ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 aea26590-661f-11dc-9b87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 31, org 7, work 3, person 99
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 18. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 348.
4 article
Na rauní a odpsl. listy 3 přilohami (.Nančný Obzor ve středu a „Litorární Hlidka v pátek) přešplácí sau Praze v adnínislrani .. . . . 2 K —b na něsíe ne čtvrt leta . . . . . 6 K — s dvojí denášken a čivt o ve ailsikáchi 2 K 30h ns vněilo . . . Poštont nivrt let. . 1ei s dvojí ztlilieu sa měst ee nireti kob
Praha Litorární Hlidek ei
5 title
Dnešní číslo pro Praha le o 10 stranách.
Praha
6 article Z posledních episod v politice páně Körbrově.
Z posledních episod v politice páně Körbrově. Za voleb, posléze konaných v královstv českém pro sněm zemský, byli jsme svědky tuhého boje, v němž se utkali zdejší Vše- němci se všemi ostatními skupinami něme- ckým nepřátel našich v této naší vlasti K řečeným volbám vydána byla totiž se strany německé hesla dvě. Všeněmci hlásali, že pravý nefalšovaný program německý musí v paragrafu prvním obsahovati zásadu: že celé království české musí býti poněmčeno — ostatní skupiny německé dohromadys vytkly za hlavní článek politické činnosti své; království české budiž rozpoltěno dle národ- nosti tak, aby v uzavřeném území německém jazyk německý ve správě státní měl právo výhradní, v otevřeném pak území českém aby měl přednost před jazykem českýma vládu nad ním. Ve volebním zápase podařilo se Všeněmcům, že dobyli poslaneckých man- dátů 21, čímž své kollegy německé, přestá vající tím časem na pouhém rozpoltění krá- lovství českého, nemálo seslabili. — Nejnověji propukl mezi Všeněmci na straně jedné a pokrokáři, lidovci, křesťan- skými sociály a sociálními demokraty něme ckými v naší vlasti na straně druhé nový vážný spor. Podnět k němu zavdala opě otázka česká, jakož kolem této otázky všechno myšlení, usilování, počínání a jed nání všech nepřátel našich německých bez rozdílu napořád se točí.
pán
7 article
Minulého téhodne vznikly v hlavě mini- sterského předsedy vídeňského dvě velíké myšlenky zároveň. Dlužno tuto nezvyklou úrodnost a plodnost v myšlénkovém ústrojí nynějšího nejčelnějšího statníka vídeňského třeba dodatečně, přece s upřímným uznáním veřejně konstatovati. Dvě veliké myšlenky najednou prorvaly se z utrápené lebky pana dra. Körbra současně na světlo ne sice boží, ale jen vídeňského parlamentu. Myšlenka státního převratu v Rakousku a myšlenka nových porad českoněmeckých. Vychází na jevo, že obou těchto myšlenek bylo najednou až příliš mnoho. S myšlenkou státního pře vratu v Rakousku pan dr. Körber způsobi si všeliké opletačky s celým táborem něme- ckým, jenž nemůže srozuměti, proč posa- vadní vládní systém, za něhož se daří všem požadavkům a pretencím něme- ckým tak výborně, že není ani možno vy- mysliti a přáti si lepšího, by musil měniti svou firmu? Vždyť pod posavadní firmou parlamentní a ústavní vládne se v Rakousku neparlamentně a neústavně, ale což jest při tom věcí hlavní, německy dosti hezky! Proč s pouhou planou formalitou, totiž s vymazá- ním firmy staré a s protokolováním nove udělat ve světě, zvláště ve světě finančním. zbytečný poplach ? . ..
Körber Rakousko
8 article
A druhá, veliká myšlénka páně Körb- rova, nové pórady česko-německé, aby ko- nečně odklizen byl z vnitřní politiky rakou- ské národní spor česko-německý, zamotala se v prstech německých tak, že sotva asi bude lze rozvinouti ji. Z Vídně oznámilo se předvčírem: »Členové sdružení všeně- meckého vyjádřili se dnes k poslancům ně- meckým z Čech, k německé straně pokro- kové a německé straně lidové ve příčině svého slanoviska k poradám vyrovnávacím, že by nepřijali pozvání k těmto poradám, na opak že zamýslejí, jakmile tyto porady by se octly na blízku, pořádati v Čechách pro- testní tábory a dělati proti nim náladu. Vše- němci trvají na stanovisku, že porada dorozumívací jest záležitostí země české a že proto v první řadě dlužno přihlížeti k poměrům stran na sněmě českém. Nehledíli se k 21 mandátům ústavo- věrného velkostatkářstva, Všeněmci jsou téměř polovinou německých poslanců lido- vých; národní vyrovnání, ktere by se zjednalo bez jejich spolu- činnosti, bylo by úplně bezcenne.
Körb Vídeň Čechy
9 article
Však Všeněmci trvají při své zásadě, že před vyrovnáním česko-něme- ckým musí býti vyřízena otázka státní řeči německé.« Doplníme-li toto vyjádření Všeněmcův zprávou, že i pan Prade odmítl účastenství v rozprávce česko-německé, poněvadž prý důvěrníci německé strany lidové teprv se sejdou v Liberci, aby se poradili, co dělat. vidíme, jak Němci sami druhou velikou my šlénku páně Körbrovu už vlastně pohřbili. Nás při tom funusu nových, ani nevíme už po kolikáté opětovaných, zkoušených navrhovaných páně Körbrových smiřovaček českoněmeckých, zajímá jen jedna věc z vy- jádření Všeněmcův, totiž, že porada o do- rozumění (tedy také o smíření) me zi Čechy a Němci v Čechách jest záležitostí země české, totiž sněmu království českého. To jest na straně německé něco zcela nového. Vždyt schválně k vůli otázce česko - německé, schválně na popírání, poškozování a zamí- tání jazykových, zemských, ústavních a stát- ních práv národa českého bylo zřízeno ve- liké souručenství německé v Ra- kousku, sdružení všech Němcův ze všech zemí rakouských. Němci Čechách sami usilovali o zjednání této za- drugy všeněmecké, tak aby ve svém odporu a nepřátelství proti nám byli sesilovánia podporováni všemi ostatními Němci v Ra- kousku, pokud tito by nebyli přáteli národní rovnoprávnosti a samosprávy zemské. Zvláště proti národu a království českému německé
Prade Němec Körbrův Körbrový Němcův Liberec Čechy
10 article
souručenství pracovalo v parlamentu vídeň ském od dob Taaffových až do této chvíle. Při tom bylo se stran německých bez roz- dílu napořád hlásáno, že otázky práv jazy- kových musejí se vyřizovat na říšské radě. Nic nezpomohlo tvrzení poslanců českých. že tyto otázky náležejí do zákonodárné moci sněmů zemských. Teď pojednou slyšíme housti jinou se strany německé. A tož se strany všeněmecké Přímý opak, který zní jako náhlý obrat na víru národní rovnoprávnosti a samosprávy zemské! Odkud ta nenadálá změna v řadách našich nejurputnějších nepřátel a nesmiřitel- ných škůdcův. Proč právě Všeněmci, v je- jichžto programu na prvním místě stojí poněmčení celého království a národa českého, nyní tvrdí, že »porada o dorozumění česko- německém jest záležitostí země české«? Odpověď jest na dlani. Všeněmci podá- vají ji sami. Domohli se na sněmě království českého o letošních volbách 21 mandátův a tímto počtem dle svého způsobu, osvěd- čeného na radě říšské, mohou i zde všechnu činnost i smiřo- vací i dorozumivací na dobro zmařit, i kdyby vůbec nějaká po- čala a jevila naději na úspěch.
Taaffův
11 article
Tedy nikoliv nenadále vzniklá péče o práva národa a království českého, nikoliv snaba o spravedlivé vyřízení národního sporu česko- německého, nikoliv věrnost k samosprávě tohoto království, nýbrž jen naděje, že na sněmě tohoto království všelikou snahu po uklizení národního sváru by zničili ještě jistěji, než na radě říšské, učinila ze Vše- němcův obhájce právomoci českého sněmu. Jak upřímně to smýslejí se spravedlivým vy- rovnáním česko německým s dostatek patrno z jejich prohlášení, že před tímto vy- rovnáním musí býti vyřízena otázka státní řeči německé V tom požadavku ovšem úplně srovná- vají se s nimi i němečtí pokrokáři, lidovci a ostatní skupiny v generálním táboře našich odpůrcův. Ale sotva asi shodnou se s nimi ve tvrzení, že porada o dorozumění mezi oběma národy v království českém jest zá- ležitosti země české; v neochabujícím nepřá- telství proti nám němečtí pokrokáři, lidovci a ostatní drobnější přívěsky jejich budou hájiti další potřeby německého souručenství v Rakousku i proti Všeněmcům, s nimiž jsou úplně za jedno v tom, že na zá- kladě práva a spravedlnosti s národem českým dorozumětia smířiti se nechtějí, ani v parla- mentě vídeňském ani na sněmě tohoto království. Čímž i druhá ve- liká myšlenka páně Körbrova z minulého týdne jest nadobro vyřízena.
Körbrův Rakousko
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (85. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 17. prosince. Pan dr. Arnošt Bareuter je muž na slovo. Splni, co včera slíbil. Navrhl dnes o včerejší stručné od- povědi dr. Körbra na jeho dotaz v příčině poměru koruny ke hrozbám ministerského předsedy debatu pro zejíra. Jen 23 poslanců jej podporovalo; 3 češti a polští soclalisté národní, sociální demokraté — ostatní kontingent dodali Všeněmci, kterých bylo 14 nebo 15. Proti návrhu hlasovalo 203 poslanců. Za hlasování došlo mezi Všeněmci a druhými skupinami německými k četným srážkám. Nejprudší mezi učitelem Schreiterem a drem. Lecherem. Druh druha překřikoval nejvyšší fistulkou. Pokud bylo na galerii slyšeti, vyčítali si navzájem chabost vůči terroru chefa vlády a jeho strašákům. Musíme říci. že měli pravdu — oba. Rozhorlení Všeněmcůje trochu posthumní. Dokud byl čas, za bezprostředního dejmu prvních pokusů Körbrových, působití na par lament ohláškami o jeho rozpuštění, mlčeli jako za- řezaní. Páni pokrokovci pak nehlesli vůbec. Jako v jiných věcech, jako v zášti proti všemu, co není německým, tak i v obraně práv konstitučních jsou Všeněmci a pokrokovci par nobile fratrum. — — Zákon o zemědělských družstvech je hotov. Ale myslíme, že není valnou radost z díla dokonaného a že také nebudou splněny naděje v ně skládané. Leckterý hrot centralistický byl v předloze ulomen aneb otupen, leccos bylo vyvrženo z ní, c mohlo materiálně ohroziti novou instituci, nicměně zůstává přece osnova tato rámcovým zákonem tuze velikým a více vyplněným, nežli se snáší s povahou takovéhoto zákona, klerý teprve má býti legislaturou zemskou doplněn a vybudován a teprve jí nabýt vlastní ceny.
doktor Bareuter Körbr Lecher Körbrový Vídeň poslanecký sněmovna Zákon o zemědělský družstvo
13 article
Důležitý pro česko-moravské poměry jest § 19 Dle toho dává se zemskému zákonodárství možnost aby dosavadní zemědělské rady mohly býti přeměněny v zemské společenstvo nebo zachovány, ale v ten způ sob, že jejich poměry upravily by se dle pravidel ny nějšího zákona. K tomu vymohly německé strany v výboru dodatek, že v zemích, kde zemědělské rady roz- děleny jsou dle národností, tolo rozdělení má trvat na dále. Svobodmyslní poslanci čeští vystoupili s do- datečným návrhem, aby také na české požadavky by- lo pamatováno stejným způsobem, t. j., aby při přemě- ně zemědělských rad zachovány byly v království če- ském a markrabství moravském dosavadní ústřední sbory, které representují správní jednotu země. Aby pak obhájena byla pravomoc sněmu království českého a markrabství moravského, bylo ještě připojeno k ná- vrhu českému, že zemské zákonodárství, upravujíc poměry zemědělské rady, není vázáno řadou pravidel řišského zákona (§§ 20, 13, 16, 17 a 18). Tento návrh podal a odůvodnil posl. dr. Fiedler. Důvody jeho byly tak přesvědčivé, že i Němci z Moravy a vládní zástupce prohlásili se pro návrh tento. Při hlasován
doktor Fiedler Němec Morava
14 article
byl nvrh posl. dra. Fiedlera přijať hlasy českými, pol- skými, slovinskými, konservativců a moravských Němců. Návrh Slovinců, aby ve všech zemích se smí- šeným obyvatelstvem byla zřízena rada zemědělská se sekcemi národně rozdělenými, byl zamítnut. Při § 21., stanoví dozor nad zemědělskými společen- stvy, Němci podali skrze krumlovského notáře Nie- tsche návrh, aby zůstalo při původním ustanovení vládní předlohy, podle ktorého dozor ten náleží vládě. Pravice se však srazila proti tomuto návrhu a povalila jej. Dozor budou míli nad společenstvy těmi zemské výbory. Při resoluci výborem navrženě, podle ktere má vláda do příštího rozpočtu vložiti sumu 20 mil korun na zařízení a podporu povinných společenstev navrhl a odůvodnil posl. Udržal v ten rozum, aby vláda po dobu trvání těchto společenstev polovinu ve- škerých výdajů hradila ze státní pokladny. Tato re- soluce byla přijala. Posl. za venkovské obce pardubické v komentáru ku svému návrhu kladl důraz především na národo- hospodářské a odborné vzdělání zemědělského doro- stu. Mělo by ještě před uskutečněním tohoto zákona zemědělských družstvech alespoň částečně postaráno býli o to, aby mladý hospodář byl způsobilý vésti boj sociální, k čemuž jej schopna učiniti může toliko vzdělání co největšl. Sněmovna uvítala přijetí celé předlohy ve3. čtení hlučným potleskem. Pověděli jsme již, že k jásotu není žádného přílišného důvodu. Že zákonodárné opus to nemá již také povahu centralistickou v té mí- ře, jako mělo, když se dostalo do sněmovny, jest zá- sluhou poslanců českých, jejichž veškeré ná- vrhy byly přijaty. Poslanci čeští při této příležitosti hájili zájmy rolnictva co nejhorlivěji a také co nejů- spěšněji a zastávali se práv zákonodárství zemského co nejrozhodněji a také po té stránce se zdarem.
Fiedler Němec Nie Udržal
15 article
Vůbec vedení sněmovny při této osnově spočí valo v rukou českých poslanců svobodomyslných čeští poslanci agrární rádi se temu vedení podřídili Po 3. čtení předlohy zmíněné pracovalo se parou V několika minutách téměř bez debaty vyřízeny by- ly četné předlohy, mezi nimi předloha o změně no vely živnostenské a to § 59. a 60. o podomním obcho- du a o zvýšení příspěvku do melipračních fondů Jako koncem letní kampaně, také dnes, v předpo slední den kampaně podzimní, měl solo pan Schě nerer programovou řečí. V červnu pronesl hospodář skou, tentokráte politickou. Obsahovala credo všeně meckého svazu. Novinkou není pro nikoho. Ale že bylo proneseno právě teď,jest pozoruhodno. Bylo vy- hlášeno s určitým úmyslem — vzhledem na chystané česko-německé rozpravy. Bylo-li účelem dnešního de bulu vrchního velitele všepruského kádru ve východ- ní marce a v dnešní sněmovně ukázati, jaké jest smýšlení v jeho řadách, dosáhl toho úplně. S lidmi kteří mají názory takdvé, není žádného míru, s nimi však nemůže doufati v nižádnou transakci žádná vlá- da. Politika, hlásaná jimi, musí býti potirána námi Čechy, ale také státem, chceme-li dostáti podmínkám své vlastní existence. Zejtra poslanecká sněmovna vyřídí z dlouhéh svého jednacího pořadu malou část a pak se odebere na vánoční a novoroční prázdniny, jež potrvají celý měsíc. Předseda zahájil schůzi o 11. hod. 15 min. dop. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců Tschana a spol. na zařadění obchodu s lahvovým pivem mezi koncesované živnosti; — Pacheraa spol. na 50.000 K podpory obcím, kde konají se vě- decké neb obchodně prospěšné sjezdy.
Sch Čecho Tschan
16 article
Dolazy podali poslanci Tschan a spol. k zákazu schůze německého svazu v Čechách okr. hejtmanstvím v Jablonné a po obsazování mís soudních úřadníků Čechy: — dr. Dyk a spol. po jednání berního úřadu v Kralovicích s břeža nskými statkáří; posl. Pernerstorler a spol. po vánoč ních remuneracích a výpomocích dlurnistům a slu- hům při poštovním ředitelství v Praze; — dr. D yk a spol. po obecních volbách v Kaleřinkách : —- Malik a spol. po odsuzování cikánů v Mostě: — V. Hofer a spol. po poměrech na nádraží buště- hradské dráhy v Kraslici a j. železničních záležito tostech a Hauk a spol. po bezodkladném zaplacen zboží, jež živnostníci dodali stálu. Posl. Barenther prohlašuje, že včerajší mini sterského předsedy odpověď na jeho dotaz nerozplý lila jeho obavy a proto navrhuje, aby v příští schůz zavedla se o ní debata. (Pochvala mezi stranniky Posl. Stein žádá, by se po hlasování oznámi poměr hlasů. Za hlasování je slyšeti pokašlávání mezi Vše němci. Posl. Stein: P. Peschku stojíte nebo sedíte Posl. Herzog: S témi lidmi můžete délati e chcete. Posl. Hanich: Stiefelwichs Patriote ! Co nej dříve zavede se trest holí. Posl. Sehreiber: Posl. Lechere vy jste za poslední Körbrovi řeči tak velice hovořil.
Tschan doktor Dyk Malik V Hofer Hauk Posl Stein P Peschek Herzog Lecher Čechy Jablonná Kralovice Praha Most německý svaz
17 article
Posl. dr. Lecher: Dejte mi pokoj. Vy jste měli po Körbrovi dva řečníky. Je-li třeba týdnů abyste rozvažovali, až vám něco napadne, já vln hned, co mám dělati. Bareutherův návrh propadl 203 proti 23 hla- sům. (Výkřiky mezi Všeněmci: »Fuj Teufell) Posí. Tschan dotazuje se předsedy berního výboru po vyřízení pelic o budovní dani. Posl. Breiter nalehal na zodpovědění svého dotazu po odporu s prohlášením min. předsedy dra. Körbra a německého kancléře hr. Büilowa stran lvov- ských demonstrací. Předseda slibuje vyrozuměti o tom předsedu ministerstva, a sněmovna, přecházejíc k jednacímu pořadu, rokuje dále o zemědělských společenstvech. Reť posl. Povše měl doslov k 8§ 13.—17., jež schváleny beze změny dle výborových návrhů. Po odhlasování § 13. posl. Iro volal: Děje se co chce vláda! Pro zamítnutí Irova dodatku k § 16. povsta velký nepokoj mezí Všeněmci. Posl. Malik volal Čítá se nesprávně! načež předseda odmitl tuto ne- slušnou poznámku za hluku a ustavičné vřavy Při 8 18. (Zastupování vlády) posl. Pře ife líčil nesnůze zemědělstva a sliboval si prospěch z nových společenstev, bude- li stát konati svou po vinnost, načež debata byla uzavřena a po referentově doslovu byl přijat § 18. s některými slohovými změ nami dle Skene-Lichtova návrhu.
Posl doktor Lecher Bareutherův Teufell Povš Irův Malik Skene Lichtův
18 article
Při § 19. (Zemědělské rady a svazy) prohlásií posl. Fiedler, že jeho strana souhlasí úplně s ten- dencí zákona, aby politické proudy byly ze spole- čenstev vyloučeny a navrhoval k § 19. dodatek, dl něhož vyhražují se zemskému zákonodárství pravidla o dalším společném projednávání některých věcí, resp. společná správa některých ústavů, možno-li dle dosavadních ustanovení jednat o oněch věcech nebo správě oněch ústavů v zemědělské radě společným orgánem nebo za společného spolupůsobení obot sekcí. Odůvodňuje svůj návrh řečník poukazoval n blahodárnou činnost české zemědělské rady a pro- hlásil, že při jeho návrhu rozhodují politické, hospo- dářské i finanční důvody. Kdyby odstranila se sjedno- cující páska, způsobila by se v Čechách velice ne- jasná situace a bylo by pochybno, zda by čeští zá stupci hlasovati mohli pro zemský zákon, jenž by mohl způsobiti ještě větší národní rozdělení v země- dělské radě než je ted. Tím by povstala zase jedna národní otázka. (Hlučný souhlas.) Účelem jeho návrhu je zachovati dosavadní stav. Obor ústředního sboru nemá rozšiřovati se. Nám na tom záleží praví a aby tento rámový zákon byl také skutečně proveden a proto žádá, by usnadnilo se to přijetím tohoto návrhu.
Fiedler Čechy
19 article
Posl. Grösa! libuje ši v dosavadních po- měrech zemědělské rady v Čechách a je povděčen přidružení nových společenstev k dosavadním zemědělským, radám; — Žičkar navrhova změnu § 19. Vládní zástupce dr. Ertl opřel se náhledům proti 8 19. a prohlásil, že vláda chce, aby dle možnosti šetřilo se dosavadních poměrů. Platí to zvlášť o zemích se zemědělskými radami. Doporučuje Fiedlerův návrh, protože přispěje k lepšímu objasnění vládních záměrů. Posl. Licht souhlasí též s Fledlerovým ná- vrhem a uvažuje o organisaci zemědělské rady na Moravě. Poslanec Peschka navrhl konec debaty, což přijato. Hlavní řečníky nezvolila jedna ani druba strana a po referentovu doslovu byl přijat § 19 dle výborového návrhu s dodatky, navrženými od poslance Fiedlera. § 20. byl přijat bez debaty. Při § 21. poslanec Peschka odůvodňoval svá minoritní návrh stran stální dohlídky na spole čenstva. Poslanec Nitsche opřel se ustanovení o revisí zemských společenstev zemským výborem a na- vrhoval, aby § 21. přijal se dle texlu vládní před- lohy: — Schreiner přimlouval se za výborový návrh a Peschkův také tak; — Čajkovs k navrhl k 8 22. dodatek, aby zemské zákonodárstv stanovilo pravidla o rozpuštění společenstev. Poslanec Peschka vzdal se slova a po r ferentově doslovu byl přijat § 21. dle výborového návrhu a minoritní návrh Peschkův propadl. § 22. přijat dle výborového návrhu s dodalkem Čajkovského.
Posl doktor Ertl Fiedlerův Fledlerův Peschek Fiedler Nitsche Schreiner Peschkův Čajkovský Čechy organizace zemědělský rada na Morava
20 article
Potom rokováno o posledních třech článcích k nimž poslanec Kittinger navrhoval různé změny, byly však přijaty dle výborového návrhu rovněž titul a úvod zákona. (Pochvala a potlesk.) Poslanec Povše referoval potom o resolučníc návrzích, podaných za debaty; — Wohlmaye opřel se sociálně-demokralickým resolucím a tvrzení že tato předloha směřuje proti zemědělským pra covníkům; — Kaiser přál si, by panská sněmovna předlohu záhy vyřídila, vláda hned zákon provedl a sněmovna setrvala ve své děinosti. K návrhu poslance Treniníelsa byla debata uzavřena, načež poslanec Seitz polemisoval s vý vody Wohlmeyerovými a prohlásil, že jsou v zákon ustanovení, s nimiž jeho strana souhlasiti nemůže (Pochvala mezi sociálními demokraty. Proto že tle- skal také jeden z posluchačů na galerii, předsedaji varoval před všelikými projevy, aby nemusila být vyklizena.) Poslanec Udržal opřel se vývodům odpůreů předlohy a prohlásil: Nehlasujeme pro předlohu z důvěry k viádě, ale pouze pro dobrou věc. Na- vrhuje k resoluci, aby do příštího rozpočtu vřadila se zemědělská investiční půjčka 20 mill. K. dodatek. aby stát převzal z polovice udržovací výdaje.
Kittinger Povš Kaiser Treniníelsa Seitz Udržal
21 article
Po věcné opravě poslance Kitlingra a p zpravodajově doslovu přijaty resoluce o 20millionové půjčce, převzetí polovice udržovacích výdajů státem o předloze pro zemské sněmy již v příštím zasedání stran zemědělských společenstev, o poštovní svobodě vzájemných korrespondenci společenstevních, dále resoluce Žilnikova a Seitzova — tato o nemocen- ském a úrazovém pojišťování zemědělských pracov- níkův. Tím byl odbyt I odstavec jednacího pořadu načež schváleny bez debaty vládní předlohy o pro- deji některých vojenských nemovitostí v Brně, Kra- kově a Černovcích, vesměs dle zprávy rozpočtového výboru a zpráva národohospodářského výboru státní smlouvě ze dne 19. ledna 1898 o úpravě rakousko-pruských hranic na řece Přemái. K odslavci 6. jednacího pořadu — 88 59.a 60. živnostenského řádu — referoval po- slanec dr. Weisskirchner, doporučuje —a prý s těžkým srdcem — usnešení panské sně- movny.
Kitlingr Žilnikův Seitzův doktor Weisskirchner Brno Černovec Přemáe
22 article
Ministr obchodu bar. Call doporučoval před- lohu dle usnešení panské sněmovny. Sdílí právní přesvědčení, vyslovené v l. resoluci a nemá také ná- mitek proti resoluci druhé. Posl. Ellenhogen je povděčen, že pansk sněmovna pokusila se o zlepšení vládní předloby což je prý důkazem, že přeje lidu víc, než sněmovna poslanců. (Pokřiky mezi křesťanskými sociály. Posl Seitz k Axmannovi: Vy zde nemáte co mluviti dokud historka s volbami nebude odbyla. — Velk vřava. Křesťanští sociálové volají na Seitze: Vy zde nemáte co mluviti; vy sem nepatříte. Velký hluk. Posl. Ellenbogen vyprošuje si ustavičné po- křikování křesťanských sociálův. Pojednává zevrubne o poměrech vídeňských květinářek a konečně při mlouvá se za schválení usnešení panské sněmovny K návrhu posl. Sylvestra debata uzavírá s Posl. Ploj žádal, by se pojala do zákona jeh resoluce, avšak jeho návrh nebyl dostatečně pod- porován. Po referentově doslovu byla schválena usnešen panské sněmovny (Hlučná pochvala.) i resolučn návrhy. Bez debaty schváleny ve 2. a 3. čtení zákony o poplatkových úlevách zemských půjček, o melioračním fondu a konsu látních poplatcích. Předseda národohospodářského výboru navrhuje. aby se vsunula předloha o sečtení zemědělských závodů, ale jeho návrh propadl. Bez debaty schváleny v 2. a 3. čtení předlohy o pensích katolických duchovních úpravě učitelských platů na pravoslavném bohoslo- veckém ústavé zaderském a na římsko- a řecko katolických diécesních ústavech učitelských a boho- sloveckých hlavních ústavech v Gorici a Zadru.
Posl Posl Seitz Axmann Ellenbogen Sylvestr Gorica panská sněmovna
23 article
Ministr financi dr. Böhn-Bawerk odpověděí na dotaz Javorského, hodlá-li zavésti trestní řízení proti hr. Ondřeji Potockému pro zkracování daní disciplinární řizení proti min předsedovi zem. finaně ředitelství ve Lvově, že k prozkoumaní spisů není třeba žádaných opatření ani proti poplatníkovi, an předsedovi odvolací komise. Posl. Schönerer: Proslýchá se, že německo- české dorozumívací konference, kteréž opětně se ne- zdařily, budou obnoveny. Dle fakt, které dostaly se dosud na veřejnost, žádá se na německých stranách. aby se nechovaly naproti politickým čachrům zamí- tavě, bude-li vláda chtíti vyhověti Čechům a splniti jich prozatímní požadavky po české vnitřní řeči služební a po moravské počešťovací universitě. My Všeněmci, prohlásili jsme opětně, že nejsme proti vládě úřadnické, ale jen pod tou podmínkou, že tito úřadní ministrové nebudou se zasazovati o poslova nění německo-rakouských zemi buntovních. (Souhla u Všeněmců.) Pokládáme za svou vážnou povinnost dnes varovati a říci, že německý lid má pro takov zástupce německých okresů v zásobě slovo: zrada. (Posměch v centru, pochvala u Všeněmců). Německý národ nechce žádné poslovaňovací konference. (Tai jest! u Všeněmců.), nýbrž chce státní němčinu V drovnén prodelii naní číile o sobě . vdpolednl . . . . na t Ve hlialkách na vankevě- ranní čislo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Sb Inserár platí se hotevě napře. Pledplacení a inserty přijnsá admtnl- strace v Marinan ulici č. z Tam nachízejí se též redlakeeo tiskárna s szpedite .Motnich Listi“. Eokoplsy ze nerrseaji.
doktor Böhn Bawerk Potocki Posl Čecho Lvov Marinany ulice Motnich List Javorskij
24 article
vybudování a rozmnožení německých universit. (Po. směch v pravo, pochvala u Všeněmců.) To jsou po- žadavky, které směřují také ku prospěchu státu. Německý národ chce, aby zástupcové jeho konali své úkoly, plně vědomi si jsouce svého cíle. Řečník činí pak na předsedu dotaz, jsou-li mu známy po- drobnosti zamýšlených německo- českých konferencí dorozumívacích a jsou-li, je-li president ochoten sdě- liti je. (Hlučný potlesk a pochvala u Všeněmců.) Předseda: Nejsem pohříchu s to, abych na tento dotaz odpověděl. (Veselost.) Konec schůze o 5. hod. odp; přiští bude zejtra o 11. hod. dopoledne. Na jednacím pořadu bude: 3. čtení zákona o zemědělských spo- lečenstvech: Sylvestrův návrh na oprávnění advo- kálských kandidátů k zastupování v přestupcích úprava diurnistských poměrů; vydání posl. Perners- torfera a ostatek dnešního pořadu.
Sylvestrův
25 article
Z parlamentnich výborů. Z Vídně, 17. prosince. (C. - B.) V uárodohospodářském výboru posl. dr. Licht referoval na počátku schůze o Sleinerově návrhu na zrušení služebních kaucí stát- ních úřadníkův a navrhoval: 1. aby ustanovila se výše služebních kaucí státních úřadníkův a slnžeo- níků v jednotlivých odborech; 2. aby zjistily se sumy, jež vybraly se v jednotlivých obdobích ze služebních kaucí a 3. by ráď slyšel prohlášení vlády, jakého času bude třeba — v případě zrušení kaucí — aby se mohly úřadníkům vrátiti Ministr obchodu bar. Call prohlásil, že přeje návrhu, avšak vyjednávání mezi jednotlivými odbory není dosud ukončeno. Pokud týká se jeho samého, prohlašuje, že vyšetření navrženě referentem bude provedeno co nujdříve a jeho výsledek bude dán k disposici. Výbor schválil potom referentovy návrhy. Odbor národohospodářského výboru pro ter- mínový obchod obilní měl dnes schůzi, v níž ref. Ploj vytkl zásady, jejichž pojetím do vládní předlohy stran organisace zemědělských bura zjednala by se záruka, že nezákonný termínovýa blankotermínový obchod budou úplně odstraněny. Debaly zúčastnili se poslanci Kozlovský a Iro a odb. před. bar. Beck, načež referentovi bylo uloženo přepracovati vládní předlohu se zřetelem k jeho zásadám a někdejšímu usnešení poslanecké snémovny o termínovém obchodu a předložit elaborá Legitimační výbor schválil volby poslanců Gasteigera, Fiedlera, Flondora, Schraffla, Choce, Lilgenaua a Völkla. odboru.
doktor Licht Sleinerův Kozlovský Beck Gasteiger Fiedler Flondora Schraffl Choc Lilgenau Völkl Vídeň
26 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. prosince. Poláci pod německým jhem. Světová hanba, kterou si Němci utržili kr- tým odsouzením rodičů vřesenských děti, nepů- sobila na ně tak, aby se zastyděli a káli. Na- opak, srdce jejich ještě více proti Polákům ee zatvrdilo a všichni, kdo hrdlo mají, volalí: Hrr na Poláky, udusme, ušlapme je! Všecky tyto hlasy potvrzují naši dobrou znaiosť německé po- vahy. Řekli jsme hned, když listy slovanské začaly sentimenlálně zaznamenávati mirnější hlasy německé, že není radno, aby se Slované dali zmýliti, poněvadž žádný Němec do opravdy nepomýšlí na to, aby pangermanský pochod na Slovany byl zastaven. Jakých prostředků německá vláda užiti hodlá proti odporu vřesenských Poláků, prozra- zují dvě rozhodnuti tamního krajského inspek- tora škol. Otec Polák žádal tohoto pána, aby jeho dcera, žačka vřesenské školy, dostala na nějaký čas dovolenou. Krajský inspektor od- pověděl, že taková dovolená znamená jisté uznání a odměnu, že však dotyčná žačka za- sluhuje spíše trestu, protože je neposlušnaa vzpečuje se »státním nařízením«. Co se tu rozumí slovem »státní nařízení ?« Nařízení vlády, aby se polské děti germaniso- valy. Ona dívka, nechtic ve škole odpovídati na německé sotázky učitelů, protivi se »státním na- řízením« a setrvá-li ve svém odporu, odpovéděl krajský inspektor dále divčinu olci, bude po- trestána tím, že pro ni zrušeny budou veliko- noční prázdniny v přištím roce a že z pokuty bude přidržena k tomu, aby musila školu na- vštěvovati o rok déle. »Deutscher Ostmarkenverein« v Berlíně věnoval vřesenskému processu zvláštní schůzi, v niž soudní rada. Wagner o něm referoval.
Polák Němec Slovan Wagner Praha Berlín Deutscher SF
27 article
Tento sloup německé spravedlnosti dovozoval, že germanisátorská sekera ještě hloubějí zatíti se musí do polského masa tak, aby polské déti v žádné škole a v žádné třídě neslyšeli jiného jazyka kromě německého. Že při tom nebudou prospívati, na tom vládé nezáleží, o to se mu- sejí starati samy dltky, jejich rodiče a pěstouni. Nebudou-li se o to starati a polské dilě ve škole se neponěmčí, nechť je mu povinná návštěva školy prodloužena tak, až se poddají a zřeknou se »polského fanatismu«. Dále musí býti pečo- váno o to, aby mezi Poláky bylo umístěno jen německé duchovenstvo a zvláště, aby po smrti arcibiskupa Stablevského nástupcem jeho na stolci hnězdenském stal se Němec. »National Zeitung« shledává, že vlastní pří- činou odporu poznaňských Poláků proti poněm- čení je Rakousko, jež polskému živlu dopřálo velikých práv a výhod jak inlellektualných, tak hospodářských. Oheň polského nebezpeči vy- pukl v Haliči a rozšířil se do polských zemí Německa. Ale Německo bude bdlti na svými Poláky, aby neupadli nazpět do »svinského ho- spodářství polského« a do nevolnietví, slovem, nedá si polskou kořisť vytrhnouti. »Posener Zeitung« trpce žaluje na černý nevděk polských děti. I chudě děti jsou černě nevděčné. Co se s nimi němečtí dobrodinci na- mazlili, co jim dali šatiček, střevlěků, něme- ckých učebnie, sešílů atd. a všecko nadacino, jakoby to bylo do vody hozeno! Nevilěk pol- ských dětí je tak veliký, že dívky, kteró se ve škole učí vařit a hospodařit, za to dobrodiní odplácejí tím, že před jídlem a po jídle chtějí se jen posky modlit a k německé modlitbe ani úst nechtějí otevřit! List navrhuje, aby polským nevděčníkům bylo německé dobrodiní odňato. Kdy tisíců českých dětí schulvereinskýck a jiných německých škol zmocní se tak ele-
Polák Němec Rakousko Halič Německo Posener Zeitung