3
masthead
19. prezna 1905.
5
article
v prvě řadě opět Kolom. Szell, dr. Weckerle
Darányi.
Hr. Apponyi přijel do Pešti z Eber-
hardu s hotovým návrhem adresy. Dle „Frem-
denblattu“ není však jisto, bude-li návrh adres
sněmu také podán. Bude-li ministerská krise do
4. dubna rozřešena anebo pokročt tak, že její
rozřešení bude zabezpečeno, nebude předložen
návrh na podání adresy. Jen v tom případě,
kdyby se krise vlekla dále, odůvodní adresu Fr.
Košut jménem spojené opposice.
Dle dnešní zprávy vyskytly se v Pešti opěe
pochybnosti, bude-li vůbec možno zříditi koaličnt
kabinet ze spojené opposice. Není prý vylou-
čena možnost, že bude sestaven nový vládní
program, na jeho základě se sestaví kabinet
tomu bude ponecháno, aby si našel většinu
z nové nějaké koalice.
Fr. Košut ve stati, uveřejněné v „Mag-
Orsz.“ neočekává mnoho ani od panovníkov
návštěvy v Pešti. Král si za různých vlád o
r. 1867 zvykl, že se skutkem stala vždy jen
jeho vůlé a jeho názory nabyly platností. Na
starém pánu nelze žádati, aby v králké době
změnil své názory. Košut radí proto opposici, aby
byla trpěliva, a nedala se svésti k přenáhleným
krokům. Také čekání národa má svůj význam.
doktor
Weckerle
Apponyi
Košut
František
Hradec
Pešť
Ebro
Francie
6
article
Čekání jest passivní resistence (nepovolení re-
krutů a daní), klerouž uherský národ zlomil moc
absolutismu. Klidným čekáním národ dosáhne
i nyní svého cíle. Ostatně parlament může se
chopiti práce i bez vlády, zejmena takové práce,
klerá vyžaduje delší průpravy a tu jistě schválí
i příští vláda, která bude vzata z většiny.
Z Lublaně, 17. března. (Mariborský
soud nebude delegován.) Plujský sta-
rosta Ornig, jenž se cití dotčeným na cti zprá-
vami, uveřejněnými o něm v lublaňském „Slov.
Narodu“ a „Slov. Štajerei“, podal žalobu na
redaktory těchto listů, říš. poslance dra. Tav-
čara, J. Križmana a domnělého dopiso-
vatele jich, dra. Brumna a žádal, aby na pro-
jednání jeho pře byla místo poroty lublaňské
delogována německá porota mariborská, která by
obžalované Slovince spíše odsoudila, než slo-
vinská porota v Lublani. Vrchní zemský soud
v Štyrském Hradci (hr. Gleispach) žádosti Orni-
gově vyhověl a delegoval porotu mariborskou.
Na odvoláni dra. Tavča.n nejvyšší soud všal
rozhodnuti Gleispachovo zamitl a usnesením ze
dne 7. t. m. nařídil, aby se přeličení konalo
v Lublani.
J Križman
Orni
Lublaň
Štyrský Hradec
7
title
Politické zprávy zahraničné.
8
article
V Praze, 18. března.
Gramolnost Moskvy.
Praha
Moskva
9
article
Statistické oddělení městské správy mo-
skevské zpracovalo data, daná popisem obyvatel-
stva r. 1902. Z nich vyjímáme, co se týká gra-
motnosti obyvatelstva Moskvy.
Moskva má obyvatel 1,008.220, z nich je
645.388 gramotných, což = 64%, 354.807 ne-
gramotných (= 35.2%), a o 8030 osobách
(= 0.8%) nebylo zjištěno, ani umějí-li, ani ne
umějí-li číst a psát
Podle pohlaví žije v Moskvě 570.816 muže
a 437.404 ženy. Z mužů je gramotných 75.75
z žen asi 50 9
Z domácího obyvatelstva moskevskéhoje
Bramolných mužů /%, z přespolního o něco méně
než X%. Jiný jest poměr a ženského obyvatelstva.
Damácí Moskvičky jsou gramotně z M4, přespolní
pouze z 3/4.
Odpočítalo-li by se ještě obyvalelstvo do
5 let, jež vesměs spadá mezi negramotné, vyšlo
by, že rodilí Moskviči až na nepatrné vyjímky
vmějí číst a psát.
Ruské nezdary na bojišti a Slovansivo.
Pstrohradské „Novosti““ věnují úvahu po-
měru slovanských národů k ruským nezdarům
v Mandžurii. Píšou: Srbské, bulharské, české
listy arci nemohou zatajiti svým čtenářům, že
každý nezdar Ruska, a zvláště v nynější válce,
má neblahý vliv na zájmy Slovanstva. Slovan-
ský tisk věří, že Rusko vyjde čestně z kruté
zkoušky, ale bojí se, že nadejde oslabení ru-
ského vliva v Evropě, což by nebylo na prospěch
Moskva
Rusko
Evropa
M 4
Slovan
10
article
Slovanů. Kdyby Japonsko dobylo konečného vi-
tězství, praví srbská „Pravda“, a autorita Ruska
v Evropě by poklesla, byla by podraženat
mohutná podpora, kterou v ní měli všichni ná-
rodové slovanští. Padne-li autorita Ruska,
všechny slovanské státy na Balkáně stanou se
kořistí neslovanských států, usilujících zmocniti
se Balkánu. Podle slov „Pravdy“ zvláště by
v tom případě utrpělo Srbsko. — Takové obavy
slovanského tisku, pokračují „Novosti“, jsou
odůvodněny. Příklad berlinského kongressu
r. 1878, jenž zavdal těžkou ránu politickému
vlivu Ruska na evropském východě, ukazuje, co
by následovalo, kdyby vážnost Ruska poklesla
následkem prohrané války, když vlivem ne-
přátelské diplomacie nevzrostla ani po válce
vyhrané. Avšak v těchto úsudcích je trochu
jednostrannosti. Obávají-li se Slované něme-
ekého politického vlivu, proti tomu snač se do-
vedou obrániti sami. Proto-liž Rusko vybojovalo
balkánským Slovanům svobodu, aby jí užívali
jen ke svým vnitřním bojům a nevěděli, co s ní,
kdyby jim hrozilo nebezpečí zahraničně? Dou-
fáme však, končí „Novosti“, že Rusko bude
Slovanům pomáhati zas, jen zůstanou-li věrni
jemu a jeho osvobozovací politice.“
Požadavky „pokrokové mládeže“ v Ruském
Polsku.
Slovan
Japonsko
Rusko
Evropa
Balkán
Srbsko
evropský východ
Polsko
Slovan svoboda
11
article
„Novoje Vremja“ uveřejňuje požadavky
které klade ruské vládě „pokroková mládež
v Ruském Polsku, chce-li vláda, aby upustila o
stávky. Mezi nimi je požadavek spravedlivý, aby
ve školách polských bylo vyučováno polským
jazyker a učitelé aby byli stejně národnosti se
žáky. Ale dále žádají: aby žákům dána byla
úplná „svoboda svědomi“, tak aby žádný neby
povinen ani náboženství se učit, ani kostel na-
vštěvovat; aby učitelé byli kontrolování komi
těty rodičů; aby zrušeny byly pohlavní různosti
aby zřizování škol všech typů bylo úplnou a ne-
zkrácenau svobodou těch, kdež je zříditi chtějí.
Od těch požadavků „pokroková mládež středo-
školská v království polském“ nikdy neustoupí.
Polsko
Novoj Vremja
12
article
Návzh ústavy pro Rusko.
»Petrohradské Vědomosti« uveřejňují návrh
barona Korfa na zřízení říšského sněmu či
»gosudarstvenné dumy« pro Rusko. Návrhje
soukromý. »Gosudarsívenná duma« by měl
388 poslanců. V tom počtu měly by gubernie,
kde jsou zřízena zemstva, 147 poslanců, velká
města 26, bursovní komitéty 17, Akademie
nauk 4, ruská technická společnost 3, šlechta
76, gubernie bez zemstva 52, Polsko 19, Kav-
kaz 19, Sibíř 10, ministři 15.
Střední Asie by byla prozatím z účasten-
ství vyloučena. Sedláci by volili s malými mě-
sty, následkem čehož by bylo, že by se jim
dostalo nepoměrně malého nebo téměř žádného
zastoupení, kteréžto nespravedlnosti je třeba již
zpředu se vyhnouti každým pomyšlením, nebot
by měla později osudné následky.
Korf
Sedlák
Rusko
Polsko
Asie
akademie nauka
13
article
Německo a francouzská role v Marokku.
Francouzská akce v Marokku není příznivě
posuzována ve Španělsku a v Anglii a též Ně-
mecko netají se svým odporem proti ní. K zále-
žitostem marockým vztahovala se slova kaneléře
Bülowa, pronesená 16. t. m. v parlamentě na
dotaz hr. Reventlowa: »Nenastala ještě chvíle,
abychom mluvili jasně. Teprve později budeme
moci definovati prostředky, jimiž budeme hájiti
mocné hospodářské zájmy Německa.« Německé
žurnály, s »Kölnische Zeitung« v čele, prorokují
francouzskému vyjednávání s Marokkem úplný
nezdar. »La Liberté« věnovala 17. t. m. těmto
německým nájezdům na politiku francouzskou
v Marokku důkladný, odvetný článek, v němž
prohlašuje, že Francii ani nenapadne poškozo-
vati zájmy Německa. Francouzské poselství v Ma-
rokku má za účel provedení dvou reforem
armády a financí marokánských. Sultán je na-
kloněn těmto projektům a dilo bylo již zabá-
jeno. Rovněž se stará poselství francouzské, aby
byly zorganisovány a spořádány obchodní styky
s evropskými státy-
Povstání v Dahomeyi.
Pařížské žurnály přinášejí zprávy o vzpouře
oznamované z Dahomeye: V Grand Bassamu
vzepřel se mocný kmen placení daní a hrozivě
se postavil proti úřadům franeouzským. Na po-
tlačení vzpory byly poslány tři kolony, dešlo
ke krvavým bojům, v nichž padlo několik tu
zemských vojínů i povstalců. Ministerstvo ko
lonií potvrdilo zprávy o revollě, ale prohlásilo
že byly přehnanými barvami vylíčeny v novi
nách. Potyčka s povstalým kmenem byla prý
tak nepatrná, že guvernér ani neposlal on
vládě cablotelegram a spokojil se pouhým uve-
dením podrobnosti ve svém týdenním výkazu.
Bülow
Německo
Maroko
Španělsko
Anglie
Francie
Ma
Kölnische Zeitung
Dahomey
Grand Bassam
Le Libertý
14
article
Spojené státy a Brasilie.
Ve čtvrtek odevzdal vyslanec Spojených
států severoamerických v Riu de Janeiro spol-
kovému presidentu své pověřovací listiny. Důle-
žitý tento moment v dějinách Ameriky vítají
jak se ze zmíněného města sděluje, všechný
tamější časopisy bez rozdílu jako událost, kterí
znamená politické znovuzrození Brasilie, jež jes
povolána, aby ve spolku se Spojenými státy
severoamerickými řídila osudy Ameriky.
Rooseveli pro zhrojení Ameriky.
Na včerejší hostině »synů amerieké rev-
luce« proslovil president Spojených států severo-
amerických řeč, ve které přimlouval se za roz-
množení amerického válečného loďstva, protože
jak pravil, silné loďstvo jest prostředkem, kte-
rým zamezují se války s jinými národy. Presi-
dent zároveň litoval, že kongres nepovolil ná-
kladu na manévry vojska a pokračoval: »Jsme
svému národu povinni, aby měl vojsko, které
koná tak dobré služby, jako kterékoli jině na
světě. Ale úkolu toho neprovedeme, jestliže
vojska svého nevycvičíme také ve velkých od
dílech. Náš národ nedá v šanc ani Istmického
průplavu, ani ostrovů v moři, a v tom spočívá
důvod pro sesílení naší válečné moci.«
spojený stát
Rio jít Janeiro společenský
Amerika
zhrojení Amerika
spojený stát severo
Brasilia
15
article
Anglie a Afganistan.
Zprávy došlé o dosavadním výsledku angli
ckého poselstva u afganského emira si pod-
statně odporují. Jedna tvrdl, že poselstvo nedo-
eílilo v Teheranu pro nedůvěřivosť emirovu žád-
ného diplomatického úspěchu, ale dodává, že
Angličané doufají, že poslední události na vý-
chodo asijském bojišti budou míti pro ně v zemi
emirově příznivé důsledky a že zejmena nezů-
stanou bez vlivu na smýšlení jejího vládce.
Emir odmítal dosud indickou vládou mu nabl-
zený značný roční plat a žádal, by se mu ra-
ději postoupil Beludžistan s přístavem v Per-
ském zálivu, by usnadnil se Afganistanu dovoz
z ciziny. Požadavku tohoto domáhal se již jeho
otec, který svému synu jeho splnění důtklivě
uložil. V Londýně vyslovují naději, že emin
následkem ruských neúspěchů ve východní Asii
bude nyní vůči Anglii povolnějším a že se to-
hoto požadavku vzdá, kdežto telogram »Reute-
rovy kanceláře« z Kabulu pravi, že se dosud
k Rusům i Angličanům chová slejně uzavřeně
a že se zdá, že hlavní svou péči věnuje vojen-
ským přípravám k zabezpečení své země. Tal
na př. nařídil také guvernérům v Heratu a Tur-
kestanu, aby na všech vojensky důležitých ml-
stech zřídili stálá vojenská skladiště. Také v ka-
bulském arsenále pilně se pracuje na zhotovení
ručnic dle nového ruského vzoru.
Angličan
Emir
Beludžistan
Anglie
Afghánistán
Londýn
Asie
Reut
Tal
Hera
16
article
Jinak vyznívají ovšem zprávy, vycházejíeí
z okolí indického sekretariátu v Londýně, které
se chvástají, jako by anglické poselstvo v Te-
heraně bylo již účelu svého úplně doeililo.
Praví se v nich, že za první anglickou výpravou
odebralo se do Kabulu již několik dalších, že
vojenšti členové poselstva rozvinuli v Afgani-
stanu činnosť a že za nimi odesláni musili být
z Indie četní inženýři a mechanikové, protože
třeba jest opravy afganských pevností, děl
ručnic. Zprávy tyto dále praví, že se doufá,
že emír projeví ochotu, přijati nabídnutou trvalou
pomoc anglických důstojníků . ..
Angličané postarali se také, aby zprávyo
nezdarech Ruska na bojišti rozšířily se po ce-
lém Afganistanu a dále i do Buchary a Chivy
a »čekávají v těchto provinciích povstání,o
které se tam všemožně přičiňují. Povstání to,
tak jako zajistě i dosavadní prý jejich vymože-
nosti v Afganistanu, zůstanou patrně jen —
zbožným jejich přáním.
Angličan
Londýn
Indie
Rusko
Afghánistán
Buchara
Chiva
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co je kvintál? Když jsme si přečet
včera ve chvili oddechu jednu z moudrost
orgánu sdružení českých zemědělců pro král.
české, uveřejněnou v »hospodářské části« pod
titulem »Otázka poměru k Uhrám a »Národní
Listy«, pomyslili jsme si, který bůh to asi chce
zničiti slavnou »Obranu zeměděleů«, že ji na-
vštěvuje jedním malérem za druhým, jedním
druhého strašnějším?! Sotva že se nebetyčnému
orgánu zavřela ústa s karakteristikou vlastního
stoupence pana Švehly jako »svíčkové báby«,
už je tu zase nadělení, na jaké asi sdružen
českých zemědělců hned tak brzy nezapomene
Nevěříte vlastním očím, marně je protiráte, leč
osudný odstavec nehýbá se z místa, černé na
bílém znova a znova čtete v řečeném článku
»Obrany zeměděleů«.
»Nár. Listy«, když již se chtějí pouštěti v úvod
ních článeích do národního hospodářství, měly
by si k tomu vzíti aspoň někoho, kdo celou vě
neblamuje. Měly by se naučiti aspoň tomu, že
slalistické výkazy o obchodu mezi Uhrami
Předlitavskem se podávají v kvintálec
a ne vmetrických centeche,
Omyl není možný, neboť »Obr. zeměděleůe
mluví dále o »ohromné veselosti«, kterou
prý vzbuditi musí v ní, čte-li v řečeném čísle
»Nár. Listů«, že z Uher doveženo do Rakouska
4 milliony metr. centů a v úřadní statistice na-
lezá se, že to bylo 3,952.905 kvintálů (pro-
loženo jako nahoře »Obranou« samotnou!)
dále mluví se v orgánu zemědělců o nedbalosti
a přímo úžasné ignoranci našeho
článku, není tudíž pomoci, vzpouzíme se sice
věřiti, ale zdravé smysly nás neklamou, »Obrana
zemědělců« skutečně neví, že Quintal = q =
metrický cent*). Ano, kroužek je
železo a kvintál je cent metrický.
Švehla
Quintal
Uhry
Rakousko
18
article
Palác »Ústřední jednoty českých hospodářských
společenstev v království českém«, v němž »o.
Z.« sídli, je skutečně obdivuhodně solidně zbu-
dován, že se nesřítil na nešťastnou redakci,
když napsala, že statistické výkazy podávají se
v kvintálech a ne v metrických cen-
tech. Chuďas Bronislav Hubermann, jedna
z hvězd Paganinova umění, v těchto dnech tak
se pořezal, že nebude moci vzíti housle více
do ruky, »Obrana Zemědělců« vzdor tomu, že
se tak nesmrtelně řízla, bude i na dále udíleli
důtky nedbalosti a ignorance na poli, na němž
snad ani není možno dopustiti se ignorance
větší, než jaké se dopustila ona! Případ je sice
víe tragický než komický, ale milosrdenství ne-
bylo by tu vůči pyramidální domýšlivosti pacha-
telky ani na místě. Radíme tudíž zblamované
protivnici, aby zůstala na příště v duševním
milieu, z něhož načerpala ondyno svou »svíčko-
vou bábu«. Mezi svíčkovou bábou a řekněme
svičkovou pečení je ovšem rozdíl, který pozná
i »0. Z«, ale mezi kvintálem a metrickým
centem, tam kde rozdil vidí, není rozdílu an
milliontiny milligramu. Zbývá jen otázka : Kolik
kvintálů vážil pytel, jímž praštěn byl písatel
článku: »Otázka poměru k Uhrám a » Národní
Li sty«?
Hubermann
Uhry
Paganinov uměný
19
article
— Rakouské museum pro umění a průmysl
chystá pro dobu nejbližo příšti výstavu domá-
ckého uméleckého průmyslu. Soudě z pro-
gramu, má výstáva především též k tomu slou-
žiti, aby bylo zachováno z lidového uměm, co
se zachovati dá a aby „čerpáním z primitivniel
e naivních základů“, byly dány podněty 1. no-
véma tvoření. Nevíme, pokud české kruhy od-
borné se chystají k obeslání této vídeňské vý-
stavy, která přichází s heslem, kteréž v Čechách
a na Moravě není nikterak novým a jemuž zde,
bez jakéhokoli popudu vnějšího a modního,
byl často a s nejlepšími výsledky dán výraz ce-
leu řadou zdatných pracovníků, jak prakticky
tak theoreticky v různých našich publikacích.
Čechy
Morava
20
article
Majíce na paměti mnohé předchozí příklady.
považujeme za svoji povinnost upozorniti hned
předem, aby se od nás nekvačilo ochotně do
Vídně, bez předchozích zaručení, že v tom
ústředí, které se k české práci vždy macešsky
a velkopansky bezohledně zachovává, naše
českoslovanské lidové umění bude moci se pre-
sentovati způsobem, odpovídajícím jeho hod-
notě, od jakéhokoli proudění mody neodvislého
a významu, který mu náš národ v zdravém cítění
přikládá. K tomu by bylo třeba, aby ono ve
Vídni vystoupilo jako sourodý celek —
též slovenské domácké umění osahující —
zcela samostatně, bez jakéhokoli
poručníkování cizích činitelůa
ovšem též jazykově na svoji čes-
kost na prvním místě důraz polo-
žilo, v nápisech hlavních i podruž-
ných. Zdá se nám, že je třeba na to upozor-
niti jisté naše kruhy, vůči Vídni vždy povolné,
neboť jsme se dosud nechali při výstavních pod-
nicích, centrálním vodením vídeňským podnika-
ných (ve Vídni i v cizině), traktovat jako méně
než druhořádný živel a z nákladů, povolovaných
celou říší a tudíž především námi, těžila takřka
výlučně Vídeň. Zdá se, že v jistých ústředích
ve Vídni, kde nedávno ještě pluli na vysokých
vodách internacionálního modernismu, počínají
Vídeň
21
article
nahlížet, že se octli v mrtvém bodu a činí pří-
pravy, zakormidlovat loď „rakouského“ uměle-
ckého průmyslu do svěžích příloků, z „provin-
cir“ vyvírajících, pod dojmem podobných snah
v říši německé právě se ozývajících. Ignorujíce
to, co ve smyslu zachování a propagace lido-
vého umění v českých zemích bylo po bezmála
dvě desitileti konáno neb nyní teprve to „od-
krývajíce“, ač bylo dávno povinností dotyčných
činitelů o tom býti informovánu, jeví ve Vídni
chuť, toto snažení bráti pod svoji ochranu ho
inspirovati a cesty mu vykazovati. Bylo by
smutné — však nikoli nemožné, při nedosta-
tečné naší organisaci — aby naši lidé Vídnív
tom směru se nechali požit. Nepustíme záleži-
tost tuto, která také spadá do programu našich
autonomistických snah, se zřetele a to též vůči
způsobu českého účastenství na vídeňské vý
stavě lidového uměleckého průmyslu.
— Změna klassifikace z mravů a pilnosi
na semestrálních vysvědčeních středoškolských
byla předmětem rokování občasné schůze Ústř.
spolku českých professorů, konané dne 18. t. m
Vídeň
22
article
*) »Množství udáno jest z pravidla v metri
ckých centech (Ouintalech 100 kg) brutto
či netto... — »Statistický přehled zahra-
ničného obchodu«. Vydán ministerstvem obchodu
— »Množství jest z pravidla udáno v brubé váz
v metrických cenlech.« — »Měslční výkaz
vzájemného obchodu mezi královstvími a zeměmi n
říšské radě zastoupenými a zeměmi uherské koruny
Vyd. ministerstvo obchodu.
a navštívené také kollegy venkovskými. Po ze-
vrubném rokování bylo usneseno navrhnout
zemské školní radě, aby známka z pilnosti
která zavdávala příčinu k tolikerým slížnostem
se strany rodičů, byla vůbec zrušena; známka
z mravů pak aby pozměněna byla ve známku
z chování. Znění její přizpůsobeno správ-
nosti jazykové a posavadní stupnice její ome-
zena počtem. I navrhuje se: žák chova
se 1. velmi dobře, 2. dobře, 3. závadně,4.
nezákonně.
kg
23
article
— Šivanice proti Čechům na brněnské německ
technice. Z Brna, 18. března. Na černém prkně v bu-
dově zdejší německé techniky vyvěšena jest talo vy-
hláška: „Jihomoravští Němci! K ochraně naší ně-
mecké řeči a němectví vůbec v rozkošných krajích
jižní Moravy založen byl před několika roky sva
Němců jihomoravských proti slovan-
ské záplavě. Přes vše nepřátelství, jež svaz př
svém založení snášeti musil, domohl se přece v krátké
debě značného rozšíření, důkaz to, jak nutným bylo
jeho založení. Skoro každá osada jižní Moravy m
odbor svazu. Bohužel, na naší vysoké škole není
posud žádného spolku jihomoravských Němců, ač-
koliv právě mezi skademickou mládeží měli byse
nalézati mužové, prodchnutí upřímnou láskou k ně-
mectví, kteří by neohroženě hájili statků svého ná-
roda. Jihomoravští Němci! Jest naší svatou povin-
ností, abychom dědictví otců, domovskou hroudu
která duševní práci našeho národa, jeho krvi a polu
za mnohé děkujc, chránili a hájili proti slo-
vanským vetřelcůmi K tomu naleznete př-
ležitosti, když na naší vysoké škole s námi založile
svaz Němců jihomoravských.“ — Provolání toto opa-
třeno jest podpisem rektora. Tedy za pro-
tektorátu rektora provádějí se v německé technice
nejprudší štvanice proti Čechům — vetřelcům!
Čecho
Němec
Ted
Brno
Morava
svaz Němec jihomoravský
24
article
— Schůzi voličů svolal zemský poslan
pan P. Blahovec na dnešek do Dobršeu
Volyně. Program: Zpráva o činnosti
sněmovní roku 1902 (obstrukce nč-
mecká a nouzová akce.) Odpoledne
přednášeti bude ve valné hromadě Raiffeise-
novy záložny v Dobrši: »O zemském
jub. pojišťovacím fondu císaře
Františka Josefa I. a zřízení jed-
natelství tohoto fondu při Reifí-
eisence«.
— Okresní hejtman v Teplicích rozhodl
ke stížnosti podané p. Antonínem T., asiatentem
státní dráhy na faráře novosedlického, že nechtěl
jeho dcerušku zapsat do matriky česky a vyho-
toviti český křestní list, v ten smysl, že není
žádného zákonitého ustanovení, kteréž by straně
poskytovalo práva, žádati zanešení matričního
aktu v určitém jazyce a žádného uslanovení zá-
kona, mocí kteréhož by mohlo býti nařízeno no-
vosedlickému úřadu farářskému zanášení do
matriky v jazyce českém. Z toho jest patrno,
že p. c. k. okresní hejíman v Teplicích nezná
zákonná ustanovení, podle kterýchž jazyk český
i na úřadě farním i v kostele katolickém po-
živá týchž práv jako jazyk německý a že plat
táž zákonná ustanovení pro matriky farní jako
pro civilní matriky okresní. Křestní list jest ve-
řejnou listinou a má býti vystaven v onom ja-
zyce v zemi obvyklém, v němž si žadatel přeje
a jazyk křestního listu závisí od jazyka podání
ústního či písemního. Možno-li v Čechách od
celních úřadů obdržeti české kvitance, bude
snad možno obdržeti i české potvrzení vlastní
osobní provenience od svaté církve katolické,
kteráž mezi svými faráři v uzavřeném území
chová nejzapeklitější němčoury.
P Blahovec
Dobrš
Teplice
Čechy
Dobršeo Volyň
František Josef I
25
article
— Klub národní strany svobodomyslné
K četným dotazům po 9. čísle »Věstníka« klu
bovního s výkladem novelly řádu živnostenskěho
komor. tajemníka p. dra. V. Schustra se sdě-
luje, že pokud zásoba stačí, zašle se zdarma
všem, kdož se o ně přihlásí. Též všem členům
zasílají se veškerá čísla »Věstníka« a publikae
klubovních zdarma. Žádosli o »Véstník« zaslány
buďte v nejbližší době s adresou: Klub národní
strany svobodomyslné v domě Měsťanské besedy
v Praze,
— Kluby občanské. Klub voličů
novoměstských má v pátek 24. března
o 8. hod. večer výroční valnou hro-
madu v restaurantu Choděrově na Ferdinan-
dově třídě, na jejímž programu jsou: zpráva
jednatelská, pokladní, volba správníhe výboru
atd. Po valné hromadě bude přednáška pana
inž. Josefa Černohorského: „Ukáz ky
staré Prahy, zvláště Menšího mě-
sta pražského“, kteráž bude provázena
světelnými barevnými obrazy, provedenými
skioptikonem. — Staroměstský obča-
ský klub v Praze pořádá členskou schůzi
ve čtvrtek dne 23. března 1905 v restauraci p.
V Schustr
Choděrův
Ing
Černohorský
Menší
Praha
klub národní strana
dům Měsťanský beseda v Praga
26
article
Sochůrka v „Kopmance“ o 8. hod. večer. Na
pořadu jednání jest rozprava o vládní osnově.
týkající se živnostenského řádu. Účasť svoji slí
bili pp. posl. V. Březnovský, dr. L. Dvořák, J
Krejčík a V. Němec, red. techn. musea dr. V
Schuster a živn. insp. dr. K. Polák. Hosté a zá-
stupci společenstev živnostenských jsou vítáni.
— Občanský klub v Holešovicích-
Bubnech koná výborovou schůzi v úterý dne
21. března t. r. v hostinci „Na kovárně“ o 8. ho-
dině večer. — Občanský klub na Smí-
chově pořádá v pondělí dne 20. t. m. o 71
hod. več. v sále Akcionářského pivovaru na Smi-
chově členskou schůzi s následujícím
programem: 1. „O politické situaci“,
promluví řišský poslanec za město Smichov pan
dr. F r. Fiedler. 2. „Rozhovor o připojení
předměstí ku Praze“. Pp. hosté račte se
u vchodu pozváním vykázati.
Sochůrek
V Březnovská
doktor
L Dvořák
Krejčík
Schuster
Fiedler
Holešovice
Bubno
Praha
občanský klub
27
article
— Husův pomník v Praze. Výbo
spolku pro zbudování Husova po-
mníku v Praze má schůzi v pondělí dne
20. března 1905 o 6. hodině večer v staro-
městské radnici. Přítomnost všech členů nutna
— Damský odbor Ústřední Matice školské
v Praze bude konati výroční valnou hromadu
v úterý dne 21. března o 3. hod. odpol. v míst
nostech »Domácnosti« s obvyklým programem
— Z české lechniky. Inženýři pp. Karel Kři vá
nek z Hrubé Skály a Rudolf Zindl ze Smíchova, po
drobili se dne 18. března druhé státní zkoušce z od-
boru strojního inženýrství a uznáni byli způsobilými
— Úmrtí. Včera ráno zemřela v Praze paní
Juliana Emanovská rodem Baušova, vdova
po plukovním lékaři, v 71. roce věku svého. Tělesná
schránka zesnulé paní bude v pondělí dne 20. března
o 4. hodině odpolední ve farním chrámu u Křižovníků
vykropena a pak na olšanském hřbitově pochována.
— V sobotu dne 18. března ráno zemřel na Král.
Vinohradech pan František Velich, pokladník
vrchního calního úřadu v. v. Zvěčnělý byl otcem pp.
Františka Velicha, architekta a inženýra městského
stavebního úřadu a MUDra. Aloisa Velicha, professora
při české universitě v Praze. Pohřeb konati se bude
v ponděli 20. března o 3. hodině odpolední z votivníhe
chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech na hřbito
vinohradský. — V Bubenči zemřela včera ve věku
45 let paní Olga Hoppeová rodem Kozán-
kova. Mrtvola její bude v úterý dne 21. března
o 10. hodině dopolední z domu na Letné (proti vo
dárně) převezena státní dráhou do Kroměříže, kde
bude ve středu 22. března pohřbena.
Husův
Karel Kř
Zindl
Emanovská
Baušův
Král
Velich
Mudra
svatý . Ludmila
Hoppeová
Kozán
Praha
Smíchov
Olšanský
Vinohrady
Bubeneč
Letná
Kroměříž
28
article
— Jubileum. Dne 21. března bude tomu 30 let
co do služeb pražské obce vstoupil pan Antonín
Grubhofer, nyní registrátor pražských obecních
plynáren. Jubilant zvláštní pilí a svědomitostí zasiou-
žil si po všechen čas své služby veškeru přízeň svých
představených a těší se pro svoji skromnou i mil u
povahu úctě a lásce svých kollegů.
— Jubíleum. (Z Břeclavi, dne 17. března.) Tyto
dny slavil v Břeclavě pan JUDr. Karel Čermák,
advokát, své abrahamoviny a celý český svět přeje
tomuto nanejvýš zasloužilému muži z plna srdce
dlouhá ještě léta. Co byl dr. Pařía Třebenicím a dr.
Šamánek Liberci, tím jest jižní Moravě dr. Čermák.
Řídí veškeré hnutí národní v zapomenutém Slová-
cku a vede všechen duševní život Čechů na jihu
Moravy, v krajích nejvíce ohrožených. Vše, co u nás
dýše národním životem, vše děkuje jemu buď za
svůj původ, svoje probuzení neb svůj vývin a není
Slováka, Hanáka a Čecha na jižní Moravě, jemuž by
nebyl dr. Čermák radou nebo skutkem býval nápo-
mocen. Při všech schůzích, kde se jedná o zájem
český, je řečníkem břitkým, přesvědčivým a všude
zjednává myšlence národní novou půdu a nové pra-
meny. Uvádíme jen starost jeho o uplatnění českých
sil v obchodě a průmyslu, ve službách soukromých
i státních. Všude viděli jest stopy jeho práce. Pro
Břeclavu vymohl veledůležitou pokračovací školu pro
dívky. Často zajíždí do Dolních Rakous, aby tam
ustnající Slováky budil, aby nepropadli němectvía
jeho pílí snesen obrovský statistický materiál o utla-
čovaných menšinách v Dolních Rakousích, jejž loni
přednesl o valné hromadě Slovanské besedy v Praze.
Grubhofer
JUDr
Čermák
doktor
Pařía
Šamánek
Čecho
Slovák
Hanák
Břeclav
Břeclava
Třebenice
Liberec
Morava
Dolní Rakousy
Praha
29
article
Jako právník patří k vynikajícím pracovníkům. Vi-
díme ho obhajovati nejen v Břeclavě, v Brně a jinde
na Moravě, ale působí jako důvěrník a obhájce u
soudů v Mistelbachu, Mikulově, ve Valčicích, Korneu-
burgu a Vídni a jeho klientela vztahuje se daleko
do Dolních Rakous. Přejeme mu ze srdce ješt
mnohá léta veřejného působení.
— Pohřeb. Z kostela P. Marie Sněžné na Jung-
mannově náměstí konal se včera dopoledne pohřeh
klenotníka p. Karla Rummla. V chrámě spočívala
rakev na katafalku, obklopeném četnými skvostnými
věnci. V průvodu pohřebním ubírali se četní přátelé
zesnulého, členové Měšťanské besedy, gremia zlat-
níků, kuratoria uměl. průmyslového musea, Obchodní
a živnostenské besedy a j. Zesnulý byl pohřben na
olšanském hřbitově.
— Nevá německá strana v Čechiách. Včera d
poledne sestoupilo se 35 zástupců zěmeckého rol-
nictva v král. českém, mezi nimi 19 poslanců říšských
a zemských v místnostech německého odboru země-
dělské rady v Praze, k poradě za tím účelem, zd
by nebylo záhodno zříditi zvláštní politickou stranu
německých agrárníků v Čechách, aby hospodářské
zájmy rolníků v Čechách lépa byly hájeny než s
doposud dělo. Schůze trvala 4 hodiny a předsedal
Hans Kreisl. Debala byla dosti pohnutá a zůčastnili
se jí zástupcové všech německých politických stran
v Čechách. Mluvčí z radikální strany naléhali n
zřízení nové politické strany, která by zároveň za-
fožila odborný list proti německému dennímu tisku
P Sněžná
Jung
Rumml
Kreisl
Břeclava
Brno
Morava
Mistelbach
Mikulov
Valčice
Vídeň
Dolní Rakousy
Olšanský hřbitov
Čechiy
Praha
Čechy
30
article
Jiní řečníci žádali pro případ utvoření agrární strany.
aby mohli i na dále setrvati v politických skupinách.
k nimž dosud náležejí. Při hlasování usneseno jedno
myslně, aby neprodleně byla agrární nová strana za-
ložena pod jměnem „Německá agrární strana
v Čechách“ a aby ti, kdož ke straně této při-
stoupí, vystoupili z dosavadních svých středisk poli-
tických a že se o tom dorozumějí s voličstvem. Be-
podmínečně hlasovali pro tento návrh poslanci:
Grössel (pokrokář), Krůtzner (radikál), Peschka (agrár-
ník), Soukup (agrárník), Zuleger (radikál), Feyerfeil
(pokrokář), Lipka (radikál), Stahl (radikál), Walten
(radíkál), Ungermann (něm. lidová strana), Annsor
(radikál) a Weiss (agrárník). S podmínkou, že s
zeplají dříve voličů, souhlasili s utvořením nové
strany: dr. Schreiner (pokrokář), Kittel (radikál),
Kutscher (radikál), Herbiz (něm. strana lidová), Čeně
Hoímann (pokrokář), Möse (německá strane lidová),
Franizel (radikál) a plnou moci radikál Kasper. Čtyti
poslanci nepřišli. — Dlužno podotknouti, že v roz-
pravě bylo uvedeno, že členové nové strany agrámnl
půjdou na sněmu zemském ruku v ruc
s ostatními stranami německými K nov
straně náleží 20 poslanců, 4 nepřišli a 10 se k při-
stoupení očekává. — Usneseno dále, aby vydáno byl
provolání, objasňující tento krok a konečně usneseno
aby zeměděki němečtí zůstali v nejužším spojen
s velkostatkem, jsko přirozeným spojence
k hájení zájmů hospodářských.
Krůtzner
Peschek
Soukup
Zuleger
Feyerfeil
Stahl
Weiss
doktor
Schreiner
Kittel
Kutscher
Kasper
Čechy
Lipka
Walten
Ungermann
Annsor
Herbiz
Čena Hoímann
Mös
Franizel
31
article
— Z musea královatví českého. V poslední schůz
správního výboru bylo s potěšením vzato na vědomí
že sbírkam musejním dostává se stále hojných a na
mnoze velice cenných darů, jež nejlepším jsou d-
kazem neutuchající přízně k tomuto vlasteneckému
ústavu v nejširších vrstvách našeho obecenstva. v
přední řadě byla obohacena bibliotéka vzácnými dary.
z nichž mnohé zvláštní pozornosti zasluhují. Nakla-
datel p. Mojmír Urbánek v Praze věnoval hudebnímu
oddělení bibliotéky všecky hudebniny i knihy, je
posud svým nákladem vydal. Tímto darem doplněna
byla znamenitě hudební literatura česká, která v mu-
sejní bibliotéce bohatě je zastoupena a jíž se stále
hojně od odborníků používá. Rovněž vzácný jest da
p. mag. sekr. JUDra. Michala Navrátila, jenž věnoval
museu životopisy a vyobrazení všech nynějšíchi
starších českých politiků a právníků. Oddělení kor-
respondencí a památek českých spisovatelů daroval
p. Al. Kašpar, ruský státní rada v Praze, dopisy Julia
Zeyera z let 1872—1900, neocenitelný to materiá
ke studu literární činnosti a povahy slavného bás-
níka. Značnou čásť korrespondence a podobizny Al
V. Šmilovského věnoval p. Jan Vondráček, měst. t
jemník n. o. ve Vlašimi. Dar jeho nabývá zajímavost
tím, že jsou to památky posud nepoužité poskytující
poučný výhled do živola a do literární tvorby oblí-
beného spisovatele. Red. p. V. Nedoma sbíral po řadu
let tisky českobratrské a exulantské v cizině tištěně.
Urbánek
Michalus Navrátil
Kašpar
Zeyer
V Šmilovský
Vondráček
V Nedoma
Nakl
Praha
Vlašim
Reda
32
article
Podařilo se mu dopátrati se exemplářů málo známých
nebo vůbec unik. Daroval nyní celou drahocenno
tuto sbírku bibliotéce musejní. Pan JUDr. Hermenegil
Jireček ryt. ze Samokova, odborný přednosta v. v.
dávný příznivec musejní bibliotéky, uložil do zvášt-
ního oddělení svého, věnovaného právní hislorii slo-
vanské, výpisky, opisy a jiné materialie, jichž čá-
stečně používal při svých pracích o dějinách práva
slovanského. Pro odborné studium bude tato pečlivá
snůška vždy vílanou pomůckou, zejmena pro dějiny
práva českého. Z ostatních dárců buďtež uvedeni ze
jmena pp.: prof. varšavské university V. A. France
(věnoval cenné ruské knihy), prof. dr. Ant. Frič dlite-
raturu přírodovědeckou), dr. Boř. Prusík (dopisy an-
slických, francouzských, německých a slovanských
spisovatelů), Ad. Černý (dopisy z pozůstalosti Edv.
Jelínka), řed. K. Pittr (literární pozůstalost Víta Hola).
Al. Hraba, učitel na Smíchově (vedle jiného dopi
Jana Kollára, V. Zářecký, maj, realit v Praze, red
F. Frabša a m. i., kteří vesměs dary svými doplnili
účelným způsobem jednotlivá oddělení bibliotéky.
Budiž jim za to upřímný dík a plné uzná ní!
— Král. česká společnost nauk (třída fil.-histo
rická). V pondělí dne 20. března pan prof. dr. Zik-
mund Winter bude přednášeti o dílech řemeslných
doby lucemburské
— Středoškolská extense: 19. t. m. zahajuje
professorský sbor gymnasia v Bene-
šově cyklus lidových přednášek vý-
kladem prof. Kudrnovského »Zápas če-
ského jazyka s německým v Čechách
od nejdávnějších dob.« Dálepřednášejí kolle-
gové budějovičtí týž den v těchto místech: Trhové
Šviny: professor Šourek »O vývoji země«j
Cmunt: prof. Vině »O hvězdářství«; Zišov: prol
Dobiaš »Dvě kapitoly z dějin českých«; Protivín:
Šulc »0 chemickém průmyslu hospodářském«; Ve-
JUDr
Hermenegil Jireček
A Franc
profesor
doktor
Antonín
Frič
Prusík
Černá
Jelínek
K Pittr
Hol
Hrab
Kollár
V Zářecký
F Frabša
Král
Zik
Winter
Kudrnovský
Dobiaš
Šulc
Praha
Ben
Čechy
Protivín
Ada
učitel na Smíchov
profesor Šourek