2
masthead
Praze, ve stredu dne 1. dubna 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hist,
pšedplání se
v Praze v zduulnislraei
2a síe . . .
zs čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čondlškou
za něe
n čtvst lets . . . . 7 K 50
vo aisnác
ss nřsíe . . . . . . 2 K 30h
Peštos:
a nnizr
a . : k o
s dvojí zisllkos
. . . k o
Praha
Peštos
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6
article
Kancléř německý v Italii.
Kancléř německý v Italii.
Dne 26. března t. r. ministerský list ber
linský oznámil, že řišský kancléř, hr. Bůlow,
čtrnáelidenní dovolenou svou ztráví na jihu.
Tato dosti neurčitá zpráva, pokud se týče slo-
víčka »jih«, v zápětí dostala vysvětlení přesnější.
když hr. Bülow zamířil z Berlina do Italie.
Krásná země citronův a pomerančů má pro
nynějšího kaneléře německého psazvláštní zají-
mavost a neobyčejný půvab. Jednak proto, že
jeho choť, rozvedená hraběnka Dönhoffova, jes
rodem Italka, za svobodna princezna Camporeale
jednak k vůli — politice! Zajímavost a půval
Italie pro hraběte Bülowa nabyly valného sesí
lení, když vlast princezny Camporeale s otázkou
politickou velmi těsně se-spojila. Totiž s otázkou
zahraničné politiky německé.
Pochopujeme, že hr. Bülow nyní stokráte
za den žehná oné hodině, kdy princezna Cam
poreale od prvňího choté svého hr Dönhoff
nyní vyslance pruského v Drážďanech, se od-
loučila, aby přijala nabidku k manželství s ním
Hrabě Bülow nabyl tím velmi vílané a zvláste
za nynějších mezinárodních poměrů svrchovaně
potřebné omluvy pro své zájezdy do Italie. Kdo
pak v těchto zájezdech jeho na »jih«, zvlášte
oznámíli se v berlinském listě ministerskéin, ze
se podnikají pro zotavenou a v době úřadní
dovolené, mohl by víděti něco politick
podezřelého? Vždyť postačí říci, že hr.
Bülow
Dönhoffův
Dönhoff
Berlín
Italia
Camelopardalis
Drážďany
7
article
Bülow má Italku za choť a že jede navštívi
její rodiště, její příbuzné nebo ji samu, ode-
brala-li ona se tam už před ním! Florencie leži
sice hodně stranou od Benátek; ale pro pruského
státníka, pro německého kaneléře neexistuje
vůbec žádná vzdálenost.
A tak se stalo, že hr. Bülow už koncem
roku minulého, jsa už na polovici cesty do
krásné Florencie, u jezera Gardského náhle
změnil směr své jízdy na »jih« a spěchal na
břeh adriatický do Benátek, aby se tam sešel
se správcem zahraničné politiky italské. D
Florencie ovšem už se nevrátil; co pak by
tam byl dělal. Ale v Benátkách tím časem
vykonal kousek peprné práce státnictví pruského.
Nevrlost národa italského proti dalšímu služeb-
nictví v zajetí pruském nabývala tehdy rozměrův
hrozivějších každým dnem. Ve sněmovně italako
a v časopisectvu neodvislém množily se hlasy
proti obnově trojspolku, zvláště pod zdreujícím
dojmem, jejz na obchodníky a průmyslníky
italské způsobil návrh nových sazeb německého
celnictví.
Prusko-německá koudel v Iialii tehdy ho
řela. Bylo potřebl, uhasiti ji co nejrychleji
Hrabé Bülow nesvěřil tu choulostivou úlohu
žádnému úřadníku, žádnému vyslanci něme
ckému: zajel si do Italie sám . . . proč pakb
tam nemohl jeti, vždyť má Ilalku za choť l.
a za dva, za tři dni i trojspolek i nová, zvý
šená sazba cel německých vzhledem k Itai
dodělaly se na »jihu« svého cíle.
Bülow
Italka
Italia
Florencie
Benátky
8
article
Aspoň pro tu chvíli; aspoň na neurčito
Neboť aspoň tak chytří a opatrní jsou státnle-
a ministři italští, že nezapisují se Mefistov
berlinskému slepě na vždy, nýbrž s podmln-
kami a na lhůtu krátkou. Tím časem už dávno
dosti okusivše přehořkého ovoce, jež na kmeni
evropského trojspolku, vypěslovaněho, rostou
cího a rozklenutého na půdě pruské, uzrálo pro
hmotný blahobyt státu a národa italského, ne
přestali přemýšleti, jak z tohoto vyděračského
poručnictvl berlínského by se vyzuli. Majiee
oči otevřené, záhy setřeli s nich šedý zákal.
jejž politika pruská před dvacitípěti léty jin
byla nasadila, a spatřili kolem sebe jasné
V levo objevila se jim Francie, již r. 1870 ne-
vděčné byli zradili; v pravo, ač poněkud dále
ale pro rozumnou politiku vždy dosti blízko —
Rusko, s nimž od zjednání užšich stykův
s Černou Horou měli otevřený most přimý
kdyby třeba nevidělo se jim užiti prostřednictv
francouzského.
V Berlíně pohlížejí na Ilalii s obavam
mnohem většími, než na Rakousko- Uhersko
Timto jsou vůbec pro všechny případy úpln
jisti; mají zde pro svou politiku svě nejspo-
lehlivější lidi a dovedou i odpovědnýma stální
kům a diplomatům vídeňským a peštským vždy
namluvit, že založení a každá obnova trojspolku
stala a děje se více na prospěch Rakouska než
Prusko-Německa. Jinak v Italii. Tu třeba an
na minutu nespustiti s očí a s dozoru. Ta jeso
stále nespolehlivá. Tam není strany všeněmecké.
ba ani německé ! Tam trojspolek s poručenstvím
pruským stále vznáší se ve vzduchu. Tam my
šlenka samostatnosti státní a národní má své
horlivé a neunavné obhájce i v kruzích vlád
ních, třeba se tvářily sebe oddanějšími rozkazům
politiky berlínské. Tam jen číhají a těší se n
den, až z trojspolku vypřáhnou.
Mefistov
tenTi
Francie
Rusko
Berlín
RakouskoUhersko
Rakousko
Prusko
Německo
9
article
Zvolna, ale stále přibývá nejen znamení
ale důkazův, že Francie v této snaze ji při
chází vstříc a že události z r. 1870 mezi ro
mánskými státy a národy už nebudou se opa
kovati. V Berlině jsou o těchto proudech
mezinárodní politice franko-italské dostatečně
poučeni. Vědit, že v době přihodné nebudou
nic platny ani smlouvy, uzavřené s Italií sebe
slavnostněji a závazněji, a že nezbývá, než pra-
covat, aby vystoupení Italie z trojspolku posu-
nuto bylo do budoucnosti co možná daleko.
K tomu směřuje i nynější zájezd hr. B-
lowa na »jih«; k tomu německý kancléř chce
užiti čtrnáctidenní »dovolené« své. Proč by ne-
mohl opět navštíviti Italii, třebas tam byl býval
před čtvrt rokem? Vždyť má Italku za chot
Ale ministr zahraničné politiky italské, p. Pri-
netti, tou dobou neprodlévá v Benátkách, nýbrž
v Nespoli. Proto hr. Bůlow pospíšil za ním do
Neapole, aby — se zotavil
Lisly v císařství německém šmahem za
mlčely, že kaneléř německý v Neapoli navštívii
mintstra Prinetta a že s ním měl rozmluvu, jež
trvala seou hodinu. Obmezily se na sdělení,
že příjel do Neapole a hned dále odjel do
Sorrenta.
Toto zamlčen! návštěvy hr
Balowa u minístra Prinetta v l-
stech vycházejících v Německu jest velice vý-
znamné, pováží-li se, že tyto listy neopomíjej
ohlásiti širému světu každě jiné, nejmenší hnutl
jež téká se politiky prusko-německé. Snad roz-
váže se jim jazyk, až hr. Bülow ze Sorrent
se vrátí k ministru Prinettovi, aby se zotavoval
u něho ze svých starostí o Italti dále
Italka
Bülow
Prinett
Berlín
Benátky
Neapol
Sorrento
Německo
10
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
V jednem z obou spořitelních večernicků
možno bylc zahlédhouti včera v místech, ve
kterých před deviti dny opěvána byla vznešenost
České spořitelny, tučně tištěnou číslici, ozna-
mující, že koncem měsíce března zbývá v České
spořitelně 197,025.997 K. Včera rozesílaly s
totiž z České spořitelny měsíční výkazy. Tukem
tiskařské černě byla tak omaštěna číslice, kteráž
vlastně jest měřítkem zhubnut! České spo-
řitelny, jestliže měřítkem správným
zůstavuje se lšskám veřejnosti, pokud hodlá
věnovati víry ofiiciálním čislicím České spořitelny
vůbec a číslicím jejího březnového výkazu zvlášt.
Malba číslicemi jest České spořitelně usnadněna
tím víče, že máme za sebou teprve první kvartál
roku a že zbývá ještě 9 celých dlouhých mě-
síců, zvlášíě letních, na kteréž bude lze tak po-
hodlně rozředhu černou barvu, kterouž v březnu
bylo nutno nadřžeti. Než každá redakce má na
vůli otisknouti si e výkazu České spořitel ny za
měsíc březen cifru, která se ji nejlépe libi. My
jsme se rozhodli pto čislici vkladů za březen
od vkladatelů vybráných a ta obnáší — stále
ještě a jenom podle uajišťování České spořitelny
21,922.035 K 29 h za pouhý měsíc březen,
tak že by — podle spořitelních výkazů —
obnášel úhrn vkladů vybraných od počátku runu.
tedy od 21. února až do 31. března, zhruba as
41,570.000 K. Výkaz za měsíc březen zní: O
12.595 stran bylo K 4,636.208 35 vloženo.
neproti tomu bylo 19.104 účastníkům vyplaceho
K 21,922.035.29. Většina výplat obnáší tedy
K 17,285 826.94, stav vkladů koncem března
1903 K 197.025.997 83.
Český spořitelna
11
article
Poněvadž nebyl dosud Rönlgenův přístro
lak upraven. aby bylo jím možno prohližeti nilra
»staroslavných« domů, a ježto kulhavý dabel
který střechy zdvihá a také dovnitř bank na
hliží, nepovl, jest všechno dohadování skutečných
číslic o současném stavu ultimo bfezna v České
spořitelně ovšem marno. Musi nám stačiti to
faktum, zjištěné i všemožné na hladko učesaným
měsíčním výkazem, že se vyblrání vkl ad
ve zvýšené mimořádné miře ne za-
stavilo, a že run v uvolněném
tempu podle hesla »Věrně a stálee
pokračuje dále v onom rovnoměrném
postupu, který nastal druhou polo-
vinou března.
Jest známo, že Česká spořitelna použila
prvního případu, kdy denní úhrn vybraných
vkladů klesl pod 200.000 K, — ač-li možno
i v té příčině věřiti údajům spořitelního tisku
— aby zastavila veřejně výkazy o vybírání
vkladů, při čemž dala prohlásiti, že pokládá
»run« za odbytý, za »mrtvý«. Ježto však vy
chází z březnového výkazu použitím umění
Adama Riese na jevo, že se průběhem posled-
ních devíti dnů vybralo z České spořilelnyz
hruba asi 2.5 mill. K, připadá na denní prů-
měr více než čtvrt millionu koru
(asi 254.362 K). Proti loňskému březnovému
normálu denních výplat vkladových v Česk
spořitelně kolem 84 000 K znamená to ješte
velmi prudké krvácení fondu vkladů, kteréž jest
tím nebezpečnějším, že slibuje býti trva-
Iým. Run z bouřlivých dnů svého dětství do
dne 10. března změnil svou saoguinickou po
vahu na cholerickou, a to prodlužuje život
neboť sanguinické počiny končivají tak rychle
jak vznikly.
Rönlgenův
Ries
Musi
Český spořitelna
mill
12
article
Historikové peněžnictví v Rakousku —
právě včera uvedli jsme jeden lakový hlas
vídeňského »Zeitschriftu für Stasts- und Volks-
wirthschaft« — pojednávají o runu na Českou
spořitelnu jako o něčem nebývalém, přímo
ojedinělém v análech finaněnictví co do rozměrů
i co do vytrvalosti. Březnový výkaz České spo-
řitelny podává těmto historikům novou látku
ku přemýslení o naprosté nesrovnalosti s dosa-
vadními jich pamětmi, Mluva jeho číslic, byo
i zůmyslně zastřená a přetvářená, povídá vehce
mnoho o povaze toholo zjevo, jejž nelze dle
zkušeností největších autorit odboru nikam za-
řaditi. Nejsprávněji by se dala asi povaha jeho
vymeziti jakožto tichá likvidace českého kapi-
tálu v České spořitelně uloženého, tichá, volná
a rozšafná, která nechce na sebe uvaliti vinu
hošpodářských otřesů a odzbrojuje spílání ně-
meckých interessentů České spořilelny.
V mluvě těchto číslic jeví se zcela zřejmě
rozhodnutí české veřejnosti, pevná vůle česká,
setrvati na nastoupené dráze, směřující k roz-
vázání svazku vížicího výtěžek české spořivosti
k německému vykořisťování statutem České spo-
řitelny. V číslicích těchto jeví se také národ-
nostní povaha zápasu, vedeného ve zdech
České spořitelny — zeela zřetelně.
Číslice vkladů za měsíc březen v České
spořitelně učiněných v obnosu 4,636.208k
35 hal, jest výsledkem zcela mimořádné něme-
cké force, k jejímuž zorganisování konaly se
Praze obě valné hromady i Verbandu i Central-
banky německých spořitelen. Tvrdím s napro-
stou určitosti, že není v těchto vkladech an
haléře. českého
Rakousko
Praha
Zeitschrift für Stastund Volk
Český spořitelna
Centralbanka
14
article
A o to se jedná, neboť to je všech důle
žitosti největšl, že na příště přítok českých
vkladů rozťat jest na vždy stavidlem, jež nikdy
více“ nebude lze zdvihnouti.
Aby, mluva uvedených číslic byla úplnou
dlužno uvésti ještě jeden výkaz, a ten bychom
věru nejraději otiskli celý červeným písmem
slavnostním,, kdyby to nebylo spojeno s jistými
oblížemi typografickými. Je to březnov
výkaz Městské spořitelny praž
ské. Vloženo do spořitelního ústavu králo
ského hlavního města Prahy za měsíc březen
o celých 10,088.965 K více, než vybráno.
(celkem 13,886.461 K), takže stav vkladů
Městské spořitelně obnáší celkem 138,669.282k
Toť číslice, která se může dát vidět, a srovná-
me-li obě hranice 197 v České a 138 v Měst
ské, vidíme v tom zvlášť slavný úspěc
runu na Českou spořitelnu, že tyto
meze byly velice sblíženy a že není dalek
doba, kdy primát bude mezi spořitelnami nále
žeti Městské spořitelně pražské i co do výše
vkladů, jakož jí náleží už dávno, to jest o
samého jejího založení, co do bezpečnosti, co
do záruk, co do skutečné noblessy, která koiv
sama v sobě, a nikoli ve vysokých, krom re-
klamy prázdných protektorátech! Městské spo
Pelně pražské salve! I za to, že přírostken
věru imposantním jejích vkladů se ukázalo, že
vklady z České spořitelny vybrané našly svou
správnou cestu, jak to ukáží ostatně zajiste
i stavy venkovských českých spořitelen a zá
loženi
Praha
Český spořitelna
15
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schů ze 210.
(Původní a telet. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, dne 31. března.
Ve hnědém sešitě o 32 stranách podal mi
nistr financi sněmovně tři důležité předlohy
o povinném placení hotovými ra
kousko-uherskou bankou a vydání no
vých pětikorun stříbrných za 6
millionů korun, jakož i papírovýcl
dvaceti a desetikorun.
Dr. Böhm-Bawerk nepromluvil k osnovám
těm. Učiní tak při 1. čtení jejich. Placení hol
vými ie posledním aktem nápravy měny, r. 1892
zahájené. Dr. Steinbach začal, dr. Biliňski
dr. Kaizl pokračevali, nyní dodělává ministr po
kiadu v babinete Kěrhrsvě.
Snadno pakíamentém tyto tři předluhy n
projdou. Odpor proti osnové ve přičině place
hotovými se ozval z polských lavic ústy dra
Kolischera již při prvním čtení předlol
vyrovnacích. Odpor ten poroste a z m
hutnl. Slyšeli jsme dnes již hlasy, že nemí
se dáti vládě plná moc, aby zahájila povinne
placení holovými rakousko-uherskou bankou dřive
dokud nebudou zajištěny nové obchodní smlouv
s hlavními státy sousedními, zvláště s Německen
a Italií. Předseda hr. Vetter chtěl položit
první čtení valu ových zákonů již na jednae
pořad schůze příšti, která se koná v pátek, al
dr. Pacák rozhodně se tomu opřel a tuk prvn
čtení bude teprve po sváteíc h.
Prazvláštní způsob, jakým se zachoval noe
ministr vojenství, polní zbrojmistr in spe Pi
reich, ke snahám protisoubojové ligy-
to jest k účastenství vojenských osob v ni, dosla
se dnes na přetřes. Poslanci dr. Grabma y er
dr. Kramáť a dr. Vogler podali společný
dotaz, ve kterém čin vojenské správy společné
posuzuje se břitce a příkře. Ministr zeměbrany
hr. Wolsersheimb odpověděl na dotaz
v této záležitosti minule podaný drem. Eppin-
grem a také na dotaz podaný dnes. Odpoved
jeho nebyla jeho.
doktor
Böhm
Bawerk
Steinbach
Biliňski
Kaizl
Vetter
Pacák
Grabma
Kramáť
Vogler
Wolsersheimb
Vídeň
poslanecký sněmovna
Italia
16
article
Byl to přípis, který mu byl poslán nadříze
ným úřadem, ministerstvem vojen
ství. Abychom pravdu řekli, ministra země
brany bylo nám dnes opravdu lito. Bezpočtukráto
slovy a projevy nejkrajnějšími pronesl s
proti souboji v armádě. Angažoval se p
té stránce několikráte do té míry, že krok na
zpět je nemožný. Dnes delegát společného mini
sterstva vojenství musí míti opačné sta
novisko. Musil přinésti sacrifizio del inteletto
tvrditi, že není v odporu s tím, co před nin
prohlašovali Bylandt-Rheidt a Krieghammer, ani
s tím, co několik let po sobě mluvil — hrabě
Welsersheim. Věc, o kterou se jedná, je nad
míru jednoducha: Buď ať pan hr. Welsershein
proti souboji nemluví, anebo ať nepřevezme du
rum officium, hájiti výnos, jakým jest tajný
výnos nynějšího ministra společného vojenství
Druhá pak jest ještě alternativa: Buď jsou soudy
vojenské postaveny mimo trestní zákon, pal
nechť se to výslovně řekne, Anebo nejsou, pal
pro ně platí stejně jako pro „obyčejné civi
listy“. Ostatně sněmovna se dnes usnesla o pra
podivné replice ministra vojenství na oba vzpo
menuté dotazy vykonati v pátek rozpravu
Tak rozejde se sněmovna na velikonoční prázdeř
zajisté za nejrozhodnějšího postup
protistanovisku a názeru páně Pit
reichovu, o kterém myslíme, že ne-
ní názorem pouze jeho.
Vyřídily se pilným způsobem návrhy vý
beru k umírnění nouze. Debaty účastnil
se z poslanců českých Jaroš, Karbus
Reichstäďter. Sněmovna nedostala se
k jednacímu pořadu dnes a nedostane se dle
všeho také k němu v pátek.
Na konec svedena byla malá šarválka o tom
kdy se konati má poslední předveliko
noční schůze. Většinou jednoho hlasuse
rozhodlo, že nikoliv ve čtvrtek — jak navržen
bylo katolickým středem — nýbrž až v pát ek
Welsersheim
Jaroš
Karbus Reichstäďter
Krieghammer
17
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 ho
10 min.
Posl. Stein, Schönerer a soudr. podávaj
pilný návrh na bezodkladné vyplacení povolených
podpor na úlevu nouze: posl. Eldersch a soudr
naléhají na vydání zákona o fosforových zápalkách
posl. Iro a soudr. na osyobození dovážených sen
přípravek pro hotovení šatstva od cla a na tytet
úlevy pro vývoz rakouských kaprů do Německa.
Posl. dr. Heller a soudr. dotazují se předsedy
ministerstva stran uvalení kontumace okresním hejt
manstvím karlínským na stáje ve Vysočanech
Hloubětíně pro podezření vepřového moru.
Posl. Maštálka a soudr. dotazují se ministra
zeměbrany v příčině hřebčinecké stanice v Dolním
Bousově, ministra železnic stran dělnických legiti
mací na severozápadní dráze pro dělníky, zaměstnané
melioračními pracemi: posl. Fresl a soudr. ministra
obchodu po zřízení erárního poštovního úřadu n
nádraží příbramském, ministra železnic stran zlořádů
na tomže nádraží; ministra orby, proč nebyla po-
ukázána invalidní renta mosteckou bratrskou po-
kladnou horníku Joselu Andrcovskému; ministna
financí po chování se berního úřadu zbirovského
vůči tamním poplatníkům, po neoprávněném vymá
hání daní v Plzní, předsedy ministerstva jako správe
ministerstva spravedlnosti stran poškozování kni
bařské živnosti pracemi v trestnicích a ministr
financí po nedostatečně podpoře pro živelními po
hromami stiženou obec Soběslavu v okr. kladenském
posl. Albrecht a soudr. dotazují se předsedy mi
nisterstva po jazykových a národnostních poměrec
u útadů českotřebovských.
Posl. Březnovský a soudr. podávaji na ministn
spravedlnosti tento
Vetter
Posl
Stein
Schönerer
doktor
Heller
Maštálek
Fresl
Josela Andrcovský
Albrecht
Březnovská
Německo
Dolní Bousov
Plzeň
Soběslav
Vysočan Hloubětín
19
article
Následkem strannického hospodát
ství s výtěžky tak zvané »České« spoř
telny, jak známo, byli dohnáni češt
vkladatelé k hromadnému vypovídán
svých vkladů. Správa spořitelny mísk
co by se měla postarat o to, by řádný
hospodařením nabyla opět ztrace n
důvěry, hledala vinníka jinde a volal
policii a soudy na pomoc, by vypátral
neznáméhos pachatele.
Policie a soudy ocholně »České-
spořitelně vyhověly a následkem toh
počalo šikanování pokojného občan
stva, které se provádi až do směšnost
jak následovní případ dokazuje: Když
se roznesl v Praze poplach, že v »České« spořitelně
není vše v pořádku, považovala paní Kat-
řina Šlezingrová, majitelka řezni-
ekého závodu v Praze, za svoji povin
nost, by upozornila na to svoji sestru
která jest provdána vobci Dušníkác
u Prahy a má v »České« spořitelně uložené peníze.
Švakr paní Šlezingrové přišel druhého dne do Prahy
ale seznav situaci, peníze nevyzvedl. Několi
dni nato byl velán k c. k. okresnímu soudu n
Kladně, kde ve vění té jej vyšstřovali a kdy
udal, odkud zprávu dostal, byla pan
Slezingrová volána na pražskou policii
k soudu a tam s ní výslech zaveden, ba
1 dělník jej!, který list se zprávou d
Dušník nesl, je pohnán k soudu.
Jest to neslýchanů a protizákonné jednání
tážl se pode psa n
»Jest Vaše Excel ocbotna, nařídit
pražské poticií a soudům, by upustily
od podobného obtěžování obyvatel
stvat
Posl. Choc a soudr. táží se ministra Ginane
stran daní, předepsaných bratrské pokladně kladenské
posl. Václ. Hrubý ohledně kolkových poplatků p
vojenských dodávkách; posl. Udržal a soudr. mi
nistra zeměbrany po srážce poručíka s civ
listou v jedné pražské kavárně.
Ministr financi podává osnovu zákona
Šlezingr
Slezingrová
Dušníky
Posl
Choc
Václ
Udržal
Praha
okresní soud můj Kladno
20
article
o placení holovými.
21
article
Posl. dr. Grabmasr. dr. Kramář, dr. Vo-
gler a soudr, podávají na ministra zeměbrany dotaz
v němž se prohlašuje, že protisoubojo v
liga nehodlá nijak zasahovati do kompetence vo-
jenskýeh čestných rad. Známý výnos ministra války
je tudiž bezpodstatným nepřátelským
krokem proti zmíněné lize a zasluhuje tím vět-
šího politování, protože byl vydán krátce po přijetí
branné předlohy a po chlácholivých prohlášeních mi-
nistra zeměbrany v přičině jeho stanoviska v otázc
soubojově a protože omezuje státní příslušníky, ne
náležející do činnébo svazku vojenského, ve státo
občanském právu býtí čieny spolku, jenž domáhá s
zákazu zhoubných soubojů jak pro vojsko, tak pro
kruhy občanské. Interpellanti táží se ministra, ho
dlá li se zasaditi o odvolání zmíněného výnosu.
Posl. Seitz a soudr. podávají dotaz stran znám
řeči zemského poslance dra. Porzera na nedávne
schůzi katolického »Schulvereinu« a táží se ministe
ského předsedy, chce-li výslovně a rozhodně prohla-
siti, že Rakousko- Uhersko nemíni níjak hájiti zájmo
kurie.
Posl
doktor
Grabmasr
Kramář
Seitz
Rakousko
Uhersko
22
article
Posl. Straucher a soudr. interpellují stra
protižidovských výnosů rumunské vlády a v příčine
neutěšených právních poměrů arménských křesťanů
posl. Erler a soudr. táží se ministra vyučování p
domnělém soustavném utrakvisování inšprocké uni
versity připouštěním italských docentů; poslane
Dvořák a soudr. ministra zeměbrany, chce-li za-
staviti cvičení v ostré střelbě u budějovické vojensk
posádky; posl. Frosl a soudr, ministra obchodu
po úpravé poměrů listonošů u neerárních poštovníci
úřadů: lýž poslanec ministra spravedinosti po ben
důvodném propuštění dozorce v plzeňské trestnici
ministra železnic po úpravě mzdových a služebnícl
poměrů záložních topičů u státních dráh: týž po
slanec ministra orby po obsazení úřadnických mis
u báňského ředitelství v Přibrami.
Ministerský předseda dr. Körber jako správce
ministerstva vnitra předkládá osnovu zákona na za
mezení vepřového moru.
Ministr vyučování dr. Hartl odpovídá na dola
posl. Pattaje, že při udílení ceny Bauernfeldový
bylo jednáno zcela nestranně a že rozhodovaly pouze
literární výkony uchazečů.
Posl
Erler
Dvořák
doktor
Körber
Hartl
23
article
Ministr zeměbrany hr. Welsersholmb odpovídá na
interpellaci posl. Tollingra stran výnosu ministra
války o účasti na lize protisoubojové, že
výnos onen, který prý interpeilanti mylně nazval
přísně důvěrným, nesměřoval nijak proti zmíněne
korporaci a humannímu účelu jejímu omeziti souboje
vůbec. Vojenská správa jednala prý pouze dle před
pisů platných a zejmena na základě pokynů, jež
dány byly r. 1901 jednotlivým velitelstvům. V po-
kynech těch ukazuje se k tomu, že pěstěním kor-
rektního přemýšlení i jednání zabrání se urážkám
na cti vůbec, že ve vážných případech, které čelí
proti vážnosti stavu důstojnického, dlužno trestat
vinníka dle trestního zákona, po případě dle předpisů
o čestném řízení a že za všech okolností, lze-li roz-
vahou nebo smírnou cestou věc čestně vyříditi, lze
cíle toho dosíci prostřednictvím důvěryhodných kama-
rádův a rozhodujícím vlivem představených. Nepo-
kládá-li se členství důstojníků v lize přípustným
děje se prý tak proto, že pro vyřizování čestných
záležitostí ve vojště směrodatným býti může pouz
názor jednotný a že tu dlužno říditi se jedině plat
nými zvláštními předpisy o čestném řízení, nemá-l
jinak dojíti ke škodlivým zmatkům. Ostatně prý
dlužno klásti největší váhu na to, aby rozbodován
o věcech, týkajících se pěstění ducha ve vojště, ne-
bylo dotčeno spory a pochybnostmi a ponecháno
bylo zákonem k tomu povolané správé vojenské
v urebném prodeji:
raani čílo o robě . . . ra sn
věpoletni
. . . . sa zk
Ve ilislkich na venkové
ransí čei
vdpoledsl
Insera l
plati ne hetorě rnpšsi
Pečplsepní a inrrty plilmá i dmšni-
steace v Mlariansko ulici č.3.
Tans nncházejí so též rrdakea
tiakárna a ezpežice „ Nžrodnich L.istoe
Bakopisy so navrneni
Pečplsepní
Nepa
Mlariansko ulice
24
article
Tím, douřá ministr, že zodpověděn je také dolan
Grabmayrův a odpadá prý také výtka, jakoby správa
vojenská několik dní po vlasteneckém povolení před-
lohy o nováčcích a po chlácholivých prohlášeních
byla projevila nepřátelství vůči všem protisoubojovým
snabám. Ministr praví, že na původním svém pro-
hlášení trvá, dokládaje, že poukazoval pouze k tomu
že právě ve vojště přispělo čestné řízení k zabránění
výstředností a vydanými předpisy zajisté i pro ome-
zení soubojů bylo učiněno vše, co učiniti se dalo.
Rozporu mezi jeho dřívějšími a nynějšími vývody
prý není. (Souhlas.)
Na dotaz posl. dra. Dyka a soudr. ve příčině
úpravy pensí železničního personálu státních drah,
který dán do výslužby před 1. listopadem 1899, sdě-
luje ministr železnic Wittek, že 1. lednem 1903 byla
věc lato vyřízena úpravou příslušných předpisůo
starobním zaopatření železničního personálu. Úřad-
níci, podůřadníci, sluhové a výpomocní zřízenci,
jakož i vdovy jejich, kteří měli doposud výslužné
nižší než obnáší výměra normální, obdrží prý tedy
od 1. ledna zvýšené výslužné nebo starobní podpory.
Ministr bar. Glovanelli odpovídá na dotaz posl.
Hannicha a soudr. po zavedení devítihodinné pra-
covní doby v dolech české severozápadní uhelné
pánve a na dolaz posl. Choce a soudr. ve příčině
postupu absolventů báňské školy v Příbrami a ve
příčině nedělního klidu pro báňské písaře.
Ministr zeměbrany hr. Welsersheimh na dolan
posl. Klofáče a soudr. ve příčině těžkého zranění
náhradního záložníka Seemanna sděluje: Seemanna
udeřil četař rukou do týla, voják však prý neomdlel
a nebyl také vážně zraněn. Četař byl degradován
potrestán tříměsíčním vězením.
Dyk
Wittek
Hannich
Choc
Klofáč
Seemann
báňský škola v Příbram
25
article
Pokud jde o dotaz poslance Choce ohledně sebe-
vraždy pěšáka Lorenze pěšího pluku č. 73 pro ne-
ustálě týrání čelařem, prohlašuje ministr zprávy do-
tyčné lichými. Totéž prohlašuje ministr o údajích
obsažených v dotazu posl. Práška a soudruhů stran
ztýrání vojína 6. dragounského pluku Kudláčka.
Na dotaz posl. Daszyňského a soudr. ohledně
nedávného podání nadporučíka Maltasiče, praví mi-
nistr, že protokol dotyčný došel ministerstva války
r. 1899, obvinění však tam uvedená nedala prý s
podrobiti čestnému projednání yzhledem na osobu
žalobcovu a na nabízené důkazy.
K dotazu poslance dra. Šíleného stran poža-
davků tlumočených moravskými obchodníky na pře-
rovské sehůzi lednové, pokud jde o školství obchodní.
podotýká ministr vyučování dr. Hartl, že vláda po
stará se o přiměřený náklad na rozšíření školství
obchodního a že příčiní se, aby absolventům dvou
třídních obchodních škol bylo poskytnuto právo
dvouleté služby vojenské.
Choc
Lorenz
Prášek
Kudláček
Maltasič
doktor
Hartl
26
article
Ministr financi na dotaz posl. Noska a soudr.
v příčině rychlejšího postupu při vyplácení přídavků
ku pensím, že příslušné rozkazy již byly vydány.
Posl. dr. Baxa činí na předsedu dotaz, chca -li
dáti podle jednacího řádu do protokolu minulé schůze
jeho státoprávní protest česky pronesený. V neproto-
kofování projevů českých spatřuje nevážnost k ja-
zyku českému, porušení jednacího řádu a též urážku
poslanců.
Posl. Fresl (buše na pult): To je pěkný presi-
dent! To je nejvládnější otrok! Dobrovolný otrok
Körbrův.
Posl. Stain: Tady se nemá vůbzc mluviti českyl
Posl. Presl: Všeněmci jsou také vládní otroci
Posl. Choc: Pane Steine ! Zaplatil jste také úroky
z průtahu z cestovného, kleré jste si dal platiti ne-
právem ?
K návrhu předsedy justičního výboru dra. Far-
jančiče sněmovna jedná pilně o vládní ch
předlohách v příčině upotřebení díl-
čích dluhopisů dolno-rakouské železniční půjčky
18 mill. K ku plodnému ukládání kapitálů nadačních,
sirotčích a podobných a o zemské půjčce knižecíh
hrabství Gorice a Gradisky.
Nosek
Posl
doktor
Baxa
Fresl
Presl
Stein
Gorica
27
article
Obě vládní předlohy schvalují se bez debatyv
druhém a třetím čtení.
Předseda výboru pro úlevu nouze dr. Sobreinan
navrhuje pilné projednání návrhu na zmirnění nouze.
Návrh schvaluje se bez debaty.
Posl. Stein stěžuje subě, že dolyčný úvě
3.900.000 K byl jen částečně poukázán k výplatě
tak že podpory udělují se jen velice spoře a podává
ve smyslu tom resoluci.
Posl. dr. Sohreiner činí resoluční návrh, jímž s
vládu vyzývá, by na doklad uznání pro zdárnou čin-
nost živnostenských instruktorů společenstevníchv
království českém dolaci na podporu domácího pra-
myslu zvýšila a instiluci instruktorů těch ustálnla.
Další resoluci naléhá řečník, aby vláda nouzi rudo-
horského obyvatelstva zmírnila provedením poža-
davků před léty jíž přislušnou inslancí ulumočených.
Posl. Reichslädter stěžuje ai, že zákon schválený
provádí se nedostatečně a že se nevyhovuje žada-
telům, kteři domáhají se nezúročitelných půjček.
Posl. Hybeš děkuje posl. Sebreinerovi za pří-
mluvu věnovanou strádajícím tkalcům rudohorským
a navrhuje resoluci, v níž žádá za vysvětlení, pro
předpisují se jim daně jako podnikatelům, povinným
platiti daň z výdělku.
Posl. Stojan přimlouvá se za nuzné tkalce n
Moravě, posl. Zázvorka přeje sobě pro strádající
větších podpor.
Posl. Jaroš, domáhaje se podpory pro domácl
výrobu v okresu královéhradeckém, vítá resoluci v
prospěch tkalců domácích, uváděje jinak, že podpory
nerozdilejí se spravedlivě.
doktor
Sobreinan
Posl
Stein
Sohreiner
Hybeš
Stojan
Zázvorka
Jaroš
Morava
28
article
Posl. Karbuz doporučuje vřele přijetí resoluc
poslance dra. Schreinera v příčině lepší úpravy i f-
nancování instiluce živnostenských instruk-
torů. Odůvodňoval své stanovisko rostoucí agendou
a důležitostí instituce té. Mají-li však instruktoři do-
státi poslání svému, jest nutno, aby měli kanceláře
zařízeny tak, aby výkony svými vystačili na rostoucl
agendu. Dosavadní sumy povolované naprosto nepo-
stačovaly. Postavení výkonných sil a jich příjmy jsou
v nepoměru k výkonům, jaké se vyžadují a jaké s
prováději. Mají-li tedy míti společenstva a gremia
z instituce instruktorů žádoucí prospěch, jest nutno.
aby nebylo tak šetřeno, nýbrž aby vyhovováno byl
způsobem řádným. Z uvedených důvodů přimlcuvá
se řečník za přljetí resoluce.
Po doslovení zpravodaje, který naléhal na zvý-
šení položky pro podporu maloživ ostníků, schvalují
se návrby výboru i s navrženými resolucemi v tom
smyslu, že podpor v nouzi dostati se má domácím
tkalcům ve všech královstvích a zemích zastoupených
na říšské radě.
Potom přikročeno k jednacímu pořadu
schválena deplňovací volba člena vyrov n a c ího
výboru.
Posl. Choe a Tollinger navrhují, by zahájena
byla debala o odpovědi ministra zemébrany na do
taz stran protisoubojové ligy. Návrh byl přijat
Posl. Fresl žádá presidenta, by přiměl ministra
železnic, aby odvolal výpověď, jež dána byla 20 to-
pičům a ředitelství státních drah v Plzni
Předseda žádá řečníka, by přání své mu podal
písemně.
Posl. Fresl praví, že by tak byl učinil, že však
se obává průtahu.
Schůze potom skončena.
Příští schůze v pátek 3. dubna s tímto pořadem
I. doplňovací volby do výborů, II. de-
bata o odpovědi ministra zeměbrany;
III. pokračování v dnešním jednacím
potadu.
Návrh posl. Wagnera, by schůze příští konala
se ve čtvrtek. 78 hlasy proti 77 zamitnut.
Konersla o 2 b. 40 m
Posl
Schreiner
Choe
Tollinger
Fresl
Wagner
Plzeň