Strana 2.

NARODNÍ LISTY.

1. dubna 190

Císlo 9o.

Všeslovanská výstava v Petrohradě Myšlénka slovanské výstavy v Petrohradě pojímaná původně jen v úzkém rámci národo: pisném a umělecko-průmyslovém, rozvinulas v dalšim svém stadiu v ideu učiniti z výstavy petrohradské přehlidku stavu a práce všech slo- vanských národů ve všech směrech. Není třeba zvláště znovu uváděti, že popud k tomu vyšel od Čechů. Český přípravný komitét vyslovil se na zá- kladě dobrých zdání předních odborniků proti úzkému pojímání slovanské výstavy petrohrad- ské a žádal všoobecnou, úbrnnou výstavu práce, snah i života slovanských národů vůbec, vy- cházeje z přesvědčení, že výstava jen tenkráte bude v poměru k práci, jež s ní spojena, když platně přispěje nejen k vzájemnému poznání se slovanských národů, ale i když stane se seme- ništěm vzpružených a pronikavých s tyků kul- turních a hospodářských. Vycházeje z tohoto hlediska vypracoval podrobný návrk programu českého oddílu na slovanské výstavě. který schválen komitétem jak pražským, tak brněnským a který vyjde co nejdříve tiskem. Při přípravách českých vázlo jednání s P trohradem. Návrhy české, souhlasné s návrhy bulharskými a srbskými, nutily petrohradský ko- mitét, aby výstavu budoval na základech šir- ších. Zahájena jednání s vládou, uvažováno účasti Ruska na výstavě, o prostředcích a ná- kladech výstavy a pod.

Aby docileno bylo urychleného jednání vyslán, jak známo, pražským komitétem do P- trohradu zvláštní delegát Český delegát navázal v Petrohradě ola- mžitě styky s ofliciálními zástupci výstavy Bel přijat neobyčejně sympaticky a na- lezl tolik porozumění pro věc vý- stavy i pro snahy našeho národa, kolik ani naditi se nemohl. Všem jeho přáním vycházeno povolanými kruhy co nejochotněji vsttíc a sám seznal, že stane se vše, aby če- skému národu byla jeho účast co nejvíce usnad- něna. A to nejen co do vystavování ale i co do návštěvy výstavy. Nalezi lásku a svm- patie, které ho hluboce dojaly. Již z tohoto momentu — z účasti, která již nyní provázi naše snahy výstavní — lze souditi na význam výstavy pro nás. Ale český delegát seznal váž- ných důvodů ještě řadu Bude o nichi ještě reč. Program českého oddllu, který delegátem předložen a vyložen, petrohradskými rozhoduji- eími kruhy přijat velice sympaticky. Delegát český požádán o jeho opis, jehož překlad bude zaslán ostatním slovanským komitétům výstav- ním a jehož základní rysy stanou se i výcho- diskem exposice ruské. Závazně proh lá- šeno, že národu českému dostane se za všech okolnosti místa, kterého mu k výstavé bude třeba. Jak známo, žádáno původně za 5000 m plochy kryté, a za 5000 m2 plochy nekryté.

Misto toto rozšířeno provisorně na 12 000 m- (z poloviny plochy kryté, z poloviny nekryté.) Rozšířený objem výstavy nutil přirozeně ruský komitét, aby znovu se obíral olázkou výstavního mista. Taurický palác, kde výstava původně projektována, účelům jejím ne- stačí a to tím méně, čím více se rozěiřuje i účast ruského národa. Na Rusi pojímali pů- vodně zastoupení své dosti obmezeně. Ale snahy české rozvinuly již nyní ušlechtilou soutěž mezi jednotlivými národy slovanskými a současně podnítily i úvahu o všestranné účasti ruské. V onom širokém rámci, jaký vytčen českým programem, má býti zastoupen i ruský národ má býti usnadněno všem ostatním slovanským národům, aby se výstavy zúčastnily. Z toho důvodu ohlížely se petrohradské vedoucí kruby po novém místě, dostatečném a výhodněji po- loženém, i projektována nyní výstava na M ar- tovu poli a přílehlém Letním sa- du, po případě Michajlovském sa- du a volných prostorách na dru- hém břehu Něvy, prostranství, ležícím samém ústředí Petrohradu a neobyčejně roz- Iehlém.

Tyto změněné disposice jak místní tak roz- měrové přiměly k odkladu výstavy na r. 1905 (duben. říjen). Má-li míti výstav plný výsledek, nutno ji zahájiti před dobou let- ních pobytů, v době, kdy život města ješté plně bije. Za tím účelem musí však býti vzhledem ke klimatickým poměrům Petrohradu veškery budovy hotovy již koncem podzimu roku před- cházejícího — dosud ale není ještě ani rozhod- nuto o rozměrech ruské účasti, ani o tom, v jakých rozměrech se zúčastní ostatní slovanšt národové, ba není — na př. se strany polské — pevně rozhodnuto o účasti vůbec- Z toho důvodu — a také vzhledem k př- pravám na Rusi, stíženým neobyčejně místními vzdálenostmi, — rozhodnul petrohradský komité již před příjezdem českého delegáta, že vý- stava bude konána až v roce 1905 (od dubna do října), vyžádav si zároven, aby do listopadu t. r. bylo pevně určitě sděleno, kolik a jakého míst ti kteří národové žádají. Dle toh budou sdělány plány výstavy a za- hájena stavba s jarem 1904. Výstava bude — jak známo — nejen ob- jímati kulturní snahy, ale bude plnč přl- stupná i hospodářským snahám. Myšlenk kupovati od slovanských národů zapustila, jak se delegát přesvědčil, na Rusi kořinky, ale ne- zbytnou podmínkou jest, aby obehodní a prů- myslové kruhy této ochoty v yužily krajn solidností a vytrvalou nabídkou, přizpůsobenou ruským potřebám.

Je třeba se informovati o vkusu ruském, o to- varech tam oblibených, přizpůsobiti se podmín- kám dodávacím, udržovati stálý styk s obehod- ním světem ruským, nečekati až Rusové přijdou k nám, ale po vzoru Němců a Angličanů jii k nim, krátce, nutno prací a solidností přemáhat soutěž cizí. K tomu podává výstave vhodnou přiležitost. Proto bylo snahou českého komitétu aby zajistil naším vystavovatelům co nejvýhod- nější podmínky výstavní. Povinností interessovaných kruhů pak jest, aby opatřily si správné informace a vzorky a sly do Petro- hradu již s tovary, pro Rusko vhodnými. Co se poplatků z výstavníh místa týče, stanoveno po vzájemném jednání toto: Předměty neprodejné poplatku místního neplati. Platí to především o umělecké. národopisné, litorární a vůboc kulturní a so ciální stránce výstavy. Pro předměty p ro- dejné (tedy průmyslové) nutno místo výstavn zaplatiti, při čemž se dostane ale firmám, které chtějí si vystavěti své vlastní pav il- lony, místa k tomu zdarma. Mistní poplatky výstavní pro firmy, jež budou vystavovati v bu- dovách výstavním komitétem zbudovaných, bu- dou ale stanoveny velmi mírně a smluven za tim účelem zvláštní klíč. V případech zvlášt uvážení hodných dostane se vystavovatelům dalších výhod. Predměty výstavní celní pro- hlídce vůbec podlehati nebudou (v té příčině stane se na hranicích zvláštní opatření) a bude nutno z nich clo zapraviti jen pro ten případ když budou prodány na výstavě. Celních kauci a pod. složiti netřeba. Patenty, ochranne známky atd. u nás chráněné budou po stejnou dobu a v stejném objemu chráněny i na Rusi. Ochrany této dostane se vystavovafelům po předložení úřadního dokladu o ochraně u nás.

Installace, ochrana, pojištěn atd. spadá na bedra ruského komitétu, proti kterému zastupuje český oddíl stálý český de- legát výstavní, jemuž přirozeně připadá i vlivné rozhodování při installování. Českému oddílu zaručeno místo význačné. Uschování a ochranu obalů, opatření skladiště pro doplňiování výstav- ních předmětů prodejných atd. nese komitét pe- trohradský. Hlavně ale při výstavě a její finanční stránce padá na váhu otázka dopravnéh o. Rusk správa železniční nabízí po této stránce jednu cestu zdarma a sice cestu zpět. Český komité žádá bezplatnou dopravu na výstavu a nabíz placení dopravného zpět, jež by sám poměrne rozvrhnul na veškery vystavované věci, čímž by ovšem náklady dopravní na jednotlivce se zmen- šily. V této otázce dosud dohody docileno ne- bylo, ale dle všech známek bude českému přán vyhověno. Vlastní výstavu přeje si míti petrohradský komitét, za kterým stojí a jsou engagovány kruhy vládní, doplněnu pohostinským vy- stoupením české opery (v postu, tedy v plné saisoně), přednáškami o českém životu a snahách, přednesením našieh zpěvů a předvedením tanců, so kolis k o účastí atd. — tedy pokud možno všestranně. O těchto věcech uvažovati a k nim se připra- vovati jest nyní naší povinností. Slovanským návštěvníkům výstavy dostane se zvláštníeh výhod (bytových a p.).

Dle dosavadních disposicí má býti výstave důstojným zobrazením vývoje a zvláště daného stavu našeho národa, má podatí pira v dí vý a nestranný obraz naší vyspělosti. K práci má býti připuštén každý, kdo pracovati chcea sestavení organisací příslušných má se státi bez jakéhokoli nádechu strannického. Má li býti vý- stavou řečena pravda, mují-li býti snahy výstavní korunovány úspěchy do budouena, a to úspěchy trvalými, má-li se státi výcho- diskem lepšího poznání Slovanstva a lepší práce slovanské — pak nutno přiložiti poctivě ruku k dílu. Není dlouhou doba, která zbývá k pracím. V podstatě musí býti český oddíl připraven již během toloto roku a tak nastava nyní již období intensivní práce. Vše je k ní připraveno. Základy výstav pevně sjednány, program český vypracován, or- ganisace pracovní určeny — nejbližším dnům bude vyhraženo provésti formální ustavení s pracovních odborů, pak nutno jen pevně ujati se díla sama. Výhledy naší výstavy jsou jasny, půda zkypřena porozuměním, sympatiemi a očekává- ním — využijme všeho ke svému prospěchu Prací! Valná hromada Klubu voličů novo- městských.

Za četného účrstenství členstva konala se včera »u Choděrů« výroční valná bromada Klubu voličů novoměstských. Před- seda klubu, náměstek p. dr. K. Groš, uvítal vřelou řeči přítomné, poukázal na zdatný rozvoj klubu a jeho účastenství na otázkách politi- ckých a stavovských, na jeho representativní vystupování a v závěru řeči své přál schůzi důstojného průběhu. Udělil potom slovo zapi- sovateli p. J. Schrötterovi, jenž přečetl zápis o minulé valné hromadě; zápis jednomyslně schválen. Ve zprávě, kterou přečetl jednatel klubu pan J. Červený, se pravíi »Letošním rokem dovršuje Klub voli čn novoměstských dvacátý rok činnosti své, vě- nované zájmům českého národa jak ve směru poli- tickém tak i hospodářském a jmenovitě záležitostem, týkajícím se draliého nám města Prahy. Činnost těchto dvou desítiletí bude vytčena oceněna na zvláštní valně hromadě, jež se konati má na podzim letošního roku: předmětem této zprávy je činnost v minulém právě roce správním. Na činnost svou, vykonanou v minulém právě roce, může patřití č enstvo s úplným uspokojením. Činnost tato nesla se k rozšíření politického i ho- spodařského vzdělání mezi členstvem, přednáškami a rozpravami o důležitých otázkách denních i otáz- kách programových.

Pěstovány styky mezi členstvem, mezi zástupei voličstva při správě obecní a ve sborech zákonodár- ných a voličstvem, věnována bedlivá pozornost všem vynikajícím událostem politickým a stavovským také v tomto roce zejmena otázkám živnostenským věnována byla zvýšená pozornost, jak toho otázk tyto dle důležitosti toho stavu, který klub náš za- ložil, také plnou měrou zasluhují. Klub náš při obecních volbách navrhl ve sboru II. pány: Kasalického, Práška a inž. Zvěřinu, ve sboru III. pp. Červeného, Mellana, Schröttra, Cha- dimu a Ticháčka a byli všichní tato námi navržen kandidáti také zvoleni, což jest dokladem toho, že význam a vliv našeho klubu proti létům minulým nejen neutrpěly, nýbrž značnou měrou stouply. Při podrobném výčtu sluší vyšknouti, že klu pořádal celou řadu veřejných přednášek a rozprav tak zejmena dne 20. března 1902 večer, na něm starosta pan dr. Groš a četní jiní řečníci ocenili význam výpravy české delegace do Paříže k slavno- sti Viktora Huga, kterýžto večer vyzněl v nadšen projevy sympatií česko- francouzských. Dne 4. dubna 1902 zahájil rozhovor o vykona ných volhách do obchodní a živnostenské komory poslanec pan Václav Březnovský, načež rozví nula se rozsáhlá debata o potřebách českého obichod niciva a živnostnictva, jimž komora má býti ochrán kyní jakož i o nedostatcích této instituce a prostřed cích k jich odstranění. Dne 25. dabna 1902 místopředseda klubu pan Ferdinand Mellan zahájil rozhovor o pokračova cích školách řemeslnických a živnostenských, při čemž po živém účastenství členstva usneseno a radě městské také podáno memorandum, těchto otázek se týkající. Dne 30. kvěina 1902 rokováno po úvodě inže nýra pana Karla Fischera o tom, jaké výhody poskynou úpravy vodní zemědělství českému a krá lovské Praze zvláště.

Dne 20. června 1902 konána sehůze o olázce zřízení druhého českého divadla, kdež po debatě zahájené spisovatelem p. V. Štechem a archi tektem p. Ant. Balšánkem k návrhu pana Jos. Schröttra přijata byla resoluce, zasazující se o příznívé vyřízení otázky druhého českého divadl v Praze. Dne 26. září 1902 jednáno ve veřejné schůzi o osnově zákona, týkajícího se ochrany vzorů, kterýžto rozhovor zahájil advokát pan dr. rytíř Nejed ly Mimuřádná valná hromada klubu konána byla dne 25. října 1902 s programem o nastávajících do- plňovacích volbách do sboru obecních starších. Rozhovor tento zahájil starosta klubu pan d Groš a byla tu za všeobecného souhlasu přijata kandidátní listina, jež při volbě s dokonalým úspě- chem zvítězila. Dne 26. listopadu 1902 konán rozhovor o dosa- vadních a budoucích úkolech podpůrné akce živno- stenské, zahájené p. L. Weignerem, kterážto rozprava rovněž se těšila živé pozornosti a účasti členstva a četných hostů.

Dne 3. prosince 1902 proveden rozhovor o pro středcích proti nezaměstnanosti po velmi zajímavé řeči úvodní p. dra. R. Krejčího, rady zemskéh výhoru. Dne 19. ledna 1903 přednášel městský okresn lékař p. dr. Lad. Prokop Procházka o zave dení pitné a užitkové vody v Praze, kterážto před náška i s rozhovorem po ní následujícím vzbudila velký zájem široké veřejnosti naší o tuto eminentně důležitou zdravotní otázku Dne 6. února 1903 proslovil velezajímavou ře »O starých řemeslech a živnostech« slovatný histo- rický badatel p. prof. dr. Zikmund Winter. Na schůzi dne 26. února 1903 podali poslan říšští p. dr. Pantůček a Václav Březnov- ský účet ze svoji činnosti na radě říšské a vyložili členstvu tehdejší situaci politicko u, j ež předcházela před neočekáva ným četnými přívrženci starého program národní strany svobodomysiné ne schvalovaným nynějším obratem ve vedení politického boje našeho na- roda. Zmiňujíce se ještě o vycházco klubovní, konan dne 13. září 1902 k prohlfdce pražských jatek uza- víme podrobný výčet o veřejných schůzích a proje- vech našeho klubu a prosíme členstvo, aby tu lásku, kterou klubu našemu věnovalo po léta minulá, jemu přineslo i v budouenosli a aby ve staroslavném tomto spolku i nadale hájilo vznešený program, jaky činnosti této důležité organisace určili šlechetní jeji zakladatelé. Ke zprávě jednatelské přiblásil se o slovo m. r. pan Vaníček, jenž vzpomenul v řeči sve nedávné události, jež dotýká se král. města Prahy. Praze dostalo se vládní subvence na podniky, pověstných oněch 16,000.000 K, nichž dostává se jí ročně částky 1,600. 000 K.

Nač se toho Praze dostává? Ve vládní před- loze se pravilo, že se to dává na úpravu ná- břeží, jež tvoří však část regulací a na mosty jež jsou přece pokračováním říšských silnie tedy podniků, jež vláda jest povinna vyko nati. Obec pražská naproti tomu počuje sam o pitnou vodu pro Prahu, pracuje ve prospěc státu v tak zv. přenesené působnosti, za niž ji vláda novrátila ani groše, jako nedala ani ha- léře na provedení assanace, což vše měla ko nečně sama učiniti ve své péči o příslušníky svého státu. Ale ne! To vše ukládáno n bedra naší komuny. Citíme všichni dobře, ze stará se královská Praha opravdu zdatně o tyt úkoly. A tu stalo se v posledních dnech, že jistý český poslanec na sehůzi táborské vytkl, že se Praze dostalo mimorádné podpory, daru od stätu. Proti tomu musíme se s veškerou důraznosti ohraditi. Stát konal svou povinnost, konal vlastně jen nepatrnou její část a nedal nám pražádný dar. (Výborně !) My Pražané ne- cftíme se nikterak zavázány, abychom obětovai za to, co jest povinností státu, svá národn práva. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) Další řečník p. Kazalický jest povděčen, že dotkl se předchozí řečník oné výtky zmíněnéh poslance. Musilo nás to všechny zamrzeti, že stalo se tak od předáka strany mladočeské. T nebylo na místě! Vyslovuje veřejně politování. že něco podobného vytčeno matičce Praze (Výborně!) Zpráva jednatelská potom jednomy sln sehválena, právě jako zpráva pokladniční, kterou přednesl pan Hroděj i zpráva revisorů, kterou sdělil p. Sonček.

Přikročeno k bodu dalšímu, k volbě. Skru- tátory zvoleni pp. Zvěřina a Prokop. Mezi volbou podány volné návrhy. Místopředseda p. Mellan podal valné hromadě návrh výboru, aby vedl odborů školského, technického a volebního v klubu zřízen byl odbor soukromého úřadnictva. Návrh jeho jednomy slně příjat, návrh p. Slivína týkající se klubovní místnosti, odkázán novému výboru. M. r. p. Vaníček podal a odůvodnil návrh, aby Klub voličů novoměstských podal říšské radě petici, by současně s pojišťováním dělnictva provedeno i pojišťování živnostnict va. (Výborně! potlesk.) Návrh jeho jednomy slně se přijímá a odkazuje se k vypracování výboru. Řečník další p. Vrána navazuje na slova předřečníkova, vzpomíná historie otázky pojišto- vání živnostnictva, jež již od 30 let se venti- luje a vřele se přimlouvá za návrh p. Vaníčka. Tím debata ukončena a sdělen výsledek voleb. Zvoleni byli jednomys!ně pp.: starostou JUDr. Karel Groš, náměstek starosty král, bl. města Prahy. Náměstky starosty : Ferd. Mell an. obchodník, Frant. Chadima, mistr truhlářský. Do výboru pp.: Jan Červený, uzenář a majite domu, Václ. Hroděj, hostinský, Josef Šeyd, ob chodník, Josef Schrötter, Alois Vaníček, řezník Náhradníky výboru: Stanislav Havlik, kupec, Ant. Koubek, malíř. Revisory účtů : Tomáš j Maděra, řed. obch. školy, Jan Souček, účetní- za předsedu smírčího soudu JUDr. Vojt. Frič, zemský advokát. Výsledek volby přijat byl s pochivalou.

Předseda dr. Groš prohlašuje, že volbu přijímá a praví: Vykonanou volbou poctili jste mě svojí důvěrou. Chci pracovati dle nejlepších sil ve prospěch klubu. Za podporu, již jste mně v úřadu předsedy věnovali, vzdávám díky a pro- jevuji naději, že v intencích našeho klubuči- niti budete všichni tak i na dále. Této našt činnosti přeji plného zdaru. (Výborně.) Když byl p. Mellan i ostatní zvolení pro- hlásili, že volbu přijímají, přistoupeno k dal- šímu bodu jednání, na němž nacházela se pou- tavá přednáška řed. obchodní školy p. Tom. Maděry »O nutné výchově dorostu obchodníh a živnostenského« Jako v některých vědách a uměních dosáhl jsme jistého uznání ciziny, zejmena v hudbě, vě- dách technických, tak i stránka národohospo- dářská nachází se na prahu probuzení a jest jen na nás, abychom na správné cesty ukazovali tak, abychom i své hospodářské samiostatnos brzo dosáhli. Nejdůležitější z oboru našoho ná- rodohospodářství jest obchod. Zde ještě mnoho máme vykonati a hlavně vychovávati háš dorost obchodní a živnostnický. Výchova tato může býti školní a mimoškolní. Obojí pak musí miti na zřeteli výchovu ethickou, všeo bee nou a odbornou. Stanovisko ethické bude velice důležité, obchodnictvo musí si kypěsto- vati důstojnost, patřící obchodnímu stavu a spo- lečenské postavení v národé. Leč tu dlůžno po- znamenati, ze úkol výchovy stýká se tu s úko- lem rodiny a celé veřejnosti.

Rodina i veřejný život má býti spol- pracovníkem i spoluvychovatelem. Rodina dívá se dnes na toho, koho do školy postlá, pouza se stanovíska existenčního, aby pokud možno záhy něčím byl a dostal plat. A to je tou největší chybou. Neboť obchod oolřebuje lidi bystrých, rozumných a šírokého roz- hledu. U nás chtějí rodiče ze syna nadaného míi doktora, professora neb úřadníka, kteří sto společensky obyčejně nejvýše a tak se stává, že v dobách, kdy obchodního rozhledu je nej více třeba — tento nám schází. Mátne dost národního kapitálu, českého kapitálu, J ale“ nedo- vedeme jej ani uložiti, nerku-li jim něco podnikati. U nás nesmí se veřejnosti přezírati ob- chodní stav. Že bychom my neměli obchodníh ducha, je náhledem mylným, neb tomu lze se naučiti. Mladíci, kteří absolvovali obchodní školy vyšší, nevěnují se obchodu, a to je největaí chybou. Školy obchodní, které jsou vesměs soukro mými, mají ještě mnohé vady. Co bylo řečeno o výchově ethické, pl t i o výchově všeobecné. Theorelické předměty se více akcentují a všeobecná výchova, která je velice důležitou, se zanedbává. Výdatným pramenem ke vzdělání vše- obecnému bude názor osobní na věci, osoby i poměry mimo náš národ stojící, čehož docíliti se dá cestování m. Má budoucí obchodník napřed jiti do ci- ziny a pak do praxe nebo opáčně? Lepší vždy je a doporučuje se, aby bu- doucí obchodník šel napřed do praxe a pak do školy; nejlepší pak bude doma praxe, pak škol a potom praxe v cizině. Odborné vzdělání má částečnou vadu řádném učitelstvu odbornémí jehož dnes je ne- dostatek. Vadí i že školy jsou soukromé a pak i špatný materiál žactva a různé jeho vzdělání předbéžné.

Je těžko stanoviti stupnici věd obchodníc a odhadovati jich větší neb menší důležito pro život. Význačnější místo z odborných před- mětů musí se dátia 1. účetnictví, 2. počtům, 3. korrespondenci, z ostatních obehodnímu a směnečnému právu. národnímu hospodářství, dějepisu a zeměpisu. Pan přednášející doporučuje k výchov i odborné veřejné přednášky, jako jsou na př. vMerkuruv, opehoumekem sporku. Z výchovy adeptů živnostenského stavu vypočitává výdaje na školství průmyslové živnostenské a lituje, že dosud uzákonéno není Výchova živnostenského dorostu není ponechána škole, nýbrž i životu. Mistr má první a největš vliv na výchovu učně. I společenstva živnostenská m ěl a by mi vliv na přijímání učnů. Výchovu pak usnadní a povznese: 1. omezení počtu učňů; 2. zařizování vzerných dílen mistrovských 3. podporování mistrů za zdárný výcvi učedníků; 4. zavedení zkoušek učednických; 5. pořádání výstav učednických; 6. organisování a zprostředkování mís učebních; 7. zařizování učednických besídek. Samostatnost hospodářská je podmíněn zdarem obchodu a řemesel. Chceme-li docílit hospodářské samostatnosti, musíme připravovat budoucí naději k velkým úkolům, které ji čekají. musíme jí vštěpovati vzdělání ethické, všeobecno i odborné. Pak budeme moci klidně budoucnosti hle- děti vstřic, bez bázně o další osud a výsledkem této práce musí býti i nová politická samostat- Přednáška pana řed. Maděry vyslechnut byla s pozorností a vzbudila sympatickým před- nesem i bystrým nazíráním pana přednášejícíh všeobecnou pochvalu. Doslovem místopředsedy p. Hellana, jenž předsedal za prací odvolanéh p. dra. Groše, schůze, jejiž průběh byl naskrz důstojný, skončena.

O politické situaci a postavení ná rodní strany svobodomyslné. Novoměstský občanský klu r Praze svolal na včerejší večer do Měšťanské besedy veřejnou schůzi, na jejíž program po- ložil rozhovor o politické situaci a o postavení národní strany svobodomyslné. Sehůzi zahájil řídil za omluvivšího se předsedu klubu p. dra Ed. Grégra, který dlí ve Vídni na radě říšské první místopředseda p. Fr. Hamáček. Uvita přitomné, vytkl účel schůze s ustanoveným po řadem jednacím těmito slovy- Výbor klubu našeho dal na dnešní pořa »Rozhovor o politické situaci a postavení národní strany svobo domyslné« zvláště z té příčiny, aby po skytl každému našemu příslušníku strany příle- žitost vyslechnouti naše úvahy a po připadě projeviti svoje náhledy, jak nazírá a soud svobodomyslné voličstvo o náhlé změně závaz- ného postupu našich říšských poslanců, kterým na posledním sjezdu strany byla dána přesná závazná dírektiva, totiž, aby rázným a nepod- dajným vystupováním hájili zvláště naše poli- tické požadavky, po případě, aby použili i těch nejostřejších prostředků k uhájení našich národ- ních práv. Naši poslanci také skutečně. šli do Vídně posilněni s plným zápalem a proto nynější jich náhlá změna postupu překvapila každého věrného našeho stoupence a to tím více, že poslanci naši o své vlastní újmě bez předběžné a povinné porady důvěrníků strany změnili náhle taktiku a zaujali zcela opáčný postup, než jak iim na posledním sjezdu národní strany

svobodomysiné stanoven byl. Tato neobezřetnos výkonného výboru má za následek nespokojenost v našem voličstvu a jak se zdá, přivodí jemu ještě mnohá překvapení a nepřijemnosti. (Tak jest !) Na to představil p. předseda přítomnéh poslance p. dra. Pantůčka a udělil slovo druhému místopředsedovi Klubu p. dru. Jo Fuhrichovi, kterýž zahájil rozhovor. Ve své řeč která se setkala se všeobecným souhlaseri podstatě pravil: Situace politická, v niž sd, 2, nalézáme, způsobena byla obratem čes. I na radě říšské. Když v létě lonského roku pro- mluvil dr. Žáček svou známou řeč v Javičku na Moravě, v níž uznal za nejp ře d ně j st požadavek pronárodní rozvoj nei n a Moravě zřízení druhé české universiiy. a když znovuzavedení českého úřadního jazyka prohlásil za důsledek, jenž pouhým vývojem našich sil se dostaví sám sebou a když sou- časně vyslovil se proti obstrukci jako univer- sálnímu prostředku opposičnímu — tu v prvn řadě »Lidové Noviny« v Brně odsoudily tento projev vůdce strany národní na Moravě a z »Lid. Novinami« přispěchal jako obhájce ob- strukce p. dr. Ad. Stránský. Dnes jest to za- jisté velkým anachronismem čítati p. dra. Strán- ského do řady divokých obstrukčníků.

Veřejnosti české dostalo se autoritativníh výkladu však teprve listem p. dra. Pacáka z Mis- droye odeslaným a obsahujícím sdělení, že po- slanci čeští budou provozovati obstrukci dotud, dokud odňaté nám právo nebude vráceno. Dopis tento způsobil značné uklidnění myslí a to tím více, když list p. Pacáka a prohlášení jeho bylo výkonným výborem ná- rod. strany svobodomyslné schvá- leno. Jestliže nyní navzdor těmto prohlášením jak předsedy klubu tak i výkonného výboru nedošlo k obstrukci ani rozpočtu, ani předlohy o rakousko-uherském vyrovnání a jestliže na- opak místopředseda klubu p. dr. Stránský pro- hlásil každou obstrukci za hanebnou a odsou- zení hodnou a druhý vynikající člen klubup. dr. Kramář pronesl svůj známý náhled o Ra- kousku a o závislosti existence a pokroku če- ského národa na silném Rakousku — tu není divu, že veškera česká veřejnost a v první ra příslušníci národní strany svobodomyslné musili býti překvapení a zaraženi.

Zastavení obstrukce, byť i dočasné, neb českým klubem v čas a přesvědčivě odůvod- něno. Veřejnost česká musila obra v taktice přijati jako známku sla- bosti, nerozhodnosti a strachu. (Tak jest !) Nedůslednost v taktice oblá- sené urbi et orbi pokládána byla všeobecně 4a naši porážku a za úspěch dra. Körbra, télio4 předsedy ministerstva, jenž vyhlášen byl klubtm poslaneckým za nejúhlavnějšího našeho nepřítěl a jemuž opovězen byl nejurputnější boj. Za vzrůstajícího zmatku ve strané a zne- pokojení bylo učiněno několik pokusů k uklid- nění veřejnosti, avšak projevy vynikajících členů klubu níjak k upokojení veřejnosti nepřispěly. Ohlášenáadatauponí dra. Panáka silnaci při- ostřilo a obavy zvýšilo. Musím nazvati nešťastným způsob, jakým až dosud zména v taktice byla hájena. Nesouhlas v projevech českých poslanet působil dojmem velmi nepříznivým. Jesthi jeden z nich zavrhuje obstrukci vůbec a pro vždy, druhý odkládá tuto zbraň pouze na ča a do odvolání, tu jest si věru velmi těžko pravdu vybrati. Tento vnitřní odpor v náhla- dech a projevech členů delegace na radě řlšské musil zvýšiti jen podezření a nedůvěru. (Tak jest !) V poslední době slyšeli jsme několik důvodů pro změnu v taktice klubu českého na radě říšské a bude záhodno blíže se jimi obírati. Tvrdí se zejmena, že jsme slabí, že nás je málo a že proto obstrukci se zdarem vést nelze. V postavení, v jakém my se nalezáme, nesmí býti mluveno o slabosti našeho postavení aneb o ochablosti, tím méně lze to říci veřejně vůči našim odpůrcům.

Jako dalsí důvod proti obstrukci bylo uvš- děno, že poslanci nekonají svou povinnost, ž na svou pěsť provozují politiku abstinenční. Ne- můžeme to považovati za omluvu, ale za obvi- nění předsednictva klubu, že podobné poměry, dle vlastního doznání nám škodlivé, trpí. (Tak jest !) Řečník vytýká na to národní stran svobodomyslné, že se nepostarala o vlastní svůj list, o nějž by se mohla bezpečně opírati a po- kračuje Zejmena špatnou službu sobě i straně e- doucí prokázal p. dr. Stránský, když v známé řeči každou obstrukci odsoudil a za- tratil. Dr. Stránský musil řečí svou pobouři celou českou veřejnost a zhoršil postavení klubu poslaneckého vůči svému voličstvu, kterémuž jest známo, že pouze česká obstrukce znemož- nila provedení ohraničení českých okresů a roz- dělení jich dle punktačních plánů německých. Jest pravda, že klub poslanecký proti řeči dra. Stránského a důsledkům jejím se ohradil, avšak špatný dojem, který řeč tato ve voličstvu za- nechala, tím smazán nebyl.

My se nikdy nesmíme vzdáti zbraně obstrukce. Ať se o ob- strukci mluví jakkoliv, ať se rocz- cházejí úsudky o tom, zdali ob- strukce jest účinnou zbraní k do- bytí určitého práva a k dasažen určitého požadavku, jedno jeg jisto, že obstrukce byla a jest pro nás nejúčin nější zbraní k z mezení a k překažení každél parlamentního bezpráví a maje- risování všude tam, kde nalezám se v menšině. A v menšině j s m nejen na radě říšské, ale což dů- ležitější i ve sněmu královsťv českého, neboť o historické šlechtě naší, která bez náhrady postoupila ústavověrné straně značný počet mandátů, nemůžeme říci, že by byla českou. Obstrukční zbraň měli by zejmená poslanci z Moravy na sněmu moravském míti vždy po- hotově proti nejvýš nespravedlivému majoriso- vání nepatrnou menšinou německou. Špatným obhájcem změněné taktíky če- ského klubu objevil se také p. dr. Kramář. (Ano!) Jeho oblíbený výraz. že ne- můžeme provozovati politiku ka-