1
masthead
5. dubna 190 8. Číslo 95.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Po výstavě polské »Sztuky« ve
Vídni.
= Byl jsem tam k vůli svým zprávám
pro francouzské revues umělecké a vrátiv
se, myslím na Čechy právě tolik jako na Pol
sku. Odeslav své články, rád bych, kdyby se
mi podařilo vypověděti ony dojmy, jež přená-
šejí moji myšlenku z jedné země do druhéa
jež jí ukazují poučení, jakých by umění polské
mohlo poskytnouti umělcům českým. Krakovská
»Sztuka« odpovídů pražskému »Manesu«. Po-
rovnání spotků ukázalo by dílo a vystihlo zá-
sluhy jednoho i druhého. Neosmělují se poušlěti
se do toho. Nechtěl bych býti nezdvořilým vůči ni-
komu, ale výsledek ankety byl by tento: »Manes«
jemuž jest děkovati za vystavování nejlep šího
umění v Praze, zůstává uzavřenou kapli a ne
smirnými zásluhami uměleckými, jenž ukazuje.
že vmění české jako které jiné může býti umé
ním svant-gardy, který si však libuje ve sré
odloučenosti a zňstavá téměř bez pojitka s ná
rodem. Chyba není zde ovšem na » Manesu«
samém, nikoliv, ale s jedné strany na Akademi
umění a s druhé a zvláště na národu, aneb
spíše speciálně na obecenstvu pražském a měst
ském. V Krakově naopak »Sztuka« a Akademi
umění tvoří jeden celek, nesený celým Polskem
Pol
Vídeň
Čechy
Praha
Krakov
Polsko
Manes
Akade uměný
5
article
Polétí sokové Preinsigů, Preisslerů, Švabínskýeh
stojí v čele Krásných Umění v Haliči. V Če
chšch strkáni jsou tito tři a ještě jiní výbornt
pečlivé do čzadí. Umnělecký vkus společnost
polské stojí nekonečně výše než obecenstra
pražského, pro příčinu dosti jednoduchou: po-
něvadž tam mezi sristokratem a měsťanem nent
oné propasti, která tyto vrstvy v Čechách oddě-
luje. Všichni Poláci jsou šlechtou dle známě
definice. Proto »Sztuka« nemá příčiny býti iso
lována. Nechci zkoumati, zda příčiny, jež jsem
zde pro Prahu vyjmenoval, stačí k ospravedlnění
»Manesovy« jsolace a zda by spolek tento ne
mohl učiniti některé ústupky nechci říei aulo-
ritám, ale národu českému alespoň. Do toho mně
nie není a »Manes« béře si poučení jen z udá-
losti. Však chtěl bych jen naznačiti jeho polito
vání hodnou posici vůči umění prostonárodnímu.
Spojení umění umělců s uměním lidovým jes
v dnešních Čechách ještě nemožno a pamatují
se, že v rozhovorech našich s umělci ani jeden
nespatřoval možnost, ale ani potřebu onoho spo
jení. V Krakově jest toto spojení včcl hotovou
a díky tomu jest město ono dnes jedinou sku-
tečnou republikou umění na světě, která nám
poskytuje jistých moderních Benátek neb Flo-
rencie. Wispianski jest tak pokročilý jako
Hodler, Erler fresek ve Wiesbadenu, ba i jak
Preinsig
Preissler
Švabínskýeh
Polák
Flo
Hodler
Erler
Halič
Čechy
Praha
Krakov
Benátky
Wiesbaden
6
article
Gaugnin. Umírá v devětatřiceti lelech; z těch
byl pět nebo šest let profesorem na Akademii.
na oné Akademii, o níž nám praví pan Č
bulskí, že jest »ze všech Akademil, které kdy
stávaly, nejméně akademickou«. A toto umění s ro-
dinnými styky, jež se považují jinde za kompromi-
tující, nejen že vzdor několika osamělým výrazům
hnusu a zášti, přes něž přecházíme nyní k den-
nímu pořádku, vautilo se národu, ale ono zro-
dilo se z národního »fibru« samého. Majíc své
oprávněné zvláštnosti individuální vychází přímo
z dvojitě tradice: katolické a polské. A jel
tomu podobně i u malíře, který měl choutky
malovati obavnosti jako Munch, co si mysliti
umění Mehofferově t«
V tom můžeme přistihnouti lidové uměn
slovanské, ano tiskne první milostný polibek
umění západnímu, čehož jiné příklady nalézáme
u Bilibina, Maljutina a v celém dlle skupiny
Munch
Mehofferův t
7
article
Talaškino. Jedná-li se o nejrozsáhlejší deko
race aneb o jednoduchý ornament na knize
jest Mehoffer jakýmsi polským Veronesem.
ultramoderním, a přece vždy jest jistou strán
kou přístupný duši sedlákově. Vždyť i naši svý
carští venkované mají pocit údivu před jeho
zklenomalbami u nás, údivu čarovného a legen-
dárního, jenž jest základní potřebou uměleckého
tvoření prostonárodního. Olevřete li svazek X
pěkné revue »Chimera«, najdete na str. 58 4.
588, jakož i na obálce samé száhlaví a zá
věrečné vignety, kde slovanský ornament jest
základem nejindividuálnější fantasie dekorativní
Slovenskému klučinovi způsohí kresbičkat
právě stejnou radost jako Klimtovi nebo Gras-
selovi. (Byl jsem v pravdě šťasten, když onehuy
zazdálo se mi, že jsem zpozoroval něco po-
dobného v ornamentech p. Fr. Kysely v prvém
nešité nového ročníku »Volných Směrů«. A je-
likož se mi zdá přiležitost vhodnou, mluvímeli
o těchto dvou geniech (s výrazem lím nejsem
zde nikterak v rozpacích), o Wispianském a
Veronese
Chimera
Klimt
Gras
Kysela
8
article
Mehofferovi, budiž mi konečně dovoleno fl i
jednou pro vždy, za jak unavující, bezcenné
otupující považuji ono lak zvané deko rativni
umění na školách vyučované, které nezález
než ze syslematického rozebírěí květin, z mathe-
matických transmutací a permutací jejich částek,
z čárových formul, kde obrazotvernosti zabrá-
něno vzlétnouti, fantasii pozahlouditi, delikátnís
dobrodružné nepravidelnosti se rozvinouti. A i
Japonci, již v dekorativním umění jsou našimí
mistry, ani Egypťané, ani Hellénové nepřipustil
někdy co podobného; tim méně vrientalové.
ještě míň středověk a rovněž lak renaissance.
My jediní ehtěli jsme uzavřii svou fantasii uo
kruhů a číverců. Uživajtli dekorativního opa-
kování, není nikdy mechanické a nikdy si ne-
pletli dekorativní čáru s kaligrafií, aniž vyplůo-
vali plochy logar thmickými tabulkami, pevným
mlížemi, šachovnicemi nebo podobnými pravi
delnými hlavolamy. Toto moderní umění deko
ralivní, jež nerodí se z květiny, nýbrž ze smrt
květiny, jest samo uměním chladným jako smr
a bezpochyby i mrivonarozeným od duby, kdly
několik instinktivních velkých dekoratérů jako
Ganguin, Wsp anski, Mehoffer nám ukázali věeo
jiného, dekoralivní umění žijíet a zrozené z
života . . . Ze života kresby, výrazd myšlenky
jako protilehlosti oné lineární kresby manraků
jež podobá se dekorativní kráse, jako se po
dobá po prusku manevrující regiment koupel
a skotačení krásných volných těl na břeho
mořském.
Mehoffer
Japonec
Egypťan
Hellén
Wsp
9
article
Grafická čístota, symetrie, odměřené ná-
vraty jedněch a týchž formulek nezdály se jim
bohudiky věel nejpotřebnější. Práce jejich pra
videlné či nepravidelné — jak se jim pozdá —
vycházejí vždy z čiré improvisace malíře, po-
užívají i nesprávností a čar oželených, obola-
cují se po vůli své fanlasie. Zde nahromadaj
s nevýslovnou komplikací, onde nechávají veliké
prázdno, něco jako protiváhu oné komplikace
vždy, kdykoliv se tito dra umělci, tolik roz-
dilní, vyjadřují každý po svěm způsobu, nale-
záme dobro a krásno. Uvedu toho slavný pří-
klad, jenž druhdy rozpoutal bouři výkřiků
zlosti: jsou to ony famosní Wiapianského malby
oken pro kapli krakovské kathedrály s ostatky
Kazimíra Velkého a buskupa Sv. Stanislava.
Wyspianski osmělil se ukázati je na oknech
tak, jak bychom je při otevření jejich hrobů
viděli: dva děsní a grandiosní kostlivci v krá-
lovských a biskupských ornátech rozjímají
s výše své minulé pompy a slávy, zahalujíee
svůj rozklad, o nicotě našich dnů. Proč ne?
Nechme každému jeho ideu a tato jest vzne-
šená. Není to však ona, již chci zde vzíti na
přetřes. Jest to uskutečnění této idee: všechuy
zákony, ony pověstné zákony dekorativní, úzko-
prsejší a pedantnější, zdá se, než všechny ostatní
skácené jeden po druhém, jsou porušeny, jakož
i všechny superstice týkající se materielního usku
tečnění, spájení skel olovem. Nikdy ještě ne-
byly podobně sklenomalby viděny! Dosud tam
nejsou! Nuže, uvidíme je v budouenosti .
Velký
Stanislav
Wyspianský
10
article
Neboť když po řvoueím křiku Wispianski ze
mřel, uznán byl za velkolepého básníka národ-
ního a velkolepějšího ješté umělce a tyto kar-
tony, v museu postaveně, mají býti konečné
uskutečněny. Svatý Stanislav ani nestojí rovně . o
V lehounce šikmé čáte tábne se přes okenní
sklíčka, aby jeho žehnající posuněk, jenž jakoby
odháněl zlé duchy, měl dosti místa nad blavou.
Aby doelleno bylo dostafečné tuhosti, budou témé
všecka spájení kolmá. Budou musit sáhnouti
malovaným, opalisnjícím sklům, rozšiřujíeím
nebo zůžujícím se, ke vší té moderní chemii
sklářské la Gallé aa Tufány, jež dovoluje dne
obejíti se bez kovového materialu, před časy
úzkostlivé chráněného. Navým dobám nové pro-
středky, nové výrazy a říkejte si co chcete —
umění zůstává totéž. Zkrátka jednalo se o to,
dokázati zde, že dnes může malba okna zacho-
vati vzbled dekorativní fantasie, kreslené uhlem
nebo pastelem, aniž by tím přestala býti oknem
Do kostelních oken možno vsadili hudbu i pro
oči, která však nemusí býti bezpodminečně p
čata jako Palestrinova neb Bachova. Nu a umění
sklenomalby před Mehofferem a Wispianskim
nepoznslo ještě moderních způsobů ani ve
Francii, ani v Anglii, ani v Americe, kde přece
Burne-Jones, Graseet, Branguyn, Tiffany vytvo-
řli okna překrásně.
Stanislav
Palestrinův
Bachův
Mehoffer
Wispianskim
Branguyn
Tiffany
Francie
Anglie
Amerika
BurneJones
11
article
A Meheffer dokazuje co chvfli možnost
oxistence dekorativního uméní, prosté vší ztrnu-
losti a tuhosti a které je jen přenesením život
na klenby, do oken, na stény. Na místo výzdobý
nepohnuté a zkamenělé, jež šíří chlad a nedo-
týká se vašeho života, máme zde dekoraci, která
se pobybuje, která trpl, raduje se, směje se
pláče, jde vám vstřic, zde vás opoutávě, tamo
odpuzuje, strhuje k myšlení nebo ke snění
zůstává přec dekorací, jako zeď, po níž plazís
břečťan nebo divoká réva, poseta vrabci, zi-
stává přece jen zdí.
Nejpikantnějším jest u Mehoffera, že v jeho
bujné, solidní a téměť skulpturální malbě tvoři
se opak: dekorace tvořila si život; život, při-
roda, dělají si v jeho obrazech, ba až i v jeho
portretech dekoraci. Před jeho porirelem paní
Axentowiczové s pověstným problemem barv
oranžové, měděné a červenopurpurové elttme
okamžitě, že jest v něm zárouek sklenomalby a
že by nebylo třeba mnoho, aby krásný ten obra
přenesen byl z formy přirodní do dekorativní.
Axentowiczová
12
article
Co se mi také libí v Polsku jest okolnost,
že tito sťastní hoši nacházejí na kilometr zdí
oken k dekorování. Proč? Vždyť politické po-
měry nejsou tam lepší než v Čechách. A za-
kázky se hrnou přec] Korporace a jednotlivei
grandseigneuři, prelálové a kláštery, vše zachvá-
ceno jest řevnivostí. Stát zůstává tam ovšem
tak jako zde stranou. Proč pak ale čekati vždy
vše od státu, od autorit. Kdo pak brání v Če-
chách municipiím, zádnším, professorům, kně-
žím, spolkům, továrníkům, činiti zakázky uměl-
cům?1 Jako ostatní Slované jsou Čoši rozenými
dekoratěry, nu a takový Švabinský, Jan Preissler.
A. Hofbauer neměli posud žádné příleži tosti uká-
zati, jak velký smysl dekorativní v nich dříme
Co pak oslatně se divíte, když možno žiti vedle
takového Preissiga, aniž by tomuto jedinému Če
chu, schopnému vyučovati důkladně — opětuj
důkladně — grafické techniky, pořízen byl onen
určitý profesorát, na nějž on jediný má právo.
jenž by mu dovolil zbaviti se svých zcela po-
ctivých dluhů a tvořiti ještě i krásno. A miliony
páně Hlávkovy vešly právé do Akademie.
Slovan
Švabinský
Preissler
A Hofbauer
Preissig
Hlávkův
Polsko
Čechy
13
article
Nebyli však na výstavě toliko znamenití de-
koratéři... »Sztuka« jest sbor malírů, jenž jako
spolek nemá snad dnes rovného na světě. Byl
jsem překvapen solidaritou všech členů jeho, ač
se domnívám, že jako všude, vyskytuji se i tam
hádky. Jakmile se však jedná o umění ao
Polsku, solidarita jest okamžitá. Opětují, že jest
ještě divem, že obě myšlenky, umění a vlast,
splynuly. Tak jako Čechové, studovali i tito pá-
nové druhdy v Pariži; nyní mohou se již obe-
jiti bez ní. Škola jejich jest pro příště jednou
z hlav umění evropského. Oni malují svoji zemi
svými vlastními způsoby a nepodléhají denním
modám jedné po druhé. Umění jejich a výstavy
za sehou následující nepodobají se albu se vzorky
umění, jež kvete v tu kterou hodinu na čtr
řech stranách světa. Vycházeje z této vídeňské
výstavy člověk má pocit, že mél co činit s věeh
zvlástní, jedinou a mující svou organickou exi-
stenci, že se vyskytuje malba polské, jako malbu
anglická neb německá, a nikterak v zemi slo-
vanské previncie malby francouzské nebo ipres-
sionismu nebo secesse anebo co si jen přejete
jiného.
Čecho
Polsko
Pariž
14
article
Konečně, zde jejich bilance: větší než
jinde počet umělců v poměru k obyvatelstvuv
Krakově — průměr o mnoho vyšší než kde
jinde — individnality prvého řádu jako onen
Stanislaw-ki, jehož správně nazývali »otcem kra-
jinky polské« a jeuž jest krajinářem národním
a světovým zároveň, jako jediné Rumunsko má
v Grigoreskovi svého — nový smysl a nový
vkus dekorativní s dvěma zářícími genii, Wispi-
anským a Mehofferem — veliké štésti, že vzbu-
diti vkus k umění u celého národa a s umě-
ním svým zúčastniti se na tomlo národním ži-
votě tak, že ono po svém stalo se samo jeho
elementem — konečně a zvláště, že dosáhli násle-
dujících dvou výsledků dosahu nevypočilatelného:
že uskutečnili harmonické spojení umění prosto-
národního s uměním vědeckým a že si vydo-
bili naprostou nezávislost od skol západu.
Doufám, že nikdo v Praze mi nezazlí, že
jsem to konstatoval, neboť nekonstatuji to pro
jedny proti druhým, ale proto, že moje láska
k jedněm i druhým ráda by je viděla na jed-
nom a témže stupni a co jen možno nejdále
na cestě jejich úplné autonomie národně-umě-
William Ritter.
lecké.
Stanislaw
Grigoreskův
Mehoffer
Ritter
Krakov
Rumunsko
Praha
15
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Potřeba nového ústavu českého pro
výchovu slepců.
Nemáme dosud dostatek ústavů, v nichž
by nejnešťastnější z nešťastných vzděláni a vy-
chováni býti mohli. Na tomto poli humann
praktické paedagogiky máme mnoho doháněti
Mozi nejnešťastnější bytosti lidské řadíme sice
tradicionálně ubohě nevidoucí a přece není o n
dosud v praxi postaráno tak, jak by vzhledem
k theoretickému filantropismu naší doby dal
se očekávati.
Nežli zodpovímo si dle statistiky otázku.
jaký je poměr počtu slepců řádně a účelně vy-
chovávaných a vůbec opatřených k počtu těe
nešťastníků, o néž postaráno není, bude
nutně aspoň co nejstručněji naznnčili, které pr
ganisace péče o nevidoueí je třeba vzhleden
k nynějšínu nazírání na otázku péče o slepee
Prostá odpověď! Slepec nutně potřebuje účeln
péče od narození do smrti, a tak ovšem
organisace péče o slepce musí zabírati celý
lidský věk. Obyčejně roztřiďuje se výchova
a péče o slepce v tyto stupně: 1. od narození
do 4. roku, tedy do doby, kdy možno dítě při-
jmouti do školky mateřské;
2. od 4. roku do 8. roku, kdy dítě vyche-
váno jest ve školee mateřské. Patrno, že bude
jen na prospěch příští školské výchovy, ne-
nastane-li povinnost školní již v 6. roce, jak
je snad možno u dětí vidoucích;
3. od 8. do 15. roku, doba školy;
4. od 15. do 20. reku, deba pro vyučen
potřebným vyživovatelským ručním pracím a p
případě i hudbě a jiným dovednostem;
5. od 20. do 55. roku, doba, ve kte
slepec sám se obživuje dovednostmi a zručnost-
mi předchozí školskou a řemeslnou výchovou
nabytými, a konečně
6. od 55. do konce života, doba potřeh
ného starobního opatření pro slepee.
16
article
Stav péče o slepce u nás v království če
ském není utěšený, přihlédneme-li, kterak je
o nevidoucí dle stupňů řečených postarán-
V 1. stupni do 4. roku je v Čechách 27 del
slepých, ovšem opatrovaných péčí domácí. Ve
2. stupni od 4.—8. roku je počet slepých dět
46 a jen 11 je opatřeno v ústavé. Ve věku
8—15 let (3. stupeň) je u nás 151 dětí slepých
z nichž toliko 60 (1!) je opatřeno v ústavě.
takže 91 dětí na tomto nejdůležitějším stupní
je naprosto boz školské, účelné výchovy! Poně
vadž není zjištěna přesně národnost těchto ubo-
hých dětí, lze dle poměru národností odhaden
určiti, že jest v Čechách asi 60 slepých dět
českých, jež postrádají účelné výchovy školské
Sečteme-li počet slepých dětí v Čecháci
ve věku pro vlastní a nejdůležitější výchovu
určeném, t. j. od 4—20 let, poznáme, že všech
dětí, výchovy potřebujíeích, je 346, a že vý
chovy v ústavech se dostává jen 114 dětem
takže zůstává 232 dětí slepých . Čechách ješt
dnos bez jakékoliv školské výchovy, což je číslo
volající úpěnlivě o pomoe.
Čechy
17
article
Také další výkazy jsou neutěšené. Ve věku
od 20—55 let je všech slepců v Čechách 126
a z nich toliko o 120 je postaráno péčí vořej
nou, kdežto 1149 slepců je odkázáno samon
sebe. Také starobní opatření je nedostatečné
Z 1653 slepců ve stáří od 55.—70. roku je
řádně opatřeno toliko 78 slepců, takže zůstáví
hrozný počet 1575 slepých bez jakékoliv řádne
péče, nepočltáme-li do počtu toho 104 slepých.
kteří jsou v chudobineích a chorobincích, vů-
bec v ústavech jiných než tendenčně pro slepce
zřízených.
V Čechách jsou pouze čtyři ústavy pr-
slepce a to soukromý výchovný a léčebný ústan
pro chudé slepé děti v Praze na Hradčanech
se 76 chovanci, Klárův ústav pro zaopatření
zaměstnání dospělých slepců v Praze na Male
straně se 111 chovanci, dětská zahrádka Klárovs
ústavu na Hradčanech se 13 dětmi a konečně
Francisco Josefinum na Smíchově se 121 cho-
vanci, takže ústavy tyto mají péči celkem o 744
slepých chovancův.
Vzhledem k uvedeným číslům, o jichž
správnosti není nejmenší pochyby, poněvad
čerpána jsou ze spisů předního odborníka pano
Emila Wagnera, ředitele Klárova ústavu, muže
který největší rozhled v oboru péče o slepé spo-
juje s necbyčejnou vytrvalosti a energií sloužit-
krásné idei humanitní — a který, ač rodem Ně-
mec, dalek je při svém humanním díle nárol-
nostní stronnickosti, vzhledem k číslům těm
tak smutnou mluvou hovořícím dána je sama
sebcu odpověď, kde že máme začíti, aby
nastalu nás přiznivějšl stav v pěč
o děti.
Francisco Josefinum
Wagner
Čechy
Praha
Hradčany
Smíchov
čtyři ústav prslepec
Klárův ústav
Klárovs ústav na Hradčany
Klárov ústav
18
article
Přirozeně ze všeho vyplývá, že nejnutněji
třeba je zatím samostatné české školy
obecné pro slepce, k níž by se později ovšem
připojil úslav řemeslný. Povinnost naše je tím
naléhavější, čím více se blíži k uskutečnění pro
jekt na straně německé, t. j. zřízení hned dvou
demů, vzorně vypravených německých ško
obocných a to v Ústí a Liberci.
Bohudiky našel se již u nás někdo, kd-
velepotřebněmu ústavu českému dovedl při
praviti půdu a porozumění nutné jeho potřeby
Nepředbíhám snad událostem, sdělím-li, že pan
dvorní rada prof. dr. Jur. Čelakovský, rís
ský poslanec, všechny potřebné proposice při
pravil, aby co nevidět zřízen byl ústav poe
slepce v Bělé, která se nad jiná místa nejen
svou zdravou polohou, ale i zajištěnín potřeb
ných budov pro uskutečnění krásné myšlenky
hodí. Vyslovují upřímné přání, aby krásný počin
při němž mohou své bumanní snahy uplatnit
nejen místní činitelé v Bělé, ale i země a celá
česká veřejnost, došel brzkého uskutečnění
Bude to zaso úspěšný krol na poli zapomínán
u nás péče o děti nešťastné.
Učitelská jednota „Komonský“ pro Prahn a okol
pořádá ve středu dne 8. t. m. o 6. hod, v měšťanske
škole ve Vladislavově ul. členskou schůzi, kde bude
rokováno o školské ročence. Rozhovor zahájí učite
Old. Pacák z Vršovic. Ke schůzi této pozván jes
výbor „Dědictví Komenského“. Hostě jsou vřtáni,
profesor
doktor
Jura
Čelakovský
Pacák
Komenský
Ústí
Liberec
Bělá
Vladislavův ulice
Vršovice
19
article
Zemská komise pro úpravu řek
V král. českém
Zemská komise pro úpravu řek
V král. českém
zasedala do 2. dubna t. r. za předsednictví místo
držitele hr. Coudenhova.
Po schválení protokolu posledního sezení byly
podány zevrubně zprávy o provedení usnesení
učiněných v poslední schůzi a presidiální sděleni
(ref, míst rada Širek).
Dr. Scbrelner se tázal, jaký výsledek měl
jednání s kanalisační komisí o uhražování nákladu
na zalesňování v povodí kanalisované Vitavy
obnovil podněty své ve příčině upravení vynžitko-
vání vodní sily z údolních přehrad a ve příčine
šetření zájmů melioračních při provádění regulae
i návrhl, aby bylo zvoleno zvláštní komilét k úrad
o zásadách, jichž by mělo býti šetřeno při sdělá
vání regolačních projektů v ohledu na meliorovan
v povodl regulovaných řek.
Předseda proh ásil, že tento návrh jes
samostatný a proto že bude přikázán ku předběžné
poradě výboru správnímu.
Stav. rada Podhajský sdělil, že technický
komitét dosud nemohl jednání s kanalisační komis
o zalesňování povodí Vitavy prov ésti.
Coudenhove
doktor
Scbrelner
Podhajský
20
article
Posl. Rychtera žádal za vysvětlení průtah
při regulování Cidliny.
Stav. rada Jirsik vyložil, že jednání s vo
ním družstvem o příspěvek k uhražení náklade
úpravy dol. Cidliny dosud není ukončeno.
Také míst. rada Širek nynější stav tét
úpravy zevrubně vysvětlii.
Poslanec Rychtera žádal, aby byla tato pří
pravná jednání urychlena.
Přísedící zemského výboru Adámek učinil do
taz, nebylo-li by lze přikročiti k provádění další úpravy
Labe u Hořeníc, jakmile dojde schválení projektu
vládon? Jak daleko postoupilo jednání vodoprávn
a vyvlastňovací při přehradě v lese Královstv
nad Králové Dvorem? Kdy budou ukončeny
přípravné práce ke stavbě přehrady u Slatiny na
Upě? Dále se tázul, bylo li konáno šetření v Č
ské Skalici va příčině provedení ochranných opa
tření některých budov, které jsou následkem Úpravy
Upy ohrožovány
Ve zprávách presidiálních se uvádí, že se na po
drobném projektu pro trať Labe u Dvora Krá
lové pracuje.
Posl
Jirsik
Rychter
Adámek
Cidlina
Královstv nad Králové Dvůr
Č ský Skalica
Labe u Dvůr
21
article
Přísedíci zemského výboru Adámek se tázal, je-
do tohoto projektu zabrána veledůležitá úprava Labe
v městě Králové Dvoře.
Zprávu o rozmnožení technického personálu př
zemském výboru i při místodržitelství, jímž bylo vy-
hověno opětně projeveným přáním komise, vzal n
uspokojivé vědomí, protuže tím bude urychleno konání
připravných prací lechnických i provadení regulacl.
Také zpráva, že jest limnigraf nad Pařížovem n
Doubravě, o jebož nedostavení bylo komisí jit
tohikráte důkladně referováno, konečně dostaven a ko-
laudován a že se delajtní projekt na přehradu údol
u Pařížova komisí ke schválení předkládá uvital s po
vděkem.
Mistodržitelský rada Šírek sdělil, že projek
ůpravy Labe u Hořenic jest již schválen.
Stavební rada Podhajský připomenul, že jee
projektována další úprava Labe u Králové Dvor
v délce 4.4 km. a v té rrgulaci, že jest zabráno take
nad jiné důležitější regulovaní v městé Králové Dvoře
jímž musí býti co nejdříve započalo.
Spory o stavbu přehrady u Slatiny jsou
smírnou cestou odstraněny. Nyní se provádí potřebné
sondování.
Ve Skalici musí býti provedeno šelření na
místě.
Hr. Schönboren uznávě, že jednání o upra
vení C dliny jest velice složité.
Přís. Adámek vzal s povděkem na vědom
zprávu o postupu příprav k regulování Labe v Krá
lové Dvoře a očekává, že tyto práce budou po vý-
kladu stav. rady Podhajského všemožně urychleny
Ukázal, že jest také nutným urychlení místníh
šetření o škodách, vznikajících nově upravenou Úpo
v České Skahici.
Zprávy presidišlní schváleny.
Adámek
Pařížov
Šírek
Podhajský
Králové Dvůr
Pařížov můj Doubrava
Labe
Hořenice
Skalica
Hradec
Český Skahice
km
22
article
Technický výbor předložil zevrubný praco vn
program na r. 1908. Ref. m. r. Širek.)
Přís. zem. výb. Adámek uznává, že jest tent
program obrazem rozvoje regulačních prací a ž
bude tento rok vlastně prvým rokem skutečného pro-
vádění upravování téměř všech do gener. programu
pojatých řek. Tento program bude arciť postupem
prací přípravných, jakož i usneseními komise měne
a doplňován. Tak n. př. při Chrudimce bude nutn
pojmouti do programu provedení projektu úpravy
Ilamrů Hlinskem a provedení vodoprávního řízení
vyvlastňování a j.
Ref
Adámek
komise měne
Ilamr Hlinsko
23
article
Při Metoji musí býti progtam pliměřeně doplně
ve příčině provedení přípravných prací k veledůle-
žité úpravě v městě Náchodě aj.
V odůvodnění programu pracovního se uvádí, ž
rychlejšímu postupu regula ních prací překážejí prů
taby při schvalování projektů ministerstvem, při vo-
doprávním a vyvlastňovacím řízení a nouze o děl-
níky. Projektů jest nyní již tolik schváleno, že jes
lze práce regulační léměř na všech důležitějších to-
cích počíti. Řizení vodoprávní a vyvlastňovací ener-
gickým a taktním postupem výkonných orgánů
valně usnadňuje a urychluje. Nouze o dělníky z
poměrů nyní valně změněných pomine, avšak pod-
nikatelé musí se laké o dělníky starati sami. Ve
zprávě se uvádí, že nebylo lze po přání komise vy-
počílati náklady na regolování řek v českých a ně-
meckých krajinách podniknuté. Nesnáze tyto není lze
arciť podceňovati a nejde také o matematicky přesné
výpočly.
Podle přístepného materlálu bylo vydáno do
konce roku 1908 na úpravy řek v oblastech převážně
německých asi . . . . . . . . 7,772.000 K
českých . . . . . . . . . . . 10,011.000
reserva úvěru pro tyto úpravy vůbec 1.800 000 ,
dobromady 18,893.0. U
Na řekách v krajinách českých bylo prosta
věno v lelech 19 3—5 asi . . . . . 700.000k
1,600.000
roku 1906 . . . . . . .
2,50.000
» 1907 . . . .
Náchod
24
article
dohromady 4,600.000
25
article
V krajinách německých vydáno na stavby v le
tech 1903—5 asi . . . . . . . . 2,400.000 K
oku 1906 . . . . . . . . . . . 800.000
900.00 0
1907 . . . . . . . . . . .
26
article
dohromady 4,100.000
27
article
Do konce roku 1907 činil tento náklad v č-
ských a německých oblastech 4.6 mil. d 4.1 mil. e
teprv letošním rokem má nastati poměrnější vyrov
nání a s. o mil. 5 4: 31, tedy celkem v poměru
10:7, arciť budouli tyto rozpočtě n
úvěry skutečně vydá ny
Posl. Rychtera vytkl, že se neregulují řeky
soustavně, ale toliko v nesouvislcích čästech; zvlášti
pak navrhoval, aby a projekty zegulačními byly po-
řizovány také meliorační kostry.
Rad. z. v. dr. Krejčí dovodil, že nouzi o dě
níky nebude u nás odpomoženo přílivem z Ameriky
se vracejících dělníků a že jest potřebí prohlouben
sprostředkování práce
St. r. Podhajský vysvětlil, že se musí pro-
váděti dítči úpravy řek. Takové díičí úpravy naJ
zele, jež jest 79 km dloubá, vyžadují nákladu 7 mi
korun, cela úprava by stála 12 mil. k.
Přís. z. v. Adámek upozornil, že bude pro
spěšně, aby zemskému výboru byly ohlašovány za
dávaně regulační práce, aby k nim mohly býti orgán
pro sprostředkování práce ditigovány dělnické síly.
Předseda prohlásil, že tento podnět bud
proveden.
Program pracovní byl schválen.
Náklad na zalesňování v povod
upravovaných řek činil v r. 1907 197.116
a jest rozpočten na r. 1908 na 256.350 KK (ref. vrch.
les. rada Bohulinský).
Přír. z. v. Adámek uznává velkou důležilos
zalesňování při upravování vod a vzhledem k tomu
že náklady s Um spojené vzrůstají do milionů, jen
potřebí, aby byly opatřeny platné záruky, že tyto
nové lesy budou slále racinnálně spravbvány a taká
trvale zachovány, že nebudou devestovány.
Dr. Schreiner nznává důležitost takových
Spatření a míní, že tak může se státi pouze zvláštním
zákonem, jehož vydání je velice žádoucím, mů-ii být
účel toholo zalenňování pro budoucnost zabezpečen
Posl
Rychter
Podhajský
Adámek
doktor
Schreiner
Amerika
St . r
km
KK
28
article
F. V. Moravee.
F. V. Moravee.
Vrch. les. rada Bohutinský připomenul, š
jsou majitalé zalesněných pozemků protokolárně za-
vázání lesy tyto zachovati.
Přís. z. v. Adámek nespatřil v těchto proto-
kolech žádoucí záruky i kdyby byly vtělovány. Usa-
zuje k malomocnosti lesního zákona proti pustosení
lesů, přidal se k dru. Schreinerovi, že by se měl
vzíti v plinou óvahu vydaní zákona o zachování lant
za účelem regulačním, pomocí regulačního fondu vy-
sázených. Žádal, aby o tom technická komise uvsto-
vala a návrhy podala a na ten čas aby byli stáml
lesní technikové vyzváni, by k hospodařství v těchte
lesích přísně dohlíželi.
Předseda, uznávaje důležitost těchto podnětů,
prohlásil, že těmto přáním bude vyhověno.
Technický výbor podal návrhy na úprav
Spoj. Orlice v Hradei Kralové a projekí
na další úpravu Orlice u Týniště (ref. st. mada
Jirsík).
Přís. z. v. Adámek se přimlouval, aby byla
obec královéhradecká účinně podporována v uznanl
hodně snaze využitkování vodní síly na jezu k vy-
vozování elektrické energie za účelem osvětlování
města, pohonu maloživnostenských strojů a ku po-
honu elektrické dráhy od nádraží do města.
F V Moravee
Adámek
Usa
Jirsík
Orlice
Hradei Kral
29
article
Projevit také souhlas, aby předložený povšechný
projekt po schválení ministerstva byl pokladan
podrobný a aby bylo presidium zmocnéno k jeb
provedení.
Dále žádal přís. z. v. Adámek za vysvětlenl
proč se má tato úprava prováděti prozati mne
proč se provedení dvojitého profilu k neškodnému
odvádění velké vody, jak je navržen v povšechném
projektu, odkládá až k definitivní úpravě? Jde ne-
tolsko o techuickou, ale také o finanční stránku
tohoto projektu.
St. r. Jirsfk podal žádaná vysvětlení, zvlášt
pak, že nejde o provádění prozatímných prací regu-
lačních, ale prozatimně o provedení toliko čast
definitivní regulace.
Vrch. st. rada Franz a dvor. rada Mrazik
uznali za velice nutné zvláště urychlené provedenl
vyústění Orlice do Labe v Hradc i Králové.
Přís. z. v. Adámek projevil uspokojení nad
urychlaním těchto připravných prací a navrhl, aby
byla dotčená zpráva přijata na vědomí s uznání m.
Návrh byl přijat.
(Dokončení )
Adámek
Franz
St . r . Jirsfk
Orlice
Labe
30
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na neděli, 5. dubna. Den od začátku roku 96., do
konce roku 271. Východ slunce o 5. hod. 31 min.
rano, západ slunce o 6. hod. 36 m. večer. — Vý-
chod měsíce o 7. hod. 56 minut ráno, zapad měsíc
o 11. hod. 46 min. večer.
Katolíků svátky: Jud. Vincence Fer.
Evangelíků : Hozeáše.
Pravoslavných (23. března): Nikona.
Na pondělí, 6. dubna. Den od začátku roku 97.
do konce r. 270. Východ slunce o 5. hod. 29 mi.
ráno, západ slunce o 6. hod. 37 min. večer. — Vý-
chod měsíce o 8 hod. 30 min. ráno, západ měsíce
o 12 hod. — min. v noci.
Katolíků svátky: Celestina pap.
Evangelíků: Irenea.
Pravoslavných (24. března): Artemona.
Zpráva povětrnostní. Lze očekávati nestálé počasí
Vincenc Fery
Nikon
Celestin
Ireneus
Artemona
31
article
Meteorolosleká pozarovánl na razhladné na Patřiui
Meteorolosleká pozarovánl na razhladné na Patřiui
325 metrů nad mnořem.
Dne 3. a 4. dubna 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp.
Tlakoměr. . 730 5 730.0 7300
Teploměr C. + 4.8 + 4.5 + 6
Vlhko. . .. 81
zamra- pod pod
Obloha . . . čená mrakem mrakem
Jz
rz
+ 6 vlhko
32
article
Sila větru . mírný ostrý ostrý
Sila větru . mírný ostrý ostrý
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 72
Teplota nejvyšší na slunci . . + 13.4
Teplota nejmžší ve stinu . . — 0
Teplota nejnižší při zemi . . — 1.2
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 22.5.
Srážky v mm. 69.
mm
33
article
Přesná vyšetřování přípravků, které za dnešnt
doby se prodávají za prášky zubní, dala překvapují
výsledek, že mnohé z nich obsahují látky, které příme
škodí zubní sklovině a dásním. Ve snaze nabízeti zubní
prášky, které za všech okolností mají činiti zaby „pěkn
bílými“, přidávají se k práškům zubním kyseliny, ky-
selé soli, mýdlo, žíraviny azd. Tyto lučebníny působí
sice následkem svých zvláštních vlastností rychte, ale
při tom poškozují zubní sklovinu, jak dozná kažčj
rozumný člověk.
Přímo nešvarem nutno však nazvati, když, jak
se často děje, přidávají se k znbním práškům pemsa,
sepie, skořápky ústřic a pode pné hmoty. Takové hrubě
působící prostiedky, kte-
ré při číštění zubů sklo
vinu zuliní poškrábou,
poušívají se s výhodou
k čištění předmětů růz-
ných, ale nikroli k čiště-
ní drahocenného emaílu
zubního. Není pak divu,
klyž mnozí lidé přes
největší péči a přes stál
ošetřování zubů lékařem
zubním přece neujdou
poškození zubů.
Těmto důležitým v-
šetřováním děkuje svtj
vznik zubní prášek irex.
Zubní prášek irez jet
34
article
REr
REr
ekna n
35
article
Automatická
uzávěrka
patentní.
36
article
Při zatlačení na
zulištni taliřek, který
Jest zdarma přidan ke kazdě nuto-krablčce, v-
prázdní se z této vždy jen tolik prášku, kolk
jest ho právě třeha k j dnomu upotřebeni
nuto-krablčka se pak sama sehou uzavře.
naprosto beze všelikých škodlivých, zuby často kasí-
cích přimišenin. Zubní prášek irex jest neobyčejně
jemný, přes to všik dosti zrnitý, aby mohl mecha-
nicky zuby čistiti. Zubní prášek irex jest skutečně
ideální přípravek.
Nejvýše příjemná, osvěžující vůně zubního prášku
irex nevyprchá, jak tomu bývá u jiných prášků zub-
ních, nýbrž následkem důvtipného zabalení zůstárá
ušlechtilou a silnou až do posledního zbytku.
Auto-krabička irexová dovoluje vydání zubníh
prášku irex, aniž by kartáček přišel přímo ve sty
s práškem v auto-krabičce. Vysypání zubního prášk
irex na kartáček děje se tedy mimo auto- krabičku
Takovým způsobem jest zubní prášek irex stále čer-
stvým a suchým a může vypotřebovati až do po-
sledníhe zrnka.
Cena K 1.20, Jedna auto krabička obsahuje aai
60 dávek zubního prášku irez, vystnči tedy při kaádo-
6ni
denním upotřebení asi na dva mčsice.