ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96ff59b0-660c-11dc-b2bc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 34, work 2, person 18, org 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 12. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 130.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předp lání se v Praze v administrai na měsie na čirrt leta . . . . 2 K —p s dvojí donáškou na m ěste na čtot leta . . . . 7 K 50k ve alislkách: oK 8o na měsío .. Poštoni . . . . . koni s drají zěsšlka na ml n trt la. . . Hi K s0o
Praha ml
5 article Desšní čislo pro Praha lo o 22 stranácl.
Desšní čislo pro Praha lo o 22 stranácl. Zájem vlasti zvítěziž nad zášt strannickou! Předseda ministerstva rakouského dr. Körber odjel včera do Uher, aby, jak vídeň ské zprávy jistí, vymohl si od přebýva- jícího tam císaře a krále zmocnění ke změně své předlohy o vodních stavbách ve smyslu požadavků českého poselstva. — Ježto pak se zároveň i z německé strany ujišťuje, že vy- jednávání našich zástupců s německými předšedy klubů ve věci hlavní hladce a šťastně jest skoncováno, ba že včera i ve příčině nejchoulostivějšího bodu: totiž o ustanovení výše zemských příspěvků na žádané regulování a ka- nalisaci našich řek dosaženo mezi našinci, Němci i — velkostatkáři konečné dohody; snad posléz mohou sinaši poslanci po tuhém a statečném zápasu svém oddych- nouti s blahým vědomím, že poslední překážky jsou překonány, že z teki vítězně poslední hradby nepřá- telských intrik a úladů zrád- ných, hrozivších ještě v poslední chví zmařiti všechnu vlasteneckou jich snahua práci ku nesmírné a trvalé škodě vlasti haší, jen z nízkých a nekalých pohnutek stran- nické řevnivosti a zášti.
Körber Němec Praha Uhry
6 article
Pokud na první ráz a dojem vypadala věc tak, jako by veliký »vodní plane vládní předlohy měl především na zřeteli pouze stavby průplavi spojujících Dunaj s našimi českými, morav skými a haličskými řekami za účelem usnad nění transitní dopravy plodin ze zemí jihovýchodních přes vlasti naše do Ně mecka a naopak: potud bylo zajisté jak se stanoviska našeho českého národo-hospo- dářského, tak i s hlediska národně politi- ckého, zájmu pro nás hojně příčina důvodů pozastaviti se vážně nad tím velikým plánem s myslí pochybujícía nedůvěřivou, a my byli mezi prvními, kdož pronesli výstrahy, obavy a námitky, varůjíce před všelikým ukvapením, toužice, aby se- stoupila se neprodleně rada povolaných a zkušených odborníků, která by věc po stránce národohospodářské jako finanční dříve důkladně posoudila, a žádajíce dů razně, aby především jiným bylo pama- továno a dbáno na regulování neje našich hlavních řek, ale i jich přítoků, poněvadž by jinak každoročním jich rozvodněním všechna kanalisační práce byla ve zmar přiváděna a všechen ten ohromný náklad na ni byl marně vyplýtván.
Dunaj
7 article
Téhož mínění a náhledu byl od prvo počátku také klub naší delegace vídeňské od března t r. naléhal na vládu Körbrovu. aby uznala tuto nezbytnou potřebu a sou- vislost předchozí aneb aspoň sou časné regulace našich hlavních řek jich přítoků značnějších. Vláda Körbrova však pohříchu měla i tentokráte silný zřetel na přání Nčmeů. prahnoucích jen po rychlém ražen průplavu dunajsko-oderského (a teprv v druhě řadě po průplavu dunajsko- vltavském), i vyhovčla požadavku našich poslanců co do regulace českých řek ve své předloze jen po skrovnu: toliko co do re- gulace středního Labe od Pardubic, po Mělník. S tím nemohla se ovšem delegace česká spokojiti, nýbrž odpověděla ku vládní předloze na ráz svým protinávrhem ze dne 1. května, kterým požadovala, aby byla na útraty státní provedena po- čínajíc nejdéle rokem 1903, kanali s ace Vltavy od Budějovic do Prahy, dále kanalisace Labe od Mělníka
Körbrův Pardubice Mělník Vltava Budějovice Praha Labe
8 article
až po Jaroměř a odtud regulace jeho až po Vrchlabí, dále regulace Ohře, Be- rounky, Moravy a Dyje, a vše to aby dokončeno bylo v desíti letech, stavba průplavů pak ve 20 letech. O tyto návrhy a požadavky bylo našim poslancům zápasiti s odporem Němců všec barev, jakož i se skrblivostí vlády vynalože- ním všeho důmyslu a veškeré energie: by to jeden z nejtěžších a nejnamahavějších bojův, jakých bylo od deseti let podstoupit našemu poselstvu ve Vídni za prospěch ná roda a vlasti. Nuže, konečně podařilo se jim přemoc skrblivost vlády i podjatost německou. Žá- dané upravení a splavnění našich řek bude se svolením obou pojato v přeměněnou před- lohu o vodních stavbách, která má vládou co nejdříve býti podána, koncem příštího týdne do přislušného vodního výboru sně- movny poslanecké odkázána a do Letnie, t j do 15. června t. r. sněmovnou poslaneckou vyřízena Tak bylo již vše smluveno a skoncováno mezi uvedenými stranami a činiteli před třemi dny, až na otázku finanční,. pokud jde totiž o kvotu, jakouž mají země koruny české, Rakousy a Halič přispěti na ty regulace a kanalisace našich řek. Nuža tu, právě na místě nejchoulostivějším, nasa- dila závist spiklých protivníků strany naší páky svých intrik, aby v po- slední chvíli ještě možno-li celou tu vymože- nost nemalou národa našeho a vlasti naší zmařila a zkazila.
Němec Jaroměř Vrchlabí Ohře Vídeň Rakousy Halič Morava a Dyje
9 article
Předstírajíc nesmírnou starostlivost fioance rakouské jako o finance zemské. hleděla všemožně toho provésti, aby sic byly vládě povoleny 80millionové refundace a zemím alpským 400millionové investice železniční, avšak celý projekt velikých regulačních a kanali sa čních s ta- veb vodních, zejmena pokud se tyče království českého, a by nebyl současně do Letnic par- lamentem schváleny nýbrž od- ročen až na podzim! — Proč a k vůli čemu? Prý aby se dřív mohlo vyšetřit a prokázat, bude-li se nákladný aoblížný ten průplav, spojující Dunaj údoly šumavskými s Vltavou vůbec kdy zemia říši vyplácet, pročež aby byl dříve o něm slyšán český sněm a všickni interessenti poříčí vitavského, nežli se ustanoví příměřené procento přispěvku jejich.
Dunaj
10 article
Nuž, kdyby se nejednalo než o otázku průplavu toho, mohl by se dojista požada- vek ten uznati správným, opatrným a roz- umným. Ale tak otázka dnes, po přijetí regulace českomoravských řek do rámce zákona a podniku státního více nestojí, nýbrž dnes jedná se o tot Chceme, aby nákladem státním, za přiměřeného přispění země naší byly konečně upraveny a splavněny naše řeky — či chceme, aby ve- liká ta potřeba vlasti naší byla oslyšána a odstavena opět na dlouhá léta, zatím co by Moravou razil se průplav dunajskooderský, zatím co by se haličské řeky upravovaly a v ze- mích alpských železnice stavěly z našich dani? Toho hleděli nám nadělit potměšilí intrikáni z kruhův aristokratických, agrárních a národně-sociálních nenavistníkův strany našía to vše jen za tím ušlech- tilým úmyslem, aby o nastávajíct volební kampani sněmovní mohli potírati naši stranu výsměšnou zalobou, že ničeho pro národ ve Vídni nedokázala, že nám ani té regulace a toho splavnění na šichřek nevymohla a tudíž nezaslu- huje, aby jí na dále národ svěřoval své osudy. To bylo plánem krásných spoje ných těch duší, za nímž pracovaly s veške- rou lsti a zchytralostí, s kterou však nic- méně, dle svrchu položených zpráv, přece jen — skvostně pohořely! Doufejme, že nadobro!
Morava Vídeň
11 article Jednání o vodních cestách.
Jednání o vodních cestách. Z Vídně, 11. května. Již několik dní vyjednává se ustavičn v různých poradních síních poslanecké sně movny o kompromiss v záležitosti vodních cest. Rokují a usnášejí se kluby, radí se parla- mentní komise klubů, vyjednávají zástupcové stran mezi sebou, a vláda vyjednává se všemi, aby docilena byla konečná shoda. Osou a ohniskem všeho tohoto jednánl jsou požadavky českých svobodo- myslných poslanců, kteří nechtí a ne- mohou dopustit, aby předloha o stavbě velkýeh alpských dráh čili o tak zvaných investicíeh vyřízena byla, než úplně z a bezpečen bude upravení českých řek a toků. Vůbec zaujal klub českých svobodo- myslných poslanců v této věci vedoucí po- stavení a nesmí se ho vzdáti ani na chvílku. Nikoli snad proto, že by se proti jeho poža- davkům zdvihal odněkud zjevný a do- znaný, zásadní odpor — toho vzdali se všichni nepříznivci naši následkem rozhodného kategorického prohlášení českých svobodo- myslných poslanců, že zmaří všelikými pro středky projednání zákona o investicích, ne bude-li dříve jejich požadavkům vyhověno, — nýbrž proto, že při hledání shody, při se- strojování kompromissu, kterýmž by všechny velké strany byly za vázány, v soulad uváděna býti musí zeela různá stanoviska zástupeů jednotlivých zemi jakož i jejich požadavky a že by při tomto rojení se požadavků české postuláty snadno zatlačeny býti mohly, kdyby nade vším nevisel hrozivý Damoklův meč — české obstrukce.
Damoklův Vídeň český svoboda
12 article
Jest arci zcela přirozeno, že prohlášení če ských požadavků vzbudilo řadu podobnýchi tužeb a přání jiných stran, avšak nesnáze působí, že žádná strana nesmí býti se svými žádostmi zbola zkrátka odmitnuta, má-li dílo za všeobee- ného souhlasu a co možná beze všech dalších průtahů a obtíží provedeno býti. Srovnání všech těchto různých zájmů stojí arci mnoho práce i času, a to tím více, ježto se objevila snaha, celou akci proltáhnouti a rozhodnutí o dáliti, a to se strany, od níž se toho nej méně očekávalo — se strany českých konser vativních velkostatkářů. Však o tom jindy. Svobodomyslní poslanci čeští prohlásili, jak už známo, tyto zásadní požadavky: 1. regulace českých a moravských řek budiž provedena co možná ihned, každým způsobem však dříve, než začne sťavba prů plavů; 2. regulace tato budiž provedena v kratších lhůtách, než původní vládn předloha navrhuje; 3. budiž provedena je nom nákladem státu a 4. budíž pro re- gulaci řek určen přesně udaný obnos z půjčky, jež povolena býti má. Vyjednávání o těchto požadavcích a o při měřeně jim opravě navrženého zákona není ještě ukončeno, avšak dlužno konstatovati, že se sta noviska českých svobodomyslných poslanců vlády a druhých velkých stran sněmovny již podstatně sblížila a že jest dů- vodná naděje na docilení úplne shody Základním stanoviskem českých svobodo myslných poslanců jest, aby upravení uplavnění našich řek zajištěn bylo bez ohledu na osud a budou - nost projektovaných průplavů. Průplavy mají totiž svě zásadní odpůrce a take
13 article
co se jejich technického provedení týče, nen všechno ještě jasno a jisto; češti svobodomyslní poslanci pak nemohou a nesmějí dopustit, aby s touto, třeba jenom relativní a pouze domnělou nejistotou svázána byla regulace našich řek toků. Jiným stranám zase záleži na tom, aby zdar průplavů pevně zabezpečen byl aby snad po provedené úpravě řek — od ko- pání a stavby průplavů nebylo vůbec upuštěno. Oběma těmto stanoviskům a snahám lze v zá- koně zadost učinit a nalezena také již proto vhodná formule. Tolikéž v olázce kratších ter- minů pro regulaci a kanalisaci českých řel stalo se sblížení a jest skoro nepochybno doci- lení plně shody. Hlavní a největší obtíž působí požadavek českých poslanců, aby regulace a kana lisace českých řek proveden byla jenom nákladem státu, ale aby země proto přece měla na pro vádění regulačních prací, pří- slušný vliv. Odpor proti tomuto požadavku zdvihli němečtí poslanci z alpských zemí na- mítajíce, že jejich země regulace svých toků provésti musily hlavně svým nákladem a že se tedy nesmí žádat, aby nyní zase zvýšenou měrou přispívaly na regulace řek v Čechách, že jest slušno a spravedlivo, aby »země sudet ské« a jejich interessenti také přiměřeným obno sem k dílu přispěly. Také vláda trvá na sta- novisku, že země nějakým procentem přispěti musí, aby zachována byla zásad a aby odůvodněna byla ingerence země na re- gulační a kanalisační práce.
Čechy
14 article
Svobodomyslní poslanci čeští zase, pouka zujíce na okolnost, že země české ohromným sumami od věků již na potřeby cel říše přispívají a že finance těchto zem ve stavu veliké zbědovanosti se nalézají, trval houževnatě na svém požadavku, avšak nebyl s'to odolati a jsou nyní nuceni usilovati jenom. aby se od Čech a Moravy žád a příspěvek do možná nlejmie nší aby na druhé straně vydatně zvýše byl příspěvek státu na meliorace. Stanovení těchto procent a obnosů jest před- mětem dalšího jednání, jež vésti se má s nej větší možnou rychlostí, aby vše ujednáno a — pro říšskou radu aspoň — zpečetěno bylo, než zahájeno bude rokování o — rozdané dnes — zprávě výboru ohledně stavby železných dráh alpských. S požadavkem, aby v zákoně s amém výslovně stanoveno bylo, že oba systémy navr- žených prací (železné dráhy alpské a projekto- vané cesty vodní) prováděti se musí z ároven čeští poslahci ovšem ve výboru neprorazili, ale na místo zákonného »junctim« čili na místo »junetim« v zákoně samém prohlášeného, na- stoupilo junetim mravní, to jest nastoupily kompromis a závazná shoda vládya všech velkých stran sněmovny o způsobu, jak zákon o vodních cestách změněn či opraven ve výboru a ve sněmovně vyřízen býti má.
Čechy Morava
15 article
Češti poslanci žádají dále, aby sněm království českého rozhodnouti směl, jakým postupem regulace Labe. Vltavy atd, prováděti se mají, kde a s kterou řekou začíti se má atd. a doporučují také, aby při regulacích i melioracích místo plných pří spěvků měst, obcí a okresů toliko a nnuity a úrok z investovaného kapitálu) garanto- vány byly. V otázce regulace řek rozděluje v láda řeky na dvě kategorie: na řeky, jež s kanály přímo souvisí a jejich části tvořiti mají, a na řeky, které mimo navržene průplavy se nalezají a tyto jenom vodou zásobovati mají. Na regulaci řek druhé kategorie t. j. na upravení řek jež s kanály přímo nesouvisí, chce vláda zá- konem určiti a věnovati 75 mil- lionů korun z půjčky prvního desetileti. kdežto upravení a uplavnění řek s kanály přímo V drobném prodejií ranní čí lo o sobě . . . za sh odpole dn . . za 2h Ve filialkách na venkově- rasní číla. . . . . . . . 10 vépoleduí . . . . . . . . Bb Inserá ty plati te hetově runř Třvčslacení a jneerty přijoná vdmisl- stzaře v Mastanscé slici č. a Tam nacházejí sa tež redla kee tiskárns a eapedice „ Národnich Listu Hiukopliy so povrseli
Vltava
16 article
souvislých (Labe, Vltavy atd.) provésti se má ze zbývajících 175 millionů O tom, kdy se s regulací řek obou kate- gorií a také s melioracemi začiti má, a v jakém pořadu regulace prováděti se budou, rozhodne ovšem okolnost, do jaké míry jsou a budou provedeny přípravy, jakož se vůbec sam sebou rozumí, že o postupu všech sem spadají- cích prací rozhodovati nemůže jenom přání nebo vůle zúčastněných činitelů, nýbrž také tech- nieká možnost a účelnost, při če mž hlavní slovo míti budou odborní znalci. Leč to je věc samozřejmá a hlavním cilem jest nyní, aby otázka zemského přispěvku kom- promissem příznivě vyřízena byla a aby pak výbor pro vodní cesty rychle a bez podněcování zbytačných pobočných a odchylných otázek úsilovně pracoval a úkol svůj co nejdříve provedl
Labe Vltava
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. května. (Komprom is.) Dr. Körber odjiždí dnes do Jedlové, aby poda panovníku zprávu o parlamentní situaci v Ra- kousku. Situace, jež byla počátkem týdne dosti hrozivá, vyjasnila se v posledních dnech pro vládu tak, že dle zpráv, došlých nás večer, očekává se již v pondělí uzavření kompromisu a stanovení jednacího pořádku pro říšskou radu na zbývající ještě část jarního zasedání. Na dnešní konferenci předsedů německých klubů a české delegace došlo prý ke shodě v četných zásadných otázkách, zejmena pokud se týče pevného stanovení zemských příspěvků na vodní stavby a zvýšení dotace z melioračního fondu pro země alpské. Také prý vyřízena otázka, v jakém pořadu mají se stavby průplavů a úpravy řek vnésti do zákona o vodních stavbách. Vzhlejlem k tomu není prý vyloučena možnost. že při trochu dobré vůli všechny hospodářské předlohy, tedy investice, vodní stavby a lokální dráhy mohou býti vyřízeny ještě v tomto zasedání sněmovním. V Prazo, 11. května. (Poláci o si- tuaci.) Lvovský »Předavit« vypravuje svým čtenářům, jak působilo na politickou situnci sebevědomé sobotní prohlášení českého klubu, svědčící o vědomí vlastní síly. »Zmocňuje se nás skoro závisť — píše zmíněný list — pro české a ne haličské požadavky jsou tou osou, kolem které se toči nyní veškero vyjednávání, proč ne polské kolo, nýbrž česká delegace mluví způsobem, který prozrazuje vědomí, že bez je- jího svolení nebude vystaven ani jediný kilo- metr železnic neb průplavů v celém státě. Če- chové — pokračuje »Předsv.« — vykořistili mistrovsky situace, úmyslně přišli s požadavky obrovskými, aby si zabezpečili provedení aspon části z nich. Jejich taktika slaví triumfy.
doktor Körber Polák Praha Ra německý klub
18 article
Z vládního návrhu o průplavech vykrojilisi nejchutnější část; ostatní země musejí se spo- kojiti zbytkem a čekati na něj tak dlouho, až na ně dojde řada . . . Na Halič místo poža- dované čtvrt milliardy vypadne sotva několik millionů na stavbu průplavů a úpravu řek neznámo dosud, kdy se to stane. Shodu česko- německou zaplatí — Halič (! Tak doslovně čteme v »Předsvitu«. P. r.). Na naše útraty udržel se u vesla kabinet Körbrův a došlo na kompromis. Takové neobvyklé uznání úspěchů české delegace se strany polské mohlo by nás naplniti některou hrdostí, kdybychom nečetli současné v orgáně místodržitele haličského situační zprávu posl. Merunoviče, jenž české úspéchy posuzuje mnohem střízlivěji. »Čechové v železničním výboru hlasovali proti refundaci 80 millionůa ohlásili své minoritní votum — sděluje »Gaz. Nar.« —. Ohražení to má však význam jen theoretický. Investiční předlohy, všechny do- hromady, drží nynější vládu i parlament.A dokud vláda, jak to dosud rozumně činí, ne- bude chtit potlačiti nynější zápal pro činnou
Merunovič Čecho Halič Nara
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 11. května. 5— (Kronika.) Kolárovu »Žižkovu smrte nově vypravenou spatříme po delší době zase na naší scéně! Udalost umělecká, ke které asi ne všickni zájemníci divadla zaujmou stejné hledisko. Jedny slyšíte už hubovati napřed. — Jaký přehmat! Vytáhnout takový vienx genre, dávno překonaný, plný hluchého pa- thosu a falešné pósy! Kus vyčichlé, beze vší hloubky starovlastenecké romantiky ! . . . Hlas tak zvaných znaleů! Elity obe- censtva, navštěvovatelů premiér, smelánky člyt abonentních čtvrtek, pravého panského obe censtva, které divadelní zábavu počílá za ne zbytnou součástku svého denního blahobytu, di- vadlo má pro svoji potřebu jaksi v nájmu, sedá ob den na svém křesle, udává ve hledišti ton a »akového něco« opravdu už jen těžko snese. Ty nadmuté deklamace vlasteneckých hrdin, jejich dunivý krok a rozpřáhlá gesta, ty bou- chavé, tlusté effekty, to chřestění mečů a kru- nýřů, to všecko připadá již hrozně nechutné a naivní tomu zmlsaněmu, umělecky vytříbenému obecenstvu. Kdyby měla rozhodovati tato vy- braná, prosypaná, třikrát destilovaná třída di- váctva, nesměla by se Kolárova hra na cedul ani objevit. Ale ve hledišti je jako v malém státě! Vedle aristokracie ještě také jiná třída má tu své slovo. A to je druhá třída diváků. Ti nestudovali ani literaturu, ani zákony estetiky, nechodi ob den a od maličkosti do divadla »tříbit svůj vkus« a nevědí vůbec ničeho o módních heslech a prou- dech v životě duchů, nerozeznávají modernism a romantism, ani pathos a realism, ani coje pravé a nepravé umění, ale za to mají dokořán otevřenou mysl, hltavou fantasii neskonalou vlru
Kolárův Žižkův Praha
20 article
ve slova a hnutí hrdin na jevišti, v jejich sta- tečnost a zbabělost, v jejich bolest a veselost. a kteří se proto při všem, co se na jevišti děje, nehorázně — baví. A tato druhá třída diváků bude s volbou starého kusu jistě jak náleží spokojena. Poznáte to podle jásotu, jímž pozdraví trocnov- ského hrdinu, až s vytaseným mečem, s červeným kalichem na stříbrném krunýři vystoupí žena před sebou zrádného Zikmunda, jejž uprostřed scény srazí před sebe na kolena! V širokých obrysech svého zdravého cítění bude ten širš divák v postavách Žižky a Zikmunda spatřovat zástupce obou hlavních principů života, dobrého a zlého a bude tak při nevinné hře fantasie rozehřívati do opravdy svoje nitro pro vyšš statky lidstva. A má-liž umění jakýs vyšší úkol, nežli ten Německý divadelní list přinesl nedávno z- jímavou sestavu číslic. Které hry v posledním období byly na německých divadlech nejčastěj provozovány? Nejčastěji hraný kus v uplynulém období byla — fraška »U bílého konička «. Nej větší čislice, 2000 večerů, ji připadla! Uhodnete že z toho v německém literárním světě bylo prave pohoršení. — Slyš, vzdělaný světe! »U bílého koní čka!« Jaký skandál! Taková praobyčejná, nej otřepanější technikou vedená, bez nejskromněj ších literárních ambic urobená, banální práce ! . . A nejen to! Rozvrhne-li se počet večerů n jednotlivé autory, co byste řekli, kterému z li- terátů německých připadla by palma? Panu — Blumenthalovi. Je se svými třemi tisíci vy plněných večerů rozhodně králem tantiém! To u je ale hotová ostuda! A v literárních kruzich ně- meckých to také vskutku vře spravedlivou nevoli. Jaká hanba pro německé obecenstvo! Jaké vy- svědčení chudoby si tu vystavilo! Jak nízká úroveň vkusu vyšla tu na jevo! . . . A víte. ktorý z ostatních autorů ieště jakž takž může
Zikmund Žižek Blumenthal
21 article
se měřiti s panem Blumenthalem co do přízně obecenstva? Pan — Kadelburg! Blumenthal Kadelburg! Jest-li pak by slušný německý literát neměl vyletět z kůže? Znáte ostatně molodii! Na nízkost úrovně. na banálnost vkusu, na zpozdilost a zanedbanost širokého obecenstva v těch věcech a pod. hubuje se také jinde podle noty, nejen v Německu Melodie je universální, je velice otřepaná, pravá odrhovačka. Hude ji z paměti, kdo jen potřebu ucítil, dodati si trošinku reliefu ve společnosti. Výsledek mravného rozhorlování není ovšem valný. Strany zůstávají z pravidla hezky každá při svém. A věci tak po přirozeném zákoně běžíí Co chcete ? Život už je tak zařízen, všickn nemohou a nesmějí chliti všecko. A rozvoj kul- tury nejen na delbě práce spočívá, ale také na dělbě — vkusu. A také si představte, kam by se poděl svět, kdyby obecenstvo se skládalo jen ze samých na vrchol jemnosti citu vyspělých — znalců? Nedá se to myslet. Život i v umění jenom podle zákona vývoje se odekrává. A vý voj? Což je jiného, než-li — stupnice doko nalosti? A každý stupínek svoje podmínky ži- vota předpokládá! Jinými slovy, zvláštnímu stupni umění zvláštní slupeň — obecenstva vždy odpovídá. Jedno s druhým souvisí a umění na všech stupních svoji povinnost koná. Tak je od přírody všecko důmyslně zařízeno. A tak má i ten »lupý dave svůj — znamenitý význam pro umění. Jest půdou, ze které všecko vzniklo »Matkou zemi«, jíž třeba milovat, protože nás všechny živí. A konečně, tak zvaný jemnější vkus a zna lecký úsudek! Je-li to víc, než jakýsi roze znávací smysl vypěstovaný cvikem a stálým za městnáním v dotyčném oboru? Rozeznati zlato od mosaze je prakticky společensky jistě důležito. Ale po jiných stránkách osobnějších, niter
Blumenthal Kadelburg Německo Blumenthal Kadelburg
22 article
nějších? Nerozezná-li děvče z vesnice cenu pra- vého šperku od lichého, je-li při své šňůrce skleněných korálků stejně šťastno, jako zámecká slečna při šňůrce svých pravých perel : či je v hodnotě tohoto štěstí nějaký rozdil? S citové stránky vzato: skličko či drahý kámen, zlato nebo mosaz uměleckého dojmu — není to vlastně jedno? Nezávisí všecko na osobě, která a jak vnímá? Nerozezná-li »ubohý divák« z širokého obecenstva, je-li effekt, kterému s jeviště pod- lehl, nastrojen od pravého poety nebo od literár- ního spekulanta, či to pro vnitřní cenu dojmu není docela — lhostejná otázka A platí-li v umění aristokratism a demo kratism, jako platí ve společnosti, či není z jevno, že v rozvoji kultury připadá oběma úkol — stejně důležitý? A jeden-li princip na úkor dru hého se vypíná a chvástá, nenasvědčuje to led přirozenému egoismu pudu, ale nikdy intelligenei zvlášť — pronikavé? Třeba pečlivě, rozeznávati, není-li pravda A zlatník k vůli svému jemnějšímu řemeslu není ještě lepším a ctihodnějším člověkem, nežl — klempíř. Jen vrozená, vší lidské krvi sobělibá vy pinavost nás tak ponouká, sebe vždy považovat za něco lepšího, než je soused. Co se modernt vzdělanost nazápasila proti předsudkům starých aristokratismů, proti přehmatům hmotné sily proti nárokům urozenosti, proti tyranii peněz Proti kultu egoistných hnutí všemu aristokra- tismu tak vlastním. A výsledek kampaně? Možno jej denně sledovati. Milá moderní vzdělanost tak dlouho upírala starým aristokratismům práva na jejich nectnosti, až se šťastně sama vemluvila do všech neciností aristokratismu vlastního Co se dotýče osobivé svéprávnosti, nechutné domýšlivosti a banálné vypínavosti dnešní aristo kratism »ducha a vkusu« pranic věru nezadí svým předchůdcům.
citový stránka
23 article
— Jak že? Někdo že tu chce býti podle svého vlastního vkusu spasen? A bez našeho svolení a »vychování«? Na to bychom se po- divali! Sem karabáč ironie na něj! Sem jedo- vaté šípy satyry! A do vychování s nim A kdyby se mu nechtělo, ať se mu raději všechen požitek zkazll Je notný kus nešetrného sobectví v těc jistých výstřeleích moderní »vychovávacía manie proti uměleckým potřebám širokého obe- censtva. Jen vychovávat a vychovávat ten tupý dav! Ať si při tom praskne požitek a nezbude nežli — sekatura! Však i dost komiky je při tom, neboť chlapik, o jehož vychování běží, je kolohnátek hodně rozrostlých pleci a údů,a tuze peskovat se nedá! A poměr je přece tak jasný! Nešťastný »tupý dav« má jiné zaměst- nání a povolání, jiný způsob života, jiné pod- mínky nazírání a následkem toho i jiný vkus, než-li milý prorok dokonalejšího spasení, jenž po celý život, od rána do večera v knihách vězel, po galeriích a divadlech si vnímací ústrojí své tříbil. Je to všecko tak logieké a přirozené. Novodobý, rychlý rozvoj přinesl to vzájemné na- pjetí vrstev, to dráždivé škorpení mezi dvěma tři- dami vkusu. Nikoliv na prospěch kulturního celkul Bude pomalu čas, aby zásada snášelivosti, za- pomenutá ve vřavě, zase pronikla. Ať si aristo- kratism umělecký statečně kráčí za svými cíli ale ať přeje vývoje také potřebám širokého lido- vého vkusu, který má své tempo povlovnější. A přejete-li požitek diváku, unešenému jemnostmi scénické kresby »Strýčka Váně«, proč byste nechtěli přáti druhěmu, jehož mysl se povznáší a srdce chvěje při hluku a třesku slov i zbraní v »Žižkově smrli«? Svoboda vkusu a cítění při nenáhlém, při- rozeném postupu k dokonalejším formám Každému ta strava, kterou nejlépe snese! Jak jinak chcete si představiti opravdový »volný rozvoj-?
Váně Žižkův galerie a divadlo