ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2204610-7272-11dc-a726-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 31, person 57, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 9. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 249.
4 article
v nlatě nat čadn
5 article
Na ranní a cupol. listy předp lácí. s - v Prazeo v sdministrani na měer nn čtvrt leta s dvojí čensšket za měste na čtvrt let koo ve nlislkách: g K so cs něsje Poštont na měsíe . . . . sa štvrt laia s avájí zšellkee na měsl na čiveš Jeka
6 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
7 article Volební manifest vlády Körbrovy.
Volební manifest vlády Körbrovy. tan Rozpouštějíc parlament cislajtánský a vo- lajíc jeho různě oprávněně voliče ku novým volbámj vláda Körbrova vydala včera v ne- úřadní části »Wiener Ztgu« delší poloúřadní prohlášení, v němž předně zle žaluje na po- savadní cislajtánský parlament, jakým že byl od tří let vzdorným, veškeré práce se štítí- cím lenochem, takže sním nebylo déle kob- stání, načež vyzývá voliče, aby byl pamětlivi pouze svých hmotných, hospodářskýcch prospěch ů, volil parlament lepši, hodnější, který by pilně a ochotně v čas vyřizbval veškeré národo- hospodářské a finanční předlohy vládní.
Wiener Körbrov
8 article
Pokud se toho odsouzení centrálního vídeňského parlamentu, respektive jehoojalo vosti a neschopnosti zákonodárně týče, mů- žeme jen se zadostučiněním podotknouti, že jsme my Čechové pronesti tentýž soud o něm na sně mu království českého jíž před půltřetím rokem, totěž ve své adrese ze rdne 12. února 1898, v níži jsme pravili doslovněě »Vaše Veličenstvol Sněm království českého nesmí a nechce se uza- vírati poznání, že nynější poměry politické v královstvích a zemích na říšské radě za- stoupených nabyly ostrosti povážlivén Po- slanecká sněmovnaradybi šske stala se jevištěm bezpříkkbad- ných událostí: principnvětšány, bez kterého není parlamentari- smu, znásilněh a poslaniecká s ně- movna,kteréž přikůzáno isvíce úkolů, než dovede splniti i v do- bách mírných, naprosto seu ká- zala nezpůsobio ui ku záko no- dárné prácijs ban ia nohud dtze Ale tenkrát dělali obstrukci. Němci proto nedbáno stížnosti a žaloby naší, nýbrž necháno většinu národů znásíl- ňovat v tom parlamentě brutálnostmi zpupné německé menšiny po celá dvě leta nezkáraně dále, až posléze osudného dne 17. října autorita státní před revoltující tou menšinou německou skutkem ministerstv Clarova neslýchaně kapitulovala. " Tenkrát dána, jak dnešní »Bohemie« a tempo připo- míná, německým obstrukčníkům dru. Pergel- tovi a Hochenburgrovi — slavná přípověd, že »Němcům úporný systém« po minul a že se v jazykových otázkách ne nastoupí více cesta nařízovací.
Čecho Němec Clarův Pergel Bohemia
9 article
»S tímto principem (pokračuje orgán zdejší německo-pokrokově koterie) zahajil hrabě Clary svou vládu a dr. Ko'er be princip ten po něm přejal. Če- chům jest tedy odňata veškera vyhlídka, že dosáhnou zadostučinění způsobem jimi žádaným... Minister- stvo Koerbrovo zachová se i na budoucně odmítavě vůči všem českým požadavkům — a tak zni jeho program: vyvaruje se každémukol opatření, v němž Němci by mohli spatřo- vati ohrožení svých zájmův nebo sve državy. Tak definuje dnes sám klassicky svědek, jakým jest bez odporu orgán zdej- šího německého kasina, tu — » politickou nestrannost a národní nepod- jatost« vlády Körbrovy vůči nám: Vůči všem, tedy i vůči nejslušnějšíma nejspravedlivějším požadavkům a právním nárokům šestimillionového historického národa: odmítavé ch ování a varování se všeho, v čemkoli by Němci mohli spatřovati nějaké nebezpečí pro své zájmy a pro svou ná- rodní politickou državu. A v čem všem ně- mečtí hegemoni spatřují ohrožení svých zájmů a své národní državy, kdož by to dovedl vyjmenovati a vypočísti? Pod takovým sobě příznivým vládním systé- mem ocitoval se tedy dle vlast leloB ponrolisure oběeží e
Claro doktor ko Němec Minister
10 article
ního doznání úhlavních našich nepřátel národ náš a životn zájem jeho od minulého podzimu, tedy bezmála již po celý rok. Věren svému určení a směru, nový vládní systém ten pracoval pak důsledně krok za krokem k tomu, aby vyhověl aspon dvěma nejhlavnějším tužbám a přáním těch Pergeltův, Hochenburgrův a Chlumeckých. totiž: 1. aby nás hleděl schýliti ku příměří s Němci na základě rozdělení Čech a nad- práví němčiny ve veřejné správě vlastí na šich; 2. aby nás hleděl osamotiti v parla- mentě vídeňském rozrušením dosavadní vět- šiny pravice a zřízením nové německo cen- tralistické, klerikálně-polské většiny vládní.
Němec Čechy
11 article
První se mu nepodařilo; druhé by se mu však bylo málem podařilo, kdyby se nebyli naši poslanci ve chvíli nejvyššího nebezpečí vzchopili ku rázné odvetě svojí — »českou obsitrukcí«, která v několika hodinách celou tu machinaci »pracovní většiny« a s ní celou tu prohnilou sněmovnu cislajtanismu rozmetala jak pýr. — zdoh soe Ano, my s pýchou známe se k tomu, že jsme tu neplodnou a porušenou sněmovnu cislajtánskou v noci 8. června 1900 dobili, poněvadž hrozila nám, zkomí- rajíc, ještě smrtelným uštknu- tím, poněvadž proti všemu zá- konu a právu chystala se, a by svou »pracovní majoritous u zá- konila ony jazykové předlohy pro Čechy a Moravu, kteréž ob- sahovaly tak kruté příkoří a bez- práví našemu národu, ják toho do- vodil zevrubně a pádně, pamětní protest našich poslanců. Zda zbývalo nám k odra- žení této rány od vlasti a národa jiného prostředku kromě technické obstrukce ? Nuž my ho po vyčerpání všech pro- středků mírných ku své sebe- obraně u žili a to se zdarem! Nicméně mohla »politicky nestranná a národně ne- podjatá« vláda i potom vždy ještě najíti cest a prostředků ku smíru a vyrovnání s urazeným národem českým, kdyby jen byla opravdově chtěla. Potřebovala l jen miti trochu hrdosti, síly a odvahy o proti německým terroristům, potřebovala je prostě odkázati ku onomu roz- hodnutí nejvyššího soluſdínjí ho dvoru ze Udne 27. prosince 1898, jenž uznalnepopíratelnou zákonnou platnost majestátu krále Ferdinanda V.
Čechy Morava král Ferdinand V
12 article
ze dne 8. dubna 1848, jímž ve všech úřadech v královstvíčeském jazvku českému dána stejná platnost a vláda jako jazyku něme- ckému, pročež nikdo nemá v Čechách na úřad státní býti dosazen, kdo bysrovně ne znal jazyka českého jako německého. Však, kdež by se byla vláda K ö brova osmělila ku kroku podobnému Místo aby dolehala na německé násilníky. by respektovali zemský i za- kladní zákon říšský, a v zájmu děl nosti vídeňského parlamentu dopustili, by se nám Čechům stalo zadost po zá- konu a právu: požadovala od nás abychom spolkli bezpráví křivdu. Do poslední chvíle, blahová, oddávala se naději, že se obměkčíme a uvolíme bez nejmenší nahrady, přinuceni hmotnou ho- spodářskou tísní, ku kapitulaci. A teprv kdýž zvěděla od výkonného našeho výboru, jako od táborů našeho lidu, že my Čechové dovedeme strádat a trpět, ale nevzdáme se chabě svého práva, nesmíříme se otrocky s křivdou a neuznáme nikdy zbaběle bez- práví a nezákonnost, nýbrž vždy budeme proti nim vzhůru do sil posledních: teprv pak — odsoudila tento jalový centralistický parlament ku zahynutí, — avšak — bohužel nikoli ku zahynutí věč- nému, nýbrž jen dočasnému: chceť jej co ne- vidět opět vzkřísiti novými volbami a volá k voličům: »Jaká to pošetilost, k vůli ta- dlekoldas
Čecho Čechy
13 article
kové malicherné otázce o upra- vení úřadní řeči v jednotlivý ch částech říše, která se nikterak nedotýká celého státu, obětovat a zanedbávat hospodářské životní zájmy říše a lidu le. Doufá-li tímto trikém svésti náš uvě- domělý lid, aby volil poslance ne dbalé zájmů národních, pak osudně se zmýlí. Tito uvědomělí voličové jen ji ve- zmou za slovo a odpovi jí: »Aj, to jsme chtěli konečně slyšet, že otázka úřad n řečí státních úřadů v zemích ko- runy české netýká se nikoho kromě obyvatelstva těchto zem a proto nepatří ta otázka nikd před forum cislajtánské rady ří šské, proto nemají nikdy Němci horno a dolhorakouští, štyrští, korutanští a tyrolští nejmenšího práva o této otázce hla sovati a rozhodovati ! se Druhá pak věc: ty zájmy národ o- hospodářské. Což teprv od tříl le obstrukce hospodářsky hyneme a chřad nemo ? — o tKaždé dítě v Čechách ví, že nás o století vyssává a hubí vídeňský centralism a militarism pře m rou svých daní přímých a nepří- mých, na nás svailovaných a že jediná záchrana a spása proti tomu je st ve státní, politické a finančn samostatnostinaší na roven uherské a nikoli v dělnosti cis- lajitánského parlamentulit
Aj Čechy
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. září. O roznnštění řtšské rady. »Arbeiter Zeitung« s uspokojením bere na vědomí, že tomuto nedůstojnému, hnusnému parlamentu je konec. Opona padá a tragedie tohoto chorého parlamentu mizí s očí. Alez paměti nevýmizí a všichni národové mohou. na ní změřiti, kam zavádí stát politické bezpráví, mohou z ni zvěděti, jak musejí padnout a odumřít instituce, zbudo- vané na bezprávi a nesvobodě. Je-li Rakousku nemožno zmoudřeti jinak než nejbolestnějšími zkušenostmi, můžel li tento stát ku předu jen padaje z katastrofy do kata- strofy, je-li třeba nezvratného a nepochybného důkazu, že parlament privilegova- ných patří už mezi nemožnosti; nuže dobrá, ať je ten důkaz proveden čím dřív, tím llp Rozpuštění říšské rady nepovažujeme za nic jiného, leč za ohlášení bankrotu pri- vilegovaného parlamentarismu,a nové volby za nic jiného, leč za provedení dů- kazu, že tento bankrot nedá se již zastříti. Co má padnout, tomu má se pomoci strčenímy znemravňujícn, politícký ži'v o otravujicí privileje mu sejí pad noutil »Glos Narodus svítí nám na Kolo polské a jeho předsedu p. Apolináře Javor- ského, jak budou nyní proti nám intrigovat.
Glos Narodus Apolinář Praha Rakousko Arbeiter Zeitung
15 article
Jedinou jejich moudrostí jsou rady vládě, aby užila naproti Čechům protiůstavného násilí. Totě jejich činnošt — parlsmentárná. Divná jen věe že ti pánové za času německé obstrukce vždy cky bývali brzdou, když chodilo o jakékoli dů raznější opatření proti revoltujícím v parlamentě Němcům. Ale tím se fiasko Kola polského ne spraví. Dostalo ránu moralnou a dostane i fy- sickou — ztrátou poslaneckých mandátů. lno vsjd Z katolického sjezdu chorvatského. O banketě účastníků mezi jinými promluvil také sarajevský areibiskup Šta dler, jenž jakmile povstal, pozdraven byl ohlušujícím polleskem. Pravil, že jako katolický biskup a chorvatský biskup sobě nejvroucněji přeje, aby Bosna a Hercegovina eo nejdříve byly připojeny k Chor- vatsku. Dále se vyjádřil, že bylo možno najít pro Bosnu obratnějšího arcibiskupa, nikoli však takového, který by svůj národ více mi- lahzau vronili o8 olintt visžio nnomisNj ia osle
Čecho Němec Bosna a Hercegovina Bosna
16 article
šlndeb mlžbuiq a 3pabo
17 article
loval, než on. »Jsem hotov každý osud se svým národem snášeti a proň i zemříti.« Za svou řeč byl odměněn nadšeným provoláváním »Ži vio !« Všecko shromáždění povstalo a zazpívalo mu »Ljubímo te naša diko!« (»Milujeme tě., naše pýcho !«)
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. září. Jubilej čtyřicetiletěho panování knížete Nikoly. sn III. Druhý a poslední, den věnován byl. pani chidě (parastosu) za duši a pokoj padlých v po slední černohorsko-turecké válce 1. 1875—8 vojínů černohorských a hercegovských. Tentokráte byl celý veliký chrám naplněn statečnými syny Černé Hory v prostých, odě- vech, doma z ovčí vlny zhotovených. Osmáhlé postavy starých bojovníků a soudruhů padlých junáků, jakož i mladí, dosud nepřivyknuvši válce Černohorci v němé úctě tísnili se pod mohutnými klenbami chrámovými. šavo Na stěnách rozvěšené desky, obsahující úplná jmena všech v této válce padlých bojov- níků, seřaděných dle batalionů, s udáním dne i místa, kdya kde zahynuli, osvětleny byly plamenem voskových svie. Kníže s kněžnou a princi Danilem i Mirkem spolu s princeznou Annou dostavili se v rouchu smutečním bez veškerých ozdob a zlata. Také družina knížecí a zástupcové Ruska, Italiea Řecka byli ozdobeni, jen řády černohorskými. Celá tato smutečná slavnost zachovávala čistě černohorský ráz, tak jakzi účel její a vý- znam kázal, neboť byla to slavnost cele jen věnovaná památce bohatýrů, padších za vlasta za ujařmené bratry, »za krst časni i slobodu zlatnu«, byla to slavnost, kdy kníže Nikola ve středu svého junáckého lidu odložil na chvíli moc svou vladařskou a jako prostý syn Černě Hory modlil se za pokoj těch nezapomenutel- ných svých bratří, kteří životem i krvi svou budovali svobodu srbského národa a základ ve- likosti malé Černé Hory«o nboř e- avo Tvář knížete Nikoly, jindy klidná a vzne šená,ljevila stopy velikého pohnuti a veliký slo- vanský vladař, pravý otec svého národa, kleče na půdě chrámové za velebného zpěvu chorálu chrámového vzpomínal v modlitbě svých padlých v čestném hojí soudruhů.o
Nikola Černohorec Kníže Danilo Mirek Anna Praha Rusko Řecko
19 article
Věru nepopsatelný dojem činila tato slav- nostsmutečná, při níž každý vo vzpomínkách tonul a kdy zdálo se, že v ohromných prosto- rách chrámových přítomny jsou i duše padlýeh junáků černohorských a hercegovských, v toli- kých vzpomínkách oživeně. oni Když pak mitropolita černohorský Mitrofan spolu s bývalým bosenským mitropolitem Sávou Kosanovičem, obklopeniigumeny a archimandrity. za duši padlých zapěli poslední modlitbu, tu celé to množství chrám naplňující padlo na ko- lena a tisíce voskovie plápolajících, mezi národ rozdahých, osvětlovalo klečící množství. Po parastosu kníže Nikola a kněžna Milena v novém dvorci přijímali ve slyšení hosty ku slavnosti se dostavivší a s balkonu paláce po- hlíželi na národ v massách před dvorcem se kupící s vědomím, že přes všechny násírahy ciziny a úklady nepřátel kníže a národ černo- horský stále tvoři jediný mohutný celek, jedno tělo jediným ovládané duchem — duchem lásky k vlasti a veliké národní idee slovanské. Dr. Vrat. Černý. vale snl Ruský list o »zabrání Transválue. »Honoe Bpeva« posmívá se prohlášení maršálka Roberisa, že Transvál jest od nynějška unglickou zemí zabranou, a praví: Položení obou bojujících stran dosudje takové, že otázka, kdo zůstane vitězem, pořád ještě nemůže nazvána býti rozřešenou. Prohlá- šení Robertsovo má jen ten smysl, že chcesi zabrati právo trestati Bury jako povstalce, když mu do rukou padnou. Ale Angličané zapomínají, že tak drzým pošlapáváním muzinárodního práva mohou Bury přivésti v zoufalství a že také Burové mohou přestat pohlížeti
Věra Kosanovič Nikola Milena Robertsův Angličan Bura Honoe Bpev
21 article
v9v drobnéní prodejti ranní číslo o zobě . . . za 8h odpole dni . . . ne z Va allalkšch na venkověn ranní číslo. dpsledas. . . . . . . s Inseraty platí su hovnvá spolab Piedplaceni aineetty piijiak sdsslao strace v Hasianské ulici č. —- Tan nachžahji se tes rrčsbhe, tiskárna a sapedics „Márodnach Lástů“. Rukopisy se nevrasas
Virginie Hasianský ulice Tana Márodnach Lástus
22 article
na anglickou armádujako na vojsko civilisovaného národaa užiti toho názoru naprotí čelným anglickým za- jatcům. Události posledních dní jakoby schvalně trestaly drzosť Robertsovu. Burové učinili pokus rozbořiti johanesburský vodovod, 10 kilometrá od tohoto města osvobodili a zbraněmi zásobili zajatce, v žaláři zavřené, To se stalo v týle Robertsově, na trati, chráněné vojskem angli- ckým, a blízko místa, kde leží velká anglická posádka, V celé jihozápadní části Transválu, jejž Roberta už před třemi měsíci za dobytý pro- hlásil, válka vede se tak, jakoby Angličané teprve vstupovali do Transválu. Kolonislná di- víse gen. Janá Hamiltona na cestě offensivy od Seerustu do Krügevsdorpu potkává silný odpor Tutéž oporuje neuchvatitelný Devett. Na trati k Petrusburgu Burové způsobili rozbití vlaku, v kterém jelo anglické vojsko: k bNa východě Oranžové republiky, kde podle nedávných zpráv anglických listů odpor Bura nadobro zlomen, věci nenadálo úplně se obrátily.
Robertsův Burová Robert Angličan Bura
23 article
Město Ladybrand za zády všech anglických posie bylo obsazeno burskými četami Fouriera, Grob- lera, Weimera a Mossobroka. Anglická posádka v Ladybrandě patrně docela zoufala nad svým zachráněním, neboť »spálila válečné zásoby«, aby se nedostaly do rukou Burům. Totě velmi originálný způsob nedati nepříteli do ruky přilis mnoho trofejí. Obyčejně válečné zásoby se hájt do posledního dechu. Tak nejednou dělála růská vojska, sle rozumným Angličanům podobné junáctví není známo. A také na jihozápadě Transválu vede se ještě litý boj, v středu převaha kloní se na stranu Burů a celý ostatní Transvál kromě úzkého pasu na jihu ješté je v rukou Burů. Za takových okolností »zabrání Transválu« mohlo by učiniti jen komický dojem, kdyby nebyl práhledný úmysl Angličanů něčím se za- střili, aby mohli býti ku chrabřým bojovníkům za vlasť a svobodu ještě krütějšími a bezohled- nějšími, než dosud byli. ex sk oli
Fourier Grob Weimer Angličan Ladybrand
24 article
Práva žen ve Francii. Před čtyřmi dny zahájen byl ve Francii sjezd žen.Schůze jeho učiněny přisíupnými obecenstvu. Dostavily se čelné zástupkyně žen- ského hnutí z Brusselu, Londýna, Berlína i Pa- říže, věrny ideálu nové společnosti, kde by hrály ženy úlohu, činnou. Ano, víděl zden hlasatelky práv ženských ze všech zemí cizích: chladné odměřené Němkyně, úsečné Angličanky, nervošní a přeca brillantní Američanky i veselé a koketní Francouzky. Krom toho bylo viděti mnoho ad- vokátů, učenců, filosofů,spisovatelů a žurna- listů. Ve svém úvodním proslovení paní Marie Pognonová, předsedkyně ligy práv ženskýcha zároveň kongresu, připomenula v pěkné řeči veškeré výsledky činností této ligy. Poukázala na nejvýznamnější sjezdy roku 1878 a dále roku 1889. Potom vzpomíná roku 1896, kdy feminism ve Francii definitivně nabyl půdy- I zákonodárství zlepšilo postavení ženy. Tak bylo odhlasováno ve sborech legislativních: 1.
Němkyně Francouzek Pognonová Francie Brusel Londýn Berlín
25 article
Připuštění žen jako svědků k aktům stavu ci- vilního. 2. Právo volební do tribunálů obchod- ních, 3. Připuštění do správý rady pro veřejnou pomoc. 4. Právo voliti a býti volenu do vyšší rady pro otázky práce. 5: Připuštění do školy krásného umění. Kromě toho dvé důležitější předlohy jsou odhlasovány sněmovnou posla- neckou a čekají vyřízení v senátu. Jsou to : 1. Zákon Goirandův, jenž oprávňuje ženu vdammnou- přijímati výdělek ze své práce bez svolení man- želova. 2. Zákon Vivianův, jenž uděluje prévo ženám plaidovati jako advokát před soudem. Ze statistiky, již dále předsedkyně uvedla, lze uvésti čislice zajímavé, které ukazují, že ku prácia praktickému povolání nejrůznějších oborů bylo by ve Francii 2,565.625 žen oproti 3,428.908 mužů. To jsou číslice, kterými nelze pohrdati a které prospěji feminismu více, než veškeré argumenty. Předsednictvo sjezdu bylo přijato i presidentem republiky, jenž pronesl k nému tento spíše vtipný nežli hluboký výrok : »Ženy mají tolik prostředků, aby nás učinily povol- nými a dovedou nás tak dobře přesvědčiti
Goirandův Francie
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a Ve Vídni, 8. září.
Vídeň
27 article
Drahá Karlol Jsem opět ve Vídni. Je to sice měsio kaž- dému Čechu, dokud ho nepoznal, strašné pro- tivné, ale tak dokonale smažit kuřata a vodi naivní národy za nos, neumějí nikde jako zde. O jak ráda bych se byla ještě několik neděl procházela v Paříži výstavou a pomáhal oživovat velké boulevardy, však z Vídně cito, eito! Ze prý mé přítomnosti zde nezbytně je zapotřebí, že věci dospívají ku krisi a že bez mé účasti a bez mé rady šťastně by to neskon- čilo. Nezbylo mi nic jiného, než naplniti a za- bedniti kufry, při čemž — ve spěchu děje se tak obyčejně — nechala jsem ležeti v hotelu za sto a dvacet franků blůzu, kterou jsem si den před tím u Frěres Ferry koupila a co mne nejvíce mrzi, roztomilou kytičku z umělých kvě- tin, báječně parfumovanou, kterou mne poctil, když jsem mu byla jako zástupkyně českého ženského světa představena, pan Loubet. Ted tu sedím a přijímám návštěvy. Včera byl u mne pan dr. Lueger. Starý mládenec, jak ti známo, ale pikantní. Karlo! Proč nikdo neřekne o staré paní, že je pikantní? Proč? Proto že i v tomto ohledu trpíme nespravedlivostí lidského soudu. Co chtěl ? Nabízel nám allianci. »Přijela jste, milostpaní, abyste snad v no- vém kabinetě, jenž se z nynějšího chaosu vy noří, převzala ministerstvo krajanské?« spustil
Čech Ferry Loubet doktor Lueger Karla Vídeň Paříž
28 article
»Ne, ale k vůli tomu, aby mi neušla roz košná podívaná, jak se bude německé souru- čenstvo rvát o mandáty.« »Mluvme upřímné, milostpaní. Co jsme zí skali obstrukci, my i vy ?« »Však jsem litovala, že také my ženy ne- seděly v parlamentě, byly bychom vám zahrály ještě důkladněji než naši manželé, kteří mě chačkami, puklicemi a plechovými hrnci ne- uměji se tak ohánět jako myl« »Neračte se, milostpaní, tak naparovat. Byli bychom navrhovali jedno hlasování dle jmen za druhým a sice s přesným udá- ním stáří a vy byste byly kapitulovaly ještě týž den. Ale žert stranou, milostivá paní. Jsme na sebe odkázáni: vy i my a vy týráte nása my týráme vás a při tom, co my se taháme. směje se třetí.« »Není-liž pravda, žid ?e »Ano, židl.« »Na tu vějičku mne, pane doktore, nechy- títe, nejsem tak zvaná »vídeňská žena«. Jste velice nevděční, pane starosto, že odkopáváte žida za velké služby, jež vám prokazuje. Měli byste jej do bavlny zavíjet, jej hýčkat a piškoty krmit, neboť co byste byli bez něho? Kdo vám dělá noviny? Žid. Kdo plní vaše divadla? Žid. Kdo vás baví na jevišti, kdo vám zpíváa kaprioly dělá? Žid. Kdo nad vodou udržuje vaše elegantní hostince a kavárny? Žid. Kdo jiný než žid jest dnes hlavní oporou společnosti vaší? Kdyby mu jednoho krásného dne napadlo jako Samsonovi, zatřást důkladně pilířem, na němž spočívá ta vaše vetchá stavba, bude po vás.
Žid Samsonov
29 article A vy za to naň plváte a do něho kopete
A vy za to naň plváte a do něho kopete jako lidé opatrní ovšem jen »obrazně«. Ublíil vám kdy, pane dre. Luegře, nějaký žid? Ošidil vás o něco, pane advokáte? Naopak, ke komu zpravidla se uchylují vaši přátelé, s nimiž spo- lečně na nás útočite, když mají zapotřebí peněa k boji proti nám? K lžidům. A až nyní vy- dáte manifest svůj a sháněti budete své věrné aby se na nás vrhli, kdo to zaplatí? Židě Vyhodili jste je z radnice, ale když jste si po stavili vlastní plynárny, abyste panu mechaniku Schneidrovi poskytli příležitost vydělati si jmění. na koho jste se obrátili o peníze.? V první řadě na křesťany. Ti ale vám nedali ani vindry. Ži ale vám peníze půjčil. A za to všechno je nenávidíte, je proná sledujete a vítajíli vás všeněmeckým »heil!« vy za to hep! hep! Jak byste teprve naprou nám se chovali, kdybychom měli nešťastný ná- pad a dali se zapřáhnouti s Němci společně do káry, na níž vezete své zboží! Ne, ne, pane Luegře. Víme velmi dobře že devět desetin židů je v táboře našich ne- přátel. Je to smutný zjev a my bychom měl příčinu z plné duše židy nenávidět. A my jsme již tak smělí, že pokud jde o Němce-žida, také to děláme i bez Vašeho povolení. Ale těchto dnů dostala se mi do rukou malá, nepatrná knížečka: »Ceskožidovský ka- lendáře. Cetla jsem úvod k zábavné část tohoto kalendáříčku a zaslzela jsem. Snad proto, že jsem žena. Z této knižečky jsem, pane dře- Luegře, vyčetla, že my máme také hrstku židů, která s námi poctivě smýšlí a s námi česky clt.
Schneidr Němec Luegra
30 article
Nepronáším tu žádnou frási, vím to a dokážu to — z této knížečky. A hleďte, pane Luegře, i u nás jsou lidé, kteří tyto židy házejí s židov- skými našemi nepřátely do jednoho pytle. Ži jako žid! řikaji a dopouštějí še tím největšího bezpráví a poškozují tím zbytečně zájmy svého národa. Nikdo z nás Čechů nebude hájiti nebo za- stávati se oné bidné, ničemné chasy, klerá dne ve finančním rozkvětu udržuje zdejší nepřátel- skou nám hlavní tvrz, jakkoli ji od tamtud již bez mála dvacet let vyhazují a jí své opovržení při každé příležitosti na jevo dávají. Nikdo z nás nemůže míti než odpor proti židům, kteří české nápisy jen na své krámy věsí, svým obchodům dávají tilule »u Vlastenky«, »u Čecha«, »Slo- vanský bazar« atd., kteří ale děti své do něme- ckých posýlají škol, v rodině jen německy mluví a jsou stálými hosty v německých divadlech. Proti těm boj do krajností. Ale proto nebude kdo u nás rozumný a spravedlivý k vůli Vám, pane dre. Luegře, klerý zavírati dáváte funkeionáře českých spolků ví deňských, vyvěsí-li si na dům český nápis, který jste přísahal, že utlačovati a týrati budete vi- deňské Čechy, kteří k národnosti své se hlásí, vylučovati ze společnosti národní onu hrstku židů, která skutečně je naše a naším českým žije životem. Již proto je v úctě míti musíme, že nejsou pouhými vyznavači svého českého pře- svědčeni, nýbrž že jsou skutečnými jeho pio- néry. A my jimi ani zhrdati nesmíme. Jsme národ malý a nemáme příčiny odmítati toho, kdo v nejpoctivějším úmyslu hlásí se k nám- slovy: »Jsem celý váš!« A nepodceňujeme také
Luegra Čecho
31 article
vlastnosti, které přinášejí s sebou věnem. Dvacet let již vydávají svůj kalendář a když uvážíme, co v době té sklidili nevděku, posměchu a ústrků a přece se nezarazili a neklesli, musíme míti k nim úctu. Jsou to lidé stateční a pro myšlenku svou zanícení. Jest jich ovšem mál , tuze málo, ale my přes to s Vámi, pane dre. Luegře, allianci neuzavřem, s Vámi, kteří ne- přátelstvím a vzteklou záští proti nám pranie od nejvýbarvenějších německých liberálů — židů i nežidů — v ničem se nelišíte.« — —
32 article
To jsem mu, Karlo, dala, co? Souhlasíš se mnou či ne? Viď, že moje stanovisko je správné?« Dr. Lueger po mé řeči z hluboka vydychi a pravil: »Milostpaní, o mně je známo, že mám dobrou vyřidilku, ale s vámi přece jen bych konkurovati nemohl.« A šel. Nu a což, ty Karlo, v Paříži už jsi byla? Nedá se upříti, že svět slušně pokračuje ku předu, že v Paříži je všechno, čím se pochlu- biti může. Jen my tam nejsme, Karlo. Aneb jako bychom tam nebyli. Můžeš si představiti, jak má vlastenecká prsa hrdostí se dmula, když jeden z vynikajících francouzských politiků národních hospodářů v plzeňském pavillonu po- ctil mne komplimentem, že netušil, jaké my Ma- daři umime dobré pivo vařit. Teď ale s bohem, má drahá. Tisíc po- Julky. zdravů a polibků od Tvé
Karla doktor Lueger Julek Paříž Ma