ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b224d9f0-7272-11dc-a5b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 161, place 109, org 10, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
9. září 1900. Číslo 249.
4 article
o všem, že volky nevolky činíme, čehosi žádají“. Hosté angličtí v Paříži. Ve- středu ráno v 10 hodin dostavila se delegace obchodních komor spojeného království britského v imposantním počtu 300 na výstavu a shromáždila se v paláci trokaderském. V čele byl lord Avebury a p. T. Barelay, president obch. komory anglické v Paříži. Přesně v 10 hod. dostavil se ministr obchodu p. Millerand. Ujal se hned slova a ve své řeči konstatoval, jaké vynikající postavení zaujímá na výstavě obchod anglický; kladl důraz na přátelské svazky obou velkých národů. Řeč byla přijata potleskem. Jemu odpověděl srdečně p. T. Barclny, jenž velebil národ francouzský a jeho poho- stinství. Po té počal kongres, na jehož programu jest 27 předmětů hospodářských. Ku poctě hostí angliekých pořádáno i hu- dební soirée v paláci obchodní komory pařížské. Angličané, jsou-li v nesnázích, ovšem ihned hlásají přátelství ku všem všudy, ale osvědčuj je zcela jinak, jsou-li opět mimo krisi. Poznán to učinila Francie už několikrát a učiní je tak příště.
Avebura T Barelay Millerand Angličan Paříž spojený království Francie obchodní komora
5 article
Zničený pluk francouzský. Velkou sensaci působí zaručený fakt, že pluk námořní pěchoty, který byl posádkou v Dakaru v sile 1800 mužů, a který byl držán v městě tomto i při nejprudší epidemii žluté zimnice, vrátil se do Francie ve stavu co nej- zbědovanějším a to v síle 360 mužů a 8 dů- stojníků. Pluk ztratil 4/s svého mužstva a zbytky, jež se vracejí do své rodné země, jsou pouhé stíny bývalých statných vojínů. Listy protiministerské prudce napadají za to ministra námořnictví a ministra osad. Němci všude v boji s domorodci. Věru že lze říci, ať usídlí se Němee kdekoli, hned jest konec míru a hned vzniká svár a různice. V Africe a na Samojských ostro- vech — k Evropě již dokonce ani nehledě — viděli jsme to stejně jako nanovo v Čině. Nej nověji nemohou se snésti ani v Syrii s obyvatel stvem tam před nimi usedlým. Z osady jejich Haify (v Palestině), před nedávnem tam založené oznamuje se, ze udeřilo asi 80 Syrů pravoslav- ného vyznání na stráže turecké, poněvadž tyto chránily pozemky, jichž se byli pře tím Němei tamní zmocnili. Stráže turecké byly zatlačeny, ale Němcům přikva- pivším podařilo se Syry zapuditi. Na obou stra nách bylo při tom několik osob těžce zraněno Na zakročení německého vyslance v Caříhradě, bylo zatčeno 20 — Syrů.
Němec Němee Syrus Dakar Francie Afrika Evropa Sýrie Haifa Palestina
6 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Mezinárodní sjezdy. Jedním z mezinárodnich sjezdů, konaných tyto dny v Paříži, jenž zanechal trvalých výsledků. byl kongres stenografů. Zástupci různých států shodli se na jmenování stálého výboru, který má organisovati budoucí kongresy a pokračovat ve vydávání výročních zpráv, jež publikuje Sle- nografický Institut francouzský. Dále bylo steno- grafům na podnět ministra velkovévodství lucem- burského Eyschena v hlavním městě tohoto ne- odvislého státu věnována bibliotéka, kdese shromážďují veškeré publikace všech řečí týka- jíci se stenografie a kde bylatéž založen zvláštní mezinárodní ústav. V bibliotéce jen z Německa je přes 2500 čísel, ovšem nikde se nevěnuje stenografii tolik péče jako v říši německé, kde je těsnopis součástí školního programu a kde o jeho šíření se starají dva ústřední spolky těsnopisců, z nichž jeden má 50.000 a druhý 30.000 členů. Rovněž v Anglii a Spojených státech je těsnopis velmi rozšířen a horlivě pěstován. Na sjezdu stenografů v Paříži byl přijat návrh, aby do obecných škol byl zaveden všeobecně fone- tický těsnopis, který by dovolil ustanoviti dobrou výslovnost i umožnil vyučování pravopisu. Dále bylo navrženo, aby těsnopisu a cvičení se na psacích strojích byla věnována na školách ob- chodních a odborných příslušná péče, jak toho zasluhují oba tyto obory tak důležité pro prak- tický život. Na konci sjezdu bylo uspořádáno závodění francouzských stenografů v progressivních rych- lostech od 120 do 180 slov. První cenu 100 franků dosáhl p. Viallet. Pan Grosselin, ředitel pařižské sněmovní kanceláře stenografické byl presidentem tohoto kongresu, jako jim byl již r. 1889 při tehdejším mezinárodním sjezdu stenografů.
Viallet Grosselin Paříž Německo Anglie spojený stát burský Eyschen
7 article
Zajímavý byl též mezinárodní sjezd f oto- grafieký, konaný za předsednictví p. JJans- sena. Na sjezdu bylo mnoho vykonáno. Většina propracovaných a přijatých návrhů měla ráz čistě technický, týkaly se fotografů z povolání, chemiků a továrníků. Byla ustanovena perma nentní komise, záležející ze zástupců francouz ských i cizozemských, jež se má zabývati růz nými olázkami technickýmí, zkoumáním všel- jakých problémů chemických a fysických, zasa- hujicích do oboru fotografle. Pro šírší obecenstvo zajímavost mělo jed- nání o 10. bodu rozsáhlého programu-:-O vlast nictví fotografiekých dél. Kongres vyslovil se velmi kategoricky. Byl přijat návrh, aby díla fotografická byla chráněna podobnými zákony jako ostátní díla grafická, kresby, litografie, ry- tiny a j. Dále byl přijat návrh, aby v různých zemích byly zřízeny archivy fotografické- Výnikajícím byl mezi všemi kongresyo mezi- národní sjezd psychologie. Předsedou sjezdu byl slavný učenec Th. Ribot, autor vě- hlesných děl o nemocech paměti, o nemocech vůle a psychologie pohnuti a pozornosti. Sjezd rozdělen byl na šest sekcí, kde se pojednávalo o různých odvětvích psychologie, jako o psycho- logii srovnávací, psychologii experimentální, patho- logieké, psychologii hypnotismu a v suggesce o psychologii sociální a soudní. Na sjezdu pronášeli nejrůznější učenci sve náhledy o nejrůznějších věcech, neboť program jednání byl velmi široký a pestrý. Na sjezdu mluvili, přednášeli, debatovali professoři filosofie, spisovatelé, lékaři, faráři, jesuité, dominikáni, pastoři, braminové, magové, kriminalogisté, spiri- tisté, occultisté, též několik dam učených . .
Th Ribot
8 article
Zejmena otázky týkající se spiritismu zavdaly podnět k prudkým debatám, proti spiritistům magům vystoupili s velmi přísnými, bezohled- nými argumenty fysiologisté francouzští a němečtl. Mezi nejdůležitějšími zprávami, přednese- nými na sjezdu, uvésti dlužno: dra. Hartenberga »Psychologii bázně«, dra. Schulze »Psychologi divokých národů«, Vaschida »Tvůrčí obrazo- tvornost dítěte«, dra. Pavicié »Styky těla a duše«, abbé Ch. Denisa »O víře«, Ch. Rol landa »Kritika esthetická«, Jeana Philippe »Pro- blém svědomí v psychologii experimentální« dra. Sěglasa »Psychické hallucinace« atd. Členové sjezdu vykonali několik společných návštěv v pařížských ústavech léčebných a ústa- vech pro choromyslné. Z krajinské hospodářské výstavy v Kutné Hoře. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Nikoli neprávem tvrdili jsme v předehozím referátu svém o výslavě, již hostí starobyléa proslavené bývalé sídlo králů českých, že každém ohledu je zdařilou. Poslední dny a ze- jmena neobvyklá návštěva, která na př. dne včerejšího proudila výstavními prostorami, dají nám zajisté za pravdu, nedokazují-li, že posi- tivem svého úsudku pravý úspěch kutnohor- ského podniku jsme ještě nedocenili.
Schulz Psychologi Ch Denisa Rol Jean Philipp Kutná hoře
9 article
Pravda: krajinskou je pouze kutnohorská exposice. Vztahujeť se na omezenou pouze ob- lasť, representujíc a na odiv stavíc to, co vy- tvořila pilná ruka zemědělce a průmyslníka nej více jen zmíněného okresu. Výstav rozsáhlej ších nám poměry a doba nepřejí a nedovolují Ale úspěch podobného podniku, na jaký — což výslovně budiž podotčeno — pravidelně na svůj vrub naše výrobní vrstvy uvázati se musí, jest výmluvným dost, aby podal svědectví nejen o fysieké, nýbrži duševní zdatnosti a síle našeho lidu, která nejlepší je též zárúkou zdaru celist vého národního díla našeho i v dobách bu doucích. Plné uznání proto budiž Kutnohorskuz krok, jejž ku podpoře a v zájmu výrobního svého obyvatelstva touto výstavou bylo učinilo. Nevzdáváme ho pouze my: téhož úsudku na- bude každý, kdož i jen povrchní, všeobecnou prohlídku výstavištěm byl podníkl. A včera tam bylo nad obyčej živo. Zásluhu o to získaly sobě hromadné ná- vštěvy, pořádané do Kutné Hory s čelných stran. Návštěvy korporací a občanstva, z blízk i z dáli, vlakem, povozy a pěšky.
Kutná Hora
10 article
Přehojná byla účasť zejmena na výpravě pražské. Jen z hlavního města našeho krá- lovství přibyl včera kontingent, čítající nejméně 500 osob. Vypravilyť se vlakem tím na výstavu: členstvo Zemské jednoty soukromých úřadníků, české obchodnictvo, pěvecká jednota »Tova- čovský«, Řemeslnicko-živnostenská beseda na Žižkově, národní spolky libeňské a značný počet osob soukromých. Zvláštní vlak přivezl též kor- porace a obyvatelstvo pardubické — toto ode- bralo se o 2. hod. odpol. hromadně do výstavy za zvuků hudby sokolské — zvlástní hro- madnou výpravu podniklo občanstvo z Novo- dvorska, Sokol »Fügner« z Kolína, z Libáně, Jičína, Žižkova, Smichova, Král. Městce, Při- brami, Uhlířských Janovic, Č. Kostelce, Golčova Jenikova, Jilemnice, Brandýsa n. L. Plaňan atd. Kromě toho hned v časných ho- dinách poledních hrnuly se davy místního i okolního obyvatelstva na slavnostně vyzdobené výstaviště, takže celkovou návštěvu dnešní právem páčiti lze aspoň na 30.000 osob. Účastníci neopomenuli sobě prohlédnouti starožitnosti a památky jak sedlecké, tak kutno- horské i okolní. Ze sjezdů a schůzí, dnešního dne pořá- daných, povšimnuti zasluhuje Manifestační sjezd řemeslnictva a živnostnictva z království českého konal se o půl 11. hod. dopol. v místnostech Heme sinicko-živnostenské besedy kutnohorské za přehojne účasti a za předsednictví p. Junv. Předmět rozhovoru tvořily otázky, jež v prvé řadě dotýkají se životních zájmů našeho řemeslnictva a živnostnictva a jichž úpravy stav tento nalehavě potřebuje.
Fügner Smichův Král Žižkov Kolín Libáň Jičín Městec Jilemnice Brandýs řemeslnickýživnostenský beseda národní spolek libeňský Sokol uhlířský Janovice Č . Kostelec Golčův Jenikov Novadvorsko
11 article
Prvý řečník, p. řed. Rössler, poutavými rysy nastínil účel akce maloživnostenské. Není jejím ci lem, pomáhati hmotně jednotlivci — jak se z počátku za to mělo. Hlavním úkolem jejím jest, přivésti ve škeré naše živnostnictvo co nejdříve a nejdokonaleji k přizpůsobení se modernímu způsobu výroby, pro- vozování obchodu atd. Proto obrací se akce živno stenská především k oboru vzdělávacímu, pečujíc jeho pěstění zvláštními kursy, výstavkami, technolo- gickými musei, vydržujíc poplavárny technické, jež jsou živnostnictvu k službám ve věcech výrobních. rozšiřujíc poučné spisy ve věcech výrobních, katalogy atd. Ovšem tato činnost zůstala by vlnou o skalu se rozbíjející, kdyby nebyla podporována společnou prací širokýchkruhů živnostníků samých. Nemená pěči věnuje akce maloživnostenská hospodářské, orga nisaci, zejmena sdružování za účelem společného užívání dokonalých strojních pomůcek, zřizování trž nic výrobních družstev, družstev nákupních a pro dejních, poskytování půjček a záloh státních na zu koupení strojů atd.
Rössler
12 article
Řečník podrobně vykládá význam a praktick výhody těchto institucí, káraje při této příležitost dvojí loket, jakým měří se v této věci živnostnictv českému a německému. Rečník dotýká se též pod mínek a modifikace o poskytování živnostenského úvěru pomocí družstev a péče o dorost živnostenský jež jeví se na př. pořádáním učednických výstav zvelebováním pokračovacího školství atd. Snahou na šeho řemeslnicíva budiž, zabezpečiti sobě trvalý hmotný stav tím, že přičiní se, by co nejméně ře meslných a hospodářských výrobků k nám se dová želo a abychom odpomohli vlastní výrobou nedo statku dotyčných potřeb a výrobků, jejž dosud hran cizina. Rečník doufá, že projektovaná zemská živn- stenská komise zmíněné organisace řemeslnictva a zájmů jeho ujme se co nejúčinněji. Tím prospěje se nejen stavu řemeslnému, nýbrž i našemu národu, jehož zájmy všem nám na srdci ležeti musí. (Hlučná pochvala.) Když byli pp. Rös sler a Juna zodpověděl některé dotazy a námitky, pronesené pp. Vojtě- chovským, ze Žebušic, Slezákem z Poděbrad a Šafrem z Č. Brodu, byla jednohlasně schválena tato
Jun Slezák Šafr Žebušice Poděbrady Č . Brod
13 article
resoluc ei 1, »Na sjezdu živnostenském na Kutné Hoře dne 8. září shromáždění, uvažujíce trvající poměry v živnostenské akci, zejmena onu pro české živnost niky nepříznivou okolnost, že kursy nákladem stát ním v technologickém museu vídeňském pořádané jenněmecky se konají a dosud jen na malý poče oborů omezeny jsou, žádáme c. k. ministerstvo ob- chodu, by lechnolugickému museu v Praze dalo početnosti a potřebám živnostnictva českého při- měřených prostředků k rozvinutí časovým poža- davkům odpovídající činnosti vzdělávací a i po skytlo přiměřených stipendií z prostředků státních ku návštěvě kursů pražských. 2. Vzhledem k tomu, že v technologickém museu vídeňském nemůže býti té znalosti místních poměro a že v jednání s jeho odborným personálem se na jazykové obtíže naráží, žádáme c. k. ministerstvo obchodu, by technologické museum v Praze pově řeno bylo jednáním o žádostech českých živnost níků v záležitostech poskytování strojů i půjček z dotace státní a v tom smyslu též zorganisováno bylo. 3. Jak c. k. ministerstvo tak i zemský výbo žádáme o co možné urychlení ve vyřizování žá dostí, akce živnostenské a jubilejního fondu zem ského se týkajících.
Kutná hoře Praha
14 article
4 V očekávání, že zemská komise živnostenská vzdor prozatímnosti své organisace prokáže v úprave akce živnostenské zájmům živnostnictva v Čechách služeb velice platných, žádáme zemský výbor krá lovství českého za brzké uvedení v činnost dotyčné komise s tím výslovným přáním, by jí co možná nejšírší kompetence vymožena a i co možná nej širší působnost umožnéna byla. V uznání každé snaby poslanectva českého a i toho všeho, co zájmům živnostnictva poplut ného jím dosaženo, jakož i zástuh komory pražské na zřízení technologického musen, dovolávámes dalši podpory těchto činitelů na prospěch co nej- vydatnějšího rozvinutí maloživnostenské akce ve všech jejích směrech«. Předseda řemeslnicko-živnostenské besedy kutno- horské pan Jura dovodil stručným, však důkladným výkladem nezbytnou potřebu starobního poji- šlování živnostnictva. Tento tak důležitý stav má poplatností svou plné zajisté právo, by v invaliditě své aspoň tak byl podporován, jako stav dělnický. Věc provésti by se dala tím, že by všecky stavy průmyslné dle možnosti a majetkových svých poměrů na pojištění své při- spívaly. V řemeslnictvu nebylo by zajislé nikoho, kdo by se této povinnosti zpěčoval. Stane-li se věc zá- konem, dala by se uhraditi čásť nákladu řemesl nictvem samým, druhá čásť státem, třetí pak z ka- sovních přebytků majetnějších společenstev. Tak za- jisté stav řemeslný došel by zaopatření a podpory pro stáří svých příslušníkův a zabránilo by se tím tvrzení, které tu a tam se prohodí: že co řemeslník starý žehrák. (Hlučný souhlas.) Řečník končí výklady své doporučením resoluce navržené poslancem Krejčíkem v zasedání sněmu král. českého z r. 1898.
Jura Krejčík Čechy řemeslnickýživnostenský beseda kutna
15 article
Také tato resoluce — s dodatkem red. St iviín z Prahy, by šněm král. českého byl vyzván, by co nejrychleji postaral se o zevrubnou statistiku živno- stenskou — byla jednohlasně přijata. Závěrečný bod programu tvořila řeč delegáta Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spole- čenstev p. red. v Kamelského onutnost organisace řemesinictva. Po přesvědčivých výkladech a poznámce p. red. Stivína schválili shro- máždění tuto resolnci »Shromáždění uznávají, žeby nynější poměry řemeslníků aživnostníků českých ještě hůře se vyvíjely, kdyby tito byli rozptýleni a vzájemně osamocení. Důležité a nezbytné potřeby, z nichž neúprosnou nutností doléhá zvláště potřeba spra- vedlivé změny živnostenského řádu, přiměřená úprnva úvěru pro maloživnostníky, pojištění ve stáří a vhodná úprava řemeslnických škol, usku- tečniti lze jedině pomocí úplné a všeobecné orga- nisace stavu živnostenského, k níž by všichni pří- slušníci tohoto stavu náleželi, tvolíce tak mocnou a vlivuplnou jednotu, jež dovedla by pak důleži- tému stavu živnostenskému a řemeslnickému pa- třičné váhy a významu dodati.
Stivín St iviín Praha
16 article
Za středisko takové pro království české prohla- šujeme »Zemskou jednotu řemeslných a živnosten- ských apolečenstev« v Praze a vybízíme všechna společenstva, jež členy jednoty dosud nejsou, aby důležité povinnosti této v brzku zadost učinila. — Zemskou jednotu společenstevní pak žádáme, aby k dosavadní své úspěšné činnosti, směřující k upev- nění a rozšíření organisace a k morálnímu povzne- sení stavu živnostenského, připojila nadale činnos na poli praktickém, jmenovitě snahu po ožíven našich společenstev, jež dosud jsou z veliké část mrtvými tělesy. Jest záhodno, aby řemeslnická společenstva pochopila pravý svůj úkol, aby se jim však také dostalo poučení a rady k plnění těchto povinností. Další úkol Zemské jednoty nutno spatřovati v brzkém provedení odborné organisace. kteráž v nynějších obtížných poměrech výdělko- vých jest nevyhnutelně potřebna. Povinností všech řemeslníkův a živnostníků jest činnost jednoty podporovati; neboť jen takovoutc usilovnou všeobecnou činností doděláme se šťast nější budoucnosti.« Srdečným doslovem skončen byl zdařilý tento sjezd, jehož došly četné pozdravné přípisy a te- legramy.
Praha
17 article Sokolské slavnosti v severní Moravě
Sokolské slavnosti v severní Moravě (Pův. zpráva » Nár. Listů «.) —ica. V Zábřehu, 8. září. Prušák, Heřman Brass, pod jehož knutou se celé moravské Němectvo svíjí, nesouhlasi s tím, aby se sokolská slavnost v Zábřehu od- byla v klidu a pokoji, a proto v posledním okamžiku ohlásil na dnešek — slavnost tří letého jubilea trvání spolku německých to- varyšů. Na hejtmanství neměli všák pro po- dobné brassovské vtipy dosti smyslu, a proto tříleté jubileum zakázali. Za to objevily se v Zábřehu psané letáky, které s prušáckou žvastavostí a surovostí vybízely zábřežské »Němce«, aby se dnešnímu vpádu (!) sokol- stva do Zábřehu vši mocí opřeli. Proto už od rána je Zábřeh hotovým četnickým tábo- řištěm! Avšak četníci chovají se zdrželivě. Jinak je to ovšem s Brassovci. Chtěli vyznačiti německý ráz města, kdýž to jinak nejde, tedy alespoň prapory. Všichni poddaní Brassovi do- stali velkoněmecké prapory a musili je vystrčit na střechy. Mnozi Češi, kteři se Brassa bojí vyvěsili prapory černožluté. Ale to vše jsou pouhé zjevy demonstrační; na každý prapon velkoněmecký případá prapor slovanský, a na každý prapor černožlutý připadá dvacet praporů bíločervených.
Prušák Heřman Brass Němec Čech Morava Zábřeh Brass
18 article
Sokolská výprava z království dojela do Zábřehu po 5. hodině ranní. Nádraží obstou peno bylo velkým zástupem českého Jidu ven- kovského. Na nádraží uvílali hosty jménem české besedy v Zábřehu p. dr. Jindra a ředitel gymnasia matičného p. dr. Fr. Kohlik. Nato nastoupen pochod do města. Po rozehodu, jehož bratři užili k rannímu úboru a snídaní (jelo se celou noc), rozestoupilo se po náměst zábřežském 1300 českých Sokolů. Aby se údaj tento nezdál jaksi »nahodilý«, nvádíme pouze, že Dolnorakouská župa dostayila se v počtu 56 mužů. Nadšení, jaké se zmocnil všeho lidu (rozsáhlé náměstí bylo nabito), když se objevili Sokolové vídeňšti, těžce možno vy- psat. Byl to okamžik z těch, ktoré člověku pro celý život utkvi. Skorem se zapomnělo, že jsou zde celé čety z Loun, Rokovníka, Slaného atd. atd. a všechno vroncím nadšením vítalo obzvláště milé bratry vídeňské.o e e
doktor Jindra Sokol Zábřeh Louny Rokovník Slaný
19 article
Když Sokolstvo stálo v pevných řadách. proslovil řeč na uvitanou dr. Prokeš ze Zábřehu, Líčil zu živého a nenadůle bouřlivého souhlusu domácího lidu útrapyČechů na Zábřežsku prosil slovy přesvědčivými, aby Čechové v krá- lovstvi nezapomínali předůležitý český sever na Moravě, Sotva skončil, lid bez vybídnutí spusti »Hej Slované«. Ze 6—8000 hrdel zněla hrdá ta píseň ve sluch Brassovčiků. Slova ujal se konečně starosta obce sokolsko p. JUDr, Jan Podlipný a ujišťoval Čechy zábřežské, že každý přítomný Sokol bude po- ctivým apoštolem tužeb a oprávněných přání statečných Čechů zábřežských. Když dr. Pod- lipný skončil sokolským »Na zdar!«, bylo ob- zvláště nápadno, kterak domácí lid venkovský spěchal, aby mluvčímu českého Sokolstva ruku tisknul. Na to nastoupen pochod k českému gymnasiu. Skvělá, nádherná, krásná tato budova povstala z dárků okolního, chudého českého lidu. Před gymnasiem na chvíli Sokolstvo stanulo. Zatím dámy zábřežské procházely řady Sokolstva rozdávaly květiny. Před gymnasiem oslovil ředitel p. dr. Fr. Kahlík krásnou řečí náčelníky Sokolstva prosil, aby se nezapomínalo v Čechách n »branku«, která spojuje jazykové území české s morávským. Dr. Podlipný odpověděl, že branku tuto hlidá dobrý, poctivý, zlatý lid, jemuž v Čechách se obdivují a také ho neopustí. Na to nastoupen pochod do Zvole a Lifovle. V Zábřehu učinilo Sokolstvo dojem velký, osvě- žujíci, povznášející. Nekonečná řada Sokol vzbudila v srdeích zdejších Čechů vědomí, že prece jen nejsou opuštěni.
doktor Prokeš Čecho Slovan Podlipná zábřežský Kahlík Sokol Zábřeh Zábřežsko Morava Francie Čechy
20 article Provolání ku všemu lIdu českámu celého kraje podblanickéno!
Provolání ku všemu lIdu českámu celého kraje podblanickéno! Jako v dobách našeho politického se pro- bouzení v letech šedlesátých opětně utkán jes národ náš v tuhý boj za svá práva, nedílnost a jednotu vlasti, jakož i za rovnoprávnost svého jazyka rodného.něn V takové době sraziti a semknouti se musí všechny naše národní šiky, abychom ukázali nepřátelům svým domácím i cizím, že nezdolně a společně stojíme pod červeno-bílým praporem na půdě státoprávního programu a že odhodláni jsme hájiti i uhájiti všemi zákonnými prostředky nepromlčená a nezadatelná práva národa a ne rozdílné naší vlasti. Kraj podblanický, jenž vždy dbal práv staroslavného království českého, jakož i svobod jazyka rodného a jenž vždy jako bdělý strážce neohroženě stál v prvních řadách obhajeů a za stanců těchto posvátných odkazů předků svých chce osvědčiti, že dovede v rozhodném oka- mžiku neoblomně, svorně, veškerou svou silou, obětavě a neustüpně bojovati za zachování ne- dilnosti našich odvěkých sídel a za zabezpečen rovnoprávnosti českého jazy ka.
21 article Na Blaník
Na Blaník svolává proto podepsané pořadatelstvo, v jehož čele stojí starostové okresů benešovského a vla- šimského: Karel Loula, říšský a zemský poslaneo z Dnespek, JUDr. Václav Pittermann, advokát ve Vlašimi a Václav Pánek, starosta města Be nešova, jakož i četně vynikající osobnosti manifestační tábor jidn na neděli 16. zář1 1900 na 2. hodinu
Loula JUDr Pittermann Pánek Dnespky Vlašim Be
23 article
Při tomto společném projevu na táboře tom promluví zástupcové všech českých stran státo právních o otázce státoprávní se zvláštním zřetelem k otázce jazykové i požadavkům jedno- tlivých stavů na táboru zúčastněných. svolavatelé Předseda Karel Loula, říšský a zemský poslanec a starosta okresu bene šovského. I. místopředseda: Dr. V. Pittermann, advokát a starosta okresu vlašimského. II. místopředseda: Václav Pánek, starosta města Benešova. Pořadatelstvot Za okres a město Benešov Karel Syllaba, náměstek okres. starosty z Bystřice Radim Korytovský, městský radní v Benešově. Kare Srba, Vilém Procházka, Arnošt Krause, členové obec zastupitelstva v Benešově. Vendelín Bílý, učitel ho- spod. školy v Benešově. Josef Modr, maliř, Petr Ditrich, mistr kominický, Josef Spilka, krejčí, Kare Mareš, krejčí, J. Em. Dejmek, sklenář, Václav Bo- hata, truhlář,Vinc. Šimek, kartáčník, Karel Kraus pekař, Josef Keil, krejčí, Frant. Kovář, s kovář, Frant.
Loula doktor V Pittermann Pánek Syllaba Korytovský Kare Srba Procházka Kraus Bílá Modr Ditrich Spilka Kare Mareš krejčí J em Dejmek sklenář Václav Bo Šimek Keil František Kovář Benešov Bystřice
24 article
Smitek, provazník, vesměs z Benešova. MUDr. Ferd Kutík, starosta města a obv. lékař v Bystřici. Jose Dřízhal, statkář v Čeňovicích. Antonín Marek, stat- kář v Žabovřeskách. Antonín Hendrych, statká v Mokré Lhotě. Frant. Harvan, kupec a člen okres zastupitelstva v Milovanicích. František Žížala, stat- kář a člen okres, zastupitelstva ve Skalici. Václav Klápa, statkář a člen okres. zastupitelstva v Kondra- tičích. Starostové obcí venkovských.: Karel Ková v Bedrči, Josef Matoušek v Bejkovicích, Jan Kohou v Bukovanech, Josef Král v Čelivě, Frant. Barták Dnespekách, František Sadílek v Dlouh. Polích Jan Simek v Okrouhlici, František Marusák v Opře- ticích, Frantíšek Turek v Jirovicích, Jan Bartůšek v Dobříčkově, Josef Chrpa v Čerčanech, Františel Přeučil v Mrači, Pavel Fulin v Mysliči, Josef Rezek v Nesvačilích, Václav Pohůnek v Petroupimě, Jan Hruška v Popovicích, Jan Heřman v Pořičí, Frant. Bohata v Soběhradech, Jan Škvor ve Václavicích Antenín Roškota ve Vranově. Vilém Procházka ml hodinář. Ladislav Novák, krejčí, František Janota. obuvník, Zdeněk Modr, malíř a Jan Vydra, zámeční (jednatelové) vesměs v Benešově.
MUDr Ferd Kutík Jose Dřízhal Antonín Marek Hendry František Harvan Žížala Klápa Karel Matoušek Koha Král Barták Sadílek Dlouh Jan Marusák Turek Bartůšek Josef chrpa Přeučil Pavel Fulin Rezek Václav pohůnek Hruška Heřman Bohata Škvor Procházka Novák Janota Modr Vydra Benešov Bystřice Žabovřesky Mokrá Lhota Milovanice Skalica Kondr Bedrč Bejkovice Bukovany Čeliv Dobříčkov Čerčany Mrač Myslič Nesvačile Petroupima Popovice Pořičet Soběhrady Václavice Vranov Antenín Roškot
25 article
Za okros a město Vlaším: Antonín Paik, okr teiemník ve Vlašimi; Jan Něme ček, starosta města, Josef Štětina, I. městský radn a člen okr. výboru, Jan Vondráček, městský tajem- ník, vesměs ve Vlašimi; Joscí Hrabánek, starost města Divišova a člen okr. zastupitelstva; Joseí Úr banides, městský tajemník v Divišově; František Biskup, starósta města Domašina; Josef Stupka, sla- rosta městyse Louňovic); Václav Hochiman, starosta v Načeradci; Antonín Kukla, městský tajemník v Na čeradci: Emanuel Hulička, starosta města Štěpánova Josef Musil, starosta městyse Č. Šternberka; Jan Pastorek, starosta městyse Zdislavice a clen okr. za- stupitelstva: starostové obcí venkovskýchu: Josel Vo- bráfil v Bejkovicích, Antonin Votýpka v Bolině, Jan Mikunda v Chlumu, Josef Sysel, spolučlen okr. za- stupitelstva v Chotýšanech, Karel Štěpánek v Nemíži,
Paik Jan Nout Štětina Vondráček Hrabánek Biskup Stupka Hochiman Kukla Hulička Štěpánův Musil Pastorek Votýpka Mikunda Josef sysel Štěpánek Vlašim Divišov Domašina Louňovice Načeradec Č . Šternberk Zdislavice Bejkovice Bolina Chlum Chotýšany Nemíž
26 article
František Škvor, náměstek okr. starosty v Dráňovi- cích, Josef Novotný v Sedmpanech, Josef Král v Ja- vorníku, Josef Kopecký v Kladrubech, Antonin RRtou bych v Kondraci, František Volšický v Křížově, Fran- tišek Říha ve Lbosíně, František Tomek v Libží, Jan Kubů v Libouní. Tomáš Houdek ve Znosimi, Josel Jeřábek, spolučlen okr. zastupitelstva v Hradišti, Jan Štěpánek ve Všechlapoch, Josef Vojta v Městečku Jan Kuklík v Ostrově, Josef Mirovský v Pavlovicích Jan Novák v Pravělicích. Václav Rybářík, spolučlen okr. zastup. v Psářích, František Houra v Radošovi- cích, Josef Bareš v Ratajích, Josef Loula v Rímovi- cích, Jan Horůla v Slověnicích, Josef Vrha v Sou- šicích, Josef Seidl v Souticích, Joscf Harsa v Stebu zevsi, Josei Smitka ve Střechově Jan Douběta v Ta koníně, Jan Šusta v Tichonicích, Josel Končel, spolu- člen okr. zastup. v Třebešicích, Jan Malý v Třemoš- nici, František Kott ve Velíši, František Slabý ve Volešné a Karel Sedláček ve Vracovicích.
Škvor Novotná Sedmpany Král Kopecká RRta Volšický Fran Říha Tomek Kuba Houdek Josel Jeřábek Štěpánek Všechlapoch Vojta Kuklík Mirovský Novák Pravělice Rybářík Houra Bareš Rataj Loula Horůla Vrh Seidl Joscf Harsa Josei Smitka Douběta Šust Josel Končel Malá Kott Velíš Slabá Volešný Sedláček Dráň Kladruby Kondrac Libže Libouň Znosim Ostrov Pavlovice Psáře Radoš Rím Slověnice Soutice Steb Střechov Tichonice Třebešice Třemoše Vracovice
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nejapný výmysl. Ve včerejším čísle známého vídeňského týdenníku »Die Zeit« tvrdí se, že členové českého klubu na říšské radě za- ručili se v obstrukční noci z 8. na 9. června t. r. ministr-presidentu dru. Körbrovi, že za uza- vření říšské rady bude obstrukce českým klubem zastavena. Pohříchu tato zpráva, jejíž bezpod- statnost je na bíle dni, dostala se do některých českých denníků pražských. Jedině proto, že žádná zvěst není tak protismyslná a směšná, by nenalezla víry, budiž výslovně konstatováno, že je čirým a nejapným výmyslem. — Volební boj. Již dříve, než byla říšská ráda rozpuštěna, přimlouvaly se německo- liberální listy velice horlivě za to, aby svolán byl hned po dtomto stálním aktu sjezd něme- ckých poslanců a důvěrníků do Vídně a ti aby usnesli se na společném volebním manifestě a na společné kandidlátní listině, v níž by dle ny- nějšího stavu věcí zastoupeno bylo německé souručenství. Že si přeje takového arrange- mentu stará bezzubá již garda německých libe- rálů, to chápeme, dají-li se ale na vějičku tu lapiti nacionálové a zejmena antisemité, o tom velice pozbybujeme. Není tajemstvím, v jaké lásce navzájem se mají jednotlivé součásti ně- meckého souručenstva a proto sotva se asi po- daří shromážditi všechny Němce pod jeden klobouk. Jest přirozeno, že nejkrutější řež svedena bude, pokud jde o Čechy, ve velkých volebních okresích, kde utkají se stoupenci stran národních se soeiálními demukraty a ne- národními jejich přívěsky a potom v Českých Budějovicích, kteréž ohroženy tím, že v po- slední době rozmnožil se tam valně počet státních úřadníků národnosti německé.
Němec Vídeň Čechy Český Budějovice
28 article
Zdali se pustí v zápas též němečtí velkostat- káři, o tom té doby není dosud nie známo. Krutější bude věc na Moravě. Tam zejmena v okresích městských tuhý veden bude boj mězi lstranou německo-židovskou a stranami českými. Rovněž i v pátém volebním sboru dojde k prudkým srážkám. Nejohroženějšív této zemi je mandát českého poslance Skály. Nejinak bude ve Slezsku. V Haliči utkají se se starými stranami konservativními i mladé strany lidová a demokratická. Strana dosaváde v tomto království dominující utrpí asi značné ztráty ve volebních okresíchvenkovských. V zemích alpských budou míti nad míru prekérní stano- visko stoupenci strany katolicko-lidové, na něž s jedné strany dorážeti budou antisemité, se druhé němečti nacionálové. Slovincům bude opět těžko zapásiti proti dvěma frontám. — Změna v politické scenerii. Opona spadla, krátká pausa, ve kteréž p. t. politickému obecenstvu poskytnuta bude příležitost občerstvit se ve foyeru, po chvilce pak opona opět se zvedne a p. t. publiku zcela nový objeví se prospekt. Opravdu? Co se změnilo neb ee ještě se změní a jak liší se situace nynější jež nastane, od tě, nad níž právé zavřela se hrobka, do níž politické dějiny ukládaji mrtvolky drobnějších událostí? Ústava zůstane, minister- stvo zůstane, zůstanou národové, zůstanou strany, ba i jich programy, směry a proudy Co, probůh, tedy se změnilo? Nic. Byl učiněr pokus otřesením kaleidoskopu, smísí-li se skličk v něm ve slušnější politický obrázek než dosud.
Morava Slezsko Halič strana katolickýlidový
29 article
V rozhodujících kruzích zdá se že ovládá do mněnka, jakoby zápasy, jež vedou se v tét říši o práva jazyková, nebyly dosti seriosní. anebo jakoby se jim nedostávalo hlubších příčin a vážnějšího pozadí. Jakoby nebyly události, jež se přihodily, přirozenými následky velikých hnutí, nýbrž pomijejícími zjevy z nepokojných dob na něž zúčastnění rádi by zapomněli, kdyby se jim k tomu dala příležitost. Takový dojem činí na na nás chování se Vídně. Rozpuštěním sněmovny a svoláním nové mají strany na to, co se stalo, zapomenout. A přece to supposice naprosto mylná a proto také naprosto pochybená cesta, kterou domnívá se vláda Körbrova vyléčiti cho- robu, kterou tato říše je zachvácena. Tolik znalosti snad při vládě též mají, že nová sně- movna poslanců poskytovati bude celkem týž obraz jako stará. Boj, kterýž se zde vede, je boj národní a pokud národnosti se týče, jsou mandáty v rukou tak pevných, že jen ve zcela výminečných případech možno očekávati změnu. A přemůže-li Schönererovec nacionala, neb kon- servativec některého poslance ze strany lidové, ve věcech národních celkem to nebude míti valného významu. Že by některá strana ze svého programu chtěla ustoupiti, rovněž nedá se předpokládati. Němci vedou boj o zabezpe- čení národního panství, tedy za cíl naprosto absolutný, který slevy nestrpí. A my s naší strany nemáme z čeho bychom slevili, aniž bychom tím v nebezpečí neuvedli národní svou existenci. Zůstane-li materie, o niž se vede zápas, tatáž, zůstanou-li i na obou stranách kombattanti titéž, potom ovšem těžko lze doufati v jiný vývoj věci, než jaký byl dosud.
Němec Vídeň
30 article
Ve skutečně konstitučních státech neznamená předčasné rozpuštění parlamentu nie jiného, než dutaz lilavy státu, souhlashli voličové v případě konfliktu s vládou aneb s parlamentem. Kloníli se hlava státu k názoru parlamentu, propusti prostě ministerstvo, kloní-li se ku vládě, roz- pusti parlament s vyzváním klidu, aby zvoli zástupce nové. Zvoliti zástupce staré, znamená to pád ministerstva. U nás mají se ale věci jinak. Nejde tu o spor ministerstva se sborem zákono- dárným, nýbrž o spor národů v parlamentě za- stoupených, a sice o spor tak zásadný a hlu- boký, že obě strany nehrozily se užíti pro- středků, jejichž použitím stává se ústavní živo vůbec nemožným, poněvadž prostředky těmi brání se parlamentní majoritě prosáditi svou vůli. Co se tedy stane potom, poměry-li se ne- změní a bude-li se to, co dělo se dosud, opakovat? Potom proveden bude důkaz, že v tomto státě konstitucionálně skutečně vládnouti se nedá. Potom nezbude nic jiného, než uchýliti se ku jiné státní formě a sice ku — absolutismu. To by byl logický postup udá- lostí ve státě národním, s ústavními poměry ustá- lenými, v němž skutečně je konstituce bilaje- rální smlouvou národa s korunou. Však u nás není to konec a jediné východiště z koníliktů. U nás je pramen sporurázu státoprávního. Ústava prosincová je ústavou jen menšinou přijatou.