Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělství

3

Průmysl

4

Finančnictví

5

Příloha „Národních Listů“ k číslu 99. ze dne 11. dubna 1907.

6 article O živnostech řeznických v Praze.

O živnostech řeznických v Praze. Pojednává mag. kom. dr. Sluka. III V ústředních jatkách soustředí se nabídka a po- ptávka po živém a zabitém dobytku a mase. Živnost- níci, kleří zabývají se nákupem a odbytom masa ve velkém jsou: 1. velkobchodníci a komisionái s dobylkem a masem, z nichž někteří mají k va- lifikaci k nastoupení živnosti řeznické aneb uze- nářské, živnostenský list však mají pouze na ob chod a nikoli na živnost řeznickou. Títo velkoobchod níci zásobují trh zivým dobytkem a jej prodávají bu živý (prodej na živou váhu), aneb jej dají poraziti a prodávají maso z něho buď v celku anebo ve čtvrtích (prodej na mrtvou váhu) aneb konečně kupují neb do komise Vpřijímají dobytek aneb maso oby- čejně od venkovských živnostníků na trh dovážené. Slávalo se často, že lito velkoobchodníci (ko- misionáři) dávali poráželi v jatkách na svůj účet dobytek jateckými zřízenci (porážeči a pařiči), aniž by byli svěřili toto porážení oprávněnému k fomu řezníku. Jednání toto jest neoprávněným provozová- ním živnosti řeznické; neboť jateční zřízenci nejsou sami o sobě oprávněni porážeti dobytek přímo na účet těchto velkoobchodníků, nýbrž jsou k tomu ur- čeni, aby od oprávněných řezníků a uzenářů byli po- užíváni jako pomocníci živnoslenští. Ježto tedy jsou pomocníky řeznickými a práce řeznické konají nemohou jako takovi býti obchodník y používán za pomocníky k úkonu řeznickému, čil obchodníci používajíce těchto pomocníků k poráženi dobytka, dopouštčjí se sami přestupku neoprávně ného provozování živnosti řeznieké.

doktor Sluka Praha

7 article

2. Velkoobchodníci a komisionáři s dobytkem masem a zároveň též řezníci. Tte jsou opráv- něni vésti velkoobchod, ale současně též jsou opráv něni porážeti dobytek jak po potřebu vlast. ního odbytu, tak i pro jiné zejména pro velkoobchod- níky neb komisionáře. Význam dvojího živnosten- ského oprávnění těchto osob záleží v tom, že jednak jsou oprávněni obchodovati se živým dobytkem, k čemuž pouhý řezník není oprávněn, jednak mohou kupovati poražený dobytek a maso od osob jinýeh a jej dále prodávati i v tom případě, když nejedná se o „příkup“ řezníku mnohdy potřebný, nýbrž o činnost takovou, která má povahu samostatně živno- slenskou (na př. když by tato obchodní, činnos značně převládala nad činností řemeslnou, řeznickou) 3. Řezníci neb drobnořezníci, kle neprovozují výsek masa v drobném, nýbrž kupují porážejí dobytek ve velkém a maso z něho prodávaj v celku neb ve čtvrtích a nikoli přímo konsumentům nýbrž jiným obchodníkům, řezníkům neb uzenářům. Živnostníci pod 1. a 2. uvedení byli členy bý- valého společenstva obchodníků se živým a poruže- ným dobytkem a masem. Během doby vyvinulý se však poměry v neprospěch živnostníků pod 2. uve- dených a sice z té přičiny, že velkoobchodníci po 1. uvedení používajíce zřízenců jateckých aneb za pomoci „krytr“ některým řezníkem poráželi do- bytek na svůj účet a tím poškozovali oprávněně k tomu živnostníky pod 2. uvedeně. Poměry tyto měly za následek, že žívnostníci tito za přispění bněch velkoobchodníků, kteří měli kvalifikaci k živ nosti leznické (ale bez zivnost. listu na řeznictví) vy

8 article

mohli si změnu v názvu společenstva a změnu usta- novení § 2. stanov ohledně členství. Změna tate však nestala se tak, jak bylo úmyslem osob, ktere ní se zasazovaly. Úmysl ten jest patrný ze zněn názvu stanov změněných a měli býti členy nyněj šího společenslva velkořezníků: a) velkoobchodníci (komisionáři) se živým a po- raženým dobytkem a masem, kteří mají kvalifikae k živnosti řeznické (uzenářské) a kteři obchoduj pouze ve velkém a neprodávají maso přímo kon- sumentům b) řezníci, kteří offezují ve na porážení dobytka ve velkém za účelem odbytu jeho v celku neb v čtvrtích s vyloučením výseku a drobného pro- deje masa přímo konsumentům. Úmysl tento nebyl uskutečněn a sice pro ne- správnou stylisaci (ůmyslu onomu se příčící) § 2. sta- nov společenstva velkořezníků. Společenstvo má ná- zev: „Společenstvo velkořezníků, obchodujících pouze se živým a poraženým dobytkem, jakož i masemv Praze a v policejním obvodu pražském.“ Stanovy jeho jsou stanovy dřivějšího společenstva obchod- níků se živým a poraženým dobyikem a masem, změ- něné pouze co do názvu společenstva a znění §2. jednajleího o členství. Znění § 2. stanov jest následující: „Členy společenstva, pro které platí tyto stanovy, jsou oni řezníci a uzenáři, kteří v Praze a v policejním obvodě pražském samostatně nebo jako pachtýři provozují živnost velkořeznickou záležející v porážení dobytka ve velkém za účelém odbytu buď v celých kusech neb i v čivriích s výslovným vyloučením výseku a spojeného s ním drobného prodeje masa konsumentům.“ Členství dle žnění para grafu tohoto předpoklá dá:

Praha

9 article

I. oprávnění ku provozování živno sti reznické aneb uzenářské II. porážení dobytka ve velkém z úěclem odbytu v celku neb ve čtvrtích III. vyloučení výseku a drobnéh prodeje masa přímo konsumentům. ad I. Členy společenstva mohou, tedy. býti, řez- níci t. j. ony osoby, které mají živnostenský list n živnost „řeznickou“, v užším smyslu „drobnořezni- ckou“ neb „velkořeznickou“. Z toho jest patrno:1 že členové dřívějšího společenstv obchodníků se živým a poraženým dobytkem a ma- sem, kteři mají živnostenský list pouze na ob chod s dobytkem a masem, nemohou býti pře- vzatí za čteny společensiva velkořezníků ani ten- kráte, když by měli kvalifikaci k živnosti řez nické (ale bez živnost. listu na. řeznictví); nýbrž tito pozbyli ustavením se« společenstva velko řezníků členství dřivějšího spolěčehstva, k němuž ná leželi, a přísluší nym členstvím buď k novému neh pražskému obchodnímu gremiu (dle sazby daně) Z tohö je zřejmo, že úmysl zřízovatelů společenstv velkořezníků, aby tito kvalifikování obchodníci zů stali resp. převzati býti mohly za členy přeměněného společěnstva se nesplnil. 2. Že členové býva spole čenstva výše uvedeného, kteří měli vedle oprávněn k obchodu, též oprávněm k řeznictví, zo

10 article

stávají sice resp. převzati jsou za členy společenstva velkořezníků, ale vedle toho s távají se též členy nového neb pražského obchod. gremia. 3. Že řezníe a drobnořezníci, kteří se omezují pouze n odbyt ve velkém s nemají výseku masa v drobněm na konsumenty a kteří dle stanov dřívějších nemohl býti členy býv. společenstva obchodníků výše vve- deného, ježto neměli živnost. listu na obchod s do- bytkem a masem, patří m..1 ke společenstvu velko řezníků. ad II. Dalším požadavkem členství jest, aby porážení lobytka za účelem odbylu masa dálo seve velkém t. j. v objemu takovém, že jedná se zřejmě o velkoživnost a nikoli o závod v rozměrech obvy- klých u maloživnostníka. Činnost potřebná ke člen- ství společenstva tohoto dala by se asi přirovnati k činnosti , jaká jest obvyklá při továrních živno- stech. Maloživnostník, byť by porážel dobytek a pro dával jej v celku nebo ve čtvrtích a byť by ani vý- sek a drobný prodej masa nevedl, nemohl by být členem, pokud by jeho živnost nenabyla povahy velkoživnosti. Znění „porážení dobytka ve velkém“ nelze vykládati snad v ten rozum, že žádá se po- rážení velkého dobytka čili hovězího a contr drobného t. j. vepřového atd. Rovněž dlužno vyklá- dati znění „odbyt v celých kusech neb čtvrtích“ tak že jedná se o odbyt masa ve stavu syrovém (ne- uzeném), totiž takovém, v jakém se upraví na po- rážce; jebol jest to pátrno ze souvislosti mezi slovy „porážení za účelem odbytu“ (nikoli poráženíz účelem jiným, jako udění) a nemůže se tedy znění to vztahovati na maso uzené (proto také uzenáři jako takoví, nemohu se stáli- členy společenstva velko- řezníků, o čemž níže pojednám).

11 article

ad IV. Nulnou podmínkou členství u společenstva tohoto jest omezení se na prodej dobytka poraže ného v celku neb ve čtvrtlch a vylou čení prodeje masa v drobněm přímo na konsu menty. Z té příčiny dlužno slanoviti: 1. řezníci (v užším smyslu) a dále drobnořezníci kleří masa v krámě přímo konsumentům prodávají, zůstávají i nyní po ustavení se společen- stva velkořezníků nadále členy svých společenslev řeznických, k nimž byli dříve přiděleni, byť b tento výsek v krámě vedli ve velkém.

12 article

2. Řezníci a drobnořezníci, kteří vedle pro- deje v krámě též v jatkách prodávai zabitý dobytek ve velkém v celku neb ve čtvrtich nikoli přímo konsumenlůn, čili kteří v jatkách fak tieky provozují živnost velkořeznickou, z ů stá v a též i na dále členy svých společenstev původních; ne bot jejich živnostenský list na živnost „řeznickou- neb „drobnořeznickou“ znějící, nijak je neomezuje v tom směru, mají-li prodávati maso jen v malém či též ve velkém, neb zdali v celých kusech, či ve drobém výseku a oni jsouce tak činni n e v y B čují z mezí oprávnění nabytého dle svěho živnost lislu výše zmíněného a na jeho základě stali se členy přísl. společenstev řeznických resp. společenstva řezníků-obchodníků. Takoví živnostníci chtěl i-l by se státi členy společenstva velkořezníků, musili by opověděti živnost velkořeznickou a pak by ovšem dle dvou živnostenských listů byli členy dvou společénstev t. j. pro provozování v krámě musili by zůstati členy společenstva k němuž dříve bylí přidělení a pro provozování živnosti velko- řeznické pak stali by se hledíe k nové opovědi a no- vému živnostenskému listu členy společenstva velko- řezníků; nechtějí-li se dobrovolně státi ta- kovíto živnostníci členy společenstva velkořezníko (nově opověděti živnost velkořeznickou) nelze je k tomu donutiti, ačkoliv f akticky živnost velko- řeznickou též provozují vedle výseku v krámě. (Dokončení.) n azlio sl

13 article

Z trhů psněžnícki. (10. dubina. ) Je již zcela zřejmo, že dlouho očekávané uvolnění na trzích peněz přece konečně se dostavuje. Ultimo březnové přineslo ještě neobyčejně velké nároky, na bursách prolongace děly se dosti obtížně, avšak počátkem dubna nastalo uvolnění, které zdá se míti hlubši podklad a bude proto snad delšího trvání. Soukromé sazby klesají všude, v Berlíně poklesla dnes o 1/4 na 43/4. %% v Londýně udržuje se nyní na 377a % — tu i tam činí rozdíl mezi soukromou a oliciálni sazbou více než 1%. Při tom nároky Amoriky poklesly, není ne- bezpečí odlivu zlata z Londýna a proto má se všude za to, že bude zejtrá diskontní sazba cv. Londýně snížena, ovšem prozatím pouze na 41/4 %%, což jest míra v těto roční době stále ješťě velmi vysoká. V Berhně ovšem snízení úrokové míry sotva lze oče- kávati. Říšská banka stále je ještě oslabena a jal názory u ní panují, ukazují slova presidenta Kocha, včera pronesená. Poukazuje na stinnou stránku kon- junktury, zdražování poněz, žádá od obchodního stavu zdrželivost v nárocích, čímž zajisté chce po- ukázati na stále ještě napjatou situaci. — Vzhiledem ke všeobecnému ulehčení na trhu peněz bursy zpey- nily, a zvláště povny byly ruské hodnoty na před ložený dumě rozpočet.

Koch Berlín Londýn

14 article

Praha. Dnešmí bursa minula opět klidně a tri omezil se pouze na závěrky akcií rakousko-uherské Banky za K 1780.—. Dále podáváno za akcie: Stro jirny Daňkovy K 471.—, Zajišťovací banky K 140.— Podolské cementárny K 200.—, Akciově továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 405.—, I. české akciové továrny na orientál. cukrovinky a čokoládu K. 262.— er eo peníze. Videň. Zlepšení mezinárodních peněžních po- měrů a očekávání, že londýnská banka sníží úro- kovou míru, působily přívětivě na dnešní začáteční bursu, takže panovala nálada k hausse. Ve šraňku zvláště akcie Lloydu, magnesitové a polabské byly v popředí zájmu. Na polední burse pevné smýšlení potrvalo, protože z Berlína ohlášeno bylo opětné snížení soukromého diskonta o 1/4% na 43/4%%. V ku- lise krediíky a akcie státní dráhy měly vyšší kur kdežto alpinky byly klidné. K favorisovaným papí- rům počítaly se akcie české severní dráhy, Lloydu a ústecko-teplické, zejména však stouply akcie po- labské o 35 K. Akcie pražsko-železářské a mostecko- uhelně se zlepšily. Karpatky byly slabší. Trh k uklá- dání byl lidný. Na eskomptním trhu stav peně nezměněn F3h14 9. Berlím. Soukromý diskont v Londýně opěo snížen, jest tudíž možnost zlevnění oficiální sazb banky anglické tím větší. Rovněž na trhu zdejším poklesla sazba soukromá o 1/4 2%. Vlivem těchto okol- ností zakončila dnešní Bursa velice pevně. Většíc

Daňkův Lloyd Bursa Praha Kolín Berlín Londýn londýnský banka

15 article Obchod

Obchod obchodů nebylo nikde pozorovati. Trh báňský i ka sovní vykázati se může 2 až 3% zvýšením kursů Akcie bank domácích byly rovněž velmi pevné. Ra- kouské kreditky kupovány vídeňskou arbitráží. Velice pevný průběh konstatovati dlužno na trhu ruských hodnot. Renty i akcie bank až o 2% vyšší. Soukromý diskont 434%. Denní prostředky oběžné 31/2 9%. Účast cizí akc. společnosti na společnosti s ruče- ním obmezeným. Vídeňský obchodní soud učinil ne- dávno u příležitosti žádosti za protokolování společ- nosti s ručením obmezeným rozhodnutí, které jest značné zásadní důležitosti, tím spíše, že bylo po- tvrzeno vyššími instancemi. Byla totiž podána žá- dost za protokolování nově zakládané společnosti mezi jejímiž zakladateli resp. prvními společníky byla cizozemská akciová společnost. která nemáv

16 article

Rakousku žádného zasloupen. Obchodní soud od- mítl žádost za protokolování s tím odůvodněním, že cizozemská společnost, která zde nemá zasloupení, ne- může býti zakladatelkou společnosti s ručením ob- mozeným. Uzavření této společenské smlouvy nutno považovati za provozování obchodu této akciové spo- lečnosti, k čemuž není oprávněna ve smyslu známého císařského nařízení ze dne 29. listopadu 1865, poku připuštění ku provozování obchodu nebylo výslovně dáno a společnost nemá zde zastoupení, onomu na- řízení vyhovující. V doložení obchodního soudu lze spatřovati obavu, že účastenstvím cizozemské akciové společnosti na společnosti s ručením obmezeným mohla by tato provozovati obchody aniž by vý- slovně žádala o povolení a aniž by podmínky toholo povolení splnila. Toto rozhodnutí vzbudilo v práv- nických kruzích značné pochybnosti, poněvadž jest v rozporu s četnými výroky nejvyššího soudního dveru, kterými bylo rozhodnuto, že soukromá právní způsobilost cizozemské akcioyé společnosti není zá- vislá na pripuštění k živnostenskému provozování obchodu. Účastenství na společnosti s obmezeným ručením jest však pouze výrazem soukromé právní způsobilosti a v tomto jednollivém činu nelze ještě spatrovati živnostenské provozování obchodu. Avšak povážlivějším jest rozbodnutí se stanoviska hospodář- ského. Zákon o společnostech s ručením obmezeným byl výslovně proto stvořen, aby usnadnil účastenství zahraničního kapitálu na rakouských podnicích.

Rakousko

17 article

S touto tendencí zákona ovšem rozhodnutí nikterak se neshoduje. Krise vídeňské jubilejní výstavy. Zprávy o růz- ných podivuhodných věcech, které se dějí v ředitelství vídeňské výstavy a o nichž jsme se před nedávnen zmínili, nejen nebyly s příslušného místa opraveny a vyvráceny, nýbrž přicházejí k nim nové, ještě těžšl obžaloby. Vídeňský „Montagsjournal“ pod nadpisem „Zpitvořená výstava“ nazývá celou věc již skan- dálem a apeluje, aby povolaní činitelé tomulo skan- dálu učinili konec. Výslovně praví: „Peníze byly za ty měsíce nienedělání proplýtvány a věřitelé hro- zí žalobami. Proto byl honem vypsán termin přihlášek do 15. května a žádá se s přihláškou slo- žení 50 K; patrně za tím účelem, aby se pomohlo na nohy derutnímu linaněnímu hospo- dářství. Avšak vyslavovatelé budou za- jisté opatrnější, nežli byli dosavadn věřitelé.“ Zmíněný časopis dále vyličuje, jakým způsobem rozdělili si pánové placená mísla, a praví:

Montagsjournal

18 article

„Něco podobného jest jen ve Vídní možným. V čer- venci 1906 sešlo se pár výborů Dolnorakouského živ- nostenského spolku a uradili se mezi sebou: Já jsem president, ty jsi ředitel, ty jsi šéf-architekt atd. Polom se dohodli: Pan ředitel dostane na dva roky dovolenou ze spolku se svým plným platem 5000 K, vedle toho však dostane 2000 K měsíčně jakožlo „ředitel“ to jest dohromady 53.000 korun! A tento kra- mářský kšeft děje se pod názvem; „Cisařská jubilejní výstava“....! Člověk neví, nemá-li uhoditi pěstí na takový ředitelský stůl, aby se celá ta pěkná společnest musila rozutéci. Vždyť by i v Sudanu černoši po- vstali, kdyby se tak hospodařilo s jejich penězi. Jest naprošto vyloučeno, že by takovíto lidé přivedli k eili dílo výstavní a jest nutno, aby odstoupili. Výstava. jaká byla zamýšlena, jest ovšem i po jejich odstoupeni již nemožná; avšak snad se jiným ještě podaří, usku- tečniti výstavu, která by aspoň toho jména zaslu- hovala.“ Clánek, z něhož uvedené citáty jsme uveřej- nili, vyšel v pondělí ráno a neuveřejňovali jsme ho ihned, očekávajíce, že tak těžce nařčené ředitelství vídeňské jubilejní výstavy snad aspoň do vídeňských listů dá prohlášení, že vzneslo na redakci útočného časopisu žalobu. To se však dodnes nestalo; k tomu ovšem není potřebí ani přičiniti žádně poznámky.

Vídeň Súdán

19 article

Faktum to mluví samo dosti zřetelně a jest jasnou výstrahou českým průmyslníkům, kteří by snad v Vídni chtěli vystavovati, aby prozatím k tomuto ví- deňskému podniku chovali se s největší zdrželivost a reservou a při nejmonším vyčkali vyjasnění cele Otázka tarifů dunajské paroplavby pro mouk a uhll. Jak známo, zavedly uherské paroplavební spe- lečnosti zvláštní refakci pro dopravu uherské mou- ky, kterouž nejen značně se zlevňuje dopravní sazl vodní oproti dopravě železniční, nýbrž zavádí se snížení sazeb pro mouku oproti sazbím pro obili při vodní dopravě samé. Tlm má býti napomáháno uherské soutěži mlýnské, neboť zmenšuje se lak zno- vu soutěživost mlýnů v naší polovině říše, poku z části i na mletí uherského obilí jsou odkázány. O této otázce jednáno znovu ve schůzi ústředny pro ochranu zájmů zemědělských ve Vídní dne 6. dubna t. r. Referent říš. rytíř z Hohenblumu dal n uváženou, zdaž by se nedoporučovalo, aby vůči onc- mu opatření uherských paroplavebních společností ne- bylo zakročeno se strany naší poloviny říše tím, ž by na rakouské Dunajské paroplavební společnosti zavedeny byly stejné snížené sazby, jaké zavedeny byly společnostmi uherskými, avšak s platností pro obilí (nikoli pro mouku). Relerent pouká zal k tamu, že by tak umožnilo se dopravovati nejen obilí uher- ské, nýbrž i obilí dolnorakouské po vadní trati na západ, a že by lím soutěživost domácích mlýnů se posilila. V povolaných kruzích jeví se prý též ochota požadavku tomu vyhověti. Vůči tomute návrhu vy- slovil však rozhodně své pochybnosti rada českého odboru zemědělské rady, dr. Karel Viškovský ježto by tím způsobeno býti mohlo nové zhoršení po- měrů soutěže a ve vývoji cen obilních v Čechách.

doktor Viškovský Vídeň Čechy Hohenblum český odbor zemědělský rada

20 article

Navržené opatření sesílilo by vůči Čechám tlak uher- ské soutěže obilní a snad posílilo by i soutěživest dolnorakouských mlýnů naproti mlýnům českým a če- ské výrobě obilní, poškodilo by však rozhodně české zemědělství. Řečník vyslovil se proti tomu, aby tale jednotlivá otázka vytrhávána byla z komplaxu otá- zek tarifních, pokud zemědělství se dotýkaji a žádal za soustavnou úpravu otázek tarifních. Se stanovi- skem lími: vyslovil souhlas zástupce moravské země- dělské rady cís. rada Postelt, načež ctázka odká zána byla zvláštnímu komitétu k prozkoumání. Hambursko-americká linie na Labi. Z Hamburku se sděluje: Hambursko-americká linie zamýšlí zříditi za účelem zavedení přímé provozní dopravy s přímý- mi konossementy z Berlína a jiných zámořských míst pravidelnou dopravu nákladů po Labi a věnuje na tento účel kapitál 250.000 mk. hne Český vývoz hnědouhelný. V měsíci březnu do- praveno bylo na saských státních drahách. 406.657 tun českého hnědého uhlí t. j. o 86.785 tun více než v tomže měsíci roku loňského, který kromě toho měl o 1 pracovní den více. V prvním čtvrtletí obná- šela doprava 1.275.030 tun, o 241.480 tun více než v z. 1900.

Čechy Labe Hamburk Berlín Hamburský

21 article

mv sni 3lte

23 article

Trust továren umělého Hedvábí. Dle došlých zpráv ukončeno vyjednávání k utvoření trustu něme- ckých, francouzských a uherských " váren umělého hedvábí. Má býti zřízena trustovní společnost s 2 mil. fr. kapitálu. Výnosnost ukladacích hodnot rakouských a uher ských. Kuršy ukladacích hodnot utrpěly I tošními abnormálními poměry na trhu peněz značnou měrou a znehodnocovaci proces postuporal dále i v prvním čtvrtletí tohoto roku. Oproti tomu přirozeně výnos- nost těchto hodnot stoupala a zúročení 4 5proc. at 4.8proc. není nyní u našich ukladacích hodnot zvlášt- ností. Následující tabulka ukazuje řečené jasně. kurs výnosnost 31./3. 31/12. 31./3. 1907 1906 1907 100.15 100.— 4.193 sjednoc. renta pap. . . 100.05 99.10 3.998 konv. renta pap. . . . 93.70 99.15 4.052 rak. korun. renta . .. 88.90 89.80 3.935 rak. invest. renta. .. 94.70 95.75 4.223 uherská korun. renta. 83.40 84.85 4.196 uher. korun. renta 101.75 101.90 4.914 půjčka m. Vídně z r. 1867 103.— 102.50 4.854 dl, úp. čes. hyp. bky 38l. . » 421/sl. 99.30 99.65 4.028 „ . . . » 601/sl. 3.845 kom. dl. úp. čk. zem. bky. 99 25 99.50. 4.03 99.50 ústř. banka něm. spořit. 4.04 100.— 100.50 dl. úp. hal. ake. hyp. b. 97.25 97.75 4.113 97 25 4.113 dl. úp. hal. zem. b. 571/2l 98.30 99.20 4.028 mor. hypot. banky . rak. bypot. banky ..

99.50 ústřední mor

24 article

98.80 4.043 100.—- 100.— dl. úp. uh. hyp. b. 421/2l. 100.10 4.197 sjedn. renta střibrná . 99.40 4.058 dl. úp. RudolI. dráhy. prior. čes. záp. dráhy . 98.90 99.75 4.044 prior. buštěhr. dráhy . 98 60 99.65 4.050 99.80 4.018 prior. Ferdin. sev. dráhy 99.55 prior. dr. Frant. Josefa 99.— 99.50 4.121 pr. rak. sev.-z. dr. 1I. A 104.20 105.25 4.771 » » 31/20 lit. B konv. 82.20 90.20 3.969 prior. dr. plzeň. březen. 98.55 99.50 4.098 rakouská zlatá renta . 117.20 117.10 3.412 uherská zlatá renta . . 112.20 114.55 3.565 prior. státní dráhy . . 410.— 431.50 4.629 prior. jižní dráhy . . 304.25 315.— 4.112. Česká chemická společnost pro vědu a průmysl koná dne 13. dubna 1907 o 71/2 hodině večer v restau- raci „Merkuru“ (Praha I., Mikulášská třída) měsíční schůzi členskou, na níž přednáší p. dr. J. Štěrba „Vzpomínky na Moissana a Berthelota“ a p. inž chem. E. Butta, tovární ředitel, „O elektrickém zařízení laboratoří, zejména továrních“. Hosté vítání Jubiloum pražského rybářského klubu. Píše se nám: První pražský rybářský klub v Praze oslaví svoje dvacetileté trvání přátelským večírkem 13. dubna v dolejší místnosti Střeleckého ostrova o 8. hodině večerní. Klub mět původně ráz německý a následkem toho od začátku dosti odpůrců. Uvědomělým našin- cům podařilo se dociliti, aby byly jeho vedení a agenda české. Dnes jeklub spolkem ryze českým. Za účelem uchránění, rozmnožování a hájení ryb najímá v Če chách vody, kterých dnes najatých má za 4500 K.

doktor František Josef 99 J Štěrba Moissan E Butt Praha rybářský klub první pražský rybářský klub prius 99.80 I . A 104.20 105.25 Ing ch

25 article

Něktéré z těchto vod nemají arci vělké ceny, avšak vysoký nájem za ně klub musí platit a platí jej k vůli tomu, aby vody nedostaly se do rukou lidí, kteří ne- šetří ani té nejmenší rybky ve vodě. Ale pp. majetníci vod přidražují každým rokem na nájmu a klub ne maje dostatečných příjmů, bývá nucen najaté vody pouštěti. Tím však, že bude míti klub méně vod. klesne i počet jeho členů velmi rapidně. První rybař ský klub v Praze ve svém vlastním sídle nemá vody žádné, neboť město Praha ponechává si vltavskou vodu pražskou pro vlastní režii. Každé sebe menš město ponechává svoji vodu spolku rybářskému, který v městě založen je, jenom velká naše Praha činí tu výjimku. Členové klubu jsou skoro vesměs poplatníci pražští a mohl by se tedy vzíti na ně nějaký ohled ale neděje se tak, naopak stěžuje se jim jejich sport a rozumná zábava. Rlub soudí, že by tak velkému městu lépe slušelo, kdyby se omezovalo na úkoly vyššl a rybolov ze své sgendy vyloučilo; neboť rybolov vlastní ponechává město přece jen kontrahentům kteří vlastně zryb těží. Nebylo by snad bumannější kdyby řeka Vltava se pronajala spolku rybářskému, který osazuje vody, který sídlo své má v Praze a jehož členové jenom obecný prospěch na zřeteli mají? Snad mohi by aspoň některý dli vody dostati spolek, jenž honosí se dobrým jménem a již 20 roků trvá. Žádáme pp. městské radní, aby povšimli si těchto řádků a hle- děli klubu našemu zjednati nějaké posily.

Praha Vltava ský klub v Praga

26 article

Zemská výslava drůbeže v Praze. V rámci letošní výstavy hospodářské bude ve dnech 30. a 31. května t. r. v Praze na výstavišti velká výstava drů- beže, králíků, holubů, ozdobného pta- ctva a odborných potřeb, spojená s trhovým prodejem. Při posuzování chovných zvířat budou jurorům vodítkem nové chovné směry a tužby, jež mají se v době příští všeobecně eplatniti. Proto bude odměňování vystavovatelů tentokráte velice význam- né a směrodalné. Odměny budou v penězích, medai- lích státních, zemědělských, spolkových a čestných cenách. Chovatelé drůbeže, králiků a holubů, jakoži výrobci odborných potřeb upozorňují se ve vlastním zájmu na tuto odbornou výstavu v Praze. Přihlášky dlužno říditi na adresu »Zemského spolku pro chov drůbeže a ochranu ptactva« v Praze, II. 799. Spolek obchodníků se starým železem, kovy odpadky v Praze a okolí pořádá výborovou schůzi ve čtvrtek dne 11. dubna o 7. hod. večer v kavárně Tůmově Čoská banka. Lhůta k upisování akcií České ban- ky konči v ponděli dne 15. dubna. Přihlášky přijímá První česká diskontní společnost v Praze, Václavské nám. č. 28. Na včelařském běhu v Přepyších u Opočna pokra- čováno bude v theoretických výkladech a v prakti- ckých cvičeních v hostinci p. V. Holance v Přepyších čís. 20, na sále, v neděli dne 28. dubna 1907 o 1 hod. odpoledne. Hospodářský spolek pro okresy Chrudim, Nasa vrky a Hlinsko koná valnou hromadu 14. t. m. 10. hod. dop. v okresním domě v Chrudimi. Výroční trh v Sedlčanech bude 22. t. m. Prhy peněžní.

Praha Václavský já Opočno Chrudim Hlinsko Sedlčany II Tůmův Čoský banka Naso vrka okresní dům v Chrudim

27 article

Závěrečné kursy 10. dubna 9. dubna Renty 98.65 98.60 Iprocentní papírová květnová . 4 2procentní » únorová . . 100.10 100.— iprocentní stříbrná lednová . . . 98.60 98 10 4.2procentní » dubnová . . 100.10 190.— žprocentní zlatá rakouská . . . 117.30 117.40 96 75 98. 65 4procentní korunová rakouská. 88.70 88 7 31/zprocentní korunová (invest.). 112 65 112 35 4procentní zlatá uherská . . . . 94.35 94.61 4procentní korunová uheřská . . 83 10 31/procentní kor. (invest.) uher. 83 80 82 90 ruská půjčka . . . . . . . . Zástavní listye 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/eproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 49% Losy Celé státní z- r. 1860 pětiny

ústřední banka procentní

28 article

státní z r. 1864 . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . .. Česká průmyslova . . . . .. »Union« . . . . . . .

29 article

Závěrečné kursv 10. dubna 9. dubní 383 25 383. 25 Hospodářská úvěrní pro Čechy Živnostenská . . . . . . . 243.— 242.50 moravská eskontní . . . . . 1775.— 1774.— rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská 307 50 306 60 banka pro země rakouské . . 449.50 449. 25 dolno rakouská eskontní 578.— 578.— 635.— 635 — »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav 666.50 664.50 uhersků všeobecná úvěrní 778.— 776.— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1062.— 1058.— videňská bankovní jednota . . . 547.25 546.75 567.75 568 25 vídeňská banka »Union« . . . . 463.— 463.— všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: 2940.— Buštěhradská dráha lit. A . . . 1122. — 356. — Česká severní dráha . . . .. Duchcovsko-podmokelská dráha. 432.— Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha 430.— 404.— Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.). 222.— Pražsko duchcovská dráha kmen.. 289.50 Pražsko duchc. dráha prioritní . 2475.— Ústecko teplická dráha

Čechy všeobecný úvěrní 778 všeobecný depozitní banka

30 article

Ferdinandova severní dráha . . 571.— Lvovsko černovická dráha . . . 668 75 Státní dráha . . . . . . . . 147. — Jižní dráha Štyrsko-hradecko-köflašská dráha. 1016.— Dunajská paroplavební společnost 478.— Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky 141.— Česká cukerní společnost . . 2576.— Pízeňský akciový pivovar . . . 470. — Daňkova strojírna . . . . . Brněnská strojírna . . . . . 919.— Králodvorská cementárna 729.— Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnost. 344. —— Západočeská» Poldina huť . . . . . . . . 2576 — Pražská železářská společnosť .. Alpská báňská 604.75 552.50 Rýmavsko muráňská želez. spol. 1132.— Hirtenbergské továrny na náboje - 540.— Rskouská zbrojovka . . . . . 1084.— Veitschské magnesitové doly (prior.) 570.— Haličsko-karpat. petrol. spol. . .

Ferdinandův Lloyd Daňkův jižní dráha Štyrsko 478 Pízeňský akciový pivovar Poldin huť Rskouský zbrojovka

31 article

540.— Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťska vagonka . . . . . . —.— Devisy a valuty: 95.35 Curych . . . . . . . . . . 95.35 95.62 Paříž . . . . . . . . . . . 95.37 241.65 Loudýn . . . . . . . . . . 241.52 117.81 Německá místa . . . . . . . 117.77 117.81 Ríšské marky v papírech . . . 117.77 Dvacetifrank . . . . . . . . 19.14 19.14 Rubl paplr . . . . . . . . 252.50 252 1/% Lira . . . . . . . . . . . 95.42 95.40 Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4 43/4 45/14 4 2. Za zdrželivého obchodu pevné na další klesnutí soukromého diskontu v Berlině. x. Z Vidně, 10. dubna. (Telfgr. »Nár. Listů.« Večerní bursa. Kreditky 667.75, po (—.—) uherské kreditky 778.50, anglobanka 308.—, bankovn, jednota 547.75. unionka 568 25. länderhanka 450.— státní dr. 669.50. —.—-, jižní dráha 147.50, polab. drí 430.50, severoz á nadní dráha 432.50, turecké tabákové“ 418.—, rýmavsko muráňské 553.—, alpinky 605.— květnová renta 98.65, uherska korunová 94. 65. turecké losy 181 75, marky za hotové 117.77, ultimo 11772. Smýšlení pevně.

doktor Curych Paříž Berlín rubl

32 article

100.05 98.55

33 article

x. Z Vídně, 10. dubna. (Telfgr. »Nár. Listů«.). Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 199.70, 199.95, Bukurešť na krátké lhůty 94.50, 95.25. Brussel šek a kr. thůty ta 100 tr., —.—, — Brussel na delší lh. —.—, —.— Německo šek nr krátké lb. za 100 mk. 117.65, 117.85, Německo na delší ihůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 241.40, 241.70, Londýn na dulší lb. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.32 7/1 95.471/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. ih. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. —.—, —.—, Paříž delší Ih. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.521/a, 95.65, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.521/2, 95.65, na delší lhůty —.— Petrohradsk bursa. Z Petrohradu, 10. dubna. (Zpráva Živnost. banky.) 10. dubna 9. dubna Diskontní . . . . . . . . . 414.— 410.— Baku . . . . . . . . . . . 548.— 548.— Caspienne . . . . . . . . . 4325.— 4325.— Sormovo . . . . . . . . . 151.— 148.— rusko-činská banka. . . . . . 282.— 280.50 Ruská průmyslová banka . . . 286.— 285.— 171.— Petrohradské metallurgické . . . 172.— 458.— Kolomna 99.75 Putilovské železo . . . . . . 101.— 195.— Fénix. . . . . . . . . . . 195.— Ruské papíry v Berlíně. Z Berlina, 10. dubna. (Zpráva Živnost. banky.) 10. dubna 9. dubna 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.40 90.20 76.20 4procentní ruská renta 1902 . . 78.40 4proc. ruská konsolidační renta 1889 75.25 3i/procentní ruská zlatá renta. . 67.50 66.50 petrohradská diskontní banka . . 174.50 —.— petrohradská mezinárodní banka . 158.— ruská banka pro vnější obchod . 141.75 140.—

burza Caspienne Sormův Fénix Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Ruska město šek Paříž Curych Basilej Bak Kolomna Berlín činský banka ruský průmyslový banka petrohradský diskontní banka Italia šek Italia Putilovský železo

34 article

Berlínská bursa. Z Berlína, 10. dubna. (Pův. zpráva »N. Listů«.) 10. dubna 9. dubna 20880 207.60 Rakouské kreditky 172.75 172.25 Diskonto . . . . . . . . . 230.75 229.75. Německá banka. . . . . . . 158.50 138.25. Obchodní společnost . . . . . Drážďanská banka. . . . .. Španělské exterieury . . . .. 249.— 220.75 Bochumské ocelárny . . . . . 224.25 222.60 Lauřina hut . . . . . . . . 74.80 Dortmund. Union lit. C.. . .. 207.-60

Berlín Dortmund drážďanský banka Lauřin hut

35 article

Vídeňská bursa.

36 article

Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . .. 419.40 415.25 Consolidace . . . . . . . . 127.— 127.— Severoněmecký Lloyd . . . . 137.75 138.— Packet . . . . . . . . . . 139.40 139.25 Turecké losy . . . . . . . .

Lloyd Packet Hibernia

37 article

Concordia . Eschweilské . . . . . . . . Geisweidské . . . . . . .. Hochdahi . . . . . . . .. Katovické . . . . . . . . . Wilhelm . . . . . . . . . Phönix . . . . . . . . . . Rh. StaNl . . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . . Westpbalia . . . . . . . . Orenstein . . . . . . . . . Rh. Metall . . . . . . . . Hasper . . . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . .. Vulcan . . . . . . . . . . Bismark . . . . . . . .. Caro . . . . . . . . . . . Georg Marie . . . . . . . .

Wilhelm Orenstein Cara Georg Marie Phönix

38 article

98.75 98.75 99.30 100.— 100.—

39 article

98.75 98.75 99 30 100..— 100.— 150.50 151.3 209.— 209.— 258 — 258.— 436.— 436.— 482.— 482.— 147.75 148.— 181.25 181.40 415.—

40 article

Banky: Št

41 article

Hoesch 1115.— 353.— 430.— 428 50 403.— 222.— 280.50 246).— 55503.— 569.— 666.75 145. 75 1018.— 462.—

43 article

141.— 2560.— 470.— 911.— 726 — 343.— 2560.— 601.— 551.— 1135.— 540 — 1074.— 530.— 540.—

44 article

. . . . . . 460.— 145.80 145.25 208.50

45 article

Z kasovních papírů: 10. dubna 9. dubna 351.— 350.— 231.50 231.— 222.— 219.75 96.25 96.25 200.75 199 90 278.— 275.75. 193.30 192.10 186.25 184.50 231.25 231.25 207 50 205.- 124.50 123.75 206.— 205.— 269.— 270.—

47 article

256.80 317.— 109.75

48 article

319.— 110.75 226 60 86. 50