1
masthead
18. prosince 1901
2
masthead
Přiloha „Národnich Listn
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. prosince. (Kolom an
Szell a »výstraha« Körbrova.) Jedna
z četných domněnek, co přimělo dra. Körbra
ke známé »výstraze« ze dne 9. t. m., byla ta,
že dr. Körber jednal buď pod přímým neb ne-
přímým vlivem svého uherského kollegy Kolo-
mana Szella. »Polit. Corr, « popirá tyto domněnky
z toho důvodu, že Szell, dbaje co nejpřísněji
samosprávy Uher, nedovolil by si vměšovati se
v čistě vnitění olázky rakouské. Výjimkou mohly
by býti věci společné oběma státům a za ta-
kové příležitosti měl Szell už nejednou příleži-
tost »vysloviti své mínění« o vývoji věcí rakou-
ských. Rakouské události posledních dob nejsou
však rázu společného a proto nebylo příčiny
v ně se vměšovati. »Odpovědně kruhy uherské
— praví se dále ve zmíněně korrespondenci —
měly již často přiležitost, seznati dobře ústavní
smýšlení nynějšího rakouského předsedy mini-
sterstva a proto nepochybují, že jeho výstraba
vznikla jen z onoho smýšlení a z úmyslu, při-
voditi uzdravení rakouského parlamentu normál-
nými prostředky a na normální cestě. Leži
přiliš i v zájmu uherských zodpovědných kruhů,
aby se rakouská parlamentní krise rozřešila zmí-
něným způsobem a proto ony kruhy chovaj
přání, aby vyzvání dra. Körbra neminulose
účinku a ukázalo voličům i zvolený m,
v jak křiklavém poměru nacházejí se spory,
jitřící veřejné mínění, k oněm vážným problé-
mům, které by musily vzniknouti, kdyby tal
nadějně započaté Körbrovo dilo, majicí za účel
obnovu pravidelných poměrů v Rakousku, fak-
ticky uvázlo.«
Tento pythicky stylisovaný projev z uher
ských vládních kruhů opakuje vlastně to,co
»Pester Llyod« napsal hned dne 10. t. m., totiž
že Uhry zodpovědnost za možný převrat v R
kousku hodlaji svaliti na národy rakouské, aby
s tím klidnějším svědomím mohly pak doma
provésti důsledky takového převratu.
doktor
Körber
Szell
Körbrův
Uher
Praha
Uhry
Rakousko
Pester Llyod
6
article
V Praze, 17. prosince. (O ruskou
universitu ve Lvově.) S naší po-
známkou ze dne 24, m. m., že maloruská uni-
versita ve Lvově není po chutí všech haličských
Rusů, z nichž by mnozí dali přednost uni-
versitě s vyučovacím jazykem velkoruským,
jest nespokojen také pražský »Slov. Přehl.«
Vini nás, že jsme nepřízniví osvětnému ruchu
»rusínskému«, poněvadž haličským Rusům
»předhazujeme nevyvinutý jazyk k účelům vě-
deckým« a »nedostatek kvalifikovaných sil«.
V naší poznámce nic takového jsme nenapsali
zaznamenali jsme jen, co o této věci píšou ha-
ličské listy ruské i polské a od sebe jsme do-
dali, že by přijetím velkoruského vyučovacího
jazyka byly rázem odstraněny všechny stesky
co do učebných pomůcek i schopných učitel
ských sil. Nepřízeň k osvětovým snahám ha
ličských Rusů může v naší poznámce shledat
jen ten, kdo ji tam za každou cenu nalézt
musI. Pro nás je rozhodujícím, jak o naš
poznámce soudí ti, jichž se na prvém místě tý
kala, totiž haličtí Rusové, kteři svým osvětovým
snahám rozuměji asi lépe, než pražský redaktor
»Slov. Přehl.«
Rus
Praha
Lvov
7
article
Orgán jedné ze tří politických stran halič-
sko-ruských, toliž staroruský »Galičanin«, který
je tedy oprávněným mluvčím haličských Rusů.
cituje v č. 258 ze dne 30. listopadu doslovné
naši poznámku ze dne 24. m. m. a pak do
dává k ní: »Tak se vyslovuje časopis český
jejž nikdo nemůže, ba ani nesm
viniti a podezřívati v jakýchkol
zlých ůmyslech aneb v nepřátel
ství k našemu haličskoruském
národu a který velmi pilně sleduje veškeren
národní, kulturní, literární a politický ruch ru
ského národa v Rakousku. Minění jeho mus
uznati za úplně oprávněné každý roz
umný člověk se širším rozhledem po světě, ži-
votě a rozvoji národnosti a nauky. Jen lidé.
vychovaní na základě polské šo-
vinistické literatury a vidoucí v hra
nicích Haliče a Bukoviny celý boží svět, ne-
budou souhlasiti s tímto míněním. Jdouť ve své
zapálenosti tak daleko, že se vzdávají i tisíci-
letého názvu svého národa, nahražujíce slova
»Ruse a »ruský« slovy »Ukrajina« a »ukra-
jinský.«
Tolik na vysvětlenou naší »nepřízně k osvě
nému ruchu rusinskému.« Že pisatel stat
v »Slov. Přehl.« nerozumi významu slova »fo-
netika«, je nám líto. Kdyby nečetl jen listy
strany ukrajinofilské, nýbrž také staroruské,
věděl by, jako vědí i čtenářové našeho listu,
že slovem »fonetika« označuje se v Haliči
v Bukovině nejen fonetický pravopis, nýbrž
to, co se jím píše a tiskne. O další poznámce
pisatele stati v »Sl. Přehl.«, v níž se jeví pochyb-
nosti o tom, v jakém stavu se nacházel pisatel
naší stati ze dne 24. m. m. se zmiňovati ne-
budeme; jsmeť přesvědčeni, že se redaktor
»Slov. Přehl.« sám za ni stydí.
Rus
Rakousko
Halič
Bukovina
Ukrajina
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerních.
V Praze, 16. prosince
(Pův. zpráva »Nár. Listů «.)
Dnes uveřejněné výsledký dotazů mezinárodního
statistického sdružení cukrovarníků, jimiž opravuje
se předběžný dotaz z 26. října t. r., ponávají ve pří-
čině letošní výroby v Evropě obraz následovní:
Řep v
C u k ru
dle dolazu z 14.12 26./10 1900-1 14./12 26./10 1900
tisíce tun
Čechy . . 4195 3959 3347 651 607 510
Ostalní Cis-
lajtanis . 2648 2527 2234 381 357 334
Uhry . . 2102 2010 1777 275 261. 240
Rak. Uher. 8945 8495 7408 1307 1225 1084
Belgie . . 2509 2480 2462 325 312 320
Nizozemí . 1483
1329
1225 200 176 17
Francie . 9278
9023
8718 1080 1029 1100
Německo . 15630 14611 13252 2221 2073 1975
Rusko . . 8305 7933
6406 1080 1006 894
Svědsko . 876 801
863 121 107 116
Dánsko . 443.
400 57 50 50
Ostat. země.
200 200 180
Uher
Praha
Evropa
Řepy
Čechy
Belgie
Nizozemí
Francie
Německo
Rusko
Dánsko
mezinárodní statistický sdružený
Ostalní cis
Svědský
9
article
Celkem. . 47469 45075 40734 6591 6178 5895
Mluva těchto číslic jest kohužel nad míru jasná
a ohromné plus, které v nich se jeví, bude zajistě více
než dostatečným vysvětlením mnohých úkazů v nej-
bližší budoucnosti. Velký rozdíl mezi výsledky do-
tazu prosincového a říjnového zaviněn byl zvláště
neobyčejně příznivým počasím pozdního podzimku,
při němž řepa, dosud z půdy nedobytá, mohla ještě
dále růsti, třeba že její jakost se dále nevyvinovala.
Rřipočteme-li k nadvýrobě 696.000 t. o kterou letošní
Pýroba lepového cukru bude přesabovati loňskou,
také ještě ono plus, jež očekává se z letošní kamipaně
třtinovébo cukru, přijdeme přímo k závratné číslici
asi 1,000.000 t., o kteréžto množství bude letošní vý-
roba větší než loňská.
Nelze popřiti, že na zvýšení odhadu říjnového
byli všichni cukrovarníci i trhy připraveni, tak vel-
kého rozdílu však, jak dnes v čislicích těch se
jeví, asi sotva kdo se nadál. Kterak trhy na to budou
pohlížeti, ukázalo se částečně již dnes dopoledne.
kdy pohotové zboží z Ustí oceňováno bylo již jen
18 K 85 h.
10
article
Nevnímavost trhů pro různé události, kleré jin-
dy bez vlivu nezůstávaly, bude nyní ještě daleko vět-
ší než doposud, poněvadž dnes nepomohla by nám
aní Amerika náhlým nákupem nějakých 100.000 t. Jen
jedině by pomohlo, totiž pevné dohodnutí o všeobec-
ném zmenšení osevu řepního a to větším, nežl
o oněch 107%, jež v Německu, Rakousku a snad ta-
ké ve Francii se chystá. Těchto 10% obnáší, počítá-
me-li je z celkové výroby řepového cukru, pouz
asi 650.000 t., a i když k tomuto množství připočte-
me pravděpodobné zvýšení spotřeby, přece neresul-
tuje z toho o sobě žádné valné zlepšení situace
neboť nesmíme zapomínati na druhé straně na pří-
růstek ve výrobě třtinového cukru, zvláště na Kub
a j.který stejně tlačí náladu i ceny. Zde pomohlo by
tedy výdatně jen omezení nejméně o 20%, anebo při do
máhaných pouze 40 ještě velká neúroda řepní
spoléhati však na tulo jest hazardní, jak letošek nej-
lépe ukazuje.
Německo
Rakousko
Francie
Kuba
11
article
Ceny, které v nejbližší době budeme zazname-
návati, mohou býti pro cukrovarníky všech zemí nej
lepší výstrahou a zároveň poučením o tom, kam vede
nezřízená touha po zvětšení výroby. Škoda jen, že
při tom — jak to všude jinde bývá — s vinnými mu-
si trpěti nevinný. Kolika a jak velkých obětí jest zde
zapotřebí, aby střízlivý rozum ujal se vlády
Dnes zahájena byla v Brusselu mezinárodní kon-
ference států za účelem odstranění vývozných premií,
kteréžto jednání dnes vzhledem k celkovému stavu
průmyslu a světového trhu cukerního zdá se nám
skoro bezvýznamnou lapalií. Dnes místo k jednání,
o jehož bezvýslednosti všichni zúčastnění předem jsou
přesv čeni, veškeré státy cukr vyrobějící měly by
se sestoupiti v jinou, daleko důležitější konferenci,
totiž za účelem státního omezení výroby, když cu-
krovarníci sami k tomu mnoho chuti nejeví, obáva-
vajíce se jeden druhého. Zasáhnutí států v tomto smě-
ru a docílení příslušné mezinárodní dohody bylo by
všestranně blahodárným; hádati se však dneso
to, má-li se cukernímu průmyslu i na dále pod ti-
tulem vývozných prémií poskytovati podpora těch ně-
Polika millionů, když na druhé straně tento přichází
o sta millionů, to jez detail tak nepatrný, že jednání
o něm můžeme prohlásiti jen za maření času, kte-
rého by se v jiném směru dalo lépe využitkovati.
Brusel
12
article
Na dnešním stavu věci nedá se již ničeho měniti ;
doufime však, že cukrovarníci po nahlédnutí v zrca-
dlo, které trhy jednání dnes staví, konečně vejdou do
sebe a že nebude proto třeba, aby uvalena byla na ně
státní kuratela pro mrhání národním jměním. Za ně-
jaké omezování osevu nabízením vyšších cen za ře-
pu nemohli bychom se však z různých vážných dů-
vodu přimlouvai ; naopak má zůstati při dnešních ce-
nách, omezení musilo by se však prověsti jiným
způsobem, aby rolník ani cukrovarník neměli z toho
škodu. Rolník ostatně bude jen povděčen, dostane-i
za 9 neb 8 metr. cent) řepy tolik, co by jinak obdržel
za deset, a tak mohlo by se pomoci bez velké námahy
a bez jakékoli oběti všem
13
article
Cukrovary — to týká se ovšem zvláště Německ
— mohly by si ostatně již dnes aspoň poněkud pomo
tím, kdyby konečně ustály již v posavádním hromad-
ném vybízení zboží příští kampaně, které také v mi-
nulém právě týdnu potrvalo. Tím podráží si jen samy
nohy, neboť oslabujíce všeobecnou důvěru a naději
v lepší budoucnost, stlačují tím zároveň též značně
cenu výrobků celých dvou kampaní.
V minulém týdnu trhy cukerní poskytovaly obraz
poněkud klidnější, nepodlehajíce tak četným změnám
jako v době před tím. Týden zahájen byl dokonce smý-
šlením dosti ustáleným, zač děkovati dlužno Americe.
Mino americký trust stojící rafinerie zakoupila totiž
po dřívější závěrce 2000 tun starého rakouského ču-
kru a ještě dalších asi 40.000 tun zvláště německého
cukru, což samo o sobě nepřivodilo zlepšení ; toto na-
stalo spíše teprve tehdy, když Londýn na tyto prodeje
do Ameriky reagoval vyššími cenami za pohotovou
surovinu. Když však Amerika další oferty evropského
cukru zamitla, byl zisk několika haléřů opět ztracen.
a ceny klesly u nás zase až na 19 K 15 h za pohotové
Ustí, tedy úroveň, která od nynější doposud ceny není
příliž vzdálena. V sobotu nastal ovšem zase obrat
k lepšímu a cena vyšinula se u nás až na 19 K 85 h za
pohotové Ustí, ale dnešní prohlášení výsledků mezi-
národního dotazu zasadilo trhům hned v zápětí tako
vou ránu, že z ní sotva brzy se proberou.
Amerika
Londýn
14
article
Rozdíl 10 h. o který bylo zboží na leden výše pla
ceno nežli pohotové, zmenšil se ve čtvrtek na polo
vici, takže lednová dodávka znamenána v sobotu 19
K 40 h za Ustí. Mlčením nelze však pominouti, že ně
které výhodně položeně továrny docílily při svých
prodejích jak pohotového tak i lednového zboží premií
ačkoliv rafinerie jinak nejevily velké koupěchtivosti
poněkud čilejší zájem projevovaly pouze pro dodávku
dubnovou, za kterou platily v průměru asi o 50 h více
nežli za zboží pohotově.
Vybídka surovaren byla u náz velmi skrovná
takže některý den nebylo o závěrkách v pohotovém
zboží skoro ani slyšeti.
Povšechný stav jiných trhů, zejmena německých
podobal se velice našemu týká se to zvláště vybídky
v pohotovém, která konečně nedrala se již tak v po-
předí jako dříve, a dosti slušné koupěchtivosti. Tut
ovšem nebylo lze pozorovati tak u rafinerií, které také
tam na dlouhou dobu jsou zásobeny, jako spíše u vý-
vozců, kteří jevili větší zájem ; naproti tomu o speku-
laci nebylo skoro ani slechu, nejspíše proto že ukva-
penými předprodeji pro příští kampaň byla disgusto-
vána. Zásoby druhé a třetí ruky jsou v Německu rov-
něž velmi značné, takže ceny asi ještě dlouho budou
se udržovati na nynější nízké úrovni.
Ke zlepšení cen nepřispěje zde ani uveřejněná
dnes statistika německá, která ve vývozu stále zů-
stává za lonským pozadu, kdežto výtěžek letošní při-
blížil se lonskému až na 0.2%. Okolnost ta vysvětluje
s dostatek přírůstek německých zásob za prosinec
530.893 tun, kdežto loni zásoby ty stouply pouzeo
451.687 tun.
Zřejmé zásoby světové obnášejí ;
1900
rozdíi
1901
fun
tun
tun
Německo
15
article
dle Lichta . . . . 2,278.662 1.818.156 (+ 460.506
dle Czarnikowa. 2,149.194 1,688.600 (+ 460.594
Povětrnost panovala také v tomto týdnu většinou
kvmérně teplá a deštivá, ačkoliv teploměr nevzdalo-
val se mnoho od bodu mrazu. Vliv tohoto stále ne-
příznivého počasí na jakost hrobkované řepy bude
jeviti se hlavně u těch továren, které následkem bo-
hatější řepní sklizně budou pracovati do ledna a déle
U nás v Rakousku přestalo do dnešního dne pracovati
již asi 115 továren, z nich v Čechách asi s0.
Z kolonií došlé zprávy neoznamují nic závaž-
nějšího. Na Javě obnáší letos třtinou osázená plo-
cha 92.711 ha, neodchyluje se tedy valně od lonského
osevu 91.430 ha.
Trh s bilým zbožím jeví stále čilou poplávku,
která z počátku uhražována byla druhou rukou. Te-
prve v sobotu dostalo se trhu z ralinerií uvolněním
dalších 2% kontingentu nového zbozi, jež, soudě dle
neochabující poptávky, v brzkuasi bude vybráno. Ce-
ny K 84.— při odebrání celého vagonu a K 85.— při
menším množství zůstávají beze změny.
Rakousko
Čechy
ha
16
article
Stav banku rakousko-uherského ze dne
15. prosince. Oběh bankovek 1.484,089.000 K
(— 2,545.000 K), poklad kovový 1.445,543.000
K (— 8,668.000 K), portef. směn. 286,978.000
K ( 853.000 K), lombard 57,374.000
(— 942.000 K), záloha bankovek prostých daní
325,838.000 K (+ 14,082.000 K).
Naše akciové podnikání. »Obzor národo-
hospodářský« pojednávaje ve svém prosincovém čísle
o českém akciovém průmyslovém podnikání konsta-
tuje jeho uváznutí v posledních lětech.
Jeho důvodem není jen nepodnikavost českého kapi-
tálu, na niž se ostalek v posledních dobách tolik
hřeší, a kterou se maskují různé výpravy našeho ka-
pitálu do bursovních spekulací, ale i nedůvěra
Počínali jsme si při zakládání akciových společností
z veliké cásti- (a bylo by stačilo i méně) tak, jako
při oznamování svých slavností. Slibovalo se možně-
nemožné, jen aby obecenstvo bylo zlákáno (a jak
často bylo pozadí nedosti čisté, věru až příliš častol)
bez ohledu na to, jaké budou výsledky, jaké stíny
vrhne nezdařený podnik v náš hospodářský vývoj
vůbec. Vědomé zodpovědnosti nebyloa
někdy — jest smutno říci pravdu — ani dosti vě-
domí nutné svědomitosti. . .« Z tohoto faklu vzniklo
volání po systematice našeho průmyslového podní-
kání, po přesném, soustavném programu našeho ho-
spodářského úsilí. Autor statě vyslovuje se proti sta-
novení takovýchto programů. Programy vypracované
jen vzhledem a se zřetelem k naší spotřebě byly by
nedostatečny, při zakládání podníků nutno počítati
s konjunkturou, přírodními silami, technickým výcvi-
kem dělnictva, s náladou podnikavého kapitálu a p.
17
article
»A otázka, není-li za určitých okolností lépe některé
výrobky kupovati, třeba z ciziny (byť ne z něme-
ckých závodů) a vyráběti pro cizinu jiné, nedá se
řešiti šablonovitým poukazem na nulnost soběstač-
nosti hospodářské. Česta k hospodářskému osamo
statnění nevede jen odezděním se od výroby cizí, ale
i rozumně pojatou mezinárodní dělbou práce.« Za
tohoto stuvu běží tedy o to — a zvláště pro nune
— »aby český kapitál při nově ohlášeném podniku
měl také garancie, že jde o věc dobrou, výnosnou
prospěšnou.« Těchto záruk míní autor dosíci tím, aby
prospekt každého nového, po případě akciového pod-
niku byl prožkoumán sborem nestranných
poctivých znalců. Sbor tento byl by ustanove
od případu k případu, jak autor navrhuje, národo-
hospodářskou společností z mužů s praktickým roz-
hledem, technickými znalostmi, důkladným národo-
hospodářským vzděláním a povznesených nad pro-
spěchy dne zkušeností a bezůbonnou poctivostí
»Garantovati budoucí získy ovšem nelze, ale garan-
tovati lze, že podnik spočívá na dobrých základech.
a že »dle pravděpodobnosti vybudované na dosavad-
ních zkušenostech a slavu trhu i výroby jest solidní
a reelní.« Tím způsobem budila by se důvěra a tisku
usnadnilo by se jeho postavení. Souhlasíme s ná-
zory těmito a zvláště toto poslední pokládáme za
nutné. U nás se poukazováním na českost toho kte-
rého podniku věru až často břešl. Nechce li se ča-
sopis vysaditi štvanicím, které jsou naší politickou
rozervaností, klesnniím veřejné mravnosti a posuzo-
váním každé věcí (i hospodářské) se stanoviska ryze
politickystrannického velice usnadněny jest nucen
často alespoň mlčeti, kde by bylo nutno mluviti.
18
article
A úskalí jeví se ještě v jiném momentu: naše obe-
censtvo neumí čísti novin a jich zpráv nepřijímá
kriticky. Vyslovte na př. pochybnosti o bilanci toho
kterého českého závodu. Odezvou bude podezřívání
ze zámyslů osobních, denunciace atd. a široké obe-
censtvo samo nepojme věc tak kriticky a tím způso-
bem vyvolá posudek paníku mezi interessenty. Chtěli
jste kritikou upozorniti na cesty k nápravě a zatím
jste vyvolali stav blízký krachu. Kde měla býti pod-
nícená střízlivá úvaha hospodářská, rozvíjí se zápas
podezřívání, štvanice. . . Tyto momenty jsou až
příliš věru závažny. Pro tisk by »Obzorem« navrho-
vaný obor znamenal značné usnadnění práce a dal
by jeho kritice zdravé základy. Když již autor skládá
organisování tohoto sboru na bedra společnosti ná-
rodo-hospodářské — a jistě zcela právem a vzhledem
k ryzím úmyslům a práci její správně — jsme pře-
svědčení, že společnost sama vezme věe v důkladnou
úvahu. Těšíme se věru na její výsledky. S naší
strany ani podpory, ani účasti se nebude nedo-
stávatil
19
article
Poradní ebor živnostenský jednal ve své
poslední schůzi i o otázce míistrovských knrsu
vídeňských. Odborný přednosta dr. Exner po-
dával o nich obšírný referát a zabýval se široce
projektem nového kursu galvanotechnického. Jeho
referát byl schválen. Debata byla celkem malá a
byla vedena veskrze německými přísedl-
cími. My věci této věnovali již několikráte pozor
nost. Vyložili jsme původ i povolání vídeňských mi-
strovských kursů. V r. 1895, kdy měla vláda k dis-
posici větší obnosy, zařídila ve Vídni mistrov
ské kursy, které povýšila rázem a bez jakéhokoli
zákonného důvodu na »vyšší stupnici vzdě-
lavací«. K nim přičleněny a jim podřízeny státní
kursy místní. Kursům obchodních komor a zemským
povolovány jen nepatrné subvence, aby jich úroveň
nepřevýšila úroveň vídeňských mistrovských. Je-li
již z tohoto jednání patrna centralisační snah
vlády, jež se ostatek táhne celou akci maloživno-
stenskou, jeví se v dalším průběhu ještě ostřeji
doktor
Exner
Vídeň
20
article
Stipendia na vzdělávání živnostníků poskytují
se jen a pouze návětěvníkům vídeň-
ských kursů — tím nabývá vláda prostředku,
aby je úplně ovládla. Za jakým účelem, řekneme
ihned. Státní mistrovské kursy místní smějí býti
pořádány jen tenkráte, když byly konány pro tutéž
výrobu již kursy vídeňské, jinými slovy: pro akci
není rozhodnou potřeba těch kterých zemí (a ta spe-
ciálně v otázce živnostenské má neobyčejný, ba zá-
kladní význam), nýbrž vůle vlády a poněvadž vláda
akce využívá v první řadě pro povznesení vídeňské
výroby živnostenské, také potřeba Vídně. Ve vídeň-
ských mistrovských kurnech Čechů ubývá každým
rokem. Kdyžkr. 1895 byl zabäjen prvý státní mistrov-
ský kurs (obuvnický), bylo z Čech tolik účastníků.
že zřízeny kursy dva: český a německý. St-
pendijní praxí však docíleno, že českých účastník
subylo« a že český kurs po dvou létech zrušen
nadále konají se vídeňské kursy vý-
hradně jen německy. »Lépe princip státní
němčiny proveden býti nemohl«, napsali jsme posu-
zujíce v červenci t. r. zprávu o státní akci živno-
stenské. Jak stipendijní praxe vládní a speciálně
p. dra. Exnera vypadá, patrno z toho, že r 1897
přijat byl do kursů truhlářských průměrně z celého
Předlitavska každý druhý, z Čech však tepree
každý pátý uchazeč, do kursů krejčovský ch
z Předlitavska každý sedmý, z Čech každý
dvaadvacátý atd. Dále ukázali jsme na snahy
proti pražskému technologickému mu-
seu a jeho kursům a na celý ten centralistní ráz
akce státní. Nyní jednalo se v poradním sboru o
věci této, zpráva p. dra. Exnera schválena a ticho.
Pan dr. Exner jest bezohledným germanisátorem a
centralistou, ukázal to při řadě jiných příležitostí a
nejen v akci maloživnostenské. Což pak nen
v poradním sboru živnostenském take
českých přísedících?
Čecho
Exner
doktor
Vídeň
Čechy
St
Předlitavsko
21
article
Snížení cen uherského lihu. Spojené lihov
čistírny uherské snížily počínaje 17. prosincem ceny
raffinovaného lihu o 3 K pro veškery lhůty. Pomýšli
se prý na to, aby ceny byly ještě o 3 K sníženy.
aby nastala stejnost cen s rakouskými.
Z Německa. Sjezd slezských průmy
slníků usnesl se vyzvati vládu německou, aby
zjednala nové obchodní smlouvy s Rakouskem
balkánskými státy na základě dosavadních sazeb
celních, ježlo prý značí každé zvýšení jich ohrožení
vývozu. — Dividenda báňské společnosti »Hibe
nia« odbaduje se na 13% (loni 15). Dle zprávy ře
ditelstva není prozatím naděje na oživení trhu. Na-
sledkem klesnutí cen ublí a koksu zmenší se výnos
přištího roku ještě více. — Výkaz německé říš-
ské banky z 15. t. m. vykazuje stoupnutí kovo-
vého pokladu o 13 mill. mk., portefeuillu směnek
o 14 mill. mk., lombard klesl o 2 mill. mk.
Obnova petrolejového kartelu stojí opělně
v popředí novinářských diskusí. Dále zalím nepo-
kročila. Vělšina čistiren nepokládá ještě dnešní dobu
za vhodnou, jinými slovy boj proti malým není ještě
dobojován a proto velké čistírny nepomýšlejí na
sjednání kartelu. Nemůže býti zjevu pozoruhodněj-
šího a nebezpečnějšího. Svádí snadno k analogiím ..
Německo
Rakousko
22
article
Likvidační komise bývalého kartelu své práce již
dokončila a zúčtování provedla. Ji mízí poslední
činitel kartelový. Ceny se nezměnily a jsou stále
nizky.
Bilance hernadských železáren jza minulý
správní rok vykazuje po odečtení všech passivníci
úroků a odepisů žisk 26.750 K (loni byla vy-
kázána ztráta 1,046.384 K). Valná hromada schválivšt
roční výkaz, usnesla se přonésti přepis zisku na
účet roku přištího.
Alpská báňská společnost vydala zprávu
o výsledcích své výroby ve třetím čtvrtletí správntho
roku. Prvé čtvrtletí končilo ziskem 942.000 K. Mi-
nulá tři čtvrtletí končí zmenšením čistéh
zisku o 1.5 mill. K. Důvodem toho byly dle zprávy
nízké ceny, ježto odbyt sám valně neklesl.
Zástupce pro technické potřeby a stroje
v Rusku. Správce charkovské filiálky jistého ob-
chodu se stroji (akciová společnost) v Kyjevě, jenž
dle došlých zpráv jest vážený, způsobilý a energický
obchodník, byl by ochoten převzíti zastoupení zdat-
ných továren aneb obchodů shora jmenovaného oboru
Rusko
Kyjev
23
article
pro gubernii charkovskou aneb pro celou Rus, event
převzal by na svůj účet i předměty, které nespadaj
do rámce obchodu jím spravovaného. Adresu tého
sdělí na požádání vývozní kancelář pražské obchodn
a živnostenské komory.
Výstava v Düsseldorfu. Dle sdělení cís. něm
konsulátu v Praze bude se v čase od 1. kvěťna do
20. října 1902 konati v Düsseldorfu průmyslovo-živno
stenská výstava pro Porýnsko, Westfalsko a sousedn
okresy. (Z vývozní kanceláře pražské obchodní
živnostenské komory.)
Výroční trh na dobytek ve městě Voti-
cích konán bude v pondělí dne 23. prosince t. r.
ne jak v kalendářích uvedeno v sobotu dne 21. pro-
since. Koupený dobytek možno nakládati na stanici
»Votice« za dozoru městského zvěrolékaře
Konkurs prohlášen byl včera obchodním sou-
dem v Praze na jmění firmy Müller a spol.
závod s technickými potřebami pro cukrovary, pivo-
vary, přádelny a doly v Praze, Hybernská ulice
čís. 34. jakož i na jmění obou společníků firmy
Rudolfa Müllera, v Praze, Na příkopě, čís. 9 a Egona
Müllera v Karlíně, Žižkova ulice, č. 10. Konkursn
komisař rada pan dr. Hrdlička, správce dr. Doudleb
ský ze Sternecků, advokát v Praze. Schůze věřitele
28. prosince, přihlášky do 17. února, rok likvídačn
24. února.
Insolvence. Firma Josef Pivoňka, obcho
s osadnickým zbožím v Praze, dostala se do peněžn
tísně a nabízí věřitelům 40% vyrovnání. Dluhy obná-
šejí 82.000 K.
Müller
doktor
Hrdlička
Doudleb
Sterneck
Pivoňka
Rus
Düsseldorf
Praha
Porýnsko
Westfalsko
Vot
Votice
hybernský
Karlín
Žižkov
živnostenský komora
Müller
24
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 17. prosince. (Pův. zpr. » N. L «)
Dnešní bursa minula zeela bez zájmu a podá-
váno pouze za: akcie Živnostenské bankyK
262 50, České banky »Union« K 247.—, stro-
jirny Daňkovy K 412. — peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšímnuty
Officiální záznamy znějii
Bursa
N L
Daňkův
Praha
Český banka
25
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
„„ Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» .» » komo dl. úp.
» » » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráhia
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Mlstní dráha N. Brod- IIumpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dlo.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha.
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskompiní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko- podmokelská dráha
Ferdinandova severní draha
Rakouská sev. západní dráha
(lit. B.
dto.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labí
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna
Česká spol. pro prám, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. de. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
stroj. spol, (dř. Ruston)
akc. spol, řetéz. lávk
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 17. prosince. (Závěrečn
úřadní kursy.)
99.05
Únorová renta .
společná s květ. 99.15
99.05
» » stříb.
118.85
rakouská » zlatá
95 95
» kor.
118.75
uherská , zlatá
» kor.
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Vltava
Kolín
Modřany
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Mlstní dráha
IIumpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskompinit banka
živnostenský banka
cukerní Český akciový . pivo
první český společenský
26
article
rak. severozáp. dr. 457.—
polabská dráha 471.—
pražskoduchcov. 181.—
spol.st. dr. rak.uh. 654.—
jižní dráha.. 66.—
silniční dr. lit. A. 268 —
, » B. 263.—
dunaj. paroplaveb. 787.—
rakouský Lloyd . —.—
pražská želez. sp. 1400.—
česká montan. sp. 1100.—
alpská montan, sp. 397 . —
rým.muráň. spol. 476 —
288.—
rak. zbrojovka
vídeň. stavební sp.
peštaká vagonka
severočeská uhlář.
západočeská ubl.
mostecká uhl. sp. 743.—
Schodnica . . . 1255.—
turecká tabák, rež. 82.—
devisa německá . 117.17
» Jondýnská 239.30
» pařížská . 95.22
„ curyšská . 94 75
dvacetifrank . . 19.09
marka papírová . 117.17
rubl » . 253.75
doktor
Lloyd
Jondýnská 239.30
marka
27
article
190.—
státní losy 1854
„ „ 1860
141.50
po 500 zl.
172.—
po 100 zl.
217.—
státní losy 1864
losy tisské. ..
147.25
403.—
» úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
395.50
100.—
turecké losy
260.50
b. anglo-rakouská
441.—
vídeň. b. jednota
885.—
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
652.50
665.—
uh. úvěrní banka
b. pro země rak.
410 50
vídeňská unionka
551.—
česká b. Union .
247.—
261.—
Živnost. banka
buštěhradská A
982.—-
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická 530. —
28
article
Při klidném obchodě byly kursy n
konec na chabější zprávy zahraniční a
na mdlobu hodnot bulharských slabší
Eskontní sazby 354, 41/4 proc.
x. Z Vídně, 17. prosince. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Dnešní bure
stála pod nepříznivým dojmem zmaru bulharské
půjčky jakož i neuspokojivým obehodem alpi-
nek. Tyto nepříznivé momenty způsobily zvláště
z počátku úpadek alpinek a länderbanky, čímž
bylo celkové smýšlení poškozeno. Později však
obě tyto hodnoty dosáhly značné reprise, pro-
tože při alpinkách zavdaly nízké kursy podnětu
ke značným úhradným koupím a na länder-
banku působila příznivě zpráva o bulharské
afféře. Přes to bylo smýšlení stále chabé, pro-
tože nepříznivě působil silný úpadek bulharské
obligace. Kreditky a akcie státní dráhy za klid-
ného obchodu stále klesaly. Pevny byly rýmav-
ské, jimž prospěla billance herrnathalské spo-
lečnosti. Renty a ostatní ukládaci hodnoty za
skrovného obchodu se mnoho nezměnily. Devise
a valuty poněkud zdražily. Na eskomptním
pevnější.
Soukromý diskont 33/4 procenta.
x Z Vídně, 17. prosince. (Telf. »Nár. L e)
(Večerní bursa.) Kreditky 651.75 (po —.—)
uherské kreditky 666—, anglobanka 261.—
bankovní jednota 442.—, unionka 551 50,
IRnderbunka 411.—, státní dráha 653.50, jižní
dráha 66.—, polabská dráha 472.—, severo-
západní dráha 458.50, turecké labákové 28 4 —,
rýmavsko-muráňské 477.—, alpinky 397.—
(po —.—), květnová renta 99. 15, uherská ko-
runová 94.—, turecké losy 99.75, marky za
hotové 117.25 kasa, na ultimo 117.26. —
Smýšlení chabé.
Vídeň
IRnderbunka 411
29
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl..
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kradhi. za 10 l.st
» delší ihůty
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
, delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů.
delší ihůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 t.
» delší lhůty . . . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» delší ihůty
Švýcary šek a kr. lh. . .
„ delší lhůty-
Berlínská bursa,
17. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Dnešní bursa zahá-
jena byla na Londýn a na uspokojivé zprávy
z essenské bursy uhelné smýšlením pevnějším,
jež v dalšim průběhu se ješté více upevnilo.
Konec však byl zase slabý na stoupání soukro-
mého diskontu a na chabé záznamy pařížské.
Na trhu bankovním byly diskonto komanditní
pevné a udržely vzdor konečnému oslabení vyšší
kurs. Rakouské kreditky na konec klesly. Na
trhu dopravním byla Kanada na Nový York
státní dráha na Vídeň slabší. Transvaalská
dráha pevná, paroplavební hodnoty na začátku
bez obchodu, později klidně. Báňský trh držel
se ze začátku z důvodu nahoře zminéného
pevně, ke konci však se mírně oslabil, ale vy-
kazují skoro všečky vůdčí hodnoty přece vyšši
kursy. Dividenda Hibernie odhadovala se na 13
proti 15 roku minulého. Kasovní trh byl slaibší.
Hochdahl a Hasper o 3, Concordia o 2.75,
Bismark o 2.5, Westfalia o 2% levnější. Na
trhu ukládacím udrželo se smýslení pevné.
Soukromý dískont stoupl na 3.12, denní
peníze na 2.75.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Kanada
Nová York
Vídeň
Concordia o 2.75
44
article
460 .—
473.—
183.—
457.—
171.—
181.—
Z kasovních papírů: Concordia 280. 25.
Eschweiler 184 30, Geisweider 142 75, Hoch-
dahl 155.50, Katovické 182.50, Wilhelm 172 —,
Phönix 125.—, Rh. Stahl 135.50, Schalker Gr.
284.50, Westfalia 108.—, Orenstein 99 25,
Rh. Metall 82 25, Hasper 122.10, Donners-
mark 190 25, Huldschinský 87.75, Vulean
195.—, Bismark 191.—, Caro 99.—, Hoesch
135.50, Georg-Marie 95.—, Königsborn 138.—,
Nordstern 223.—, Eintracht —.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 17. prosince.
(C.-B.) Kreditky 205.25, státní dráha 140.25, jižní
dráha 17.25. Disc. com. 180.25, německá b. 201.—,
obchodní b. 139.—, drážďanská b. 127.75, darmštadt-
ská banka 126.90, národní banka 103.—, dortmund-
ské 153.25, buštěhradské —.—, Henri 89.50, trans-
vaalské 164.50, Canada 111.—, Northern —.—
středomořská 93.75, meridional 133. —, gotthardská
16460, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
—.—, uherská zlatá —.—, uherská korunová — . —
italská —.—, španělská 75.40, turecké 101.75, severo-
ném. Ll. 104.75, hamburské p. 108.—. — Kasovní-
Lauřina huť 182.25, dortmundské 40.25, bochumské
168.90, gelsenkirchenské 171.90, Hibernia 163. 40,
harpenské 159 20, Consolidace 300.—, Dannbm. —.—,
rak. bankovky 85.30. Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.25, Londýn na delší lh. 202 30, Londýn na
krátko 203.85, Paříž 81.10, rubl 216.—, Amstero-
dam 168.45. — Smýšlení: slabé.
Wilhelm 172
Stahl
Cara 99
Georg
Marie 95
Henri 89.50
Dannb
Geisweider
katovický
Hoesch
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
Schalker Gr . 284.50
Westfalia 108
Donner
národní banka 103
Lauřin huť 182.25
Hibernia 163
Concordia 280
Phönix 125
Orenstein 99 25
Vulean 195
Bismark 191
Consolidace 300
45
article
Z Berlinn. 17. prosince. (0 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 206.—, státní dráha 141.—, lombardy
17.40. Smýšlení kolisavé.
Z Frankfurtu, 17. prosince. (Tel. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 205.80, akcie společn. státní
dráhy 140 70, papírová renta 99.40, stříbrná renta
29.30, rak. zlatá renta 101.40. 4% korunová ranta
95.25, uherská zlatá renta 96.20, uherská korunova
renta 100 —, lombardy 17 10. Smýšlení klidné, ale
pevné.
Z Frankfurtu, 17. prosince. Dodal. bursa.)
Kreditky 205.70, státní dráha 140.79, lombardy
17. 25.
Z Paříže, 17. prosince. (Počáteční bursa.)
3% renta 100.55, 31/2% půjčka 101.40. Smýšlení
chabé.
Z Paříže, 17. prosince. (Tel. závěrečné kursy.)
Bpct. umořitelná renta —.—, 3pcl. renta 100.52
31/apct. renta 101.45, italská renta 101.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha 714.—.
lombardy —.—, turecké losy 105.50, směnky na
Londýn 25.131/2, rakouská zlatá renta 101.85 uher-
ská zlatá renta 102.90, otomanská bansa 529 —.
tabáková režie 311.—. Smýšlení upevněné.
Berlinné
Frankfurt
Paříž
Londýn
49
article
x. V Praze, 17. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. Ls) Pevnost trhů ameriekých nedochází
na bursách rakouských a uherských žádného
ohlasu. U nás nedostává se podnětů k obchodu.
Také na dnešní burse bylo smýšlení mdlé
chabé. Pšenice bylo jen málo prodáno, ačkoliv
byla nabídka dosti vydatná a ačkoliv byli pro-
davači ochotni ke slevám, zvláště u zboží
skrovnější jakosti. Z jižních Čech přichází nyní
na trh mnoho pšenice, známě zde pod jmenem
»pšenice horské«. Zboží toto jde velice těžee
na odbyt a bylo je lze obdržeti o 10 h levněji.
Praha
Čechy