3
masthead
5. dubna 1908.
5
article
vého starosty, který je současně předsedou vý-
bojné germanisační »Nordmarky«, projevil oče-
kávění, že »v silné osobnosti sjarosty Kudlicha
je schopnost, ostrým pohledem poznati potřeby
města a jeho obyvatelstva.« Starosta Kudlich
nezůstal dlužen odpověď. Zmíniv se o některých
hospodářských otázkách, pokračoval: »Přechá-
zim-li nyní k nejsvětější povinnosti opav-
ského starosty, k hájení německéh
rázu města, můžete býti ujištěni, že ne-
stanu se jako starosta nevěrným zásadám, jež
jsem po léta jako předseda Nordmarky za-
stával. Mou snahou bude německé obyva-
telstvo sjednotiti, aby se německý ráz města ne-
jen zachoval, nýbrž i upevnil a šířil.«
V tu dobu, kdyžose v zasedací stni konal
instalační obřad, na městské věži vytrubovali
hudci. Troubili fanfáry a zakončili pruskými me-
lodiemi »Heil dir im Siegeskranz« a nezbytnou
»Wacht am Rhein«. Pan zemský president mohl
míti radost ze silné osobnosti nového starosty-
V Praze, 3. dubna. (Slovinei a úpra v
jazykové otáz ky.) Posl. dr. Ploj ohradi
se v rozpočtovém výboru, aby se slíbený vládní
návrh týkal pouze jazykové otázky v Čechácha
žádal, aby se olázka tato rozřešila současně pro
všechny národy rakouské. S požadavkem tímto
souhlasí i slovinské časopisy, ač vědí, že se
proti takovému řešeni jazykových otázek Némci
budou vzpírati zuby nehty. Němcům, jak
správně poznamenává »Slov. Národ«, jde pouze
o jazykový spor v Čechách, kde jsou v men-
šině, sle přes to chtějí svůj jazyk vnutiti celé
zemí. Ale ani slyšeti nechtějí o spravedlivé do-
hodě na poli jazykovém, na př. také na jihu.
kde německá moc a nadvláda jest jen nepatrně
otresena. Joště kdyby bojovali poctivou zbraní
ale jest významno, že si netroufají svou posic
brániti jinak, než lží, úskoky a pokrytectvím.
Kudlich
Posl
doktor
Ploj
Němec
Praha
Čechy
Wacht be Rhein
6
article
Hrají úlohu vlka, jemuž beránek kali vodu. N
jihu pokrytecky naříkají, že Slovinci chtějí po-
slovinštiti vrchní zemský soud v Št. Hradci. Ale
sotva dr. Korošec učinil návrh, aby se tedy pro
slovinské soudy v Kraňsku, Štyrsku a v Koru-
tanech zřidil nový vrchní soud v Lublani, hned
byl oheň na střeše a německý mluvčí pohrozil,
že by takový lublaňský vrchní soud byl pro
Némce »casus belli«. Kde je tu logika, kde je
důslednost? táže se »Slov. Narod« a na dalat
německý stesk, že Slovinci se pokoušejí zavésti
u svých soudů via facti dokonce i vnitřn
slovinský úřadní jazyk, dodává: Dle zákl. zák.
státních Slovinci mají na svůj návrh vnitrní
úřadní jazyk právě takové právo, jako Němei
na úřadování německé. A dodává to zcel
právem.
V Praze, 4. dubna. (Lidovci a pol-
ské kolo.) Jednání o splynutí polských li-
dovců s polským kolem se protáhlo. Demokraté
všech odstínů přijali podmínky, za nichž lidovei
jsou ochotni vstoupiti do společného klubu, ale
konservativcům a klerikálům se nelibí, že soli-
dárné hlasování všech členů polského kola má
býti závislým od dvoutřetinové většiny ve schůz
klubovní a zejmena že si lidovci vyhražují vol-
nost hlasování také při verifikaci mandátů. Nej-
víc protestů podáno totiž proti mandátům pol
ských konservativců šlechticů a volné hlasování
lidoveů mohlo by tyto mandáty ohroziti. Nyní
se vyjednává dále a lidovci jsou prý ochotn
spokojiti se třípětinovou většinou při stanoveni
povinné solidárnosti a volnost hlasování se vy-
hražuje pouze při verifikaci mandátů dosavad
ních, nabytých, když lidovci nebyli ještě členy
polského kola.
Korošec
Slovinec
Hradec
Kraňsko
Štyrsko
Lublaň
Praha
7
article
Ze Záhřeba, 2. dubna. (K situ ae
v Chorvatsku.) Býv. bánův náměstek dr-
Vladim. Nikolič vyjádřil se v rozmluvé s re-
daktorem »A. T.« o situaci v zemi v tato
slova: Jsem přesvědčen, že vláda bar. Raucha
je ztracena, ale přes to soudím, že v brzké
době změna systemu v Chorvatsku nena-
stane. Jednak proto, že je v zájmu uberské
vlády, aby úřadování Rauchovo co možno nej-
víc prodloužila, jednak i proto, že není možno
každý měsíc jmenovati nového bána, poněvadž
Uhry musejí nyní řešiti důležité otázky, posta-
vení Wekerlovy vlády je dosti choulostivé
proto se nemůže zabývati otázkou chorvatskou
a v jejím zájmu odkládati otázky domáci. Rauch
bude tedy dále živořiti a chorvatskossrhs ké
koalici může to býti lhostejno. Bude i dále hlá-
sati své požadavky, třebas tak, jak to učinil
předseda dle stáří dr. Eraz. Barčič, pro jehe
zahajovací řeč bar. Rauch odročil zemský sněm
Z Terstu, 2. dubna. (Istrije se pro
bouzt.) Jest tomu dobrý rok, co vlašská »Lega
nazzionale« bude nucena zavřiti v Raklji svou
povlašťující školu, poněvadž od té doby, co
v obci zřízena soukromá škola chorvatská, do
vlašské školy nikdo nechodil. Týž osud stihl
nyní vlašskou školu v Baňolích u Pulje. I zde
chorvatská školská matice zřídila svou školu
ve vlašské zbylo jen deset dětí. Učitel vlašské
školy odešel a nezbude jiného, než celou školu
zavříti.
Vladi
Nikolič
Rauch
Rauchův
Uher
Wekerlův
doktor
Eraz
Záhřeb
Chorvatsko
Terst
Baňole u Pulje
vlašský škola
8
title
Politické zprávy zahraničné.
9
article
V Praze, 4. dubna.
Praha
10
article
O slovanském sjezdu
Dne 29. března konsla se v Pelrobrad
výroční valná hromada Slovanského dobrožin-
ného spolku za předsedání generála A. A. Ki-
rějeva. Mezi jiným byla řeč také o slovanském
sjezdě. Usneseno, aby spolková rada vzhledem
k velikému zájmu, který v Slovanstvě budí my
šlenka, aby svolán byl do Ruska slovanský
sjezd, jakož i vzhledem k potřebě, aby uspořá-
dání slovanského sjezdu nepadlo do nepravýeh
rukou, podala v jedné z příštích spolkových
schůzí podrobnou zprávu o stavu věci, a své
návrhy, jakým způsobem by se svolání všeslo-
vanského sjezdu nejlépe uskutečnilo.
Z oslatního průběhu valné hromady zazna-
menáváme, že cena Gilferdingova v částce 1000
rublů po návrhu prof. Palmova byla přiřknuta
kyjevskému profesoru T. D. Florinskému za jeho
dilo »Slovanské plémě«. Příští rok pro Gllfer-
dingovu cenu ustanoven 1912.
Do výboru zvoleni (předsedou je hr. N.
Ignatěv): známý slovanský učenec P. A. Kula
kovský (za místopředsedu), prof. I. S. Palmov
kamoři S. V. Semenov, akademik prof. A. L.
Sobolevský, gen. pěchoty A. P. Skugarovský
I. S. Dumovo.
Nových členů se přihlásilo 28 — jedna
z potěšlivých známek, že v Rusku zájem o slo-
vanské věci opět stoupá.
ki
Palmův
Florinský
N Ignatěv
Kula
Palmov
S V Semenov
profesor
A L Sobolevský
Skugarovský
Dumův
Rusko
Gllfer
I . S
11
article
Mírný výboj Japonců v Číně.
V obehodě i na pevnině Japonci stále více
vytlačují Číňany. Inkou dobyli nadobro. Padá
Ljaujan, Kuačence i Girin. Mukden ještě se drží
v loňském stavu, ale padl by i on, kdyby se
konečně neprobudilo vlastenectví Číčanů, po-
drážděné japonskou politikou. Simintinská dráha
jest úplně v rukou činských. Dráha tato
úspěšně konkuruje s drahou Mukden-Inkou
Dalný, již vládnou Japonci. V odvetu Číňanům.
že vykoupili dráhu simintinskou, Japonci pro
vedli na Číňany tak prudký obchodní útok, že
jen v Girině a Kuačencích bylo kolem Nového
roku bez chleba 30.000 lidi, zaměstnaných do-
tud v různých obchodech.
Rusové, dokud vládli na půlostrově Ljao
duně, neukládali domorodeům ani cel, ani dani
Japonci si vedou docela jinak: zavedli daň po
zemkovou, daň z hlavy, daň z domácího dobrt
ka, v nějž pečítají také psy, kočky a drůbož
Zapověděli Číňanům provozovati podomní ob-
chod a vůbec všemi způsoby usilují, aby čínské
obchodníky přivedli na mizinu a sami opanovai
Konečně Japonci jali se pronásledovati ty
Číňany, kteří se zahývají prodejem cizích to-
varů: „merických a anglických bavlněných tka-
nin, německých a rskouských kovových výropků
sirek, tkanin, předmětů přepychových.
Číňanům zbývá leč opustiti svá místa, hrob
předků a stěhovati se z Ljaodunu. A oni se stě
pole.
Japonec
Číňan
Inka
Mukden
Dalný
Rus
Čína
13
article
Ze Sofe.
Ze Sofe.
(B S.) Slovanský dobročinný spolek v Bul-
harsku jest jedním z nejváženějších. Roční jeho
rozpočet čini 7000 lvů. Vydává svůj orgát
»Slavjanski Glas«, jenž v sešitech vychází každý
druhý měsíc a věnován je všemu Slovanstvu
O výroční valné hromadě bylo rokováno tako
o myšlence slovanského sjezdu. Všichni přitomn
schválili tuto myšlenku a vyslovili nejvroucnějs
Slavjanski Glas
B S
14
article
přání, aby byla uskutečněna, avšak zároveň pro-
hlásili, že slovanský sjezd, má-li míti velk
význam, jaký se od něho očekává, musí bý
obeslán ode všech slovanských národů a že
třeba, aby úkoly jeho byly kulturné. Na to
zvoleni za čestné členy: Rus A. S. Suvorin.
redaktor a majitel »Nového Vremene«, Polák
dr. Osvald Balzer, prof. na právnícké fakultě
lvovské university, Čech Josef Holeček, Chorvat
Tade Smičiklas, prof. dějin na záhřebské uni-
versitě a předseda chorvatské akademie věd.
Slovinec Ivan Hribar, starosta města Lublaně.
Srb Simo Matavulj, spisovatel Černohorec mitro-
polit Mitrofan a staří bulharští pracovníci: Ilija
S. Bleskov, Jakim Gruev a Ivan Najdenov.
Slabiny žíšského rozpočtu německého.
Rus
A S Suvorin
Polák
doktor
Osvald Balzer
profesor
Čo
Holeček
Chorvat
Smičiklas
Slovinec
Hribar
Srb
Matavulj
Černohorec
Najdenov
Nový Vremen
Lublaň
lvovský univerzita
chorvatský akademie věda
Jakim Gruev
Ilija S . Bleskov
15
article
Řádný rozpočet říše německé obsahuje cel-
kovou potřebu 2495 mil. marek a to na frval
výlohy 2165 5 mil. marek, na výdaje jedinečn
329 5 mil. marek.
O státně finančním významu a dosahu
těchto číslie mají »M. N. N.« tento stručný
ale obsažný a poučný výklad: »Účetně je přijmů
tolik jako výdajů. V účtovaných příjmech jes
však obsaženo také 122 5 mil. m. neuhraženýeh
matrikolárních příspěvků (příspěvků spolkových
států na společné záležitosti. Red.), v la s tn
to říšský deficit, z čehož 24 mil. m.
musí býti zaplaceno ihned, kdežio pro zbývají-
cích 985 mil. m. je lhůta do r. 1911; tyto
peníze musí převzlti říše na váznoueí dluh.
K řádnému rozpočtu druží se mimořádný.
v oboru potřeby i úhrady stanovený 257 7 mil.
marek. Přijmy tohoto mimořádného rozpočtu
opatřují se výhradně půjčkami. Dále padají na
váhu ještě dvě položky: 33.2 mil. m. úvěru
na osadní dráhy a jedinečný výdaj 23 5 mil.
marek jako mimořádná výpomoe pro úřadnictvo
jednou pro vždy. Dle toho dložno 24 mil. m.
matrikulárních příspěvků zaplatiti ihned, 985
mil. marek těchže přispěvků ve třech letech
3144 mil. m. musí se uhraditi půjčkami. Cel-
kem tedy činí říšský deficit — jehož účejně
sice není, který však ve skufečnosti nesporně
je patrný — i s výpůjčnými úvěry neméně než
437 mil. matek. To je zjev zdreující !«
Nejistota v jižní Americe.
Mezi jihoamerickými republikami Panamou
a Kolumbií trvá již delší dobu pohraniční spor
jejž dosud se nepodařilo rozřešiti smírně. Pa
nama chystá prý se k válce, k níž je veřejnost
tamní podněcována také vpádem kolumbijského
vojska na území panamské a obsazením města
Jurada. Vláda Spojených států však doufá, že
obě republiky předloží svůj spor smírčímu soudu
a že se rozhodnutí jeho podrobí, že tedy k válce
nedojde.
M N
jižní Amerika
Panama
Kolumbie
Jurada
spojený stát
16
article
Nová aféra v Turecku.
Dle berlínských zpráv mají v Turecku novou
aféru. Dozavadní turecký vyslanee v Madridě
Izzet Fuad pača uveřejňoval ve francouzském
tisku velice ostré články proti vládním kruhům
tureckým. V Cařihradě a chtěli Izzeta vlákati
domů, proto povolali jej z Madridu do Caři-
hradu, slibivše mu velení třetiho armá dníh
sboru v Soluni. Paša tedy přijel, ale v Cati-
hradé zvěděl, že slíbené velitelství nedostane.
Při tom se přesvědčil, že je přísné střežen
lsjnou policil, rovněž hotel, v němž se ubytoval
a ze kterého se proto nevzdaluje. Izzet Fuad
paša posíal stížný list přímo sultánovi.
O sankci státního rozpečtu pruského.
Rozpočtový rok počítá se v Prusku o
dubna do dubna. Letos nemohl býti 1. dubna
vyhlášen — ač dle ústavy má býti uzákoněn
předem — poněvadž panská sněmovna jej te-
prve 1. dubna odhlasovala. Přes to však pruská
sbírka zákonů ze dne 1. dubna vyhlašuje již
rozpočet pruský jako zákon, císařem Vilémem
podepsaný. Rozpočet nese jmeno místa, kde té
chvíle císař Vilém dlel: v Syrakusách. Pruský
soudní rada Jastrow táže se nyní v berlinských
listech veřejně, jak se mohlo stáli, že vláda vy-
hlásila rozpočtový zákon, schválený císařem na
jeho středomořské cestě a jím tam podepsaný
Izzet
Paša
Prusek
Vilém podepsaný
Vilém
Turecko
Madrid
Cařihrad
carhrad
Soluň
Cat
Syrakusy
Jastrow
17
article
v týž den, co osnova byla panskou sněmovnou
vyřízena? Věc byla zajisté celá předem úplně
připravena a císař snad telegraficky dal rozpo
čet podepsati, ale to je případ státoprávně ne-
přípustný: ministr nesmí dle přesvědčení Ja
strowa dáti jméno panovnikovo vytisknouti na
kterýkoli zákon, pokud na rukopisu zákona
osobně neviděl vlastnoruční podpis mocnářův.
Všeobecná stávka a jitření v ŘRtímě.
18
article
Všeobecná stávka, jež byla prohlášena jako
prolest proti včerejším krvavým událostam,
i v listu našem na příslušném místě již vylíče-
ným, byla všeobecná. Všechna práce odpočívala
včera, v městě bylo neobyčejně ticho. Žádně
drožky nebylo viděti, večer noviny nevyšly, n
jatkách a v pekařských závodech pracovali vo-
jáci. Žádné však jině město italské až dosu
kromě Bergama a Brescie nenásledovalo přikladu
Říma na radu socialistických vůdců. Pr
předvčerejších nepokojleh byl
zabity 4 osoby a 48 zraněno. Dnes
dopoledne ubíral se na hrbitov Campo Verano
průvod, aby položil věnce na rovy padlých. Také
ještě dnes město zůstalo bez novin a členáři
musí se spokojiti vládním listem »Popolo Ro-
mano«, jehož dělníci nenáležejí žádné lize děl-
nické. Ze strachu před novými srážkami opustilo
včera Řím 800 eizincův. Na blízku Vati
kanu sesíleny značně stráže a zvláště
rakouské vyslanectví jest obklopeno
vojskem. V některých kružích vládních tvrdí
že běží o spiknutí. Zatčení soeiali-
s tičtí vůdei byli však na rozka
vlády propuštěni. Na neděli ohlásila
bursa práce veliký protestní prů vo
nezaměslnaných Půrkmistr navrhne měsl. rade
podporu na oběti nepokojů. Policie zatýká dále-
Tvrdí se, že všeobecná stávka bude vyhlášen a též-
Miláně, Neapoli a Římě Policie tvrdí, že ze z
střelených byli dva již dříve vězením trestáni
Třetí usmrcený, majitel tiskárny, byl pouhým di
vákem a pykal za pouhou zvědavost svou smrti
Berg
Brescia
Řím
Milán
Neapol
Campo Verano průvod
Popolo Romana
19
article
Jubilejní výstava pražské obchodn
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodn
a živnostenské komory.
Zavedení snížených jízdních listků výslavních
Výkonného výboru došlo od ministerstva železnie
vyrozumění, že vzhledem k veliké důležitosti výstavý
uznalo za vhodné, výjimečně povoliti pr
návštěvníky výstavy na tratích c.k
státních drab, v království českém le-
žíclch, při vzdálenostech přes 50 km
tyto slevy: při použití osobních vlaků za-
placení polovičního lístku rychlikovéh
při použití ryehlíku zaplacení celého listku
osobních vlaků. Sleva tato, jež povolena byla
při všech třídách vaganových (I.—III.), poskytuje
výhodu asi B0% srážky z cen normálních. Šlevy tyto
budou povoleny tím způsobem, že budou vydávány
zvláštní zpáteční jízdní lístky výstavn
do Prahy, v nichž bude naznačená sleva jak jizdy
do Prahy, tak i jízdy zpětné započílána. Mimo t
započítána bude do jizdního listku i cena výstav-
ní vstnpenky, taktéž takovýto jízdní lístek bude
opravňovati majtele k jizdě do Prahy a z Prahy
a k návštěvě výstavy. Výkonný výbor, aby
přišel venkovským návštěvníkům výstavy co nejvíce
vstřlc, rozlodnul se vstupné, jež bude do jízdních
lfslků započiláno, s 1 koruny snížiti na 90 h a-
léřů za dospělnu osobu a na 50 hal. pro děti do
14 let. Za příčinou kontroly při návštěvě výstavy
vyhradilo si však c. k. ministerstvo železnic, a by tjto
jízdní listky byly při vstupu do výstavy zvláštním
razíikem výstavním opatřeny. To díti se bude bez
zvláštních nepřijemností pro návštěvnika výstavy tim
způsobem, že listek při procházení turn kelem sou-
časně se oznámkuje. Platnost zpátečních jízdních
listků stanovena při vzdálenostech až do 100 km na
3 dny, při vzdalenostech větších na 5 dnů. Pokud
zpáteční jístky věetně s cenou vstupenky by byly
levnější, než zpáteční lístky ze stanic, od Prahy
méně než 51 km vzdálených, povolilo ministerstvo.
Praha
ležícl
km
20
article
že lístky pro 51 km platné platiti mají i v relacíc
bližších. Blahovolnosti zemského výboru pro král
české dužno děkovati, že na místních tratlch
drah zemí garantovaných budou vydávány
pro jizdu do Praby a zpět snížené lístky s obdobnou
(30%) slevou. O poskylnutí těchže slev požádány
byy státními drahami i ony dráhy místní, jež se
nalézají v provozu c. k. stálních drah. Ministerstvo
sdělilo ve svém přislušném vyřízení, že uvědomilo
o poskytnutí těchto slev i veškeré soukro m
dráhy a že je požádalo, aby za účelem tím pove-
lily obdobné slevy. V přičině té bylo by sděliti, ž
buštěhradská dráha již výkonnému výboru
oznámila, že žádusti té vyhovi a tytéž slevy jako e.
k. sťátní dráhy pro návštěvníky výstavy povolí
Výkonný výbor doufá, že i ostatní drahy poskytnut
obdobných slev pro návštávníky výstavy neodepron.
Praba
zemský výbor pro král
km
21
article
Úřadní list francouzského ministerstva obchodu
prámyslu přinesl dne 26. března 1. r velice sympa-
ticky psaný obsažný článek o pražské jubilejní vý-
stavé z péra pražského francouzského generálního
konsula Colomiésa, který si rovněž jako jeho
spolupracovník, vicekonsul Lucciardi, získal o vý-
stavu v mnoha směrech velikých zásluh. Aotor to-
hoto článku líčí obsažně různé skupiny a oddělení
výstavní a upozorňuje francouzské kruhy obchodní
zejmena na různé jednoti vé druhy zboží, které mají
pro francouzské obchodnictvo důležitost. Pan Colo-
miés přimlouval se za to, aby jeho krajané návštěvě
průmyslově vysoce vyvinutých Čech a velikým prů-
myslovým střediskům našim u příležitosti latošní
výstavy věnovali aspoň dva lýdny. Česko- francouzské
styky doznsjí tedy letos i prakticky nového utužení
a sblíží i obchodní kruhy obou národností, což za-
jisté bude jen ke vzájemnému hospodátskému pro-
spěchu
Lucciardi
Cola
Čechy
Colomiésa
22
article
Gen. V. M. Volodimirov v Národni
radě české
Gen. V. M. Volodimirov v Národni
radě české
a otázka slovanského sjezdu.
Včera o 5. hod. odpolední zavítal delezát petro-
hradské městské dumy pan V. M. Volodimirov do
Národní rady české, aby zde vešel ve styk se zá-
stupci této všenárodní insliluce. V uvedenou dobu
shromáždili se zde ve velmi četném počlu v útulné
zasedací síni přísedící ústiedního výboru a členové
zpravadajské komise zahraničního odboru, zejmén
z odborů slovanských
Pan gen. Volodimirov, provázen p. pr
TAbovakým, byl uvoden do zasedací síně lajem-
níkem Národní rady p. Seifertem, kde vzácného
hosta uvital pledseda Národní rady p. posl. dr. Jose
Herold. Pravil: Jménem Národní rady české vítám
vaši slovutnost v rašem malém středu. Národní rad
česká byla založena jako orgtnisace celého národa,
aby nahradila národu českému to, co jiní, šťastnějsí
národové mají ve svých vládách a ve svém zřízení
státnín. Před prahem Národní rady končí vešker
strannický zápas v našem národě a všíchni, kdož
sem přijdou, cítí se členy jednotného národa če-
ského, proniknuti tužhou, podnikati vše na obranu
jeho práv a jeho poslavení. Nejen příslušníci národa
českého, ale i hosté, kteří sem zavitají, pokládajís
u nás za přátele národa českého. Tim spíše jsteto
vy, slovutný pane, který jsle přišel z daleka, ze
středu pobratimského národa ruského. (Pochvala)
Volodimirov
Seifert
doktor
Jose
Národeň
Herold
23
article
Národ český jest národem malým. Ač bydlí ve stře
du Evropy a ač jeho snažení a jeho chtění před ce-
lou Evropou veřejně mělo by být jako otevřená kni-
ha, z ktoré každý dočisti se může o snahách našeho
národa, přece nepřízní ethnografickou poměry ulvo-
řily mezi námi a ostatní kulturní Evropou silné hrá-
ze, pro které nemůže cizina seznámiti se s našim
poměry a které prolomiti ihned nemáme, bohužel
sil. Proto také Národní rada čoská vytkla sobě z
účel, přičiniti se o dokonalé informování ciziny
prote jsou zejména víláni ti, kteří odjinud přišli,
aby poznalí náš národ, přesvědčili se o jeho významu
kulturním a polilickém a aby pak, vrátivše se domů
mohli ve své vlasti podati o národu našem nestran-
nou zprávu. (Souhlas) Vy jste k nám přišel, sl -
vulný pane, od bratrského národa ruského, který
jako všechny ostatní Slovany co nejvřeleji miluje-
me. (Souhlas.) Národ ruský v národu českém má
opravdového přítele již proto, že sama existence vel-
kého, mocného národa ruiského posiluje také naši
důvěru v lepší budoucnost našeho národa. (Po-
chvala.) Duďtež nám tedy v kruhu našem srdceni
vítán. Kéž dojmy, které jste získal při prvém a ny-
nějším pobytu ve zlaté slovanské Praze na stříbro-
pěnné Vlavě, jsou takové, aby sloužily ke cti
k povznesení jména našeho národa v národě ruskémí
(Pochvale)
Gen. Volodimirov pravil, že liluje, že nemůze
česky odpovědět. Ale porozuměl všemu, co slyšel
Vl, že Národní rada česká jest ústřední organisane
českéhio národa. Precházeje pak na otázku pořádůní
sjezdu olovanskéhc, pravil, že tenlo musí být do-
kladně promyšlený a vážným dílem. Ke konci srdečně
poděkoval za vřalé uvilání.
Evropa
24
article
Jménem zahraničního odbaru Národní rady uví-
tal vzácného hosta místopředseda tohoto odborup
dr. Vr. Čemný těmito slovy. „Vaše Prevoschoditěistvo)
Česka Národní rada v přítomné době zabývá se dů-
razně návrhom na uspořádáni slovanského sjezdu
zřídila zvláštní komisi svého zahraničního odboru
které uložila přípravovat vše, čeho pro sjezd potřebí
Komise talo s láskou a nadšením ujala se práce. Do
savadní výslodky práce její V. P. sezná z publikací
které pekládáme si za čost vám odevzdati. Jakroli
do dneška není jisto, kdy a kde, jestlí v Rusku nebo
doktor
Rusko
národní rada uvit
Česko národní rada
25
article
Anketa o vídeňské výpravě Nár
divadla.
Anketa o vídeňské výpravě Nár
divadla.
Výprava činohry Národního divadla, pro-
jektovaná na dny 30. dupna a 1.—3. května
letošního roku na scénu vídeňského divadla na
Vídeňce, a výběr tří her, jimiž tato činohra
chce před vídeňským obecenstvem represento-
vati svoje snahy umělecké a prokázati svoji vy-
spělost hereckou i scénickou, vzbudily živou
pozornost i debatu v české veřejnosti. V části
denního tisku objevily se i hlasy nesouhlasu
buď s celým projektem, buď s výběrem her, do
nějž stěžováno si zvláště z toho důvodu, že mezi
třemi ukázkami voleno pouze jedno drama pů-
vodní (Maryša bratří Mrštíků), kdežto volbo
druhých dvou kusů padla na repertoir cizí (Sha-
kespearův Ham)et a Čechovovy Tři se-
stry.)
Poněvadž projevy nesouhlasu padly i se
strany několika vážných českých dramatikův
kritiků českých, rozhodl se vůdce vídeňské
výpravy, dramaturg a vrchní režisér Národního
divadla Jar. Kvapil, uspořádati pro informae
svoji vlastní i umělecké správy Národníhodi
vadla jakousi domácí anketu mezi českými spi
sovateli dramatickými, pokud práce jejich hrány
byly na této seéně, požádav je za jejich úsu-
dek o tom, které tří české divadeln
hry pokládaji za nejzpůsobilejšt
aby provedeny byly před víden
ským obecenstvem.
Maryša
Mrštík
Čechovův
Vídeňka
národní divadlo
26
article
Dotazníky v tomto smyslu stilisované roze
slány byly divadelní kanceláři Národnéhodi
vadla dne 25. března, a v nejbližších dnech do-
šla řada odpovědí, které poskytly pestrý obran
úsudků s nejrůznějších hledisek. Poněvadz
úsudky tyto dojista nebudou bez zajímavosti pr
českou veřejnost, vyhledali jsme včera pan
dramaturga Kvapila s prosbou, aby dal nám do
ních nahlédnouti a dovolil podati aspoň pře-
hledný a celkový výsledek svoji ankety. Svoli
k tomu ochotně vzhledem k tomu, že zprávy
o pořádání ankety dostaly se již do veřejnosti.
a především z toho důvodu, aby bylo zřejmo,
že výsledky ankety neposkytly ani z daleka jed-
notného vodítka, které by mohlo být směrodat
ným pro změnu stanoveného již výběru tří her
Kvapil
Národnéhodi
27
article
Ze 39 dramatických spisovatelů čoských, dožá
daných o dobrozdání, odpovědělo ve vyžádaném
smyslu pouze 19, několik omluvilo se jich ústn
či písemně v ten rozum, že nemohou anebo ne
chtějí se odvažovati vlastného úsudku. Některo
z omluvných dopisů vzdání se úsudků vlastních
motivovaly tím důvodem, ostatně zcela pocho-
pitelným, že autoři jejich, vzdálení jsouce n
trvalo Prahy, znají českou dramatickou produke
z valné části pouze knižně, anebo jí vůbec ne
znají. I z oněch devatenácti však, kteří pro
nesli na žádost dramaturgovu svůj úsudek o chy
stané výpravě vídeňské, na danou otázk
přesně a striktně (jmenováním tří nej
způsobilejších českých prací dramatických) ve
smyslu vlastního účelu a cile ankety odpověděla
pouze menšina. Mnohom vlc bylo těch,
kteří uváděli 6, 8, ba i 10 až 12 českých drama
tických prací, uznávajíce výslovně, že výběr
mezi nimi je těžký, že by bylo hezké, kdyby
se mohly všechny předvěsti, jako jakási ukázk
rozvoje a dnešního stavu české literatury drama
tické; užší výběr však činila tato většina už je
nom podminečně, pa i s výbradami určitého
obsazení a s jinými restrinkcomi, atd.
Praha
28
article
Ráz některých odpovědí v tomto případě s
přímo vymyký veřejné publikaci. Výsledek an-
kety takovým způsobem dopadl naprosto roz
tříštěně. Skoro polovička dotázaných neodpově
děla (do 4. dubna) vůbee
Pokud tody odpovědi zněly určitě, jest vý
sledek jejich asi takový: pro Maryšu (bratií
Mrštíků), pojatou již do původního plánu, vy-
slovilo se 7 hlasů. Postupně pak dostala Lu-
cerna (Jiráskova) 6 hlasů, Princezna
Pampeliška (Kvapilova) 5 hlasů, Jiný
vzduch (Šimáčkův) a Noc na Karlštej-
ně (Vrchlického) po 4 hlasech; 3 hlasy dostali
Naši furianti (Stroupežnického), po 2 hla-
sech Žižka (Jiráskův), Falkenštejn
(Hilbertův) a Zvíkovský rarášek (Strou-
pežnického). Po jednom hlasu posléze dostala
tato díla: Emigrant (Jirásek), Hrobči-
oký z Hrobčic (Stroupežnický), Vodn
družstvo (Štolba), Neklan (Zeyer), Za-
vist (Jeřábek), Gero (Jirásek), Kniža ta
(Vrchlický), Radůz a Mahulena (Zeyer)
Vejnarka (Jirásek), Oblaka (Kvapil)
Vina (Hilbert), Soud lásky (Vrchlický),
Zdobrůžového jitra (Zeyer), Vodopá
Giessbach (Horký), Gazdína roba
(Preissová), Paní minemistrová (Strou-
pežnický), Zkouška státníkova (Bo-
Na doklad, jak nedosti věeně a nikoli s při
hlížením ke skutečným možnostem Národního
divadla bylo souzeno v některých případech
třeba ještě připojiti, že po jednom hlasu dostaly
také ještě Pěst (Hlilbertova), kterou autor sám
svého času zakázal tomuto ústavu hiráti,
Ranníropucha (Dykova), jejíž provozovae
právo rovněž nepatří Národnímu divadlu, ne-
boť aktovka jest repertoirní hrou divadla vino-
hradského.
Mrštík
Jiráskův
Kvapilův
Šimáčkův
Vrchlický
Stroupežnický
Žižek
Falkenštejn
Hilbertův
Jirásek
Štolba
Zeyer
Jeřábek
Kniža
Radůza
Mahulena
Vejnarka
Kvapil
Vino
Hilbert
Horká
Preissová
Dykův
Hrobčice
Gera
Hrobč
Bo
národní divadlo
Vodn družstvo
Neklan
soud láska
Zdobrůžový jitro
Vodopat Giessbach
Gazdín roba
Ranníropuch
29
article
Někteří autoři, jak již nahoře zmíněno, n
místě odpovědi se omluvili. Tak píše známá
dramatická autorka: „Bývám v divadle třikrát.
čtyřikrát do roka. Co Vám mohu napsati? Ne
jsem ani kompetentní, ani ješitná.“ Jiní dva
autoři odpovídají společně: „Těžko nám něso
navrhovati. Už zaké proto ne, že velkou většinu
českých her známe jen z četby a ne z dojmů
jevištních“.
Někteří z dotázaných přímo se vyslovili pro
zásadu, která už také tiskem byla propagována
hráti ve Vídni výhradně české kusy. Tak píše
jeden z mladých autorů: „Dívám se očima ví
deňského Čecha a českého literáta zároveň. M
kusy nemusí hráti Národní divadlo ani doma;
cizí kusy u nás hráti musí; ale v cizině nesmi
hráti jiné, než domácí.“ Jiný z mladých píše
skepticky a ironicky zároveň: „Nejzpůsobilejší
divadelní hry nebyly hrány na Národním divadle
způsobem, representace schopným; hry, hrané
způsobem representace schopným, nejsou zase
literárně způsobilé.“ Třetí z mladých píše-
„Kdyby šlo o šest, deset her, volba nebyla b
z daleka tak obtížná, jako tehdy, jde-li pouze
o tři... Ať zvolíte ty neb ony, vždycky pro
někoho chybíte. Jak jsem řekl: dnes tolik soud
ců, kolik hlav.“
Čecho
Vídeň
národní divadlo
30
article
zděch).
Což jest celkem asi tak úhrnný výsledel
ankoty. K závěru nebude snad nezajímavo uvést
ještě citát z dopisu, zaslaného kanceláři vídeňsk
výpravy z kruhů vídeňských ochotníků divadel-
ních. V české veřejnosti, která zná poněkua
blíže život a poměry Čechů vídeňských, je zná-
mo, že působi tam po léta již co nejúspěšněj
celá řada ochotnických spolkův a sdružení če-
ských, výborně sorganisovaných a vyznamená-
vajících se krásnou a plodnou činností. Dopis.
z něhož úryvek vyjímáme, týká se bezprostředně
pořáduné ankely, třebaže nobyl pro ni vyžádán
Rožisér ochotnického spolku vídeňského píše
„Úkol, seznamovati zdejší obecenstvo s plody
dramatické literatury české, domníváme se plni-
ti, třebaže se skrovnými prostředky, a spo
částečněmy. Vy ale chcete ukázati asi něco.
co my ukázati nemůžeme, totiž vyspělost
výši, na které dnes český here
stoji. A tu se musí ponechati volba vám.
kteří ensemble svůj se stránky herecké nejlépe
znáte a zajisté nejlépe vite, na jaké místo ho
poslavit, aby se ukázal ve světle pokud možn
nejpříznivějším.
Mladší z bratří autorů Maryše, Vilén
Meštík, dl v těchto dnech právě v Praze. Selkal
jsme se s ním včera na dopolední zkoušce vdi
vadle, kdy v prázdném hlodišti rozléhaly se
zvlášť bujně a křepce jásavé tóny slováckých
písni z hospodské scény. Gratulovali jsme mu
že Maryša i z tak roztříštěné ankety vyšla
vítězně, dostavši největší počet hlasů. „Na
vidíte,“ připomněl nám, „a neměla zrovn
lehké začátky. Dva dramaturgové se s ní dlouho
nemohli smířit, nebožtik Stroupežnický i Frida
se jí něco navytýkali, a poprvé přišla na prkna
v Národním jenom odpoledne v r. 1894, jen tak
pro shovívavější publikum — —
Nejenom knihy, i dramata mají své osudy.
Čecho
Maryša
Vilén Meštík
Stroupežnický
Praha
31
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
O přestálé chorobě 80letého témé. Lva Nik.
Tolstého nyni teprve ruské listy přinášejí po-
drobnější zprávy. Silné mdloby, jichž několik návalů
tolik vážně polekalo lékaře i rodinu a přečetné zná-
mé velikého spisovatele, způsobeny byly záchvatem
počínající infiuenzy. Ale železná tělesná konstiluce
Tolstého překonala je velmi brzy a z chřipky se jiz
zase pozdravuje. Zajímavo je, že nyní již odmítá
Tolstoj zase všecky umělé léky, chovaje k nim ode
dávna antipatii. Jediné, co přijímá od svých lékařů,
jsou kapky žaludeční, které mají podoorovati pruv-
delné a ničím netužené trávení. Od neděle již zase
koná Tolstoj svoje pravidelné procházky ranni, zcel
krátké sice, ale bez průvodce. Folom pracuje až do
1 hodiny na svojí čítance, kterou seslavuje z vlast-
ních drobných statí, určených specišlně pro vesnické
čtenáře. Jakmile se dokonate zotaví, chce Tolstoi
podniknouti cestu 6o Moskvy k vyrizení některých
literárních záleži lostí,
Mezi pařižskou Velkou operou a berlín-
skou operou dvorní se vyjednává o vzájemnou
výměnu pohoslinské hry na ukázku a změření svojí
umělecké výkonnosti. Berlinští budou hráti v pařížské
Velké opeře „Hugenotty“ Mayerbeerovy c vlastní
úplnou výpravou, kdežto zase Pařížští chtějí se v Ber-
lině pochlubiti novým stylisovaným předsťavením
svého Fausta“ Gounodova, který byl lelos hlučno
událostí jejicb saisony.
Nik
Tolstý
Faust
Gounodův
Moskva
Velká opera
Hugenotty
32
article
Maďarský literární kritik dr. Elemér Csá-
szár provedl v „Pester Lloydu“ důkaz, že jedna
z měně známých frašek Nestroyových je plagiát-
z velké části doslovný, jedně z nejpodařenějších fra-
šek maďarských, „Liliomfi“ Eduarda Szi
gligetiho.
Nová dvorní opera berlínská má být
dle svých plánů jedno z nejpyšnějších divadel svěl
Bude aspoň jistě z nejnákladnějších a největších
aby rozměry jeho odpovídaly populaci Berlína. Hle-
diště bude zařízeno na 5000 diváků.
Únorový svazek „Ruské Mysli“, jednohoz
nejrozšírenějších tlustých žurnálů, byl konfiskován
generálním gubernátorem proto, že otištěn tu byl
začátek nového dramatu D. S. Merežkovskéhio
„Pavel I.“, v němž olevřeně líčena je doba panování
nešťastného cara a poměry na jeho dvoře. Proti auto-
ru, bydlicímu již delší dobu v Paříži, zavedeno bylo
formální vyšetřování.
V Pelrohradě zemřel 10. března srdeční paraly-
sou slavený malíř portrétisla, akademil M. G. Su-
chorovskij (rodilý v Haliči v r. 1840). Mnoho
šumu nadělaly svého času jeho efektní studie žen-
ských aktů. — „Nana“. „Dcera Nany“, „Marie
Magdalena“, „Zajatá v harému“ byly nejslaveněiší
obrazy jeho.
doktor
Csá
Lloyd
Nestroyův
Szi
D S Merežkovskéhio
Pavel
M G
Nana
Marie
Magdaléna
Berlín
Paříž
Halič
33
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pražského hudebního učiliště (ul. Karoliny
Světlé č. 4 »U zlatě váhy«). Veřejná hudební pro-
dukce žáků pořádá se dnes v neděli 5. dubna o 3.
hod. odpol. v Měšťanské besedě, v sále přízemním.
Vstupenky zdarma v ústavě.
Karolina