3
masthead
12. května 1901.
5
article
se nového rozčilení. Apropos, abych neza-
pomněla! Co je s détmi pozůstalými?«
»Ty zlatá dušinko ! Je nemocná a stará
se přece o své ubohé. Buď bez starosti. Ba
bička jejich si je ponechá ráda za pensi, kterou
jí továrna dobrovolné bude vyplácet, vedle tvého
soukromého příspěvku. Nadarmo ti neříkají
»strážný anděl tovůrny«. Pro mne jsi nebe celé,e
doložil dvorně, libaje choť svou na čelo.
Po jeho odchodu vyláhla paní pamačkanou
čtvrsku papíru a přistoupivši ke krbu, hodila ji
do plápolajícího ohné. Papír vzplanul mžikem
a sč v žáru ohně nezůstala po něm ani trocha
troudu, přec slova, jež na něm dřive byla na-
psána, jako ostrým hrotem vrýsovala se v srdce
té, jíž byla určena.
»Postarejte se o děti, vzala jste jim otee.
zabila matku, ale mně muže již nevyrvetel
Toho si béru s sebou tam, kam za námi ne-
můžete, strážný náš anděli!« chvěla se ve
vzduchu útulého budoiru, kde vše dýchalola
hodou nádhery a snivě poetickou, jemnou vůní
fialek — —
7
article
Dlouhý věk.
Dlouhý věk.
Pan Jean Finot jest autor velmi všestranný
Čtenáři naši pamatují se zajisté na zajímavou
jeho stať o rozšíření frančiny ve světě a krom
toho zabývá se různými studiemi sociologickými
a biologiekými.
Zajímavá jest jeho kniha o »Filosofii dlou
hého věku«, jež obsahuje kapitoly dost sen
sační jako: »Léčení stáří«, »Lidský život ne-
uslále se prodlužuje«, »Ži vot umělým výtvo
rem«. Podáváme tu ukázku z prvního dilu
knihy »Tajemství dlouhého věku«, o mezích
lidského života.
Autor praví tu mimo jiné: Roku 1245
vzbudil pozornost jakýs podivný člověk. Tvrdi
že má neomylný prostředek, jenž dovedo za
chovati život po několik století. On sám prý
viděl koncilium v Paříži r. 362 a byl přítomen
zřízení monarchie francouzské a křtu krále
Chlodvika. O podivném tom zjevu podává zprávu
sám slavný Roger Bacon a s neobyčejnou roz
šafností, jež vyznamenávala jeho ducha, zaru
čuje se toliko za 300 let véku tohoto nezná
mého člověka.
Rovněě knížka vydaná r. 1613 v Turině
podává životopis jakéhos občana z Goy, jenž
tam žil ve věku skorem 400 let a vyznamená-
val se svojí veselou myslí a svým zdravím.
Všechny jeho smysly byly dosud bystré, rovněž
jako byly svěží jeho duševní schopnosti.
Také v sedmnáctém století žil dvěstělelý
Skot, Guillous Mac Crain. Mluvil o válce obou
Růží (1452) jako my o roku hrůzy 1870, jako
pčitý svědek, jenž dosud vzpomíná na veškeré
tehdejší hrůzy. V jiném díle popsány život
skutky jakéhbs Papalia, jenž prý žil po pět
století. Portugalec Faria nevěři v takovouto ne-
obyčejnou dělku života, ale potvrzuje pravdivos
zprávy o jiném starci, jenž žil děle tří set let.
Finot
Chlodvik
Bacon
Guillous Mac Crain
Portugalec
Fario
Paříž
Turin
Goy
Skotsko
8
article
Bylo by téžko, uváděti veškerá svédectv
současniků Baeonových o lidském věku, přesa-
hujícím dvě století a naprosto by bylo nemožno.
vypočítati všechny stoleté. Vždy a všude, v
všech dobách, človék hledí dojat na dlouhý
život svých bližních. Pln úzkosti o svoji bu-
doucnost snaží se, vypátrati ze stáří svého okol
čáky pro trvání vlástního svého pobytu na zemi.
Jako voják, jenž nosí s sebou ve svém tlumoku
maršálskou hůl, přeje si každý člověk ve svém
nitru, dosíci krajní meze lidského věku.
Jest příliš bolestno, spřáteliti se se zmize-
ním s tohoto světa. I ti, kdož zdají se prchat
před životem, jen neradi dávají se přesvědčit
že země také po jejich odchodu bude se točit
dále, že vše jako dosud půjde svou cestou,
když oni sami podlehnou zákonu věčné změny-
Ať filosof či žena, voják či lékař, aneb
prostý zřízenec pohřebního úřadu, všichni stejně
těžce snášíme myšlénku našeho konečného zmi-
zení s jeviště; všichni máme týž pocit, jeja
v nás vzbuzuje myšlénka smrti, všichni pocitu-
jeme vůči jejímu zjevu dojem mezery, jež se
musí objevit ve světě, když mu již nebudeme
náležet.
Snad že alíruistický pocit, zabývání se
osudem lidí, jichž údělem jest přežíti nás, vrhá
paprsek něžné dobroty v tesknotu, již všechny
lidské bytosti pociťují vůči smrti a lím vysvét-
luje se ona náklonnost k životu i v dobách
kdy se zdá, že nám nejméně na něm záleží
Nehledě k bihli, kde při veškerém pohrdání ži-
votem žasneme nad 969 lety, jichž dosáhl ne-
božtik Methusalem, děd Noemův, shledáváme,
že i římští spisovatelé zaznamenávali co nej-
svědomitěji všechny případy dlouhého věku,
době, kdy panoval nejhorlivější kult smrti.
Athéňan Onomokrites, současník Pisistratův
Pisistratidův, učil, že v Řecku někteří lidé, b
i celé rodiny po staletí těšili se věčnému mládí.
Baeonový
Noemův
Athéňan
Onomokrites
Řecko
Pisistratův Pisistratidův
9
article
Plinius a Valerius Maximus tvrdí, že jakýs
král na ostrové Locemanus (7) zemřel u věku
802 let. Dle Strabona byl Pendžabu obvyklý
věk nad 200 let a Epimenides Kretský dle
udání fimských autorů žil tři stolet. Kdyby za
vlády Vespasianovy byla bývala pořízena stati-
stika stoletých, kteři žili mezi Apenninami
Pádem v Italii, bylo by se, dle Plinia, shledalo,
že více než 170 osob z obyvatelstva tří mil-
lionů překročilo stý rok věku. Nejstarší z nich,
Mareus Apponius, dosáhl věku více než 150 let.
Životy svatých ukazují rovněž mnohé svě-
dectví dlouhého věku. Svatý Šimon, synove
Panny Marie, dočkal se prý mučennické smrt
ve svém 107 roce, sv. Narcis zemřel prý 165.
letý, sv. Antonín Poustevník 105letý a sv. Pave
poustevník 113letý. Mezi mnichy na hoře Atho
bývalo častým úkazem stáří 150 let. Ctihodn
Abbuna, první biskup eihiopský, žil prý dokonce
déle než půldruhého století.
Plinius
Valerius
Maximus
Strabon
Pendžaba
Epimenides Kretský
Vespasianův
Života
Šimon
Narcis
Antonín
Mareus Apponius
Ctihodn Abbuna
synov pannus Marie
10
article
Všude a vždy za všech kulturních poměrů
a na všech stupních zeměpiané šiřky hledí lidé
s nekonečným účastenstvím na osud starců
kteří, jak se zdá, překročili mez lidského ži
vola. Vůči jejich bílému vlasu a klidnému po
hledu oddáváme se zlatým snům o oddálení
našeho pobytu na télo zemi.
A přece neobyčejně dlouhý věk, jenž čítá
tolik etitelů, nenabyl až dosud historika, jenž
by byl tohoto jmena hoden. I po známé makro-
biotice Hufelandově, nejen že nemáme naukyo
dlouhém věku, jež by se snažila, na základě
zkušenosti stoletých z dob minulých stanovit
nékteré zákony pro budoucnost, nýbrž také ne-
stranného studia lidí, kteří překročili dobu sto
let, jež se neprávem pokládá za krajní hráz na
šeho pezemského života ...
S těmi zákony o dosažení dlouhého věku
půjde to as z těžka: nalezajíť se mezi stoletým
rozhodní alkoholikové i rozhodní temperencláři
náruživí kuřáci i nepřátelé tabáku, rozhodní ne-
přátelé žen i lidé plodnosti přímo patriarchální.
Pan Finot tvrdí ve své knize, že naše doba
není nikterak nepříznivější dlouhému věku než
doby dřivější a má se dokázat, že prodloužení
lidského věku jest rozhodně možné. Snad si
ještě někdy o tom promluvímo.
Finot
11
article
= Den Shakaspnarův. Letošní svátek Šha-
kespearův dne 23. min. měsíce, narozeniny a záro-
veň den úmrtí Shakespearova, měl průběh velmi oká-
zalý. Město Stratford on Avon, rodiště básníkovo,
bylo slavnostně ozdobeno a hrob básníkův okrášlen
byl hojnými věnci a květinami, věnovanými žáky
staré školy Shakespearovy, obyvateli jeho rodiště a
jinými jeho ctiteli. Obyvatelstvo stratfordské má
značný zisk z těchto každoročních slavností, jež po-
každé lákají četné cizince. Divadlo, věnovaně pa-
mátce Shakespear vě, jest prostá budova, silně připo-
mínající kapli dissidentů. Hlavní její ozdobou jest
socha Holeny Forsythovy ve vestibulu. Jeviště jest
široké a hluboké, výprava přiměřená. Překrásná po-
hoda přispěla značně ke zvýšení slavnostního ruchu.
jenž byl lelos ještě čilejší, než v předešíých letech.
Ráno v den slavnosti konána bohoslužba ve chrámí
sv. Trojice a všichni ctitelé básníkovi zdobili pak
jeho hrob věnci a květinami, jichž bylo celkem na
pět set. Představení společnosti Bensonovy započala
v pondělí dramatem »Král Jan«. Provedení bylo cel.
kem znamenité. V úterý, ve hlavní den slavnosti,
hrána tragédie »Richard II.« Divadlo bylo ve všech
prostorách naplněno vnímavým obecenstvem, jež slo-
dovalo kus od začátku až do konce s největším
účastenslvím. Hráno bylo opět znamenitě. Provedení
historických kosů považováno za pokus, avšak úspěch
o němž pochybováno, byl velmi značný, neboť obe-
censtvo jevilo veliké účastenství na všech provozo-
vaných kusech. V obecenstvu byli nejmenším dílem
zúčastněni obyvalelé stratfordští, Birmingham byl do-
bře zastoupen; ještě lépe Londýn a přede vším
Amerika.
Shakespearův
Forsythův
Bensonův
Richard II
Stratford
Avon
Birmingham
Londýn
Amerika
Shakaspnarův
Král Jan
12
article
= Také literární proces. Obchodník v Can
nes, pan Vallobra, podal žalobu na francouzského
spisovatele Paula Alexisa pro jeho román »Vallobrae
před nedávnem výdaný a žádá neměně než 10.000f
náhrady. Francouzští románopisci a dramatikové,
kteří mají obyčej, vypisovati jmena svých hrdin
z adressáře, byli již často majileli týchž jmen žalo-
váni za náhradu. Takovéto processy však skončily
takřka vždy propuštěním obviněného z obžaloby.
Přes to však opatrní spisovatelé při vybírání jmen
vyhýbají se pečhvě adressáři a hledí si pomáhati ji-
ným způsobem. Známý autor veseloher Goadinet vy-
bírá si jmena svých osob ze železničních kurýrů
»A ani to nepomohlo,« říkával, neboť vyskytly se
též stanice, jež pretestovaly.
Vallobr
Alexiso
Vallobrae
Can
Goadinet ty
13
article
=»Fond svědomi« ve Spojoných stá-
tech. Tak zvaný »fond svědomí« jest pro strýce
Sama pramenem příjmů, jakého mimo Anglii žádná
jiná země nemá. Roku 1811 došel pokladního úřadu
anonymní dopis, k němuž byla přiložena pětidolla-
rová bankovka. V dopise oznamoval zasílatel, že
mu svědomí nedá pokoje, poněvadž kdysi ošidil spol-
kovou pokladnu o pět dollarů. Když si byli úřadníci
dlouho lámali hlavu, kam tuto položku zařadit, za-
psali ji konečně pod rubriku »různé přijmy«. Odté
doby měli častěji příležitost, zapisovati do této ru-
briky podobné zásilky. Až doposud zapsáno jakožto
»fond svědomí« přes 300.000 dollarů. Nejvyšší suma,
jež kdy došla, páčila se na 14.250 dollarů a došla
z Londýna. Nejbližší dle výšky položka byla 4000
dollarů, jejíž zasílatel patrně byl pán velmi nedůvě-
řivý, neboť počet bankovek, jež tuto sumu represen-
tovaly, v polovici prostříhl a zaslal nejprve první
půlku. »Až budu čísti v novinách, že tato část ban-
kovek došta, pošlu druhou polovici,« připomenini ve
svém dopisu, patrně předpokládaje, že také v poklad-
ním úřadě mohou býti lidé, kteří si nedělají z tohe
svědomí, okrádati strýce Sama. Avšak co se týče
peněz, docházejících pro »fond svědomí«, jsou zpro-
nevěření skorem nemožná, neboť všechny dopisy,
dochazející do pokladního úřadu, otvírají se vždyu
přílomnosti několika osob a »peníze svědomí«, po-
něvadž vždy docházejí anonymně, kvitují se v no-
vinách. Nejzajímavější dopis, jenž se kdy dostal
úřadníkům do rukou, byl bezpochyby následujícíi
Sam
Anglie
Londýn
14
article
»Ošidil jsem kdys Spojené státy o clo na zlaté ho
dinky v sumě 50 dollarů. Poněvadž se teď moje svě-
domí ozvalo, posílám 5 dollarů; až se zase ozve.
zas o mně uslyšítele
= Fotografe v přrozených barvách.
Z Bernu se oznamuje: Fotograf amatér Gurtner před-
ložil ve schůzi zdejší fotografické společnosti barevaé
fotografie ale nepodal prozatím nijakého vysvětleni
o způsobu, kterak je získal. Také ve schůzi neb
tázán, poněvadž předpokládáno, že prozatím nehodlá
odhaliti tajemství svého vynálezu. Mezi obrazy, jež
předložil, nalézá se též obraz znázorňující pestr
papoušky. Všechny barvy, vyjma červeň purpurovou
byly správně podány. Vynálezce tvrdí, že barvy po-
vstaly při osvětlování negativu a byly tímto osvět-
lováním způsobeny. Negativ Gurtner ve schůzi ne-
předložil, ale udal, že negativ není zbarven, že však
jest mnohem jemněji tonován, než obyčejně nega-
tivy. Vynálezce popírá, že by získané barvy byly
interferenční, podobobné hře barev mydlinové bu-
bliny. Ke svým barevným fotografiím potřeboval
Gurtner velmi silných čoček a osvětlení trvajícího 10
až 20 vteřin. Avak vynálezci podařilo se již získati
barvy při exposíci pouze dvou vteřin. Nestejné duby
exposice mění povahy barev. Toť vše, co prozatím
známe o tomto zajímavém vynálezu.
Gurtner
spojený stát
Bern
15
article
= Vandorbilt v museu krajek. Pařížský
»Matin« oznamuje: Známý americký milliardář Co
nelius Vanderbilt, meškající již po delší dobu v Pa-
říži, byl onehdy vyzván, aby navstívil Bruges a pro-
hlédl umělecké zázrsky, jež toto malé flámské město
žárlivě střeží. Chápal li syn Nového světa veškeru
poesii tohoto »mrtvého města«, v němž jakožto vzpo-
mínka na minulou slávu zbyla toliko mistrovsk
díla umění, není známo. Ale něco aspoň musilo mu
imponovat: spousty pokladů, jež Broges chová.
Vskutku na něj učinily ibned dojem, neboť byly to
krásné věci, jež mají značnou cenu. Poněvadž pe-
níze jsou pro něj maličkostí, chtěl mermomocí
něco odkoupit. Zejmena krajky jej lákaly a tázal
se, jaké sumy tyto vzdušné vzorky representují.
Byl překvapen značnou jich cenou a když se svými
pěti přáteli navštívil museum krajek, dovolil si
šprým poněkud zálesácký. »Co byste učinil, milý
příteli«, tázal se dozorce musea, jenž je provázel
skdybychom se moji přátelé a já na vás vrhli, skolili
vás a tyto poklady uloupili ?« — »Zkuste to, chce-
te-li«, odpověděl strážce, klidný Belgičan, s tváři
hlinitě šedou, jenž se nezdál míti nijakého stářía
zdál se býti podstatnou součástí tohoto starobného
prostředí. Jedva domluvil, vešlo do síně šest flam-
ských gardistů, aby pro případ potřeby Američana
jeho soudruhy zatkli. »Jak vidíte, pane«, pravil strážce
klidně, »jsme náležitě připraveni.« — Strážce potře-
boval toliko stisknouti knoflik elektrického zvonítka.
Vanderbilt
Bruges
Belgičan
Američan
Matin
16
article
Když Vanderbildě prohlídku musca skončil,
chtěl stůj co stůj některé krajky koupit. — —
cNejsou na prodeje, odpověděl hrdě Belgičan.
»Zaplatím, cokoli budete žádat, ale musím něco
koupit.« — »Není možno«. — »Dobrá«, pravil roz-
hodně milliardář. »Usadím se tu a neodejdu dříve,
dokud jate mi neprodali brugeské krajky.« — Pole-
kaný strážce poslal ke starostovi města s dotazem.
má-li navštěvovatel právo, takto jednati. — »Ovšem
že ne«, odpověděl starosta; »ale jest lépe, nemáme-li
s výstředními lidmi toho druhu nijakých mrzutostí.
Jděte k některé krajkářce, vezměte od ni několik
věcí a prodejte je Vanderhiltovi, jako by pocházely
z museh. Peníze z tohoto prodeje darujeme chudým.
a tak budou všichni spokojení.« — Po tomto vzkazu
oznámil strážce cizincům, že starosta města svolil
aby prodal některé kapesní šátky z majetku musea
a ukázal jim různé vzory, jež byl nakvap získal od
jakés krajkářky v sousedství. — »Kolik stojí?« tázal
se Amerikán. — »Osmdesát franků.« — »Nejson
dost krásné; chci míti dražší«. Strážce klidně odešel
a vrátil se po chvíli. Přinesl jiné šátečky téže ceny,
jako první, ale jiného vzoru.“ »Zde jsou skvostné,
milý pane; ale stojí také 500 franků«. — »Výborně!-
zvolal Vanderbilt. »To je znamenité!« — A koupie
několik šátečků. Tak, díky diplomacii starosty
flámského města vzešel chudým Bragesským
prospěch z rozmaru amerického millionáře.
Belgičan
Pol
Vanderhilt
Amerikán
Nejson
Vanderbilt
17
article
= Divadlo pro děti. Letošní divadelní saison
v New-Yorku jevila novinku, jež měla pozoruhodný
úspěch. Impresario Fraklin Sargent případl koncem
minulého roku na myšlénko, zříditi »Childern
Theatre«, divadlo pro děti. Časepisy sice jej chválily
pro jeho iniciativu, avšak pochybovaly o úspěchu.
Nyní však prehlašuje Sargant, že výsledky překonaly
nejsmělejší jeho naděje a že zamýšlí postaviti si
vlastní divadelní budovu. Seznam kusů, jež hodlá
dávati v příští saisoně, jest již sestaven. Mezi nimi
nalezá se nová opera, vánoční pantomima a různá
dramata a veselohry, jež pro něj píší osvědčení
autoři. Bude angažována společnost herců z povolání
a z posavadního personálu bude ponechán toliko
dětský orkestr, jenž letos pod svým 15letým
kapelníkem měl značný úspěch a jehož členy jsou
děti obojího pohlaví od 8 do 12. let.
Fraklin
NewYork
Childern Theatre
23
article
GCte-li pon128 a bez námahy k vašemu
GCte-li pon128 a bez námahy k vašemu
cili dospěti, použivějte k cídění kovových předmětů
všech druhůjen Meyerova amerického cídicího
creamu. Rychle docílíte svého účelu, nebot Meye-
rův americký cídicí cream jest korunou všech
prostředků k cídění. Tento výtečný přípravek nekaí
kovy, aniž zanechává oněch jemných, avšak tak nepří-
jemuých pruhů. Propůjčuje však všem předmětům
z kovu bez velké námahy a času velekrásný a trvan-
livý lesk. Kdo jednou zkoušku s Mayerovým
americkým creamem nčinil, nebude vohiti nikdy
jiný prostředek. V lábvích po 20, 40 a 60 hialéřích atd.
dostati možno ve všech příslušných obchodech. Skla
ve velkém mají Mitde a Rössler v Praze,
10480
(a v příčině téže) ošstře-
vání sebe sama a rychlé
vyléčení. Obšírné brožury
50 b, mlčel., frko. Adresa
Hygien. Anstalt, Dir. Lorje, Berlín, C. 22. c.
8317
8051
Meyerův
Mayerův
Rössler
Praha
Berlín
Anstalt
Dir
27
article
Tržba zakraniční. Celnictí
Tržba zakraniční. Celnictí
Napsali
JUDr. Rudelf Pilhauer a Josef Prusík.
Cena 3 K
Spis tento čítající 144 stran zabývá
se vykladem o výveji a vedoucích zá-
sadach deonvadní načí politiky tržební,
hospodářským výxnamom cel, zřízením
konautátním a jinými zařízeními ku pad-
poře tržby zahraničné účinkujícími,
statistickými prehledy vývoje a nynějšího stavu naši
tržby zahrapiční s poukazem na hlavnější vady naší
tržby vývozní. Ve stati celuřetví pojednává se
v části všecbecné o clu vůbec, dále
o celní manipulaci a deklarování zboží, upo-
zorůuje se na tresty pro nedodržení předpisů a ne-
správně prohlášení celní a podávají se vysvětlivky
k různým položkám celní sazby. Ku kouci pak uvedeny
úřadni formuláře a návod k jich správnému vyplňo-
vání. Dílo to vydáno nákladem literárního odborui ob-
chodnického spalku „Merkur? a v komisi knih kupectví
FR. ŘIVMÁČE v Praze, Na příkopě, Palác
Zěmské banky, kteréž objednávky vyřízuje. Na skladě
11849
ve všech knihkupectvích.
aněAnAa
Chopinovo preludium
vyšel právě a stojí 64 stran 70h.
K dostání v každém knihkupectví, zvláště
v nakladatelství Hejda n Tuček y Praza,
11912
Karlovo náměstí č. 26 n
JUDr
Rudelf Pilhauer
Prusík
Chopinův
Hejda
Tuček
Praza
Francie
Praha
Karlův náměstí
Zěmský banka
41
article
Poděkování.
Všem, kteří za příčinou úmrtí našeho vroucně mi
lovaného syna
Antonína Syllaby,
žáka I. měšť. tř. šk. u P.JMarie Vítězné na Malé straně.
svou upřímnou soustrast nám ústně nebo písemně pro-
jevili, jakož i všem, kteří památku jeho věnci nebo
květinovými dary uctili a k poslednímu odpočinku ho
doprovodili, jmenovitě veledůstojnému katechetovi P.
orovi, též i panu učiteli Smolkovi a pp. učitelůma
H kům za věnce a obětavou pěči, všem vyslovujeme
žánáš vroucí nejsrdečnější díkí
V PRAZE, dne 11. května 1901.
Rodina Syllabova.
Syllaba
Smolek
Syllabův
Praha
49
article
nicl
1. Katechismus zeměpisu. Napsal dr.
Eugen Muška. Dil I. Zeměpis všeobecný.
S 75 obrazy v textu. 224 stran pěhně
v plátně vázáné 3 K 20 h.
2. Kntechiemus ohčanského práva
rakounkého. Napsal JUDr. František
Joklik. 120 stran pěkně v plátně vázan
1 K 80 b.
doktor
Muška
JUDr
Joklik
60
article
30.000, 20.000, 12.800 atd. korun
může vyhráti, kdo si zakoupí
vedle kaviíry „Bellevne“, vchod z Poštovaké ul.
č. 323 hostinec p. E. Hrubého.
Maje sám dlouholeté zkůšenosti a praksi, jichž
jsem nabyl v předních závodech domácích a cizich a
opatřiv sobé výtečné pracovní sily, mohu velectěnému
obecenstvu posloužiti pracemi jen uměleckými do
oboru toho spadajícími, jako platinotypie, kolorované
neuarely, pigment a j. — Vy znamenán stříbrnou
medalií a mnohými pochv. přípisy.
S úctou veškerou
Jos. Neumann,
E Hrubý
Neumann
Poštovaký ulice
Jos
62
article
Každý los masí vyhráti!s
Tyto oblíbené losy prodávám za hotové nebo
též na splátky a sicea
1 los Dobrého srdee na 6 měs. spl. po 2 K
2losy Debreho srdce na 12 més. spl po 2 k
3 losy Dobrého srůce na 18 měs. spl. pos 2 k
b losi Dobreho srdee na me
10 losu Dobrého srdce na24 més. b uo K
Slořeni prvé splátky zaručuje jii
úpiné herní právo k tahu úne
15. květnal
11952
Tažební listiny hned po tahu zdarma a franko.
Zasilání splátek úplné bez výloh pošt. spořítelnon
fotograí.
Elegant. str
již zn 200
korunl
U jednotli-
vých stroji
proti loňsku
než o vice
korun 70
levnějil
Elegant
76
article
za 45.000 zl. Potřebný kapitál 20—25.000 zl., zbytek
na mírný úrok na splátky. Hotel jest úplně zařízený
a nové přestavěný a pozůstává z 12 hostinských po-
kujů, velké jidelny, místností pro rolníky, zahrádkya
stáje pro 7 párů kont, sklepů a vzorné kuchyné. V ml-
stě samém není konkurence, jest tam posádka a na
200 úřadníků, tudíž hezpečné uložený kapitál a zabea-
pečená existence. Hotel jest úplně hotov od 15. června
a možno týž otevříti. Nabídky pod zn. „Hotel 6000“
do ins. kanc. J. GRÉGRA v Jindřišské ulici č. 19.
1196
J Grégr
Jindřišská ulice
úřadník
83
article
Poněvadž cesta Jeho Vellěenstva císaře a krále
našeho do Prahy jest již definitivné rozhodnuta,
upozorňnjeme P. T. velečténé objednatele slavnostních
dekorací, by se co nejdříve přihlásili, aby veškar
práce vzorné obstarány býti mohly.
skorunou,
firmy W. Benger synové
výtečná ku praní, výrobek
Kalhoty „Maco“:
Košile „Maco““:
šíř. kol. krku:
č. 4 délka 100 cm. pár zl. 1.7
čís.4 36—38 cm. zl. 2.—
„5 „ 106 „ „ „ 1.90
„ 3 38—43 „ „ 2.25
2 42—46 „ „ 2.50
„6 „ 112 „ . „ 2.90
„ 1 44—48 „ „ 9.75
7 „ 117 . . „ 24
„ 0 47—52 „ „ 3.—
Živůtky „Maco“ pro pány a dámy, ponožky „Maco“
půl tuctu zl. 2.40—3.50, dirkov. pot ssající živůtky o
45 kr. až zl. 1.75 atd. nabizí
11988
František Svoboda a spol.
na žižkově, Chlumova ul. č. 10.
jest z rodinných příčin
apde
W Benger
Maco
Svoboda
Praha
Maco
Chlumův ulice
centimetr
88
article
s hospodářskými budovami, zahra-
dou, útulnými byty, vše ohnivzdorné.
Možno též koupití 56 korců velmi dobrých
polí a luk. Platební podmínky velmi příznivé.
Král. komorní město Žebrák jest jedno z nej-
zdravějších míst v království, podnebí mírné, v okolí
rozsáhlé lesy.
Zastávka západní dráhy Žebrák- Praskolesy“.
Ct. nabídky pod znač. „Vs V. 47“
Král
Žebrák
Praskolesy