Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. dubna 1907. Číslo 99

4 article

lému II. odvrátiti Edvarda VII. od velkých akci jeho k osamocení Německa, jest ovšem dosti po- chybno. Roosevelt vysyčen. Popularita Rooseveltova utrpěla v Americe přece jen silně pod dojmem nedávného odhalení o jeho stycích se železničním králem Harrima- nem, kterýž v r. 1904 na přání Rooseveltovo k republikánskému fondu volebnímu v Novém Yorku dobrovolně přispěl. Když v divadle v Des- moines ukazovány byly kinematografem podo- bizny různých presidentů Spojených států, uvl- tali diváci na všech místech hlediště podo- biznu Rooseveltovu silným syko- tem. Následovaly bouřlivé výstupy a na konee byla povolána policie, aby zjednala pořádek. Zdali zachrání klesající popularitu Rooseveltovu při příšti presidentské volbě hrozba jeho, že nebude ve volební agitaci šetřiti ani vlastního bratra svého, třeba ovšem teprve vyčkati. Roz- šiřování zvěsti, že proti němu, Rooseveltovi, pra- cují trusty a železniční magnáti, asi také již valně neprospěje, neboť obecenstvo se přesvěd- čilo, že Roosevelt stavěl se nepřátelským k tru- stům obyčejně vždy před volbou, aby potom však rukou proti nim vlastně ani nehnul, kdežto Bryanova kandidatura jest přímo stotožněna s bojem proti všemoci zlata.

Edvard Roosevelt Rooseveltův Harrim n Bryanův Německo Amerika Nový York spojený stát

5 article Volební ruch.

Volební ruch. Kandidatura profesora dra. Čelakovského. »Mladoboleslavské Listy« podávají zprávu o důvěrné schůzi, jež se v sobotu dne 6. dubna v Mladé Boleslavi konala v zasedací slni obecního zastupitelstva a které se účastnili četní zástupcové 12 měst skupiny mladobole- slavské, jakož i dožádaný kandidát poslaneciví prof. dr. Jaromír Čelakovský. Ve zprávě se konstatuje, že prof. Čelakovský byl velmi srdečně a vřele všemi uvítán a jeho kandidatura znovu s upřímným nadšením proklamována. Schůzi předsedal starosta města Ml. Bole- slavě M. Ph. B. Matoušek, který vyznačil význam kandidatury na mandát poslanecký du rady říšské, kde jde i o to, aby ve sboru zá- konodárném národ český representován byl muži nejlepšími, kteří by řídili politické osudy jeho, a jest nepochybno, že nelze si přáti lepšího zá- stupce nad univ. prof. dra. J. Čelakov- ského, muže poctivé slávy vědecké a věhlasu politického, a za poměrů normálních by veškeren lid jednomyslně a svorně s nadšením jeho kan- didaturu přijal, ale i tak jest přesvědčen, že každý, kdo zachoval si politickou rozvahu, s ra- dosti pro jeho kandidaturu se prohlásl. Na to univ. prof. dr. J. Čelakovský, uvítán hlučným potleskem, poděkoval za přijeti, jakého se mu dostalo od zástupců měst, a za častého souhlasu a potlesku pravil: »Stojíme pod hlubokým dojmem odchodu z veřejného a národního života našeho jednoho z nejpřednějších a nejzasloužilejších bojovníků za práva a svobodu našeho národa a vlasť, dra.

Čelakovský profesor doktor Bol Matoušek J Čelakov ský J Čelakovský Mladá Boleslav

6 article

Eduarda Grěgra. Kromě zvěčnělého dra. F. L. Riegra a Karla Sladkovského nebylo zajistě dru- hého znamenitého řečníka v národě našem, který by byl dovedl hýbati myslemi a srdcem našeho lidu, který by byl přispěl takovou měrou k sebe- vědomí a národní hrdosti nejširších vrstev ná- rodní společnosti, jako on. O něm platí plnou měrou slova básníkova o velkých našich mu- žích: umřeli, ale žijí! Ve vzrušených našich dobách je třeba více nežli kdy jindy držeti se tradice národní, držeti se cesty, po které šli slavní vůdcové a předchůdcové naši, a majíce tuto odhodlanost nemůžeme porady naše jináče zahájiti, nežli vděčnou vzpomínkou na jednoho z předních hlasatelů myšlenky národní a svo- bodomyslné v národě našem dra. Eduarda Grégra. Budiž mu věčná, nehynoucí pamětl Velectění pánové! V předcházející schůz ráčili jste se jednomyslně rozhodnouti nabíd- nouti mí kandidaturu do říšské rady za vaše probudilá, vlastenecká města a někteří pánové z vašeho středu byli tak laskavi, že mi po čas sněmu v Praze přání vaše tlumočili. Ačkoli v mém stáří bylo by oprávněno odhodlání vzdá- liti se bouřného a také dosti nevděčného veřej- ného života a věnovati se výhradně vědeckým pracím, přece důvody mi přednesené zvíklaly mé původní rozhodnutí a přiměly mne, že jsem se odhodlal nabízenou mi kandidaturu přijmouti.

Grěgr F L Riegr Sladkovský Praha

7 article

Přes všechen nepopíratelný úpadek parlament- ního života a přes všechno klesání veřejného mravu a vkusu považuji přece důvěru voličstva za platnosti všeobecného práva hlasovacího z nejvyšší poctu, které se jednotlivci o spoluobčanů dostati může a nechať volba v zdej- ším volebním okresu dopadne jakkoli, račtei přijmouti, velectění pánové, za důvěru mi pro- jevenou nejsrdečnější moje díky ! Nieméně vi při- pravné dnešní schůzi mám za svou povinnlost, abych, velectění pánové, vás upozornil na velkou zodpovědnost, kterou při platnosti všeobecného práva hlasovacího páni důvěrníci i voličové pře- jímají před celou budoucnosti našeho národa Na nich záleží, jaká politika bude se jménem našeho národa na říšské radě provozovati a bu- de li se vůbec nějaká jednotná česká poli- tika moci provozovati. Při výběru poslanců po mém soudě měla by býti rozhodující otázka, zda-li tou neb onou volbou lépe se poslouží budoue- nosti našeho národa a otázka ta po nejzralejším uvažování a dle nejlepšího vědomí a svědomí měla by býti zodpovídána. Neboť to jest onen velký význam všeobecného práva hlasovacího, a byť i právo to bylo v neprospěch našeho národa sebe více zkomoleno, že dnes každý svěprávný občan český povolán jest, ale spolurozhodoval o osudech svého národa a svých vlastních, že není více ponecháno na vůli nahodilé většině

8 article

několika privilegiemi opatřených voličův, aby o věcech těch sami pouze rozhodovali. Odstra- něny jsou okovy, kterými byl tak dlouho spjat všechen veřejný život zastaralými volebními řády ústavy Schmerlingovy, jež na prospěch německé národnosti a na uhnětení národů slovanských i chudších občanů státních byly sdělány. Dráha nového vývoje života ústavního se otevírá a tím zároveň zodpovědnost z posavadních privilego- vaných řad na bedra nejširších vratev voličstva se přenáší. Voličstvo to přistupujíe namnoze po- prvé k volebnímu osudí, potřebuje rady a po- učení a důvěrníci jeho jsou proto nuceni zrale uvažovati veškery kroky, jež vedou k tomu, aby skutečná vůle voličstva přišla k platnosti. Do voleb dosti ještě je času a k pečlivým úvahám v tom směru dosti ještě přiležitosti. Z té příčiny prosím, abyste ráčili kandidaturu do říšské rady za zdejší město opětně vziti v pečlivou úvahu v tom přesvědčení, že moje osoba nemá býti v tom ohledu pražádnou překážkou a že věc nikoli osoba mají ve veřejném životě rozho- dovati. Kdybyste ale, velectění pánové, uznali z vhodno setrvati při mé kandidatuře, pak dovo- luji si přednésti žádost, abyste v zájmu věc přičinili se všemožně o to, aby strana, ke které náležím, ve volebním okresu zdejším zvltězila.

Schmerlingův Odstra

9 article

Velké jsou úkoly a zápasy, které nás oče- kávají na říšské radě a o nichž dnes nechei se šířiti, ponechávaje si to pro schůzi volební, při nynější roztřištěnosti v táboře českém mám to za vlasteneckou povinnost každého svobodomysl- ného občana českého přispěti k tomu, aby strans svobodomyslná zůstala vedoucí strano v našich zápasech politických a národních, ze- jména když tu není žádné druhé mocné strany, která by úkol ten mohla plniti. Strana naše snažila se omeziti volební zápas, chtějíe s ostatními národními stranami dohodnouti se o společný program a o kompromis volební, poněvadž ji zvláště šlo o to, aby ve Vídni poslancové naši ve společném klubu mohli jed- notnou politiku ku prospěchu celého národa provozovati. Upřímné snahy naše dodělaly se bohužel jenom částečného úspěchu. Ze stavov- ských stran nejprve strana sgrární odepřela všechno spoluúčinkování, troufajíc si i bez pomoci ostatních stran dobýti všechny ven- kovské okresy. Zdali se v tomto předpo- kladu nepřepočitá a zdali odmítnutím poslouže sobě i národu, ukáže budoucnost. Pro nás po- jem venkova není totožným se stranou agrární o jejížto zástupcích chceme stále ještě doufati že jim v říšské radě budou vlastní rodáci z ji ných táborů přece mnohem bližší, nežli přívr- ženci zeleného praporu z tábora německého

Vídeň

10 article

Ale i jiné radikálnější nebo-li mladší strany ne- připojily se ke koncentraci, považujíce povšech nou sílu svých přívrženců v jednotlivých okre- sích za mnohem větší, nežli se jevila býti úsudku přívrženců naší strany. To byla hlavní příčina. proč jednání o koncentraci s tak zv. mladým stranami nevedlo k eíli, ačkoli s naší strany s největší opravdovostí bylo o ně usilováno- Jeť známo, že ze 32 mandátů městských činily mladší tyto strany nárok na 12, Staročeši na 3 a různé stavovské skupiny oznámily si jména kandidátů v koncentračním výboru počtem asi 30, takže by na stranu svobodomyslnou ovšem nebylo dostalo se ani jediného mandátu. Strana nase neměla a nemá k abdikaci nejmenší při- činy, zvláště nyní, kdy vymohla národu našemu uznání zásady obecního volebního práva a kdy i jinak učinila se o národ náš a jeho výrobní a pracující třídy, jak na schůzích volebních do- kážu, velmi zasloužilou. Tak se stalo, že koneentrace s tak zvanými mladšími stranami, jež právě prodělávají zají- mavý přetvořovací proces, nevedla k cíli a že při ní setrvaly pouze strana naše se stranou národní, jež obě zavázaly se společné kandidáty úsilovně podporovati a které majíce na mysli prospěch celého národa a všech jeho výrobních třid, ochotny jsou výrobním třídám těmto dát záruky, že k jich zájmům vždy bude hleděno

11 article

Uím, že se snaží v souhlasu s voličskými kruhy na společnou kandidátní listinu postaviti kandí- dáty též ze řad obchodnictva, průmyslnictva. řemeslnictva, úřadnictva soukromého i státního a učitelstva. Takovým způsobem jde strana naše do volebního zápasu, jsouc sesílena mladším silami z části inteligence, jež posud neúčastnila se veřejného života. Co na ní bylo, učinila, aby poměry stran našich se zjednodušily a aby velké cile velké národni ideály podržely zastoupení. které jim v obecném zájmu našeho národa pří- sluší. Jsa přesvědčen, že račte se snahami tě- mito souhlasiti, pronáším k vám, velectění pá nové, žádost, abyste přičinili se, by naše čer venobllá zástava vlasti a svobody ve městech těchto při nástávajících volbách dodělala se ví- tězství, jimž volám upřímné: Na zdarl Řeč mohutnou vervou a upřímnosti prone- sená působila silným dojmem a velmi bouřli- vým souhlasem byla provázena, jak průchod dal tomu pan předseda Matoušek, který za fre- netického potlesku znovu kandidaturu p. univ. prof. dra. Jar. Čelakovského pro skupinu naši prohlásil. V dalším průběhu schůze projednány byly různé otázky kandidatury se dotýkajicí v ob- šírné debatě, které se přítomní živě účastnili prof. dr. Čelakovský projevil ochotu ve všech místech volební skupiny uspořádat voličské schůze, které stanoveny: dne 13. dubna v Tur- nově, 14. dubna v Mnich. Hradišti, 20. dubna v Bělé, 21. dubna ve Mšeně, 22. dubna v M.

Matoušek profesor doktor Čelakovský Bělá Mšeno

12 article

Boleslavi, 27. dubna v Semilech, 28. dubna Žel. Brodě, 4. května v Lysé, 5. května v Do- brovici, 8. května v Nov. Benátkách, 9. května v Kosmonosích a v Bakově. Ke konci schůze poděkoval pan starosta Mg. Ph. B. Matoušek jměnem veškerých měst skupiny naší univ. prof. dru. Čelskovskému za oběť, kterou národu přináší, přijímaje na sebe kandidaturu do řišského sboru zákonodárnéh a jest přesvědčen, že občanstvo dovede ocenit tento čin a ze všech sil se přičiní o zdar volby ku prospěchu našeho národa a za hlučného sou- hlasu přeje kandidatuře prof. dra, Čelakovského nejhojnějšího zdaru.

Matoušek profesor doktor Čelakovský Boleslav Semily Brod Lysá Nova Benátky Kosmonosy Bakov

13 article Český rolník o agrárnieich.

Český rolník o agrárnieich. Ve skupině venkovských obcí okresů M nich o v Hradiště, Turnov, Bělá a Český Dub pro- hlášen byl za kandidáta říšského poslanectví par Jan Barták, rolník a starosta v Kališti, poslanee zemský, který minulou neděli zavital do schůze voličů na Skalsku a po řoči agrárního kandidát Důricha slovo si vyžádal. Vzpomenul nejprve velkých prací politických které vykonala pro národ český národní strana svo- bodomyslná, jejiž zásluhou také jest zavedení vše- obecného práva hlasovacího. V činnosti politické jsou směrodatnými ideály národní, nikdy však prospěch stavů. Jsem sedlák, praví, který jako vy pracuje vlastníma rukam. na políchi svých a zájem rolnictva v každém směru mám upřímně na mysli, ale nikdy nedovedl bych býti takovým sobcem, abych zájmy svého stavu kladl nad zájmy národa, sbych vysoké ideály našeho národního snažení podřizoval hmoi- ným, stavovským olázkám. V politice nesmí se roz- hodovat dle zaměstnání, dle stavu, nýbrž dle zásad politicky národních. Dle toho měnstka dva proudy rozlišuje: jeden dělnický, hlavně sociálně-demokra- tický a druhý politický proud stavů středních, jicha ropresentanty jsou národní strana svobodomyslná, národní strany mladé — ale z toho programu vy- myká se strana agrární, která před národním zájnfem staví zájem stavovský. Ale nebylo tak vždy. I čes ke rolnictvo bylo seřaděno pod praporem národním a byly doby ty pro české rol- nictvo mnohem čestnějšími a mnohem slavnějšími, kdy svorně s ostatními bojovalo pro jeho práva a požadavky

Barták Důrich Turnov Bělá Skalsko Český Dub pro

14 article

Tehdy kráčel v prvních řadách sedlák český, a přední, nejnechroženější bo- jovníci v selských chatách se rodili A nynější doba jest dobou velmi váž- nou, která právě potřebuje, aby národ český se netříštil a do Vídně aby de- legace česká šla svorně. Řečník doufá, že lid probere se z tohoto pollou)z- nění stavovského, že opět se spojí a jako jediný mocný šik za právo a požadavky českého národa půjde v boj nie Řeč poslance Bartáka působila mocnými dojmem na všecky přílomně, k nimž ne jako parádní řečník, ale jako rolník mluvil muž z jich vlastních řada horlivý pracovník za zvelebení stavu selského a jeho slova setkála se s hlučným rouhlasem.

Barták Vídeň

15 article

Panarosla Pražák praví, že byl laké agrár- nikem, dokud nepoznal, že politika strany agrární nepovede náš nárok k uskutečnění jeho cílů a snah. nýbrž naopak k rozkladu. Škodlivě působí, neboť má má za následek samě kastování a drobení v malé kusy, navzájem ostře se potírající. Dovolává se slov pěvce „Písní otroka!, který v třištění takovém vid naši zhoubu a zrazuje, aby nevedlo se až do kraj- ností, nýbrž zarazilo, dokud ještě čas. Kdyby však dále tak věci měly pokračovati, pak-li strana agrární tak si bude počínati, pak k těm koncům, které pro- rokuje nyní straně mladočeské, mnohem dříve dojde sama a mnohem dříve a velmi neslavně skončí — neboť již nyní vid se — počátek konce. Nadšenými slovy řečník volá rolnictvo, aby za v yš ší mi cíly, za skvělejšími ideály se šikovalo do boje, nežli jest stavovská, chlebař- ská politika, za velkými našimi cíly národními, ke kterým spějeme od dob našeho obrození. A již blížili jsme 3e k uskutečňování jich, již zdálo se, že konečně značný krok učinili jsme k osamostatnění národa našeho, nez Bohužel, byla vržena v národ stavov- ská hesla, která sice mají odůvodnění. pokud mají na mysli jen národohospo- dářský prospěch, ale nikdy, kdy zamě- ňují se s programem národním. Řečník doufá, že nastane však hrzo vystřízlivění, nebezpečí a škodlivost těchto hesel se brzy pozná a že český lid selský zase se vrátí k odhozenému programu ná- rodnumu. Až přikročíme k volebnímu osudí, volá řeč- ník, prapory budou vláti — prapor rudý, prapor ze- lený a prapor červeno-bílý a já jsem přesvědčen, že nezaniklo ještě ve vás vědomí národní povinnostia cti, a že vy ve jménu velké idey a myšlénky národní k osudí přístoupite pod praporem červeno- bílým. (Hlučný souhlas a bouřlivý pollesk.)

Panaroslo Pražák

16 article

Pan okresní starosta V. Honzů prohlašuje z nepravdu tvrzení p. Honsa, že svobodomyslní zá- stupci ve volebním výboru hlasovali pro kandidáta agrárního. Jest přiroreno a bylo přímo nutností po- měrů, že strana svobodomyslná postavila svého kan- didáta, neboť za to žádala veliká část rolnictva ze všech volebních okresů, téměř všccko živnostnictvo úřadnictvo a inteligence. Pan starosta skalský Pražák dodává, že sku- tečným kandidátem středních stavů jest kandidá svobodomyslný. Ke konci přihlásil se p. Důrich a obhajoval stranu agrární, ale vznikl velký hluk a panika, takže vůbec domluviti nemohl. Celé shromá ždění stavělo s proti sobě jako před bitkou, minozí rychle odchá zel ze sálu — až předsedmictvo požádalo starostu obce Skálska o zakročení, který pořádek zjednal a dal sál Tak skončila schůze agrární, na kterou sohnán Byli stoupenci strany agrární z celého dalekého okol — ale málo jich odcházelo spokojeno se schůzí i s svým kandidátem p. Důrichem, zvláště když ho srov- návali s rolnickým kandidátem a vážným pracov- níkem, zemským poslancem J. Bartákem. vyklíditi

V Honz Důrich Skálska J Barták

17 article

Schůze voličská národní strany svobodo- myslné a strany národní čtvrtého okresu praž- ského, svolaná drem. K. Černohorským na sobotu 13. t. m. o 8. hod. večer, nekoná se »U Apola«, nýbrž ve velkém sále »Na Slo- vanech« v tutéž hodinu a v týž den.

K Černohorský Apolo voličský národní strana svoboda

18 article

Okresní starosta mladoboleslavský p. Cy zill Papoušek, zemský poslanec, přijal kándida- turu říšského poslanectví za 37. volební obvoi (okresy mělnický a mladoboleslavský). Toto re- hodnutí přijato bylo rolnickým voličstvem s ve- likým uspokojením. Obyvatelstvo okresu našeho — píší »Nl. L.« — neupustí od jeho kandidatury, nýbrl nikoho jiného za poslance do rady říšské mlt nechce, nežli svého okresního starostu Cyrilln Papouška. Odpůrci jeho uvedli ve zmatek nak obyvatelstvo prohlašováním, že pan okr. starosu Papoušek kandidatury nepřijal a že by byle volba jeho následkem toho marnou. Vzhleden k tomu veškerému voličstvu skupiny naší ozaa mujeme, že pan okresní starosta Čy rillPapoušek na opětovné vy- zvání našeho voličstva prohlásil, že přijme volbu za poslance de rady řlšské za volební skupina Mladá Boleslav—Mělník, pouze že vyhražuje právo, když by poznal, že by man- dát jemu lidem svěřený nemohl zastávat, že by nestačily k důležitému úkolu tomu jeho sily a schopnosti, aby se mohl ještě před uplynutím šestiletého období poslaneckého na radě ríšské madátu vzdát. Záleží pouze na voličstvu, aby nedalo s zmásti a setrvalo na kandidatuře p. okres. sta- rosty Cyrilla Papouška, aby vyslalo za zástupce svého do říšského sboru zákonodárného svého nejlepšího muže.

Cyrilln Papoušek Čo Mladá Boleslav Mělník

19 article

Z Hořic. V neděli dne 7. dubna t. r. o 2. hodině odpol. konala se v Hořicích v di- vadelním sále obecního domu schůze voličů města Hořic, již svolal, byv k tomu vyzván, bývalý poslanec říšské rady a dosavadní posla- nec zemského sněmu král. českého pan J in- dřich Maštálka ze Sobotky. Schůzi přečetně voliči navštivenou předsedal starosta města p. Augustin Erban. Kandidát poslanectví p. Jindřich Maštálke voličstvem vřele uvitán, promluvil o úkolech říšské rady a po ukončení řeči, která plné dvě hodiny trvala a s největší pozornosti vyslechnuta byla, schválena byla všemi přítomnými voliči navržená resoluce, ve které voličové prohlašují, že voliti jej budou za svého poslance do rady říšské jakožto kandidáta, jehož dosavadní čin- nost v životě veřejném dává jim plnou záruku, že pracovati bude i na dále v duchu pokro- kovém, národním i sociálním tak jako ďosu činil. Z Terezína. Dne 14. dubna 1907 o 10. h. dopol. koná se v Terezině v záložně veřejná schůze voličů z městského volebního obvodu Litoměřice, Lovosice, Terezín, Štětí a Ústěk. Na schůzi té představí se český sčítací kandidát pan Jindřich Nechanský, předseda ústředního výboru N. J. S. Svolavatelem schůze jest dr. Ladislav Tippmann, advokát v Litomě- řicích. Jest žádoucí, aby účast při télo schůzi byla co nejhojnější, aby se ukázala početní síla české menšiny. Politický klub pro Jilemnici a okoli po- řádá dne 14. dubna 1907 v sále městské radnice o 2. hodině odpol. schůzí voličů 22. skupiny volební, ve které promluví a se před- stavi městský tajemník a poslanec na sněmu zemském pan Jindř. Maštálka ze Sobotky.

Maštálek Augustin Erban Maštálke Terezin Nechanský doktor Tippmann Jindřichův Hořice Sobotka Terezín Litoměřice Lovosice Štětí Litoma Jilemnice ústřední výbor J in

20 article Přípravy k uvítání panovníka

Přípravy k uvítání panovníka Výzdoba Smíchova při návštěvě panovníka. Budova musejní v Kinského třídě, kdež panovník bude uvítán starostou města a starostou okresu a kde císař a král prohlédne též sbírky národopisného musea, bude bohatě ozdobeno květinami a vkusnou dekorací. Před Kinského zahradou zřízeny budou th vkusné pylony ze sádry, na nichž budou pláti řecké ohně. Před pylony a za nimi zřídí se skupiny květinové. V ulicích, kudy panovník pojede, totiž Kinské, Karlově, Švarcenberkově, Zbraslavské, Žižkově, Korunní a Královské až k Chotkově třídě bude postaveno 90 stožárů s prapory. Stožáry ozdobí se chvojovými guirlandami.

Kinská Karlův Švarcenberkův Chotkův Smíchov Žižkov národopisný muzeum

21 article Hudba.

Hudba. + Koncerty. Ze záplavy hudební, jež velkonoč- ními svátky zadržena byvši, provalila se po nich jen úsilněji, vynikl cenou skladeb i provedení koncert ve prospěch pensijního spolku členů sboru a orchestru Národního divadla. Vzkříšením Smetanova »Praž- ského karnevalu« stal se dokonce událostí. Poslední dílo mistrovo zůstalo zlomkem. Zamýšlelť Smetana »Pražským karnevalem« vytvořiti suitu, která by jednak formálně, uvedením českých tanců do staro- navyklého útvaru, jednak obsahově, zpracováním jakéhosi, třeba jen v hlavních rysech načrinutého programu (apotheosa českého tance), objevila se v novém, Smetanovsky individnálním a národně rá- zovitém rouše. Měl to býti pendant ke kruhu symfo- nických básní »Vlasť«, »řada scén čistě hudebních,« jak sám vyslovil se v dopisu Ad. Čechovi ze dne 14. června 1883 (práce dokončena v září t. r.) Tedy dílo spíše z oboru hudby absolutní, ač i při něm Smetana, což je charakteristické, nevzdal se aspoň povšechného rámce programního, přeje si, aby scéně složené dostalo se popisu z dovedného péra, tož básnického vysvětlení aspoň dodatečného. Při jediné větě, k jejímuž vytvoření neúprosně postupující roz- klad duševní popřál mu ještě času, tanula mu na mysli asi scéna: Masky hrnou se do taneční dvo- rany, nastává ruch a šam, změť a spleť, po krátkém »hemžení maškar« zazní polonéza, vlastní »otevření plesu«. Všude kypí veselí, radostí opájejí se srdce, Zaklepá sice na ně o vstup také již Láska, ale ještě není čas na její sladká vyznání. Nesměle ztlumí své touhy, a již amorosná episodka mizí v bujných vlnách všeobecné, bezstarostné veselosti. Dionysská rozkoš valí se sálem, a vše tone v jásavých jejích proudech.

Smetanův Smetan Čecho dílo Láska orchestra národní divadlo

22 article

Není v tom tragika? Dionysské veselí — po- sledním hudebním slovem Smetanovým. Jako výkřik po radosti živolní, po světle a jasu, než přišla tma. než smutek zastřel vše noci, neštěstí dovršilc svou zkázu... Skladba má čistě smetanovské rysy. Základní théma polonézové — polonézové jenom rythmem, nikoli rázem — stojí na rovni nejlepším invencím Smelanovým. Je zpěvné, křepké i rázovitě, české. Totéž platí o episodě houslového sóla, kter opět vyniká půvabem, zvláštní krajkovou jemností s níž vetkáno jest do instrumentální příze. Jsou tu ovšem také rysy, příznační poslední periodé mistro- vě: sklon k líčení chaotických zvuků, arciže přilé hající k látce (»hemžení maškar«), prudké, nespro- středkované přechody, dodávající skladbě ráz frag mentárnosti: náhlý přechod z introdukce do polo- nézy, přerušení houslového sóla a nedosti organické opět nastavení jeho, sestručnění vět modulačních na krajní míru, tedy vyhýbání se propracování, které

Smetanův Smelanův

23 article

právě jindy u Smetany bylo vždy na výši themati ckého umění. To jsou nepopíratelně chorobné rysy k nimž přičetl bych ještě z instrumentace upřílišené používání vířivého bubínku. Ale jinak právě instru- menlace poslední této skladby Smelanovy překvapu je představivostí zvukovou, jejíž jest svědkem pro svého původce, poslední fáze děsné choroby své do- žívajícího. Zvuk je sytý, jásavý a pojí se s rythmi ckým vzletem skladby v dojem unášející. Netřeba zlomek »Pražského karnevalu« přeceňovati na úkor výtvorům plné dokonalosti mistrovy, ale je v něm tolik zajímavého, hudebně živelného (melodlí i ryth- mem) a životného, že stejně osudné bylo dosavadní přezírání díla. Jako Českému kvartettu náleží zá- sluha o vzkříšení druhého Smetanova kvartetta (D moll), tak nyní Karlu Kovařovicovi podařila se rehabilitace »Karnevalu«. Vytříbené a vzletné jeho provedení zjednalo skladbě na ráz porozuměnía osvobodilo je klalby, v níž vězela od svého prvého provozování na Žofíně v smutný den šedesátých na- rozenin mistrových (2. března 1884). Nyní chytla tak, že musila býti opakována. Koncertnímu mistrovi p. Kozlovi slušno vzdáti pochvalu za temperamentn a přesné sehrání sóla.

Smetan Kovařovic Netřeba Žofín Smetanův kvartetta

24 article

Novinkou koncertu byl Ostrčilův, autorem sa- mým dirigovaný melodram »Balada česká«. Ostrčil osvědčil se tu spíše absolutním hudebníkem, nežl melodramatikem. Melodie hladce mu plynou a v ši- roké samostatné mezivěty se rozpřádají, jež dovedou zaujmouti a honosí se pěkným instrumentálním ko- lorilem. Ale pro zajímavá intermezza tak trochu za- pomenete na báseň samu, ač je to pravá Nerudovsky zahrocená balada, a ztrácile spojitost slok. V umění melodramatickém třeba vždy vraceti se k Fibichovi jako mistru a vzoru, nejen v zachycení základní in- tonace a šetření dynamiky a barvy mluveného slov v poměru k dynamice a barvě orchestru — tyto po- žadavky daří se také Ostrčilovi velmi pěkně — ale též v míře, v proporcích budby a básně, v dramati- ckém toku i srázu. Báseň deklamovala se svou vro- zenou roztomilostí a žertovným půvabem slč. Isa Grégrova, modelujíe slova tak výrazně, že dosáhla i proti silnějším vinám orchestru vždy úplné sroz- umitelnosti.

Ostrčilův Ostrčil Fibich Grégrův

25 article

Orchestr doprovázel decentně, a táž chvála při- sluší mu i za průvod Dvořákova violoncelového kon- certu. Solový part koncertu, jenž jest holovou sym- fonil s principálním hlasem violoncelovým, sehrál pozoruhodně p. Jan Šebelík, koncertul mistr Kyjeva. Po mnoha letech zajel si do vlasti ukázat svou vyspělost a projevil skutečně velkou hudební inteligenci, již dílo vyžaduje, citový fond v přednesu kantilén (zvláště ve střední větě) a vypracovanou techniku. Obtíže partu jsou značné, a virluos pře- máhal je s jistotou i bravurou, v intenci čísté —- až na maličkost ve zvláště choulostivé pasáži prvé věíy — zvukově lahodné. Byl za svůj pečlivý výkon od- měněn živým polleskem a vyvoláváním. Druhou část pořadu tvořila Vendlerova »Koladae o níž měli jsme již příležitost se vysloviti při jejím prvém provedení »Hlaholem« vinohradským. Vokáln obratně psanou skladbu v národním duchu, štavnatě znějící, zpíval sbor Národního divadla s celou svojí vervou a zdatností svých ženských i mužských hlasu U kapelnického pultu stál p. Rudolf Zamrzla. O drobnějších koncertech, jichž byla celá prška, bohužel však ceny většínou pochybné, příště.

Dvořákův Šebelík Vendlerův Koladae Zamrzla Kyjev Hlahol národní divadlo

26 article

+ Třeli koncert hudebního spolku. Pí. Förstrová- Lautererova, dvorní operní pěvkyně z Vídně, která v koncertu dne 16. dubna měla spoluúčinkovati, byla repertoirními obtížemi nucena odřeknouti. Místo n získán byl komorní virtuos p. Fr. Ondříček. Před- nese koncertní číslo od Jana Brahmsa a romancí od A. Dvořáka s průvodem orkestru. Orkestrální dopro- vod převzal laskavě dvorní kapelník p. Leo Blech Program jest nyní, jak následuje: Schubert—Moll fantasie Fmoll (nové). Ouvertura z »Oberona«, kon- cert od Jana Brahmsa, housle s průvodem orkestru Předebra k »Mistrům pěvcům Norimberským«, I Blech, polonaisa z »Popelky«, A. Dvořák, romance Fmoll, housle s průvodem orkestru, Bedřich Sme tana, »Vltava«, symfon cká skladba. Předprodej lístků převzali: Em. Wetzler, Ferdinandova tř. 36 a F. A Urbánek, u Nár. divadla.

Ondříček Brahmsa A Dvořák Lea Schubert Moll Fmoll Oberon Popelka Bedřich Sme Wetzler Ferdinandův třída Urbánek Vídeň Vltava

27 article

+ Z Nymburka. Damský odbor Národní jednoly severočeské v Nymburce pořádal v sobotu 6. dubn ve dvoraně »na knížecí« pěvecko-deklamatorní aka- demii za účinkování kolínského pěveckého kvarteta slč. Růženy Šimáčkovy, p. Ad. Cmírala a dvou ru ských umělkyň, pl. Anny Šeborově, choti nymbur ského rodáka p. prof. dra. Jos. Šebora, skut. stát rady rusk. a slečny Naděždy Solovjovy. Paní Šebo- rová, krásný to, objemný, silný, v italské škole vy- tříbený mezzosoprán, přednesla za doprovodu slč Solovjovy s uměleckou dokonalostí dvě krásné plsně Čajkovského (»My siděli a toboj« a »Nět, tolko tot. kto znal«), Gounodovu dojemnou »Berceuse« Tosteho romanci »l'Ideale« a Rossiního kavatinu z Lazebníka Sevilského »Una voce poco fas, v níž umělkyně zvláště vynikla svou výtečnou školou a ohebností la- hodného a mohutného hlasu. Bouřlivý potlesk čet- ného a vybraného obecenstva provázel všechny vý- kony pěvkyně. Přeškoda jen, že pí. Šeborová, vlád- noucí dosti dobře češtinou, nezazpívala nám ničeho z českého repertoáru. Zasloužené ovace sdílela s pl. Seborovou její velenadaná krajanka, slč. Solovjova, virluosně sehravší Schumannovy »Variace« a Sukovy krásné skladby »Jaro« a »V roztoužení«. O zdar za jímavé akademie získali si v plné míře zásluhy slč. Růžena Šlmáčkova pěkným přednesem Jílkova melo dramatu na slova Vrchlického »Cigánovy houslee p. Ad. Cmíral, jakožto skladatel a vírtuos na klaví pěvci solisté pp. Hraba a Pařízek a rovněž osvěd- čeně kolínské pěvecké kvarteto. — Jelikož i hmotný výsledek večera byl uspokojivý, můžeme damskéme odboru Nár. jednoty severočeské v Nymburce s vře lými díky za opravdu umělecký požitek a ušlechtilou B. Č. N—ský. zábavu gratulovati.

Šimáčkův Ada Cmíral Šeborův profesor doktor Šebor Solovjov Šeba Čajkovský Gounodův Šeborová Schumannův Sukův Šlmáčkův Jílkův Vrchlický Cigánův Hrab Pařízek B Č Nymburk Una Toste romance

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Japonský prine v berlínské gardě. Z Ber- lína, 10. dubna. Prine Kumi, člen japonského cí- sařského rodu, přibude počálkem června t r. do Berlína, aby vykonal službu u zdejšího gardového pluku. Princ, jemuž jest 33 let, byl ve své vlasti přidělen k generálnímu štábu, jest majorem a z- častnil se pod Kurokim bitvy na Jalu. Jeho vojen- ským průvodcem jest podplukovník Kurila = Zavraždili vnuka. Z Pařiže, 10. dubna. Hrozný zločin odhalen byl ve Vallerangne (depart. Gard). Asi před čtrnácti dny porodila hluchoněmá dívka jménem Teulonova dítě. Rodiče dívky zatajili porod, před několika dny odňali hluchoněmé násilím kojence, usmrtili jej, rozsekali na kusy a rozházeli je po horách a do řeky. Staří vrahové byli zatčeni Posud byly nalezeny jen ruce a nohy mrtvoly. = Ženský souboj. Z Ríma, 10. dubna. Ve zdejších vyšších kruzích udál se velký společenský skandál. Na šlechtickém plesu, konaném na Kapitolu, došlo při humoru o koňských dostizích mezi dvěma damami k hádce, za níž jedna z nich udeřila druhou do obličeje. Uražená dala ji dvěma ženskými sekun- danty vyzvati na souboj, jenž prý se přes zakročení manželů obou dam bude také konali.

Kuril Teulonův Berlín Jal Pařiže Rím Kapitol Prine Kumi

29 article

= Uprchlý bankéř. Z Vircburku, 10. dubna. Státní zastupitelství zavedlo vyšetřování proti uprch lému bankéři Schandtoví v Kissingenu. Po otevření pokladny přišlo se na velké zpronevěry vkladů. Postiženi jsou zvláště pařižští a londýn- ští bankéři. = Lékař přejet vlakem. Z Badenu u Vídně 10. dubna. Tělesný lékař vévody z Parmy dr Kroissing byl dnes v noci přejet vlakem jižní dráhy a hrozným způsobem usmrcen. Dle nezaručené zprávy stal prý se obětí zločinu, pro toto tvrzen není však podstatných důvodů. Dle jiné zprávy chtěl prý dr. Kroissing vyskočiti z jedoucího vlaku a dostal se pod kola. Mrtvola jeho byla na dva kusy rozříznutá nalezena na kolejích. = Revise dolů v saarském revíru. Ze Sa ar- brückenu, 10. dubna. Katastrofy, jež se v po- slední době udály v saarském obvodu, daly podně k úřadnímu zkoumání tamních důlníchi zařízení. Ve

Kroissing Vircburk Baden u Vídeň Parma sa ar

30 article

škeré doly saarského revíru byly podrobeny podrobné sedmidenní revisi. Včera konala se v Saarbrückenu na horním ředitelství závěrečná konference. = Záhadný únos hocha. Z Hamburku, 10. dubna. K únosu hocha ve Flottbecku, o němž jsme nedávno přinesli zprávu, se sděluje, že z nařízení altonského státního zastupitelstvícabyl nyní zatčen otec hochův, americký lékař Krieger a ředitel Grei- fovy detektivní kanceláře z Hannoveru šl. Versen. Oba zatčení byli dopraveni do vyšetřovací vazby k altonskému soudu. Po uneseném hochu není posu stopy. = Serum proti úplavici. Z Paříže, 10. dubna. (K. k.) Lékařské akademii sdělili prof. Vaillarda Dopter, že nalezli účinné serum proti úplavici. Z 243 případů, kdy použito jejich sera, skončilo jen 10 případů smrtí. = Velký požár. Z Lisabonu, 10. dubna. (K. k.) Veliký požár zničil v noci dům ve středu města. Mnoho lidí při tom zahynulo. Dorostlí i děti zabynuli anebo byli zraněni. = Nehoda. Z Vel. Kaniže, 10. dubna. (K. k.) Parník »Juno« s 5 vlečnými lodmi narazil za velk vody v Tise na dřevěný most, jehož čásť byla roz. tříštěna. Parník zůstal bez pohromy.

Krieger profesor Vaillard Dopter Nehoda Saarbrücken Hamburk Hannover Sero Paříž Lisabon Vela Kaniže Juna Tisa Grei

31 article

= Zatčený podvodník. Z Vídně, 10. Jubna Dnes byl zde zatčen jistý Jan Horvath, který se vydával za vězeňského ispektora. Zjistilo se v něm, že jest to řemeslný podvodník, který zvláště měl spa- deno na vdavekchtivé ženy. Jest to bývalý panský kočí Bruno Max Ouosdorí, který pocházíz Podchapel v Drážďan. Poslední jeho podvod srá- chán byl zde v Ottakrinku, kde se zasnovjil s 22letou dcerou jistého kupce a vystupoval tam velice sebevědomě jako příští zet. Teprve v poslední dcbě vzbudil podezření u olce nevěsty, který se na něj vyplával u příslušných úřadů a dověděl se, že sedl na lep obyčejému podvodníkovi. Mráz v Haliči. Ze Lvova, 10. dubna. V cel Haliči panuje neobyčejná zima. Dnes ráno byl na dvoře školy nalezen zmrzlý nádenník. = Povodně. Z Bělehradu, 10. dubna. Povodně ohrožují stále větší pruh země podél řek Moravy, Timeku a Tibaru. Škoda, způsobená na dobytkua osení, je velmi veliká. Ve vesnici Paně v a ci utopily se 3 osoby, = Politická vražda? Z Černovců, 10. dubna. Včera v noci byla spáchána ve Vaškucu vražda, která se pokládá za politickou. Sedlák Kolohyle byl nalezen zavražděn na silnici s vypíchanýma cči- ma a uříznutým jazykem. Před několika dny vypoví- dal v procesu proti jistému staroruskému říšskému kandidátu velmi nepříznivě. Soudí se, že Slarorusově pomstili se za to Kolohylovi, který byl Mlado- rusem. Jistý mladoruský lisl tvrdí, že četné selniny započalv nvní svoje vražedné dílo také v Bukovině.

Jubna Horvath Bruna Max Ouosdorí Mráz Sedlák Mlada Vídeň Drážďany Ottakrinka Halič Lvov Bělehrad Morava Černovec Bukovina