ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bab9c300-70b5-11dc-9865-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 39, org 11, person 93, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
Praze, ve stredu dne 1. dubna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 90.
4 article
Na ranní a odpol. Hist, pšedplání se v Praze v zduulnislraei 2a síe . . . zs čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čondlškou za něe n čtvst lets . . . . 7 K 50 vo aisnác ss nřsíe . . . . . . 2 K 30h Peštos: a nnizr a . : k o s dvojí zisllkos . . . k o
Praha Peštos
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6 article Kancléř německý v Italii.
Kancléř německý v Italii. Dne 26. března t. r. ministerský list ber linský oznámil, že řišský kancléř, hr. Bůlow, čtrnáelidenní dovolenou svou ztráví na jihu. Tato dosti neurčitá zpráva, pokud se týče slo- víčka »jih«, v zápětí dostala vysvětlení přesnější. když hr. Bülow zamířil z Berlina do Italie. Krásná země citronův a pomerančů má pro nynějšího kaneléře německého psazvláštní zají- mavost a neobyčejný půvab. Jednak proto, že jeho choť, rozvedená hraběnka Dönhoffova, jes rodem Italka, za svobodna princezna Camporeale jednak k vůli — politice! Zajímavost a půval Italie pro hraběte Bülowa nabyly valného sesí lení, když vlast princezny Camporeale s otázkou politickou velmi těsně se-spojila. Totiž s otázkou zahraničné politiky německé. Pochopujeme, že hr. Bülow nyní stokráte za den žehná oné hodině, kdy princezna Cam poreale od prvňího choté svého hr Dönhoff nyní vyslance pruského v Drážďanech, se od- loučila, aby přijala nabidku k manželství s ním Hrabě Bülow nabyl tím velmi vílané a zvláste za nynějších mezinárodních poměrů svrchovaně potřebné omluvy pro své zájezdy do Italie. Kdo pak v těchto zájezdech jeho na »jih«, zvlášte oznámíli se v berlinském listě ministerskéin, ze se podnikají pro zotavenou a v době úřadní dovolené, mohl by víděti něco politick podezřelého? Vždyť postačí říci, že hr.
Bülow Dönhoffův Dönhoff Berlín Italia Camelopardalis Drážďany
7 article
Bülow má Italku za choť a že jede navštívi její rodiště, její příbuzné nebo ji samu, ode- brala-li ona se tam už před ním! Florencie leži sice hodně stranou od Benátek; ale pro pruského státníka, pro německého kaneléře neexistuje vůbec žádná vzdálenost. A tak se stalo, že hr. Bülow už koncem roku minulého, jsa už na polovici cesty do krásné Florencie, u jezera Gardského náhle změnil směr své jízdy na »jih« a spěchal na břeh adriatický do Benátek, aby se tam sešel se správcem zahraničné politiky italské. D Florencie ovšem už se nevrátil; co pak by tam byl dělal. Ale v Benátkách tím časem vykonal kousek peprné práce státnictví pruského. Nevrlost národa italského proti dalšímu služeb- nictví v zajetí pruském nabývala tehdy rozměrův hrozivějších každým dnem. Ve sněmovně italako a v časopisectvu neodvislém množily se hlasy proti obnově trojspolku, zvláště pod zdreujícím dojmem, jejz na obchodníky a průmyslníky italské způsobil návrh nových sazeb německého celnictví. Prusko-německá koudel v Iialii tehdy ho řela. Bylo potřebl, uhasiti ji co nejrychleji Hrabé Bülow nesvěřil tu choulostivou úlohu žádnému úřadníku, žádnému vyslanci něme ckému: zajel si do Italie sám . . . proč pakb tam nemohl jeti, vždyť má Ilalku za choť l. a za dva, za tři dni i trojspolek i nová, zvý šená sazba cel německých vzhledem k Itai dodělaly se na »jihu« svého cíle.
Bülow Italka Italia Florencie Benátky
8 article
Aspoň pro tu chvíli; aspoň na neurčito Neboť aspoň tak chytří a opatrní jsou státnle- a ministři italští, že nezapisují se Mefistov berlinskému slepě na vždy, nýbrž s podmln- kami a na lhůtu krátkou. Tím časem už dávno dosti okusivše přehořkého ovoce, jež na kmeni evropského trojspolku, vypěslovaněho, rostou cího a rozklenutého na půdě pruské, uzrálo pro hmotný blahobyt státu a národa italského, ne přestali přemýšleti, jak z tohoto vyděračského poručnictvl berlínského by se vyzuli. Majiee oči otevřené, záhy setřeli s nich šedý zákal. jejž politika pruská před dvacitípěti léty jin byla nasadila, a spatřili kolem sebe jasné V levo objevila se jim Francie, již r. 1870 ne- vděčné byli zradili; v pravo, ač poněkud dále ale pro rozumnou politiku vždy dosti blízko — Rusko, s nimž od zjednání užšich stykův s Černou Horou měli otevřený most přimý kdyby třeba nevidělo se jim užiti prostřednictv francouzského. V Berlíně pohlížejí na Ilalii s obavam mnohem většími, než na Rakousko- Uhersko Timto jsou vůbec pro všechny případy úpln jisti; mají zde pro svou politiku svě nejspo- lehlivější lidi a dovedou i odpovědnýma stální kům a diplomatům vídeňským a peštským vždy namluvit, že založení a každá obnova trojspolku stala a děje se více na prospěch Rakouska než Prusko-Německa. Jinak v Italii. Tu třeba an na minutu nespustiti s očí a s dozoru. Ta jeso stále nespolehlivá. Tam není strany všeněmecké. ba ani německé ! Tam trojspolek s poručenstvím pruským stále vznáší se ve vzduchu. Tam my šlenka samostatnosti státní a národní má své horlivé a neunavné obhájce i v kruzích vlád ních, třeba se tvářily sebe oddanějšími rozkazům politiky berlínské. Tam jen číhají a těší se n den, až z trojspolku vypřáhnou.
Mefistov tenTi Francie Rusko Berlín RakouskoUhersko Rakousko Prusko Německo
9 article
Zvolna, ale stále přibývá nejen znamení ale důkazův, že Francie v této snaze ji při chází vstříc a že události z r. 1870 mezi ro mánskými státy a národy už nebudou se opa kovati. V Berlině jsou o těchto proudech mezinárodní politice franko-italské dostatečně poučeni. Vědit, že v době přihodné nebudou nic platny ani smlouvy, uzavřené s Italií sebe slavnostněji a závazněji, a že nezbývá, než pra- covat, aby vystoupení Italie z trojspolku posu- nuto bylo do budoucnosti co možná daleko. K tomu směřuje i nynější zájezd hr. B- lowa na »jih«; k tomu německý kancléř chce užiti čtrnáctidenní »dovolené« své. Proč by ne- mohl opět navštíviti Italii, třebas tam byl býval před čtvrt rokem? Vždyť má Italku za chot Ale ministr zahraničné politiky italské, p. Pri- netti, tou dobou neprodlévá v Benátkách, nýbrž v Nespoli. Proto hr. Bůlow pospíšil za ním do Neapole, aby — se zotavil Lisly v císařství německém šmahem za mlčely, že kaneléř německý v Neapoli navštívii mintstra Prinetta a že s ním měl rozmluvu, jež trvala seou hodinu. Obmezily se na sdělení, že příjel do Neapole a hned dále odjel do Sorrenta. Toto zamlčen! návštěvy hr Balowa u minístra Prinetta v l- stech vycházejících v Německu jest velice vý- znamné, pováží-li se, že tyto listy neopomíjej ohlásiti širému světu každě jiné, nejmenší hnutl jež téká se politiky prusko-německé. Snad roz- váže se jim jazyk, až hr. Bülow ze Sorrent se vrátí k ministru Prinettovi, aby se zotavoval u něho ze svých starostí o Italti dále
Italka Bülow Prinett Berlín Benátky Neapol Sorrento Německo
10 article „Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“. V jednem z obou spořitelních večernicků možno bylc zahlédhouti včera v místech, ve kterých před deviti dny opěvána byla vznešenost České spořitelny, tučně tištěnou číslici, ozna- mující, že koncem měsíce března zbývá v České spořitelně 197,025.997 K. Včera rozesílaly s totiž z České spořitelny měsíční výkazy. Tukem tiskařské černě byla tak omaštěna číslice, kteráž vlastně jest měřítkem zhubnut! České spo- řitelny, jestliže měřítkem správným zůstavuje se lšskám veřejnosti, pokud hodlá věnovati víry ofiiciálním čislicím České spořitelny vůbec a číslicím jejího březnového výkazu zvlášt. Malba číslicemi jest České spořitelně usnadněna tím víče, že máme za sebou teprve první kvartál roku a že zbývá ještě 9 celých dlouhých mě- síců, zvlášíě letních, na kteréž bude lze tak po- hodlně rozředhu černou barvu, kterouž v březnu bylo nutno nadřžeti. Než každá redakce má na vůli otisknouti si e výkazu České spořitel ny za měsíc březen cifru, která se ji nejlépe libi. My jsme se rozhodli pto čislici vkladů za březen od vkladatelů vybráných a ta obnáší — stále ještě a jenom podle uajišťování České spořitelny 21,922.035 K 29 h za pouhý měsíc březen, tak že by — podle spořitelních výkazů — obnášel úhrn vkladů vybraných od počátku runu. tedy od 21. února až do 31. března, zhruba as 41,570.000 K. Výkaz za měsíc březen zní: O 12.595 stran bylo K 4,636.208 35 vloženo. neproti tomu bylo 19.104 účastníkům vyplaceho K 21,922.035.29. Většina výplat obnáší tedy K 17,285 826.94, stav vkladů koncem března 1903 K 197.025.997 83.
Český spořitelna
11 article
Poněvadž nebyl dosud Rönlgenův přístro lak upraven. aby bylo jím možno prohližeti nilra »staroslavných« domů, a ježto kulhavý dabel který střechy zdvihá a také dovnitř bank na hliží, nepovl, jest všechno dohadování skutečných číslic o současném stavu ultimo bfezna v České spořitelně ovšem marno. Musi nám stačiti to faktum, zjištěné i všemožné na hladko učesaným měsíčním výkazem, že se vyblrání vkl ad ve zvýšené mimořádné miře ne za- stavilo, a že run v uvolněném tempu podle hesla »Věrně a stálee pokračuje dále v onom rovnoměrném postupu, který nastal druhou polo- vinou března. Jest známo, že Česká spořitelna použila prvního případu, kdy denní úhrn vybraných vkladů klesl pod 200.000 K, — ač-li možno i v té příčině věřiti údajům spořitelního tisku — aby zastavila veřejně výkazy o vybírání vkladů, při čemž dala prohlásiti, že pokládá »run« za odbytý, za »mrtvý«. Ježto však vy chází z březnového výkazu použitím umění Adama Riese na jevo, že se průběhem posled- ních devíti dnů vybralo z České spořilelnyz hruba asi 2.5 mill. K, připadá na denní prů- měr více než čtvrt millionu koru (asi 254.362 K). Proti loňskému březnovému normálu denních výplat vkladových v Česk spořitelně kolem 84 000 K znamená to ješte velmi prudké krvácení fondu vkladů, kteréž jest tím nebezpečnějším, že slibuje býti trva- Iým. Run z bouřlivých dnů svého dětství do dne 10. března změnil svou saoguinickou po vahu na cholerickou, a to prodlužuje život neboť sanguinické počiny končivají tak rychle jak vznikly.
Rönlgenův Ries Musi Český spořitelna mill
12 article
Historikové peněžnictví v Rakousku — právě včera uvedli jsme jeden lakový hlas vídeňského »Zeitschriftu für Stasts- und Volks- wirthschaft« — pojednávají o runu na Českou spořitelnu jako o něčem nebývalém, přímo ojedinělém v análech finaněnictví co do rozměrů i co do vytrvalosti. Březnový výkaz České spo- řitelny podává těmto historikům novou látku ku přemýslení o naprosté nesrovnalosti s dosa- vadními jich pamětmi, Mluva jeho číslic, byo i zůmyslně zastřená a přetvářená, povídá vehce mnoho o povaze toholo zjevo, jejž nelze dle zkušeností největších autorit odboru nikam za- řaditi. Nejsprávněji by se dala asi povaha jeho vymeziti jakožto tichá likvidace českého kapi- tálu v České spořitelně uloženého, tichá, volná a rozšafná, která nechce na sebe uvaliti vinu hošpodářských otřesů a odzbrojuje spílání ně- meckých interessentů České spořilelny. V mluvě těchto číslic jeví se zcela zřejmě rozhodnutí české veřejnosti, pevná vůle česká, setrvati na nastoupené dráze, směřující k roz- vázání svazku vížicího výtěžek české spořivosti k německému vykořisťování statutem České spo- řitelny. V číslicích těchto jeví se také národ- nostní povaha zápasu, vedeného ve zdech České spořitelny — zeela zřetelně. Číslice vkladů za měsíc březen v České spořitelně učiněných v obnosu 4,636.208k 35 hal, jest výsledkem zcela mimořádné něme- cké force, k jejímuž zorganisování konaly se Praze obě valné hromady i Verbandu i Central- banky německých spořitelen. Tvrdím s napro- stou určitosti, že není v těchto vkladech an haléře. českého
Rakousko Praha Zeitschrift für Stastund Volk Český spořitelna Centralbanka
13 title
00118887
14 article
A o to se jedná, neboť to je všech důle žitosti největšl, že na příště přítok českých vkladů rozťat jest na vždy stavidlem, jež nikdy více“ nebude lze zdvihnouti. Aby, mluva uvedených číslic byla úplnou dlužno uvésti ještě jeden výkaz, a ten bychom věru nejraději otiskli celý červeným písmem slavnostním,, kdyby to nebylo spojeno s jistými oblížemi typografickými. Je to březnov výkaz Městské spořitelny praž ské. Vloženo do spořitelního ústavu králo ského hlavního města Prahy za měsíc březen o celých 10,088.965 K více, než vybráno. (celkem 13,886.461 K), takže stav vkladů Městské spořitelně obnáší celkem 138,669.282k Toť číslice, která se může dát vidět, a srovná- me-li obě hranice 197 v České a 138 v Měst ské, vidíme v tom zvlášť slavný úspěc runu na Českou spořitelnu, že tyto meze byly velice sblíženy a že není dalek doba, kdy primát bude mezi spořitelnami nále žeti Městské spořitelně pražské i co do výše vkladů, jakož jí náleží už dávno, to jest o samého jejího založení, co do bezpečnosti, co do záruk, co do skutečné noblessy, která koiv sama v sobě, a nikoli ve vysokých, krom re- klamy prázdných protektorátech! Městské spo Pelně pražské salve! I za to, že přírostken věru imposantním jejích vkladů se ukázalo, že vklady z České spořitelny vybrané našly svou správnou cestu, jak to ukáží ostatně zajiste i stavy venkovských českých spořitelen a zá loženi
Praha Český spořitelna
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schů ze 210. (Původní a telet. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, dne 31. března. Ve hnědém sešitě o 32 stranách podal mi nistr financi sněmovně tři důležité předlohy o povinném placení hotovými ra kousko-uherskou bankou a vydání no vých pětikorun stříbrných za 6 millionů korun, jakož i papírovýcl dvaceti a desetikorun. Dr. Böhm-Bawerk nepromluvil k osnovám těm. Učiní tak při 1. čtení jejich. Placení hol vými ie posledním aktem nápravy měny, r. 1892 zahájené. Dr. Steinbach začal, dr. Biliňski dr. Kaizl pokračevali, nyní dodělává ministr po kiadu v babinete Kěrhrsvě. Snadno pakíamentém tyto tři předluhy n projdou. Odpor proti osnové ve přičině place hotovými se ozval z polských lavic ústy dra Kolischera již při prvním čtení předlol vyrovnacích. Odpor ten poroste a z m hutnl. Slyšeli jsme dnes již hlasy, že nemí se dáti vládě plná moc, aby zahájila povinne placení holovými rakousko-uherskou bankou dřive dokud nebudou zajištěny nové obchodní smlouv s hlavními státy sousedními, zvláště s Německen a Italií. Předseda hr. Vetter chtěl položit první čtení valu ových zákonů již na jednae pořad schůze příšti, která se koná v pátek, al dr. Pacák rozhodně se tomu opřel a tuk prvn čtení bude teprve po sváteíc h. Prazvláštní způsob, jakým se zachoval noe ministr vojenství, polní zbrojmistr in spe Pi reich, ke snahám protisoubojové ligy- to jest k účastenství vojenských osob v ni, dosla se dnes na přetřes. Poslanci dr. Grabma y er dr. Kramáť a dr. Vogler podali společný dotaz, ve kterém čin vojenské správy společné posuzuje se břitce a příkře. Ministr zeměbrany hr. Wolsersheimb odpověděl na dotaz v této záležitosti minule podaný drem. Eppin- grem a také na dotaz podaný dnes. Odpoved jeho nebyla jeho.
doktor Böhm Bawerk Steinbach Biliňski Kaizl Vetter Pacák Grabma Kramáť Vogler Wolsersheimb Vídeň poslanecký sněmovna Italia
16 article
Byl to přípis, který mu byl poslán nadříze ným úřadem, ministerstvem vojen ství. Abychom pravdu řekli, ministra země brany bylo nám dnes opravdu lito. Bezpočtukráto slovy a projevy nejkrajnějšími pronesl s proti souboji v armádě. Angažoval se p té stránce několikráte do té míry, že krok na zpět je nemožný. Dnes delegát společného mini sterstva vojenství musí míti opačné sta novisko. Musil přinésti sacrifizio del inteletto tvrditi, že není v odporu s tím, co před nin prohlašovali Bylandt-Rheidt a Krieghammer, ani s tím, co několik let po sobě mluvil — hrabě Welsersheim. Věc, o kterou se jedná, je nad míru jednoducha: Buď ať pan hr. Welsershein proti souboji nemluví, anebo ať nepřevezme du rum officium, hájiti výnos, jakým jest tajný výnos nynějšího ministra společného vojenství Druhá pak jest ještě alternativa: Buď jsou soudy vojenské postaveny mimo trestní zákon, pal nechť se to výslovně řekne, Anebo nejsou, pal pro ně platí stejně jako pro „obyčejné civi listy“. Ostatně sněmovna se dnes usnesla o pra podivné replice ministra vojenství na oba vzpo menuté dotazy vykonati v pátek rozpravu Tak rozejde se sněmovna na velikonoční prázdeř zajisté za nejrozhodnějšího postup protistanovisku a názeru páně Pit reichovu, o kterém myslíme, že ne- ní názorem pouze jeho. Vyřídily se pilným způsobem návrhy vý beru k umírnění nouze. Debaty účastnil se z poslanců českých Jaroš, Karbus Reichstäďter. Sněmovna nedostala se k jednacímu pořadu dnes a nedostane se dle všeho také k němu v pátek. Na konec svedena byla malá šarválka o tom kdy se konati má poslední předveliko noční schůze. Většinou jednoho hlasuse rozhodlo, že nikoliv ve čtvrtek — jak navržen bylo katolickým středem — nýbrž až v pát ek
Welsersheim Jaroš Karbus Reichstäďter Krieghammer
17 article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 ho 10 min. Posl. Stein, Schönerer a soudr. podávaj pilný návrh na bezodkladné vyplacení povolených podpor na úlevu nouze: posl. Eldersch a soudr naléhají na vydání zákona o fosforových zápalkách posl. Iro a soudr. na osyobození dovážených sen přípravek pro hotovení šatstva od cla a na tytet úlevy pro vývoz rakouských kaprů do Německa. Posl. dr. Heller a soudr. dotazují se předsedy ministerstva stran uvalení kontumace okresním hejt manstvím karlínským na stáje ve Vysočanech Hloubětíně pro podezření vepřového moru. Posl. Maštálka a soudr. dotazují se ministra zeměbrany v příčině hřebčinecké stanice v Dolním Bousově, ministra železnic stran dělnických legiti mací na severozápadní dráze pro dělníky, zaměstnané melioračními pracemi: posl. Fresl a soudr. ministra obchodu po zřízení erárního poštovního úřadu n nádraží příbramském, ministra železnic stran zlořádů na tomže nádraží; ministra orby, proč nebyla po- ukázána invalidní renta mosteckou bratrskou po- kladnou horníku Joselu Andrcovskému; ministna financí po chování se berního úřadu zbirovského vůči tamním poplatníkům, po neoprávněném vymá hání daní v Plzní, předsedy ministerstva jako správe ministerstva spravedlnosti stran poškozování kni bařské živnosti pracemi v trestnicích a ministr financí po nedostatečně podpoře pro živelními po hromami stiženou obec Soběslavu v okr. kladenském posl. Albrecht a soudr. dotazují se předsedy mi nisterstva po jazykových a národnostních poměrec u útadů českotřebovských. Posl. Březnovský a soudr. podávaji na ministn spravedlnosti tento
Vetter Posl Stein Schönerer doktor Heller Maštálek Fresl Josela Andrcovský Albrecht Březnovská Německo Dolní Bousov Plzeň Soběslav Vysočan Hloubětín
19 article
Následkem strannického hospodát ství s výtěžky tak zvané »České« spoř telny, jak známo, byli dohnáni češt vkladatelé k hromadnému vypovídán svých vkladů. Správa spořitelny mísk co by se měla postarat o to, by řádný hospodařením nabyla opět ztrace n důvěry, hledala vinníka jinde a volal policii a soudy na pomoc, by vypátral neznáméhos pachatele. Policie a soudy ocholně »České- spořitelně vyhověly a následkem toh počalo šikanování pokojného občan stva, které se provádi až do směšnost jak následovní případ dokazuje: Když se roznesl v Praze poplach, že v »České« spořitelně není vše v pořádku, považovala paní Kat- řina Šlezingrová, majitelka řezni- ekého závodu v Praze, za svoji povin nost, by upozornila na to svoji sestru která jest provdána vobci Dušníkác u Prahy a má v »České« spořitelně uložené peníze. Švakr paní Šlezingrové přišel druhého dne do Prahy ale seznav situaci, peníze nevyzvedl. Několi dni nato byl velán k c. k. okresnímu soudu n Kladně, kde ve vění té jej vyšstřovali a kdy udal, odkud zprávu dostal, byla pan Slezingrová volána na pražskou policii k soudu a tam s ní výslech zaveden, ba 1 dělník jej!, který list se zprávou d Dušník nesl, je pohnán k soudu. Jest to neslýchanů a protizákonné jednání tážl se pode psa n »Jest Vaše Excel ocbotna, nařídit pražské poticií a soudům, by upustily od podobného obtěžování obyvatel stvat Posl. Choc a soudr. táží se ministra Ginane stran daní, předepsaných bratrské pokladně kladenské posl. Václ. Hrubý ohledně kolkových poplatků p vojenských dodávkách; posl. Udržal a soudr. mi nistra zeměbrany po srážce poručíka s civ listou v jedné pražské kavárně. Ministr financi podává osnovu zákona
Šlezingr Slezingrová Dušníky Posl Choc Václ Udržal Praha okresní soud můj Kladno
20 article
o placení holovými.
21 article
Posl. dr. Grabmasr. dr. Kramář, dr. Vo- gler a soudr, podávají na ministra zeměbrany dotaz v němž se prohlašuje, že protisoubojo v liga nehodlá nijak zasahovati do kompetence vo- jenskýeh čestných rad. Známý výnos ministra války je tudiž bezpodstatným nepřátelským krokem proti zmíněné lize a zasluhuje tím vět- šího politování, protože byl vydán krátce po přijetí branné předlohy a po chlácholivých prohlášeních mi- nistra zeměbrany v přičině jeho stanoviska v otázc soubojově a protože omezuje státní příslušníky, ne náležející do činnébo svazku vojenského, ve státo občanském právu býtí čieny spolku, jenž domáhá s zákazu zhoubných soubojů jak pro vojsko, tak pro kruhy občanské. Interpellanti táží se ministra, ho dlá li se zasaditi o odvolání zmíněného výnosu. Posl. Seitz a soudr. podávají dotaz stran znám řeči zemského poslance dra. Porzera na nedávne schůzi katolického »Schulvereinu« a táží se ministe ského předsedy, chce-li výslovně a rozhodně prohla- siti, že Rakousko- Uhersko nemíni níjak hájiti zájmo kurie.
Posl doktor Grabmasr Kramář Seitz Rakousko Uhersko
22 article
Posl. Straucher a soudr. interpellují stra protižidovských výnosů rumunské vlády a v příčine neutěšených právních poměrů arménských křesťanů posl. Erler a soudr. táží se ministra vyučování p domnělém soustavném utrakvisování inšprocké uni versity připouštěním italských docentů; poslane Dvořák a soudr. ministra zeměbrany, chce-li za- staviti cvičení v ostré střelbě u budějovické vojensk posádky; posl. Frosl a soudr, ministra obchodu po úpravé poměrů listonošů u neerárních poštovníci úřadů: lýž poslanec ministra spravedinosti po ben důvodném propuštění dozorce v plzeňské trestnici ministra železnic po úpravě mzdových a služebnícl poměrů záložních topičů u státních dráh: týž po slanec ministra orby po obsazení úřadnických mis u báňského ředitelství v Přibrami. Ministerský předseda dr. Körber jako správce ministerstva vnitra předkládá osnovu zákona na za mezení vepřového moru. Ministr vyučování dr. Hartl odpovídá na dola posl. Pattaje, že při udílení ceny Bauernfeldový bylo jednáno zcela nestranně a že rozhodovaly pouze literární výkony uchazečů.
Posl Erler Dvořák doktor Körber Hartl
23 article
Ministr zeměbrany hr. Welsersholmb odpovídá na interpellaci posl. Tollingra stran výnosu ministra války o účasti na lize protisoubojové, že výnos onen, který prý interpeilanti mylně nazval přísně důvěrným, nesměřoval nijak proti zmíněne korporaci a humannímu účelu jejímu omeziti souboje vůbec. Vojenská správa jednala prý pouze dle před pisů platných a zejmena na základě pokynů, jež dány byly r. 1901 jednotlivým velitelstvům. V po- kynech těch ukazuje se k tomu, že pěstěním kor- rektního přemýšlení i jednání zabrání se urážkám na cti vůbec, že ve vážných případech, které čelí proti vážnosti stavu důstojnického, dlužno trestat vinníka dle trestního zákona, po případě dle předpisů o čestném řízení a že za všech okolností, lze-li roz- vahou nebo smírnou cestou věc čestně vyříditi, lze cíle toho dosíci prostřednictvím důvěryhodných kama- rádův a rozhodujícím vlivem představených. Nepo- kládá-li se členství důstojníků v lize přípustným děje se prý tak proto, že pro vyřizování čestných záležitostí ve vojště směrodatným býti může pouz názor jednotný a že tu dlužno říditi se jedině plat nými zvláštními předpisy o čestném řízení, nemá-l jinak dojíti ke škodlivým zmatkům. Ostatně prý dlužno klásti největší váhu na to, aby rozbodován o věcech, týkajících se pěstění ducha ve vojště, ne- bylo dotčeno spory a pochybnostmi a ponecháno bylo zákonem k tomu povolané správé vojenské v urebném prodeji: raani čílo o robě . . . ra sn věpoletni . . . . sa zk Ve ilislkich na venkové ransí čei vdpoledsl Insera l plati ne hetorě rnpšsi Pečplsepní a inrrty plilmá i dmšni- steace v Mlariansko ulici č.3. Tans nncházejí so též rrdakea tiakárna a ezpežice „ Nžrodnich L.istoe Bakopisy so navrneni
Pečplsepní Nepa Mlariansko ulice
24 article
Tím, douřá ministr, že zodpověděn je také dolan Grabmayrův a odpadá prý také výtka, jakoby správa vojenská několik dní po vlasteneckém povolení před- lohy o nováčcích a po chlácholivých prohlášeních byla projevila nepřátelství vůči všem protisoubojovým snabám. Ministr praví, že na původním svém pro- hlášení trvá, dokládaje, že poukazoval pouze k tomu že právě ve vojště přispělo čestné řízení k zabránění výstředností a vydanými předpisy zajisté i pro ome- zení soubojů bylo učiněno vše, co učiniti se dalo. Rozporu mezi jeho dřívějšími a nynějšími vývody prý není. (Souhlas.) Na dotaz posl. dra. Dyka a soudr. ve příčině úpravy pensí železničního personálu státních drah, který dán do výslužby před 1. listopadem 1899, sdě- luje ministr železnic Wittek, že 1. lednem 1903 byla věc lato vyřízena úpravou příslušných předpisůo starobním zaopatření železničního personálu. Úřad- níci, podůřadníci, sluhové a výpomocní zřízenci, jakož i vdovy jejich, kteří měli doposud výslužné nižší než obnáší výměra normální, obdrží prý tedy od 1. ledna zvýšené výslužné nebo starobní podpory. Ministr bar. Glovanelli odpovídá na dotaz posl. Hannicha a soudr. po zavedení devítihodinné pra- covní doby v dolech české severozápadní uhelné pánve a na dolaz posl. Choce a soudr. ve příčině postupu absolventů báňské školy v Příbrami a ve příčině nedělního klidu pro báňské písaře. Ministr zeměbrany hr. Welsersheimh na dolan posl. Klofáče a soudr. ve příčině těžkého zranění náhradního záložníka Seemanna sděluje: Seemanna udeřil četař rukou do týla, voják však prý neomdlel a nebyl také vážně zraněn. Četař byl degradován potrestán tříměsíčním vězením.
Dyk Wittek Hannich Choc Klofáč Seemann báňský škola v Příbram
25 article
Pokud jde o dotaz poslance Choce ohledně sebe- vraždy pěšáka Lorenze pěšího pluku č. 73 pro ne- ustálě týrání čelařem, prohlašuje ministr zprávy do- tyčné lichými. Totéž prohlašuje ministr o údajích obsažených v dotazu posl. Práška a soudruhů stran ztýrání vojína 6. dragounského pluku Kudláčka. Na dotaz posl. Daszyňského a soudr. ohledně nedávného podání nadporučíka Maltasiče, praví mi- nistr, že protokol dotyčný došel ministerstva války r. 1899, obvinění však tam uvedená nedala prý s podrobiti čestnému projednání yzhledem na osobu žalobcovu a na nabízené důkazy. K dotazu poslance dra. Šíleného stran poža- davků tlumočených moravskými obchodníky na pře- rovské sehůzi lednové, pokud jde o školství obchodní. podotýká ministr vyučování dr. Hartl, že vláda po stará se o přiměřený náklad na rozšíření školství obchodního a že příčiní se, aby absolventům dvou třídních obchodních škol bylo poskytnuto právo dvouleté služby vojenské.
Choc Lorenz Prášek Kudláček Maltasič doktor Hartl
26 article
Ministr financi na dotaz posl. Noska a soudr. v příčině rychlejšího postupu při vyplácení přídavků ku pensím, že příslušné rozkazy již byly vydány. Posl. dr. Baxa činí na předsedu dotaz, chca -li dáti podle jednacího řádu do protokolu minulé schůze jeho státoprávní protest česky pronesený. V neproto- kofování projevů českých spatřuje nevážnost k ja- zyku českému, porušení jednacího řádu a též urážku poslanců. Posl. Fresl (buše na pult): To je pěkný presi- dent! To je nejvládnější otrok! Dobrovolný otrok Körbrův. Posl. Stain: Tady se nemá vůbzc mluviti českyl Posl. Presl: Všeněmci jsou také vládní otroci Posl. Choc: Pane Steine ! Zaplatil jste také úroky z průtahu z cestovného, kleré jste si dal platiti ne- právem ? K návrhu předsedy justičního výboru dra. Far- jančiče sněmovna jedná pilně o vládní ch předlohách v příčině upotřebení díl- čích dluhopisů dolno-rakouské železniční půjčky 18 mill. K ku plodnému ukládání kapitálů nadačních, sirotčích a podobných a o zemské půjčce knižecíh hrabství Gorice a Gradisky.
Nosek Posl doktor Baxa Fresl Presl Stein Gorica
27 article
Obě vládní předlohy schvalují se bez debatyv druhém a třetím čtení. Předseda výboru pro úlevu nouze dr. Sobreinan navrhuje pilné projednání návrhu na zmirnění nouze. Návrh schvaluje se bez debaty. Posl. Stein stěžuje subě, že dolyčný úvě 3.900.000 K byl jen částečně poukázán k výplatě tak že podpory udělují se jen velice spoře a podává ve smyslu tom resoluci. Posl. dr. Sohreiner činí resoluční návrh, jímž s vládu vyzývá, by na doklad uznání pro zdárnou čin- nost živnostenských instruktorů společenstevníchv království českém dolaci na podporu domácího pra- myslu zvýšila a instiluci instruktorů těch ustálnla. Další resoluci naléhá řečník, aby vláda nouzi rudo- horského obyvatelstva zmírnila provedením poža- davků před léty jíž přislušnou inslancí ulumočených. Posl. Reichslädter stěžuje ai, že zákon schválený provádí se nedostatečně a že se nevyhovuje žada- telům, kteři domáhají se nezúročitelných půjček. Posl. Hybeš děkuje posl. Sebreinerovi za pří- mluvu věnovanou strádajícím tkalcům rudohorským a navrhuje resoluci, v níž žádá za vysvětlení, pro předpisují se jim daně jako podnikatelům, povinným platiti daň z výdělku. Posl. Stojan přimlouvá se za nuzné tkalce n Moravě, posl. Zázvorka přeje sobě pro strádající větších podpor. Posl. Jaroš, domáhaje se podpory pro domácl výrobu v okresu královéhradeckém, vítá resoluci v prospěch tkalců domácích, uváděje jinak, že podpory nerozdilejí se spravedlivě.
doktor Sobreinan Posl Stein Sohreiner Hybeš Stojan Zázvorka Jaroš Morava
28 article
Posl. Karbuz doporučuje vřele přijetí resoluc poslance dra. Schreinera v příčině lepší úpravy i f- nancování instiluce živnostenských instruk- torů. Odůvodňoval své stanovisko rostoucí agendou a důležitostí instituce té. Mají-li však instruktoři do- státi poslání svému, jest nutno, aby měli kanceláře zařízeny tak, aby výkony svými vystačili na rostoucl agendu. Dosavadní sumy povolované naprosto nepo- stačovaly. Postavení výkonných sil a jich příjmy jsou v nepoměru k výkonům, jaké se vyžadují a jaké s prováději. Mají-li tedy míti společenstva a gremia z instituce instruktorů žádoucí prospěch, jest nutno. aby nebylo tak šetřeno, nýbrž aby vyhovováno byl způsobem řádným. Z uvedených důvodů přimlcuvá se řečník za přljetí resoluce. Po doslovení zpravodaje, který naléhal na zvý- šení položky pro podporu maloživ ostníků, schvalují se návrby výboru i s navrženými resolucemi v tom smyslu, že podpor v nouzi dostati se má domácím tkalcům ve všech královstvích a zemích zastoupených na říšské radě. Potom přikročeno k jednacímu pořadu schválena deplňovací volba člena vyrov n a c ího výboru. Posl. Choe a Tollinger navrhují, by zahájena byla debala o odpovědi ministra zemébrany na do taz stran protisoubojové ligy. Návrh byl přijat Posl. Fresl žádá presidenta, by přiměl ministra železnic, aby odvolal výpověď, jež dána byla 20 to- pičům a ředitelství státních drah v Plzni Předseda žádá řečníka, by přání své mu podal písemně. Posl. Fresl praví, že by tak byl učinil, že však se obává průtahu. Schůze potom skončena. Příští schůze v pátek 3. dubna s tímto pořadem I. doplňovací volby do výborů, II. de- bata o odpovědi ministra zeměbrany; III. pokračování v dnešním jednacím potadu. Návrh posl. Wagnera, by schůze příští konala se ve čtvrtek. 78 hlasy proti 77 zamitnut. Konersla o 2 b. 40 m
Posl Schreiner Choe Tollinger Fresl Wagner Plzeň