od krále anglického, italského.
španělského, portugalského, dánského a rumun-
ského, od četných jiných mocnářů, ode všee
členů nynějšího kabinetu, od bývalých ministr
a také od bulharského exarchy. Ze všech kraje
Bulharska docházejí přečetné soustrastné pro
jevy. Do archu, vyloženého v koburském pa
láci, zapsaly se četné osobnosti.
Při pobřebních slavnostech za princezne
Klementinu bude král Eduard zastupován vel
vyslancem u vídeňského dvora sirem Gosche
nem a král Petr vyslancem Simičem.
Ze Sofije, 17. února (K k.) Pro úmr
srincezny Klementiny byl nařízen šestineděln
dvorní a čtyřměsiční národní smutek. Ze Sofije.
Filipoporu, Tirnova, Ruščuku a Varny odjely
do Vídně depulace zúčastnit se pohřebníe
slavnostl.
Z Koburgu, 17. února. (K. k.) Pohřeb prin
cezny Klementiny do hrobky zdejšího katolického
chrámu, je stanoven na čtvrtek o 11. hod. do-
polední.
Zo Sofije, 17. února. (K. k.) Za zvěčnělou
princeznu Klementinu byly v celém knižectv
slouženy smuteční mše. Ministerská raďa naří
dila dvouměsíční oficiální smutek, po kterouž
dobu se zakazují všechny veřejné radovánky,
dvouměsíční polosmutek.
Z Bukurešti, 17. února. (K. k.) Prine ná
sledník Ferdinand odebére se v zastoupení krá-
lovského dvora na pohřeb princezny Klemen-
tiny Koburské.
Malka
Ferdinand
Ferdi
Aehrenthal
Karel Štěpán
Vilém
Mika
Klementina
Eduard
Petr
Simič
Sofij
Koburg
zo Sofij
odebére
Vídeň
Bulharsko
Ruščuk
Bukurešť
Feopoldávie Salvator
27
article
Persekuce Poláků v Prusku.
H. Z Toruně, 18. února. Žák III. třídy
vyššího gymnasia v Lisé Ba zyňski z Jaro-
čína byl z ústavu propuštěn, protože prý zji
štěno, že jeho otec je prý horlivým podporova
telem stávky školních dítek. Z tohoto gymnasi
budou prý z téhož důvodu propuštěni ješte
další žáci.
roe
Srbský církevní kongres.
Z Karlovců, 17. února. (K. k.) Srbský
církevníkongres skončil včera dopoledne
své porady. Vyřídiv menší záležitosti správní,
zrušil veškeru činnost temešvárské synody die-
cesální za r. 1905. Večer byl kongres odročen.
Církev a stát ve Francii.
Z Paříže, 17. února. (K. k.) Ministr kultu
Briand zaslal svým ministerským kolegům exem-
plář nové formule smlouvy o pro-
jímání kostelů. Situace nezmění se však
až do ministerské rady, která se koná v úterý
a rozbodne o tom, má-li býti schvále n
nová formule, či má-li se trvati na
prvém eirkuláři Briandově. Vláda
zodpoví v úterý dotazy, které budou o této zá-
ležitosti učiněny v poslanecké sněmovně a oznámí
své rozhodnutí.«
Odročený protestní tábor v Sofii.
Ze Sofie, 17. února. (K. k.) Na dnešní odpo-
ledne chystaný velký protestní tábor lidu opo-
sičního bloku byl pro úmrti prineezny Klemen-
tiny odročen na čtrnáct dní.
Briand
Briandův
Prusko
Toruň
Karlovec
Francie
Paříž
Sofie
kongres
28
article
Odklizení sporu americko- japonského.
Z Washinglonu, 17. února. (K. k.) Zprá-
va spojené komise obou sněmoven kon-
gresu o zákoně přistěhovaleckém
byla dnes schválena senátem bez
hlasování dle jmen. Zákon obsahuje do-
datek, dle kterého může prosident ode-
příti příslušníkům jiné země pří-
stup na pevninu Spojených států,
když průvodní listy dotyčných přistěhovalco
znějí pro jinou zem, než Spojené státy, nebo pr
ostrovy Spojených států, nebo pro Panamské
území, je-li přesvědčen, že průvodních listů bylo
použito způsobem, který by poško zoval zá-
jmy amorických dělníků. Tímto do-
datkem, s kterým prohlásil souhlas japon-
ský vyslanec a to až do uzavření nové
smlouvy mezi Japonskem a Amerikou, má býtí
odklizen spor americko-japonský.
Washinglon
spojený stát
Japonsko
Amerika
29
article
Dr. Lueger.
Z Vídně, 17. února. (K. k.) Zlepšení ve
stavu dra. Luegra potrvalo po celý den. Velkou
část dne ztrávil starosta mímo lůžko.
Státní sekretář Mosek.
Z Pešti, 17. února. (K. k.) Úřadní list uve-
řejňuje jmenování poslance říšského sněmu La-
dislava Meska státním sekretářem v minister-
stvu spravedlnosti.
Hostina u anglického krále.
Z Londýna, 17. února. (K. k.) Král uspo-
řádal včera večer v buckinghamském paláci ho-
stinu, které se zúčastnili první ministr a jiní čie-
nově vlády, velvyslanci Rakousko-Uherska, Fran-
cie a Německa, jiní diplomatičtí zástupci, jakož
li četné vynikající osobnosti.
doktor
Lueger
Fran
Vídeň
Pešť
Londýn
RakouskoUhersko
Německo
30
article
Protiklorikální projevy v Italii.
Z Řima, 17. února. (K. k.) „Ag. Stefani“
sděluje: Dnes došlo u příležitosti 307. výročí
popravy Giordana Bruna v četrfých
městech ku protiklerikálním proje-
vům, tak v Miláně, Benátkách, Spezii, Brescii,
Neapoli. Janově, Turině a Treviru; nikde se při
nich neudálo nic zvláštního. V Římě procházel
průvod, složený ze socialistických, republikán-
ských a radikálních spolků, svobodných zednářů,
vysloužilců Garibaldových a studentů, městem
s prapory a hudbou. Na Campo di Fiore byl po-
ložen věnec na pomník Giordana Bruna. Průvod.
mající délku dvou kilometrů, potřeboval tři čtvrti
hodiny, než minul pomník.
Hudba hrála národní a socialistické písně.
Průvod táhl pak na náměstí před Kapitol, které
bylo přeplněno obecenstvem a demonstranty;
někteří z nich obsadili schodiště a vyšplhali se
na sochy. To mělo v zápěti srážku s poli-
oií, která však minula bez následků. Na Kapí-
tolu promluvili poslanci krajní levice. Mirabello
a Forri, jichž řeči byly vyslechnuty s živým sou-
hlasem. Demonstranti se potom rozptýlili. Silný
oddíl pokusil se proniknouti na Piazza di Vene-
zia, avšak policie ho rozprášila po několika šar-
vátkách, při nichž bylo zatčeno několik osob.
V 71/2 hod. večer má město zas obvyklý ráz.
Řim
Stefan
Giordano Brun
Garibaldův
Milán
Benátky
Spezia
Brescia
Neapol
Janov
Turin
Řím
Campo di Fiore
Kapitol
Piazzo di Ven
Italia
31
article
Marocká otázka.
Z Tangeru, 17. února. (Telegram německé
kabelové společnosti.) Mezi diplomatickým sbo-
rem a maghzenem bylo dnes docíleno dohody
v ten siysl, že mají býti opět zahájeny s po-
lečné porady o algecirasských pro-
tokolech, v domech náležejících sultánovi
a byla k tomu účelu propůjčena citadela kasbeh-
ská. Maročané požádali doyena diplomatického
sboru, aby předsedal jednání, ježto zástupce sul-
tána Mohamed ol Torresa je přiliš stár a neznalý
francouzského jazyka. Je tudíž zajištěno ne-
rušené pokračování v jednání.
Z Tangeru, 17. února. (K. k.) „Ag. Havas“
sděluje: Praví se, že jest Maghzen ochote
schváliti plán ke stavbě přístavu v La-
racho, což znamená pro šerifský poklad výdaj
7,500.000 franků. Výdaje na přístavní stavb
v Casablanca a Saffii, které byly svěřeny spo-
lečnosti francouzské, obnášejí pouze 3 mil. fr.
Z Tangeru, 17. února. (K. k.) „Ag. Havas“
oznamuje: Váženými příslušníky kmene Beniarů
byla ve Fezu podána žádost, aby mehala nepo-
stupovala proti Marobutu Abd-el-Selemu, ke kte-
rému uprchl Raisuli. Bylo jim odpověděno, že
Marobut nemůže býti světským osobám asylem.
Zde se mysli, že kaid Mac Lean, který nedávno
odjel do Fozu, má za úkol, aby opatřil pro-
středky pro zásobování mehaly.
Z Tangeru, 17. února. (K. k.) „Ag. Havas“
sděluje: Ve Fezu jsou soustředěny silné vojen-
ské oddily. Má se za to, že jsou ustanoveny
k utvoření mezinárodní policie.
Maročan
Mohamed
Havas
Marobuta
Abd
Mac Lean
Tanger
Casablanca
Sele
32
article
Ze Srbska.
Srbsko
33
article
Z Bělehiradu, 17. února. (Zvl. telgr. „Nár. L.
Dnešní ranní listy přísně odsuzují včerejší útok
důstojníků na poslance Marinkoviče a Dorděviče.
Listy žádaji za odsouzení a vyloučení útočníků
a armády. Jenom „Mali Zurnal“ odsuzuje Marinko-
viče, ze upřímným a rozhodným prohlášením neod-
soudil způsob psaní svého listu, ježto by jinak ne-
bylo včerejáího připadu. Mladoradikálný „Dnevni
List“ vytýká Marinkovičovi, že je zvykem jeho listu,
útočiti na čest občanů a jich rodin, ale odsuzuje
útok důstojníků na poslance. Zejtra objeví se ve skup-
štině včera napadený poslanec Dorděvič. Schůze bude
asi bourlivá.
Knížeti bulharskému a bulharské vládě projevili
soustrast král Petr a ministerský předseda Pašič nad
úmrtím princezny Klementiny. Následkem úmrtí toho
odročeny u dvora večerni zábáva a ples. est
Bělehirad
Marinkovič
Dorděvič
Marinka
Petr
Klementinum