2
masthead
V Praze, v neděli dne 12. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předp lání se
v Praze v administrai
na měsie
na čirrt leta . . . . 2 K —p
s dvojí donáškou
na m ěste
na čtot leta . . . . 7 K 50k
ve alislkách: oK 8o
na měsío ..
Poštoni
. . . . . koni
s drají zěsšlka
na ml
n trt la. . . Hi K s0o
Praha
ml
5
article
Desšní čislo pro Praha lo o 22 stranácl.
Desšní čislo pro Praha lo o 22 stranácl.
Zájem vlasti zvítěziž nad zášt
strannickou!
Předseda ministerstva rakouského dr.
Körber odjel včera do Uher, aby, jak vídeň
ské zprávy jistí, vymohl si od přebýva-
jícího tam císaře a krále zmocnění ke
změně své předlohy o vodních
stavbách ve smyslu požadavků
českého poselstva. — Ježto pak se
zároveň i z německé strany ujišťuje, že vy-
jednávání našich zástupců s německými
předšedy klubů ve věci hlavní hladce
a šťastně jest skoncováno, ba že včera
i ve příčině nejchoulostivějšího bodu: totiž
o ustanovení výše zemských
příspěvků na žádané regulování a ka-
nalisaci našich řek dosaženo mezi našinci,
Němci i — velkostatkáři konečné dohody;
snad posléz mohou sinaši poslanci po
tuhém a statečném zápasu svém oddych-
nouti s blahým vědomím, že poslední
překážky jsou překonány, že z teki
vítězně poslední hradby nepřá-
telských intrik a úladů zrád-
ných, hrozivších ještě v poslední chví
zmařiti všechnu vlasteneckou jich snahua
práci ku nesmírné a trvalé škodě vlasti haší,
jen z nízkých a nekalých pohnutek stran-
nické řevnivosti a zášti.
Körber
Němec
Praha
Uhry
6
article
Pokud na první ráz a dojem vypadala
věc tak, jako by veliký »vodní plane
vládní předlohy měl především
na zřeteli pouze stavby průplavi
spojujících Dunaj s našimi českými, morav
skými a haličskými řekami za účelem usnad
nění transitní dopravy plodin ze
zemí jihovýchodních přes vlasti naše do Ně
mecka a naopak: potud bylo zajisté jak
se stanoviska našeho českého národo-hospo-
dářského, tak i s hlediska národně politi-
ckého, zájmu pro nás hojně příčina
důvodů pozastaviti se vážně nad
tím velikým plánem s myslí pochybujícía
nedůvěřivou, a my byli mezi prvními, kdož
pronesli výstrahy, obavy a námitky, varůjíce
před všelikým ukvapením, toužice, aby se-
stoupila se neprodleně rada povolaných a
zkušených odborníků, která by věc po
stránce národohospodářské jako finanční
dříve důkladně posoudila, a žádajíce dů
razně, aby především jiným bylo pama-
továno a dbáno na regulování neje
našich hlavních řek, ale i jich
přítoků, poněvadž by jinak každoročním
jich rozvodněním všechna kanalisační práce
byla ve zmar přiváděna a všechen ten
ohromný náklad na ni byl marně vyplýtván.
Dunaj
7
article
Téhož mínění a náhledu byl od prvo
počátku také klub naší delegace vídeňské
od března t r. naléhal na vládu Körbrovu.
aby uznala tuto nezbytnou potřebu a sou-
vislost předchozí aneb aspoň sou
časné regulace našich hlavních řek
jich přítoků značnějších.
Vláda Körbrova však pohříchu měla
i tentokráte silný zřetel na přání Nčmeů.
prahnoucích jen po rychlém ražen
průplavu dunajsko-oderského (a
teprv v druhě řadě po průplavu dunajsko-
vltavském), i vyhovčla požadavku našich
poslanců co do regulace českých řek ve své
předloze jen po skrovnu: toliko co do re-
gulace středního Labe od Pardubic, po
Mělník. S tím nemohla se ovšem delegace
česká spokojiti, nýbrž odpověděla ku vládní
předloze na ráz svým protinávrhem
ze dne 1. května, kterým požadovala, aby
byla na útraty státní provedena po-
čínajíc nejdéle rokem 1903, kanali s ace
Vltavy od Budějovic do Prahy,
dále kanalisace Labe od Mělníka
Körbrův
Pardubice
Mělník
Vltava
Budějovice
Praha
Labe
8
article
až po Jaroměř a odtud regulace jeho až
po Vrchlabí, dále regulace Ohře, Be-
rounky, Moravy a Dyje, a vše to
aby dokončeno bylo v desíti letech, stavba
průplavů pak ve 20 letech.
O tyto návrhy a požadavky bylo našim
poslancům zápasiti s odporem Němců všec
barev, jakož i se skrblivostí vlády vynalože-
ním všeho důmyslu a veškeré energie: by
to jeden z nejtěžších a nejnamahavějších
bojův, jakých bylo od deseti let podstoupit
našemu poselstvu ve Vídni za prospěch ná
roda a vlasti.
Nuže, konečně podařilo se jim přemoc
skrblivost vlády i podjatost německou. Žá-
dané upravení a splavnění našich řek bude
se svolením obou pojato v přeměněnou před-
lohu o vodních stavbách, která má vládou
co nejdříve býti podána, koncem příštího
týdne do přislušného vodního výboru sně-
movny poslanecké odkázána a do Letnie,
t j do 15. června t. r. sněmovnou
poslaneckou vyřízena
Tak bylo již vše smluveno a skoncováno
mezi uvedenými stranami a činiteli před
třemi dny, až na otázku finanční,.
pokud jde totiž o kvotu, jakouž mají země
koruny české, Rakousy a Halič přispěti na
ty regulace a kanalisace našich řek. Nuža
tu, právě na místě nejchoulostivějším, nasa-
dila závist spiklých protivníků
strany naší páky svých intrik, aby v po-
slední chvíli ještě možno-li celou tu vymože-
nost nemalou národa našeho a vlasti naší
zmařila a zkazila.
Němec
Jaroměř
Vrchlabí
Ohře
Vídeň
Rakousy
Halič
Morava a Dyje
9
article
Předstírajíc nesmírnou starostlivost
fioance rakouské jako o finance zemské.
hleděla všemožně toho provésti, aby sic
byly vládě povoleny 80millionové refundace
a zemím alpským 400millionové investice
železniční, avšak celý projekt velikých
regulačních a kanali sa čních s ta-
veb vodních, zejmena pokud se
tyče království českého, a by
nebyl současně do Letnic par-
lamentem schváleny nýbrž od-
ročen až na podzim! —
Proč a k vůli čemu? Prý aby se dřív
mohlo vyšetřit a prokázat, bude-li se nákladný
aoblížný ten průplav, spojující Dunaj údoly
šumavskými s Vltavou vůbec kdy zemia
říši vyplácet, pročež aby byl dříve o něm
slyšán český sněm a všickni interessenti
poříčí vitavského, nežli se ustanoví příměřené
procento přispěvku jejich.
Dunaj
10
article
Nuž, kdyby se nejednalo než o otázku
průplavu toho, mohl by se dojista požada-
vek ten uznati správným, opatrným a roz-
umným. Ale tak otázka dnes, po přijetí
regulace českomoravských řek
do rámce zákona a podniku státního
více nestojí, nýbrž dnes jedná se o tot
Chceme, aby nákladem státním, za
přiměřeného přispění země naší byly
konečně upraveny a splavněny
naše řeky — či chceme, aby ve-
liká ta potřeba vlasti naší byla
oslyšána a odstavena opět na
dlouhá léta, zatím co by Moravou razil se
průplav dunajskooderský, zatím co by se
haličské řeky upravovaly a v ze-
mích alpských železnice stavěly z
našich dani? Toho hleděli nám nadělit
potměšilí intrikáni z kruhův aristokratických,
agrárních a národně-sociálních nenavistníkův
strany našía to vše jen za tím ušlech-
tilým úmyslem, aby o nastávajíct
volební kampani sněmovní mohli
potírati naši stranu výsměšnou
zalobou, že ničeho pro národ ve
Vídni nedokázala, že nám ani té
regulace a toho splavnění na
šichřek nevymohla a tudíž nezaslu-
huje, aby jí na dále národ svěřoval své
osudy. To bylo plánem krásných spoje
ných těch duší, za nímž pracovaly s veške-
rou lsti a zchytralostí, s kterou však nic-
méně, dle svrchu položených zpráv, přece
jen — skvostně pohořely! Doufejme, že
nadobro!
Morava
Vídeň
11
article
Jednání o vodních cestách.
Jednání o vodních cestách.
Z Vídně, 11. května.
Již několik dní vyjednává se ustavičn
v různých poradních síních poslanecké sně
movny o kompromiss v záležitosti vodních cest.
Rokují a usnášejí se kluby, radí se parla-
mentní komise klubů, vyjednávají zástupcové
stran mezi sebou, a vláda vyjednává se
všemi, aby docilena byla konečná shoda.
Osou a ohniskem všeho tohoto jednánl
jsou požadavky českých svobodo-
myslných poslanců, kteří nechtí a ne-
mohou dopustit, aby předloha o stavbě velkýeh
alpských dráh čili o tak zvaných investicíeh
vyřízena byla, než úplně z a bezpečen
bude upravení českých řek a
toků.
Vůbec zaujal klub českých svobodo-
myslných poslanců v této věci vedoucí po-
stavení a nesmí se ho vzdáti ani na chvílku.
Nikoli snad proto, že by se proti jeho poža-
davkům zdvihal odněkud zjevný a do-
znaný, zásadní odpor — toho vzdali se
všichni nepříznivci naši následkem rozhodného
kategorického prohlášení českých svobodo-
myslných poslanců, že zmaří všelikými pro
středky projednání zákona o investicích, ne
bude-li dříve jejich požadavkům vyhověno, —
nýbrž proto, že při hledání shody, při se-
strojování kompromissu, kterýmž by
všechny velké strany byly za
vázány, v soulad uváděna býti musí zeela
různá stanoviska zástupeů jednotlivých zemi
jakož i jejich požadavky a že by při tomto
rojení se požadavků české postuláty snadno
zatlačeny býti mohly, kdyby nade vším nevisel
hrozivý Damoklův meč — české obstrukce.
Damoklův
Vídeň
český svoboda
12
article
Jest arci zcela přirozeno, že prohlášení če
ských požadavků vzbudilo řadu podobnýchi tužeb
a přání jiných stran, avšak nesnáze působí, že
žádná strana nesmí býti se svými žádostmi
zbola zkrátka odmitnuta, má-li dílo za všeobee-
ného souhlasu a co možná beze všech dalších
průtahů a obtíží provedeno býti. Srovnání všech
těchto různých zájmů stojí arci mnoho práce
i času, a to tím více, ježto se objevila snaha,
celou akci proltáhnouti a rozhodnutí o
dáliti, a to se strany, od níž se toho nej
méně očekávalo — se strany českých konser
vativních velkostatkářů. Však o tom jindy.
Svobodomyslní poslanci čeští prohlásili, jak
už známo, tyto zásadní požadavky:
1. regulace českých a moravských řek budiž
provedena co možná ihned, každým způsobem
však dříve, než začne sťavba prů
plavů; 2. regulace tato budiž provedena v
kratších lhůtách, než původní vládn
předloha navrhuje; 3. budiž provedena je nom
nákladem státu a 4. budíž pro re-
gulaci řek určen přesně udaný
obnos z půjčky, jež povolena
býti má.
Vyjednávání o těchto požadavcích a o při
měřeně jim opravě navrženého zákona není ještě
ukončeno, avšak dlužno konstatovati, že se sta
noviska českých svobodomyslných poslanců
vlády a druhých velkých stran sněmovny již
podstatně sblížila a že jest dů-
vodná naděje na docilení úplne
shody
Základním stanoviskem českých svobodo
myslných poslanců jest, aby upravení
uplavnění našich řek zajištěn
bylo bez ohledu na osud a budou -
nost projektovaných průplavů.
Průplavy mají totiž svě zásadní odpůrce a take
13
article
co se jejich technického provedení týče, nen
všechno ještě jasno a jisto; češti svobodomyslní
poslanci pak nemohou a nesmějí dopustit, aby
s touto, třeba jenom relativní a pouze domnělou
nejistotou svázána byla regulace našich řek
toků. Jiným stranám zase záleži na tom, aby
zdar průplavů pevně zabezpečen byl
aby snad po provedené úpravě řek — od ko-
pání a stavby průplavů nebylo vůbec upuštěno.
Oběma těmto stanoviskům a snahám lze v zá-
koně zadost učinit a nalezena také již proto
vhodná formule. Tolikéž v olázce kratších ter-
minů pro regulaci a kanalisaci českých řel
stalo se sblížení a jest skoro nepochybno doci-
lení plně shody.
Hlavní a největší obtíž působí požadavek
českých poslanců, aby regulace a kana
lisace českých řek proveden
byla jenom nákladem státu, ale
aby země proto přece měla na pro
vádění regulačních prací, pří-
slušný vliv. Odpor proti tomuto požadavku
zdvihli němečtí poslanci z alpských zemí na-
mítajíce, že jejich země regulace svých toků
provésti musily hlavně svým nákladem a že se
tedy nesmí žádat, aby nyní zase zvýšenou
měrou přispívaly na regulace řek v Čechách,
že jest slušno a spravedlivo, aby »země sudet
ské« a jejich interessenti také přiměřeným obno
sem k dílu přispěly. Také vláda trvá na sta-
novisku, že země nějakým procentem
přispěti musí, aby zachována byla zásad
a aby odůvodněna byla ingerence země na re-
gulační a kanalisační práce.
Čechy
14
article
Svobodomyslní poslanci čeští zase, pouka
zujíce na okolnost, že země české ohromným
sumami od věků již na potřeby cel
říše přispívají a že finance těchto zem
ve stavu veliké zbědovanosti se nalézají, trval
houževnatě na svém požadavku, avšak nebyl
s'to odolati a jsou nyní nuceni usilovati jenom.
aby se od Čech a Moravy žád a
příspěvek do možná nlejmie nší
aby na druhé straně vydatně zvýše
byl příspěvek státu na meliorace.
Stanovení těchto procent a obnosů jest před-
mětem dalšího jednání, jež vésti se má s nej
větší možnou rychlostí, aby vše ujednáno a —
pro říšskou radu aspoň — zpečetěno bylo, než
zahájeno bude rokování o — rozdané dnes —
zprávě výboru ohledně stavby železných dráh
alpských.
S požadavkem, aby v zákoně s amém
výslovně stanoveno bylo, že oba systémy navr-
žených prací (železné dráhy alpské a projekto-
vané cesty vodní) prováděti se musí z ároven
čeští poslahci ovšem ve výboru neprorazili, ale
na místo zákonného »junctim« čili na místo
»junetim« v zákoně samém prohlášeného, na-
stoupilo junetim mravní, to jest nastoupily
kompromis a závazná shoda vládya
všech velkých stran sněmovny o způsobu, jak
zákon o vodních cestách změněn či opraven
ve výboru a ve sněmovně vyřízen býti má.
Čechy
Morava
15
article
Češti poslanci žádají dále, aby sněm
království českého rozhodnouti
směl, jakým postupem regulace Labe.
Vltavy atd, prováděti se mají, kde a s kterou
řekou začíti se má atd. a doporučují také, aby
při regulacích i melioracích místo plných pří
spěvků měst, obcí a okresů toliko a nnuity
a úrok z investovaného kapitálu) garanto-
vány byly.
V otázce regulace řek rozděluje v láda
řeky na dvě kategorie: na řeky, jež
s kanály přímo souvisí a jejich části tvořiti
mají, a na řeky, které mimo navržene
průplavy se nalezají a tyto jenom
vodou zásobovati mají. Na regulaci řek
druhé kategorie t. j. na upravení řek
jež s kanály přímo nesouvisí, chce vláda zá-
konem určiti a věnovati 75 mil-
lionů korun z půjčky prvního desetileti.
kdežto upravení a uplavnění řek s kanály přímo
V drobném prodejií
ranní čí lo o sobě . . . za sh
odpole dn
. . za 2h
Ve filialkách na venkově-
rasní číla. . . . . . . . 10
vépoleduí . . . . . . . . Bb
Inserá ty
plati te hetově runř
Třvčslacení a jneerty přijoná vdmisl-
stzaře v Mastanscé slici č. a
Tam nacházejí sa tež redla kee
tiskárns a eapedice „ Národnich Listu
Hiukopliy so povrseli
Vltava
16
article
souvislých (Labe, Vltavy atd.) provésti se má
ze zbývajících 175 millionů
O tom, kdy se s regulací řek obou kate-
gorií a také s melioracemi začiti má, a v jakém
pořadu regulace prováděti se budou, rozhodne
ovšem okolnost, do jaké míry jsou a budou
provedeny přípravy, jakož se vůbec sam
sebou rozumí, že o postupu všech sem spadají-
cích prací rozhodovati nemůže jenom přání nebo
vůle zúčastněných činitelů, nýbrž také tech-
nieká možnost a účelnost, při če mž
hlavní slovo míti budou odborní znalci. Leč to
je věc samozřejmá a hlavním cilem jest nyní,
aby otázka zemského přispěvku kom-
promissem příznivě vyřízena byla
a aby pak výbor pro vodní cesty rychle a bez
podněcování zbytačných pobočných a odchylných
otázek úsilovně pracoval a úkol svůj co nejdříve
provedl
Labe
Vltava
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. května. (Komprom is.)
Dr. Körber odjiždí dnes do Jedlové, aby poda
panovníku zprávu o parlamentní situaci v Ra-
kousku. Situace, jež byla počátkem týdne dosti
hrozivá, vyjasnila se v posledních dnech pro
vládu tak, že dle zpráv, došlých nás večer,
očekává se již v pondělí uzavření kompromisu
a stanovení jednacího pořádku pro říšskou radu
na zbývající ještě část jarního zasedání. Na
dnešní konferenci předsedů německých klubů a
české delegace došlo prý ke shodě v četných
zásadných otázkách, zejmena pokud se týče
pevného stanovení zemských příspěvků na vodní
stavby a zvýšení dotace z melioračního fondu
pro země alpské. Také prý vyřízena otázka, v
jakém pořadu mají se stavby průplavů a úpravy
řek vnésti do zákona o vodních stavbách.
Vzhlejlem k tomu není prý vyloučena možnost.
že při trochu dobré vůli všechny hospodářské
předlohy, tedy investice, vodní stavby a lokální
dráhy mohou býti vyřízeny ještě v tomto zasedání
sněmovním.
V Prazo, 11. května. (Poláci o si-
tuaci.) Lvovský »Předavit« vypravuje svým
čtenářům, jak působilo na politickou situnci
sebevědomé sobotní prohlášení českého klubu,
svědčící o vědomí vlastní síly. »Zmocňuje se
nás skoro závisť — píše zmíněný list — pro
české a ne haličské požadavky jsou tou osou,
kolem které se toči nyní veškero vyjednávání,
proč ne polské kolo, nýbrž česká delegace mluví
způsobem, který prozrazuje vědomí, že bez je-
jího svolení nebude vystaven ani jediný kilo-
metr železnic neb průplavů v celém státě. Če-
chové — pokračuje »Předsv.« — vykořistili
mistrovsky situace, úmyslně přišli s požadavky
obrovskými, aby si zabezpečili provedení aspon
části z nich. Jejich taktika slaví triumfy.
doktor
Körber
Polák
Praha
Ra
německý klub
18
article
Z vládního návrhu o průplavech vykrojilisi
nejchutnější část; ostatní země musejí se spo-
kojiti zbytkem a čekati na něj tak dlouho, až
na ně dojde řada . . . Na Halič místo poža-
dované čtvrt milliardy vypadne sotva několik
millionů na stavbu průplavů a úpravu řek
neznámo dosud, kdy se to stane. Shodu česko-
německou zaplatí — Halič (! Tak doslovně
čteme v »Předsvitu«. P. r.). Na naše útraty
udržel se u vesla kabinet Körbrův a došlo na
kompromis.
Takové neobvyklé uznání úspěchů české
delegace se strany polské mohlo by nás naplniti
některou hrdostí, kdybychom nečetli současné
v orgáně místodržitele haličského situační zprávu
posl. Merunoviče, jenž české úspéchy posuzuje
mnohem střízlivěji. »Čechové v železničním
výboru hlasovali proti refundaci 80 millionůa
ohlásili své minoritní votum — sděluje »Gaz.
Nar.« —. Ohražení to má však význam jen
theoretický. Investiční předlohy, všechny do-
hromady, drží nynější vládu i parlament.A
dokud vláda, jak to dosud rozumně činí, ne-
bude chtit potlačiti nynější zápal pro činnou
Merunovič
Čecho
Halič
Nara
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 11. května.
5— (Kronika.) Kolárovu »Žižkovu smrte
nově vypravenou spatříme po delší době zase
na naší scéně! Udalost umělecká, ke které asi
ne všickni zájemníci divadla zaujmou stejné
hledisko.
Jedny slyšíte už hubovati napřed.
— Jaký přehmat! Vytáhnout takový vienx
genre, dávno překonaný, plný hluchého pa-
thosu a falešné pósy! Kus vyčichlé, beze vší
hloubky starovlastenecké romantiky ! . . .
Hlas tak zvaných znaleů! Elity obe-
censtva, navštěvovatelů premiér, smelánky člyt
abonentních čtvrtek, pravého panského obe
censtva, které divadelní zábavu počílá za ne
zbytnou součástku svého denního blahobytu, di-
vadlo má pro svoji potřebu jaksi v nájmu, sedá
ob den na svém křesle, udává ve hledišti ton
a »akového něco« opravdu už jen těžko snese.
Ty nadmuté deklamace vlasteneckých hrdin,
jejich dunivý krok a rozpřáhlá gesta, ty bou-
chavé, tlusté effekty, to chřestění mečů a kru-
nýřů, to všecko připadá již hrozně nechutné
a naivní tomu zmlsaněmu, umělecky vytříbenému
obecenstvu. Kdyby měla rozhodovati tato vy-
braná, prosypaná, třikrát destilovaná třída di-
váctva, nesměla by se Kolárova hra na cedul
ani objevit. Ale ve hledišti je jako v malém
státě! Vedle aristokracie ještě také jiná třída
má tu své slovo.
A to je druhá třída diváků. Ti nestudovali ani
literaturu, ani zákony estetiky, nechodi ob den
a od maličkosti do divadla »tříbit svůj vkus« a
nevědí vůbec ničeho o módních heslech a prou-
dech v životě duchů, nerozeznávají modernism
a romantism, ani pathos a realism, ani coje
pravé a nepravé umění, ale za to mají dokořán
otevřenou mysl, hltavou fantasii neskonalou vlru
Kolárův
Žižkův
Praha
20
article
ve slova a hnutí hrdin na jevišti, v jejich sta-
tečnost a zbabělost, v jejich bolest a veselost.
a kteří se proto při všem, co se na jevišti děje,
nehorázně — baví. A tato druhá třída diváků bude
s volbou starého kusu jistě jak náleží spokojena.
Poznáte to podle jásotu, jímž pozdraví trocnov-
ského hrdinu, až s vytaseným mečem, s červeným
kalichem na stříbrném krunýři vystoupí žena
před sebou zrádného Zikmunda, jejž uprostřed
scény srazí před sebe na kolena! V širokých
obrysech svého zdravého cítění bude ten širš
divák v postavách Žižky a Zikmunda spatřovat
zástupce obou hlavních principů života, dobrého
a zlého a bude tak při nevinné hře fantasie
rozehřívati do opravdy svoje nitro pro vyšš
statky lidstva.
A má-liž umění jakýs vyšší úkol, nežli ten
Německý divadelní list přinesl nedávno z-
jímavou sestavu číslic. Které hry v posledním
období byly na německých divadlech nejčastěj
provozovány? Nejčastěji hraný kus v uplynulém
období byla — fraška »U bílého konička «. Nej
větší čislice, 2000 večerů, ji připadla! Uhodnete
že z toho v německém literárním světě bylo prave
pohoršení.
— Slyš, vzdělaný světe! »U bílého koní
čka!« Jaký skandál! Taková praobyčejná, nej
otřepanější technikou vedená, bez nejskromněj
ších literárních ambic urobená, banální práce ! . .
A nejen to! Rozvrhne-li se počet večerů n
jednotlivé autory, co byste řekli, kterému z li-
terátů německých připadla by palma? Panu —
Blumenthalovi. Je se svými třemi tisíci vy
plněných večerů rozhodně králem tantiém! To u
je ale hotová ostuda! A v literárních kruzich ně-
meckých to také vskutku vře spravedlivou nevoli.
Jaká hanba pro německé obecenstvo! Jaké vy-
svědčení chudoby si tu vystavilo! Jak nízká
úroveň vkusu vyšla tu na jevo! . . . A víte.
ktorý z ostatních autorů ieště jakž takž může
Zikmund
Žižek
Blumenthal
21
article
se měřiti s panem Blumenthalem co do přízně
obecenstva? Pan — Kadelburg! Blumenthal
Kadelburg! Jest-li pak by slušný německý literát
neměl vyletět z kůže?
Znáte ostatně molodii! Na nízkost úrovně.
na banálnost vkusu, na zpozdilost a zanedbanost
širokého obecenstva v těch věcech a pod. hubuje
se také jinde podle noty, nejen v Německu
Melodie je universální, je velice otřepaná, pravá
odrhovačka. Hude ji z paměti, kdo jen potřebu
ucítil, dodati si trošinku reliefu ve společnosti.
Výsledek mravného rozhorlování není ovšem
valný. Strany zůstávají z pravidla hezky každá
při svém. A věci tak po přirozeném zákoně
běžíí
Co chcete ? Život už je tak zařízen, všickn
nemohou a nesmějí chliti všecko. A rozvoj kul-
tury nejen na delbě práce spočívá, ale také na
dělbě — vkusu. A také si představte, kam by
se poděl svět, kdyby obecenstvo se skládalo jen
ze samých na vrchol jemnosti citu vyspělých
— znalců? Nedá se to myslet. Život i v umění
jenom podle zákona vývoje se odekrává. A vý
voj? Což je jiného, než-li — stupnice doko
nalosti? A každý stupínek svoje podmínky ži-
vota předpokládá! Jinými slovy, zvláštnímu
stupni umění zvláštní slupeň — obecenstva
vždy odpovídá. Jedno s druhým souvisí a umění
na všech stupních svoji povinnost koná. Tak je
od přírody všecko důmyslně zařízeno. A tak má
i ten »lupý dave svůj — znamenitý význam pro
umění. Jest půdou, ze které všecko vzniklo
»Matkou zemi«, jíž třeba milovat, protože nás
všechny živí.
A konečně, tak zvaný jemnější vkus a zna
lecký úsudek! Je-li to víc, než jakýsi roze
znávací smysl vypěstovaný cvikem a stálým za
městnáním v dotyčném oboru?
Rozeznati zlato od mosaze je prakticky
společensky jistě důležito.
Ale po jiných stránkách osobnějších, niter
Blumenthal
Kadelburg
Německo
Blumenthal Kadelburg
22
article
nějších? Nerozezná-li děvče z vesnice cenu pra-
vého šperku od lichého, je-li při své šňůrce
skleněných korálků stejně šťastno, jako zámecká
slečna při šňůrce svých pravých perel : či je
v hodnotě tohoto štěstí nějaký rozdil? S citové
stránky vzato: skličko či drahý kámen, zlato
nebo mosaz uměleckého dojmu — není to vlastně
jedno? Nezávisí všecko na osobě, která a jak
vnímá? Nerozezná-li »ubohý divák« z širokého
obecenstva, je-li effekt, kterému s jeviště pod-
lehl, nastrojen od pravého poety nebo od literár-
ního spekulanta, či to pro vnitřní cenu dojmu
není docela — lhostejná otázka
A platí-li v umění aristokratism a demo
kratism, jako platí ve společnosti, či není z jevno,
že v rozvoji kultury připadá oběma úkol —
stejně důležitý? A jeden-li princip na úkor dru
hého se vypíná a chvástá, nenasvědčuje to led
přirozenému egoismu pudu, ale nikdy intelligenei
zvlášť — pronikavé?
Třeba pečlivě, rozeznávati, není-li pravda
A zlatník k vůli svému jemnějšímu řemeslu
není ještě lepším a ctihodnějším člověkem, nežl
— klempíř.
Jen vrozená, vší lidské krvi sobělibá vy
pinavost nás tak ponouká, sebe vždy považovat
za něco lepšího, než je soused. Co se modernt
vzdělanost nazápasila proti předsudkům starých
aristokratismů, proti přehmatům hmotné sily
proti nárokům urozenosti, proti tyranii peněz
Proti kultu egoistných hnutí všemu aristokra-
tismu tak vlastním. A výsledek kampaně? Možno
jej denně sledovati. Milá moderní vzdělanost tak
dlouho upírala starým aristokratismům práva na
jejich nectnosti, až se šťastně sama vemluvila
do všech neciností aristokratismu vlastního
Co se dotýče osobivé svéprávnosti, nechutné
domýšlivosti a banálné vypínavosti dnešní aristo
kratism »ducha a vkusu« pranic věru nezadí
svým předchůdcům.
citový stránka
23
article
— Jak že? Někdo že tu chce býti podle
svého vlastního vkusu spasen? A bez našeho
svolení a »vychování«? Na to bychom se po-
divali! Sem karabáč ironie na něj! Sem jedo-
vaté šípy satyry! A do vychování s nim
A kdyby se mu nechtělo, ať se mu raději
všechen požitek zkazll
Je notný kus nešetrného sobectví v těc
jistých výstřeleích moderní »vychovávacía
manie proti uměleckým potřebám širokého obe-
censtva. Jen vychovávat a vychovávat ten tupý
dav! Ať si při tom praskne požitek a nezbude
nežli — sekatura! Však i dost komiky je při
tom, neboť chlapik, o jehož vychování běží, je
kolohnátek hodně rozrostlých pleci a údů,a
tuze peskovat se nedá! A poměr je přece tak
jasný! Nešťastný »tupý dav« má jiné zaměst-
nání a povolání, jiný způsob života, jiné pod-
mínky nazírání a následkem toho i jiný vkus,
než-li milý prorok dokonalejšího spasení, jenž
po celý život, od rána do večera v knihách
vězel, po galeriích a divadlech si vnímací ústrojí
své tříbil. Je to všecko tak logieké a přirozené.
Novodobý, rychlý rozvoj přinesl to vzájemné na-
pjetí vrstev, to dráždivé škorpení mezi dvěma tři-
dami vkusu. Nikoliv na prospěch kulturního celkul
Bude pomalu čas, aby zásada snášelivosti, za-
pomenutá ve vřavě, zase pronikla. Ať si aristo-
kratism umělecký statečně kráčí za svými cíli
ale ať přeje vývoje také potřebám širokého lido-
vého vkusu, který má své tempo povlovnější.
A přejete-li požitek diváku, unešenému jemnostmi
scénické kresby »Strýčka Váně«, proč byste
nechtěli přáti druhěmu, jehož mysl se povznáší
a srdce chvěje při hluku a třesku slov i zbraní
v »Žižkově smrli«?
Svoboda vkusu a cítění při nenáhlém, při-
rozeném postupu k dokonalejším formám
Každému ta strava, kterou nejlépe snese! Jak
jinak chcete si představiti opravdový »volný
rozvoj-?
Váně
Žižkův
galerie a divadlo