3
masthead
18. prosince 1901
5
article
mentárné národní uvědomění, jako těchto obdivu
hodných »polských nevděčníků ?«
Krise v Bulharsku.
Dlouholetá hospodářská krise v Bulharsku
podrazila už nejednomu ministerstvu nohy. Osudu
tomu neušlo ani ministerstvo Karavelova. Vláda
byla blízka toho, že aspoň na čas vyvázne ze
kruté finanční tisně pomocí půjčky, kterou uza-
vřela se skupinou pařížských finančníků. Nový
věřitel položil si velmi těžké podmínky. Jistul
mu měla býti dána zavedením tabákového mono-
polu. Podmínky věřitele, které si stanovil v pří-
čině odvádění a uschování tabáku, kontroly.
zúčtování a stíhání podloudníků, narazily na vše-
obecný odpor poslancův i obyvatelstva, jež zvlá
ště v Sofii není s to přemoci své rozčilení. Před-
seda vlády prohlásil v ministerské radě, že bez
peněz vládnouti nelze a že žádá za propuštěnou.
K němu se přidali všichni ministři.
Nástupcem Karavelova označuje se Gešov
zkušený finančník, energický muž, největší boháč
v Bulharsku. Před pěti lety byl ministrem financi
Situace je taková, že každé nové minister
stvo bude nuceno začiti tam, kde činnost mini
sterstva odstupujícího byla přerušena.
Otrávená voda v Carském Sele.
Car s rodinou náhle se přestěhoval z Car
ského Sela do Gačiny. Stalo prý se to proto, že
v Carském Sele vyskytlo se několikeré onemoe-
nění tyfem. Ruský lid si vypravuje, lže Něme
vodu v Carském Sele otrávili. Bezpocbyby tatc
pověst rozšiří se i nazpět, na carovo onemocněn
tyfem v Livadii.
Karavelov
Bezpocbyba
Bulharsko
Sofie
Cara ský Selo
6
article
Konflikty americké.
Paňamerický kongres v Moxiku hrozí skon-
čiti zmarem následkem čilsko-argentinského kon-
fliktu. Tamější zástupce Spojených států dle všeho
nestačí na úkol, zprostředkovati mezi oběma
spornými stranami.
Přes všechno ubezpečován
mírumilovnými stranami ostatn
Čile i Argentina zimničně zbrojí
»New-York Herald« mínl, že Čil
jedná pod vlivem pruských důstoj
níků, jež poslal Vilém II. čilské mu
vojsku za instruktory.
Spor Německa s Venezuelou pro zastřelen
jednoho Němce — muž, jenž jej v hádce střelil
byl venezuelskými soudy osvobozen — není do-
sud ukončen. Německo chystá se nyní dle ně
kterých pověstí k lodní demonstraci proti Vene-
zuele; sovero-atlantické loďstvo Spojených států
dostalo dle jiných pověstí rozkaz, aby bděle
nad operacemi německými. Ministi
námořnictví Spojených států, Long, ovšemto
popírá.
Rozhodně by ale Spojené státy při konflik-
tech Německa s Venezuelou nebo s jinými re-
publikámi americkými zakročily, kdyby Ně
mecku při tom běželo o annex
americké půdy.
Kolumbijští povstalci měli opět úspěch. Po
razili 2000 konservativcův a dobyli Chikady.
Bouře v italské sněmovně.
Z depeší stručných již vysvitlo, že včerejšo
bouře v italské sněmovně způsobeny byly nale-
háním předsedy, aby socialistický poslanec Ferri
odvolal svůj výrok o tom, že jižní Italie vyka-
zuje jen oasy poctivosti, výrok, jenž ostatně
není bez zrnka pravdy, jak poslední processy
jihoitalské, zavraždění Notarbartola, korupční
odhalení neapolské atd. dokázaly.
Podle podrobnějších zpráv měla
včerejší pohnutá schůze italské sněmovny tente
průběh:
Předseda žádá Ferria, aby zmíněný výrok
svůj odvolal.
Vilém II
Němec
Long
Ferri
Ferrio
Moxico
spojený stát
Argentina
NewYork Herald
Německo
Venezuela
7
article
Ferri: Prosím o slovo k jednacímu
pořadu.
Většina volá: Ne, ne ! Odvolat neh
odejít!
Předseda: Očekávám, že se veřejně
přiznáte ke křivdé své. Poroučím vám
byste urážku odvolall
Ferri: Prosím o slovo k jednacímu
pořadu.
Jemu odpovídají hlasy: Ven, chvástale,
břídile, rváči, venl
Předseda Villa: Odvolejte ! Urazil jste
zemi a prokázal jste jen bezpříkladnou surovos
a bezeitnost. Kajte se, odvolejte! (Pohnuti, po-
chvala, hluk.)
Ferri: Prosím o slovo! Řeknu, c
chci já a nikoli co chce tento da
křiklounů, nebojím se vás! (Hluk
dupání nohama.)
Předseda: Odvolejtel
Ferri: Ani vy, aniž kdokoliv na svět
donutí mne, bych odvolal ! (Hlasy: Paňáco
Komediantel)
Předseda navrhuje na to, aby byl Ferr
z 25 schůzí vyloučen, většina přijímá návrh ten
sama, tleskajíe, kdežto krajní levice lomozl.
Barzolai ukazuje rukou na Ferria
volá: Žádné spolky s tímto mužem, ale take
žádné vylučování! (Pochvala i posměch.)
Dva poslancí chytli se v oka
mžiku tom do křížku, sluhové sně
movní odtrhli je od sebe a vynesi
je ven. Stoupenci Ferria kupí se
kol něho, aby ho chránili. Křičí se na
ně: »Vízte hrdiny — zemrou statečně jako
Giordano Bruno !«
Za hluku nesmírného přerušuje předseda
schůzi na hodinu, ale Ferri síně neopouští, řka.
že camorra sněmovny nemá mu co poroučeti.
Předseda Villa ukončil na to schůzi, dav
rozkazy, aby usnesení sněmovny bylo provedeno
Ferri volá naň: Uvidime, zdaž naší bratř
v uniformě dovolí si do síně vstoupiti
Vojáci ale nepřišli a po čtvrt hodině opoušt
Ferri síň, volaje: »Na shle d a no
zejtral-
Jak přirozeno, očekává se po tomto pro-
jevu Ferriové dnešní schůze sněmovní římskou
veřejností s největším napjetím.
Odvolejtel Ferri
Ferra
Giordano Bruna
Ferri
Uvidime
Villa
sněmovna
8
article
Novoměstský občanský klub
Novoměstský občanský klub
aspořádal včera večer »u Choděrů« členskou
schůzi, na jejíž program položena přednáška
o thematu zajisté důležitém a tou dobou velice
časovém, totiž o návrhu celního ta-
rifu německé říše a jeho vlivu na
naše hospodářské, průmyslove
a vůbec hospodářské poměry.
Předseda klubu p. dr. Edvard Grég
uvítav přítomné udělil hned slovo p. dru.
Jos. Fuhrichoví, který v poutavé řeči a
půl druhé hodiny trvající a s patrným zájmem
sledované vylíčil hospodářské poměry u nás
v Německu dosud a jak se utváří, bude-li na-
vržená osnova nového celního tarifu německého
schválena. Úvodem pravil, že nic nemůže při-
padněji charakterisovati nezdravosť veřejných
poměrů našich, všeobecnou ochablosť a ne-
tečnosť jako apatie veřejnosti vůči nastávajíeí
úpravě celně-politických poměrů této říše. Když
v červenci t. r. publikován byl návrh ně-
meckého autonomního celního tarifu, tu zdálo
se všem jako by jasným bleskem poznání
osvětleny byly poměry a vztahy říše německé
ke státům ostatním a zejmena ke společnému
a pevnou pákou přátelství připoutanému Ra-
kousku.
Choděra
doktor
Grég
Fuhrichový
Německo
9
article
Publikace německého celního tarifu byla
pumou, která u nás za parných dnů čer-
vencových rozvířila trochu prach, vynesla na
povrch několik novinářských článků, avšak
širší naše hospodářské a politické spolky halily
se až do nedávna v hluboké mlčení. Kdyby
veřejné listy nepřinášely občas zprávy o hnulí
v německé říši, o bouři v tamějším časopisectvu
různých stran a různých hospodářských tá-
borů a o debatě v poslední době na říšském
sněmu vedené o návrhu autonomního celního
tarifu, tu věru ani bychom snad nevěděli a ne-
tušili, že jedná se dnes o otázce významu nej-
většího, o otázce, která se dotýká také vrcho-
vatou měrou zájmů českého národa. Jet
trapné, ale pravdivé doznání, že tak často
jedná a rozhoduje se »o nás a bez nás«
(Výborněl)
V této otázce by tomu tak nemusilo býti
vždyť jde nejen o zájem českého lidu, nýbrž
také o zájem lidu německého a všech ostatních
národů této říše.
Výborněl
10
article
Upozorniv, že koncem r. 1903 uplyne
platnost obchodních smluv mezi říší rakousko-
uherskou a Německem, Italií, Švýeary, Belgii
Ruskem a státy balkánskými, dovodil řečník, že
dle předloženého celního autonomního tarifu
německého bude všecka přiští politika říše ně-
mecké čistě ochranářskou a tím jeví se být
ohroženou naděje, že platné obchodní smlouvy.
byť i s jistou modifikací budou obnoveny.
Na to zabýval se řečník podrobně platný
mi obchodními smlouvami, které Rakousko
s uvedenými státy uzavřelo, vysvětlil účel těchto
smluv, totiž v první řadě vzájemné respekto-
vání jednotlivých kontrahentů, upravení soutéž
a podmínky její, zmírnění protiv v ohledu ho-
spodářském mezi státy stávajících a vyloučen
neb aspoň omezení hospodářského boje jinal
nezbytného, vyložil, že poslední obchodní smlouva
s Německem znamenala pro nás co do výroby
agrikulturní jisté úlevy celní, co do průmyslu
velkou všeobecně uznanou výhodu t. J. jistou
trvanlivost a ustálenost obchodních styků, vy-
počital kolik a jakého zboží bylo k nám v době
desetiletého trvání obchodních smluv z Německ
dovezeno a mnoho li vyvezeno, ličil poměry.
které se následkem obchodní smlouvy té utvo-
řily u nás a v Německu, kde zejmena silná
strana agrární donutila rozhodující kruhy ne-
ustupným hájením svých požadavků k povol-
nosti a ústupu, což se jeví v navrženém cel-
ním tarifu.
Německo
Italia
Belgie
Rusko
Rakousko
11
article
Když pak byl řečník uvedl nejdůležitějš
jeho sazby, které se vesměs zvyšují až i dvoj-
násobně, a dovodil, že přijetím jich byl by náš
vývoz do Německa přímo znemožněn, pravil, že
v této osnově jeví se nejen bezohledno st,
kterou si může dovoliti arci jen silný proti sla-
bému, ale také útočnost, jež se zračí
zvláště v rychlosti, s jakou byl tariř vydán
s jakou se projednává. Tarif, na kterém pra-
cuje vláda rakouská, spočívá na předpokladu,
že bude obchodní smlouva s Německem, ať již
s jistými modifikacemi, obnovena. Kdyby se
však jednání rozbilo, musil by se tarif přepra-
covati a musila by se do něho pojati ustano-
vení prohibitivních cel vůči Německu.
Ačkoliv do obnovy smluv jsou
již jen dvě léta, není návrh cel-
ního tarifu rakouského dosu
úplně propracován. Uzavření jakékoliv
obchodní smlouvy s říší rakousko-uherskou
předpokládá, že obě poloviny říše provedou své
vyrovnání, ale toto vyrovnání, jak známo, vázne
a proto jest velice pochybno, kdy bude rakouský
celní tarif parlamentně projednán.
Nemůže býti pochyby, že v připadě, kdyby
celní tarif, navržený rakouskou vládou, parla-
mentu byl předložen, povstanou zde veliké
boje mezi zájmy našich zemědělc
a našich průmyslníků. Je nyní otázka
čeho více by se mělo dbáti, zda zájmů země-
dělců či průmyslníků.
Německo
12
article
Řečník má za to, že nelze jednostranně
žádnou výrobu hospodářskou podporovati a nad-
ceňovati, poněvadž by tím celek hospodářský
utrpěl. Bohaté a silné zemědělství vyvolává
samo sebou nový průmysl, ale na druhé straně
zemědělství přirozeně potřebuje silný průmysl
proto, aby zde byl někdo, kdo by mohl země-
dělské výrobky odebírati. Vzhledem na kritický
stav našeho hospodářství nebude toto moe
ustoupiti od požadavku, aby hlavní předměly
našeho vývozu t. j. zejména ječmen, slad, do-
bytek a vejee, byly chráněny a aby při uzavřen
eventuální nové obchodní smlouvy nebylo elo
tak zvýšeno, aby zemědělství naše utrpělo ško-
du. Stejným právem domáhá se také náš prů-
mysl ochrany a podpory.
Za největší zlo pokládá řečník, že my
nikdy předem nevíme, co chcem
a kam jdeme. Kdežto německá vláda již při
sepsání návrhu celního tarifu měla jasný ei
před očima a ví, čeho se domahati má, u nás
v této příčině ani dnes jestě není úplné jasno.
Jak dnes věci se vyvinuly, jest nezbytně třeba
aby naše vláda rovněž měla dvě železa v ohni.
uby nestarala se pouze o obnovu a uzavřen
nové obchodní smlouvy s Německem, nýbrž aby
již nyní zabezpečila se a učinila náležitá opa-
tření pro připad, že se k takové obchodní
smlouvě nedojde. Nelze popírati, že říše rakou-
sko-uherská jest k oventuální celní válce s Ně-
meckem příliš slabá a proto tím naléhavější jev
se snaha, aby zavčas opatřila s
spojenee. Přirozeným spojence
Německo
13
article
tím mohlo by býti Rusko. (Hlučn
souhla s.)
My nemůžeme sice ruské říši nahraditi
trhy německé, avšak průmyslu našemu otevřelo
by se ohromné pole půsohnosti, kdyby dovedl
se z mnohých trhů vypuditi tovary německé
(Souhlas.)
Zajímavá myšlenka pronesena byla v těchto
dnech v jednom týdenníku vídeňském, že Před-
litavsko po odloučení se od Uher
zbaveno jsouc soutěže uherské co do výroby
zemědělské, mohlo by za daných poměrů docela
jinak se postaviti a jako stát převaho
průmyslový s velestátem ruským
mnohem spiše se dohodnouti, než
dosud. (Výborně!)
V každém připadě perspektiva do bu
doucna nejeví se býti nijakrůžovou. Očekávaj
nás jen nové boje, jen tužší hospodářské zá-
pasy. Naše zemědělsitví musí
učiti hospodaření intensivněj
šímu a náš průmysl jakosti a láe
musí vzdorovati soutěži jej tís-
nící. Jedině v tomto znamení můžeme a do
vedeme zvítěziti! (Výborně! Výborně !' Hlučný
potlesk.)
Když pak byl p. dr. Fuhrich pod
některá žádoncí vysvětlení a zodpověděl dotazy
ze shromáždění učiněné, ke spokojenosti tazatelá,
a p. Kristerius vyslovil za všeobecného
souhlasu přání, aby klub podobné otázky, hospo-
dářského našeho života se týkající, častěji dal
na jednací pořad, shrnul předseda p. dr. Edv.
doktor
Fuhrich
Edv
Rusko
Uhry
14
article
Grégr vývody p. přednášejlcího a v doslovu
pravil:
Z přednášky p. dra. Fuhricha poznali jsme.
že se blížíme době velice kritické a to nejen
pro naše domácí poměry zemědělské a průmy
slové v království českém, nýbrž i pro cel
Rakousko. Doba kritická pro Rakousko nespo-
čívá však jen v neutěšených poměrech hospo-
dářských, nýbrž Rakousko nalézá se
i v ohledu politickém v postaven
velice kritickém. (Tak jest!) Každý.
kdo jen trochu povrehně projde navrženou
osnovu německého celního tarifu, musí nabýti
dojmu, že je to pěkný přitel a spojenec, kterýž
naproti spojenci svému činí kroky, které směřuj
vlastně k jeho záhubě. (Výborně ! vy
borně!)
Tento pocit jsme my Čechové měli hne
od počátku trvání trojspolku, neboť trojspolek
ten nebyl v národě českém nikdy sympatiekým
(Tak jest!)
Naopak my jsme se při každé příležitost
z důvodů politických stavěli proti němu, ale ž
spolek ten i v ohledu průmyslovém a zeměděl-
ském bude míti takové následky, jak se nyn
ukazuje, nikdo netušil. Tím pozoruhodnějším
však jest, že trojspolek ten má přes to všechno
přece u rozhodujících kruhů vídeňských takovou
oporu, že se třesou strachem, aby nikdo ani
křivé slovo proti němu ve Vídni nepronesl, jak
se posledně opět ukázalo na radě říšské u příle-
žitosti afféry vřesenské. (Výborně ! Hlučný sou-
Tyto poměry nedávají nám bohužel vy
hlídky, že nám bude možno i v této životn
otázce upravení celního tarifu postaviti se prot
Německu s takovým odporem a s takovou dů-
razností, jak by toho vyžadoval prospěch Ra-
kouska a zejmena národa českého.
Grégr
Fuhrich
Čecho
Rakousko
Vídeň
Německo
15
article
Němci budou sice také postiženi stejně
citelně krutými ustanoveními navrženého něme-
ckého celního tarifu, ale jsou mezi nimi strany,
které z politických důvodů budou
raději zlo to trpěti, jen aby ne-
bylo ohroženo německé spoje-
nectví. Nepomohou-li nám v této tísni Uhry.
které ještě něeo v Rakousku platí, pak nevím
jestli Cislajtanie odolá nátlaku německému.
Budoucnost jest velice černá a temná.
Přirozeným spojencem Rako-
ska, jak správně zde bylo řečeno, bylo by
Rusko, které se nikdy nestavělo nepřátelsky
proti Rakousku, naopak vylrhlo Rakousko v do-
bách velice svízelných, kdežto náš milý spoje-
nec německý neměl nikdy nic jiného na mysli,
nežli aby, kde se jen dalo, kus masa z tohoto
Rakouska vyrval. Již z tohoto historického
momentu jest cit národů neněmeckých docola
zdravý a prospěšný: hledati spoje nee
moeného na východě. Tam by byla
spása, ale zde jest zkáza! (Výborně
Výborně! Hlučný potlesk.)
Potom byla schůze skončena.
hlas.)
Němec
Uhry
Rakousko
Rusko
Rako
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
— Nad sesurověním rakouského parla
mentu za hlavu chytají se »Dresdener Nachrichtení
v úvodním článku včerejšího čísla. Říšsko-německý
list shledává příčinu sesurovění a zhrubnutí par-
lamentních mravů ve zbujení radikalismu, čehož
příklad lze prý zvláště názorně viděti v rakouské
poslanecké sněmovně, kteráž tvoří od několika le
jeviště skandálů, sotva prý překonatelných. Ve
vídeňském pariamentě jest prý skandál na den-
ním pořádku: odehrávají se tu dlouho trvající
episody, kteréž nejsou ničím jiným, než řetězem
vzájemně vyměňovaných nezpůsobnosti a potu
onoho druhu, jak bývají na ulici vyměňovány
mezi takovými lidmi, již se také po případě v louži
válejí. Ton, dnešního dne v rakouském parlamentě ob-
vyklý, klesl prý na úroveňí pomyslně nejnižší ; další
úpadek už ani není možným, od slov, jimiž se tam zá-
stupci lidu na vzájem traktují jest k násilnostem je-
nom malý krok a ten prý, jak známo, již několikráte
byl učiněn.Musí prý se v rakouském parlamentě při-
hodili už zcela mimořádný skandál, aby ještě upoutal
pozornost veřejnosti . . . V pátek prý tam padlo slo-
vo, jež to dokázalo. Jistý poslanec, jménem Schuh-
maier, vzkřikl na jiného svěho kolegu přívětivé po
zvání, jakéž Götz Berlichingen v Götheově dramatu dá
vá vzkázati císařskému hejtmanu, kteréž však z ohle
du na slušnost v žádném vydání nejsou naznačeno
jinak, leč tečkami nebo pomlěkami. Za rozhořčenýcl
vývodů připomíná drážďanský list dále, že pozvání
Schuh
Götz Berlichingen
Dresdener Nachrichtení
17
article
Schuhmaierovo k laskavosti nenaznačitelné jest si-
ce něčím v parlamentě novým, že však podstatné jméno
ve rčení tom obsažené už jednou ve sněmovně padlo
a sice jistého akademicky vzdělaného poslance strany
německo-pokrokové v „klassické“ apostrofě tehdej-
šího předsedy ryt. Abrahamoviče, načež tenkráte n
zakročení uraženého bylo ve stenograſickém prolo
kole zvěčněno. Svým článkem proti sprostáciví v po
slanecké sněmovně hlásí se drážďanský list do sezna
18
article
mu slušného tisku i neshledá se v něm s vělšinou ně
meckých listů v Rakousku, neboť na týchž stezkách
na nichž hahno, bláto ano i horší věci nikdy neo
sehnou, s velikou zálihou při každé příležitosti pro
cházejí se i mužové smýšlení a směru drážďanského
listu, kterýž bývá označován zdejším všeněmeckým ti-
skem jako kollega. Co Schönerer a Wolí a jiní velikáš
strany všeněmecké si v parlamentě dovolili, přesaho-
valo téměř v týchž končinách meze slušnosti, ve kte-
rýchž se to povedlo poslanci Schuhmaierovi. A ostat-
ně,venkoncem vzato, jsou jední jako druzí německý
mi muži a nosiči i předslavileli německé kuliury
jsou to světlonoši, již jejími pochodněmi svítí národům
této říše na cestu, jenže nikdo jich na tu cestu nená-
sleduje, neboť zmíněný surový ton v parlameniě jest
národní výhradou záslupců německého lidu a v jistém
smyslu stupňováním pověstného „gemathlichkcitu?
Schönerer
Schuhmaier
Rakousko
19
article
Feáků nad Dunajem, jimž týž smrtelný Gölhe věnoval
procitěné dvojverší. Ne každý pak se durdí mea
Němci nad tímlo slavem věci a jest jisto, že většina
našich Němců považuje cosi podobného za silný projev
svérázu i jsou dokonce mezi Němci nadšenci, jimžv
tomto bahně je tak blaze jako oněm 500.000 tvorům
vepřového bravu, o nichž mluví týž nesmrtelný
Gsthe v jiném svém dramatu t ii
— Klub národní strany svobodo
myslné. Na pomník dra. Pravoslava Trojana
zaslali dále: dr. Eman. Engel z Král. Vino-
hradů 20 K, Jindřich Šmidt z Král. Vinohradů
10 K, P. Herold z Komárova 3 K. Aby
pomník byl záhy uskutečněn žádají se přátel
a příznivci zvěčnělého bojovníka za práva na
šeho národa o zaslání příspěvků do 15. le dn
1902; na základě sumy do té doby složené
bude pomník objednán. Příspěvky přijímá po
kladník klubu pan R. Keclik, obchodníl
v 6. p. 1516—II., tajemník klubo vn
v místnostech klubovních v II. poschodí Má-
šťanské besedy pražské, jakož i administraee
»Národních Listů«,
Němec
Trojan
doktor
Eman
Engel
Král
Šmidt
R Keclik
Feák nad Dunaj
klub národní strana svoboda
Herold z Komárův
20
article
— Osobní. Pan Vojta Beránek z Král
Vinohradů podrobil se u místodržitelství zkouše
z pozemního stavilelství a prohlášen byl za opráv-
něného stavitele.
— Úmrtí. V neděli dne 15. t. m. zemřel
Praze pan Hynek Cellerín, býv. městský radn
a majitel parní pily a realit v Roudnici. Mrtvola
jeho převezena byla do Roudnice, kde bude zejtra
18. t. m. o 3. hod. odpol. z domu v Husově třída
pohřhena na nový hřbilov. — V Horních Chabreeh
zemřel v pátek dne 13. t. m. pan Václav Fanta
stalkář, v mladistvém věku 31 let. Byl to upřímný
vlastenec, který pro dobrotu srdee požíval všeobecné
obliby a vážnosti. Pohřben byl za velikého úča-
stenství v pondělí dne 16. t. m. — Včera zemřelp
Bedřich Hoffmann v 62. roce věku. Pohřek
bude zejtra o 3. hod. z chrámu sv. Ludmily na Král.
Vinohradech na hřbitov olšanský.
Vojta
Cellerín
Husův
Fanta
Hoffmann
svatý . Ludmila
Král
Praha
Roudnice
Horní Chabreeh
Olšanský
21
article
— Svobodomyslní čleuové sboru obec-
ních starších, stojící mimo obě sdružení (dra
Podlipného i dra. Friče), pozváni byli na pondělí
dne 16. t. m. k poradě, v niž pan dr. Nesý referoval
o návrzích, jež v přičině sloučení všech svobodo-
myslných členů sboru v jeden klub předneseny byly
ve schůzi delegátů obou sdružení dosavadních. Jal
povědomo projevil v této schůzi pan Rašín náhled,
že se má věc vyříditi v etapách, že mají býti za-
chována obě nynější sdružení dra. Frice
i dra. Podlipného a pp. obecní starší, stojíeí
mimo tato sdružení, že mohou přistou-
piti dle osobních sympatií k jednom
nebo druhému sdružení. Jen parlamentárk
byla by společná. Naproti tomu pan dr. J. S. Novák
navrhl, aby obě dosavadní sdružení s
rozešla a aby pak všickní svobodo-
myslní členové sboru sestoupili s
v nový klub. Pan Březnovský si přál, aby obě
sdružení i skupina obec. starších mimo sdružení sto-
jící, zaujaly určité stanovisko hlasováním. Návrhu,
pro nějž vysloví se dvě skupiny, nechť podrobí se
skupina třetí. V pondélní poradě pp. dr. Nesý.
Orl, Pinz a Hamáček přimlouvali se vřele za
návrh dra. Nováka, za naprosté sloučení všech svo-
bodomyslných členů sboru bezpodmínečně a rázem.
Podlipný
Frič
doktor
Nesý
Rašín
Novák
Březnovská
Pinz
Hamáček
Jal
Orlický
obec
22
article
Naprotí tomu pan Vaníček soudil, že okamžité
sjednocení z důvodů osobních má prý velké obtíže,
že postupem času, v jistých etapách
snáze dalo by se docíliti. Pro svou osobu
spokojil by se zvolením společné parlamentárky,
která by sestávala z mužů smířlivých a nikoliv
»kohoutů«. Pánové mimo sdružení přisto upiií
by k jednomu či druhému sdružení. Pan
Hamáček pravil, že spory osobní mu s
ustoupiti věci. Na konec přijato prohlášení, dle
kterého svobodomyslní členové mímo obě sdružení
stojící pokládají návrh p. dra. Nováka za úspěš-
nějši pro docílení shody. Kdyby usnesení
dvou skupin skupina třetí neuznala závazným, na-
vrhuje, aby svoláno bylo plenum všec
příslušníků strany svobodomyslné n
radnici, které by hlasováním o před-
nesených návrzích rozhodlo. Toto prohlá-
šení sděleno bude delegátům obou sdružení. D
schůze delegátů k dalšímu jednání dostaví se za sku-
pinu mimo sdružení stojící pp. dr. Nesý, Hamáče
a Vaníček.
Vaníček
Hamáček
Novák
doktor
Nesý
Hamáč
23
article
— Ze sboru doktorů theologie v Praze
Ve valné hromadě pražského sboru doktorů theologie
16. t. m. konané, zvoleni byli jednohlasně pro r. 1902
děkanem pan univ. prol. dr. František Rleber a no-
tářem opět pan dr. Lubomír Petr, katecheta př
školách sv. Voršily v Praze.
— Městská rada o navrhované jednotné
sazbě na olektrlokých dráhách pražských
Elaborát správní rady elektrických podniků o zave-
dení jednolné zazby na elektrických dráhách obc
pražské, jak byl ve včerejším ranním listě uveřejněn,
stal se včera předmětem obšírné rozpravy v městské
radě. M. r. p. dr. Podlipný schvaloval zvýšení
sazby na 12 hal., ale doporučoval zachování před-
platních bloků, jichž cena z 8 hal. zvýšena by byl
na 10 bal., tedy zdražení jízdy o 2 hal. Ostatní ná-
vchy schvaloval. M. r. p. Rašín vyslovil se rovněž
pro zachování bloků, poněvadž ti, kteří mají bloky.
jsou nejdůležitější a nejhlavnější podporovatelé dráhi.
doktor teologie
doktor
Rleber
Lubomír Petr
Podlipná
Rašín
Praha
škola svatý . Voršila
24
article
To je zvláště obecenstvo pražské. Odiosní je, dopo-
ručovati pro neděli sazby vyšší. Chudí lidé právem
namítají, proč oni musí na dráhách platiti více, když
si chtějí vyjeti. Jednotná sazba dle jeho náhledu
dala by se upravili tak, že by ve všední dny i v ne-
děli obnášela 14 hal. M. r. p. Jirousek činil ná-
mitky proti zvyšování cen jízdních v neděli a vy-
slovil se pro zavedení jednolné sazby 12 bal, pro
všední dny i pro neděle. Za tento návrh přimlouval
se také m. r. p. Zikan, který uvedl, že zejmena
chudší obecenstvo jezdí v neděli a tomu nelze jízdu
zdražovati. Bloky 10haléřové nechť jsou ponechány
ale neměly by míti platnost v neděli a ve sválek
Náměstek p. inž. Neubert zmínil se o otázce
proč podníky elektrické nejsou výnosné. Jedno
z příčin těch je přeplacení koncese a druhou při-
činou je neobyčejně levná jízda. Vyslovuje se pro
jednotnou cenu a sice i pro neděli. Bloky 12haléřov
a cena jednotné jízdy 14 hal. M. r. p. dr. Kül h
uvedl, že potřeba a nutnost zvýšení jízdného sku-
tečně již nastala. Výhodou bloků jest, že pasažén
nemusí sahati pro peníze a proto přimlouvá se z
ponechání bloků za tutéž cenu, na jakou bude sta-
novena jednotná sazba. Pro dítky nechť se vydávají
lístky poloviční. M. r. p. Hudl sdělil, že elektrické
dráhy v jiných městech měly vysoké sazby a pak
je snižovaly. U nás byl poměr opáčný. Nejprve byla
jízda levná a nyní se musí zvyšovat. Tato okolnost
jest právě odiosní. Z obecenstva nemůže nikdo žádat
aby obec se škodou jej vozila. Bloky mají skulečne
jakousi výhodu. Pro dítky mají býti zavedeny šesti-
haléřové lístky. Řečník podporoval návrhy správn
rady. Pan dr. Scharí minil, že jednotná sazba nen
pro poměry pražské vhodná. Pan Tereba uvedl
že darem předměstím je snížení jízdného na 12 hal
Jirousek
Zikan
Ing
Neubert
doktor
Kül
Scharí
Tereba
25
article
Vyslovuje se pro zvýšení sazby o 2 hal. na listky
dosavádní, takže malý listek byl by za 12 hal. a velký
za 22 hal, a sice nejen ve všední dny, ale také vne
děli. Bloky nechť jsou zachovány, ovšem ale cena
každého lísiku v nich musila by býli o 2 hal. zvý-
šena. Pan prof. Městecký vyslovil se proti různé
sazbě ve všední den a v neděli a přál by si zvýšení
nynějších rozdílných sazeb. Městský radní pan Ra-
šin domnívá se, že bylo by nejtaktictější a nejroz-
umnější, kdyby byla zavedena jednotná sazba 14 hal.
Je pro zákaz přijímání zpropilného, ale ovšem musilo
by nastati přiměřené upravení plalů zřízenců olektri-
ckých podniků. Správní rada elektrických podniků by
měla býti honorována při tak ohramném kapitálu in-
vestovaném. Je ponecháno náhodě, všímá li si člen
správní rady všeho tak, jak by byto třeba. Tulo okol-
nost pro budoucnost dává v úvahu. Městský radní
pan dr. Podlipný uvádí, že jednotná sazba je
dobré zařízení a táže se, jak se o tom vyslovily
zástupcové sousedních obcí. Na doporučované 14ha-
léřové zvýšení nelze se odvážit ale pro jednolnau
sazbu 12 hal. ve městě se přimlouvá. Doporučuje
ponechání bloků, toliko s tím rozdilem, že dosavadní
cena jednoho lístku v bloku z 8 hal. měla by zvý-
šena býti na 10 hal. Můstský rada pan J. Jirou-
sek vyslovil se proti zavedení jednotné sazby.
profesor
Městecký
Ra
doktor
Podlipná
J Jira
Tula
ha
26
article
Doporučuje, aby zavedena byla sazba 12 hal. za7
stanic a za více než 7 stanie 20 haléřů. Při hlaso-
vání schváleny byly návrhy správní rady: aby ve
všední dny zavedena byla jednotná
sazba 12 haléřová za jízdu s neobmezeným
počtem přesťupování k eili v dubů jedné hodiny;
v neděli a ve svátky jednotná sazba
20h aléřova. Dělnicé listky budou mit platnost
do 7. hod. ranní a budou vydávány jen na legiti-
mace, zaměstnavatelem měsíčně potvrzované. Dále
zavedeny budou lístky dětské ve všední dny za 6 h
a v neděli ve svátek za 12 hal. Předplatné listky
zústanou jako dosud. Proti návrhu správní rady
usneseno, aby bloky byly zachovány, ale cena
listku v bloku, aby se rovnala ceně pravidelné
( 12hal.).
27
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 17. prosince.) Za příčinou brzkého otevření
druhé měšťanské školy dívčí na Starém
městě schválen byl návrh školního odboru, aby
městskému hospodářskému úřadu bylo uloženo, aby
co nejdříve podal zprávu o tom, bylo-li by možno
umístiti zatímně úplnou měšťanskou školu dívči,
která by co do správy byla úplně samostatnou, v
středu Starého města. Za příčinou definitivního
umístění navrhované nové školy měšťanské uloženo
stavebnímu úřadu, aby podal zprávu o tom, zda a
jakým nákladem bylo by možno vystavěti budovu
školní pro samostatnou měšťanskou školu dívčív
assanaci a sice v okoli kostela sv. Mikuláše. —
Městský rada pan Jirousek navrhl, aby odložené
denní listy z veřejné čítárny byly darovány českým
zahraničným spolkům řemeslnickým. Návrh od-
kázán dozorčí radě veřejné čítárny. Dozorčí rada
navrhla, aby tyto časopisy byly věnovány oběma
Národním jednotám. Předsedou této rady zvolen
městský rada p. Brož. místopředsedou p. Urbánek. —
Předsedou správní rady vodáren zvolen arch. pan
Gregor. referentem pro radu městskou městský rada
p. Hubáček, inspektory pp. ob. starší Šiller, Hubáček,
dr. Štych a Macháček. — Vyhověno bylo 157 žádo-
stem za přiznání práva domovského ve smyslu zák.
z r. 1896; 34 žádosti téhož druhu byly zamitnuty.
svatý . Mikuláš
Jirousek
Brož
Urbánek
Gregor
Hubáček
Šiller
Štych
Macháček
městský městský rada
28
article
— Zemský výbor království českého
učinil ve schůzi, konané dne 11. proslnce, za před-
sednictví nejv. maršálka zemského mimo jiné tato
usnesení: Zemské školní radě vysloven byl souhlas:
se zřízením jedné zatímní pobočky při obecné škole
v Lišově; v záležitosti otevření české obecné školy
v Růžodole II. díl; v příčině vyškolení obce vina řické
ze školní obce Pcher; v záležitosti převzelí soukromé
obecné školy divčí v Boru jakožto veře né. Místo-
držitelství vysloven byl souhlas se schválením sla-
nov pro v. veř. nemocnici v Sušici. Rolnickému akc.
cukrovaru v Lounech vyměřen byl mýtní paušál za
kampaň 1900—1 obnosem 250 K. Ku podaným ná-
mitkám pražské železářské společnosti povolena byla
obci motyčínské na r. 1902 obecní přirážka 45 proc
místo žádaných 65 proc. Pro všeob. veřejnou nemoe-
nici v Humpolci a ve Slrakonicích stanovena byla
nová ošetřovací sazba.
Okrosní výbor amíchovekýoznmue
vyhláškou, že ve smyslu usnesení okresního zastu-
pitelstva vybírati se bude k uhražení schodku na
r. 1902 přirážka 12 procent ku všem přímým daním
v r. 1902 v okresu předepsaným i s mimořádnou
přírážkou.
— Z obcí předměstských. Obecní za-
stupitelstvo vysočanské koná dnes ve středu
o 21/2 hod. odpol. v zasedací síni schůzi, na jejímž
pořadu nalezá se mimo jiné: Vyřízení ro z počtu fondo
v obecní správě se nalezajících pro rok 1902. Návrh
místní školní rady na zřízení měšťanských škol v obci
vysočanské počátkem školního roku 1902—-1903. —
Obecní zastupitelstvo michelské bude
míti řádnou schůzi ve čtvrtek dne 19. prosince 1901
o 2. hod. odpolední v obecní úřadovně.
Lišov
Pchery
Bor
Sušice
Louny
Humpolec
český obecný škola v Růžodol
29
article
— Městské zastupitelstvo na Smichově
konalo včeza odpoledne řádnou schůzi za předsed-
nictví starosty pana Al. Elheníckého. Po schvá-
lení protokolu o minulé schůzi sdělil starosta, te
nedostatek práce ve značné míře objevil se
i na Smíchově. Městská rada z té příčiny učinila
opatření, aby kalamitě té co nejdříve bylo odpomo-
ženo. Jakékoli měla práce pozemní, dala je vykonat
a dbala při tom nejen o dělníky, na Smíchov pří-
slušné, ale zde delší dobu bydlící. Zejmena byl od-
bourán domek, na jehož místě má být postavena
nová budova školní. Dále zřízena byla na Smíchové
obecní kuchyně, v níž nezaměstnaní dělníci obdržl
obědy. — Schválen byl návrh na svedení pitné
vody z Kinské zahrady a zřízení tří stojanů. Tyto
hudou umístěny: na prostranství před Kinskou za-
hradou, u Újezda a na Jakuhském náměstí. Svedeni
pramenů do stojanů bude vyžadovati náklad 17 200
K. Dále usneseno, aby položen byl vodovod na
vodu říční pro zahradu Kinského nákladem 9150 K.
Al
Kinská
Kinský
Smíchov
Újezd
Jakuhský náměstí
30
article
Náklady tyto nese z polovice obec pražská, z polo-
vice obec smíchovská. — Rovněž usneseno, aby ba-
dovy v Kinského zahradě byly opraveny nákladem
16.493. Budovy ty usneseno věnovati k účeiům ve-
řejným. — Do správní komise zahrady Kinských
zvolení pp. Bečka, Linhart a Nedvěd. —. Do dozorčí
rady vodárny král, hlav. města Prahy a obcí před-
městských zvoleni pp.: Cuřín, Kubík a Nedvěd. —
Pan Tykač přednesí pak návrh na schválení roz-
počiu této vodárny na rok 1902. Obnáší 200.000g
a na Smíchov náleželo by ku placeni 8.8% = 17.600
K. Náměstek pan dr. Štěpnička vytýká, že roz-
počet nebyl dozorčí radou dříve prozkoumán. Uvedl,
že tempo s opatřováním pitné vody je velmi zdlou-
havé, takže nikdo z nás nedožije se toho okamžiku,
aby vodu společné vodárny píl. Pořádek o rozpočtu
je převrácený. Nejdříve ho má vyřídit zastupitelstvo
a pak teprve dozorčí rada. Tento postup je nesprávný
a proto doporučuje, aby záležitost rozpočtu vodárn
byla odročena. Pan dr. Koldínský pravil, že roz-
počet byl vyložen, žádné námitky proti němu nebyly
činěny, je tedy těžko nyní něco proti tomu namílati.
Pan dr. Štěpnička důvod tento neuznává za roz-
hodující. Aby se nečinilo překážek, vyslovuje se pro
schválení rozpočtu, ale s tou výhradou, že povoluje
se rozpočet jen pro ten případ, když ho schváli i do-
zorčí rada. Pan Krupka žádal členy doze rčí rady,
aby působili k tomu, aby při agendě vodárenské byli
zaměstnávání také úřadníci z předměstí. Návrh ba
povolení rozpočtu byl schválen s dodalkem p. dra.
Kinská
Bečka
Linhart
Nedvěd
Cuřín
Kubík
Tykač
doktor
Štěpnička
Koldínský
Krupka
Praha
Smíchov
31
article
Štěpničky. — Pan dr. Koldinský přednesi návrh
vyjádření k výboru zemskému král. českého v pří-
čině sloučení obcí předměstských s kr.
hl. městem Prahou. Návrh tento jest totožný
s oním, který byl v listě našem již uveřejuěn a jejz
zastupitelstvo města Žižkova schválilo. Msgr.
Švehla uvedl, že v návrhu jsou jisté protivy. M
jedné straně žádá se, aby v předměstských obcích
byla ponechána samospráva a dále se žádá, aby jisté
záležitosti byly společné. O tom, zda by Smíchov
zůstal ve svazku okresu či nikoli, není nikde zmínky.
Starosta p. Elhenický odvětil, že návrh obsahuje
pouze zásadu a vyslovuje obavu, že by se mnohdy
mohlo státi, že by obec v něčem nepodléhala ani
okresnímu zastupitelstvu ani Praze. Ředitel pan
Doucha pravil, že na něho učinil návrh dojem, aby
se záležitost odkládala. Pánové nevěděli kudy a jak
a proto vypracovali návrh tak nejasný. Že by Prana
na se vzala četná břemena bez laktického sloučení,
o tom řečník pochybuje. Přimlouvá se, aby záleži-
tost raději byla odložena a později snad se najde
nítka k rozluštění. Návrh je dále pracován ve smyslu
majitelů domů a na ostatní poplatníky nebylo při
tom hleděno. Po vysvětlení p. starosty, áe návrhje
Štěpnička
doktor
Koldinská
Švehla
Elhenická
Doucha
Praha
Žižkov
Smíchov
zemský král