ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 adf0dbe0-75a1-11dc-a56d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 36 celkem · entity: person 79, place 50, org 10, work 6
1 masthead
5. dubna 190 8. Číslo 95.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Po výstavě polské »Sztuky« ve Vídni. = Byl jsem tam k vůli svým zprávám pro francouzské revues umělecké a vrátiv se, myslím na Čechy právě tolik jako na Pol sku. Odeslav své články, rád bych, kdyby se mi podařilo vypověděti ony dojmy, jež přená- šejí moji myšlenku z jedné země do druhéa jež jí ukazují poučení, jakých by umění polské mohlo poskytnouti umělcům českým. Krakovská »Sztuka« odpovídů pražskému »Manesu«. Po- rovnání spotků ukázalo by dílo a vystihlo zá- sluhy jednoho i druhého. Neosmělují se poušlěti se do toho. Nechtěl bych býti nezdvořilým vůči ni- komu, ale výsledek ankety byl by tento: »Manes« jemuž jest děkovati za vystavování nejlep šího umění v Praze, zůstává uzavřenou kapli a ne smirnými zásluhami uměleckými, jenž ukazuje. že vmění české jako které jiné může býti umé ním svant-gardy, který si však libuje ve sré odloučenosti a zňstavá téměř bez pojitka s ná rodem. Chyba není zde ovšem na » Manesu« samém, nikoliv, ale s jedné strany na Akademi umění a s druhé a zvláště na národu, aneb spíše speciálně na obecenstvu pražském a měst ském. V Krakově naopak »Sztuka« a Akademi umění tvoří jeden celek, nesený celým Polskem
Pol Vídeň Čechy Praha Krakov Polsko Manes Akade uměný
5 article
Polétí sokové Preinsigů, Preisslerů, Švabínskýeh stojí v čele Krásných Umění v Haliči. V Če chšch strkáni jsou tito tři a ještě jiní výbornt pečlivé do čzadí. Umnělecký vkus společnost polské stojí nekonečně výše než obecenstra pražského, pro příčinu dosti jednoduchou: po- něvadž tam mezi sristokratem a měsťanem nent oné propasti, která tyto vrstvy v Čechách oddě- luje. Všichni Poláci jsou šlechtou dle známě definice. Proto »Sztuka« nemá příčiny býti iso lována. Nechci zkoumati, zda příčiny, jež jsem zde pro Prahu vyjmenoval, stačí k ospravedlnění »Manesovy« jsolace a zda by spolek tento ne mohl učiniti některé ústupky nechci říei aulo- ritám, ale národu českému alespoň. Do toho mně nie není a »Manes« béře si poučení jen z udá- losti. Však chtěl bych jen naznačiti jeho polito vání hodnou posici vůči umění prostonárodnímu. Spojení umění umělců s uměním lidovým jes v dnešních Čechách ještě nemožno a pamatují se, že v rozhovorech našich s umělci ani jeden nespatřoval možnost, ale ani potřebu onoho spo jení. V Krakově jest toto spojení včcl hotovou a díky tomu jest město ono dnes jedinou sku- tečnou republikou umění na světě, která nám poskytuje jistých moderních Benátek neb Flo- rencie. Wispianski jest tak pokročilý jako Hodler, Erler fresek ve Wiesbadenu, ba i jak
Preinsig Preissler Švabínskýeh Polák Flo Hodler Erler Halič Čechy Praha Krakov Benátky Wiesbaden
6 article
Gaugnin. Umírá v devětatřiceti lelech; z těch byl pět nebo šest let profesorem na Akademii. na oné Akademii, o níž nám praví pan Č bulskí, že jest »ze všech Akademil, které kdy stávaly, nejméně akademickou«. A toto umění s ro- dinnými styky, jež se považují jinde za kompromi- tující, nejen že vzdor několika osamělým výrazům hnusu a zášti, přes něž přecházíme nyní k den- nímu pořádku, vautilo se národu, ale ono zro- dilo se z národního »fibru« samého. Majíc své oprávněné zvláštnosti individuální vychází přímo z dvojitě tradice: katolické a polské. A jel tomu podobně i u malíře, který měl choutky malovati obavnosti jako Munch, co si mysliti umění Mehofferově t« V tom můžeme přistihnouti lidové uměn slovanské, ano tiskne první milostný polibek umění západnímu, čehož jiné příklady nalézáme u Bilibina, Maljutina a v celém dlle skupiny
Munch Mehofferův t
7 article
Talaškino. Jedná-li se o nejrozsáhlejší deko race aneb o jednoduchý ornament na knize jest Mehoffer jakýmsi polským Veronesem. ultramoderním, a přece vždy jest jistou strán kou přístupný duši sedlákově. Vždyť i naši svý carští venkované mají pocit údivu před jeho zklenomalbami u nás, údivu čarovného a legen- dárního, jenž jest základní potřebou uměleckého tvoření prostonárodního. Olevřete li svazek X pěkné revue »Chimera«, najdete na str. 58 4. 588, jakož i na obálce samé száhlaví a zá věrečné vignety, kde slovanský ornament jest základem nejindividuálnější fantasie dekorativní Slovenskému klučinovi způsohí kresbičkat právě stejnou radost jako Klimtovi nebo Gras- selovi. (Byl jsem v pravdě šťasten, když onehuy zazdálo se mi, že jsem zpozoroval něco po- dobného v ornamentech p. Fr. Kysely v prvém nešité nového ročníku »Volných Směrů«. A je- likož se mi zdá přiležitost vhodnou, mluvímeli o těchto dvou geniech (s výrazem lím nejsem zde nikterak v rozpacích), o Wispianském a
Veronese Chimera Klimt Gras Kysela
8 article
Mehofferovi, budiž mi konečně dovoleno fl i jednou pro vždy, za jak unavující, bezcenné otupující považuji ono lak zvané deko rativni umění na školách vyučované, které nezález než ze syslematického rozebírěí květin, z mathe- matických transmutací a permutací jejich částek, z čárových formul, kde obrazotvernosti zabrá- něno vzlétnouti, fantasii pozahlouditi, delikátnís dobrodružné nepravidelnosti se rozvinouti. A i Japonci, již v dekorativním umění jsou našimí mistry, ani Egypťané, ani Hellénové nepřipustil někdy co podobného; tim méně vrientalové. ještě míň středověk a rovněž lak renaissance. My jediní ehtěli jsme uzavřii svou fantasii uo kruhů a číverců. Uživajtli dekorativního opa- kování, není nikdy mechanické a nikdy si ne- pletli dekorativní čáru s kaligrafií, aniž vyplůo- vali plochy logar thmickými tabulkami, pevným mlížemi, šachovnicemi nebo podobnými pravi delnými hlavolamy. Toto moderní umění deko ralivní, jež nerodí se z květiny, nýbrž ze smrt květiny, jest samo uměním chladným jako smr a bezpochyby i mrivonarozeným od duby, kdly několik instinktivních velkých dekoratérů jako Ganguin, Wsp anski, Mehoffer nám ukázali věeo jiného, dekoralivní umění žijíet a zrozené z života . . . Ze života kresby, výrazd myšlenky jako protilehlosti oné lineární kresby manraků jež podobá se dekorativní kráse, jako se po dobá po prusku manevrující regiment koupel a skotačení krásných volných těl na břeho mořském.
Mehoffer Japonec Egypťan Hellén Wsp
9 article
Grafická čístota, symetrie, odměřené ná- vraty jedněch a týchž formulek nezdály se jim bohudiky věel nejpotřebnější. Práce jejich pra videlné či nepravidelné — jak se jim pozdá — vycházejí vždy z čiré improvisace malíře, po- užívají i nesprávností a čar oželených, obola- cují se po vůli své fanlasie. Zde nahromadaj s nevýslovnou komplikací, onde nechávají veliké prázdno, něco jako protiváhu oné komplikace vždy, kdykoliv se tito dra umělci, tolik roz- dilní, vyjadřují každý po svěm způsobu, nale- záme dobro a krásno. Uvedu toho slavný pří- klad, jenž druhdy rozpoutal bouři výkřiků zlosti: jsou to ony famosní Wiapianského malby oken pro kapli krakovské kathedrály s ostatky Kazimíra Velkého a buskupa Sv. Stanislava. Wyspianski osmělil se ukázati je na oknech tak, jak bychom je při otevření jejich hrobů viděli: dva děsní a grandiosní kostlivci v krá- lovských a biskupských ornátech rozjímají s výše své minulé pompy a slávy, zahalujíee svůj rozklad, o nicotě našich dnů. Proč ne? Nechme každému jeho ideu a tato jest vzne- šená. Není to však ona, již chci zde vzíti na přetřes. Jest to uskutečnění této idee: všechuy zákony, ony pověstné zákony dekorativní, úzko- prsejší a pedantnější, zdá se, než všechny ostatní skácené jeden po druhém, jsou porušeny, jakož i všechny superstice týkající se materielního usku tečnění, spájení skel olovem. Nikdy ještě ne- byly podobně sklenomalby viděny! Dosud tam nejsou! Nuže, uvidíme je v budouenosti .
Velký Stanislav Wyspianský
10 article
Neboť když po řvoueím křiku Wispianski ze mřel, uznán byl za velkolepého básníka národ- ního a velkolepějšího ješté umělce a tyto kar- tony, v museu postaveně, mají býti konečné uskutečněny. Svatý Stanislav ani nestojí rovně . o V lehounce šikmé čáte tábne se přes okenní sklíčka, aby jeho žehnající posuněk, jenž jakoby odháněl zlé duchy, měl dosti místa nad blavou. Aby doelleno bylo dostafečné tuhosti, budou témé všecka spájení kolmá. Budou musit sáhnouti malovaným, opalisnjícím sklům, rozšiřujíeím nebo zůžujícím se, ke vší té moderní chemii sklářské la Gallé aa Tufány, jež dovoluje dne obejíti se bez kovového materialu, před časy úzkostlivé chráněného. Navým dobám nové pro- středky, nové výrazy a říkejte si co chcete — umění zůstává totéž. Zkrátka jednalo se o to, dokázati zde, že dnes může malba okna zacho- vati vzbled dekorativní fantasie, kreslené uhlem nebo pastelem, aniž by tím přestala býti oknem Do kostelních oken možno vsadili hudbu i pro oči, která však nemusí býti bezpodminečně p čata jako Palestrinova neb Bachova. Nu a umění sklenomalby před Mehofferem a Wispianskim nepoznslo ještě moderních způsobů ani ve Francii, ani v Anglii, ani v Americe, kde přece Burne-Jones, Graseet, Branguyn, Tiffany vytvo- řli okna překrásně.
Stanislav Palestrinův Bachův Mehoffer Wispianskim Branguyn Tiffany Francie Anglie Amerika BurneJones
11 article
A Meheffer dokazuje co chvfli možnost oxistence dekorativního uméní, prosté vší ztrnu- losti a tuhosti a které je jen přenesením život na klenby, do oken, na stény. Na místo výzdobý nepohnuté a zkamenělé, jež šíří chlad a nedo- týká se vašeho života, máme zde dekoraci, která se pobybuje, která trpl, raduje se, směje se pláče, jde vám vstřic, zde vás opoutávě, tamo odpuzuje, strhuje k myšlení nebo ke snění zůstává přec dekorací, jako zeď, po níž plazís břečťan nebo divoká réva, poseta vrabci, zi- stává přece jen zdí. Nejpikantnějším jest u Mehoffera, že v jeho bujné, solidní a téměť skulpturální malbě tvoři se opak: dekorace tvořila si život; život, při- roda, dělají si v jeho obrazech, ba až i v jeho portretech dekoraci. Před jeho porirelem paní Axentowiczové s pověstným problemem barv oranžové, měděné a červenopurpurové elttme okamžitě, že jest v něm zárouek sklenomalby a že by nebylo třeba mnoho, aby krásný ten obra přenesen byl z formy přirodní do dekorativní.
Axentowiczová
12 article
Co se mi také libí v Polsku jest okolnost, že tito sťastní hoši nacházejí na kilometr zdí oken k dekorování. Proč? Vždyť politické po- měry nejsou tam lepší než v Čechách. A za- kázky se hrnou přec] Korporace a jednotlivei grandseigneuři, prelálové a kláštery, vše zachvá- ceno jest řevnivostí. Stát zůstává tam ovšem tak jako zde stranou. Proč pak ale čekati vždy vše od státu, od autorit. Kdo pak brání v Če- chách municipiím, zádnším, professorům, kně- žím, spolkům, továrníkům, činiti zakázky uměl- cům?1 Jako ostatní Slované jsou Čoši rozenými dekoratěry, nu a takový Švabinský, Jan Preissler. A. Hofbauer neměli posud žádné příleži tosti uká- zati, jak velký smysl dekorativní v nich dříme Co pak oslatně se divíte, když možno žiti vedle takového Preissiga, aniž by tomuto jedinému Če chu, schopnému vyučovati důkladně — opětuj důkladně — grafické techniky, pořízen byl onen určitý profesorát, na nějž on jediný má právo. jenž by mu dovolil zbaviti se svých zcela po- ctivých dluhů a tvořiti ještě i krásno. A miliony páně Hlávkovy vešly právé do Akademie.
Slovan Švabinský Preissler A Hofbauer Preissig Hlávkův Polsko Čechy
13 article
Nebyli však na výstavě toliko znamenití de- koratéři... »Sztuka« jest sbor malírů, jenž jako spolek nemá snad dnes rovného na světě. Byl jsem překvapen solidaritou všech členů jeho, ač se domnívám, že jako všude, vyskytuji se i tam hádky. Jakmile se však jedná o umění ao Polsku, solidarita jest okamžitá. Opětují, že jest ještě divem, že obě myšlenky, umění a vlast, splynuly. Tak jako Čechové, studovali i tito pá- nové druhdy v Pariži; nyní mohou se již obe- jiti bez ní. Škola jejich jest pro příště jednou z hlav umění evropského. Oni malují svoji zemi svými vlastními způsoby a nepodléhají denním modám jedné po druhé. Umění jejich a výstavy za sehou následující nepodobají se albu se vzorky umění, jež kvete v tu kterou hodinu na čtr řech stranách světa. Vycházeje z této vídeňské výstavy člověk má pocit, že mél co činit s věeh zvlástní, jedinou a mující svou organickou exi- stenci, že se vyskytuje malba polské, jako malbu anglická neb německá, a nikterak v zemi slo- vanské previncie malby francouzské nebo ipres- sionismu nebo secesse anebo co si jen přejete jiného.
Čecho Polsko Pariž
14 article
Konečně, zde jejich bilance: větší než jinde počet umělců v poměru k obyvatelstvuv Krakově — průměr o mnoho vyšší než kde jinde — individnality prvého řádu jako onen Stanislaw-ki, jehož správně nazývali »otcem kra- jinky polské« a jeuž jest krajinářem národním a světovým zároveň, jako jediné Rumunsko má v Grigoreskovi svého — nový smysl a nový vkus dekorativní s dvěma zářícími genii, Wispi- anským a Mehofferem — veliké štésti, že vzbu- diti vkus k umění u celého národa a s umě- ním svým zúčastniti se na tomlo národním ži- votě tak, že ono po svém stalo se samo jeho elementem — konečně a zvláště, že dosáhli násle- dujících dvou výsledků dosahu nevypočilatelného: že uskutečnili harmonické spojení umění prosto- národního s uměním vědeckým a že si vydo- bili naprostou nezávislost od skol západu. Doufám, že nikdo v Praze mi nezazlí, že jsem to konstatoval, neboť nekonstatuji to pro jedny proti druhým, ale proto, že moje láska k jedněm i druhým ráda by je viděla na jed- nom a témže stupni a co jen možno nejdále na cestě jejich úplné autonomie národně-umě- William Ritter. lecké.
Stanislaw Grigoreskův Mehoffer Ritter Krakov Rumunsko Praha
15 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Potřeba nového ústavu českého pro výchovu slepců. Nemáme dosud dostatek ústavů, v nichž by nejnešťastnější z nešťastných vzděláni a vy- chováni býti mohli. Na tomto poli humann praktické paedagogiky máme mnoho doháněti Mozi nejnešťastnější bytosti lidské řadíme sice tradicionálně ubohě nevidoucí a přece není o n dosud v praxi postaráno tak, jak by vzhledem k theoretickému filantropismu naší doby dal se očekávati. Nežli zodpovímo si dle statistiky otázku. jaký je poměr počtu slepců řádně a účelně vy- chovávaných a vůbec opatřených k počtu těe nešťastníků, o néž postaráno není, bude nutně aspoň co nejstručněji naznnčili, které pr ganisace péče o nevidoueí je třeba vzhleden k nynějšínu nazírání na otázku péče o slepee Prostá odpověď! Slepec nutně potřebuje účeln péče od narození do smrti, a tak ovšem organisace péče o slepce musí zabírati celý lidský věk. Obyčejně roztřiďuje se výchova a péče o slepce v tyto stupně: 1. od narození do 4. roku, tedy do doby, kdy možno dítě při- jmouti do školky mateřské; 2. od 4. roku do 8. roku, kdy dítě vyche- váno jest ve školee mateřské. Patrno, že bude jen na prospěch příští školské výchovy, ne- nastane-li povinnost školní již v 6. roce, jak je snad možno u dětí vidoucích; 3. od 8. do 15. roku, doba školy; 4. od 15. do 20. reku, deba pro vyučen potřebným vyživovatelským ručním pracím a p případě i hudbě a jiným dovednostem; 5. od 20. do 55. roku, doba, ve kte slepec sám se obživuje dovednostmi a zručnost- mi předchozí školskou a řemeslnou výchovou nabytými, a konečně 6. od 55. do konce života, doba potřeh ného starobního opatření pro slepee.
16 article
Stav péče o slepce u nás v království če ském není utěšený, přihlédneme-li, kterak je o nevidoucí dle stupňů řečených postarán- V 1. stupni do 4. roku je v Čechách 27 del slepých, ovšem opatrovaných péčí domácí. Ve 2. stupni od 4.—8. roku je počet slepých dět 46 a jen 11 je opatřeno v ústavé. Ve věku 8—15 let (3. stupeň) je u nás 151 dětí slepých z nichž toliko 60 (1!) je opatřeno v ústavě. takže 91 dětí na tomto nejdůležitějším stupní je naprosto boz školské, účelné výchovy! Poně vadž není zjištěna přesně národnost těchto ubo- hých dětí, lze dle poměru národností odhaden určiti, že jest v Čechách asi 60 slepých dět českých, jež postrádají účelné výchovy školské Sečteme-li počet slepých dětí v Čecháci ve věku pro vlastní a nejdůležitější výchovu určeném, t. j. od 4—20 let, poznáme, že všech dětí, výchovy potřebujíeích, je 346, a že vý chovy v ústavech se dostává jen 114 dětem takže zůstává 232 dětí slepých . Čechách ješt dnos bez jakékoliv školské výchovy, což je číslo volající úpěnlivě o pomoe.
Čechy
17 article
Také další výkazy jsou neutěšené. Ve věku od 20—55 let je všech slepců v Čechách 126 a z nich toliko o 120 je postaráno péčí vořej nou, kdežto 1149 slepců je odkázáno samon sebe. Také starobní opatření je nedostatečné Z 1653 slepců ve stáří od 55.—70. roku je řádně opatřeno toliko 78 slepců, takže zůstáví hrozný počet 1575 slepých bez jakékoliv řádne péče, nepočltáme-li do počtu toho 104 slepých. kteří jsou v chudobineích a chorobincích, vů- bec v ústavech jiných než tendenčně pro slepce zřízených. V Čechách jsou pouze čtyři ústavy pr- slepce a to soukromý výchovný a léčebný ústan pro chudé slepé děti v Praze na Hradčanech se 76 chovanci, Klárův ústav pro zaopatření zaměstnání dospělých slepců v Praze na Male straně se 111 chovanci, dětská zahrádka Klárovs ústavu na Hradčanech se 13 dětmi a konečně Francisco Josefinum na Smíchově se 121 cho- vanci, takže ústavy tyto mají péči celkem o 744 slepých chovancův. Vzhledem k uvedeným číslům, o jichž správnosti není nejmenší pochyby, poněvad čerpána jsou ze spisů předního odborníka pano Emila Wagnera, ředitele Klárova ústavu, muže který největší rozhled v oboru péče o slepé spo- juje s necbyčejnou vytrvalosti a energií sloužit- krásné idei humanitní — a který, ač rodem Ně- mec, dalek je při svém humanním díle nárol- nostní stronnickosti, vzhledem k číslům těm tak smutnou mluvou hovořícím dána je sama sebcu odpověď, kde že máme začíti, aby nastalu nás přiznivějšl stav v pěč o děti.
Francisco Josefinum Wagner Čechy Praha Hradčany Smíchov čtyři ústav prslepec Klárův ústav Klárovs ústav na Hradčany Klárov ústav
18 article
Přirozeně ze všeho vyplývá, že nejnutněji třeba je zatím samostatné české školy obecné pro slepce, k níž by se později ovšem připojil úslav řemeslný. Povinnost naše je tím naléhavější, čím více se blíži k uskutečnění pro jekt na straně německé, t. j. zřízení hned dvou demů, vzorně vypravených německých ško obocných a to v Ústí a Liberci. Bohudiky našel se již u nás někdo, kd- velepotřebněmu ústavu českému dovedl při praviti půdu a porozumění nutné jeho potřeby Nepředbíhám snad událostem, sdělím-li, že pan dvorní rada prof. dr. Jur. Čelakovský, rís ský poslanec, všechny potřebné proposice při pravil, aby co nevidět zřízen byl ústav poe slepce v Bělé, která se nad jiná místa nejen svou zdravou polohou, ale i zajištěnín potřeb ných budov pro uskutečnění krásné myšlenky hodí. Vyslovují upřímné přání, aby krásný počin při němž mohou své bumanní snahy uplatnit nejen místní činitelé v Bělé, ale i země a celá česká veřejnost, došel brzkého uskutečnění Bude to zaso úspěšný krol na poli zapomínán u nás péče o děti nešťastné. Učitelská jednota „Komonský“ pro Prahn a okol pořádá ve středu dne 8. t. m. o 6. hod, v měšťanske škole ve Vladislavově ul. členskou schůzi, kde bude rokováno o školské ročence. Rozhovor zahájí učite Old. Pacák z Vršovic. Ke schůzi této pozván jes výbor „Dědictví Komenského“. Hostě jsou vřtáni,
profesor doktor Jura Čelakovský Pacák Komenský Ústí Liberec Bělá Vladislavův ulice Vršovice
19 article Zemská komise pro úpravu řek V král. českém
Zemská komise pro úpravu řek V král. českém zasedala do 2. dubna t. r. za předsednictví místo držitele hr. Coudenhova. Po schválení protokolu posledního sezení byly podány zevrubně zprávy o provedení usnesení učiněných v poslední schůzi a presidiální sděleni (ref, míst rada Širek). Dr. Scbrelner se tázal, jaký výsledek měl jednání s kanalisační komisí o uhražování nákladu na zalesňování v povodí kanalisované Vitavy obnovil podněty své ve příčině upravení vynžitko- vání vodní sily z údolních přehrad a ve příčine šetření zájmů melioračních při provádění regulae i návrhl, aby bylo zvoleno zvláštní komilét k úrad o zásadách, jichž by mělo býti šetřeno při sdělá vání regolačních projektů v ohledu na meliorovan v povodl regulovaných řek. Předseda proh ásil, že tento návrh jes samostatný a proto že bude přikázán ku předběžné poradě výboru správnímu. Stav. rada Podhajský sdělil, že technický komitét dosud nemohl jednání s kanalisační komis o zalesňování povodí Vitavy prov ésti.
Coudenhove doktor Scbrelner Podhajský
20 article
Posl. Rychtera žádal za vysvětlení průtah při regulování Cidliny. Stav. rada Jirsik vyložil, že jednání s vo ním družstvem o příspěvek k uhražení náklade úpravy dol. Cidliny dosud není ukončeno. Také míst. rada Širek nynější stav tét úpravy zevrubně vysvětlii. Poslanec Rychtera žádal, aby byla tato pří pravná jednání urychlena. Přísedící zemského výboru Adámek učinil do taz, nebylo-li by lze přikročiti k provádění další úpravy Labe u Hořeníc, jakmile dojde schválení projektu vládon? Jak daleko postoupilo jednání vodoprávn a vyvlastňovací při přehradě v lese Královstv nad Králové Dvorem? Kdy budou ukončeny přípravné práce ke stavbě přehrady u Slatiny na Upě? Dále se tázul, bylo li konáno šetření v Č ské Skalici va příčině provedení ochranných opa tření některých budov, které jsou následkem Úpravy Upy ohrožovány Ve zprávách presidiálních se uvádí, že se na po drobném projektu pro trať Labe u Dvora Krá lové pracuje.
Posl Jirsik Rychter Adámek Cidlina Královstv nad Králové Dvůr Č ský Skalica Labe u Dvůr
21 article
Přísedíci zemského výboru Adámek se tázal, je- do tohoto projektu zabrána veledůležitá úprava Labe v městě Králové Dvoře. Zprávu o rozmnožení technického personálu př zemském výboru i při místodržitelství, jímž bylo vy- hověno opětně projeveným přáním komise, vzal n uspokojivé vědomí, protuže tím bude urychleno konání připravných prací lechnických i provadení regulacl. Také zpráva, že jest limnigraf nad Pařížovem n Doubravě, o jebož nedostavení bylo komisí jit tohikráte důkladně referováno, konečně dostaven a ko- laudován a že se delajtní projekt na přehradu údol u Pařížova komisí ke schválení předkládá uvital s po vděkem. Mistodržitelský rada Šírek sdělil, že projek ůpravy Labe u Hořenic jest již schválen. Stavební rada Podhajský připomenul, že jee projektována další úprava Labe u Králové Dvor v délce 4.4 km. a v té rrgulaci, že jest zabráno take nad jiné důležitější regulovaní v městé Králové Dvoře jímž musí býti co nejdříve započalo. Spory o stavbu přehrady u Slatiny jsou smírnou cestou odstraněny. Nyní se provádí potřebné sondování. Ve Skalici musí býti provedeno šelření na místě. Hr. Schönboren uznávě, že jednání o upra vení C dliny jest velice složité. Přís. Adámek vzal s povděkem na vědom zprávu o postupu příprav k regulování Labe v Krá lové Dvoře a očekává, že tyto práce budou po vý- kladu stav. rady Podhajského všemožně urychleny Ukázal, že jest také nutným urychlení místníh šetření o škodách, vznikajících nově upravenou Úpo v České Skahici. Zprávy presidišlní schváleny.
Adámek Pařížov Šírek Podhajský Králové Dvůr Pařížov můj Doubrava Labe Hořenice Skalica Hradec Český Skahice km
22 article
Technický výbor předložil zevrubný praco vn program na r. 1908. Ref. m. r. Širek.) Přís. zem. výb. Adámek uznává, že jest tent program obrazem rozvoje regulačních prací a ž bude tento rok vlastně prvým rokem skutečného pro- vádění upravování téměř všech do gener. programu pojatých řek. Tento program bude arciť postupem prací přípravných, jakož i usneseními komise měne a doplňován. Tak n. př. při Chrudimce bude nutn pojmouti do programu provedení projektu úpravy Ilamrů Hlinskem a provedení vodoprávního řízení vyvlastňování a j.
Ref Adámek komise měne Ilamr Hlinsko
23 article
Při Metoji musí býti progtam pliměřeně doplně ve příčině provedení přípravných prací k veledůle- žité úpravě v městě Náchodě aj. V odůvodnění programu pracovního se uvádí, ž rychlejšímu postupu regula ních prací překážejí prů taby při schvalování projektů ministerstvem, při vo- doprávním a vyvlastňovacím řízení a nouze o děl- níky. Projektů jest nyní již tolik schváleno, že jes lze práce regulační léměř na všech důležitějších to- cích počíti. Řizení vodoprávní a vyvlastňovací ener- gickým a taktním postupem výkonných orgánů valně usnadňuje a urychluje. Nouze o dělníky z poměrů nyní valně změněných pomine, avšak pod- nikatelé musí se laké o dělníky starati sami. Ve zprávě se uvádí, že nebylo lze po přání komise vy- počílati náklady na regolování řek v českých a ně- meckých krajinách podniknuté. Nesnáze tyto není lze arciť podceňovati a nejde také o matematicky přesné výpočly. Podle přístepného materlálu bylo vydáno do konce roku 1908 na úpravy řek v oblastech převážně německých asi . . . . . . . . 7,772.000 K českých . . . . . . . . . . . 10,011.000 reserva úvěru pro tyto úpravy vůbec 1.800 000 , dobromady 18,893.0. U Na řekách v krajinách českých bylo prosta věno v lelech 19 3—5 asi . . . . . 700.000k 1,600.000 roku 1906 . . . . . . . 2,50.000 » 1907 . . . .
Náchod
24 article
dohromady 4,600.000
25 article
V krajinách německých vydáno na stavby v le tech 1903—5 asi . . . . . . . . 2,400.000 K oku 1906 . . . . . . . . . . . 800.000 900.00 0 1907 . . . . . . . . . . .
26 article
dohromady 4,100.000
27 article
Do konce roku 1907 činil tento náklad v č- ských a německých oblastech 4.6 mil. d 4.1 mil. e teprv letošním rokem má nastati poměrnější vyrov nání a s. o mil. 5 4: 31, tedy celkem v poměru 10:7, arciť budouli tyto rozpočtě n úvěry skutečně vydá ny Posl. Rychtera vytkl, že se neregulují řeky soustavně, ale toliko v nesouvislcích čästech; zvlášti pak navrhoval, aby a projekty zegulačními byly po- řizovány také meliorační kostry. Rad. z. v. dr. Krejčí dovodil, že nouzi o dě níky nebude u nás odpomoženo přílivem z Ameriky se vracejících dělníků a že jest potřebí prohlouben sprostředkování práce St. r. Podhajský vysvětlil, že se musí pro- váděti dítči úpravy řek. Takové díičí úpravy naJ zele, jež jest 79 km dloubá, vyžadují nákladu 7 mi korun, cela úprava by stála 12 mil. k. Přís. z. v. Adámek upozornil, že bude pro spěšně, aby zemskému výboru byly ohlašovány za dávaně regulační práce, aby k nim mohly býti orgán pro sprostředkování práce ditigovány dělnické síly. Předseda prohlásil, že tento podnět bud proveden. Program pracovní byl schválen. Náklad na zalesňování v povod upravovaných řek činil v r. 1907 197.116 a jest rozpočten na r. 1908 na 256.350 KK (ref. vrch. les. rada Bohulinský). Přír. z. v. Adámek uznává velkou důležilos zalesňování při upravování vod a vzhledem k tomu že náklady s Um spojené vzrůstají do milionů, jen potřebí, aby byly opatřeny platné záruky, že tyto nové lesy budou slále racinnálně spravbvány a taká trvale zachovány, že nebudou devestovány. Dr. Schreiner nznává důležitost takových Spatření a míní, že tak může se státi pouze zvláštním zákonem, jehož vydání je velice žádoucím, mů-ii být účel toholo zalenňování pro budoucnost zabezpečen
Posl Rychter Podhajský Adámek doktor Schreiner Amerika St . r km KK
28 article F. V. Moravee.
F. V. Moravee. Vrch. les. rada Bohutinský připomenul, š jsou majitalé zalesněných pozemků protokolárně za- vázání lesy tyto zachovati. Přís. z. v. Adámek nespatřil v těchto proto- kolech žádoucí záruky i kdyby byly vtělovány. Usa- zuje k malomocnosti lesního zákona proti pustosení lesů, přidal se k dru. Schreinerovi, že by se měl vzíti v plinou óvahu vydaní zákona o zachování lant za účelem regulačním, pomocí regulačního fondu vy- sázených. Žádal, aby o tom technická komise uvsto- vala a návrhy podala a na ten čas aby byli stáml lesní technikové vyzváni, by k hospodařství v těchte lesích přísně dohlíželi. Předseda, uznávaje důležitost těchto podnětů, prohlásil, že těmto přáním bude vyhověno. Technický výbor podal návrhy na úprav Spoj. Orlice v Hradei Kralové a projekí na další úpravu Orlice u Týniště (ref. st. mada Jirsík). Přís. z. v. Adámek se přimlouval, aby byla obec královéhradecká účinně podporována v uznanl hodně snaze využitkování vodní síly na jezu k vy- vozování elektrické energie za účelem osvětlování města, pohonu maloživnostenských strojů a ku po- honu elektrické dráhy od nádraží do města.
F V Moravee Adámek Usa Jirsík Orlice Hradei Kral
29 article
Projevit také souhlas, aby předložený povšechný projekt po schválení ministerstva byl pokladan podrobný a aby bylo presidium zmocnéno k jeb provedení. Dále žádal přís. z. v. Adámek za vysvětlenl proč se má tato úprava prováděti prozati mne proč se provedení dvojitého profilu k neškodnému odvádění velké vody, jak je navržen v povšechném projektu, odkládá až k definitivní úpravě? Jde ne- tolsko o techuickou, ale také o finanční stránku tohoto projektu. St. r. Jirsfk podal žádaná vysvětlení, zvlášt pak, že nejde o provádění prozatímných prací regu- lačních, ale prozatimně o provedení toliko čast definitivní regulace. Vrch. st. rada Franz a dvor. rada Mrazik uznali za velice nutné zvláště urychlené provedenl vyústění Orlice do Labe v Hradc i Králové. Přís. z. v. Adámek projevil uspokojení nad urychlaním těchto připravných prací a navrhl, aby byla dotčená zpráva přijata na vědomí s uznání m. Návrh byl přijat. (Dokončení )
Adámek Franz St . r . Jirsfk Orlice Labe
30 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, 5. dubna. Den od začátku roku 96., do konce roku 271. Východ slunce o 5. hod. 31 min. rano, západ slunce o 6. hod. 36 m. večer. — Vý- chod měsíce o 7. hod. 56 minut ráno, zapad měsíc o 11. hod. 46 min. večer. Katolíků svátky: Jud. Vincence Fer. Evangelíků : Hozeáše. Pravoslavných (23. března): Nikona. Na pondělí, 6. dubna. Den od začátku roku 97. do konce r. 270. Východ slunce o 5. hod. 29 mi. ráno, západ slunce o 6. hod. 37 min. večer. — Vý- chod měsíce o 8 hod. 30 min. ráno, západ měsíce o 12 hod. — min. v noci. Katolíků svátky: Celestina pap. Evangelíků: Irenea. Pravoslavných (24. března): Artemona. Zpráva povětrnostní. Lze očekávati nestálé počasí
Vincenc Fery Nikon Celestin Ireneus Artemona
31 article Meteorolosleká pozarovánl na razhladné na Patřiui
Meteorolosleká pozarovánl na razhladné na Patřiui 325 metrů nad mnořem. Dne 3. a 4. dubna 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 b. odp. Tlakoměr. . 730 5 730.0 7300 Teploměr C. + 4.8 + 4.5 + 6 Vlhko. . .. 81 zamra- pod pod Obloha . . . čená mrakem mrakem Jz rz
+ 6 vlhko
32 article Sila větru . mírný ostrý ostrý
Sila větru . mírný ostrý ostrý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 72 Teplota nejvyšší na slunci . . + 13.4 Teplota nejmžší ve stinu . . — 0 Teplota nejnižší při zemi . . — 1.2 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km. za hod 22.5. Srážky v mm. 69.
mm
33 article
Přesná vyšetřování přípravků, které za dnešnt doby se prodávají za prášky zubní, dala překvapují výsledek, že mnohé z nich obsahují látky, které příme škodí zubní sklovině a dásním. Ve snaze nabízeti zubní prášky, které za všech okolností mají činiti zaby „pěkn bílými“, přidávají se k práškům zubním kyseliny, ky- selé soli, mýdlo, žíraviny azd. Tyto lučebníny působí sice následkem svých zvláštních vlastností rychte, ale při tom poškozují zubní sklovinu, jak dozná kažčj rozumný člověk. Přímo nešvarem nutno však nazvati, když, jak se často děje, přidávají se k znbním práškům pemsa, sepie, skořápky ústřic a pode pné hmoty. Takové hrubě působící prostiedky, kte- ré při číštění zubů sklo vinu zuliní poškrábou, poušívají se s výhodou k čištění předmětů růz- ných, ale nikroli k čiště- ní drahocenného emaílu zubního. Není pak divu, klyž mnozí lidé přes největší péči a přes stál ošetřování zubů lékařem zubním přece neujdou poškození zubů. Těmto důležitým v- šetřováním děkuje svtj vznik zubní prášek irex. Zubní prášek irez jet
34 article REr
REr ekna n
35 article
Automatická uzávěrka patentní.
36 article
Při zatlačení na zulištni taliřek, který Jest zdarma přidan ke kazdě nuto-krablčce, v- prázdní se z této vždy jen tolik prášku, kolk jest ho právě třeha k j dnomu upotřebeni nuto-krablčka se pak sama sehou uzavře. naprosto beze všelikých škodlivých, zuby často kasí- cích přimišenin. Zubní prášek irex jest neobyčejně jemný, přes to všik dosti zrnitý, aby mohl mecha- nicky zuby čistiti. Zubní prášek irex jest skutečně ideální přípravek. Nejvýše příjemná, osvěžující vůně zubního prášku irex nevyprchá, jak tomu bývá u jiných prášků zub- ních, nýbrž následkem důvtipného zabalení zůstárá ušlechtilou a silnou až do posledního zbytku. Auto-krabička irexová dovoluje vydání zubníh prášku irex, aniž by kartáček přišel přímo ve sty s práškem v auto-krabičce. Vysypání zubního prášk irex na kartáček děje se tedy mimo auto- krabičku Takovým způsobem jest zubní prášek irex stále čer- stvým a suchým a může vypotřebovati až do po- sledníhe zrnka. Cena K 1.20, Jedna auto krabička obsahuje aai 60 dávek zubního prášku irez, vystnči tedy při kaádo- 6ni denním upotřebení asi na dva mčsice.