ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b2310ef0-7272-11dc-a288-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: org 10, person 69, place 66, work 7
1 masthead
9 září 1900.
2 masthead
Číslo 249.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5
5 article
při tom ustanoveními z prvního sjezdu kovářů českých. V té věci usneseno říditi se na dále násle dujícím: 1. Aby placení účtů po roce jako řemesl hedůstojné a pro každého řemeslníka škodlivé, o straněno bylo a zavedeno naproti tomu placení tý- denní neb aspoň měsíční. 2. Aby za příčinou dů- raznějšího hájení řemesla zakládány byly odborné spolky kovářů ve všech okresních hejtmanstvích. B. Buďtež povolanými orgány, po vyslechnutí odbor níků kovářských, vytčeny hranice mezi řemeslem kovářským a zámečnickým a každě neoprávněné pro vozování řemesla kovářského budiž od povolaných úřadů co nejpřísněji stiháno a pokutováno. 3. Školám podkovářským a kovářům koně léčicím, tak zv. kuršmídům, budiž zakázáno pracovali výrobky ko vářské pro soukromníky. 5. Celoroční paušál budiž odstraněn. 6. Podkovářství budiž dle ministerskéh nařízení z r. 1874 dle nynějších potřeb a poměrů změněno. Mímořádné zkoušky podkovářské pak buďtež povolovány jen po pětileté praxi se zacho- váním pololetních kursů. Pro chudé pak a delšt praxi mající kováře zařízeny buďtež kratší kursy čtyřnedělní. 7. Koncesse podkovářská nebudiž ni komu povolena před 24. rokem. 8. Domácí kovárny jakožto protizákonné a řemeslo poškozující budte zrušeny a při obecních kovárnách nebuďtež s ko vářem kontrakty uzavírány. 9. V nemoci a úrazt budiž patřičně postaráno jak o dělníka tak i o mistra
6 article
10. Nedělní klid budiž co nejpřisněji zachováván dodržován, aby nezavdalo se tak příčiny ku steskům se strany dělnictva. 11. K trestnímu řízení s pa chatelem pro neoprávněné provozování řemesla ža lovaným budlež přibírání znalci stěžujícího si spo lečenstva a pokuty tomuto vyměřené připaduěte stěžujícímu si společenstvu. 12. Udělování koncess podkovářských řídiž se dle potřeb místních a vyžá dáním si dobrozdání společenstva tamního. 13 Erární práce z oboru kovářského svě- řovány buďtež jen oprávněnýma řádně vyučeným kovářům a nikol různým laikům, kteří špatným pro- vedením prací řemeslo kovářské ne- málo poškozují a stěžují pak dalš zadávání prací erárních. 14. Pečováno budiž o brzké ustanovení pevné odborové orga- misace ze všech zemí, koruny české a za tou pří- činou svolán budiž sjezd všech kovářů do Praby * Výstavka prací odborné školy kože- šnické. Včera dopoledne otevřena byla v místno- stech technologicko-průmyslového musca obchodní a živnostenské komory v Králodvorské ulici výstavka prací zhotovených na odborné škole kožešnické Skola tato založena byla roku 1896 za účelem od- borného vzdělání pomocnictva kožešnického, by do- rost soutěžiti mohl pracím z ciziny. Za pětiletého působení svého těší se škola stále větší pozornosti se strany odborníků a četné návštěvě pomocnicyva.
živnostenský komora
7 article
Kurs její trvá každého roku šest měsíců a sice od března do srpna. Vyučuje se třikrát týdně, všedního dne dvakrát večer po dvou hodinách od půl 8. do půl 10. hod. a v neděli dopoledne od 8. do 11. hod. Letos vyučovalo se theoretickému i praktickému zpracování kožešin, civilnímu a vojenskému čepičář- ství, vydělávání a barvení kožešin a konečně moder ním střihům. Škola končí každoročně veřejnou vý- stavkou prací žáky zhotovených. Letos vystaveny jsou předměty z různých, vesměs cennějších kože- šin, jako rukávníky, damské nákrčníky, persianový damský žaket a j. v.; občanské i stejnokrojné čepice, kožešiny v této škole barvené a sice v chemickém oddělení technologického průmyslového musea. Dále vystaveny jsou kresby střihů ku cvičení řezů n kůži, kresby střihů občanských i stejnykrojních čepie a kresby střihů moderních na pě. žaketů a. pod- Známou kožešnickou firmou pražskou věnovány byly pro letošní výslavku tři ceny, jež porotou přisouzeny budou dne 9. t. m. třem nejlepším pracím.
8 article
* Ústřední jednota pekařu z Čech, Mo- ravy a Slezska pořádá manifestační sjezd pekařů českých ve středu dne 12. září 1900 o 11. hodině v Měšťanské besedě na Horách Kutných s progra- mem: Zpráva o organisaci stavu pekařského (zpra- vodaj pan Frant. Oplt ze Smíchova). Stav a poměry dnešní při živn sti pekařské (zpravodaj p. Boliumi Svoboda z Prahy). Stesky živnostníků našich na venkově (zpravodaj pan František Lukeš z Kolfna) Odborný náš tisk (zpravodaj pan Antoním Klíma z Prahy). Přijímání členů. Volné návrby. (Návrh představenstva Ústř. jednoty na úpravu nedělního klidu a náhradního odpočinku, přednese tajemník p MUC. B. Bělik). Ve 2 hod. společný oběd v Měšťan ské besedě. Ve 3 hod. prohlídka památek města návštěva hospodářsko průmyslové výstavy. Přihlášky na společný oběd přijímá pan Jos. Procházka, jedna tet Společenstva pekařů v Hoře Kutné. Cena 2 Odjezd z Prahy v 7 hod. ráno z nádraží severo západní dráhy na Pořičí. * Školní potřeby jako brašny, rýsovadla nože a j. řemeslné výrobky domácí z oboru 79 růz ných řemeslných odvětví, poskytují každému ve Stálévýstavě a tržnici řemeslný c výrobkův Praze »u Šturmů« na Uhel- ném trhu vhodnou příležilost, hy znopatřil si za levný peníz dobrý i solidní výrobek českého řemesl- níka, an dle § 3. výstavního řádu možno vystaviti a k prodeji zaslati pouze dokonalou praci řemesinou, buď ručně neb pomocí stroje vyrobenou, musít býti však výrobek dobrý, solidní v přiměřené ceně ku své jakosti neb uměleckému upravení * Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků v Praze přístupna jest každému bez- platně ve všední dny od 9. hod. ranní do 6. hiod- večerní, v neděli a svátky od 9. hod. ranní do 11 hod. dopolední. Katalog, jenž mimo odborné články obsahuje průvodce výstavou, prodává se u vchodu za 10 h, starší čísla lze obdržeti zdarma.
František Oplt Steska Lukeš Klím B Bělik Jos Procházka Šturm Uhel Čechy Slezsko Kutná Smíchov Praha Boliumi Svoboda hospodářský průmyslový výstav zpráva o organizace Kolfn
9 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Schůze ústř. výboru »Národní Je- dnoty severočeské v Praze konala se dne 4. září o 6. hod. večer v místnostech spolkových za předsednictví starosty p. Nechanského. Nejdůležitěj- ším bodem jednání byla úvaha o tom, má li jednota vydávati vlastní věstník, eventuelně jak jinak nahra- diti zaniklý »Český Severe Po delší debatě usneseno svolati v pátek zvláštní redakční komisi, jež by měla vypracovati návrhy a předložiti plenární schůzi. Mimo to vyzve ústřední výbor ihned více tiskáren pražských, aby podaly rozpočty na arch tiskový věstníku měsíčně vydávaného. Dále usneseno uděliti p. J. Kerhartovi, inženýru v Podmoklech, jenž, stav se germanisátorům podmokelským nepohodlným. přeložen byl do Tábora, diplom díků a uznání za dosavadní jeho služby, národní věci v Podmoklech vykonané. S politováním vzaty na vědomí obtíže, s nimiž bojovati musí damský odbor v Pardubicích.
Nechanský J Kerhart Praha Podmokly Tábor Pardubice
10 article
Bohužel, že jako tak často, i zde nevraživost někte- rých domácích nejvíce překážek klade v cestu těm. kdož pracovati chtějí a také umějí! Za účelem snazr šího urovnání vzniklých neshod mezi odborem občanstvem vyslán tam bude delegát. V příčině do- tazův o sčílání lidu, docházejících začasté od odborů. žádajících zejmena řečníky ku přednáškám o tomt thematě, upozorňuje výbor opětně, že jednota akci sčítací neprovádí. Ve schůzi schváleny dále účty do- davatelů jednoty, a povolen odboru v Bystré dopl- něk knihovny. Přípravy ku sjezdu v Trutnově jsou v plném proudu. Ke schůzím v Mostu, Čouši a Bílině dne 9. t. m. vyslán bude jako delegát p. Turnovský a na schůzi v Kadlíně dne 23. 1. m. požádán bude p. Švarc. Po některých ještě důvěrných úradách skon- čena schůze po 8. hod. večerní. Spolkový cukrovar rolnický v Horkách n. J. věnoval jednotě 100 korun. Spolkový cukrovar v Boleslavi Miadé přistoupil za člena zakládajícího jednoty a složil I. splátku 100K k rukám místního odboru v Ml. Boleslavi. Damský odbor v Poděbradech zaslal ústřední pokladně obno 1082 K 14 h. — Čistý výnos národní slavnosti, pořá- dané damským odborem v Pardubicíeh, činí 1500 24b.
Turnovská Švarc Trutnov Most Kadlín Boleslav Poděbrady Čouša a Bílina
11 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. V neděli 9. září: Národní jednot českých střelců na Král. Vinohradech zů častní se dnes korporativně v kroji a s praporo slavnosti odhalení praporu br. jednoty v Hrdloře- zích. Schůze o 7. hod. ranní v hostinci br. Mar vánka su velké Prahy« v Palackého třídě. V neděli dne 16. září pořádá jednota velkou posvícenskou zá- bavu v místnostech jednoty. — Spolek pro pod- porování sirotků v Týně nad Vltavo má o 2. hod. odp. valnou hromadu v místnostech be sedních. Výlety a vycházky. Klub »Mladý Svět« pořádá v neděli 9. t. m. zajímavou, s technickým výkladem spojenou vy- cházku do pivovaru pražských sládků v Branice Odjezd o 1/23. hod. parníkem. Lístky u knihkupců pp. Grosmana a Svobody, Weinfurtra, Kytky, Hynk a Švába. — Beseda »Čelakovský« v Praze pořádá dnes v neděli 9. září půldenní vycházku do Vysočan (do vinárny p. Hoffmanna »v cihelně«.) Schůze o 1/23. hod. odpol. na Florenci u první stn- nice elektrické dráhy. rr
Král Výleta Grosman Weinfurtra Kytka Hynk Šváb Čelakovský Hoffmann Hrdlora Mar Praha Palacký třída Týn nad Vltava Vysočany Florenc spolek pro pod
12 article
Z Umělecké besedy. Komitét pro posta- vení pomníku caru Osvoboditeli Alexandru II. v Soíi vyzval členy U. B., kteří zúčastní se konkursu pro zřízení pomníku tohoto, aby modely konkurenční odeslali resp. dobu jich odeslání oznámili, aby pře- dešlo se různým nepříjemnostem, volbou místností pro postavení konkurujících modelů z dráhy a uspo- řádáním pro výslavu. Henri Bornecqne, prof. na vys. školách v Remeši, obrátil se na U. B. ohledně uspo řádání přednášky v Praze, již na svých cestách navští- viti mínil. Postoupeno »Aliance Francaise«. V po- slední schůzi správ, výboru za členy přijati byli pp. Hynek Hrubý prof. stát. reálky v Hoře Kutně Jan Klobouček c. k. soudní adj. v Neveklově, Jos. Hromas, stav. v Neveklově, Arnošt Jarkisch nadlesní v Tloskově a Bedř. Šlampa okres. a městský zvěro- lékař v Jaroměři. Z besedy »Okoře. Všechny přátele divadl a ochotnictva zvláště činíme pozorny na možnost účastniti se při jednotlivých představeních, pořáda- ných na znovuzřízeném moderním jevišti spolkovém, jež umístěno jest v representační místnosti velko- restaurace su Štajgrůe. Přihlášky musí se dít“ c nejrychleji, aby účinkující v jednotlivých ohorech mohli býli rozčlenění. Představení budou. — kon ti pod vedením zkušených režiserů.
Bornecqne profesor Francaise Hrubá Klobouček Hromas Jarkisch Remeš Praha Neveklov Jos Tloskov Jaroměř Okoř
13 article Sjezd samosprávného úřadnictva v Domažlicích.
Sjezd samosprávného úřadnictva v Domažlicích. (Původní zpráva »Nár, Listd«.) Jihočeské Domažlice zvoleny byly letos za sídlo třídenního sjezdu českého samosp. úřadnictva. Město uvítalo milé hosti co nejpřátelštěji. Bylo slavnostně vyzdobeno. Representace města okresu příšla jim co nejvlídněji vstříe. Hlavním dnem sjezdovým byl sobotní svá- tek 8. září. Ráno prohlédli si hosté museum do- mažlické, kdež se obdivovali historickým pa- mátkám v něm sneseným. Starobylé rázovite kroje chodské těšily se zvláštní pozornost všech. V 10 hodin dopoledne konal se 15. sjez Jednoty samosprávného úřadnictva v královstv českém: Jako hosté byli mu přítomni starosta města p. Petr Hana, okr. starosta p. dr Steidl, zástupcové klubu poslanců národní strany svobodomyslné, zem. i říšští poslanci p. Schwarz a p. dr. Em. Dyk z Plzně, jakož i zem. posl. p. Kovářík z Plánice. Městskou radu nuselskou zastupoval p. řed. St. Kurka. obec vršovickou pp. náměstek. starosty Zim- merman a Fr. Müller, dále zastoupeno byl »Úsporné a úvěrní družstvo samosprávných úřad- níků« p. Zmachem, a dostavila se také deputace Jednoty samosprávných úřaduíků z markrabstv moravského. Sjezdové jednání zahájil předseda Jednoty p. dr. Uchytil. Uvítal a pozdravil co nej srdečněji všechny přítomné členy jednoty i jieh dámy a představil starostu města p. P. Han a okr. starostu p. dra. Steidla, jakož i vlád ního zástupce. Pp. Hana i dr. Steidl uvítalí, pal účastníky sjezdu co nejsympstičtěji jmenem občanstva města i okresu. Prohlásili, že vš obecně uznává se význam samosprávného úřad- nictva, jehož zdatnost je jednou z podmínel zdárného vývoje naší samosprávy, na níž če- skému národu tolik záleží. Přáli pak Jednotě všeho zdaru.
Petr Hana Steidl Schwarz doktor em Dyk Kovářík Müller Uchytil Hana Domažlice Plzeň Plánice St . Kurek Zimbabwe Francie jihočeský Domažlice
14 article
Za tyto proslovy, jež byly odměněny hlučným potleskem, vzdal předseda pan dr- Uehytil vřelý dík jmenem Jednoty, žádaje oba representanty samosprávy, by občanstvu měst i okresu domažlického sdělili upřímné díky jmenem Jednoty za skvělé uvítání a přátelské přijetí. Následoval hlavní bod programu: před náška pana dra. Uchytila, tajemníka okr výboru vinohradského a předsedy »Jednoty »O úpravě právních poměrův úřadníků samo- správných.« Po vzletném úvodu pravíl řečník, že úmy slem tvůrců samosprávných zákonů bylo, vy loučiti ze samosprávného úřadování všecek ne náviděný byrokratický živel, s jakým při úřadeel jiných se setkáváme. Proto agenda samosprávní spočívá vlastně na hodnostech volených! Úřad- níci samosprávní jsou jich pomocníky. Právní poměr mezi oběma stanoviti zůsta veno jest přislušným korporacím: obci neb okresu. Jde tedy o poměr soukromoprávný tak řikaje mezdní, jak ostatně vysvítá z judi kátů nejvyššího soudu. Právní bezpečnost obou stran upraviti jest pak zájmem stran obou. Dosud samosprávní úřadníci ustanovují se z pravidla pouze dekretem, tak jakoby jich po měr k samosprávné korporaci byl upraven způ sobem veřejnoprávním na základě nějakého urči tého zákona.
Uehytil Uchytil
15 article
Dekrety pak bývají neůplné, a proto jsou jen chatrným právním podkladem existence sa mosprávného úřadníka. Požitky jeho bývají. leckdy praskrovné také význam jeho funkce bývá snižován. Z te příčiny samosprávné úřadnictvo se sdružilo ve svou Jednotu a domáhá se nápravy neutě šených svých poměrů. Jednota počala hned po svém založení praeovati k tomu, by poměry samosprávného úřadnietva byly upraveny způ- sobem veřejnoprávním, t. j. zákonem, kterým by služební poměr samosprávného úřadnictva ke korporaci, ve které praeuje, určen byl podrobně a kterýžto zákon by obsahoval také minimáln služební požitky samosprávného úřadnictva. Zemský výbor království českého předložil snému r. 1891 osnovu zákona, dle níž poměr samosprávného úřadnictva způsobem veřejno- právním se upravoval, jakož i. stanovila se kvahifikace pro drnh služby při samosprávných úřadech i minimální služební požitky. Osnove ta znamenala pokrok, třeba ne uspokojení samo správného, úřadnictva. Všechny naděje samosprávného úřadnietva byly však zklamány odporem poslanců, zvláštč
16 article
německých, ale také velkostatkářských a ně- kterýchv tehidejších českých z kurie obcí venkov- ských proti oné osnově. Důvody jejich byly různé. Některé byly veřejné, jiné však rázu soukromého. Také důvody čistě politického rázu spolupůsobily při onom odporu. Osnovy zůstaly nevyřízeny. Byly sicer 1897 po peticích Jednoty znova sněmu před- loženy, zapadly však. Řečník podává pakí podrobný rozbor po- žadavků, jichž splnění samosprávné úřadnictv se domáhá za prostřednictví své organisace své »Jednoty«, načež sděluje všecky kroky, jež »Jednota« za týmž účelem podníkla, pal kriticky probírá osnovu zákona, pocházející o zemského výboru království českého. Řečník skončil appellem na všechny směro datné činitele, by spravedlivé věci českéhio samosprávného úřadnictva, učinili zadost, by provedli zákonnou úpravu jeho služebních po- měrů. Zemský a říšský poslanec pan Fran. Schwarz, jenž také slova se ujal, ujisti jmenem klubu svobodomyslných lidových po- slanců českých samosprávné úřadnictvo, že bude spravedlivé požadavky samosprávného úřadnictva podporovati. V dalším vysvétlil jed- notlivosti z řeči pana dra. Uchytila. Řteč pana poslance Schwarze byla přijata hlučným voláním slávy. Pan tajemník Materna navrhl násle- dující
Fran Schwarz Uchytil Matern
18 article
1. Žádáme, aby správní výbor Jednoty do příštího zasedání sněmu král. českého vypra- coval novou petici, v níž by požadavky naše za změnu osnovy zemského výboru, týkající se upravení služebních poměrů úřadníků okresních, podrobně byly vytčeny, se žádostí, aby osnova ta v nynější své úpravě, jak vyšla z porad komise sněmovní pro záležitosti obecní a okrosní, schválena nebyla, a aby osnova tato nebyla vzata za vzor pro stejné upravení poměrů úřad- níků obecních; petice tato budiž sněmu zem skému podána, jakmilo k jednání svému opět se sejde. 2. Žádáme, aby správní výbor obrátil se na sl. klub zemských poslanců českýchi a na sl. klüb velkostatkářů s odůvodněnou žádostí z podporu našich oprávněných požadavků, a aby také naši veškerou českou žurnalistiku požáda o všemožnou podporu snah našich, dokud slu- žební poměry naše způsobem zákonným upra- veny nebudou.
19 article
3. Dále žádáme, aby správní výbor Jednoty zvláštním podáním obrátil se na všechna města a okresy, při nichž úřadníci zřízeni jsou, s dů- tklivou žádosti, aby korporace tyto poměry úřad- níků svých upravily dle vzorců služební smlouvy Jednotou vypracovaných, aby upravily jim vzhle- dem k nynějším změněným poměrům drahotním vzhledem k úpravě platů úřadníků státních slu- žební požitky jejich způsobem přiměřeným, zejmena aby zvyšování služného dálo se, jak to již u některých korporací zavedeno jest, po uplynutí tří let, a nikoliv teprve pěti let služby. Resoluce byla jednohlasně přijata. Sjezdu zaslali pozdravné telegramy: posla- nec a přísedící zemského výboru král. českého dr. V. Škarda, Výbor spolku zemských úřad- níkův, úřadnictvo města. Pardubic, okr. výboru v Libochovicích, Zemská jednota soukromých úřadníků v král. českém, redakce »Národních Listů«, čestný člen jednoty p. Wunš, starosta kr. hl. města Prahy dr. Srb, kollegové z Čáslavi, měst. úřadnictvo ze Slaného, okresní výbory v Novém Bydžově a Plzni atd. Po slavnostní sehůzi konal se v hotelu »u černého koně« banket, načež účastníci sjezdu, jichž bylo 120, odjeli do Oujezd k pomníku Jana Koziny-Sladkého. Na jeho pomník položen za Jednotu krásný palmový věnec. V Oujezdě dostulo se účastníkům vrou- cího uvítání. Výlet měl skvělý průběh.
doktor V Škarda Wunš Srb Kozina Sladký Pardubice Libochovice Praha Čáslav Slaný Nový Bydžov Plzeň Oujezd spolek zemský úřad
20 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. V Praze, 8. září. Pruská návštěva v Anglli. Politické kruhy zahývají se živě příchodem prince Jindřicha, bratra císaře německého, do Balmoralu. Praví oflciálně ovšem, že tato cesla neznamená nie zvláštního, jest prý to cesta, jež se koná z přičin rodinných. Než v pařížských kruzích politických nevěří se- výkladům těm a zvláště francouzský svět politický oddává se konjekturám, které nalezají mnoho věřících. Poslední rozhodnutí cara ruského, aby spojenci Pekin opustili, zhatilo v jistém smy slu naděje Anglie a ještě více Ně- mecka. Prine Jindřich má prý vyložiti krá- lovně Viktorii, jakož i její vládě, náhledy kabi netu, berlínského. O nynější sitnaci kabinetu. jenž prý se kolisá mezi dvěma alternativami buď zůstati v dosavadním přátelství s Ruskem aneb porušiti tuto tradieionáln shodu a uzavříti zvláštní dohod- nutí a kabinetem londýnským. I vy- práví se, že císař Vilém již při své poslední návštěvě windsorské dal ujištění, že nechává Anglii úplnou svobodu v její vý- pravě proti jihoaírickým repu- blikám. Skutečnost tomu věru pak nasvěd čovalal Přináší tedy prine Jindřich zvláštní poli tické instrukce pro rozřešení nynější fáse poli- tiky čínské.? Odpověď jest ovšem nesnadná, zvláště uváží-li se, že významná návštěva tatc nezkrátila nijak pobyt p. Salisburův v Gera dinu. Přichod princův do Balmoralu v žádném případě nemůže minouti nepozorován; byl-li v jakémsi vztahu s nynějšími událostmi na da- lekém východě, dovíme se pozdéji.
Jindřich Vilém Čína Praha Peking Anglie Rusko Gera Viktoria
21 article Rusko a Německo.
Rusko a Německo. Německo octlo by se v nemalých skutečně rozpacích, ba v situaci dosti kritické, kdyby se potvrdilo, že Rusko trvá na svém návrhu Aspoň se včera v samotných kruzích berlí - ských ujišťovalo, že tamního úřadu zahranič ného došla nová nota ruská, v niž Rusko prý nejen trvá při svém návrhu, nýbrž prý i tonem velmi rozhodným klade důraz na zájem čist ruský a hrozí, že prý Rusko právě se zřetelem na tento vlastní zájem svůj odvalá voje své Pekinu, i když ostalní státy tak neučiní Rusko nemá prý příčin, aby tra- dicionálního přátelství svého Činou rušilo, ani příčin. aby záj my a tužby jiných států v Čině n úkor tohoto přátelství podpor- valo. V Berlině obávají prý s proto, že ruské vojsko ještě pře příjezdem Walderseeovým Peki opustí. Není prý dokonce vyloučeno, že kdyby ruský kontingent tam zůstal, byl by vy maněn z právomoci vrchního velitele hr. Wal derseea, čímž by poměr mezi Německem a Ru skem ovšem ještě více se přiostřil. Tak z aspoň slechy berlinské. Však i v Paříží ujišťují, že také tan ruská vláda ujistila, že při svém návrhu a př odvolání svého voje z Pekina trvá i pro případ. že by všechny státy ostatní návrh její odmítly To jeví se dnes ovšem už vyloučeno, nebot ministerstvo francouzské vyhlásil již, že stanovisko ruské v těc hte ijiných věcech přijímá úplně z své a také z Tokia dochází právě zvěsť, že Japonsko jest ochotno smířiti se s některými výhradami s návrhem ruským. Snad právě obava před svým osamoconím pohnula Německo k jeho známému kompromisnímu návrhu, jenž včera byl oznámen. Jaký osud tento stihine. zvíme snad již v málo dnech.
Rusko Německo Peking Berlín Paříž Tokio Japonsko Walderseeův Peki
22 article
Počet vojska v Číně. Berlínský »Militár Wochenblatt« počítá, že koncem srpna dlelo na bojišti pečilském na 52.000 mužův se 144 děly a 15 děly stroj ními, z nichž bylo: němeekých . . 3000 mužův, ruských . . 15.000» anglických . . 7300» francouzských . 5000» japonských. . 16.000» amerických . . 4000 vlaských . . 1900 rakouských . . 300» Až přibudou veškeré posily, zvýší se poče vojska na 90.000 mužův a sice bude z nich německých . . 22 000 mužův, ruských . . . 15.000 , angliekých . . 300 (posily anglické posílají se zatím do Honkonu a ne do provincie pečilské) francouzských 17.000 mužův, jtalských . . 2100» žaponských . . 16.000 » amerických . . 10.000 a rak. -uherských 300 Dále jest v čínských vodách 153 lodí vo jenských a 23 lodí torpédových. Peněžní a jiné veřejně poměry čínské. Opětně, zvláště v depeších se naskytují udaje z těchto oborův čínského života veřej ného, při nichž čtenář nejeden postrádá vy světlivek, přiměly nás k tomu, bychom některé z poměrův těch, na něž zvláště při nastáva jícím jednání o obrovském odškodném stále bude brán zřetel, aspoň v několika hlavníeh rysech objasnili. Dle možnosti a potřeby bu- deme i přiště ve vysvětlivkách takých pokračo- vati. Především několik udajův stručných o čín ském peněžnictví: Člna náleží k nejstarším zemím, v nich s penězi se setkáváme. Původ peněz připisuje pověst slavnému císaři Yao (pol. III. tisícileti př. Kr.). Tenkráte byly to čtverhranné kousky hedvábí pu, jež nahrazeny pak noži kovovými (tao) a ještě později nynějšími penězi kovovými tvaru kulatého se čtverhranným otvorem. Druhdy byly peníze tyto i zlaté a stříbrné, nyní jsou měděné (79%) s přimísením 10% zinku, 79% olova a 4 cínu, různí se však dle doby a místa, z kterého pocházejí, čímž i různost váhy a tím i hodnota jieh jest podmíněna.
Militár Wochenblatt Yao Čína mužův
23 article
Tsien, vlastně měď, jest názvem tohot druhu peněz, pro který užívá se v Evropě fran- couzského názvu sapěque (sapeka) neb angli- ckého cash (caixa), Nynější peníz datujese pravděpodobně z doby dynastie Han. Má nadpi thung-pao = běžná měna, s letopočtem vlada- řovým (nien-hao). Peníze tyto navlékají se po 12, 100 a 1000 na šňůrky. Základem peněž- nictví čínského jest tu taěl = liang. Ten roz- padá se na 10 mace = 100 candareen = 1000 cash či tsien. To jsou však jenom fingované hodnoty. Peníz skutečný jest jedině tsien, jichž tisíc na šňůrce navlečeno a po stech rozděleno (šňůra taková zove se min neb kuen) tvoří hod- notu tačlu = 1 unci střibra. Ale jen v theorii. V praxi se totiž peníze nepočítají, nýbrž váží tu stává se často, že skutečná hodnota těchto 1000 kusů jest buď větší nebo z pravidla menší. Tím vysvětluje se, že počítá se na taěl ve sku- tečnosti ne 1000, nýbrž až 1800 sapek, kdežto obráceně, na př. východně od Tjencina 4tač 333 sapek na taěl (místo 1000). Vedle sapek č cash užívá se však pro tněl kusů stříbra podoby střevíce odvážených a s vyznačenou hodnotou (čínsky sai-si). I zde jest však váha tačlu různá dle různé čistoty střibra v jednotlivých městech přístav- ních. Vládním tačlem, v němž zapravuje se sice výhradně stříbrem clo a dovoz, jest taě hai-kuanský. Jest vyšší než obyčejný tněl a má průměrnou hodnotu přes 3 zl. r. č. (4 m. 75 fr.). 100 taělů hai-kuanských = 111.4 taelům šan chajským.
Evropa sapěque candareen cash unce
24 article
Ohchodem eizím zavedeny do Činy i pe- níze cizích stálů. Ujaly se z nich však toliko dvoje a sice starý španělský carolus, nyní vy střídaný mexickým piastrem s orlem, jichž as 72 dává 1 taěl (v Honkonu, Kantoně). Od sta- rých dob známy jsou v Čině i peníze papírové a směnky, státní banka neexistuje však v Číně žádná, toliko banky soukromníků a na pobřezí banky evropské (v Honkonu, Šanchaji a j.). Čin sama vydala papírové peníze pouze jednou t.j. r. 1858 za tajpingské revoluce. Připojujeme k tomu pro zajímavost ještě několik črt, jež píše o téže věci ve svém vele poutavém díle »Cesta kolem světa« náš Ko- řenský: Mince stříbrná jest v přístavních městech čínských penízem nejmilejším. Pokročilejší ob chodníci čmnští berou sice také papírové peníze jež vydává spolehlivá banka v Šanchaji, alo kramáři ve čivrtích čínských jich nepřijímají Proto třeba obtěžkati kapsy na vycházkách čin ským městem několika kilogramy minci sr brných. Alo i v tomto případé budle nedůvěrivy
Honkon Čína Šanchaj
25 article
kramář vážiti stříbrné dolary co nejpe člivěji zkoumati cinkáním jejich jasný zvuk, aby nabyl jistoty, že nejsou falešné nebo lehčí. Podivno! Nejstarší říše světa, ohromná Čina, nevydává žádných státních bankovek. O vydávání peněz papírových stará se v Čině několik bank soukromých. Běžnou mincí střibrnou jsou na pobřež mince cizího státu. Domácích peněz střibrných nebo zlatých v Číně teď není. Jedinou mincí, která se v Číně razí, jest měděný nebo mosazný penízek, zvaný tsien, čen nebo keš. Čtyrrohý otvor uprostřed penízku ukazuje, že se mince ty navlékají na šňůrky. Vypadají obyčejně potom jako pletenec fiků. Do jednoho pletence jde 500 nebo 1000 tsienů, ale teprve 1000 tako- vých penízků představuje hodnotu jednoho me- xického dolaru, což jest dle našich peněz asi 219 koruny. Větší obnosy peněz vyplácejí se v Či litým střibrem. Máme-li zaplatiti menší obnos, třeba ukrojiti tolik kovu, kolik ho je právě po- třebí k vyrovnání účtu. Malé vážky a závaží má tam každý kupec po ruce.
Čína
26 article
I některé dalšt ještě črty z téhož díl o jiných ještě stránkách čínského života nebudou jistě od místa. Pokud se pošty týče, pečuje vláda činsk jenom o dopravu úřadních zásílek poštovních má zřízený sbor poštovních jezdeů, kteří jsou podřízení ministerstvu války v Pekině. O do- pravu soukromých listů čínská vláda se nestará a ponechává obyvatelstvu na vůli zařizovati i poštu soukromou. Z té příčiny má každá věts obec poštovní úřad svůj. Poslové těchto pošti chodí obyčejně pěšky. Vlastně nechodí, ale běhají a utíkají k nejbližší stanici, aby předali dopisy a balíčky běhounu pošty sousední. Těžší zásilky dopravují se mezku. Čínský poštovní posel ujímá se své povin nosti za každé pohody a běží ve dne i v noci Úřad ten svěřuje se běhounům srdnatým, kteří se nebojí noční tmy a strašidel. Jsouť Číňané velmi pověrčivi a věří obecně v dábly a zl duchy. Vozotajové čínští rozumějí jenom své mate - štině. Zvukům jmen evropských neuvyknou p celý život. Z té příčiny udána jsou jmen evropských úřadů, obchodních domů a hotelů, uvedených v adresáři, také čínsky. Prodavači čínští vypadají spořádaně. Dotš- ravými nejsou. Ko kupci mají se úslužně jednají s ním poctivě. Poctivost čínských obchod- níků vychvalovali nám všickni přátelé šanchajští. V bankách evrop- ských společností na východě jsou Čiňané spo- lehlivými úřadníky a věrnými služebníky ka ždého živitele.
Posl Číňan
27 article
Zastavte se u krámu kteréhokoli čínského prodavače, uzříte vždy jenom muže. Prodej zboží obstará si každý kramář sám a bere ku pomoci jenom syny, ale nikdy svou dospivajíeí dceř. I chudý vetešník vynasnažuje se, aby jeho žena byla prosta veřejného zaměstnáni. Vzáenou výjimku činívají jen ženy starší. Ženy, které ještě nejspíše v davu lidí potká- váme, jsou ženy ubohé, slepé, otrhané a žebravé. Slepci spojují se v řetěz a chodí opas za sebou. Dlouhá tyč bambusová, kterou liží v pravici, slouží jim k vyzkoušení půdy. I trru rukou chytá se zadní svého předchůdce a úrk procházejí ulicí za ulicí. Chvílemi spatří cizinec v proudu lidí tváře, jež zdají se prozrazovati lidi učené. Učenost t vyhlíží jim z ohromných brejlí, jež si posadili na nos. Skla v nich zasazená jsou okrouhlá, asi taková, jaká nosívala se dříve u nás. Brejle pokládají se v Číně za známku učenosti, a lidé je tam nosívají, ať jich mají potřebí nebo ne. Nápadno bylo, že po odhazeích papírových nebylo téměř ani památky. V uličce jedné za- stal jsem polonahého muže, jenž se hbitě k zemi shýbal a nelezené papírky uschovával v koši.
Čína
28 article
Pravilo se, že sběratel takových papírů jest v službách zvláštní společnosti, jež obrala si z úkol šetřiti popsané odhazky a zachraňovati je před zneuctěním. Kdybych byl rozuměl čí- skému plsmu, mohl jsem čísti na nejednom místě výstrahu a prosbu: »Mějte úctu k po- psanému papíru! Nepohazujte ho na zemi, al vložte jej do této schránky !« Nic nemůže Číňana tak uraziti, jako když vidí, že cizinec šlape nohama po popsaném pa- píře. Ani se psem, jemuž bylo na nohu šláp- nuto, nejeví Číňan tolik soucitu, jako s pošla- paným proužkem paplru. Máť velikou úctu k písmu a pohlíží na značky, provedené štětcem v tuši namočeným, jako na posvátná znamení. Všímavému oku neujde, že skuliny čín- ských domů uepány jsou tu onde papírky, jež vyčnívají nápadně z trhlin dřeva. Papírky ty zastrčili tam dobří lidé, kteří z úcty k písmu uložili papír na takovém místě, aby si ho mohl sběratel povšimnouti. Sebraný papír spaluje se potom ve zvláštních pecich. Popel uvrhuje se do řeky nebo do moře.
Číňan Popel
29 article
Čínský dvůr. Z Londýna, 8. září. (C.-B.) Dle de- peše »Daily Telegraphu« z Kantonu ze dne 5. t. m. dostal náměstek místokrále Taksu dnes císařský edikt, v němž eísař sama sebe ob- viňuje, že způsobil, že věci se vyvinuly až k nynější zoufalé krisi. Edikt nakazuje všem místokrálům a guvernérům, aby mír všude za- chovali, vzbouřence potrestali a cizince i domo- rodé křesťany před vším nebezpečím bránili. V Pekině a okolí. Z Londýna, 8. září. »Slandard« sděluje z Tjencina ze dne 30. m. m.: Vjezd spoje- neckého vojska do »zapovězeného mésta« v Pekině udál se — 28. m. m. — různými branami. Rusové a Francouzi vtáhli do něho společně, rovněž tak Němci Američané. Za to Angličané i Japonci postoupili v odloučených oddílech. Anglická nám ořní brigada i dosavadní ochranná stráž vyslanectva anglického opu- stila Pekin. Z Berlína, 8. září. (C.-B.) »Wolfova kancelář« oznamuje ze Šanchaje: Lěkař něme- ckého vyslanectva dr. Felde zjistil jako příčinu smrti zavražděného vyslance Kettelera s třel- nou ránu do hrdla, klerá mul stil bezprostředně způsobřti smrt Vražda vykonána byla v 9 hodin dopoledne.
Taks Rus Francouz Američan Angličan Japonec Wolfův Feld Ketteler Londýn Slandard Peking Berlín Daily Telegraph