2
masthead
V Praze, ve středu dne 18. prosince 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpsl. listy
3 přilohami (.Nančný Obzor ve
středu a „Litorární Hlidka
v pátek) přešplácí sau
Praze v adnínislrani
.. . . . 2 K —b
na něsíe
ne čtvrt leta . . . . . 6 K —
s dvojí denášken
a čivt o
ve ailsikáchi
2 K 30h
ns vněilo . . .
Poštont
nivrt let. .
1ei
s dvojí ztlilieu
sa měst
ee
nireti kob
Praha
Litorární Hlidek
ei
5
title
Dnešní číslo pro Praha le o 10 stranách.
Praha
6
article
Z posledních episod v politice
páně Körbrově.
Z posledních episod v politice
páně Körbrově.
Za voleb, posléze konaných v královstv
českém pro sněm zemský, byli jsme svědky
tuhého boje, v němž se utkali zdejší Vše-
němci se všemi ostatními skupinami něme-
ckým nepřátel našich v této naší vlasti
K řečeným volbám vydána byla totiž se strany
německé hesla dvě. Všeněmci hlásali, že
pravý nefalšovaný program německý musí
v paragrafu prvním obsahovati zásadu: že
celé království české musí býti poněmčeno
— ostatní skupiny německé dohromadys
vytkly za hlavní článek politické činnosti své;
království české budiž rozpoltěno dle národ-
nosti tak, aby v uzavřeném území německém
jazyk německý ve správě státní měl právo
výhradní, v otevřeném pak území českém
aby měl přednost před jazykem českýma
vládu nad ním. Ve volebním zápase podařilo
se Všeněmcům, že dobyli poslaneckých man-
dátů 21, čímž své kollegy německé, přestá
vající tím časem na pouhém rozpoltění krá-
lovství českého, nemálo seslabili. —
Nejnověji propukl mezi Všeněmci na
straně jedné a pokrokáři, lidovci, křesťan-
skými sociály a sociálními demokraty něme
ckými v naší vlasti na straně druhé nový
vážný spor. Podnět k němu zavdala opě
otázka česká, jakož kolem této otázky
všechno myšlení, usilování, počínání a jed
nání všech nepřátel našich německých bez
rozdílu napořád se točí.
pán
7
article
Minulého téhodne vznikly v hlavě mini-
sterského předsedy vídeňského dvě velíké
myšlenky zároveň. Dlužno tuto nezvyklou
úrodnost a plodnost v myšlénkovém ústrojí
nynějšího nejčelnějšího statníka vídeňského
třeba dodatečně, přece s upřímným uznáním
veřejně konstatovati. Dvě veliké myšlenky
najednou prorvaly se z utrápené lebky pana
dra. Körbra současně na světlo ne sice boží,
ale jen vídeňského parlamentu. Myšlenka
státního převratu v Rakousku a myšlenka
nových porad českoněmeckých. Vychází na
jevo, že obou těchto myšlenek bylo najednou
až příliš mnoho. S myšlenkou státního pře
vratu v Rakousku pan dr. Körber způsobi
si všeliké opletačky s celým táborem něme-
ckým, jenž nemůže srozuměti, proč posa-
vadní vládní systém, za něhož se
daří všem požadavkům a pretencím něme-
ckým tak výborně, že není ani možno vy-
mysliti a přáti si lepšího, by musil měniti
svou firmu? Vždyť pod posavadní firmou
parlamentní a ústavní vládne se v Rakousku
neparlamentně a neústavně, ale což jest při
tom věcí hlavní, německy dosti hezky! Proč
s pouhou planou formalitou, totiž s vymazá-
ním firmy staré a s protokolováním nove
udělat ve světě, zvláště ve světě finančním.
zbytečný poplach ? . ..
Körber
Rakousko
8
article
A druhá, veliká myšlénka páně Körb-
rova, nové pórady česko-německé, aby ko-
nečně odklizen byl z vnitřní politiky rakou-
ské národní spor česko-německý, zamotala
se v prstech německých tak, že sotva asi
bude lze rozvinouti ji. Z Vídně oznámilo
se předvčírem: »Členové sdružení všeně-
meckého vyjádřili se dnes k poslancům ně-
meckým z Čech, k německé straně pokro-
kové a německé straně lidové ve příčině
svého slanoviska k poradám vyrovnávacím, že
by nepřijali pozvání k těmto poradám, na
opak že zamýslejí, jakmile tyto porady by
se octly na blízku, pořádati v Čechách pro-
testní tábory a dělati proti nim náladu. Vše-
němci trvají na stanovisku, že porada
dorozumívací jest záležitostí
země české a že proto v první řadě
dlužno přihlížeti k poměrům stran na sněmě
českém. Nehledíli se k 21 mandátům ústavo-
věrného velkostatkářstva, Všeněmci jsou
téměř polovinou německých poslanců lido-
vých; národní vyrovnání, ktere
by se zjednalo bez jejich spolu-
činnosti, bylo by úplně bezcenne.
Körb
Vídeň
Čechy
9
article
Však Všeněmci trvají při své zásadě, že
před vyrovnáním česko-něme-
ckým musí býti vyřízena otázka
státní řeči německé.«
Doplníme-li toto vyjádření Všeněmcův
zprávou, že i pan Prade odmítl účastenství
v rozprávce česko-německé, poněvadž prý
důvěrníci německé strany lidové teprv se
sejdou v Liberci, aby se poradili, co dělat.
vidíme, jak Němci sami druhou velikou my
šlénku páně Körbrovu už vlastně pohřbili.
Nás při tom funusu nových, ani nevíme
už po kolikáté opětovaných, zkoušených
navrhovaných páně Körbrových smiřovaček
českoněmeckých, zajímá jen jedna věc z vy-
jádření Všeněmcův, totiž, že porada o do-
rozumění (tedy také o smíření) me zi
Čechy a Němci v Čechách jest
záležitostí země české, totiž
sněmu království českého. To jest
na straně německé něco zcela nového. Vždyt
schválně k vůli otázce česko - německé,
schválně na popírání, poškozování a zamí-
tání jazykových, zemských, ústavních a stát-
ních práv národa českého bylo zřízeno ve-
liké souručenství německé v Ra-
kousku, sdružení všech Němcův ze
všech zemí rakouských. Němci
Čechách sami usilovali o zjednání této za-
drugy všeněmecké, tak aby ve svém odporu
a nepřátelství proti nám byli sesilovánia
podporováni všemi ostatními Němci v Ra-
kousku, pokud tito by nebyli přáteli národní
rovnoprávnosti a samosprávy zemské. Zvláště
proti národu a království českému německé
Prade
Němec
Körbrův
Körbrový
Němcův
Liberec
Čechy
10
article
souručenství pracovalo v parlamentu vídeň
ském od dob Taaffových až do této chvíle.
Při tom bylo se stran německých bez roz-
dílu napořád hlásáno, že otázky práv jazy-
kových musejí se vyřizovat na říšské radě.
Nic nezpomohlo tvrzení poslanců českých.
že tyto otázky náležejí do zákonodárné moci
sněmů zemských.
Teď pojednou slyšíme housti jinou se
strany německé. A tož se strany všeněmecké
Přímý opak, který zní jako náhlý obrat na
víru národní rovnoprávnosti a samosprávy
zemské! Odkud ta nenadálá změna v řadách
našich nejurputnějších nepřátel a nesmiřitel-
ných škůdcův. Proč právě Všeněmci, v je-
jichžto programu na prvním
místě stojí poněmčení celého
království a národa českého,
nyní tvrdí, že »porada o dorozumění česko-
německém jest záležitostí země české«?
Odpověď jest na dlani. Všeněmci podá-
vají ji sami. Domohli se na sněmě
království českého o letošních
volbách 21 mandátův a tímto
počtem dle svého způsobu, osvěd-
čeného na radě říšské, mohou
i zde všechnu činnost i smiřo-
vací i dorozumivací na dobro
zmařit, i kdyby vůbec nějaká po-
čala a jevila naději na úspěch.
Taaffův
11
article
Tedy nikoliv nenadále vzniklá péče o práva
národa a království českého, nikoliv snaba
o spravedlivé vyřízení národního sporu česko-
německého, nikoliv věrnost k samosprávě
tohoto království, nýbrž jen naděje, že na
sněmě tohoto království všelikou snahu po
uklizení národního sváru by zničili ještě
jistěji, než na radě říšské, učinila ze Vše-
němcův obhájce právomoci českého sněmu.
Jak upřímně to smýslejí se spravedlivým vy-
rovnáním česko německým s dostatek patrno
z jejich prohlášení, že před tímto vy-
rovnáním musí býti vyřízena
otázka státní řeči německé
V tom požadavku ovšem úplně srovná-
vají se s nimi i němečtí pokrokáři, lidovci
a ostatní skupiny v generálním táboře našich
odpůrcův. Ale sotva asi shodnou se s nimi
ve tvrzení, že porada o dorozumění mezi
oběma národy v království českém jest zá-
ležitosti země české; v neochabujícím nepřá-
telství proti nám němečtí pokrokáři, lidovci
a ostatní drobnější přívěsky jejich budou
hájiti další potřeby německého souručenství
v Rakousku i proti Všeněmcům, s nimiž
jsou úplně za jedno v tom, že na zá-
kladě práva a spravedlnosti
s národem českým dorozumětia
smířiti se nechtějí, ani v parla-
mentě vídeňském ani na sněmě
tohoto království. Čímž i druhá ve-
liká myšlenka páně Körbrova z minulého
týdne jest nadobro vyřízena.
Körbrův
Rakousko
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(85. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 17. prosince.
Pan dr. Arnošt Bareuter je muž na slovo. Splni,
co včera slíbil. Navrhl dnes o včerejší stručné od-
povědi dr. Körbra na jeho dotaz v příčině poměru
koruny ke hrozbám ministerského předsedy debatu
pro zejíra. Jen 23 poslanců jej podporovalo; 3 češti
a polští soclalisté národní, sociální demokraté —
ostatní kontingent dodali Všeněmci, kterých bylo 14
nebo 15. Proti návrhu hlasovalo 203 poslanců.
Za hlasování došlo mezi Všeněmci a druhými
skupinami německými k četným srážkám. Nejprudší
mezi učitelem Schreiterem a drem. Lecherem. Druh
druha překřikoval nejvyšší fistulkou. Pokud bylo na
galerii slyšeti, vyčítali si navzájem chabost vůči
terroru chefa vlády a jeho strašákům. Musíme říci.
že měli pravdu — oba. Rozhorlení Všeněmcůje
trochu posthumní. Dokud byl čas, za bezprostředního
dejmu prvních pokusů Körbrových, působití na par
lament ohláškami o jeho rozpuštění, mlčeli jako za-
řezaní. Páni pokrokovci pak nehlesli vůbec. Jako
v jiných věcech, jako v zášti proti všemu, co není
německým, tak i v obraně práv konstitučních jsou
Všeněmci a pokrokovci par nobile fratrum. — —
Zákon o zemědělských družstvech
je hotov. Ale myslíme, že není valnou radost z díla
dokonaného a že také nebudou splněny naděje v ně
skládané. Leckterý hrot centralistický byl v předloze
ulomen aneb otupen, leccos bylo vyvrženo z ní, c
mohlo materiálně ohroziti novou instituci, nicměně
zůstává přece osnova tato rámcovým zákonem tuze
velikým a více vyplněným, nežli se snáší s povahou
takovéhoto zákona, klerý teprve má býti legislaturou
zemskou doplněn a vybudován a teprve jí nabýt
vlastní ceny.
doktor
Bareuter
Körbr
Lecher
Körbrový
Vídeň
poslanecký sněmovna
Zákon o zemědělský družstvo
13
article
Důležitý pro česko-moravské poměry jest § 19
Dle toho dává se zemskému zákonodárství možnost
aby dosavadní zemědělské rady mohly býti přeměněny
v zemské společenstvo nebo zachovány, ale v ten způ
sob, že jejich poměry upravily by se dle pravidel ny
nějšího zákona. K tomu vymohly německé strany v
výboru dodatek, že v zemích, kde zemědělské rady roz-
děleny jsou dle národností, tolo rozdělení má trvat
na dále. Svobodmyslní poslanci čeští vystoupili s do-
datečným návrhem, aby také na české požadavky by-
lo pamatováno stejným způsobem, t. j., aby při přemě-
ně zemědělských rad zachovány byly v království če-
ském a markrabství moravském dosavadní ústřední
sbory, které representují správní jednotu země. Aby
pak obhájena byla pravomoc sněmu království českého
a markrabství moravského, bylo ještě připojeno k ná-
vrhu českému, že zemské zákonodárství, upravujíc
poměry zemědělské rady, není vázáno řadou pravidel
řišského zákona (§§ 20, 13, 16, 17 a 18). Tento návrh
podal a odůvodnil posl. dr. Fiedler. Důvody jeho
byly tak přesvědčivé, že i Němci z Moravy a vládní
zástupce prohlásili se pro návrh tento. Při hlasován
doktor
Fiedler
Němec
Morava
14
article
byl nvrh posl. dra. Fiedlera přijať hlasy českými, pol-
skými, slovinskými, konservativců a moravských
Němců. Návrh Slovinců, aby ve všech zemích se smí-
šeným obyvatelstvem byla zřízena rada zemědělská
se sekcemi národně rozdělenými, byl zamítnut.
Při § 21., stanoví dozor nad zemědělskými společen-
stvy, Němci podali skrze krumlovského notáře Nie-
tsche návrh, aby zůstalo při původním ustanovení
vládní předlohy, podle ktorého dozor ten náleží vládě.
Pravice se však srazila proti tomuto návrhu a povalila
jej. Dozor budou míli nad společenstvy těmi zemské
výbory. Při resoluci výborem navrženě, podle ktere
má vláda do příštího rozpočtu vložiti sumu 20 mil
korun na zařízení a podporu povinných společenstev
navrhl a odůvodnil posl. Udržal v ten rozum, aby
vláda po dobu trvání těchto společenstev polovinu ve-
škerých výdajů hradila ze státní pokladny. Tato re-
soluce byla přijala.
Posl. za venkovské obce pardubické v komentáru
ku svému návrhu kladl důraz především na národo-
hospodářské a odborné vzdělání zemědělského doro-
stu. Mělo by ještě před uskutečněním tohoto zákona
zemědělských družstvech alespoň částečně postaráno
býli o to, aby mladý hospodář byl způsobilý vésti
boj sociální, k čemuž jej schopna učiniti může toliko
vzdělání co největšl.
Sněmovna uvítala přijetí celé předlohy ve3.
čtení hlučným potleskem. Pověděli jsme již, že k jásotu
není žádného přílišného důvodu. Že zákonodárné
opus to nemá již také povahu centralistickou v té mí-
ře, jako mělo, když se dostalo do sněmovny, jest zá-
sluhou poslanců českých, jejichž veškeré ná-
vrhy byly přijaty. Poslanci čeští při této příležitosti
hájili zájmy rolnictva co nejhorlivěji a také co nejů-
spěšněji a zastávali se práv zákonodárství zemského co
nejrozhodněji a také po té stránce se zdarem.
Fiedler
Němec
Nie
Udržal
15
article
Vůbec vedení sněmovny při této osnově spočí
valo v rukou českých poslanců svobodomyslných
čeští poslanci agrární rádi se temu vedení podřídili
Po 3. čtení předlohy zmíněné pracovalo se parou
V několika minutách téměř bez debaty vyřízeny by-
ly četné předlohy, mezi nimi předloha o změně no
vely živnostenské a to § 59. a 60. o podomním obcho-
du a o zvýšení příspěvku do melipračních fondů
Jako koncem letní kampaně, také dnes, v předpo
slední den kampaně podzimní, měl solo pan Schě
nerer programovou řečí. V červnu pronesl hospodář
skou, tentokráte politickou. Obsahovala credo všeně
meckého svazu. Novinkou není pro nikoho. Ale že
bylo proneseno právě teď,jest pozoruhodno. Bylo vy-
hlášeno s určitým úmyslem — vzhledem na chystané
česko-německé rozpravy. Bylo-li účelem dnešního de
bulu vrchního velitele všepruského kádru ve východ-
ní marce a v dnešní sněmovně ukázati, jaké jest
smýšlení v jeho řadách, dosáhl toho úplně. S lidmi
kteří mají názory takdvé, není žádného míru, s nimi
však nemůže doufati v nižádnou transakci žádná vlá-
da. Politika, hlásaná jimi, musí býti potirána námi
Čechy, ale také státem, chceme-li dostáti podmínkám
své vlastní existence.
Zejtra poslanecká sněmovna vyřídí z dlouhéh
svého jednacího pořadu malou část a pak se odebere
na vánoční a novoroční prázdniny, jež potrvají celý
měsíc.
Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dop.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců
Tschana a spol. na zařadění obchodu s lahvovým
pivem mezi koncesované živnosti; — Pacheraa
spol. na 50.000 K podpory obcím, kde konají se vě-
decké neb obchodně prospěšné sjezdy.
Sch
Čecho
Tschan
16
article
Dolazy podali poslanci Tschan a spol.
k zákazu schůze německého svazu v Čechách okr.
hejtmanstvím v Jablonné a po obsazování mís
soudních úřadníků Čechy: — dr. Dyk a spol. po
jednání berního úřadu v Kralovicích s břeža nskými
statkáří; posl. Pernerstorler a spol. po vánoč
ních remuneracích a výpomocích dlurnistům a slu-
hům při poštovním ředitelství v Praze; — dr. D yk
a spol. po obecních volbách v Kaleřinkách : —-
Malik a spol. po odsuzování cikánů v Mostě: —
V. Hofer a spol. po poměrech na nádraží buště-
hradské dráhy v Kraslici a j. železničních záležito
tostech a Hauk a spol. po bezodkladném zaplacen
zboží, jež živnostníci dodali stálu.
Posl. Barenther prohlašuje, že včerajší mini
sterského předsedy odpověď na jeho dotaz nerozplý
lila jeho obavy a proto navrhuje, aby v příští schůz
zavedla se o ní debata. (Pochvala mezi stranniky
Posl. Stein žádá, by se po hlasování oznámi
poměr hlasů.
Za hlasování je slyšeti pokašlávání mezi Vše
němci.
Posl. Stein: P. Peschku stojíte nebo sedíte
Posl. Herzog: S témi lidmi můžete délati e
chcete.
Posl. Hanich: Stiefelwichs Patriote ! Co nej
dříve zavede se trest holí.
Posl. Sehreiber: Posl. Lechere vy jste za
poslední Körbrovi řeči tak velice hovořil.
Tschan
doktor
Dyk
Malik
V Hofer
Hauk
Posl
Stein
P Peschek
Herzog
Lecher
Čechy
Jablonná
Kralovice
Praha
Most
německý svaz
17
article
Posl. dr. Lecher: Dejte mi pokoj. Vy jste
měli po Körbrovi dva řečníky. Je-li třeba týdnů
abyste rozvažovali, až vám něco napadne, já vln
hned, co mám dělati.
Bareutherův návrh propadl 203 proti 23 hla-
sům. (Výkřiky mezi Všeněmci: »Fuj Teufell)
Posí. Tschan dotazuje se předsedy berního
výboru po vyřízení pelic o budovní dani.
Posl. Breiter nalehal na zodpovědění svého
dotazu po odporu s prohlášením min. předsedy dra.
Körbra a německého kancléře hr. Büilowa stran lvov-
ských demonstrací.
Předseda slibuje vyrozuměti o tom předsedu
ministerstva, a sněmovna, přecházejíc k jednacímu
pořadu, rokuje dále o
zemědělských společenstvech.
Reť posl. Povše měl doslov k 8§ 13.—17., jež
schváleny beze změny dle výborových návrhů.
Po odhlasování § 13. posl. Iro volal: Děje se
co chce vláda!
Pro zamítnutí Irova dodatku k § 16. povsta
velký nepokoj mezí Všeněmci. Posl. Malik volal
Čítá se nesprávně! načež předseda odmitl tuto ne-
slušnou poznámku za hluku a ustavičné vřavy
Při 8 18. (Zastupování vlády) posl. Pře ife
líčil nesnůze zemědělstva a sliboval si prospěch
z nových společenstev, bude- li stát konati svou po
vinnost, načež debata byla uzavřena a po referentově
doslovu byl přijat § 18. s některými slohovými změ
nami dle Skene-Lichtova návrhu.
Posl
doktor
Lecher
Bareutherův
Teufell
Povš
Irův
Malik
Skene
Lichtův
18
article
Při § 19. (Zemědělské rady a svazy) prohlásií
posl. Fiedler, že jeho strana souhlasí úplně s ten-
dencí zákona, aby politické proudy byly ze spole-
čenstev vyloučeny a navrhoval k § 19. dodatek, dl
něhož vyhražují se zemskému zákonodárství pravidla
o dalším společném projednávání některých věcí,
resp. společná správa některých ústavů, možno-li dle
dosavadních ustanovení jednat o oněch věcech nebo
správě oněch ústavů v zemědělské radě společným
orgánem nebo za společného spolupůsobení obot
sekcí.
Odůvodňuje svůj návrh řečník poukazoval n
blahodárnou činnost české zemědělské rady a pro-
hlásil, že při jeho návrhu rozhodují politické, hospo-
dářské i finanční důvody. Kdyby odstranila se sjedno-
cující páska, způsobila by se v Čechách velice ne-
jasná situace a bylo by pochybno, zda by čeští zá
stupci hlasovati mohli pro zemský zákon, jenž by
mohl způsobiti ještě větší národní rozdělení v země-
dělské radě než je ted. Tím by povstala zase jedna
národní otázka. (Hlučný souhlas.) Účelem jeho návrhu
je zachovati dosavadní stav. Obor ústředního sboru
nemá rozšiřovati se. Nám na tom záleží praví a aby
tento rámový zákon byl také skutečně proveden a
proto žádá, by usnadnilo se to přijetím tohoto
návrhu.
Fiedler
Čechy
19
article
Posl. Grösa! libuje ši v dosavadních po-
měrech zemědělské rady v Čechách a je povděčen
přidružení nových společenstev k dosavadním
zemědělským, radám; — Žičkar navrhova
změnu § 19.
Vládní zástupce dr. Ertl opřel se náhledům
proti 8 19. a prohlásil, že vláda chce, aby dle
možnosti šetřilo se dosavadních poměrů. Platí to
zvlášť o zemích se zemědělskými radami. Doporučuje
Fiedlerův návrh, protože přispěje k lepšímu objasnění
vládních záměrů.
Posl. Licht souhlasí též s Fledlerovým ná-
vrhem a uvažuje o organisaci zemědělské rady na
Moravě.
Poslanec Peschka navrhl konec debaty, což
přijato. Hlavní řečníky nezvolila jedna ani druba
strana a po referentovu doslovu byl přijat § 19
dle výborového návrhu s dodatky, navrženými od
poslance Fiedlera.
§ 20. byl přijat bez debaty.
Při § 21. poslanec Peschka odůvodňoval svá
minoritní návrh stran stální dohlídky na spole
čenstva.
Poslanec Nitsche opřel se ustanovení o revisí
zemských společenstev zemským výborem a na-
vrhoval, aby § 21. přijal se dle texlu vládní před-
lohy: — Schreiner přimlouval se za výborový
návrh a Peschkův také tak; — Čajkovs k
navrhl k 8 22. dodatek, aby zemské zákonodárstv
stanovilo pravidla o rozpuštění společenstev.
Poslanec Peschka vzdal se slova a po r
ferentově doslovu byl přijat § 21. dle výborového
návrhu a minoritní návrh Peschkův propadl.
§ 22. přijat dle výborového návrhu s dodalkem
Čajkovského.
Posl
doktor
Ertl
Fiedlerův
Fledlerův
Peschek
Fiedler
Nitsche
Schreiner
Peschkův
Čajkovský
Čechy
organizace zemědělský rada na Morava
20
article
Potom rokováno o posledních třech článcích
k nimž poslanec Kittinger navrhoval různé
změny, byly však přijaty dle výborového návrhu
rovněž titul a úvod zákona. (Pochvala a potlesk.)
Poslanec Povše referoval potom o resolučníc
návrzích, podaných za debaty; — Wohlmaye
opřel se sociálně-demokralickým resolucím a tvrzení
že tato předloha směřuje proti zemědělským pra
covníkům; — Kaiser přál si, by panská sněmovna
předlohu záhy vyřídila, vláda hned zákon provedl
a sněmovna setrvala ve své děinosti.
K návrhu poslance Treniníelsa byla debata
uzavřena, načež poslanec Seitz polemisoval s vý
vody Wohlmeyerovými a prohlásil, že jsou v zákon
ustanovení, s nimiž jeho strana souhlasiti nemůže
(Pochvala mezi sociálními demokraty. Proto že tle-
skal také jeden z posluchačů na galerii, předsedaji
varoval před všelikými projevy, aby nemusila být
vyklizena.)
Poslanec Udržal opřel se vývodům odpůreů
předlohy a prohlásil: Nehlasujeme pro předlohu
z důvěry k viádě, ale pouze pro dobrou věc. Na-
vrhuje k resoluci, aby do příštího rozpočtu vřadila
se zemědělská investiční půjčka 20 mill. K. dodatek.
aby stát převzal z polovice udržovací výdaje.
Kittinger
Povš
Kaiser
Treniníelsa
Seitz
Udržal
21
article
Po věcné opravě poslance Kitlingra a p
zpravodajově doslovu přijaty resoluce o 20millionové
půjčce, převzetí polovice udržovacích výdajů státem
o předloze pro zemské sněmy již v příštím zasedání
stran zemědělských společenstev, o poštovní svobodě
vzájemných korrespondenci společenstevních, dále
resoluce Žilnikova a Seitzova — tato o nemocen-
ském a úrazovém pojišťování zemědělských pracov-
níkův.
Tím byl odbyt I odstavec jednacího pořadu
načež schváleny bez debaty vládní předlohy o pro-
deji některých vojenských nemovitostí v Brně, Kra-
kově a Černovcích, vesměs dle zprávy rozpočtového
výboru a zpráva národohospodářského výboru
státní smlouvě ze dne 19. ledna 1898 o úpravě
rakousko-pruských hranic na řece Přemái.
K odslavci 6. jednacího pořadu — 88 59.a
60. živnostenského řádu — referoval po-
slanec dr. Weisskirchner, doporučuje —a
prý s těžkým srdcem — usnešení panské sně-
movny.
Kitlingr
Žilnikův
Seitzův
doktor
Weisskirchner
Brno
Černovec
Přemáe
22
article
Ministr obchodu bar. Call doporučoval před-
lohu dle usnešení panské sněmovny. Sdílí právní
přesvědčení, vyslovené v l. resoluci a nemá také ná-
mitek proti resoluci druhé.
Posl. Ellenhogen je povděčen, že pansk
sněmovna pokusila se o zlepšení vládní předloby
což je prý důkazem, že přeje lidu víc, než sněmovna
poslanců. (Pokřiky mezi křesťanskými sociály. Posl
Seitz k Axmannovi: Vy zde nemáte co mluviti
dokud historka s volbami nebude odbyla. — Velk
vřava. Křesťanští sociálové volají na Seitze: Vy zde
nemáte co mluviti; vy sem nepatříte. Velký hluk.
Posl. Ellenbogen vyprošuje si ustavičné po-
křikování křesťanských sociálův. Pojednává zevrubne
o poměrech vídeňských květinářek a konečně při
mlouvá se za schválení usnešení panské sněmovny
K návrhu posl. Sylvestra debata uzavírá s
Posl. Ploj žádal, by se pojala do zákona jeh
resoluce, avšak jeho návrh nebyl dostatečně pod-
porován.
Po referentově doslovu byla schválena usnešen
panské sněmovny (Hlučná pochvala.) i resolučn
návrhy.
Bez debaty schváleny ve 2. a 3. čtení zákony
o poplatkových úlevách zemských
půjček, o melioračním fondu a konsu
látních poplatcích.
Předseda národohospodářského výboru navrhuje.
aby se vsunula předloha o sečtení zemědělských
závodů, ale jeho návrh propadl.
Bez debaty schváleny v 2. a 3. čtení předlohy
o pensích katolických duchovních
úpravě učitelských platů na pravoslavném bohoslo-
veckém ústavé zaderském a na římsko- a řecko
katolických diécesních ústavech učitelských a boho-
sloveckých hlavních ústavech v Gorici a Zadru.
Posl
Posl Seitz
Axmann
Ellenbogen
Sylvestr
Gorica
panská sněmovna
23
article
Ministr financi dr. Böhn-Bawerk odpověděí
na dotaz Javorského, hodlá-li zavésti trestní řízení
proti hr. Ondřeji Potockému pro zkracování daní
disciplinární řizení proti min předsedovi zem. finaně
ředitelství ve Lvově, že k prozkoumaní spisů není
třeba žádaných opatření ani proti poplatníkovi, an
předsedovi odvolací komise.
Posl. Schönerer: Proslýchá se, že německo-
české dorozumívací konference, kteréž opětně se ne-
zdařily, budou obnoveny. Dle fakt, které dostaly se
dosud na veřejnost, žádá se na německých stranách.
aby se nechovaly naproti politickým čachrům zamí-
tavě, bude-li vláda chtíti vyhověti Čechům a splniti
jich prozatímní požadavky po české vnitřní řeči
služební a po moravské počešťovací universitě. My
Všeněmci, prohlásili jsme opětně, že nejsme proti
vládě úřadnické, ale jen pod tou podmínkou, že tito
úřadní ministrové nebudou se zasazovati o poslova
nění německo-rakouských zemi buntovních. (Souhla
u Všeněmců.) Pokládáme za svou vážnou povinnost
dnes varovati a říci, že německý lid má pro takov
zástupce německých okresů v zásobě slovo: zrada.
(Posměch v centru, pochvala u Všeněmců). Německý
národ nechce žádné poslovaňovací konference. (Tai
jest! u Všeněmců.), nýbrž chce státní němčinu
V drovnén prodelii
naní číile o sobě .
vdpolednl
. . . . na t
Ve hlialkách na vankevě-
ranní čislo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . Sb
Inserár
platí se hotevě napře.
Pledplacení a inserty přijnsá admtnl-
strace v Marinan ulici č. z
Tam nachízejí se též redlakeeo
tiskárna s szpedite .Motnich Listi“.
Eokoplsy ze nerrseaji.
doktor
Böhn
Bawerk
Potocki
Posl
Čecho
Lvov
Marinany ulice
Motnich List
Javorskij
24
article
vybudování a rozmnožení německých universit. (Po.
směch v pravo, pochvala u Všeněmců.) To jsou po-
žadavky, které směřují také ku prospěchu státu.
Německý národ chce, aby zástupcové jeho konali
své úkoly, plně vědomi si jsouce svého cíle. Řečník
činí pak na předsedu dotaz, jsou-li mu známy po-
drobnosti zamýšlených německo- českých konferencí
dorozumívacích a jsou-li, je-li president ochoten sdě-
liti je. (Hlučný potlesk a pochvala u Všeněmců.)
Předseda: Nejsem pohříchu s to, abych na
tento dotaz odpověděl. (Veselost.)
Konec schůze o 5. hod. odp; přiští bude
zejtra o 11. hod. dopoledne. Na jednacím
pořadu bude: 3. čtení zákona o zemědělských spo-
lečenstvech: Sylvestrův návrh na oprávnění advo-
kálských kandidátů k zastupování v přestupcích
úprava diurnistských poměrů; vydání posl. Perners-
torfera a ostatek dnešního pořadu.
Sylvestrův
25
article
Z parlamentnich výborů.
Z Vídně, 17. prosince. (C. - B.)
V uárodohospodářském výboru posl.
dr. Licht referoval na počátku schůze o Sleinerově
návrhu na zrušení služebních kaucí stát-
ních úřadníkův a navrhoval: 1. aby ustanovila se
výše služebních kaucí státních úřadníkův a slnžeo-
níků v jednotlivých odborech; 2. aby zjistily se
sumy, jež vybraly se v jednotlivých obdobích ze
služebních kaucí a 3. by ráď slyšel prohlášení vlády,
jakého času bude třeba — v případě zrušení kaucí
— aby se mohly úřadníkům vrátiti
Ministr obchodu bar. Call prohlásil, že přeje
návrhu, avšak vyjednávání mezi jednotlivými odbory
není dosud ukončeno. Pokud týká se jeho samého,
prohlašuje, že vyšetření navrženě referentem bude
provedeno co nujdříve a jeho výsledek bude dán
k disposici.
Výbor schválil potom referentovy návrhy.
Odbor národohospodářského výboru pro ter-
mínový obchod obilní měl dnes schůzi,
v níž ref. Ploj vytkl zásady, jejichž pojetím do
vládní předlohy stran organisace zemědělských bura
zjednala by se záruka, že nezákonný termínovýa
blankotermínový obchod budou úplně odstraněny.
Debaly zúčastnili se poslanci Kozlovský a
Iro a odb. před. bar. Beck, načež referentovi bylo
uloženo přepracovati vládní předlohu se zřetelem
k jeho zásadám a někdejšímu usnešení poslanecké
snémovny o termínovém obchodu a předložit elaborá
Legitimační výbor schválil volby poslanců
Gasteigera, Fiedlera, Flondora, Schraffla, Choce,
Lilgenaua a Völkla.
odboru.
doktor
Licht
Sleinerův
Kozlovský
Beck
Gasteiger
Fiedler
Flondora
Schraffl
Choc
Lilgenau
Völkl
Vídeň
26
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. prosince.
Poláci pod německým jhem.
Světová hanba, kterou si Němci utržili kr-
tým odsouzením rodičů vřesenských děti, nepů-
sobila na ně tak, aby se zastyděli a káli. Na-
opak, srdce jejich ještě více proti Polákům ee
zatvrdilo a všichni, kdo hrdlo mají, volalí: Hrr
na Poláky, udusme, ušlapme je! Všecky tyto
hlasy potvrzují naši dobrou znaiosť německé po-
vahy. Řekli jsme hned, když listy slovanské
začaly sentimenlálně zaznamenávati mirnější
hlasy německé, že není radno, aby se Slované
dali zmýliti, poněvadž žádný Němec do opravdy
nepomýšlí na to, aby pangermanský pochod na
Slovany byl zastaven.
Jakých prostředků německá vláda užiti
hodlá proti odporu vřesenských Poláků, prozra-
zují dvě rozhodnuti tamního krajského inspek-
tora škol. Otec Polák žádal tohoto pána, aby
jeho dcera, žačka vřesenské školy, dostala na
nějaký čas dovolenou. Krajský inspektor od-
pověděl, že taková dovolená znamená jisté
uznání a odměnu, že však dotyčná žačka za-
sluhuje spíše trestu, protože je neposlušnaa
vzpečuje se »státním nařízením«.
Co se tu rozumí slovem »státní nařízení ?«
Nařízení vlády, aby se polské děti germaniso-
valy. Ona dívka, nechtic ve škole odpovídati na
německé sotázky učitelů, protivi se »státním na-
řízením« a setrvá-li ve svém odporu, odpovéděl
krajský inspektor dále divčinu olci, bude po-
trestána tím, že pro ni zrušeny budou veliko-
noční prázdniny v přištím roce a že z pokuty
bude přidržena k tomu, aby musila školu na-
vštěvovati o rok déle.
»Deutscher Ostmarkenverein« v Berlíně
věnoval vřesenskému processu zvláštní schůzi,
v niž soudní rada. Wagner o něm referoval.
Polák
Němec
Slovan
Wagner
Praha
Berlín
Deutscher SF
27
article
Tento sloup německé spravedlnosti dovozoval,
že germanisátorská sekera ještě hloubějí zatíti
se musí do polského masa tak, aby polské déti
v žádné škole a v žádné třídě neslyšeli jiného
jazyka kromě německého. Že při tom nebudou
prospívati, na tom vládé nezáleží, o to se mu-
sejí starati samy dltky, jejich rodiče a pěstouni.
Nebudou-li se o to starati a polské dilě ve škole
se neponěmčí, nechť je mu povinná návštěva
školy prodloužena tak, až se poddají a zřeknou
se »polského fanatismu«. Dále musí býti pečo-
váno o to, aby mezi Poláky bylo umístěno jen
německé duchovenstvo a zvláště, aby po smrti
arcibiskupa Stablevského nástupcem jeho na
stolci hnězdenském stal se Němec.
»National Zeitung« shledává, že vlastní pří-
činou odporu poznaňských Poláků proti poněm-
čení je Rakousko, jež polskému živlu dopřálo
velikých práv a výhod jak inlellektualných, tak
hospodářských. Oheň polského nebezpeči vy-
pukl v Haliči a rozšířil se do polských zemí
Německa. Ale Německo bude bdlti na svými
Poláky, aby neupadli nazpět do »svinského ho-
spodářství polského« a do nevolnietví, slovem,
nedá si polskou kořisť vytrhnouti.
»Posener Zeitung« trpce žaluje na černý
nevděk polských děti. I chudě děti jsou černě
nevděčné. Co se s nimi němečtí dobrodinci na-
mazlili, co jim dali šatiček, střevlěků, něme-
ckých učebnie, sešílů atd. a všecko nadacino,
jakoby to bylo do vody hozeno! Nevilěk pol-
ských dětí je tak veliký, že dívky, kteró se ve
škole učí vařit a hospodařit, za to dobrodiní
odplácejí tím, že před jídlem a po jídle chtějí
se jen posky modlit a k německé modlitbe ani
úst nechtějí otevřit!
List navrhuje, aby polským nevděčníkům
bylo německé dobrodiní odňato.
Kdy tisíců českých dětí schulvereinskýck
a jiných německých škol zmocní se tak ele-
Polák
Němec
Rakousko
Halič
Německo
Posener Zeitung