Periodikum ALTO Viewer

1

19 března 1905

2

I. Příloha „Národních Listů“ k číslu v8.

3

Strana 13.

4 title

Výtvarně umění.

5 article

Lannova sbírka. = Vojtěch ryt. Lanna zapůjčil svoje sbírky na řadu let Umělecko-průmyslovému museu zde v několika síních druhého patra je nalezáte v překvapujícím bohatství, krásně, přehledně poučně urovnané drem. K. Chytilem, a to je velkou událostí dne. Umělecké sbírky Lannovy zná Praha vlastně jen z oněch ukázek a při- spěvků, jimiž jich majitel občas obohacova nějakou zdejší výstavu, nebo z darů, které uštěďřoval museím a galeriím, vždycky právě tam, kde pociťovány byly mezery, k jichž vypl nění ani štěstí hledatelské ani finance nestačily. Nejlépe ji znají cizí odborníci, neboť má světo vou pověsť. Každý snad jen nějakou část podle svého studijního zájmu, pak ale vždy ze- vrubně, a každý nalezl, co hledal nebo tušil v těchto pokladech starého umění naplňujícíeh málem celý palác Lannův v Hybernské ulici. Ten ani dnes není docela vyprázdněn. D Musea převezli jistě přes tři tisíce kusů, ale mnohé zůstalo přece doma, kusy příliš draho- cenné, majiteli k srdci přirostlé, nebo takové. jichž v ovzduší a výběru nemusejním možno postrádati. Tento výběr dál se ovšem jen v rámei a programu Umělecko-průmyslového musea.

Lannův Vojtěch rýt Lanna K Chytil Praha hybernský ulice

6 article

Obrazy, plastiky zůstaly doma, ale ty nejsou daleko tak početné jako Lannova sbírka kreseb a rytin. Mezi nimi, které obsáhají všechny doby a národy, jsou kusy vysokého významu uměle- ckého a historického; v nich skrývá se dosud nepoznaný a nedoceněný materiál k dějinám umění českého, vždyť na př. Mánesovy kresby u V. ryt. Lanny jakostí a počtem stojí hned vedle rudolfinských a těm ještě šťastný ma- jitel věnoval své přebytky. Sbírka rytin vy- brané kvality sama čítá přes deset tisíc čísela v tom jsou první mistři rydla a jehly, Dürer, Raimondi, Beham zastoupeni celými stya někteří v úplnosti. Před deseti lety vydán byl o ní vědecký seznam o dvou silných svazeích, jako na paměť třicetiletého trvání sbírek, teď jsou čtyřicet let staré a objevuji se poprvé v nádherném souhrnu na veřejnosti v Museu, které letos dovršuje dvacetiletí svého trvání. Po těchto dvaceti letech, od počátku stále řízeno K. Chytilem, vyplnilo sbírkami celou svoji novou budovu, v níž dosud byla jen asi polovice přístupna, a tímto skutkem na- plnilo na podiv bohatě i pěkně jednu čásť své- ho úkolu. Činnost a působnost Musea opírá se o jeho sbírky v první řadě, o jejich výběr. jakost, přístupnost a poučnost. Tato posledn vlastnost leží uzavřena v nich samých a záleží na taktu, sehopnosti a důmyslu jejich správců, aby nezůstala uzavřena, nýbrž aby se také úrodně rozlévala. Sběratelská činnost musea je dnes tedy už skoro naplněna a na příště půjde jen o vhodné a tu ende potřebné a nutné do- plňování Budou tedy pracovní a intellektuální síly správy uvolněnější, budou moci svoji onergi v jiné směry, využitkovací, obrátiti.

Mánesův Dürer Raimond Beham K Chytil

7 article

Síně Lannových sbírek obtáčejí oba české interiéry ze světové výstavy pařížské; onen s ná- kladem obchodní a živnostenské komory peří zený, byl už jednou před svým odjezdem zde v Museu vystaven, druhý, umělecko-průmyslové školy, byl dosud znám jen z obrazového a slov- ního sdělení »Volných Směrů«. Nyní tu zůstanou trvale zrovna jako historický dokument našich uměleckých snah na konci devatenáctého roku v bezprostředním sousedství toho, co předehozí ušlechtilého, krásného nebo zajímavého vytvo- řily. Je možno porovnávat, odvažovat, uvažovat a nové cíle určovat prací další.

Lannův uměleckýprůmyslový škola

8 article

Lannovy sbírky v Museu mají dvě velké skvělé kollekce: keramiku a sklo. Obě jsou malá musea — tak jsou obsáhlé a v sobě zaokrouhlené Na první přihlédnutí je zřejmo, že v nich se schází sběratelská vášeň s nejsilnější osobní láskou a také se štěstím sběratelským, odbor nými vědomostmi a vytrvalostí v hledání a na lezání amatera. Není sice ještě do podrobností vyšetřena fysiognomie a psychologie uměleckého sběratele, ale tolik aspoň je jisto, že počíná z mocné lásky k věci, dosti jen na zdař bůh. vychází na lov za každou zvěři, že potom mnohé vyřaďuje, lepším, cennějším nahražuje, od emp rismu a náhody dopracovává se k pevným od- bornostem, určitým systemům, neustále ostraži- tější a bezpečnější vůči čihajícím nebezpečím podskoku falsifikatorů a sprostředkovatelů. V jeho rosloucích sbírkách schází se umění a věda jeho. Nutno s jejími pokroky postupovati, její vymoženosti si osvojovati. O tom všem vypra- vují také ony dvě kollekce, o velkém pevném rozhledu po látce, o rozmyslu a hlavně o umě leckém vkusu. Jsou zde rarity, ne ale kuriosity. Každý kus má svou uměleckou hodnotu, je vzáeným výtvorem a dokumentem umělecké kultury určité doby a celého vývoje.

Lannův

9 article

Keramiky počinají drobnosími egyptskými a řeckými; skla irirujícími a barevnými výrobky římskými. A pak u prvních následuje orieni čínský a japonský, potom saracenský, po jejieh subtilnostech a koloristických nádherách rozvi- nuje Urbino, Gubbio, Deruta italskou majoliku tonem i dekorem bohatou; německé a české ka- meniny 16. a 17. věku se přidružují, plastické a pestré porcelány evropské od Mišně až po Šluknov, od velkých manufaktur světového jména až po zajímavé, ale krátké pokusy domácí. Ze sálu plného barev vejdete do síně plně bledého kříšťálového lesku a třpytu. Co Benátky Německo, Čechy, Slezsko, Holand vytvořily, mů žete na všech cestách a odbočkách stopovat v exemplářích vzácné drahocennosti a krásy Lannova sbírka skla, v tomto přehledném vy rovnání, je hotový kurs poučení o tom, kterai od matných a poloprůhledných skel vývoj tech nický a umělecký táhne se a tihne ke kříštá- lové transparenci, kterak barevný dekor zápas s tonovým, broušeným, zlaceným a malovaným V těchto dvou sbírkách tají se také přemnohá poučení o starém českém uměleckém průmyslu podobně jako mezi pracemi cínovými, korbely a konvicemi, někdy obrovitých rozměrů, našich cechů řemeslnických. Sbírky vydávají ještě o jedné zálibě maji- telově svědectví. V emailech. Jejich oddělení není sice na počet tak hojné, což souvisí s při- rozenou povahou a mírou potřeby objektů, ale od romanských emailů rýnských a limožských netrhne se cesta jejich po Francii, Italii a Ně- mecku až po emailové miniatury a drobnost

Holand Lannův Urbino Gubbio Šluknov Benátky Německo Čechy Slezsko Francie

10 article

18. věku. Přičtěte k tomu lité, tepané a ryté předměty bronzové a měděné, zlatá náčiní roko- ková, kollekci prstenů a šperků, orientálske vazby a jiné práce v kůži, sloni, dřevě, perleti kameni, všady kusy, vzbuzující žádostivost žárlivost prvních museí a nejpřednějších kollek cionářů, a máte rapidní a slabý obraz toho. čím je nyní Praha obohacena. Čtyřicet let sběratelské činnosti, čtyřice let intimních styků s uměním. Víte, kamže to sahá a kde to počíná? Až k »Arkadii« krátkého trvání a blahé paměti, k Mikoveovi a Mánesovi s jich enthusiasmem pro uměleckou minulost jejich vědomosti a jemnou schopnosti uměle- ckého labužnictví, s těmi se mladý Lanna set kal a stýkal. V tomto ovzduší zapouštěla jeho láska k umění a vášeň sběratelská první ko- řínky a s těmito mrtvými druhy a přáteli spo juje jej vřelost a noblesa, s nimiž k umění při- stupuje. Ottův Slovník naučný v biografii Lan- nově přechází rychle jeho obsáhlou činnost prů- myslovou a podnikatelskou, za to vyčítá ze- vrubněji, co tento syn »vltavského admiralae pro umění v Čechách vykonal. Teď to koru

Mikove Mánes Lanna Ottův Praha Lana Čechy

11 article

nuje novým velkým činem, když své nahroma- děné poklady vykládá na veřejnost, činí je obecně přístupnými, každému k poučení, po- žitku a potěše. Je v tom kus ušlechtile pýchy, ale ještě víc generosního altruismu i něco hnutí doby. Opakujeť se se sbírkami soukromníků, co se jednou už událo se sbírka- mi dvorů a potentátů. Nashromážděné z osob- ních zálib a rodinných tradicí, dlouho držené v soukromí zámků a paláců, vyšly přece jednou na veřejnost a přerodily se v musea obecně přístupná. Po stu letech přední amatéři a kol- lekcionáři vkročují v tyto šlépěje. Všude menšt sbírky přecházejí věnováním do stávajících museí, velké a obsáhlé přeměňují se samy v musea městům a zemím svými kreatory daro- vaná. Jména Tomy-Thiry, Hayem, Roth- schild, Dutuit v Paříži jsou skvělé doklady toho z posledních let. Jinde se otvírají, třeba jen na chvíli, celé paláce zvědavcům, nebo přenášej se celé sbírky na čas do veřejných výstav jako se děje teď ve Vídni. Ryt. Lanna přidal se k tomuto proudu a tak pojednou doplnil

Toma Thir Hay Roth Ryt Lanna Paříž Vídeň

12 article

Umělecko-průmyslové museum tak bohaté měrou, jak by sotva kdy mohlo se samo do- pracovati. Praha jest o jednu znamenitost bo- hatší, o sbírku v pravdě evropské proslulosti. V den otevření vzpomínalo několik mužů hovoru toho, co bývalo před čtvrt stoletím; vzpomínali onoho skrovničkého pokojíka ve starém Museu na Příkopě, kde v několika skří- ních bylo vše, všecinko, co náhoda a dar, vle kuriositního nežli uměleckého, na veřejnost snesly. A dnes? Sbírky Českého, Městského, Umělecko-průmyslového, Náprstkova, Národopis ného musea! Co tu požitku, potěšení a po- učení pro generaci, která nemá ponětí a před- stavy o bídě a nuzotě už minulé. To ji uchy- stali předchůdel; je na ní, aby z této hřivn těžila. = Nové publikacs redakci této rubriky zastané Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če ského. V Praze. »Unie«. Seš. 35. Baron d'Albon Eugen: Die Affaire Marschall Wien. G. Szelinski 1905.

Náprstkův Lehner Ferd Albon Eugen G Szelinski Praha ný muzeum die Affaire Marschall Wien

13 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Rozluka velikých škol oprávněným požadavkem učitelstva. Nedá se upříti, že moderní naše národní školství rychle se vyvinulo v nynější, poměrně dokonalý organismus, vynucený kypící kulturou národní. Nicméně jest potřebí přihlédnouti zdali nynější organismus škol obecných a měšťan- ských, zda forma těchto nejdůležitějších ústavů národních nepotřebuje změn, oprav a doplňků vzhledem k nejpřednějším úkolům, jež ústavům tém společnost národní přisuzuje. Nesporno jest. že nejdůležitějším a vlastním úkolem škol ná- rodních je řádná výchova mládeže,a právě tento vyšší cíl školy žádá občasné revise nynější organisace školské. A tu neujde nikomu, kdo se zájmem o věc národní školy pečuje, že nyní, zvláště v městech obvyklý a jaksi zúmysla protežovaný system velkých škol je velice na úkor právě řeče- nému výchovnému úkolu školskému. Zřizovati obrovské školy, pravé školské kasárny, sesku- povati veliký počet tříd pod jedinou správua míti všechny ty třídy pro tisíc dětí v jediné imposantní budově centrální, stalo se jakousi modou, pýchou našich velikých školních obcí.

14 article

Padal tu velice na váhu moment vnější, repre- sentační, šlo tu o docílení jakéhos vnějšího le- sku, a — o úsporu — ale naprosto nebylo dbáno niterné stránky školství, pravého, vy- chovného úkolu elementární školy. Seskupením mnoha set dětí do jedné školy velice se ztěžuje ne-li znemožňuje řádná výchova mládeže Vřelý intimní styk duší ustupuje chladné zevní formě, a správce školy není a nemůže býti otcem a pravým vychovatelem svěřené mládeže, jsa na konoc rád, podaří-li se mu obrovské těleso veliké školy aspoň tak ovládati, aby vnějš forma se jakž takž udržela. O hřejivém, srdeč- ném styku ředitele školního s mládeží není ani potuchy, vždyť, kdož ví, zná-li ředitel dokonale všech sobě podřízených učitelů, nad tož, aby znal — mnoho set dětí. Ostatně ani není fysicky možno, aby se ředitel mohl tak nuanční praci obírati, jakou je srdečný, častý, otcovský styk s dětmi školními, neboť sotva stačí, aby obstarati byl s to všechny písařské práce a veškeru ne- zbytnou úřadní administrativu školy. Kde tu může býti řeči o působení na učitele a na žáky kde o jakéms společném pedagogickém duchu. kde o pedopsychologickém zkoumání žáků a vy- trvalém sledování pedagogických odeálů. Z dílny ducha stává se tak hotová fabrika na učení, a tam, kde má přijíti k platnosti individuálnost niterná jemná pedagogická práce, nastává ša blona a dressura. Nemá-li tudíž výchovná práce našich ško na celo ztratiti velice potřebný charakter vý- chovy rodinné, nemůže nynější systém školských továren, či kasáren na dále zůstati a musí konečně nastoupiti jedině správný sv- stém malých škol. K tomu není dokonce zatím potřebí změn platných zákonů a stačí jen, aby školské úřady a naše školská samospráva dbaly, by dosavadn ustanovení zákonná a dosavadní nařízení byl řádně, bezvýjimečně plněna.

15 article

Poukazuji jen E § 4. zákona zemského z dne 19. února 1870, č. 22., který stanoví: „Po- kud toho prostředky, které tu jsou, dovolují mají smíšené školy, zvláště v lidnatých místech, dle pohlaví býti rozděleny, a má se k tomu směřovati, by zřizovány byly zvláštní školy dívčí. Taková škola má z povinnost býti zřízena všude, kde podle zá- kona (§ 11. říš. zák. ze dne 14. května 1896) jest potřebí, by bylo více než šest osob učitelských. Dále ustanovuje § 12. téhož zákona: „Byla-l škola po pětlet již nucena, by větš počet svých ročníků (stupňů) neb tříd rozdělila na rovnoběžné od- díly (parallelky, má ta škola po pro- jití toho času hned ve dvě školy býti rozdělena.“ Ale jak daleko máme k uskutečnění aspoň tohoto zákonného ustano- vení, které již před 35 léty bylo vydáno, v každý, kdo nahlédne do kteréhokoliv našeho školního okresu. Jsouť školy, které ne sna větší počet, ale veškeré své třídy nuceny byly rozděliti na parallelky, ba na troje parallelky — a přece škola zůstala nerozdělena a řídíe učitel má pod svou správou deset, dvacet tříd. . Že vskutku zákonodárci při vydání řečenéh zemského zákona o to šlo, aby školy velike úplně byly rozděleny v samostatné ústavy, vy- svítá z § 4. zákona zemského ze dne 24. února 1873, který zní: „Zástupcem školy v místn školní radě jest ten, kdo školu řídí. Je-li pod místní radu školní postaveno několik škol vstoupí do místní rady školní řídící učitel školy dle řádu nejvyšší, a jsou-li školy řádem sob rovny, řídicí učitel službou nejstarší.“ Zajiste tedy tento článek zákona správně předpokládá že každá škola musí míti svého z vláštní ho správce.

16 article

Jakousi zdánlivou výjimkou od zásady roz luky velikých škol je sice § 18. říšského zákont školního, který ustanovuje o škole měšťanské „Kdo tuto školu vydržují, těm jest zůstaveno chtějí-li školu měšťanskou spojiti s obecnou po společným správcem,“ ale již IV. odst. prová- děcího nařízení ministra duch. záležitostí a vy- učování z 8. dne m. června 1883 č. 10.618 ustanovuje: „Společná správa dopo- ručuje se pouze tam, kde codo míst- ností spojeny zůstanou. Ve větších mistech, kde je více škol, doporu- čuje se, by obyčejné školy obecn od škol měšťanských také co do místností byly odděleny. Mluví-li snad aspoň zdánlivě a s výhradou zákon pro zachování spojitosti škol měšťanských s obecnými z důvodů úspory, pak ale ny- nější stav školské organisace, dle níž ještě chlapecké a dívčí školy zůstávají pod jedinou správou, je naprosto nelegální. Dvojité obecné a měšťanské školy t. j. obecné nebo měšťanské školy pro hochy i pro dívky pod jediným ředite- lem jsou jednoduše nezákonností a trvání toho stavu velice poškozuje nejen ústavy samy. ale zvláště učitelstvo, poněvadž zdržuje se v po- stupu a při měšťanských školách podvojných dokonce přichází o jedno místo učitelské, čímz doznávají újmy učitelé škol obecných i měšťan- ských.

17 article

Učitelstvo, od něhož požaduje se nejpřes- nější vykonávání úřadních povinností a jemuž dostává se z' úřadních míst plného uznání, má právo doufati, že zemská školní rada nebude na dále otáleti podniknouti všechny kroky, aby zákon, nařizující rozluku velkých škol, byl ne- jen ve prospěch učitelstva, ale i ve prospěch vý- chovné práce školy naplněn. Byli bychom velice tomu povděčni, kdyby tyto naše řádky pomohly oprávněný a zákonem opřený požadavek učitelstva uskutečniti. Ne- můžeme nalezti příhodnějších slov pro závěrku této kapitoly, než opakovati, co o významu roz- množení škol řekl Rhemke: „Zájem národ- ního školství je nejniternějším jádrem zájmu státního. Stát říditi se máheslem: Buduj národní školy a tím zbuduješ svoji budoucnost. Rozmnožuj národní školy a zvele- buješ sebel

budovat národní škola národní škola

18 title

Karel B. Mádl.

Mádl

19 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** S. K. »Slavia« hraje dnes proti berlínskému klubu »Hertha«, který stojí na druhém místě zápasů o mistrovství Berlína a před třemi nedělmi porazil i mistrovský klub »Union« v poměru 3: 2. »Hertha« je pro »Slavii« nebezpečný soupeř a z dosavadníeh letošních soupeřů »Slavie« nejsilnější. Mužstvo »Sla vie« — dle doslechu — bude přestaveno a sice místo Hraběte bude hrát Milda a na pravém křídle míst Kotouče Landa. ** Pohár, který věnovali Pforzheimští »Spartě- vystaven jest na Příkopě u firmy Glogovski. ** »Slavia« »Reserves« hrají dnes před zápase »Hertha Slavia« proti S. K. »Meteor VIII. ** Oprava. V pátečním čísle v rubrice »Athle- tika a sportovní hry« ve zprávě o zápase »Hertha« »Preussen«, místo »nyní z »Preussen« vystouplých- má státi »kdysi z »Preussen« vystouplých« ** Příšti týden jede »Slavie« do Pešti ve dnech 25. a 26. t. m. vybojuje tam dva zápasy a sice proti Magyar Athletikai klubu a Testgyakorlol Köre, obhájci mistrovství Uher.

S K Hrabě Mild Landa Testgyakorlol Köre Berlín Pešť Uhry Slavia Hertha Sparta Glogovski Meteor

20 article

** Budapesti Torna- Club hraje v sobotu d 25. t. m. v Praze proti A. C. »Sparta«. Dne 26 t. m. pak proti německému klubu. * Cricketeři hrají dnes v Pešti proti Testgya korlok Kčre a First Vienna proti Ferenczvarosi T.C ** Na hřišti A. C. »Sparta« koná se dnes první footballový zápas »o pohár« ve prospěch českéh zemského pomocného spolku pro nemocné plicními chorobami. Zápas počne o 2. hod. odpol. a utká s I. Bmužstvo »Sparty« s A. F. C. »Smíchov«. Nemu- síme ani znovu připomínat, že již účel sám žádá četnou návštěvu obecenstva, které též pěkným spor- tem bude uspokojeno, neb hned po zápase tomt počne zápas osvědčeného I. mužstva »Sparty« prot S. K. »Smíchov«, tak že obecenstvo sportovního po- žitku se jistě dočká a kromě toho malou hřivnou přispěje k účelu tak humannímu. Jizda koňmo. ** Zvláštní meeting v srpnu hodlá uspořádat- v Karlových Varech »Český závodní spoleke a bude příslušný návrh podán valné hromadě spolku ke schválení.

Kčre S K Budapest Praha Pešť First Vienna Smíchov Karlová Vary Sparta

26 article ALOISNOVÁK

ALOISNOVÁK Po delším používání Vašeho „Dalibora“ jsem s n strojem tím tak spokojen, že jej mohu každému c nejvřeleji doporučiti, zvláště v tom vědomí, že tak do konalý výrobek pochází z továrny ryze české. Pře nosti Vašeho „Dalibora“ jsou přímo nevyrovnatelné zvláště co do lahodnosti zvuku a vyrovnanosti hry Když nejvíce jsem stížen trudem nad hořkostmi ži vota, tu „Dalibor“ svým okouzlujícím zvukem mi roz ptýlí vše a jsem opět šťasten a spokojen. Mohu Vaš nástroje jako nejdokonalejší nejlépe doporučiti a s tím se píší v úctě dokonalé oddaný

Dalibor Moha Vaš

29 article

Ohjednal jsem u Vás 25.000 kusů plechových plakátů v trojím provedení, z nichž dosud 15.000 kusů v poměrně krátké době bylo mi do- dáno. Že při podobných objednávkách přísné činím požadavky, pokud se týče provedení plakátů, o tom měli jste příležitost se přesvědčiti a proto neváhám Vám nyní vysloviti své plné uznání nad dodanými plakáty, jichž pěkné a vkusné provedenía též mírná cena zoela mne uspokojily. Podaří-li se Vám každého zákazníka tak uspoke jiti svými výrobky, jako se Vám to u mne podařilo, zajisté že závod Váš záhy dodělá se značných a trva- lých úspěchů v nesnadném zápase s vynikající v tomto oboru konkurencí zahraniční, najmě francouzskoua némeckou. 6122 Přeje Vaší vytrvalé snaze hojného zdaru, trvám v dokonalé úctě. V Karlíně, dne 16. března 1905 Vyšel Spohrův znamenitý spis v překladě MUC. Jana Vodičky

Spohrův Vodička Karlín

30 article Ponlavní nemocí můzu

Ponlavní nemocí můzu jich vznik, předejití a přiro- zená léčba, a psán jest proti vyssávání nemocných a nevědomých nesvědomitými šarlatány. Špis ten, v němž obsaženy jsou více než padesáti- leté léčebné zkušenosti spisovatelovy, obsahuje pojednání o všech dosud známých chorobách pohlavních i chorobách následných a přináší obsažný a snadno pochopitelný návod, dle ně- hož možno každému snadno a bez výdajů všechny tyto choroby spolehlivě vyléčiti. Od- borná kritika vyslovila se o spise tom vesměs velice pochvalně. 6082 Spis zasílá diskretně (úplně zalepený) za 3 kor. 20 hal. aneb na dobírku administrace časopisu Příroda a Zivot, St. Strašnice, pošta Žižkov

St . Strašnice Žižkov

32 article Dopisovate

Dopisovate rodinný i obchodní a domácí advokát. Nejnovéjší sbírka poučení a příkladů k sepiso- vání dopisů soukromých a rodinných, obchodních a živnostních, jakož i lištin jednacích a právních. Spolu rádce o věcech poštovních, železničních, kolkovních penčžních. Sepsal a sestavil FR. BOROVSKÝ Obsahuje na 500 stran, mnoho tisíc příkladů různých dopisů rodinných, milostných i obchodních pro každý možný případ v životě rodinném neb obchodním dále vzory listin jednacích, žádostí, ohlášení, žaloby smlouvy, nabídky, četné příklady ofert služe bních, po- učení o směnkách atd. Cena velice obsáhlé knihy pouze 1 zl. 50 kr. v původní celoplátěné vazbě 2 zl., vydání se slovníčkem novinářským 2 zl., v celoplátěné trvalé vazbě 2 al 50 kr., ve velmi pevné vazbě s koženým hřbetem 2 al. 80 kr., poštou franko o 30 kr. více, kdo předem obno poštovní poukázkou zašle Na skladě v každém knihkupectví hlavně u nakladatele RUD. STORCHA, knihkupee v Karlině. Pro správy dolů, továrny, různé závody, pro každého dělníka vůbec doporučuji právě vyšlé Storchovy nové tabulky počítávánímzn horníhů, továrních, živnost. a jiných dělníků. Upravil JAN KORDAČ. Cena velice praktické knihy pro každého, kdož zaměst nává dělnictvo pouze 2 K 40 h, váz. výtisku v plátně 3 K, poštou franko o 30 h více, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle nakladateli Rud. Storchovi knihkupci v Karlině. Na skladě u všech knihkupců.

Borovská Storch Karlin Storchův Kordač Francie

33 article České veřejnosti!

České veřejnosti! Zjistil jsem, že několik osob usiluje pokáleti mé umělecké jméno i čest moji. Osobami úctyhodnými dokázáno, že činí se tak nejen osobně, ale i dopisy. Jistý obchodník pražský s- hudebními potřebami agi- toval písemně proti mému koncertu s prof. Simandlem v Blatné v březnu 1904 a podával do Berlina a Lip- ska nepravdivé informace o mé osobě. Nyní rozesílá jistý pán z Josefova (mně osobně známý) po Čechách článek „O úpadku koncertů na našem českém ven- kově“, podepsaný šifrou „—y“. V článku tom zákeř- nickým způsobem jsem přepadnut, neb pisatel vědo- mými lžemi a klamnými údaji o mne chce nejen obe- censtvo ale i sl. žurnalistiku naši mystifikovati a mne zlehčiti. Drzá a lživá tvrzení pana „—y“ vyvraceti ne- budu — bylo by to ztráceti zbytečných slov. Abych konečně proti utrhačům cti své soudně zakročiti mohl, prosím každého, kdo by s to byl podobné hanopisy mi vydati, o laskavé vydání. Tomu, kdo by mi tak k odhalení veřejnému podobného ničemného, bezkarak- terního individna dopomohl, vyplatím peněžitou od- měnu 200 K a zaručuji mu 25 proc. z odškodného jež v náhradu za způsobené škody materiální a mno- rální požadovati budu. Doufám, že appell tento ne- vyzní na prázdno, neb jsem přesvědčen, že nenív společnosti naší lidí, již by chtěli skrývati trestu- hodné řádění několika jednotlivců, již bojují proti nepohodlným jim osobám, jako zakuklenci hnusným způsobem zneužívajíce nejen důvěry obecenstva, ale i 6114 sl. žurnalistiky a přátel obchodních. V PRAZE, 17. března 1905. Lev Zelenka-Lerando v Praze-III., Nerudova ul. 34n.

Simandl Zelenka Lerando Blatná Berlín Josefov Čechy Praha Nerudův