3
masthead
9. září 1900. Číslo 249.
4
article
o všem, že volky nevolky činíme, čehosi
žádají“.
Hosté angličtí v Paříži.
Ve- středu ráno v 10 hodin dostavila se
delegace obchodních komor spojeného království
britského v imposantním počtu 300 na výstavu
a shromáždila se v paláci trokaderském. V čele
byl lord Avebury a p. T. Barelay, president
obch. komory anglické v Paříži. Přesně v 10 hod.
dostavil se ministr obchodu p. Millerand. Ujal
se hned slova a ve své řeči konstatoval, jaké
vynikající postavení zaujímá na výstavě obchod
anglický; kladl důraz na přátelské svazky obou
velkých národů. Řeč byla přijata potleskem.
Jemu odpověděl srdečně p. T. Barclny,
jenž velebil národ francouzský a jeho poho-
stinství. Po té počal kongres, na jehož programu
jest 27 předmětů hospodářských.
Ku poctě hostí angliekých pořádáno i hu-
dební soirée v paláci obchodní komory pařížské.
Angličané, jsou-li v nesnázích, ovšem ihned
hlásají přátelství ku všem všudy, ale osvědčuj
je zcela jinak, jsou-li opět mimo krisi. Poznán
to učinila Francie už několikrát a učiní je tak
příště.
Avebura
T Barelay
Millerand
Angličan
Paříž
spojený království
Francie
obchodní komora
5
article
Zničený pluk francouzský.
Velkou sensaci působí zaručený fakt, že
pluk námořní pěchoty, který byl posádkou
v Dakaru v sile 1800 mužů, a který byl držán
v městě tomto i při nejprudší epidemii žluté
zimnice, vrátil se do Francie ve stavu co nej-
zbědovanějším a to v síle 360 mužů a 8 dů-
stojníků. Pluk ztratil 4/s svého mužstva
a zbytky, jež se vracejí do své rodné země,
jsou pouhé stíny bývalých statných vojínů.
Listy protiministerské prudce napadají za
to ministra námořnictví a ministra osad.
Němci všude v boji s domorodci.
Věru že lze říci, ať usídlí se Němee
kdekoli, hned jest konec míru a hned vzniká
svár a různice. V Africe a na Samojských ostro-
vech — k Evropě již dokonce ani nehledě —
viděli jsme to stejně jako nanovo v Čině. Nej
nověji nemohou se snésti ani v Syrii s obyvatel
stvem tam před nimi usedlým. Z osady jejich
Haify (v Palestině), před nedávnem tam založené
oznamuje se, ze udeřilo asi 80 Syrů pravoslav-
ného vyznání na stráže turecké, poněvadž tyto
chránily pozemky, jichž se byli pře
tím Němei tamní zmocnili. Stráže
turecké byly zatlačeny, ale Němcům přikva-
pivším podařilo se Syry zapuditi. Na obou stra
nách bylo při tom několik osob těžce zraněno
Na zakročení německého vyslance v Caříhradě,
bylo zatčeno 20 — Syrů.
Němec
Němee
Syrus
Dakar
Francie
Afrika
Evropa
Sýrie
Haifa
Palestina
6
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Mezinárodní sjezdy.
Jedním z mezinárodnich sjezdů, konaných
tyto dny v Paříži, jenž zanechal trvalých výsledků.
byl kongres stenografů. Zástupci různých států
shodli se na jmenování stálého výboru, který
má organisovati budoucí kongresy a pokračovat
ve vydávání výročních zpráv, jež publikuje Sle-
nografický Institut francouzský. Dále bylo steno-
grafům na podnět ministra velkovévodství lucem-
burského Eyschena v hlavním městě tohoto ne-
odvislého státu věnována bibliotéka, kdese
shromážďují veškeré publikace všech řečí týka-
jíci se stenografie a kde bylatéž založen zvláštní
mezinárodní ústav. V bibliotéce jen z Německa
je přes 2500 čísel, ovšem nikde se nevěnuje
stenografii tolik péče jako v říši německé, kde
je těsnopis součástí školního programu a kde
o jeho šíření se starají dva ústřední spolky
těsnopisců, z nichž jeden má 50.000 a druhý
30.000 členů.
Rovněž v Anglii a Spojených státech je
těsnopis velmi rozšířen a horlivě pěstován. Na
sjezdu stenografů v Paříži byl přijat návrh, aby
do obecných škol byl zaveden všeobecně fone-
tický těsnopis, který by dovolil ustanoviti dobrou
výslovnost i umožnil vyučování pravopisu. Dále
bylo navrženo, aby těsnopisu a cvičení se na
psacích strojích byla věnována na školách ob-
chodních a odborných příslušná péče, jak toho
zasluhují oba tyto obory tak důležité pro prak-
tický život.
Na konci sjezdu bylo uspořádáno závodění
francouzských stenografů v progressivních rych-
lostech od 120 do 180 slov. První cenu 100
franků dosáhl p. Viallet. Pan Grosselin, ředitel
pařižské sněmovní kanceláře stenografické byl
presidentem tohoto kongresu, jako jim byl již
r. 1889 při tehdejším mezinárodním sjezdu
stenografů.
Viallet
Grosselin
Paříž
Německo
Anglie
spojený stát
burský Eyschen
7
article
Zajímavý byl též mezinárodní sjezd f oto-
grafieký, konaný za předsednictví p. JJans-
sena. Na sjezdu bylo mnoho vykonáno. Většina
propracovaných a přijatých návrhů měla ráz
čistě technický, týkaly se fotografů z povolání,
chemiků a továrníků. Byla ustanovena perma
nentní komise, záležející ze zástupců francouz
ských i cizozemských, jež se má zabývati růz
nými olázkami technickýmí, zkoumáním všel-
jakých problémů chemických a fysických, zasa-
hujicích do oboru fotografle.
Pro šírší obecenstvo zajímavost mělo jed-
nání o 10. bodu rozsáhlého programu-:-O vlast
nictví fotografiekých dél. Kongres vyslovil se
velmi kategoricky. Byl přijat návrh, aby díla
fotografická byla chráněna podobnými zákony
jako ostátní díla grafická, kresby, litografie, ry-
tiny a j. Dále byl přijat návrh, aby v různých
zemích byly zřízeny archivy fotografické-
Výnikajícím byl mezi všemi kongresyo mezi-
národní sjezd psychologie. Předsedou
sjezdu byl slavný učenec Th. Ribot, autor vě-
hlesných děl o nemocech paměti, o nemocech
vůle a psychologie pohnuti a pozornosti. Sjezd
rozdělen byl na šest sekcí, kde se pojednávalo
o různých odvětvích psychologie, jako o psycho-
logii srovnávací, psychologii experimentální, patho-
logieké, psychologii hypnotismu a v suggesce
o psychologii sociální a soudní.
Na sjezdu pronášeli nejrůznější učenci sve
náhledy o nejrůznějších věcech, neboť program
jednání byl velmi široký a pestrý. Na sjezdu
mluvili, přednášeli, debatovali professoři filosofie,
spisovatelé, lékaři, faráři, jesuité, dominikáni,
pastoři, braminové, magové, kriminalogisté, spiri-
tisté, occultisté, též několik dam učených . .
Th
Ribot
8
article
Zejmena otázky týkající se spiritismu zavdaly
podnět k prudkým debatám, proti spiritistům
magům vystoupili s velmi přísnými, bezohled-
nými argumenty fysiologisté francouzští a němečtl.
Mezi nejdůležitějšími zprávami, přednese-
nými na sjezdu, uvésti dlužno: dra. Hartenberga
»Psychologii bázně«, dra. Schulze »Psychologi
divokých národů«, Vaschida »Tvůrčí obrazo-
tvornost dítěte«, dra. Pavicié »Styky těla a
duše«, abbé Ch. Denisa »O víře«, Ch. Rol
landa »Kritika esthetická«, Jeana Philippe »Pro-
blém svědomí v psychologii experimentální«
dra. Sěglasa »Psychické hallucinace« atd.
Členové sjezdu vykonali několik společných
návštěv v pařížských ústavech léčebných a ústa-
vech pro choromyslné.
Z krajinské hospodářské výstavy
v Kutné Hoře.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Nikoli neprávem tvrdili jsme v předehozím
referátu svém o výslavě, již hostí starobyléa
proslavené bývalé sídlo králů českých, že
každém ohledu je zdařilou. Poslední dny a ze-
jmena neobvyklá návštěva, která na př. dne
včerejšího proudila výstavními prostorami, dají
nám zajisté za pravdu, nedokazují-li, že posi-
tivem svého úsudku pravý úspěch kutnohor-
ského podniku jsme ještě nedocenili.
Schulz
Psychologi
Ch
Denisa
Rol
Jean Philipp
Kutná hoře
9
article
Pravda: krajinskou je pouze kutnohorská
exposice. Vztahujeť se na omezenou pouze ob-
lasť, representujíc a na odiv stavíc to, co vy-
tvořila pilná ruka zemědělce a průmyslníka nej
více jen zmíněného okresu. Výstav rozsáhlej
ších nám poměry a doba nepřejí a nedovolují
Ale úspěch podobného podniku, na jaký —
což výslovně budiž podotčeno — pravidelně na
svůj vrub naše výrobní vrstvy uvázati se musí,
jest výmluvným dost, aby podal svědectví nejen
o fysieké, nýbrži duševní zdatnosti a síle našeho
lidu, která nejlepší je též zárúkou zdaru celist
vého národního díla našeho i v dobách bu
doucích.
Plné uznání proto budiž Kutnohorskuz
krok, jejž ku podpoře a v zájmu výrobního
svého obyvatelstva touto výstavou bylo učinilo.
Nevzdáváme ho pouze my: téhož úsudku na-
bude každý, kdož i jen povrchní, všeobecnou
prohlídku výstavištěm byl podníkl.
A včera tam bylo nad obyčej živo.
Zásluhu o to získaly sobě hromadné ná-
vštěvy, pořádané do Kutné Hory s čelných
stran. Návštěvy korporací a občanstva, z blízk
i z dáli, vlakem, povozy a pěšky.
Kutná Hora
10
article
Přehojná byla účasť zejmena na výpravě
pražské. Jen z hlavního města našeho krá-
lovství přibyl včera kontingent, čítající nejméně
500 osob. Vypravilyť se vlakem tím na výstavu:
členstvo Zemské jednoty soukromých úřadníků,
české obchodnictvo, pěvecká jednota »Tova-
čovský«, Řemeslnicko-živnostenská beseda na
Žižkově, národní spolky libeňské a značný počet
osob soukromých. Zvláštní vlak přivezl též kor-
porace a obyvatelstvo pardubické — toto ode-
bralo se o 2. hod. odpol. hromadně do výstavy
za zvuků hudby sokolské — zvlástní hro-
madnou výpravu podniklo občanstvo z Novo-
dvorska, Sokol »Fügner« z Kolína, z Libáně,
Jičína, Žižkova, Smichova, Král. Městce, Při-
brami, Uhlířských Janovic, Č. Kostelce,
Golčova Jenikova, Jilemnice, Brandýsa n. L.
Plaňan atd. Kromě toho hned v časných ho-
dinách poledních hrnuly se davy místního
i okolního obyvatelstva na slavnostně vyzdobené
výstaviště, takže celkovou návštěvu dnešní
právem páčiti lze aspoň na 30.000 osob.
Účastníci neopomenuli sobě prohlédnouti
starožitnosti a památky jak sedlecké, tak kutno-
horské i okolní.
Ze sjezdů a schůzí, dnešního dne pořá-
daných, povšimnuti zasluhuje
Manifestační sjezd řemeslnictva a
živnostnictva z království českého
konal se o půl 11. hod. dopol. v místnostech Heme
sinicko-živnostenské besedy kutnohorské za přehojne
účasti a za předsednictví p. Junv.
Předmět rozhovoru tvořily otázky, jež v prvé
řadě dotýkají se životních zájmů našeho řemeslnictva
a živnostnictva a jichž úpravy stav tento nalehavě
potřebuje.
Fügner
Smichův
Král
Žižkov
Kolín
Libáň
Jičín
Městec
Jilemnice
Brandýs
řemeslnickýživnostenský beseda
národní spolek libeňský
Sokol
uhlířský Janovice
Č . Kostelec
Golčův Jenikov
Novadvorsko
11
article
Prvý řečník, p. řed. Rössler, poutavými rysy
nastínil účel akce maloživnostenské. Není jejím ci
lem, pomáhati hmotně jednotlivci — jak se z počátku
za to mělo. Hlavním úkolem jejím jest, přivésti ve
škeré naše živnostnictvo co nejdříve a nejdokonaleji
k přizpůsobení se modernímu způsobu výroby, pro-
vozování obchodu atd. Proto obrací se akce živno
stenská především k oboru vzdělávacímu, pečujíc
jeho pěstění zvláštními kursy, výstavkami, technolo-
gickými musei, vydržujíc poplavárny technické, jež
jsou živnostnictvu k službám ve věcech výrobních.
rozšiřujíc poučné spisy ve věcech výrobních, katalogy
atd. Ovšem tato činnost zůstala by vlnou o skalu
se rozbíjející, kdyby nebyla podporována společnou
prací širokýchkruhů živnostníků samých. Nemená
pěči věnuje akce maloživnostenská hospodářské, orga
nisaci, zejmena sdružování za účelem společného
užívání dokonalých strojních pomůcek, zřizování trž
nic výrobních družstev, družstev nákupních a pro
dejních, poskytování půjček a záloh státních na zu
koupení strojů atd.
Rössler
12
article
Řečník podrobně vykládá význam a praktick
výhody těchto institucí, káraje při této příležitost
dvojí loket, jakým měří se v této věci živnostnictv
českému a německému. Rečník dotýká se též pod
mínek a modifikace o poskytování živnostenského
úvěru pomocí družstev a péče o dorost živnostenský
jež jeví se na př. pořádáním učednických výstav
zvelebováním pokračovacího školství atd. Snahou na
šeho řemeslnicíva budiž, zabezpečiti sobě trvalý
hmotný stav tím, že přičiní se, by co nejméně ře
meslných a hospodářských výrobků k nám se dová
želo a abychom odpomohli vlastní výrobou nedo
statku dotyčných potřeb a výrobků, jejž dosud hran
cizina. Rečník doufá, že projektovaná zemská živn-
stenská komise zmíněné organisace řemeslnictva a
zájmů jeho ujme se co nejúčinněji. Tím prospěje se
nejen stavu řemeslnému, nýbrž i našemu národu,
jehož zájmy všem nám na srdci ležeti musí. (Hlučná
pochvala.)
Když byli pp. Rös sler a Juna zodpověděl
některé dotazy a námitky, pronesené pp. Vojtě-
chovským, ze Žebušic, Slezákem z Poděbrad
a Šafrem z Č. Brodu, byla jednohlasně schválena
tato
Jun
Slezák
Šafr
Žebušice
Poděbrady
Č . Brod
13
article
resoluc ei
1, »Na sjezdu živnostenském na Kutné Hoře dne
8. září shromáždění, uvažujíce trvající poměry
v živnostenské akci, zejmena onu pro české živnost
niky nepříznivou okolnost, že kursy nákladem stát
ním v technologickém museu vídeňském pořádané
jenněmecky se konají a dosud jen na malý poče
oborů omezeny jsou, žádáme c. k. ministerstvo ob-
chodu, by lechnolugickému museu v Praze dalo
početnosti a potřebám živnostnictva českého při-
měřených prostředků k rozvinutí časovým poža-
davkům odpovídající činnosti vzdělávací a i po
skytlo přiměřených stipendií z prostředků státních
ku návštěvě kursů pražských.
2. Vzhledem k tomu, že v technologickém museu
vídeňském nemůže býti té znalosti místních poměro
a že v jednání s jeho odborným personálem se na
jazykové obtíže naráží, žádáme c. k. ministerstvo
obchodu, by technologické museum v Praze pově
řeno bylo jednáním o žádostech českých živnost
níků v záležitostech poskytování strojů i půjček
z dotace státní a v tom smyslu též zorganisováno
bylo.
3. Jak c. k. ministerstvo tak i zemský výbo
žádáme o co možné urychlení ve vyřizování žá
dostí, akce živnostenské a jubilejního fondu zem
ského se týkajících.
Kutná hoře
Praha
14
article
4 V očekávání, že zemská komise živnostenská
vzdor prozatímnosti své organisace prokáže v úprave
akce živnostenské zájmům živnostnictva v Čechách
služeb velice platných, žádáme zemský výbor krá
lovství českého za brzké uvedení v činnost dotyčné
komise s tím výslovným přáním, by jí co možná
nejšírší kompetence vymožena a i co možná nej
širší působnost umožnéna byla.
V uznání každé snaby poslanectva českého
a i toho všeho, co zájmům živnostnictva poplut
ného jím dosaženo, jakož i zástuh komory pražské
na zřízení technologického musen, dovolávámes
dalši podpory těchto činitelů na prospěch co nej-
vydatnějšího rozvinutí maloživnostenské akce ve
všech jejích směrech«.
Předseda řemeslnicko-živnostenské besedy kutno-
horské pan Jura dovodil stručným, však důkladným
výkladem nezbytnou potřebu starobního poji-
šlování živnostnictva.
Tento tak důležitý stav má poplatností svou
plné zajisté právo, by v invaliditě své aspoň tak byl
podporován, jako stav dělnický. Věc provésti by se
dala tím, že by všecky stavy průmyslné dle možnosti
a majetkových svých poměrů na pojištění své při-
spívaly. V řemeslnictvu nebylo by zajislé nikoho, kdo
by se této povinnosti zpěčoval. Stane-li se věc zá-
konem, dala by se uhraditi čásť nákladu řemesl
nictvem samým, druhá čásť státem, třetí pak z ka-
sovních přebytků majetnějších společenstev. Tak za-
jisté stav řemeslný došel by zaopatření a podpory
pro stáří svých příslušníkův a zabránilo by se tím
tvrzení, které tu a tam se prohodí: že co řemeslník
starý žehrák. (Hlučný souhlas.)
Řečník končí výklady své doporučením resoluce
navržené poslancem Krejčíkem v zasedání sněmu
král. českého z r. 1898.
Jura
Krejčík
Čechy
řemeslnickýživnostenský beseda kutna
15
article
Také tato resoluce — s dodatkem red. St iviín
z Prahy, by šněm král. českého byl vyzván, by co
nejrychleji postaral se o zevrubnou statistiku živno-
stenskou — byla jednohlasně přijata.
Závěrečný bod programu tvořila řeč delegáta
Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spole-
čenstev p. red. v Kamelského onutnost
organisace řemesinictva. Po přesvědčivých
výkladech a poznámce p. red. Stivína schválili shro-
máždění tuto
resolnci
»Shromáždění uznávají, žeby nynější poměry
řemeslníků aživnostníků českých ještě hůře se
vyvíjely, kdyby tito byli rozptýleni a vzájemně
osamocení. Důležité a nezbytné potřeby, z nichž
neúprosnou nutností doléhá zvláště potřeba spra-
vedlivé změny živnostenského řádu, přiměřená
úprnva úvěru pro maloživnostníky, pojištění ve
stáří a vhodná úprava řemeslnických škol, usku-
tečniti lze jedině pomocí úplné a všeobecné orga-
nisace stavu živnostenského, k níž by všichni pří-
slušníci tohoto stavu náleželi, tvolíce tak mocnou
a vlivuplnou jednotu, jež dovedla by pak důleži-
tému stavu živnostenskému a řemeslnickému pa-
třičné váhy a významu dodati.
Stivín
St iviín
Praha
16
article
Za středisko takové pro království české prohla-
šujeme »Zemskou jednotu řemeslných a živnosten-
ských apolečenstev« v Praze a vybízíme všechna
společenstva, jež členy jednoty dosud nejsou, aby
důležité povinnosti této v brzku zadost učinila. —
Zemskou jednotu společenstevní pak žádáme, aby
k dosavadní své úspěšné činnosti, směřující k upev-
nění a rozšíření organisace a k morálnímu povzne-
sení stavu živnostenského, připojila nadale činnos
na poli praktickém, jmenovitě snahu po ožíven
našich společenstev, jež dosud jsou z veliké část
mrtvými tělesy. Jest záhodno, aby řemeslnická
společenstva pochopila pravý svůj úkol, aby se
jim však také dostalo poučení a rady k plnění
těchto povinností. Další úkol Zemské jednoty nutno
spatřovati v brzkém provedení odborné organisace.
kteráž v nynějších obtížných poměrech výdělko-
vých jest nevyhnutelně potřebna.
Povinností všech řemeslníkův a živnostníků jest
činnost jednoty podporovati; neboť jen takovoutc
usilovnou všeobecnou činností doděláme se šťast
nější budoucnosti.«
Srdečným doslovem skončen byl zdařilý tento
sjezd, jehož došly četné pozdravné přípisy a te-
legramy.
Praha
17
article
Sokolské slavnosti v severní Moravě
Sokolské slavnosti v severní Moravě
(Pův. zpráva » Nár. Listů «.)
—ica. V Zábřehu, 8. září.
Prušák, Heřman Brass, pod jehož knutou
se celé moravské Němectvo svíjí, nesouhlasi
s tím, aby se sokolská slavnost v Zábřehu od-
byla v klidu a pokoji, a proto v posledním
okamžiku ohlásil na dnešek — slavnost tří
letého jubilea trvání spolku německých to-
varyšů. Na hejtmanství neměli všák pro po-
dobné brassovské vtipy dosti smyslu, a proto
tříleté jubileum zakázali. Za to objevily se
v Zábřehu psané letáky, které s prušáckou
žvastavostí a surovostí vybízely zábřežské
»Němce«, aby se dnešnímu vpádu (!) sokol-
stva do Zábřehu vši mocí opřeli. Proto už
od rána je Zábřeh hotovým četnickým tábo-
řištěm! Avšak četníci chovají se zdrželivě.
Jinak je to ovšem s Brassovci. Chtěli vyznačiti
německý ráz města, kdýž to jinak nejde, tedy
alespoň prapory. Všichni poddaní Brassovi do-
stali velkoněmecké prapory a musili je vystrčit
na střechy. Mnozi Češi, kteři se Brassa bojí
vyvěsili prapory černožluté. Ale to vše jsou
pouhé zjevy demonstrační; na každý prapon
velkoněmecký případá prapor slovanský, a na
každý prapor černožlutý připadá dvacet praporů
bíločervených.
Prušák
Heřman Brass
Němec
Čech
Morava
Zábřeh
Brass
18
article
Sokolská výprava z království dojela do
Zábřehu po 5. hodině ranní. Nádraží obstou
peno bylo velkým zástupem českého Jidu ven-
kovského. Na nádraží uvílali hosty jménem
české besedy v Zábřehu p. dr. Jindra a ředitel
gymnasia matičného p. dr. Fr. Kohlik. Nato
nastoupen pochod do města. Po rozehodu,
jehož bratři užili k rannímu úboru a snídaní
(jelo se celou noc), rozestoupilo se po náměst
zábřežském 1300 českých Sokolů. Aby se údaj
tento nezdál jaksi »nahodilý«, nvádíme pouze,
že Dolnorakouská župa dostayila se
v počtu 56 mužů. Nadšení, jaké se zmocnil
všeho lidu (rozsáhlé náměstí bylo nabito), když
se objevili Sokolové vídeňšti, těžce možno vy-
psat. Byl to okamžik z těch, ktoré člověku
pro celý život utkvi. Skorem se zapomnělo, že
jsou zde celé čety z Loun, Rokovníka, Slaného
atd. atd. a všechno vroncím nadšením vítalo
obzvláště milé bratry vídeňské.o e e
doktor
Jindra
Sokol
Zábřeh
Louny
Rokovník
Slaný
19
article
Když Sokolstvo stálo v pevných řadách.
proslovil řeč na uvitanou dr. Prokeš ze Zábřehu,
Líčil zu živého a nenadůle bouřlivého souhlusu
domácího lidu útrapyČechů na Zábřežsku
prosil slovy přesvědčivými, aby Čechové v krá-
lovstvi nezapomínali předůležitý český sever na
Moravě, Sotva skončil, lid bez vybídnutí spusti
»Hej Slované«. Ze 6—8000 hrdel zněla hrdá
ta píseň ve sluch Brassovčiků.
Slova ujal se konečně starosta obce sokolsko
p. JUDr, Jan Podlipný a ujišťoval Čechy
zábřežské, že každý přítomný Sokol bude po-
ctivým apoštolem tužeb a oprávněných přání
statečných Čechů zábřežských. Když dr. Pod-
lipný skončil sokolským »Na zdar!«, bylo ob-
zvláště nápadno, kterak domácí lid venkovský
spěchal, aby mluvčímu českého Sokolstva ruku
tisknul.
Na to nastoupen pochod k českému gymnasiu.
Skvělá, nádherná, krásná tato budova povstala
z dárků okolního, chudého českého lidu. Před
gymnasiem na chvíli Sokolstvo stanulo. Zatím
dámy zábřežské procházely řady Sokolstva
rozdávaly květiny.
Před gymnasiem oslovil ředitel p. dr. Fr.
Kahlík krásnou řečí náčelníky Sokolstva
prosil, aby se nezapomínalo v Čechách n
»branku«, která spojuje jazykové území
české s morávským. Dr. Podlipný odpověděl, že
branku tuto hlidá dobrý, poctivý, zlatý lid, jemuž
v Čechách se obdivují a také ho neopustí.
Na to nastoupen pochod do Zvole a Lifovle.
V Zábřehu učinilo Sokolstvo dojem velký, osvě-
žujíci, povznášející. Nekonečná řada Sokol
vzbudila v srdeích zdejších Čechů vědomí, že
prece jen nejsou opuštěni.
doktor
Prokeš
Čecho
Slovan
Podlipná
zábřežský
Kahlík
Sokol
Zábřeh
Zábřežsko
Morava
Francie
Čechy
20
article
Provolání
ku všemu lIdu českámu celého kraje
podblanickéno!
Provolání
ku všemu lIdu českámu celého kraje
podblanickéno!
Jako v dobách našeho politického se pro-
bouzení v letech šedlesátých opětně utkán jes
národ náš v tuhý boj za svá práva, nedílnost
a jednotu vlasti, jakož i za rovnoprávnost svého
jazyka rodného.něn
V takové době sraziti a semknouti se musí
všechny naše národní šiky, abychom ukázali
nepřátelům svým domácím i cizím, že nezdolně
a společně stojíme pod červeno-bílým praporem
na půdě státoprávního programu a že odhodláni
jsme hájiti i uhájiti všemi zákonnými prostředky
nepromlčená a nezadatelná práva národa a ne
rozdílné naší vlasti.
Kraj podblanický, jenž vždy dbal práv
staroslavného království českého, jakož i svobod
jazyka rodného a jenž vždy jako bdělý strážce
neohroženě stál v prvních řadách obhajeů a za
stanců těchto posvátných odkazů předků svých
chce osvědčiti, že dovede v rozhodném oka-
mžiku neoblomně, svorně, veškerou svou silou,
obětavě a neustüpně bojovati za zachování ne-
dilnosti našich odvěkých sídel a za zabezpečen
rovnoprávnosti českého jazy ka.
21
article
Na Blaník
Na Blaník
svolává proto podepsané pořadatelstvo, v jehož
čele stojí starostové okresů benešovského a vla-
šimského: Karel Loula, říšský a zemský poslaneo
z Dnespek, JUDr. Václav Pittermann, advokát
ve Vlašimi a Václav Pánek, starosta města Be
nešova, jakož i četně vynikající osobnosti
manifestační tábor jidn
na neděli 16. zář1 1900 na 2. hodinu
Loula
JUDr
Pittermann
Pánek
Dnespky
Vlašim
Be
23
article
Při tomto společném projevu na táboře tom
promluví zástupcové všech českých stran státo
právních o otázce státoprávní se zvláštním
zřetelem k otázce jazykové i požadavkům jedno-
tlivých stavů na táboru zúčastněných.
svolavatelé
Předseda
Karel Loula,
říšský a zemský poslanec a starosta okresu bene
šovského.
I. místopředseda:
Dr. V. Pittermann,
advokát a starosta okresu vlašimského.
II. místopředseda:
Václav Pánek,
starosta města Benešova.
Pořadatelstvot
Za okres a město Benešov
Karel Syllaba, náměstek okres. starosty z Bystřice
Radim Korytovský, městský radní v Benešově. Kare
Srba, Vilém Procházka, Arnošt Krause, členové obec
zastupitelstva v Benešově. Vendelín Bílý, učitel ho-
spod. školy v Benešově. Josef Modr, maliř, Petr
Ditrich, mistr kominický, Josef Spilka, krejčí, Kare
Mareš, krejčí, J. Em. Dejmek, sklenář, Václav Bo-
hata, truhlář,Vinc. Šimek, kartáčník, Karel Kraus
pekař, Josef Keil, krejčí, Frant. Kovář, s kovář, Frant.
Loula
doktor
V Pittermann
Pánek
Syllaba
Korytovský
Kare Srba
Procházka
Kraus
Bílá
Modr
Ditrich
Spilka
Kare Mareš
krejčí
J em
Dejmek
sklenář
Václav Bo
Šimek
Keil
František
Kovář
Benešov
Bystřice
24
article
Smitek, provazník, vesměs z Benešova. MUDr. Ferd
Kutík, starosta města a obv. lékař v Bystřici. Jose
Dřízhal, statkář v Čeňovicích. Antonín Marek, stat-
kář v Žabovřeskách. Antonín Hendrych, statká
v Mokré Lhotě. Frant. Harvan, kupec a člen okres
zastupitelstva v Milovanicích. František Žížala, stat-
kář a člen okres, zastupitelstva ve Skalici. Václav
Klápa, statkář a člen okres. zastupitelstva v Kondra-
tičích. Starostové obcí venkovských.: Karel Ková
v Bedrči, Josef Matoušek v Bejkovicích, Jan Kohou
v Bukovanech, Josef Král v Čelivě, Frant. Barták
Dnespekách, František Sadílek v Dlouh. Polích
Jan Simek v Okrouhlici, František Marusák v Opře-
ticích, Frantíšek Turek v Jirovicích, Jan Bartůšek
v Dobříčkově, Josef Chrpa v Čerčanech, Františel
Přeučil v Mrači, Pavel Fulin v Mysliči, Josef Rezek
v Nesvačilích, Václav Pohůnek v Petroupimě, Jan
Hruška v Popovicích, Jan Heřman v Pořičí, Frant.
Bohata v Soběhradech, Jan Škvor ve Václavicích
Antenín Roškota ve Vranově. Vilém Procházka ml
hodinář. Ladislav Novák, krejčí, František Janota.
obuvník, Zdeněk Modr, malíř a Jan Vydra, zámeční
(jednatelové) vesměs v Benešově.
MUDr
Ferd Kutík
Jose Dřízhal
Antonín Marek
Hendry
František
Harvan
Žížala
Klápa
Karel
Matoušek
Koha
Král
Barták
Sadílek
Dlouh
Jan
Marusák
Turek
Bartůšek
Josef chrpa
Přeučil
Pavel Fulin
Rezek
Václav pohůnek
Hruška
Heřman
Bohata
Škvor
Procházka
Novák
Janota
Modr
Vydra
Benešov
Bystřice
Žabovřesky
Mokrá Lhota
Milovanice
Skalica
Kondr
Bedrč
Bejkovice
Bukovany
Čeliv
Dobříčkov
Čerčany
Mrač
Myslič
Nesvačile
Petroupima
Popovice
Pořičet
Soběhrady
Václavice
Vranov
Antenín Roškot
25
article
Za okros a město Vlaším:
Antonín Paik, okr teiemník ve Vlašimi; Jan Něme
ček, starosta města, Josef Štětina, I. městský radn
a člen okr. výboru, Jan Vondráček, městský tajem-
ník, vesměs ve Vlašimi; Joscí Hrabánek, starost
města Divišova a člen okr. zastupitelstva; Joseí Úr
banides, městský tajemník v Divišově; František
Biskup, starósta města Domašina; Josef Stupka, sla-
rosta městyse Louňovic); Václav Hochiman, starosta
v Načeradci; Antonín Kukla, městský tajemník v Na
čeradci: Emanuel Hulička, starosta města Štěpánova
Josef Musil, starosta městyse Č. Šternberka; Jan
Pastorek, starosta městyse Zdislavice a clen okr. za-
stupitelstva: starostové obcí venkovskýchu: Josel Vo-
bráfil v Bejkovicích, Antonin Votýpka v Bolině, Jan
Mikunda v Chlumu, Josef Sysel, spolučlen okr. za-
stupitelstva v Chotýšanech, Karel Štěpánek v Nemíži,
Paik
Jan Nout
Štětina
Vondráček
Hrabánek
Biskup
Stupka
Hochiman
Kukla
Hulička
Štěpánův
Musil
Pastorek
Votýpka
Mikunda
Josef sysel
Štěpánek
Vlašim
Divišov
Domašina
Louňovice
Načeradec
Č . Šternberk
Zdislavice
Bejkovice
Bolina
Chlum
Chotýšany
Nemíž
26
article
František Škvor, náměstek okr. starosty v Dráňovi-
cích, Josef Novotný v Sedmpanech, Josef Král v Ja-
vorníku, Josef Kopecký v Kladrubech, Antonin RRtou
bych v Kondraci, František Volšický v Křížově, Fran-
tišek Říha ve Lbosíně, František Tomek v Libží, Jan
Kubů v Libouní. Tomáš Houdek ve Znosimi, Josel
Jeřábek, spolučlen okr. zastupitelstva v Hradišti, Jan
Štěpánek ve Všechlapoch, Josef Vojta v Městečku
Jan Kuklík v Ostrově, Josef Mirovský v Pavlovicích
Jan Novák v Pravělicích. Václav Rybářík, spolučlen
okr. zastup. v Psářích, František Houra v Radošovi-
cích, Josef Bareš v Ratajích, Josef Loula v Rímovi-
cích, Jan Horůla v Slověnicích, Josef Vrha v Sou-
šicích, Josef Seidl v Souticích, Joscf Harsa v Stebu
zevsi, Josei Smitka ve Střechově Jan Douběta v Ta
koníně, Jan Šusta v Tichonicích, Josel Končel, spolu-
člen okr. zastup. v Třebešicích, Jan Malý v Třemoš-
nici, František Kott ve Velíši, František Slabý ve
Volešné a Karel Sedláček ve Vracovicích.
Škvor
Novotná
Sedmpany
Král
Kopecká
RRta
Volšický
Fran
Říha
Tomek
Kuba
Houdek
Josel Jeřábek
Štěpánek
Všechlapoch
Vojta
Kuklík
Mirovský
Novák
Pravělice
Rybářík
Houra
Bareš
Rataj
Loula
Horůla
Vrh
Seidl
Joscf Harsa
Josei Smitka
Douběta
Šust
Josel Končel
Malá
Kott
Velíš
Slabá
Volešný
Sedláček
Dráň
Kladruby
Kondrac
Libže
Libouň
Znosim
Ostrov
Pavlovice
Psáře
Radoš
Rím
Slověnice
Soutice
Steb
Střechov
Tichonice
Třebešice
Třemoše
Vracovice
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nejapný výmysl. Ve včerejším čísle
známého vídeňského týdenníku »Die Zeit« tvrdí
se, že členové českého klubu na říšské radě za-
ručili se v obstrukční noci z 8. na 9. června
t. r. ministr-presidentu dru. Körbrovi, že za uza-
vření říšské rady bude obstrukce českým klubem
zastavena. Pohříchu tato zpráva, jejíž bezpod-
statnost je na bíle dni, dostala se do některých
českých denníků pražských. Jedině proto, že
žádná zvěst není tak protismyslná a směšná, by
nenalezla víry, budiž výslovně konstatováno, že
je čirým a nejapným výmyslem.
— Volební boj. Již dříve, než byla
říšská ráda rozpuštěna, přimlouvaly se německo-
liberální listy velice horlivě za to, aby svolán
byl hned po dtomto stálním aktu sjezd něme-
ckých poslanců a důvěrníků do Vídně a ti aby
usnesli se na společném volebním manifestě a
na společné kandidlátní listině, v níž by dle ny-
nějšího stavu věcí zastoupeno bylo německé
souručenství. Že si přeje takového arrange-
mentu stará bezzubá již garda německých libe-
rálů, to chápeme, dají-li se ale na vějičku tu
lapiti nacionálové a zejmena antisemité, o tom
velice pozbybujeme. Není tajemstvím, v jaké
lásce navzájem se mají jednotlivé součásti ně-
meckého souručenstva a proto sotva se asi po-
daří shromážditi všechny Němce pod jeden
klobouk. Jest přirozeno, že nejkrutější řež
svedena bude, pokud jde o Čechy, ve velkých
volebních okresích, kde utkají se stoupenci
stran národních se soeiálními demukraty a ne-
národními jejich přívěsky a potom v Českých
Budějovicích, kteréž ohroženy tím, že v po-
slední době rozmnožil se tam valně počet
státních úřadníků národnosti německé.
Němec
Vídeň
Čechy
Český Budějovice
28
article
Zdali se pustí v zápas též němečtí velkostat-
káři, o tom té doby není dosud nie známo.
Krutější bude věc na Moravě. Tam zejmena
v okresích městských tuhý veden bude boj
mězi lstranou německo-židovskou a stranami
českými. Rovněž i v pátém volebním sboru
dojde k prudkým srážkám. Nejohroženějšív
této zemi je mandát českého poslance Skály.
Nejinak bude ve Slezsku. V Haliči utkají se se
starými stranami konservativními i mladé strany
lidová a demokratická. Strana dosaváde v tomto
království dominující utrpí asi značné ztráty ve
volebních okresíchvenkovských. V zemích
alpských budou míti nad míru prekérní stano-
visko stoupenci strany katolicko-lidové, na něž
s jedné strany dorážeti budou antisemité,
se druhé němečti nacionálové. Slovincům bude
opět těžko zapásiti proti dvěma frontám.
— Změna v politické scenerii. Opona
spadla, krátká pausa, ve kteréž p. t. politickému
obecenstvu poskytnuta bude příležitost občerstvit
se ve foyeru, po chvilce pak opona opět se
zvedne a p. t. publiku zcela nový objeví se
prospekt. Opravdu? Co se změnilo neb ee
ještě se změní a jak liší se situace nynější
jež nastane, od tě, nad níž právé zavřela se
hrobka, do níž politické dějiny ukládaji mrtvolky
drobnějších událostí? Ústava zůstane, minister-
stvo zůstane, zůstanou národové, zůstanou
strany, ba i jich programy, směry a proudy
Co, probůh, tedy se změnilo? Nic. Byl učiněr
pokus otřesením kaleidoskopu, smísí-li se skličk
v něm ve slušnější politický obrázek než dosud.
Morava
Slezsko
Halič
strana katolickýlidový
29
article
V rozhodujících kruzích zdá se že ovládá do
mněnka, jakoby zápasy, jež vedou se v tét
říši o práva jazyková, nebyly dosti seriosní.
anebo jakoby se jim nedostávalo hlubších příčin
a vážnějšího pozadí. Jakoby nebyly události,
jež se přihodily, přirozenými následky velikých
hnutí, nýbrž pomijejícími zjevy z nepokojných dob
na něž zúčastnění rádi by zapomněli, kdyby se jim
k tomu dala příležitost. Takový dojem činí na
na nás chování se Vídně. Rozpuštěním sněmovny
a svoláním nové mají strany na to, co se stalo,
zapomenout. A přece to supposice naprosto
mylná a proto také naprosto pochybená cesta,
kterou domnívá se vláda Körbrova vyléčiti cho-
robu, kterou tato říše je zachvácena. Tolik
znalosti snad při vládě též mají, že nová sně-
movna poslanců poskytovati bude celkem týž
obraz jako stará. Boj, kterýž se zde vede, je
boj národní a pokud národnosti se týče, jsou
mandáty v rukou tak pevných, že jen ve zcela
výminečných případech možno očekávati změnu.
A přemůže-li Schönererovec nacionala, neb kon-
servativec některého poslance ze strany lidové,
ve věcech národních celkem to nebude míti
valného významu. Že by některá strana ze
svého programu chtěla ustoupiti, rovněž nedá
se předpokládati. Němci vedou boj o zabezpe-
čení národního panství, tedy za cíl naprosto
absolutný, který slevy nestrpí. A my s naší
strany nemáme z čeho bychom slevili, aniž
bychom tím v nebezpečí neuvedli národní svou
existenci. Zůstane-li materie, o niž se vede
zápas, tatáž, zůstanou-li i na obou stranách
kombattanti titéž, potom ovšem těžko lze
doufati v jiný vývoj věci, než jaký byl dosud.
Němec
Vídeň
30
article
Ve skutečně konstitučních státech neznamená
předčasné rozpuštění parlamentu nie jiného, než
dutaz lilavy státu, souhlashli voličové v případě
konfliktu s vládou aneb s parlamentem. Kloníli
se hlava státu k názoru parlamentu, propusti
prostě ministerstvo, kloní-li se ku vládě, roz-
pusti parlament s vyzváním klidu, aby zvoli
zástupce nové. Zvoliti zástupce staré, znamená to
pád ministerstva. U nás mají se ale věci jinak.
Nejde tu o spor ministerstva se sborem zákono-
dárným, nýbrž o spor národů v parlamentě za-
stoupených, a sice o spor tak zásadný a hlu-
boký, že obě strany nehrozily se užíti pro-
středků, jejichž použitím stává se ústavní živo
vůbec nemožným, poněvadž prostředky těmi
brání se parlamentní majoritě prosáditi svou
vůli. Co se tedy stane potom, poměry-li se ne-
změní a bude-li se to, co dělo se dosud,
opakovat? Potom proveden bude důkaz, že
v tomto státě konstitucionálně skutečně vládnouti
se nedá. Potom nezbude nic jiného, než
uchýliti se ku jiné státní formě a sice ku —
absolutismu. To by byl logický postup udá-
lostí ve státě národním, s ústavními poměry ustá-
lenými, v němž skutečně je konstituce bilaje-
rální smlouvou národa s korunou. Však u nás
není to konec a jediné východiště z koníliktů.
U nás je pramen sporurázu státoprávního. Ústava
prosincová je ústavou jen menšinou přijatou.