ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a9450110-75e3-11dc-bac6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 370, place 84, org 35, work 3
1 masthead
11. dobna 1907. Císlo- 99.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strara 3
4 article
Na hlavních místech u »Kinské« a křižo vatkách ulie bude 33 stožárů opatřeno ozdob- nými podstavci. Podstavce budou vyzdobeny věnci a guirlandami a nahoře koši s květinami. Na příč stožárů budou napnuty šnůry s menšími praporci. Průčelí radnice vyzdobí se bohatě věnci guirlandami i dekorativně. Uprostřed bude bohatá dekorace s initialou F. J. I. a nad ní znak království českého. S obou stran umístís znaky Moravy, Slezska a města Smichova. Obecní budovy ozdobí se festony a pra- pory. Veškerá výzdoba stane se na společný náklad města a okresu. V třídě Kinského, Karlově a Švarcenberkově bude špalír spolků, jichž jest přihlášeno 43 s prapory a hudboň. Špalíru zúčastní se rovněž c. k. gymnasium, c. k. průmyslová škola a školy české i německé, jakož i úřadnictvo a dělnictvo firmy F. Ringhoffer a jiných závodů. O výzdobu stará se zvláštní okrašlovaci odbor za předsednictví p. starosty Ebrle. Návrhy výzdoby vypracoval p. prof. Cechner. Výzdobu provádí městská techn. kancelář za vedení měst. stav. rady Duchoně. Okresní silnice, vedoucí od zeměbraneckých kasáren na Hradčanech kolem státního hřebčinc »Panenské« ke »Kajetánce«, před kterouž na- cházl se ústav chorých »Vincentinum«, bude nákladem okresního výboru smíchovského nále- žitě upravena a ozdobena a po celé této trati postaveny stožáry s prapory v znmskýeh barvách. Po obou stranách bude státi špalír zástupců obcí, školní mládeže atd.
Kinská J I Kinský Karlův F Ringhoffer Ebrle profesor Cechner Duchoň Kajetánka Morava Slezsko Hradčany Vincentinum smíchovský nála
5 article
Osvětlení rozhledny na Petříně. Firma Morel a spol., továrna lustrů a elektrotechnický závod v Praze, bude ve dnech návštěvy cfsare rozhlednu anglickými reklamními koulemi v prů- měru 520 mm. a elektrickými žárovkami velm efektně osvětlovati. Upozornění při výzdobě. Včera uveřejněna byla vyhláška starosty p. dra. Groše, vyzývajíeí obyvatelstvo k výzdobě domů. Při tom opětně se obecenstvo důtklivě upozorňuje, aby okrasy domovní byly řádně opatřeny, aby bezpečnost obecenstva nebyla ohrožena. Prapory buďtež upevňovány tak, aby vlajíce, nezachycovaly dráty telegrafní a telefonické a obzvlášíní opatrnost v tom směru budiž vyvinuta tam, kde umístěny jsou pylony s flambony (ve Ferdinandské třído a na nábřežl), aby se předešlo požáru.
Groš Petřín Praha Morel a společenský mm
6 article Dr. Eduard Grégr.
Dr. Eduard Grégr. Rodíně zvěčnělého MUDra. Eduarda Grégra jejím členům neb redakci »Národních Listů« zaslal dále projevy soustrasti: JUDr. Václav Reichert, magistrátní rada v.v. František Novák, centrální ředitel panství Slavkova Mr. Richard Walleský. lékárník. Ph. Mr. J. Patera, ljekarnik v Sarajevu. Ph. Mr. Jaroslav Michl, lékárník v Tíšnově. Rodina Markova. Mr. Fr. Sedláček v Ky- jově. MUDr. Miloš J. Valníček a chotí. Fr. Eichler společník firmy »Waeger Eichler násť.« v Brně Ant. Ráž, společník firmy »Waeger á Eichler nást. v Brně. Román Eichler, prokurista firmy » Waegee č Eichler nást.« s chotí. Frant. Lipka v Boskovicích. Jos. Čech. Emil Wallenfels, c. k. poručík v. p. e. Urbánek v Pečicích. Frant. Menšik. Místodržitelský sekretář Bobumír Bradík. Anna Urbánková. Rudolí Kaška, knihkupec v Roudnici. Čestmír Kratochvil v Jenšovicích. Aogusta Linhartová roz. Kučerova. J. Vorlický. Josef Svoboda, nakladatel na Král. Vino- hradech. Frant. König v Krašovicích. Řed. Václav Slech v Žižkově. Petr Hrubý ve Slaném. Redaktor Přemysl Otakar Plaček. Ředitel Pokorný, dr. Janda, Kasa, Postránecký a Šubrt v Řepině. J. Preisler. Jindř. Břeněk, architekt a stavitel. Rodina Šímova Josef Löw, starosta zpěv. spolku »Škroup«. Lěkárník Dlabola v Benešově. Kare! Mašek. Marie Klumparová Ph. Mg. Karel Schürer. Red. Jaroslav Balák. J. k Zimmermann, ředitel okresní pokladny nemocenské v Praze. Artur Fuchs v Praze. Karel Zettel, zasílatel v Praze. Alois Duda. Josef Cimr, red. v Rychnově. Jos. Pávek v Praze. Za Dědietví Komenského v Praze Jos. Tůma, starosta. Josef Šolc na Kladně. Joseí Hofrychtr, redaktor »Škol. Obzoru«. Za Občanskou záložnu na Malé straně v Praze Frant. Hubáček.
doktor Grégr Mudra JUDr Reichert Novák Walleský Mister Michl Markov Sedláček MUDr Miloš Valníček František Eichler Waeger Eichler Ráž Wallenfels Urbánek Bobumír Bradík Urbánková Kašek Kratochvil Aogusta Linhartová J Vorlický Svoboda Král König Václav Hrubá Plaček Pokorná Janda Kasa Postránecký Šubrt Řepina J Preisler Jindřichův Břeněk Šímův Löw Škroup Kare Mašek Klumparová Schürer Red Balák Zimmermann Fuchs Zettel Duda Cimr Pávek Komenský Tůma Šolc Hubáček Slavkov Sarajevo Ka Brno Lipka Boskovice Čechy Pečice Roudnice Kučerov Krašovice Žižkov Benešov Praha Rychnov Praha Jos Kladno Joseum Hofrychtr
7 article
Ant. Svoboda. L. Beneš v Č. Brodě. Vzdělavací be- seda »Neruda« v Trhové Kamenici. JUDr. Vladimí Škarda, advokát. Za Bratrstvo vzájemně se podporu- jících řemeslníků a živnostníků v Praze a okolí Antonin Koubek, starosta, Josef Pazourek, jednatel První český c. k. priv. ústav ke vzájemnému poji šténí proti škodám z ohně a krupobití. Sklad Neu- siedelské akciové společnosti pro výrobu papíru. Za fir. Laurin Klement v Ml. Boleslavi Berger, Tuček. Karel Volf, majitel mlýna a realit v Sokolí. Morie R. Stein učitel. Za Hospodářsko-občanskou“ besedu v Mratíně pro Měšice Mourek, starosta, Eduard Pražák, jednatel. Jos. Šlambor, stárosta nemocensk pokladny knihkupců. Komerční rada Ant. Novotný. chef firmy J. Nowotný, výsadní továrna na střelné zbraně v Praze. MUDr. Josef Skalička s chotí.
L Beneš Neruda JUDr Vladimí Koubek Pazourek Laurin Klement Berger Tuček Volf R Stein Eduard Pražák Šlambor Novotná J Nowotná MUDr Skalička Č . Brod Praha Moria Mratín Měšice komerční rada Anta
8 article
Jan Fenci v Březniči. Fr. Skrčený, obchodník, obecní sťarší král. hlav. města Prahy. MUDr. Leopold Po- korný. Ženský výrobní spolek český El. Krásnohor- ská, starostka, Jana Patočková nám. starostky. Cis. rada Arnold Pavel Lövenstein v Praze. M. Krýzl red. ve Slaném M. Otevřel v Pulji. Marie Horáková, vdova po architektu na Král. Vinohradech. Za výbor župy česko-brodsko-královsko vinohradsko žižkovské českých lékařů MUDr. František Kotýnek, předseda, MUDr. Václav Mudrych, jednatel. Ot. Borůvka. praesid. sekretář. Kalouš, starosta města Třebenie Za hromadu knihkupeckých pomocníků- v Praze Fr. Domalíp, předseda, R. Ketlner, jednatel. Za Řemesl- nicko živnostenskou besedu »Svornost« v Sedičanech František Přibyl, předseda, Frant. Počepický, jednatel. Cyril Richter v Praze. Jos. Truhlář, univ. bibliotékát v v. Cyr. ryt. Purkyně v Plzni. Jaromír Hrubý redaktor. Rodina Bucharova. Jan Laichter na Král. Vinohsadech. Frant. Vávra. B. Fr. Zrnka, odborný závod pro knih- a kamenotiskárny i knihtiskařství v Praze. Julius Linhart, obchodník v Rakovníku.
Jan fenek František MUDr Leopold Patočková Arnold Pavel Lövenstein M Krýzl M Otevřel Pulja Horáková Král Kotýnek Mudrych Otakar Borůvka Kalouš Domalíp R Ketlner Přibyl Počepický Richter Truhlář Cyr Purkyně Hrubá Bucharův Laichter Vávra Julius Linhart Březnič Praha Třebenie Praha Francie Plzeň Francie Rakovník český El českýbrodský žižkovský český lékař
9 article
Theodor Stein. Jaromtr Vaněk ve Slaném. Josel Zajíček, starosta obce Rašovic. Dr. Dobroslav Krejčí v Praze. Bratří JJouzové v Pečkách, lovárna na stroje, velocipedy a slévárna železa. Maruše Gabrielová. Otakar V. Křlž. Dr. G. Blažek. Fr. Slolz v Praze. Emil Halman. Josef Pachmayer, redaktor. Václav Hladík, redaktor. K. Ankrt. J. Nohavec, majitel knih- tiskárny v Terezině. F. Bartel. Jan Deport, společník firmy Deport a Panzer. Vojtěch Kraus. J. Štenc. Dr. Lukař. Dr. Jan Dobruský. Viktor Fridrich, redaktor v Příbrami. Václav Vl. Jeníček v Čáslavi. Spolek pražských dětí 20. pěšího pluku v Praze Bohumil Šmejkal, sekretář. Hasičská župa karlínská. V. Minařík. Prof. Kukula. Red. »Volného Slova« v Žižkově. Formänek s chotí v Brně. Dr. Z Metelka v Dubrov- níku. Za Politický klub pro pol. okr. Velkého Mezi- řičí na Moravě inž. Ant. Večeř, předseda. Za Českou Ústřední jednotu velocipedistů Rud. Kutina, starostův náměstek, Fr. Čanda, jednatel. Za komitét dam pro spoludozor nad vyučováním ženským ručním pracím na českých obecných a měšťanských školách v Praze Barb. Červenková, předsedkyně, Marie Magausová jednatelka. Za První pražský měšťanský pivovar K. Vendulák. Antonín Mašek, průmyslník v Klatovech. Antonín Novotný, klenotník v Praze. D. Sluničko. Fr. Jar. Šafařík, majitel knihtiskárny v Přešticích. JÚC. Ant. Trnka, Štěpán Trnka. H. Soldát, ředite reálky v Pisku. Adv. dr. Adolí Hoffmeister. Posl Slanislav Mayer v Horažďovicích. Dr. Joura s chote v Kolině. Br. Čižkové nást. Za Jednotu Českých novi nářů v Praze Jos. Miškovský, předseda, Adotf Kunte.
Stein Jaromtr Vaněk Josel Zajíček doktor Krejčí JJouzová Gabrielová V Křlž G Blažek František Halman Pachmayer Hladík K Ankrt J Nohavec Terezin F Bartel Jan deport Panzer Kraus J Štenc lukař Dobruský Viktor Fridrich Václav vládní Šmejkal V Minařík profesor Kukula Metelka Dubrov Ing Čanda Červenková Magausová K Vendulák Mašek Novotná D Sluničko Šafařík Trnka H Soldát Adv Hoffmeister Posl Slanislav Mayer Joura Miškovský Adotf Kunt Rašovice Praha Pečky Příbram Čáslav Reda Žižkov Brno Morava Kutina Francie Praha Barb Klatovy Přeštice Pisco Horažďovice Praha Jos Slolz
10 article
jednatel. Prof. dr. F. Vejdovský v Bedlíně. Za Klub advokátních a notářských úřadníků v král. českém Emannel Čížek, předseda, Fr. Jamník, jednatel. Z Čtenářskou besedu v Pečkách n. dr. K. Renek, před- seda. R. Vindyš, jednatel. Advokát JÚDr. Jan Sejk v Žižkově. První česká diskontní společnost v Praze. zapsané společenstvo s ručením obmezeným. Alois Klempera. Za redakci »Českého Lloydu« Jos. Herain. Emanuel Lamberg. Miroslav Jirsák, úřadník Zemské banky. Dr. Lad. Tichý. Rodina Opatrných. Dr. Černý v Praze. V. Rudolí Smíchovský v Praze. Za »Ženský Obzor« na Král. Vinohradech Jan Ziegloser. Bedřich Pícha. Za správní výbor Všeobecné záložny v Kar- líně Josef Brzák, K. Ed. Kotting. MUDr. O. Janota, městský okr. lékař v Praze. Dr. Libenský. Jos. Kafka Alois Wiesner. J. Riemer v Práze. Hynek Votočel v Praze. Vzáj. se podporuj. a vzdělávací beseda »Jablonský« v Žižkově. Za Bratrstvo vzájemně se podporujících řemeslníků a živnostníků v Prazea okolí Antonín Koubek, starosta, Josef Pazourek, jednatel. G. Wiesner, Dufíck a spol. Em. Topinka, účetní v Praze, úřadník rosicko-pardubické rafinerie cukru v Praze. Advokát dr. Ctibor Škarda. Převezení tělesných ostatků paní Hanny Kvapilové do Saské Kamenice.
profesor doktor F Vejdovský K Renek R Vindyš Júdr Sejk Klempera Lloyd Jos Herain Lamberg Jirsák Lada Černá Král Ziegloser Pícha Brzák Janota Libenský Kafka Wiesner J Riemer Práze Votočel Jablonski Koubek Pazourek G Wiesner Dufíck Topinka Škarda Hanna Kvapil Bedlín Francie Pečky můj Žižkov Praha všeobecný záložna v Kara
11 article
Dlouho již neviděla Praha pohřební slav nosti tak ohromných rozměrů, tak hluboce truch- livé a dojímavé všeobecným smulkem a pohnu tim, jež pojilo všechny zástupy. Bylo-li třeba do kázati, jak milovala Praha svoji Hannu Kvapi- kvou, stačilo podívati se ve chvíli, kdy stanul nejsmutnější průvod na rohu Národního divadla blíž vjezdu na most Františka Josefa, a s ka menné loggie nahoře, nad hlavami tisícerých davů, zazněly tesklivé těny lesních rohů. Stačil- podívati se na zástupy zaražené, stichlé v hlubo kém pohnutí, rozechvělé dojmem tklivého roz lučního okamžiku, kdy veliká hvězda Národníh divadla naposledy míjí zlatý dům, po jehož prknach tolikrát tak slavně kráčel Dlouho Praha neviděla a dlouho zas ne uvidí pohřbu tak smutného a srdcervoucího Skvělé, uchvacující umění, plamenná výheň ta- lentu, zcela výjimečná inteligence veliké ženy a umělkyně — — to všechno rázem bylo nám vzato. Prošli jsme včera zákulisím Národníhodi vadla, u zdálo se nám tam býti tak nějak zvláš prázdno, pusto, nevlídno. Vešli jsme, ne — pouze jsme nahlédli do opuštěné šatny zesnule umělkyně, a slzy nám vhrkly do očí, ve spán cích zabušilo, a hrdlo se stáhlo nevýslovným steskem. Přišli jsme do bytu Hanny Kvapilové a tu leží ve svém malém salonku, plném vzác ných drobnosti, z nichž každá jednotlivá vzbu zuje upomínku na její vzácnou, jemnou, svatou bytost, leží ve svatebním kostymu Blaženy ze Shakespcarovy veselohry, a její krásná, jemně produševnělá tvář dýše po smrtí takovým vla- hým klidem, a čistým, skoro výrazně čistým dejmem. A zase přichází ten pocit stesku, jakoby křivdy, že tak náhle a nenávratně nám vzato, ce jsme tak nevýslovně milovali.
Hanna František Josef Hanna Kvapil Blažena Shakespcarův Praha národní divadlo Národníh divadlo Národníhodi
12 article
Rakev, stápějící se v záplavě květin, včer ráno. zavřeli, navždy zabednili, a přec proud ná vštěvníků a přátel neustal. Tisíce smufečníci hostů se tu vystřídaly během těch tří dnů, včera odpolednc, když se blížila hodina pohiřbu. nával nastal tu až nebezpečný. A dostavili s nejbližší přátelé umělkyně, její kologyně a ko legové, všecky její oddané žačky a spousta cti- telek, v úborech smutečních, s tvářemi bolest staženými, s očima uplakanýma, a když se napo sledy ještě... naposledy seskupili kolen chladné rakve, do niž zapadla tělesná schránk drahé duše nesmrtelně památky, všeobecný vzlyk projel shromážděným, a marně přemáhan pláč zaplavil všem oči . . .. Takových smutných, dojemně tklivých mo mentů měla celá smuteční slavnost více. Z hlu boké a vroucí lásky k nezapomenutelné uměl kyni vyrostla ta veliká a oddaná láska k ni, a její památka nesmazatelně zůstane mezi námi
13 article
Jen úzkému kruhu kolegů, kolegyň a nej bližších přátel bylo dopřáno podívati se na ra kev, v níž odpočívala všem tak drahá zesnula A přece celý ten obromný zástup na ulici touži roxněž, projeviti zesnulé poety v těch místech kde po svém neobyčejně skvělém působení mo hla se oddati osvěžujícímu klidu. Ale nebyl. místa v příbytku, ani na schodišti, ani v kori doru. Venku, v Resslově ulici, tísnil se tisíci hlavý zástup a konce jeho nebylo k dohlédnuti Vinul se na Riegrovo náměsti, odtud po Riegro vu nábřeži k Národnímu divadlu a dále Ferdi- nandovou třídcu, Ovocnou ulicí, Příkopy a Hy bernskou ulicí k nádraží spol. rak-uh. státn dráhy. Prudký liják povstal právě v dobu, když u rakve sbor pěvců pěl smuteční skladby, tak dojímavé, že rynutily slzy z očí. a P Rakev černé barvy spočívala v domě smut ků č. 2 v Resslově ulici na hoř. Novém městě pražském na katafalku a úplně byla zakryta von- nými květinami. U hlavy planuly dvě mohutné voskovice, u nohou postavena mohutná kytice konvalinek. Kolkolem rozloženy drahocenné věn ce, které věnovali: intendance Národního diva- dla, spojené družstvo Národního divadla, rodin Ottova, B. Tesařova, dr. L. Jeřábek s chotí Láda Novák, vlastenecká společnost „Dlouh stůl“, americký klub dam, brněnská „Vesna“ pensionát „Vesny“ v Brně, Božena Kunětická Zd. a T. Cechnerovi, Adéla Koudelová z Brna Fr. Mareš v Brně, herec Lengbach, dále hluboce zarmoucený manžel p. Jaroslav Kvapil a j.v. Na stole ve vedlejším salonu složeno byl převeliké množství vroucích soustrastných pro jevů. Došly ze všech končin a ze všech kruhů nejen z království a markrabství, ale i z ciziny.
Ottův B Tesařův doktor L Jeřábek Lád Novák Božena kunětický Zdeněk Cechner Koudelová Mareš Lengbach Kvapil Resslův ulice Riegrův Příkop spojený družstvo Brno národní divadlo národní diva Dlouh stůl
14 article
Ze Srbského Bělehradu došel telegrafický dotaz. jak se daří Hanně... Jak tam budou přátelé a obdivovatelé umění Haničky zdrceni, až se do- zvědí, že katastrofa tak nenadále nastala. Kondo- lovali ministři, umělci, spisovatelé a vůbec vše- chny kruhy bez rozdílu národnosti, které se o di- vadlo zajímají. A do těchto komnat, kde složeno tolik projevů vroucí lásky a lidskosti, nepřišli duchovní, aby vykonali obřady pohřební. Ode- přeli intervenci, poněvadž tělo zesnulé nebylo určeno pozvolnému tlení, nýbrž spálení. Obřady — ovšem v jinakém způsobu — vykonali laiko- vé a všichni přítomní hluboce byli při tom do- jati, neboť neslyšeli latinské formule, nýbrž pro- jevy v mateřském jazyku a sice tak vroucí, že jich nikdo zapomenouti nemůže. Sbor Národního divadla zapěl „Spěj v dál- ný svět“, skladbu, kterou zvlášť k této smutn příležitosti složil sbormistr p. Zamrzlo. Dámy nemohly utajit štkání a i mužové stírali slzy Dámy Národního divadla dostavily se vesměs v hlubokém smutku. Reditel Národního divadla pan Gusta Schmoranz přistoupil k rakvi, položil nan trnovou korunu, vavřínem propletenou, symbol to utrpení, propleteného slávou. Chtěl prosloviti vroucí vzpomínku, ale při mocném pohnut mohl promluviti pouze těchto několik slov: „Zde odpočívá velká naše mrtvá, jíž náležel laur, ale které lidská zloba připravila korunu mučedni- ckou! Bodala ji, bodala stále, až to ušlechtile srdce kleslo, zraněno k smrti. Budiž alespoň nyní popřán velké této umělkyni klid!“ Další slovn přerušil panu řediteli vzlykot, jejž nemohl pře
Hanna Hanička Zamrzla Schmoranz Bělehrad Konda národní divadlo
15 article
Potom přistoupil k rakvi dramatický umě- lec pan Eduard Vojan, aby zesnulé projevi posmrtnou vzpominku. Ale jak možno bylo pro mluvit při tak mocném rozrušení, když kolkolem stáli druhové a družky v povolání se zaroseným zraky a jen s úsilím vzlykot přemáhajícíl „Anděl smrti se zase vznesl nad Národním di- vadlem — vroucně mluvil Eduard Vojan —a vzal mu te nejlepší, co mělo, jeho chloubu a jeho ozdobu! Odvedl nám Hlannu Kvapilovou Drahá Hanno! Srdce se nám svírá bolestí a marne se snažíme potlačiti slzy. Nemůžeme věřiti, že jsi nás opůstila v době, kdy umění tvoje zářilo v nejkrásnějším lesku! A přece jest tomu tal a my již nikdy neuslyšíme tvého hlasu, nikdy již neuslyšíme tvého dětského smíchu. Všechno všechno je pro nás ztraceno! Co ztratilo české umění a české herectvo jemuž jsi přinášela tolik lásky, to posoudí dob nejbližší. Co se týče tvé umělecké činnosti, t bude oceněna povolanými činiteli! Ale osobní tvoje ctnosti, dobrota srdce a ryzost českého charakteru vzácné a počestné ženy, jako jsi byla ty, to dovedou posouditi jen pouze tvojí druhové. kteří ti byli na blízku. A přece přes velikos svého umění a přese všecky ctnosti musila js trpěti tak dlouho, až jsi konečně dotrpěla A proč? Jedině proto, že jsi byla bohem nadan a vyvolená umělkyně! To byl jediný hřích v tvém čistém žití! Loučíme se u tvé chladné nrtvoly se slibem, že české herectvo, jemuž js byla ozdobou a pýchou, stále bude na tebe vzpo- mínati a zachová ti v srdcí čestnou a nehynoue památku! Buď na vždy s bohem, Noro, Elido Blaženo!“ Pláč rozléhal se komnatou po tomto vrou- cím proslovení. Slova ujal se pak ještě městský fysik p. dr. Záhoř, předseda Společnosti pr spalování mrtvol, a pravil mimo jiné: „Nebyl proslulé české umělkyní dopřáno, aby způso pohřbívání ohněm byl vykonán na rodné půdě.
Vojan Hlanna Kvapilův Hanna doktor Záhoř národní divadl Elida
16 article
Povolanější mne ocenili a ocení individuálnost a ryzost umění Hanny Kvapilové. Co ztratilo če- ské umění, co ztratilo české obecenstvo, to nyn předovším cítime. Odešla v plném rozkvětu sv umělecké individuality v okamžiku, kdy nejvíce musíme pociťovati ztrátu jejího umění. V jejím zjevu, výrazu a gestu, jak nám tkví na mysli z jeviště, bylo cosi uměrného, co připomínalo ucelenost, harmonii antického umění. Antika zna- la krásně žíti a jako byly formy jejího života estetické, tak estetičky byla pojímána i smrt způsob pochování. Navazujíce na antické tradice dle nichž tělo vydáváno svatěmu a čistému ohni odevzděváme i tělo naší nezapomenutelné uměl kyně Hanny Kvapilové tomuto živlu, věrnému t a osudněmu druhu člověka v životě a nyní v smrii. Sbor zapěl pak Bendlovu píseň „Usnul šu mot na lesích“, kterou Hanna Kvapilová měl tak ráda. Při závěrečných slovech písně: „Ha níčko má, sladce dřímej“, byla píseň opět štka- ním a pláčem přehlušena... O 1/44. hod. odpolední členové technickéh personálu snesli rakev do zlatého pohřebníh vozu, který bezplatně propůjčila městská rada pražská.
Hanna Kvapil Bendlův Hanna Kvapilová
17 article
Těžko vypočítati hodnostáře a vynikající osobnosti, které se převezení tělesných ostatků Hanny Kvapilové zúčastnily, neboť obrovské v Praze při pohřbu dramatické umělkyně neví- dané účastenství, nebylo možno podrobně pře- hlédnouti. Uvádíme z nich pouze, že zúčastnil se pohrbu: starosta měst pražských p. dr. K. Groš, náměstek dr. Štych, v zastoupení inten- danta Národního divadla sekretář dr. Šafařovič. ředitel Národního divadla p. G. Schmoranz, chet opery p. Kovařovič, předseda Společnosti Národ- ního divadla p. arch. Šimáček, rektor české uni- versity Karlo-Ferdinandovy prof. dr. Hlava, inž. p. Havel, dále člen panské sněmovny dr. Mattuš J. E. pí. Kaizlová, J. E. pí. Randová, tajemník Národního divadla p. Novotný, inž. Skopec, ře- ditel Vinohradského divadla p. F. A. Šubrt a jednatel p. K. Štech, ředitel brněnského divadl p. Frida a jednatel p. Spiruta, ředitel divadl „Uranie“ p. Seifert, členové Národního divadla dámy Laudová, Hůbnerová, Ryšavá, Danzerová Červená, Dostálová, Matějovská, Rýdlová, Matu- rová, Sedláčková, Kubátová, Horvathová, Háj- ková, Slavíková, Feldenová, Panznerová, Ungro- vá, Černochová, Valoušková, prima balerina Ko- recká, pánové: Vojan. Mošna, Řada, Sedláček Zelenský, Vávra, Kafka, Focht, Steinsberg, Mu šek, Hašler, Wiesner. Kliment, Viktorin, Pollert Mařák, Pácal, Polák, Pták, Štork, Krössing, Bu- rian. Dále maliř Štapfer, bývalý člen činohry pí Otilie Sklenářová-Malá, spisovatelé Al. Jirásek dr. Winter, Jakub Arbes, Ignát Herrmann, M. A
Hanna Kvapil K Groš doktor Štych Šafařovič G Schmoranz Kovařovič Šimáček Ferdinandův profesor Ing Havel Mattuš paní Kaizlová Randová Novotná Skopec F A Šubrt K Štech Spirut Seifert Laudová Hůbnerová Ryšavá Danzerová Dostálová Matějovská Rýdlová Mat Sedláčková Kubátová Horvathová Slavíková Feldenová Panznerová Ungro Černochová Valoušková ko Vojan Mošna Sedláček Zelenský Vávra Kafka Focht Steinsberg Hašler Wiesner Kliment Viktorin Pollert Mařák Pácal Polák Pták Štork Krössing Štapfer Sklenářová Al Jirásek Winter Arbes Herrmann Praha národní divadlo společnost národ panská sněmovna národní divadlo p
18 article
Šimáček, K. M. Čapek, B. Kaminský, Fr. Kyapil Al. Klášterský, K. Šípek, V. Hladik, A. B. Do- stál, J. Lier, Karel Mašek, J. Hilbert, Fr. Seka- nina, K. B. Mádl, A. E. Mužík, V. Dyk, spisova telky G. Preissová, Viková-Kunětická, Růžena Svobodová, Ter. Nováková, předseda Umělecké besedy spisovatel Fr. Herites, zástupcové Spolku českých žurnalistů a spolku českých spisova- telů a beletristů „Máje“, německý spisovatel Hugo Salus, za Ústřední Matici školskou p. dr J. Pospíšil, dále vrchní zdravotní rada a ředitel nalezince p. dr. Dvořák, hrabě Artuš Aichelburg s chotí, universitní profesoři dr. Rubeška, dr Heveroch, dr. Scherer, doc. dr. Kučera, doc. dr Kose z Brna, prof. dr. Gruber; dále za „Manes prof. Kotěra a malíř Strotti, četní členové něme- ckého divadla, rada z. s. Pikhart, J. V. Klofáč. četní redaktoři denních listů, dr. Schwarz, dr Al. Rašín, sekretář dr. Bohuslav, dr. Brejcha. rada z. s. Janků, pp. Josef Šváb a Ed. Půlpán za dramatický odbor Malostranské besedy, adj Krouský, dr. Pulkrábek, prof. dr. Chodounský býv. herec Syřinek, členové divadla „Uranie“ s režisérem p. Kovářem, divadla Pištěkova, Smí chovského a Prahy-VIII., technický personál Ná rodního divadla, MUDr. Veselý, vrchní komisa Fahoun a j. v. Průvod byl zahájen zlatým věncovým vozem za nímž členové Národního dívadla nesli věnce a palmové kytice, pak následovaly dámy divadla zlatý pohřební vůz s rakví, za níž se ubíraliá
Šimáček K M Čapek Kaminskij Al K Šípek V Hladik A B J Lier Mašek J Hilbert Seka Mádl A E Mužík V Dyk G Preissová Viková Svobodová Nováková Herites Hugo Salus J Pospíšil doktor Dvořák Artuš Rubeška Heveroch Scherer docent Kučera Kos profesor Gruber Kotěra Strotti J V Klofáč Schwarz Rašín Bohuslav Brejcha Josef Šváb Ed Půlpán Krouská Pulkrábek Chodounská Syřinek Pištěkův Veselá Francie Brno Praha spolek český žurnalista spolek český spisov cký divadlo malostranský beseda VIII Ná rada z . s . Pikhart
19 article
moci. manžel zesnulé paní dramaturg a spisovatelp Jaroslav Kvapil se svými rodiči a přibuznými Když pohřební vůz dojel na Ferdinandovu třídu před Národní divadlo — kde bylo shromáž děno obrovské množství obecenstva — stanul S balkonu divadla zaznívaly smuteční fanfary lesních rohů. Národní divadlo loučilo se s vyni kající umělkyní... Špalirem nespočetných tisíců diváků průvo ubíral se dále Ferdinandovou třídou, Přikopem Hybernskou ulicí k nádraží spol. raka, uher. stát dráhy. Zde byla rakev s pohřebního vozu snesena do železničního vagonu, uvnitř černou látkou po taženého. Uprostřed stála bedna, do ktéré rakes byla vložena. Dámy zakryly obrysy rakve von ným kvítím. Když pěvci Národního divadla za pěli Beethovenovu „Modlitbu v lese“, vzdala jménem českých žen vroucí projev zesnulé pí z Purkyňů: „Paní Hanno Kvapilová! Ty svítící radostn zjeve v našem českém životě — ty's neumřela To není pravda, to není možné! Ošklivý, zlý sen nás tíží — z kterého se probudíme — a přijde- me rozšířiti svá srdce vnímáním tvého velkého umění. Přijdeme jistě — slyšiš nás? Přijdeme se podívat na svou zlatovlasou Pampelišku — na svou Mínu — hlubokou a utrpením očiště- nou — na svou záhadnou Nóru! Přijdeme — neuvidíme tě? Neuslyším: hlas srdce rozezvu- čeného tóny velkého pochopení záhad ženských duší — neuvidíme svou Musu? Nikdy víc? Ni kdy — nikdy víc? Shasla naše hvězda? „Slunéčko se schýlí — záhy shasne den — na můj rubáš bílý — vykvet modrý len. Smutná písnička — Pampeliško! hrozně hrozně smutná — Modrý len měl dosti času kvésti — chtél-li kvésti na tvůj rubáš!
Kvapil Ferdinandová Beethovenův Hanna Kvapilová Ferdinandov třída národní divadlo
20 article
Ty velká, krásná duše — duše ženy nej svrchovanějším uměním posvěcená — ty vyvo- lená mezi ženami! Studánko hluboká a křišťá- lová, z níž pily jsme čarovný nápoj nejčistších požitků — ty bytosti bohatá, nesmírně bohata poklady srdce a ducha — s hroznou bolestí lou- číme se s tebou! Zůstavila's nám vzpomínky ne- ocenitelné krásy a stopy svého zlatého uměn v srdcích svých následovnic. Mezi českými že nami, jež zlatými paprsky svého ducha obohatily svůj národ, máš čestné místo na věky! Buď s bohem, ty velká, dobrá, nezapomenu telná a nenahraditelná paní Hanno Kvapilová!“ S mocným pohnutím převeliké zástupy obe censtva se rozcházely . .. Tělesné ostatky pí. Kvapilové byly odve- zeny do Saské Kamenice, kde v krematoriu bu dou spáleny.
Hanna Kvapilová Kvapil
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Těžký porod. Dvorní rada Vojáček sta se konečně vicepresidentem pražského místo- držitelství. Tím poněkud paralysován arciněme cký ráz tohoto nejvyššího politického úřadu v království českém. Pan Dörfel, toto místodrži- telské útočiště všech německých bolestí v Če- chách, poněkud posunut stranou, však k spravedlivému zastoupení národa českého pražském náměstnictvu nedostává se ještě mnoho. Tabulky, na nichž se zapovídalo úřadnikům mluviti v kancelářích česky, snad už nejsou obligátní dekorací, jako to bylo ještě pře dvěma lety, však jinak panují tam poměry, ž hněv a stud polije českého člověka, když tam vkročí a setká se s úřadníky, jíž česky vůbec neumějí aneb drmolí jazyk náš jako štyršt kadeti, k českému pluku přeložení, řeč plu- kovní. — Leč těšíme se z každého pokroku se zadostiučiněním uvítali jsme zprávu, že če- ský úřadník, jenž svého původu a svých národ- ních povinností jest si vědom, stal se při mistodržitelstvu činitelem s hlasem ve mnobých záležitostech rozhodujicím. Co nám radost nad
Vojáček Dörfel
22 article
touto události kali, je těžký porod, jakým po- výšení to stalo se skutkem. Ne, že leta již če- kali jsme na splnění daného v tomto směru slibu, jehož uskutečnění stále a stále bylo od- kládáno, nejen že příslušná položka v rozpočtu musila býti vynucena, ukázalo se i při této věci na novo, že i ministerstvo Beckovo nalezá s v zajetí Němců a že také ono řídí se zásadou, že povolí-li se nám nějaký ústupeček, Němci z to shrábnouti musí třikrát tolik. Jde-li o po- výšení nějakého Němce, o zřízení nějaké insti- tuce jen Němcům prospěšné, o sumy povolené výhradně k účelům německým, nás nikd se neptá, a nikomu ani nenapadne při takové příležitosti vzpomenouti také potřeb našich, nám sle Vídeň nepovoli diurnistu, aby. Němcům náhradu za to nedostali se aspoň — dva. Pře devším je to až příliš nápadno, jak bylo jme- nování českého vicepresidenta místodržitelstva připoutáno se jmenováním úřadníků stejné hod- nosti v jiných zemích. Toť se vi — »aby se neřeklo«. A jakých náplastí dostalo se Némcům v Praze za to, že vedle Němce pana Döríla nebyl jmenován vicepresidentem zase Němee
Beckův Němec Döríla Vídeň Praha
23 article
Pan dvorní rada Schedle, mimochodem řečeno Němec spravedlivý, vyznamenán byl komthur ským křížem řádu Františka Josefa s hvězdou, a jinému pánu, mimochodem řečeno, pro dalš postup méně způsobilému, upraveno služné jen proto, že je Němec . . . Aby to německou duš nebolelo. Přejeme to pánům a nikdo jim nebude vyznamenání závidět, nám toliko je poučením že pořáde víc a více se upevňuje taktika moudrosti vládní, přesyceným Němeům dáti vždý tolik aneb mnohem více, než co po dlouhěm boji dobudem si my, utištění a soustavně odstr kovaní. — Z Bundu Němců v Čechách. Podle usnesení schůze úplného výboru bude se letošní valná hromada Bundu konati v Prachaticleh v červenci anebo srpnu, ježto v jižních Čechách nebylo dosud žádné slavnosti Bundu a »Pra- chatice mají zapotřebí nacionální posily, ježto leží těsně na jazykovém pomezí.« Vlastní přl- činou tohoto rozhodnutí jest všeněmecká reklama pro Markétské lázně u Prachatic, od jichž pře- vedení do majetku prachatických Němců závis dle ujištění tamějšího němectva zachování »ně meckého rázu« města. Velmi nalehavým před- mětem rokování v řečené schůzi bundovního výboru bylo zařízení všeobecného nějakého ně- mecko-nacionálního svátku na způsob českého Husova dne. K tomu dojíti má ve srozumění s ostatními »ochrannými spolky německými« v Rakousku. Dále bylo usneseno nákladem Bundu vydati »v šeněmeckou ná sťěn nou mapu«, představující rozšíření Němeů ve střední Evropě, v ceně 1 K za výtisk, ku »posílení vědomi sounáležitosti všech Němců.s Cenu 500 K, vypsanou na nejlepší spis o »Vý
Němec František Josef Bunda Husův Čechy Prachatice Rakousko Evropa Schedle
24 article
ebově k německé povaze«, obdržel p. Hugo Heller, učitel v Praze. Ze správy o činnosti Bundu za minulý rok vysvítá »stálý vzesťup zvýšené výkony Bundu ve všech oborech činno- sti«, podrobně jednáno bylo o koupi vel m značného českého pozemkového majetku na jazykovém pomezí ve vých. Če- chách, o kteréžto záležitosti bude příště dále vyjednáváno. — Bund Němců v Čechách jest nejnebezpečnější německou výbojnou organisací v Čechách, našim menšinám i většinám na ja- zykovém pomezí daleko osudnější než Tittův »Volksrat«, podle vzoru české Národní rady založený. Škůdnost Bundu záleží v jeho vý- hradně praktické reální činnosti, v jeho čilé, nehlučné a velmi úspěšné agitaci, týkajícís hlavně co nejhojnějšího převodu českého nemo- vitého majetku do rukou německých. Bund pra- cuje velikými fondy nezvěstného původu a f- nancuje všechny podniky, směřující k rozšífení pozemkové državy německé, pokud možno ve všech střediskách národnostního bojiště, při čemž nešetří půjčkami, odměnami a podporami atd. Není proti němu jiné zbraně, než nejhorlivějš české účinnosti v Nár. Jednotách a zpráva naše o novém rozmachu Bundu Němců měla by při- měti všechny české liknavce k získání členství těchto našich Jednot. Ani jediný Čech neměl by mezi svými papíry postrádati řádně každoročné splaceného členského listku aspoň té Jednoty. ke které podle svého původu teritoriálně náleží.
Hugo Heller Bunda Němec Praha Čechy
25 article
— Německý propagační a dobyvačný ná- por v českých zemích nabývá rozměrů, jaké nebyly v organisacích germanisačních dosud po- zorovány. Zprávy německých výbojných spolků oplývají nadšením z docílených úspěchů nejen co do vzrůstu členského počtu, ale také váleč- ných pokladen a výsledků soustavné drobné práce. Německý Schulverein zaznamenává za minulý rok o 25.407 K více došlých příspěvků, než za r. 1905, také na darech došlo o 68.469 korun více, úhrnný důchod Schulvereinu čini r. 1906 500,317 K, členstva přibylo o 12.000 11 Tento stav financí dovoluje Schulvereinu věno- vati letos na nové stavby německých škol pro slovanské děti 57.700 K, kterýžto obnos byl v poslední výborové schůzi již odhlasován. V celé řadě českých a převahou českých obcí v Čechách mají z tohoto staveb- ního fondu zřízeny býti nové německé školy. — Také »stará« Praha. Máme staré Prahy dvě. Tu, kterou boříme, a jež by měl býti zachována již v zájmu naší národní cti, a pak starou Prahu, jež by dávno již měla býti odstraněna, která ale jakoby měla účel věčná ploditi ostudu tomuto městu. »Palác« zesnulo slečny Grohmannovy na Příkopě šťastně je od- stranén, za to ale dosud byzdí hnusným ze- vnějškem vzkvětající a jinak již velmi pěkně se presentujíel část města u severozápadního ná- draží pověstné baráky, o jejichž odstranění mluví se již třicet let a jež tam dosud trčl.
Grohmannův Čechy Praha
26 article
Byly tam ponechány v »krásném« stavu svém z odporu proti severozápadní dráze, jež měla býti donucena k vůli pěkné fagadě svého ná- draží odstraniti ostudu. Tak jako by byly zne- švařovaly jen ono nádraží a ne zároveň též Prahu. Jak dlouho bude hyzditi levý břeh vltav- ský právě proti Františkovu nábřeží spáleniště Odkolkových mlýnů, ví také bůb, snad déle ještě, než újezdská kasárna, jež tvoři náramně ma- lebné pozadí skvělého projektu mostního, zejména když z oken kasáren visí podvléčky, punčochy a jiné vojenské prádlo. Snad někdo panovnika na tuto »okrasu« Prahy, které povšiml si již před pěti lety, opět upozorní. Půvabem nesko- nalým však působí obrovská sušárna na kůže u Rudolfina. V bezprostředním sousedství krásná budova vedle druhé a na několik kroků vzdá- lenosti obrovská šibenice, jež déle než lidský věk neupotřebena trčí tam k nebesům, hlásajíe estetickou lhostejnost obyvatelstva města, jež mohlo by býti jedním z nejkrásnějších na světě. Je pravda: platné zákony poskytují umíněným tvrdohlavým lidem podivínským a nepřátelům Prahy dost prostředků hyzditi toto město iv částech nejkrásnějších a proto by se mělo po- mýšleti na novou úpravu zákona o nucuném vyvlastňování. Nikdo by neměl býti v zájmu veřejném poškozen na svém soukromém právu, však nikdo by neměl míti také právo vzdoro- vati z pouhé umíněnosti zájmům obecným. — Ve včerejší schůzi zemského výboru království českého bylo mimo jiné usneseno, aby byl vypsán veřejný konkurs na obsazení jednoho, po případé dvou míst konceptních úřadníků. — Rada zem. výboru dr. Oskat Gluth byl dán na svou žádost do výslužby.
Františkův doktor Gluth Praha Odkolkový mlýn Rudolfinum Rada země
27 article
Za jeho výtečné služby zemi prokázané vyslo- veny mu jednohlasně díky a uznaní zemského výboru. — Mistodržítelství požádalo zemský výbor, aby polovicí přispěl na opatření nového bohoslužebního zařízení pro kapli na Karlově Týnu; žádosti té nebylo vy- hověno jednak z toho důvodu, že náklad ten nepatří k výlohám na restauraci hradu, na něž země přispěla, a tím méně z té příčiny. poněvadž posud není vyřízena záležitost knihov- ního Zäpisu hradu toho. — Na připis místo- držitelství, aby do zemského rozpočtu na rok 1908 byla vložena kvota ze sumy 10,700.000 K na regulaci řek, bylo usneseno žádosti té vyhověti s podmínkou, že do státního rozpočtu vloženo bude 60 celého nákladu, na rok ten potřebného, ježto země povinna jest přispívati naň částkou 409. — Dolnorakouský zemský výbor domáhá se říšského rámcového zákona v ten smysl, aby vodní síly byly přenechány zemím k využitkování pro pohon při závodech živnostenských. Zemský výbor usnesl se odpověděti, že ke změně vodního zákona není potřebí, aby dříve vydán bylříšský zákon rám- cový, ježto dle změněného ustanovení stát. zákl. zákonů, při volební opravě provedeného. náležejí i soukromoprávní i trestní ustanovení ve věcech zemědělských do kompe- tence zemské. — Kluby občanské. Občanský k l ub v Holešovicích-Bubnech pořádá v so- botu dne 13. dubna t. r. o 8. hodině večerní v sále restaurace „na Kovárně“ v Holešovi- cích členskou schůzi. Na programu je přednáška mag. komisaře JUC. Frant. Cyr. Vlka: Stano- visko živnostnictva k novele živ- nostenské“. Do schůze mají přístup členové klubu a jimi uvedení hoslé. — Matice znojemská. Jak jsme již veřej- nosti sdělili, podařilo se výboru Matice znojemské prostřednictvím dra. Danilo Majarona, presidenta
František Cyr Vlk Stano Karlov Týn Holešovice Bubno Holeš ní Zäpis hrad