3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
při tom ustanoveními z prvního sjezdu kovářů
českých. V té věci usneseno říditi se na dále násle
dujícím: 1. Aby placení účtů po roce jako řemesl
hedůstojné a pro každého řemeslníka škodlivé, o
straněno bylo a zavedeno naproti tomu placení tý-
denní neb aspoň měsíční. 2. Aby za příčinou dů-
raznějšího hájení řemesla zakládány byly odborné
spolky kovářů ve všech okresních hejtmanstvích.
B. Buďtež povolanými orgány, po vyslechnutí odbor
níků kovářských, vytčeny hranice mezi řemeslem
kovářským a zámečnickým a každě neoprávněné pro
vozování řemesla kovářského budiž od povolaných
úřadů co nejpřísněji stiháno a pokutováno. 3. Školám
podkovářským a kovářům koně léčicím, tak zv.
kuršmídům, budiž zakázáno pracovali výrobky ko
vářské pro soukromníky. 5. Celoroční paušál budiž
odstraněn. 6. Podkovářství budiž dle ministerskéh
nařízení z r. 1874 dle nynějších potřeb a poměrů
změněno. Mímořádné zkoušky podkovářské pak
buďtež povolovány jen po pětileté praxi se zacho-
váním pololetních kursů. Pro chudé pak a delšt
praxi mající kováře zařízeny buďtež kratší kursy
čtyřnedělní. 7. Koncesse podkovářská nebudiž ni
komu povolena před 24. rokem. 8. Domácí kovárny
jakožto protizákonné a řemeslo poškozující budte
zrušeny a při obecních kovárnách nebuďtež s ko
vářem kontrakty uzavírány. 9. V nemoci a úrazt
budiž patřičně postaráno jak o dělníka tak i o mistra
6
article
10. Nedělní klid budiž co nejpřisněji zachováván
dodržován, aby nezavdalo se tak příčiny ku steskům
se strany dělnictva. 11. K trestnímu řízení s pa
chatelem pro neoprávněné provozování řemesla ža
lovaným budlež přibírání znalci stěžujícího si spo
lečenstva a pokuty tomuto vyměřené připaduěte
stěžujícímu si společenstvu. 12. Udělování koncess
podkovářských řídiž se dle potřeb místních a vyžá
dáním si dobrozdání společenstva tamního. 13
Erární práce z oboru kovářského svě-
řovány buďtež jen oprávněnýma
řádně vyučeným kovářům a nikol
různým laikům, kteří špatným pro-
vedením prací řemeslo kovářské ne-
málo poškozují a stěžují pak dalš
zadávání prací erárních. 14. Pečováno
budiž o brzké ustanovení pevné odborové orga-
misace ze všech zemí, koruny české a za tou pří-
činou svolán budiž sjezd všech kovářů do Praby
* Výstavka prací odborné školy kože-
šnické. Včera dopoledne otevřena byla v místno-
stech technologicko-průmyslového musca obchodní a
živnostenské komory v Králodvorské ulici výstavka
prací zhotovených na odborné škole kožešnické
Skola tato založena byla roku 1896 za účelem od-
borného vzdělání pomocnictva kožešnického, by do-
rost soutěžiti mohl pracím z ciziny. Za pětiletého
působení svého těší se škola stále větší pozornosti
se strany odborníků a četné návštěvě pomocnicyva.
živnostenský komora
7
article
Kurs její trvá každého roku šest měsíců a sice od
března do srpna. Vyučuje se třikrát týdně, všedního
dne dvakrát večer po dvou hodinách od půl 8. do
půl 10. hod. a v neděli dopoledne od 8. do 11. hod.
Letos vyučovalo se theoretickému i praktickému
zpracování kožešin, civilnímu a vojenskému čepičář-
ství, vydělávání a barvení kožešin a konečně moder
ním střihům. Škola končí každoročně veřejnou vý-
stavkou prací žáky zhotovených. Letos vystaveny
jsou předměty z různých, vesměs cennějších kože-
šin, jako rukávníky, damské nákrčníky, persianový
damský žaket a j. v.; občanské i stejnokrojné čepice,
kožešiny v této škole barvené a sice v chemickém
oddělení technologického průmyslového musea. Dále
vystaveny jsou kresby střihů ku cvičení řezů n
kůži, kresby střihů občanských i stejnykrojních čepie
a kresby střihů moderních na pě. žaketů a. pod-
Známou kožešnickou firmou pražskou věnovány
byly pro letošní výslavku tři ceny, jež porotou
přisouzeny budou dne 9. t. m. třem nejlepším
pracím.
8
article
* Ústřední jednota pekařu z Čech, Mo-
ravy a Slezska pořádá manifestační sjezd pekařů
českých ve středu dne 12. září 1900 o 11. hodině
v Měšťanské besedě na Horách Kutných s progra-
mem: Zpráva o organisaci stavu pekařského (zpra-
vodaj pan Frant. Oplt ze Smíchova). Stav a poměry
dnešní při živn sti pekařské (zpravodaj p. Boliumi
Svoboda z Prahy). Stesky živnostníků našich na
venkově (zpravodaj pan František Lukeš z Kolfna)
Odborný náš tisk (zpravodaj pan Antoním Klíma
z Prahy). Přijímání členů. Volné návrby. (Návrh
představenstva Ústř. jednoty na úpravu nedělního
klidu a náhradního odpočinku, přednese tajemník p
MUC. B. Bělik). Ve 2 hod. společný oběd v Měšťan
ské besedě. Ve 3 hod. prohlídka památek města
návštěva hospodářsko průmyslové výstavy. Přihlášky
na společný oběd přijímá pan Jos. Procházka, jedna
tet Společenstva pekařů v Hoře Kutné. Cena 2
Odjezd z Prahy v 7 hod. ráno z nádraží severo
západní dráhy na Pořičí.
* Školní potřeby jako brašny, rýsovadla
nože a j. řemeslné výrobky domácí z oboru 79 růz
ných řemeslných odvětví, poskytují každému ve
Stálévýstavě a tržnici řemeslný c
výrobkův Praze »u Šturmů« na Uhel-
ném trhu vhodnou příležilost, hy znopatřil si za
levný peníz dobrý i solidní výrobek českého řemesl-
níka, an dle § 3. výstavního řádu možno vystaviti a
k prodeji zaslati pouze dokonalou praci řemesinou,
buď ručně neb pomocí stroje vyrobenou, musít
býti však výrobek dobrý, solidní v přiměřené ceně
ku své jakosti neb uměleckému upravení
* Stálá výstava a tržnice řemeslných
výrobků v Praze přístupna jest každému bez-
platně ve všední dny od 9. hod. ranní do 6. hiod-
večerní, v neděli a svátky od 9. hod. ranní do 11
hod. dopolední. Katalog, jenž mimo odborné články
obsahuje průvodce výstavou, prodává se u vchodu
za 10 h, starší čísla lze obdržeti zdarma.
František
Oplt
Steska
Lukeš
Klím
B Bělik
Jos
Procházka
Šturm
Uhel
Čechy
Slezsko
Kutná
Smíchov
Praha
Boliumi Svoboda
hospodářský průmyslový výstav
zpráva o organizace
Kolfn
9
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Schůze ústř. výboru »Národní Je-
dnoty severočeské v Praze konala se dne
4. září o 6. hod. večer v místnostech spolkových za
předsednictví starosty p. Nechanského. Nejdůležitěj-
ším bodem jednání byla úvaha o tom, má li jednota
vydávati vlastní věstník, eventuelně jak jinak nahra-
diti zaniklý »Český Severe Po delší debatě usneseno
svolati v pátek zvláštní redakční komisi, jež by měla
vypracovati návrhy a předložiti plenární schůzi.
Mimo to vyzve ústřední výbor ihned více tiskáren
pražských, aby podaly rozpočty na arch tiskový
věstníku měsíčně vydávaného. Dále usneseno uděliti
p. J. Kerhartovi, inženýru v Podmoklech, jenž, stav
se germanisátorům podmokelským nepohodlným.
přeložen byl do Tábora, diplom díků a uznání za
dosavadní jeho služby, národní věci v Podmoklech
vykonané. S politováním vzaty na vědomí obtíže,
s nimiž bojovati musí damský odbor v Pardubicích.
Nechanský
J Kerhart
Praha
Podmokly
Tábor
Pardubice
10
article
Bohužel, že jako tak často, i zde nevraživost někte-
rých domácích nejvíce překážek klade v cestu těm.
kdož pracovati chtějí a také umějí! Za účelem snazr
šího urovnání vzniklých neshod mezi odborem
občanstvem vyslán tam bude delegát. V příčině do-
tazův o sčílání lidu, docházejících začasté od odborů.
žádajících zejmena řečníky ku přednáškám o tomt
thematě, upozorňuje výbor opětně, že jednota akci
sčítací neprovádí. Ve schůzi schváleny dále účty do-
davatelů jednoty, a povolen odboru v Bystré dopl-
něk knihovny. Přípravy ku sjezdu v Trutnově jsou
v plném proudu. Ke schůzím v Mostu, Čouši a Bílině
dne 9. t. m. vyslán bude jako delegát p. Turnovský
a na schůzi v Kadlíně dne 23. 1. m. požádán bude
p. Švarc. Po některých ještě důvěrných úradách skon-
čena schůze po 8. hod. večerní. Spolkový cukrovar
rolnický v Horkách n. J. věnoval jednotě 100 korun.
Spolkový cukrovar v Boleslavi Miadé přistoupil za
člena zakládajícího jednoty a složil I. splátku 100K
k rukám místního odboru v Ml. Boleslavi. Damský
odbor v Poděbradech zaslal ústřední pokladně obno
1082 K 14 h. — Čistý výnos národní slavnosti, pořá-
dané damským odborem v Pardubicíeh, činí 1500
24b.
Turnovská
Švarc
Trutnov
Most
Kadlín
Boleslav
Poděbrady
Čouša a Bílina
11
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
V neděli 9. září: Národní jednot
českých střelců na Král. Vinohradech zů
častní se dnes korporativně v kroji a s praporo
slavnosti odhalení praporu br. jednoty v Hrdloře-
zích. Schůze o 7. hod. ranní v hostinci br. Mar
vánka su velké Prahy« v Palackého třídě. V neděli
dne 16. září pořádá jednota velkou posvícenskou zá-
bavu v místnostech jednoty. — Spolek pro pod-
porování sirotků v Týně nad Vltavo
má o 2. hod. odp. valnou hromadu v místnostech be
sedních.
Výlety a vycházky.
Klub »Mladý Svět« pořádá v neděli 9. t. m.
zajímavou, s technickým výkladem spojenou vy-
cházku do pivovaru pražských sládků v Branice
Odjezd o 1/23. hod. parníkem. Lístky u knihkupců
pp. Grosmana a Svobody, Weinfurtra, Kytky, Hynk
a Švába. — Beseda »Čelakovský« v Praze
pořádá dnes v neděli 9. září půldenní vycházku do
Vysočan (do vinárny p. Hoffmanna »v cihelně«.)
Schůze o 1/23. hod. odpol. na Florenci u první stn-
nice elektrické dráhy.
rr
Král
Výleta
Grosman
Weinfurtra
Kytka
Hynk
Šváb
Čelakovský
Hoffmann
Hrdlora
Mar
Praha
Palacký třída
Týn nad Vltava
Vysočany
Florenc
spolek pro pod
12
article
Z Umělecké besedy. Komitét pro posta-
vení pomníku caru Osvoboditeli Alexandru II. v Soíi
vyzval členy U. B., kteří zúčastní se konkursu pro
zřízení pomníku tohoto, aby modely konkurenční
odeslali resp. dobu jich odeslání oznámili, aby pře-
dešlo se různým nepříjemnostem, volbou místností
pro postavení konkurujících modelů z dráhy a uspo-
řádáním pro výslavu. Henri Bornecqne, prof. na vys.
školách v Remeši, obrátil se na U. B. ohledně uspo
řádání přednášky v Praze, již na svých cestách navští-
viti mínil. Postoupeno »Aliance Francaise«. V po-
slední schůzi správ, výboru za členy přijati byli
pp. Hynek Hrubý prof. stát. reálky v Hoře Kutně
Jan Klobouček c. k. soudní adj. v Neveklově, Jos.
Hromas, stav. v Neveklově, Arnošt Jarkisch nadlesní
v Tloskově a Bedř. Šlampa okres. a městský zvěro-
lékař v Jaroměři.
Z besedy »Okoře. Všechny přátele divadl
a ochotnictva zvláště činíme pozorny na možnost
účastniti se při jednotlivých představeních, pořáda-
ných na znovuzřízeném moderním jevišti spolkovém,
jež umístěno jest v representační místnosti velko-
restaurace su Štajgrůe. Přihlášky musí se dít“ c
nejrychleji, aby účinkující v jednotlivých ohorech
mohli býli rozčlenění. Představení budou. — kon ti
pod vedením zkušených režiserů.
Bornecqne
profesor
Francaise
Hrubá
Klobouček
Hromas
Jarkisch
Remeš
Praha
Neveklov
Jos
Tloskov
Jaroměř
Okoř
13
article
Sjezd samosprávného úřadnictva
v Domažlicích.
Sjezd samosprávného úřadnictva
v Domažlicích.
(Původní zpráva »Nár, Listd«.)
Jihočeské Domažlice zvoleny byly letos za
sídlo třídenního sjezdu českého samosp. úřadnictva.
Město uvítalo milé hosti co nejpřátelštěji. Bylo
slavnostně vyzdobeno. Representace města
okresu příšla jim co nejvlídněji vstříe.
Hlavním dnem sjezdovým byl sobotní svá-
tek 8. září. Ráno prohlédli si hosté museum do-
mažlické, kdež se obdivovali historickým pa-
mátkám v něm sneseným. Starobylé rázovite
kroje chodské těšily se zvláštní pozornost
všech.
V 10 hodin dopoledne konal se 15. sjez
Jednoty samosprávného úřadnictva v královstv
českém: Jako hosté byli mu přítomni starosta
města p. Petr Hana, okr. starosta p. dr
Steidl, zástupcové klubu poslanců národní
strany svobodomyslné, zem. i říšští poslanci p.
Schwarz a p. dr. Em. Dyk z Plzně, jakož
i zem. posl. p. Kovářík z Plánice. Městskou
radu nuselskou zastupoval p. řed. St. Kurka.
obec vršovickou pp. náměstek. starosty Zim-
merman a Fr. Müller, dále zastoupeno byl
»Úsporné a úvěrní družstvo samosprávných úřad-
níků« p. Zmachem, a dostavila se také deputace
Jednoty samosprávných úřaduíků z markrabstv
moravského.
Sjezdové jednání zahájil předseda Jednoty
p. dr. Uchytil. Uvítal a pozdravil co nej
srdečněji všechny přítomné členy jednoty i jieh
dámy a představil starostu města p. P. Han
a okr. starostu p. dra. Steidla, jakož i vlád
ního zástupce.
Pp. Hana i dr. Steidl uvítalí, pal
účastníky sjezdu co nejsympstičtěji jmenem
občanstva města i okresu. Prohlásili, že vš
obecně uznává se význam samosprávného úřad-
nictva, jehož zdatnost je jednou z podmínel
zdárného vývoje naší samosprávy, na níž če-
skému národu tolik záleží. Přáli pak Jednotě
všeho zdaru.
Petr Hana
Steidl
Schwarz
doktor
em
Dyk
Kovářík
Müller
Uchytil
Hana
Domažlice
Plzeň
Plánice
St . Kurek
Zimbabwe
Francie
jihočeský Domažlice
14
article
Za tyto proslovy, jež byly odměněny
hlučným potleskem, vzdal předseda pan dr-
Uehytil vřelý dík jmenem Jednoty, žádaje oba
representanty samosprávy, by občanstvu měst
i okresu domažlického sdělili upřímné díky
jmenem Jednoty za skvělé uvítání a přátelské
přijetí.
Následoval hlavní bod programu: před
náška pana dra. Uchytila, tajemníka okr
výboru vinohradského a předsedy »Jednoty
»O úpravě právních poměrův úřadníků samo-
správných.«
Po vzletném úvodu pravíl řečník, že úmy
slem tvůrců samosprávných zákonů bylo, vy
loučiti ze samosprávného úřadování všecek ne
náviděný byrokratický živel, s jakým při úřadeel
jiných se setkáváme. Proto agenda samosprávní
spočívá vlastně na hodnostech volených! Úřad-
níci samosprávní jsou jich pomocníky.
Právní poměr mezi oběma stanoviti zůsta
veno jest přislušným korporacím: obci neb
okresu. Jde tedy o poměr soukromoprávný
tak řikaje mezdní, jak ostatně vysvítá z judi
kátů nejvyššího soudu. Právní bezpečnost obou
stran upraviti jest pak zájmem stran obou.
Dosud samosprávní úřadníci ustanovují se
z pravidla pouze dekretem, tak jakoby jich po
měr k samosprávné korporaci byl upraven způ
sobem veřejnoprávním na základě nějakého urči
tého zákona.
Uehytil
Uchytil
15
article
Dekrety pak bývají neůplné, a proto jsou
jen chatrným právním podkladem existence sa
mosprávného úřadníka.
Požitky jeho bývají. leckdy praskrovné
také význam jeho funkce bývá snižován. Z te
příčiny samosprávné úřadnictvo se sdružilo ve
svou Jednotu a domáhá se nápravy neutě
šených svých poměrů. Jednota počala hned po
svém založení praeovati k tomu, by poměry
samosprávného úřadnietva byly upraveny způ-
sobem veřejnoprávním, t. j. zákonem, kterým
by služební poměr samosprávného úřadnictva ke
korporaci, ve které praeuje, určen byl podrobně
a kterýžto zákon by obsahoval také minimáln
služební požitky samosprávného úřadnictva.
Zemský výbor království českého předložil
snému r. 1891 osnovu zákona, dle níž poměr
samosprávného úřadnictva způsobem veřejno-
právním se upravoval, jakož i. stanovila se
kvahifikace pro drnh služby při samosprávných
úřadech i minimální služební požitky. Osnove
ta znamenala pokrok, třeba ne uspokojení samo
správného, úřadnictva.
Všechny naděje samosprávného úřadnietva
byly však zklamány odporem poslanců, zvláštč
16
article
německých, ale také velkostatkářských a ně-
kterýchv tehidejších českých z kurie obcí venkov-
ských proti oné osnově. Důvody jejich byly
různé. Některé byly veřejné, jiné však rázu
soukromého. Také důvody čistě politického rázu
spolupůsobily při onom odporu.
Osnovy zůstaly nevyřízeny. Byly sicer
1897 po peticích Jednoty znova sněmu před-
loženy, zapadly však.
Řečník podává pakí podrobný rozbor po-
žadavků, jichž splnění samosprávné úřadnictv
se domáhá za prostřednictví své organisace
své »Jednoty«, načež sděluje všecky kroky, jež
»Jednota« za týmž účelem podníkla, pal
kriticky probírá osnovu zákona, pocházející o
zemského výboru království českého.
Řečník skončil appellem na všechny směro
datné činitele, by spravedlivé věci českéhio
samosprávného úřadnictva, učinili zadost, by
provedli zákonnou úpravu jeho služebních po-
měrů.
Zemský a říšský poslanec pan Fran.
Schwarz, jenž také slova se ujal, ujisti
jmenem klubu svobodomyslných lidových po-
slanců českých samosprávné úřadnictvo, že
bude spravedlivé požadavky samosprávného
úřadnictva podporovati. V dalším vysvétlil jed-
notlivosti z řeči pana dra. Uchytila. Řteč pana
poslance Schwarze byla přijata hlučným
voláním slávy.
Pan tajemník Materna navrhl násle-
dující
Fran
Schwarz
Uchytil
Matern
18
article
1. Žádáme, aby správní výbor Jednoty do
příštího zasedání sněmu král. českého vypra-
coval novou petici, v níž by požadavky naše
za změnu osnovy zemského výboru, týkající se
upravení služebních poměrů úřadníků okresních,
podrobně byly vytčeny, se žádostí, aby osnova
ta v nynější své úpravě, jak vyšla z porad
komise sněmovní pro záležitosti obecní a okrosní,
schválena nebyla, a aby osnova tato nebyla
vzata za vzor pro stejné upravení poměrů úřad-
níků obecních; petice tato budiž sněmu zem
skému podána, jakmilo k jednání svému opět
se sejde.
2. Žádáme, aby správní výbor obrátil se
na sl. klub zemských poslanců českýchi a na
sl. klüb velkostatkářů s odůvodněnou žádostí z
podporu našich oprávněných požadavků, a aby
také naši veškerou českou žurnalistiku požáda
o všemožnou podporu snah našich, dokud slu-
žební poměry naše způsobem zákonným upra-
veny nebudou.
19
article
3. Dále žádáme, aby správní výbor Jednoty
zvláštním podáním obrátil se na všechna města
a okresy, při nichž úřadníci zřízeni jsou, s dů-
tklivou žádosti, aby korporace tyto poměry úřad-
níků svých upravily dle vzorců služební smlouvy
Jednotou vypracovaných, aby upravily jim vzhle-
dem k nynějším změněným poměrům drahotním
vzhledem k úpravě platů úřadníků státních slu-
žební požitky jejich způsobem přiměřeným,
zejmena aby zvyšování služného dálo se, jak to
již u některých korporací zavedeno jest, po
uplynutí tří let, a nikoliv teprve pěti let služby.
Resoluce byla jednohlasně přijata.
Sjezdu zaslali pozdravné telegramy: posla-
nec a přísedící zemského výboru král. českého
dr. V. Škarda, Výbor spolku zemských úřad-
níkův, úřadnictvo města. Pardubic, okr. výboru
v Libochovicích, Zemská jednota soukromých
úřadníků v král. českém, redakce »Národních
Listů«, čestný člen jednoty p. Wunš, starosta
kr. hl. města Prahy dr. Srb, kollegové z Čáslavi,
měst. úřadnictvo ze Slaného, okresní výbory
v Novém Bydžově a Plzni atd.
Po slavnostní sehůzi konal se v hotelu
»u černého koně« banket, načež účastníci
sjezdu, jichž bylo 120, odjeli do Oujezd
k pomníku Jana Koziny-Sladkého. Na jeho
pomník položen za Jednotu krásný palmový
věnec. V Oujezdě dostulo se účastníkům vrou-
cího uvítání. Výlet měl skvělý průběh.
doktor
V Škarda
Wunš
Srb
Kozina
Sladký
Pardubice
Libochovice
Praha
Čáslav
Slaný
Nový Bydžov
Plzeň
Oujezd
spolek zemský úřad
20
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 8. září.
Pruská návštěva v Anglli.
Politické kruhy zahývají se živě příchodem
prince Jindřicha, bratra císaře německého,
do Balmoralu. Praví oflciálně ovšem, že tato
cesla neznamená nie zvláštního, jest prý to
cesta, jež se koná z přičin rodinných. Než
v pařížských kruzích politických nevěří se-
výkladům těm a zvláště francouzský svět
politický oddává se konjekturám, které nalezají
mnoho věřících. Poslední rozhodnutí
cara ruského, aby spojenci Pekin
opustili, zhatilo v jistém smy slu
naděje Anglie a ještě více Ně-
mecka. Prine Jindřich má prý vyložiti krá-
lovně Viktorii, jakož i její vládě, náhledy kabi
netu, berlínského. O nynější sitnaci kabinetu.
jenž prý se kolisá mezi dvěma alternativami
buď zůstati v dosavadním přátelství s Ruskem
aneb porušiti tuto tradieionáln
shodu a uzavříti zvláštní dohod-
nutí a kabinetem londýnským. I vy-
práví se, že císař Vilém již při své poslední
návštěvě windsorské dal ujištění, že nechává
Anglii úplnou svobodu v její vý-
pravě proti jihoaírickým repu-
blikám. Skutečnost tomu věru pak nasvěd
čovalal
Přináší tedy prine Jindřich zvláštní poli
tické instrukce pro rozřešení nynější fáse poli-
tiky čínské.? Odpověď jest ovšem nesnadná,
zvláště uváží-li se, že významná návštěva tatc
nezkrátila nijak pobyt p. Salisburův v Gera
dinu. Přichod princův do Balmoralu v žádném
případě nemůže minouti nepozorován; byl-li
v jakémsi vztahu s nynějšími událostmi na da-
lekém východě, dovíme se pozdéji.
Jindřich
Vilém
Čína
Praha
Peking
Anglie
Rusko
Gera
Viktoria
21
article
Rusko a Německo.
Rusko a Německo.
Německo octlo by se v nemalých skutečně
rozpacích, ba v situaci dosti kritické, kdyby
se potvrdilo, že Rusko trvá na svém návrhu
Aspoň se včera v samotných kruzích berlí -
ských ujišťovalo, že tamního úřadu zahranič
ného došla nová nota ruská, v niž Rusko prý
nejen trvá při svém návrhu, nýbrž prý i tonem
velmi rozhodným klade důraz na zájem čist
ruský a hrozí, že prý Rusko právě se zřetelem
na tento vlastní zájem svůj odvalá voje své
Pekinu, i když ostalní státy tak neučiní
Rusko nemá prý příčin, aby tra-
dicionálního přátelství svého
Činou rušilo, ani příčin. aby záj my
a tužby jiných států v Čině n
úkor tohoto přátelství podpor-
valo. V Berlině obávají prý s
proto, že ruské vojsko ještě pře
příjezdem Walderseeovým Peki
opustí. Není prý dokonce vyloučeno, že
kdyby ruský kontingent tam zůstal, byl by vy
maněn z právomoci vrchního velitele hr. Wal
derseea, čímž by poměr mezi Německem a Ru
skem ovšem ještě více se přiostřil. Tak z
aspoň slechy berlinské.
Však i v Paříží ujišťují, že také tan
ruská vláda ujistila, že při svém návrhu a př
odvolání svého voje z Pekina trvá i pro případ.
že by všechny státy ostatní návrh její odmítly
To jeví se dnes ovšem už vyloučeno, nebot
ministerstvo francouzské vyhlásil
již, že stanovisko ruské v těc hte
ijiných věcech přijímá úplně z
své a také z Tokia dochází právě zvěsť, že
Japonsko jest ochotno smířiti se s některými
výhradami s návrhem ruským. Snad právě
obava před svým osamoconím pohnula Německo
k jeho známému kompromisnímu návrhu, jenž
včera byl oznámen. Jaký osud tento stihine.
zvíme snad již v málo dnech.
Rusko
Německo
Peking
Berlín
Paříž
Tokio
Japonsko
Walderseeův Peki
22
article
Počet vojska v Číně.
Berlínský »Militár Wochenblatt« počítá, že
koncem srpna dlelo na bojišti pečilském
na 52.000 mužův se 144 děly a 15 děly stroj
ními, z nichž bylo:
němeekých . . 3000 mužův,
ruských . . 15.000»
anglických . . 7300»
francouzských . 5000»
japonských. . 16.000»
amerických . . 4000
vlaských . . 1900
rakouských . . 300»
Až přibudou veškeré posily, zvýší se poče
vojska na 90.000 mužův a sice bude z nich
německých . . 22 000 mužův,
ruských . . . 15.000 ,
angliekých . . 300
(posily anglické posílají se zatím do Honkonu
a ne do provincie pečilské)
francouzských 17.000 mužův,
jtalských . . 2100»
žaponských . . 16.000 »
amerických . . 10.000
a rak. -uherských 300
Dále jest v čínských vodách 153 lodí vo
jenských a 23 lodí torpédových.
Peněžní a jiné veřejně poměry
čínské.
Opětně, zvláště v depeších se naskytují
udaje z těchto oborův čínského života veřej
ného, při nichž čtenář nejeden postrádá vy
světlivek, přiměly nás k tomu, bychom některé
z poměrův těch, na něž zvláště při nastáva
jícím jednání o obrovském odškodném stále
bude brán zřetel, aspoň v několika hlavníeh
rysech objasnili. Dle možnosti a potřeby bu-
deme i přiště ve vysvětlivkách takých pokračo-
vati. Především několik udajův stručných o čín
ském peněžnictví:
Člna náleží k nejstarším zemím, v nich
s penězi se setkáváme. Původ peněz připisuje
pověst slavnému císaři Yao (pol. III. tisícileti
př. Kr.). Tenkráte byly to čtverhranné kousky
hedvábí pu, jež nahrazeny pak noži kovovými
(tao) a ještě později nynějšími penězi kovovými
tvaru kulatého se čtverhranným otvorem. Druhdy
byly peníze tyto i zlaté a stříbrné, nyní jsou
měděné (79%) s přimísením 10% zinku, 79% olova
a 4 cínu, různí se však dle doby a místa,
z kterého pocházejí, čímž i různost váhy a tím
i hodnota jieh jest podmíněna.
Militár Wochenblatt
Yao
Čína
mužův
23
article
Tsien, vlastně měď, jest názvem tohot
druhu peněz, pro který užívá se v Evropě fran-
couzského názvu sapěque (sapeka) neb angli-
ckého cash (caixa), Nynější peníz datujese
pravděpodobně z doby dynastie Han. Má nadpi
thung-pao = běžná měna, s letopočtem vlada-
řovým (nien-hao). Peníze tyto navlékají se po
12, 100 a 1000 na šňůrky. Základem peněž-
nictví čínského jest tu taěl = liang. Ten roz-
padá se na 10 mace = 100 candareen = 1000
cash či tsien. To jsou však jenom fingované
hodnoty. Peníz skutečný jest jedině tsien, jichž
tisíc na šňůrce navlečeno a po stech rozděleno
(šňůra taková zove se min neb kuen) tvoří hod-
notu tačlu = 1 unci střibra. Ale jen v theorii.
V praxi se totiž peníze nepočítají, nýbrž váží
tu stává se často, že skutečná hodnota těchto
1000 kusů jest buď větší nebo z pravidla menší.
Tím vysvětluje se, že počítá se na taěl ve sku-
tečnosti ne 1000, nýbrž až 1800 sapek, kdežto
obráceně, na př. východně od Tjencina 4tač
333 sapek na taěl (místo 1000). Vedle sapek č
cash užívá se však pro tněl kusů stříbra podoby
střevíce odvážených a s vyznačenou hodnotou
(čínsky sai-si).
I zde jest však váha tačlu různá dle různé
čistoty střibra v jednotlivých městech přístav-
ních. Vládním tačlem, v němž zapravuje se
sice výhradně stříbrem clo a dovoz, jest taě
hai-kuanský. Jest vyšší než obyčejný tněl a má
průměrnou hodnotu přes 3 zl. r. č. (4 m. 75 fr.).
100 taělů hai-kuanských = 111.4 taelům šan
chajským.
Evropa
sapěque
candareen
cash
unce
24
article
Ohchodem eizím zavedeny do Činy i pe-
níze cizích stálů. Ujaly se z nich však toliko
dvoje a sice starý španělský carolus, nyní vy
střídaný mexickým piastrem s orlem, jichž as
72 dává 1 taěl (v Honkonu, Kantoně). Od sta-
rých dob známy jsou v Čině i peníze papírové
a směnky, státní banka neexistuje však v Číně
žádná, toliko banky soukromníků a na pobřezí
banky evropské (v Honkonu, Šanchaji a j.). Čin
sama vydala papírové peníze pouze jednou t.j.
r. 1858 za tajpingské revoluce.
Připojujeme k tomu pro zajímavost ještě
několik črt, jež píše o téže věci ve svém vele
poutavém díle »Cesta kolem světa« náš Ko-
řenský:
Mince stříbrná jest v přístavních městech
čínských penízem nejmilejším. Pokročilejší ob
chodníci čmnští berou sice také papírové peníze
jež vydává spolehlivá banka v Šanchaji, alo
kramáři ve čivrtích čínských jich nepřijímají
Proto třeba obtěžkati kapsy na vycházkách čin
ským městem několika kilogramy minci sr
brných. Alo i v tomto případé budle nedůvěrivy
Honkon
Čína
Šanchaj
25
article
kramář vážiti stříbrné dolary co nejpe člivěji
zkoumati cinkáním jejich jasný zvuk, aby nabyl
jistoty, že nejsou falešné nebo lehčí.
Podivno! Nejstarší říše světa, ohromná
Čina, nevydává žádných státních bankovek.
O vydávání peněz papírových stará se v Čině
několik bank soukromých.
Běžnou mincí střibrnou jsou na pobřež
mince cizího státu. Domácích peněz střibrných
nebo zlatých v Číně teď není. Jedinou mincí,
která se v Číně razí, jest měděný nebo mosazný
penízek, zvaný tsien, čen nebo keš. Čtyrrohý
otvor uprostřed penízku ukazuje, že se mince
ty navlékají na šňůrky. Vypadají obyčejně potom
jako pletenec fiků. Do jednoho pletence jde
500 nebo 1000 tsienů, ale teprve 1000 tako-
vých penízků představuje hodnotu jednoho me-
xického dolaru, což jest dle našich peněz asi
219 koruny.
Větší obnosy peněz vyplácejí se v Či
litým střibrem. Máme-li zaplatiti menší obnos,
třeba ukrojiti tolik kovu, kolik ho je právě po-
třebí k vyrovnání účtu. Malé vážky a závaží
má tam každý kupec po ruce.
Čína
26
article
I některé dalšt ještě črty z téhož díl
o jiných ještě stránkách čínského života nebudou
jistě od místa.
Pokud se pošty týče, pečuje vláda činsk
jenom o dopravu úřadních zásílek poštovních
má zřízený sbor poštovních jezdeů, kteří jsou
podřízení ministerstvu války v Pekině. O do-
pravu soukromých listů čínská vláda se nestará
a ponechává obyvatelstvu na vůli zařizovati i
poštu soukromou. Z té příčiny má každá věts
obec poštovní úřad svůj.
Poslové těchto pošti chodí obyčejně pěšky.
Vlastně nechodí, ale běhají a utíkají k nejbližší
stanici, aby předali dopisy a balíčky běhounu
pošty sousední. Těžší zásilky dopravují se
mezku.
Čínský poštovní posel ujímá se své povin
nosti za každé pohody a běží ve dne i v noci
Úřad ten svěřuje se běhounům srdnatým, kteří
se nebojí noční tmy a strašidel. Jsouť Číňané
velmi pověrčivi a věří obecně v dábly a zl
duchy.
Vozotajové čínští rozumějí jenom své mate -
štině. Zvukům jmen evropských neuvyknou p
celý život. Z té příčiny udána jsou jmen
evropských úřadů, obchodních domů a hotelů,
uvedených v adresáři, také čínsky.
Prodavači čínští vypadají spořádaně. Dotš-
ravými nejsou. Ko kupci mají se úslužně
jednají s ním poctivě.
Poctivost čínských obchod-
níků vychvalovali nám všickni
přátelé šanchajští. V bankách evrop-
ských společností na východě jsou Čiňané spo-
lehlivými úřadníky a věrnými služebníky ka
ždého živitele.
Posl
Číňan
27
article
Zastavte se u krámu kteréhokoli čínského
prodavače, uzříte vždy jenom muže. Prodej
zboží obstará si každý kramář sám a bere ku
pomoci jenom syny, ale nikdy svou dospivajíeí
dceř. I chudý vetešník vynasnažuje se, aby jeho
žena byla prosta veřejného zaměstnáni. Vzáenou
výjimku činívají jen ženy starší.
Ženy, které ještě nejspíše v davu lidí potká-
váme, jsou ženy ubohé, slepé, otrhané a žebravé.
Slepci spojují se v řetěz a chodí opas
za sebou. Dlouhá tyč bambusová, kterou liží
v pravici, slouží jim k vyzkoušení půdy. I trru
rukou chytá se zadní svého předchůdce a úrk
procházejí ulicí za ulicí.
Chvílemi spatří cizinec v proudu lidí tváře,
jež zdají se prozrazovati lidi učené. Učenost t
vyhlíží jim z ohromných brejlí, jež si posadili
na nos. Skla v nich zasazená jsou okrouhlá,
asi taková, jaká nosívala se dříve u nás. Brejle
pokládají se v Číně za známku učenosti, a lidé
je tam nosívají, ať jich mají potřebí nebo ne.
Nápadno bylo, že po odhazeích papírových
nebylo téměř ani památky. V uličce jedné za-
stal jsem polonahého muže, jenž se hbitě k zemi
shýbal a nelezené papírky uschovával v koši.
Čína
28
article
Pravilo se, že sběratel takových papírů jest v
službách zvláštní společnosti, jež obrala si z
úkol šetřiti popsané odhazky a zachraňovati je
před zneuctěním. Kdybych byl rozuměl čí-
skému plsmu, mohl jsem čísti na nejednom
místě výstrahu a prosbu: »Mějte úctu k po-
psanému papíru! Nepohazujte ho na zemi, al
vložte jej do této schránky !«
Nic nemůže Číňana tak uraziti, jako když
vidí, že cizinec šlape nohama po popsaném pa-
píře. Ani se psem, jemuž bylo na nohu šláp-
nuto, nejeví Číňan tolik soucitu, jako s pošla-
paným proužkem paplru. Máť velikou úctu
k písmu a pohlíží na značky, provedené štětcem
v tuši namočeným, jako na posvátná znamení.
Všímavému oku neujde, že skuliny čín-
ských domů uepány jsou tu onde papírky, jež
vyčnívají nápadně z trhlin dřeva. Papírky ty
zastrčili tam dobří lidé, kteří z úcty k písmu
uložili papír na takovém místě, aby si ho mohl
sběratel povšimnouti. Sebraný papír spaluje se
potom ve zvláštních pecich. Popel uvrhuje se
do řeky nebo do moře.
Číňan
Popel
29
article
Čínský dvůr.
Z Londýna, 8. září. (C.-B.) Dle de-
peše »Daily Telegraphu« z Kantonu ze dne
5. t. m. dostal náměstek místokrále Taksu dnes
císařský edikt, v němž eísař sama sebe ob-
viňuje, že způsobil, že věci se vyvinuly až
k nynější zoufalé krisi. Edikt nakazuje všem
místokrálům a guvernérům, aby mír všude za-
chovali, vzbouřence potrestali a cizince i domo-
rodé křesťany před vším nebezpečím bránili.
V Pekině a okolí.
Z Londýna, 8. září. »Slandard« sděluje
z Tjencina ze dne 30. m. m.: Vjezd spoje-
neckého vojska do »zapovězeného mésta«
v Pekině udál se — 28. m. m. — různými
branami. Rusové a Francouzi vtáhli
do něho společně, rovněž tak Němci
Američané. Za to Angličané i Japonci postoupili
v odloučených oddílech. Anglická nám ořní
brigada i dosavadní ochranná
stráž vyslanectva anglického opu-
stila Pekin.
Z Berlína, 8. září. (C.-B.) »Wolfova
kancelář« oznamuje ze Šanchaje: Lěkař něme-
ckého vyslanectva dr. Felde zjistil jako příčinu
smrti zavražděného vyslance Kettelera s třel-
nou ránu do hrdla, klerá mul stil
bezprostředně způsobřti smrt
Vražda vykonána byla v 9 hodin dopoledne.
Taks
Rus
Francouz
Američan
Angličan
Japonec
Wolfův
Feld
Ketteler
Londýn
Slandard
Peking
Berlín
Daily Telegraph