ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9598950-78ea-11dc-ab93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 99, place 97, org 16, work 13
1 masthead
Střana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. prezna 1905.
4 masthead
Císlo 78.
5 article
v prvě řadě opět Kolom. Szell, dr. Weckerle Darányi. Hr. Apponyi přijel do Pešti z Eber- hardu s hotovým návrhem adresy. Dle „Frem- denblattu“ není však jisto, bude-li návrh adres sněmu také podán. Bude-li ministerská krise do 4. dubna rozřešena anebo pokročt tak, že její rozřešení bude zabezpečeno, nebude předložen návrh na podání adresy. Jen v tom případě, kdyby se krise vlekla dále, odůvodní adresu Fr. Košut jménem spojené opposice. Dle dnešní zprávy vyskytly se v Pešti opěe pochybnosti, bude-li vůbec možno zříditi koaličnt kabinet ze spojené opposice. Není prý vylou- čena možnost, že bude sestaven nový vládní program, na jeho základě se sestaví kabinet tomu bude ponecháno, aby si našel většinu z nové nějaké koalice. Fr. Košut ve stati, uveřejněné v „Mag- Orsz.“ neočekává mnoho ani od panovníkov návštěvy v Pešti. Král si za různých vlád o r. 1867 zvykl, že se skutkem stala vždy jen jeho vůlé a jeho názory nabyly platností. Na starém pánu nelze žádati, aby v králké době změnil své názory. Košut radí proto opposici, aby byla trpěliva, a nedala se svésti k přenáhleným krokům. Také čekání národa má svůj význam.
doktor Weckerle Apponyi Košut František Hradec Pešť Ebro Francie
6 article
Čekání jest passivní resistence (nepovolení re- krutů a daní), klerouž uherský národ zlomil moc absolutismu. Klidným čekáním národ dosáhne i nyní svého cíle. Ostatně parlament může se chopiti práce i bez vlády, zejmena takové práce, klerá vyžaduje delší průpravy a tu jistě schválí i příští vláda, která bude vzata z většiny. Z Lublaně, 17. března. (Mariborský soud nebude delegován.) Plujský sta- rosta Ornig, jenž se cití dotčeným na cti zprá- vami, uveřejněnými o něm v lublaňském „Slov. Narodu“ a „Slov. Štajerei“, podal žalobu na redaktory těchto listů, říš. poslance dra. Tav- čara, J. Križmana a domnělého dopiso- vatele jich, dra. Brumna a žádal, aby na pro- jednání jeho pře byla místo poroty lublaňské delogována německá porota mariborská, která by obžalované Slovince spíše odsoudila, než slo- vinská porota v Lublani. Vrchní zemský soud v Štyrském Hradci (hr. Gleispach) žádosti Orni- gově vyhověl a delegoval porotu mariborskou. Na odvoláni dra. Tavča.n nejvyšší soud všal rozhodnuti Gleispachovo zamitl a usnesením ze dne 7. t. m. nařídil, aby se přeličení konalo v Lublani.
J Križman Orni Lublaň Štyrský Hradec
7 title
Politické zprávy zahraničné.
8 article
V Praze, 18. března. Gramolnost Moskvy.
Praha Moskva
9 article
Statistické oddělení městské správy mo- skevské zpracovalo data, daná popisem obyvatel- stva r. 1902. Z nich vyjímáme, co se týká gra- motnosti obyvatelstva Moskvy. Moskva má obyvatel 1,008.220, z nich je 645.388 gramotných, což = 64%, 354.807 ne- gramotných (= 35.2%), a o 8030 osobách (= 0.8%) nebylo zjištěno, ani umějí-li, ani ne umějí-li číst a psát Podle pohlaví žije v Moskvě 570.816 muže a 437.404 ženy. Z mužů je gramotných 75.75 z žen asi 50 9 Z domácího obyvatelstva moskevskéhoje Bramolných mužů /%, z přespolního o něco méně než X%. Jiný jest poměr a ženského obyvatelstva. Damácí Moskvičky jsou gramotně z M4, přespolní pouze z 3/4. Odpočítalo-li by se ještě obyvalelstvo do 5 let, jež vesměs spadá mezi negramotné, vyšlo by, že rodilí Moskviči až na nepatrné vyjímky vmějí číst a psát. Ruské nezdary na bojišti a Slovansivo. Pstrohradské „Novosti““ věnují úvahu po- měru slovanských národů k ruským nezdarům v Mandžurii. Píšou: Srbské, bulharské, české listy arci nemohou zatajiti svým čtenářům, že každý nezdar Ruska, a zvláště v nynější válce, má neblahý vliv na zájmy Slovanstva. Slovan- ský tisk věří, že Rusko vyjde čestně z kruté zkoušky, ale bojí se, že nadejde oslabení ru- ského vliva v Evropě, což by nebylo na prospěch
Moskva Rusko Evropa M 4 Slovan
10 article
Slovanů. Kdyby Japonsko dobylo konečného vi- tězství, praví srbská „Pravda“, a autorita Ruska v Evropě by poklesla, byla by podraženat mohutná podpora, kterou v ní měli všichni ná- rodové slovanští. Padne-li autorita Ruska, všechny slovanské státy na Balkáně stanou se kořistí neslovanských států, usilujících zmocniti se Balkánu. Podle slov „Pravdy“ zvláště by v tom případě utrpělo Srbsko. — Takové obavy slovanského tisku, pokračují „Novosti“, jsou odůvodněny. Příklad berlinského kongressu r. 1878, jenž zavdal těžkou ránu politickému vlivu Ruska na evropském východě, ukazuje, co by následovalo, kdyby vážnost Ruska poklesla následkem prohrané války, když vlivem ne- přátelské diplomacie nevzrostla ani po válce vyhrané. Avšak v těchto úsudcích je trochu jednostrannosti. Obávají-li se Slované něme- ekého politického vlivu, proti tomu snač se do- vedou obrániti sami. Proto-liž Rusko vybojovalo balkánským Slovanům svobodu, aby jí užívali jen ke svým vnitřním bojům a nevěděli, co s ní, kdyby jim hrozilo nebezpečí zahraničně? Dou- fáme však, končí „Novosti“, že Rusko bude Slovanům pomáhati zas, jen zůstanou-li věrni jemu a jeho osvobozovací politice.“ Požadavky „pokrokové mládeže“ v Ruském Polsku.
Slovan Japonsko Rusko Evropa Balkán Srbsko evropský východ Polsko Slovan svoboda
11 article
„Novoje Vremja“ uveřejňuje požadavky které klade ruské vládě „pokroková mládež v Ruském Polsku, chce-li vláda, aby upustila o stávky. Mezi nimi je požadavek spravedlivý, aby ve školách polských bylo vyučováno polským jazyker a učitelé aby byli stejně národnosti se žáky. Ale dále žádají: aby žákům dána byla úplná „svoboda svědomi“, tak aby žádný neby povinen ani náboženství se učit, ani kostel na- vštěvovat; aby učitelé byli kontrolování komi těty rodičů; aby zrušeny byly pohlavní různosti aby zřizování škol všech typů bylo úplnou a ne- zkrácenau svobodou těch, kdež je zříditi chtějí. Od těch požadavků „pokroková mládež středo- školská v království polském“ nikdy neustoupí.
Polsko Novoj Vremja
12 article
Návzh ústavy pro Rusko. »Petrohradské Vědomosti« uveřejňují návrh barona Korfa na zřízení říšského sněmu či »gosudarstvenné dumy« pro Rusko. Návrhje soukromý. »Gosudarsívenná duma« by měl 388 poslanců. V tom počtu měly by gubernie, kde jsou zřízena zemstva, 147 poslanců, velká města 26, bursovní komitéty 17, Akademie nauk 4, ruská technická společnost 3, šlechta 76, gubernie bez zemstva 52, Polsko 19, Kav- kaz 19, Sibíř 10, ministři 15. Střední Asie by byla prozatím z účasten- ství vyloučena. Sedláci by volili s malými mě- sty, následkem čehož by bylo, že by se jim dostalo nepoměrně malého nebo téměř žádného zastoupení, kteréžto nespravedlnosti je třeba již zpředu se vyhnouti každým pomyšlením, nebot by měla později osudné následky.
Korf Sedlák Rusko Polsko Asie akademie nauka
13 article
Německo a francouzská role v Marokku. Francouzská akce v Marokku není příznivě posuzována ve Španělsku a v Anglii a též Ně- mecko netají se svým odporem proti ní. K zále- žitostem marockým vztahovala se slova kaneléře Bülowa, pronesená 16. t. m. v parlamentě na dotaz hr. Reventlowa: »Nenastala ještě chvíle, abychom mluvili jasně. Teprve později budeme moci definovati prostředky, jimiž budeme hájiti mocné hospodářské zájmy Německa.« Německé žurnály, s »Kölnische Zeitung« v čele, prorokují francouzskému vyjednávání s Marokkem úplný nezdar. »La Liberté« věnovala 17. t. m. těmto německým nájezdům na politiku francouzskou v Marokku důkladný, odvetný článek, v němž prohlašuje, že Francii ani nenapadne poškozo- vati zájmy Německa. Francouzské poselství v Ma- rokku má za účel provedení dvou reforem armády a financí marokánských. Sultán je na- kloněn těmto projektům a dilo bylo již zabá- jeno. Rovněž se stará poselství francouzské, aby byly zorganisovány a spořádány obchodní styky s evropskými státy- Povstání v Dahomeyi. Pařížské žurnály přinášejí zprávy o vzpouře oznamované z Dahomeye: V Grand Bassamu vzepřel se mocný kmen placení daní a hrozivě se postavil proti úřadům franeouzským. Na po- tlačení vzpory byly poslány tři kolony, dešlo ke krvavým bojům, v nichž padlo několik tu zemských vojínů i povstalců. Ministerstvo ko lonií potvrdilo zprávy o revollě, ale prohlásilo že byly přehnanými barvami vylíčeny v novi nách. Potyčka s povstalým kmenem byla prý tak nepatrná, že guvernér ani neposlal on vládě cablotelegram a spokojil se pouhým uve- dením podrobnosti ve svém týdenním výkazu.
Bülow Německo Maroko Španělsko Anglie Francie Ma Kölnische Zeitung Dahomey Grand Bassam Le Libertý
14 article
Spojené státy a Brasilie. Ve čtvrtek odevzdal vyslanec Spojených států severoamerických v Riu de Janeiro spol- kovému presidentu své pověřovací listiny. Důle- žitý tento moment v dějinách Ameriky vítají jak se ze zmíněného města sděluje, všechný tamější časopisy bez rozdílu jako událost, kterí znamená politické znovuzrození Brasilie, jež jes povolána, aby ve spolku se Spojenými státy severoamerickými řídila osudy Ameriky. Rooseveli pro zhrojení Ameriky. Na včerejší hostině »synů amerieké rev- luce« proslovil president Spojených států severo- amerických řeč, ve které přimlouval se za roz- množení amerického válečného loďstva, protože jak pravil, silné loďstvo jest prostředkem, kte- rým zamezují se války s jinými národy. Presi- dent zároveň litoval, že kongres nepovolil ná- kladu na manévry vojska a pokračoval: »Jsme svému národu povinni, aby měl vojsko, které koná tak dobré služby, jako kterékoli jině na světě. Ale úkolu toho neprovedeme, jestliže vojska svého nevycvičíme také ve velkých od dílech. Náš národ nedá v šanc ani Istmického průplavu, ani ostrovů v moři, a v tom spočívá důvod pro sesílení naší válečné moci.«
spojený stát Rio jít Janeiro společenský Amerika zhrojení Amerika spojený stát severo Brasilia
15 article
Anglie a Afganistan. Zprávy došlé o dosavadním výsledku angli ckého poselstva u afganského emira si pod- statně odporují. Jedna tvrdl, že poselstvo nedo- eílilo v Teheranu pro nedůvěřivosť emirovu žád- ného diplomatického úspěchu, ale dodává, že Angličané doufají, že poslední události na vý- chodo asijském bojišti budou míti pro ně v zemi emirově příznivé důsledky a že zejmena nezů- stanou bez vlivu na smýšlení jejího vládce. Emir odmítal dosud indickou vládou mu nabl- zený značný roční plat a žádal, by se mu ra- ději postoupil Beludžistan s přístavem v Per- ském zálivu, by usnadnil se Afganistanu dovoz z ciziny. Požadavku tohoto domáhal se již jeho otec, který svému synu jeho splnění důtklivě uložil. V Londýně vyslovují naději, že emin následkem ruských neúspěchů ve východní Asii bude nyní vůči Anglii povolnějším a že se to- hoto požadavku vzdá, kdežto telogram »Reute- rovy kanceláře« z Kabulu pravi, že se dosud k Rusům i Angličanům chová slejně uzavřeně a že se zdá, že hlavní svou péči věnuje vojen- ským přípravám k zabezpečení své země. Tal na př. nařídil také guvernérům v Heratu a Tur- kestanu, aby na všech vojensky důležitých ml- stech zřídili stálá vojenská skladiště. Také v ka- bulském arsenále pilně se pracuje na zhotovení ručnic dle nového ruského vzoru.
Angličan Emir Beludžistan Anglie Afghánistán Londýn Asie Reut Tal Hera
16 article
Jinak vyznívají ovšem zprávy, vycházejíeí z okolí indického sekretariátu v Londýně, které se chvástají, jako by anglické poselstvo v Te- heraně bylo již účelu svého úplně doeililo. Praví se v nich, že za první anglickou výpravou odebralo se do Kabulu již několik dalších, že vojenšti členové poselstva rozvinuli v Afgani- stanu činnosť a že za nimi odesláni musili být z Indie četní inženýři a mechanikové, protože třeba jest opravy afganských pevností, děl ručnic. Zprávy tyto dále praví, že se doufá, že emír projeví ochotu, přijati nabídnutou trvalou pomoc anglických důstojníků . .. Angličané postarali se také, aby zprávyo nezdarech Ruska na bojišti rozšířily se po ce- lém Afganistanu a dále i do Buchary a Chivy a »čekávají v těchto provinciích povstání,o které se tam všemožně přičiňují. Povstání to, tak jako zajistě i dosavadní prý jejich vymože- nosti v Afganistanu, zůstanou patrně jen — zbožným jejich přáním.
Angličan Londýn Indie Rusko Afghánistán Buchara Chiva
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co je kvintál? Když jsme si přečet včera ve chvili oddechu jednu z moudrost orgánu sdružení českých zemědělců pro král. české, uveřejněnou v »hospodářské části« pod titulem »Otázka poměru k Uhrám a »Národní Listy«, pomyslili jsme si, který bůh to asi chce zničiti slavnou »Obranu zeměděleů«, že ji na- vštěvuje jedním malérem za druhým, jedním druhého strašnějším?! Sotva že se nebetyčnému orgánu zavřela ústa s karakteristikou vlastního stoupence pana Švehly jako »svíčkové báby«, už je tu zase nadělení, na jaké asi sdružen českých zemědělců hned tak brzy nezapomene Nevěříte vlastním očím, marně je protiráte, leč osudný odstavec nehýbá se z místa, černé na bílém znova a znova čtete v řečeném článku »Obrany zeměděleů«. »Nár. Listy«, když již se chtějí pouštěti v úvod ních článeích do národního hospodářství, měly by si k tomu vzíti aspoň někoho, kdo celou vě neblamuje. Měly by se naučiti aspoň tomu, že slalistické výkazy o obchodu mezi Uhrami Předlitavskem se podávají v kvintálec a ne vmetrických centeche, Omyl není možný, neboť »Obr. zeměděleůe mluví dále o »ohromné veselosti«, kterou prý vzbuditi musí v ní, čte-li v řečeném čísle »Nár. Listů«, že z Uher doveženo do Rakouska 4 milliony metr. centů a v úřadní statistice na- lezá se, že to bylo 3,952.905 kvintálů (pro- loženo jako nahoře »Obranou« samotnou!) dále mluví se v orgánu zemědělců o nedbalosti a přímo úžasné ignoranci našeho článku, není tudíž pomoci, vzpouzíme se sice věřiti, ale zdravé smysly nás neklamou, »Obrana zemědělců« skutečně neví, že Quintal = q = metrický cent*). Ano, kroužek je železo a kvintál je cent metrický.
Švehla Quintal Uhry Rakousko
18 article
Palác »Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království českém«, v němž »o. Z.« sídli, je skutečně obdivuhodně solidně zbu- dován, že se nesřítil na nešťastnou redakci, když napsala, že statistické výkazy podávají se v kvintálech a ne v metrických cen- tech. Chuďas Bronislav Hubermann, jedna z hvězd Paganinova umění, v těchto dnech tak se pořezal, že nebude moci vzíti housle více do ruky, »Obrana Zemědělců« vzdor tomu, že se tak nesmrtelně řízla, bude i na dále udíleli důtky nedbalosti a ignorance na poli, na němž snad ani není možno dopustiti se ignorance větší, než jaké se dopustila ona! Případ je sice víe tragický než komický, ale milosrdenství ne- bylo by tu vůči pyramidální domýšlivosti pacha- telky ani na místě. Radíme tudíž zblamované protivnici, aby zůstala na příště v duševním milieu, z něhož načerpala ondyno svou »svíčko- vou bábu«. Mezi svíčkovou bábou a řekněme svičkovou pečení je ovšem rozdíl, který pozná i »0. Z«, ale mezi kvintálem a metrickým centem, tam kde rozdil vidí, není rozdílu an milliontiny milligramu. Zbývá jen otázka : Kolik kvintálů vážil pytel, jímž praštěn byl písatel článku: »Otázka poměru k Uhrám a » Národní Li sty«?
Hubermann Uhry Paganinov uměný
19 article
— Rakouské museum pro umění a průmysl chystá pro dobu nejbližo příšti výstavu domá- ckého uméleckého průmyslu. Soudě z pro- gramu, má výstáva především též k tomu slou- žiti, aby bylo zachováno z lidového uměm, co se zachovati dá a aby „čerpáním z primitivniel e naivních základů“, byly dány podněty 1. no- véma tvoření. Nevíme, pokud české kruhy od- borné se chystají k obeslání této vídeňské vý- stavy, která přichází s heslem, kteréž v Čechách a na Moravě není nikterak novým a jemuž zde, bez jakéhokoli popudu vnějšího a modního, byl často a s nejlepšími výsledky dán výraz ce- leu řadou zdatných pracovníků, jak prakticky tak theoreticky v různých našich publikacích.
Čechy Morava
20 article
Majíce na paměti mnohé předchozí příklady. považujeme za svoji povinnost upozorniti hned předem, aby se od nás nekvačilo ochotně do Vídně, bez předchozích zaručení, že v tom ústředí, které se k české práci vždy macešsky a velkopansky bezohledně zachovává, naše českoslovanské lidové umění bude moci se pre- sentovati způsobem, odpovídajícím jeho hod- notě, od jakéhokoli proudění mody neodvislého a významu, který mu náš národ v zdravém cítění přikládá. K tomu by bylo třeba, aby ono ve Vídni vystoupilo jako sourodý celek — též slovenské domácké umění osahující — zcela samostatně, bez jakéhokoli poručníkování cizích činitelůa ovšem též jazykově na svoji čes- kost na prvním místě důraz polo- žilo, v nápisech hlavních i podruž- ných. Zdá se nám, že je třeba na to upozor- niti jisté naše kruhy, vůči Vídni vždy povolné, neboť jsme se dosud nechali při výstavních pod- nicích, centrálním vodením vídeňským podnika- ných (ve Vídni i v cizině), traktovat jako méně než druhořádný živel a z nákladů, povolovaných celou říší a tudíž především námi, těžila takřka výlučně Vídeň. Zdá se, že v jistých ústředích ve Vídni, kde nedávno ještě pluli na vysokých vodách internacionálního modernismu, počínají
Vídeň
21 article
nahlížet, že se octli v mrtvém bodu a činí pří- pravy, zakormidlovat loď „rakouského“ uměle- ckého průmyslu do svěžích příloků, z „provin- cir“ vyvírajících, pod dojmem podobných snah v říši německé právě se ozývajících. Ignorujíce to, co ve smyslu zachování a propagace lido- vého umění v českých zemích bylo po bezmála dvě desitileti konáno neb nyní teprve to „od- krývajíce“, ač bylo dávno povinností dotyčných činitelů o tom býti informovánu, jeví ve Vídni chuť, toto snažení bráti pod svoji ochranu ho inspirovati a cesty mu vykazovati. Bylo by smutné — však nikoli nemožné, při nedosta- tečné naší organisaci — aby naši lidé Vídnív tom směru se nechali požit. Nepustíme záleži- tost tuto, která také spadá do programu našich autonomistických snah, se zřetele a to též vůči způsobu českého účastenství na vídeňské vý stavě lidového uměleckého průmyslu. — Změna klassifikace z mravů a pilnosi na semestrálních vysvědčeních středoškolských byla předmětem rokování občasné schůze Ústř. spolku českých professorů, konané dne 18. t. m
Vídeň
22 article
*) »Množství udáno jest z pravidla v metri ckých centech (Ouintalech 100 kg) brutto či netto... — »Statistický přehled zahra- ničného obchodu«. Vydán ministerstvem obchodu — »Množství jest z pravidla udáno v brubé váz v metrických cenlech.« — »Měslční výkaz vzájemného obchodu mezi královstvími a zeměmi n říšské radě zastoupenými a zeměmi uherské koruny Vyd. ministerstvo obchodu. a navštívené také kollegy venkovskými. Po ze- vrubném rokování bylo usneseno navrhnout zemské školní radě, aby známka z pilnosti která zavdávala příčinu k tolikerým slížnostem se strany rodičů, byla vůbec zrušena; známka z mravů pak aby pozměněna byla ve známku z chování. Znění její přizpůsobeno správ- nosti jazykové a posavadní stupnice její ome- zena počtem. I navrhuje se: žák chova se 1. velmi dobře, 2. dobře, 3. závadně,4. nezákonně.
kg
23 article
— Šivanice proti Čechům na brněnské německ technice. Z Brna, 18. března. Na černém prkně v bu- dově zdejší německé techniky vyvěšena jest talo vy- hláška: „Jihomoravští Němci! K ochraně naší ně- mecké řeči a němectví vůbec v rozkošných krajích jižní Moravy založen byl před několika roky sva Němců jihomoravských proti slovan- ské záplavě. Přes vše nepřátelství, jež svaz př svém založení snášeti musil, domohl se přece v krátké debě značného rozšíření, důkaz to, jak nutným bylo jeho založení. Skoro každá osada jižní Moravy m odbor svazu. Bohužel, na naší vysoké škole není posud žádného spolku jihomoravských Němců, ač- koliv právě mezi skademickou mládeží měli byse nalézati mužové, prodchnutí upřímnou láskou k ně- mectví, kteří by neohroženě hájili statků svého ná- roda. Jihomoravští Němci! Jest naší svatou povin- ností, abychom dědictví otců, domovskou hroudu která duševní práci našeho národa, jeho krvi a polu za mnohé děkujc, chránili a hájili proti slo- vanským vetřelcůmi K tomu naleznete př- ležitosti, když na naší vysoké škole s námi založile svaz Němců jihomoravských.“ — Provolání toto opa- třeno jest podpisem rektora. Tedy za pro- tektorátu rektora provádějí se v německé technice nejprudší štvanice proti Čechům — vetřelcům!
Čecho Němec Ted Brno Morava svaz Němec jihomoravský
24 article
— Schůzi voličů svolal zemský poslan pan P. Blahovec na dnešek do Dobršeu Volyně. Program: Zpráva o činnosti sněmovní roku 1902 (obstrukce nč- mecká a nouzová akce.) Odpoledne přednášeti bude ve valné hromadě Raiffeise- novy záložny v Dobrši: »O zemském jub. pojišťovacím fondu císaře Františka Josefa I. a zřízení jed- natelství tohoto fondu při Reifí- eisence«. — Okresní hejtman v Teplicích rozhodl ke stížnosti podané p. Antonínem T., asiatentem státní dráhy na faráře novosedlického, že nechtěl jeho dcerušku zapsat do matriky česky a vyho- toviti český křestní list, v ten smysl, že není žádného zákonitého ustanovení, kteréž by straně poskytovalo práva, žádati zanešení matričního aktu v určitém jazyce a žádného uslanovení zá- kona, mocí kteréhož by mohlo býti nařízeno no- vosedlickému úřadu farářskému zanášení do matriky v jazyce českém. Z toho jest patrno, že p. c. k. okresní hejíman v Teplicích nezná zákonná ustanovení, podle kterýchž jazyk český i na úřadě farním i v kostele katolickém po- živá týchž práv jako jazyk německý a že plat táž zákonná ustanovení pro matriky farní jako pro civilní matriky okresní. Křestní list jest ve- řejnou listinou a má býti vystaven v onom ja- zyce v zemi obvyklém, v němž si žadatel přeje a jazyk křestního listu závisí od jazyka podání ústního či písemního. Možno-li v Čechách od celních úřadů obdržeti české kvitance, bude snad možno obdržeti i české potvrzení vlastní osobní provenience od svaté církve katolické, kteráž mezi svými faráři v uzavřeném území chová nejzapeklitější němčoury.
P Blahovec Dobrš Teplice Čechy Dobršeo Volyň František Josef I
25 article
— Klub národní strany svobodomyslné K četným dotazům po 9. čísle »Věstníka« klu bovního s výkladem novelly řádu živnostenskěho komor. tajemníka p. dra. V. Schustra se sdě- luje, že pokud zásoba stačí, zašle se zdarma všem, kdož se o ně přihlásí. Též všem členům zasílají se veškerá čísla »Věstníka« a publikae klubovních zdarma. Žádosli o »Véstník« zaslány buďte v nejbližší době s adresou: Klub národní strany svobodomyslné v domě Měsťanské besedy v Praze, — Kluby občanské. Klub voličů novoměstských má v pátek 24. března o 8. hod. večer výroční valnou hro- madu v restaurantu Choděrově na Ferdinan- dově třídě, na jejímž programu jsou: zpráva jednatelská, pokladní, volba správníhe výboru atd. Po valné hromadě bude přednáška pana inž. Josefa Černohorského: „Ukáz ky staré Prahy, zvláště Menšího mě- sta pražského“, kteráž bude provázena světelnými barevnými obrazy, provedenými skioptikonem. — Staroměstský obča- ský klub v Praze pořádá členskou schůzi ve čtvrtek dne 23. března 1905 v restauraci p.
V Schustr Choděrův Ing Černohorský Menší Praha klub národní strana dům Měsťanský beseda v Praga
26 article
Sochůrka v „Kopmance“ o 8. hod. večer. Na pořadu jednání jest rozprava o vládní osnově. týkající se živnostenského řádu. Účasť svoji slí bili pp. posl. V. Březnovský, dr. L. Dvořák, J Krejčík a V. Němec, red. techn. musea dr. V Schuster a živn. insp. dr. K. Polák. Hosté a zá- stupci společenstev živnostenských jsou vítáni. — Občanský klub v Holešovicích- Bubnech koná výborovou schůzi v úterý dne 21. března t. r. v hostinci „Na kovárně“ o 8. ho- dině večer. — Občanský klub na Smí- chově pořádá v pondělí dne 20. t. m. o 71 hod. več. v sále Akcionářského pivovaru na Smi- chově členskou schůzi s následujícím programem: 1. „O politické situaci“, promluví řišský poslanec za město Smichov pan dr. F r. Fiedler. 2. „Rozhovor o připojení předměstí ku Praze“. Pp. hosté račte se u vchodu pozváním vykázati.
Sochůrek V Březnovská doktor L Dvořák Krejčík Schuster Fiedler Holešovice Bubno Praha občanský klub
27 article
— Husův pomník v Praze. Výbo spolku pro zbudování Husova po- mníku v Praze má schůzi v pondělí dne 20. března 1905 o 6. hodině večer v staro- městské radnici. Přítomnost všech členů nutna — Damský odbor Ústřední Matice školské v Praze bude konati výroční valnou hromadu v úterý dne 21. března o 3. hod. odpol. v míst nostech »Domácnosti« s obvyklým programem — Z české lechniky. Inženýři pp. Karel Kři vá nek z Hrubé Skály a Rudolf Zindl ze Smíchova, po drobili se dne 18. března druhé státní zkoušce z od- boru strojního inženýrství a uznáni byli způsobilými — Úmrtí. Včera ráno zemřela v Praze paní Juliana Emanovská rodem Baušova, vdova po plukovním lékaři, v 71. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulé paní bude v pondělí dne 20. března o 4. hodině odpolední ve farním chrámu u Křižovníků vykropena a pak na olšanském hřbitově pochována. — V sobotu dne 18. března ráno zemřel na Král. Vinohradech pan František Velich, pokladník vrchního calního úřadu v. v. Zvěčnělý byl otcem pp. Františka Velicha, architekta a inženýra městského stavebního úřadu a MUDra. Aloisa Velicha, professora při české universitě v Praze. Pohřeb konati se bude v ponděli 20. března o 3. hodině odpolední z votivníhe chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbito vinohradský. — V Bubenči zemřela včera ve věku 45 let paní Olga Hoppeová rodem Kozán- kova. Mrtvola její bude v úterý dne 21. března o 10. hodině dopolední z domu na Letné (proti vo dárně) převezena státní dráhou do Kroměříže, kde bude ve středu 22. března pohřbena.
Husův Karel Kř Zindl Emanovská Baušův Král Velich Mudra svatý . Ludmila Hoppeová Kozán Praha Smíchov Olšanský Vinohrady Bubeneč Letná Kroměříž
28 article
— Jubileum. Dne 21. března bude tomu 30 let co do služeb pražské obce vstoupil pan Antonín Grubhofer, nyní registrátor pražských obecních plynáren. Jubilant zvláštní pilí a svědomitostí zasiou- žil si po všechen čas své služby veškeru přízeň svých představených a těší se pro svoji skromnou i mil u povahu úctě a lásce svých kollegů. — Jubíleum. (Z Břeclavi, dne 17. března.) Tyto dny slavil v Břeclavě pan JUDr. Karel Čermák, advokát, své abrahamoviny a celý český svět přeje tomuto nanejvýš zasloužilému muži z plna srdce dlouhá ještě léta. Co byl dr. Pařía Třebenicím a dr. Šamánek Liberci, tím jest jižní Moravě dr. Čermák. Řídí veškeré hnutí národní v zapomenutém Slová- cku a vede všechen duševní život Čechů na jihu Moravy, v krajích nejvíce ohrožených. Vše, co u nás dýše národním životem, vše děkuje jemu buď za svůj původ, svoje probuzení neb svůj vývin a není Slováka, Hanáka a Čecha na jižní Moravě, jemuž by nebyl dr. Čermák radou nebo skutkem býval nápo- mocen. Při všech schůzích, kde se jedná o zájem český, je řečníkem břitkým, přesvědčivým a všude zjednává myšlence národní novou půdu a nové pra- meny. Uvádíme jen starost jeho o uplatnění českých sil v obchodě a průmyslu, ve službách soukromých i státních. Všude viděli jest stopy jeho práce. Pro Břeclavu vymohl veledůležitou pokračovací školu pro dívky. Často zajíždí do Dolních Rakous, aby tam ustnající Slováky budil, aby nepropadli němectvía jeho pílí snesen obrovský statistický materiál o utla- čovaných menšinách v Dolních Rakousích, jejž loni přednesl o valné hromadě Slovanské besedy v Praze.
Grubhofer JUDr Čermák doktor Pařía Šamánek Čecho Slovák Hanák Břeclav Břeclava Třebenice Liberec Morava Dolní Rakousy Praha
29 article
Jako právník patří k vynikajícím pracovníkům. Vi- díme ho obhajovati nejen v Břeclavě, v Brně a jinde na Moravě, ale působí jako důvěrník a obhájce u soudů v Mistelbachu, Mikulově, ve Valčicích, Korneu- burgu a Vídni a jeho klientela vztahuje se daleko do Dolních Rakous. Přejeme mu ze srdce ješt mnohá léta veřejného působení. — Pohřeb. Z kostela P. Marie Sněžné na Jung- mannově náměstí konal se včera dopoledne pohřeh klenotníka p. Karla Rummla. V chrámě spočívala rakev na katafalku, obklopeném četnými skvostnými věnci. V průvodu pohřebním ubírali se četní přátelé zesnulého, členové Měšťanské besedy, gremia zlat- níků, kuratoria uměl. průmyslového musea, Obchodní a živnostenské besedy a j. Zesnulý byl pohřben na olšanském hřbitově. — Nevá německá strana v Čechiách. Včera d poledne sestoupilo se 35 zástupců zěmeckého rol- nictva v král. českém, mezi nimi 19 poslanců říšských a zemských v místnostech německého odboru země- dělské rady v Praze, k poradě za tím účelem, zd by nebylo záhodno zříditi zvláštní politickou stranu německých agrárníků v Čechách, aby hospodářské zájmy rolníků v Čechách lépa byly hájeny než s doposud dělo. Schůze trvala 4 hodiny a předsedal Hans Kreisl. Debala byla dosti pohnutá a zůčastnili se jí zástupcové všech německých politických stran v Čechách. Mluvčí z radikální strany naléhali n zřízení nové politické strany, která by zároveň za- fožila odborný list proti německému dennímu tisku
P Sněžná Jung Rumml Kreisl Břeclava Brno Morava Mistelbach Mikulov Valčice Vídeň Dolní Rakousy Olšanský hřbitov Čechiy Praha Čechy
30 article
Jiní řečníci žádali pro případ utvoření agrární strany. aby mohli i na dále setrvati v politických skupinách. k nimž dosud náležejí. Při hlasování usneseno jedno myslně, aby neprodleně byla agrární nová strana za- ložena pod jměnem „Německá agrární strana v Čechách“ a aby ti, kdož ke straně této při- stoupí, vystoupili z dosavadních svých středisk poli- tických a že se o tom dorozumějí s voličstvem. Be- podmínečně hlasovali pro tento návrh poslanci: Grössel (pokrokář), Krůtzner (radikál), Peschka (agrár- ník), Soukup (agrárník), Zuleger (radikál), Feyerfeil (pokrokář), Lipka (radikál), Stahl (radikál), Walten (radíkál), Ungermann (něm. lidová strana), Annsor (radikál) a Weiss (agrárník). S podmínkou, že s zeplají dříve voličů, souhlasili s utvořením nové strany: dr. Schreiner (pokrokář), Kittel (radikál), Kutscher (radikál), Herbiz (něm. strana lidová), Čeně Hoímann (pokrokář), Möse (německá strane lidová), Franizel (radikál) a plnou moci radikál Kasper. Čtyti poslanci nepřišli. — Dlužno podotknouti, že v roz- pravě bylo uvedeno, že členové nové strany agrámnl půjdou na sněmu zemském ruku v ruc s ostatními stranami německými K nov straně náleží 20 poslanců, 4 nepřišli a 10 se k při- stoupení očekává. — Usneseno dále, aby vydáno byl provolání, objasňující tento krok a konečně usneseno aby zeměděki němečtí zůstali v nejužším spojen s velkostatkem, jsko přirozeným spojence k hájení zájmů hospodářských.
Krůtzner Peschek Soukup Zuleger Feyerfeil Stahl Weiss doktor Schreiner Kittel Kutscher Kasper Čechy Lipka Walten Ungermann Annsor Herbiz Čena Hoímann Mös Franizel
31 article
— Z musea královatví českého. V poslední schůz správního výboru bylo s potěšením vzato na vědomí že sbírkam musejním dostává se stále hojných a na mnoze velice cenných darů, jež nejlepším jsou d- kazem neutuchající přízně k tomuto vlasteneckému ústavu v nejširších vrstvách našeho obecenstva. v přední řadě byla obohacena bibliotéka vzácnými dary. z nichž mnohé zvláštní pozornosti zasluhují. Nakla- datel p. Mojmír Urbánek v Praze věnoval hudebnímu oddělení bibliotéky všecky hudebniny i knihy, je posud svým nákladem vydal. Tímto darem doplněna byla znamenitě hudební literatura česká, která v mu- sejní bibliotéce bohatě je zastoupena a jíž se stále hojně od odborníků používá. Rovněž vzácný jest da p. mag. sekr. JUDra. Michala Navrátila, jenž věnoval museu životopisy a vyobrazení všech nynějšíchi starších českých politiků a právníků. Oddělení kor- respondencí a památek českých spisovatelů daroval p. Al. Kašpar, ruský státní rada v Praze, dopisy Julia Zeyera z let 1872—1900, neocenitelný to materiá ke studu literární činnosti a povahy slavného bás- níka. Značnou čásť korrespondence a podobizny Al V. Šmilovského věnoval p. Jan Vondráček, měst. t jemník n. o. ve Vlašimi. Dar jeho nabývá zajímavost tím, že jsou to památky posud nepoužité poskytující poučný výhled do živola a do literární tvorby oblí- beného spisovatele. Red. p. V. Nedoma sbíral po řadu let tisky českobratrské a exulantské v cizině tištěně.
Urbánek Michalus Navrátil Kašpar Zeyer V Šmilovský Vondráček V Nedoma Nakl Praha Vlašim Reda
32 article
Podařilo se mu dopátrati se exemplářů málo známých nebo vůbec unik. Daroval nyní celou drahocenno tuto sbírku bibliotéce musejní. Pan JUDr. Hermenegil Jireček ryt. ze Samokova, odborný přednosta v. v. dávný příznivec musejní bibliotéky, uložil do zvášt- ního oddělení svého, věnovaného právní hislorii slo- vanské, výpisky, opisy a jiné materialie, jichž čá- stečně používal při svých pracích o dějinách práva slovanského. Pro odborné studium bude tato pečlivá snůška vždy vílanou pomůckou, zejmena pro dějiny práva českého. Z ostatních dárců buďtež uvedeni ze jmena pp.: prof. varšavské university V. A. France (věnoval cenné ruské knihy), prof. dr. Ant. Frič dlite- raturu přírodovědeckou), dr. Boř. Prusík (dopisy an- slických, francouzských, německých a slovanských spisovatelů), Ad. Černý (dopisy z pozůstalosti Edv. Jelínka), řed. K. Pittr (literární pozůstalost Víta Hola). Al. Hraba, učitel na Smíchově (vedle jiného dopi Jana Kollára, V. Zářecký, maj, realit v Praze, red F. Frabša a m. i., kteří vesměs dary svými doplnili účelným způsobem jednotlivá oddělení bibliotéky. Budiž jim za to upřímný dík a plné uzná ní! — Král. česká společnost nauk (třída fil.-histo rická). V pondělí dne 20. března pan prof. dr. Zik- mund Winter bude přednášeti o dílech řemeslných doby lucemburské — Středoškolská extense: 19. t. m. zahajuje professorský sbor gymnasia v Bene- šově cyklus lidových přednášek vý- kladem prof. Kudrnovského »Zápas če- ského jazyka s německým v Čechách od nejdávnějších dob.« Dálepřednášejí kolle- gové budějovičtí týž den v těchto místech: Trhové Šviny: professor Šourek »O vývoji země«j Cmunt: prof. Vině »O hvězdářství«; Zišov: prol Dobiaš »Dvě kapitoly z dějin českých«; Protivín: Šulc »0 chemickém průmyslu hospodářském«; Ve-
JUDr Hermenegil Jireček A Franc profesor doktor Antonín Frič Prusík Černá Jelínek K Pittr Hol Hrab Kollár V Zářecký F Frabša Král Zik Winter Kudrnovský Dobiaš Šulc Praha Ben Čechy Protivín Ada učitel na Smíchov profesor Šourek