ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 970489d0-660c-11dc-9e8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: org 11, person 115, place 73, work 5
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LIŠTY.
národní Lišt
3 masthead
12. května 1901.
4 masthead
Císlo 130.
5 article
politiku hospodářskou, bude moci s parlamen- tem dělati, co bude chtít. V tom okamžiku však, kdyby vláda sešla s tě cesty, okamžitě s rozletí i parlament. Co by se pak stalo dále. těžko nyní řici.« To zní ovšem mnohem slří zlivějil Ze Lvova, 8. května. (Požadavky haličských Rusů) »Dělo« uveřejúuje list, zaslaný posl. Romančukovi, v němž ruský Národní výbor vypočítává požadavky radikální strany ruské. V listě tom žádá se rozdělení zemské školní rady a místodržitelství haličského, úprava jazykové olázky tak, aby ruština byla v úřadech a ve školách úplně rovnoprávna s polštinou, založení ssmostatné university ruské, všeobecné, rovné právo hlasovaci, reforma daní a výkup velkých statků; vedle toho má se žá- dati státní úvěr na výplatu hypotečních dluhů přesné provádění zákona o lichvě a stanoven předmělů, nezbytných pro živobylí a provozo- vání živnosti, jež mají býti vyloučeny z exe- kuce. V dalším odstavci vyzývají se rušti po- slanci, aby vstoupili do opposice proti nynějš vládě a jednali společně s ostatními opposičním stranami.
Rus Romančuk Lvov
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. května. Poláci pod německým jhem. Berlínský »Deutsche Zeitung« navrhuje ná sledující program boje proti Polákům: 1. Ve vodství roznaňské rozděleno budiž na 4 admi- nistrafivné provineie: 2. sídlo arcibiskupa budiž přeneseno z Poznaně do Vratislavi; 3. v Po- znani zavedena budiž dikfatura; 4. polské časeplsy buďtež zapověděny; 5. nikdy příště nesmí být vydán žádný tiskopis polským jazykém; 6. důstojníci a úřadníci polské národ- nosti buďtež propuštěni ze státních služeb; 7. mladým polským intelligentům nesmí býti dovolena dobrovolná vojenská služba. Renegát generál Boguslavský, žák Molikův podal pruské vládě písemný návrh, aby proti »polskému nebezpeči« zřízen byl v Poznan vojenský tábor a aby náležitým způsobem opevněna byla linie řeky Varty, tekoučí z Ruského Polska. »Nesmí se zapomínati«, podotýká renegát, »že Poznaňsko pořád ještě je nepřátelskou zemí- V Berlině vyšla štvíčská brožurka proli Polákům, nadepsaná »Něco polského«. Pisátel rozvádí šíře heslo, že v Německu smí úřado- vali jen německý úřadník, a dovozuje, že v Něm- eleh také jen Němec má býti duchovním které- hokoli vyznání. Poznaňsko, Slezsko, Západní
Polák Boguslavský Molikův Němec Praha Poznaň Vratislav Polsko Poznaňsko Berlín Německo Slezsko Deutsche Zeitung
7 article
Prusy, jak samo sebou se rozumí, jsou země výhradně němeclé a Poláci tamní mají býti šmahem vyhlazeni. Tomu ušlechtilému dílu pře- kážejí miozí kněží, zvláště katoličtí. Nedosta- čuje, že jim zakázáno polské dítky ve školách vyučovati náboženství jejich mateřským jazy kem, nedostačuje, že kněží v kostelích nesměji Po- tákům kázáti polsky, toho všeho málo. Po ná- vrhu pisatelově má policie bdlt i na tím, jakého jazyka kněz užívá uděluje svátosti, a je-li to jazyk polský. kněz má býti udán a příkladně potrestán. Jde prý přece o to, aby se věřícimu dostalo nábo- ženské útěchy, a nikoli, aby při tom slyšel polskou řeč. Mohou-li katoličtí k néži při obřadech užívati latiny, proe by nemohli užívati němčiny? Však prý němčina neni Polákům cizejší latiny a něm- čina jako stální jazyk má právo nahraditi v ka- tolické církvi latinu. Potřebuje-li policie orgánu. který by jí pomáhal bditi nad kněžími, zvlášte nad katechoty, nechť získá pro ten úkol uči- telstvo. Učitelstvo prý mezi Poláky nemá žádné vážnosti, jejich úctě se těší jen kněží. Když by vláda učitelům k větší vážnosti dopomohla, oni by se jí odměnili pomocí při konání tak vlasteneckého díla. Tak bídně, ohavné, opovržení hodné my slenky rodí se v degenerovapých potomeleh Herderových í Při popisu obyvatelstva 1. prosince 1900 krejčí Florian Wica v Gostomi zpozoroval, ž sellací komissar zapsal jeho jmeno »Wietza«. Žádal komissara, aby to opravil a zapsal jmeno jeho správně, a když to odepřel, odepřel i krejč dávati o sobě další udání. Komissar jej udal že se protivil, když chtěl jeho jmeno zgerma nisovati a milý krejčí byl těchto dní soudem za to odsouzen k pokutě 30 mk.
Prus Polák Herderův Wica Gostom
8 article
Jednání polských spolků musí od lonsk býti výhradně německé. Minulou neděli kato lieký polský spolek v Gdánsku konal schůzi zahájil ji zpěvem nábožné písně » Maria Oro dovnice«. Vládní komissar za to schůzí roz pustil. Předseda ho požádal, aby tento rozka: »objasnil«. »Rozkaz můj je sám sebou jasný,- odvětil komissar. Berlinský spolek pro bezohlednou germani saci polských zemí a krajův, »Ostmarkenverein« konal minulý pátek schůzi, v níž pastor Karpe přednášel o »yzrůstu polskosti v západních kra- jich provincie poznaňské.« V diskussi o jeho vývodech známý hakatista Tiedemann pověděi úžasnou věc, jak nestydatá je polská agitace ani složebný lid poský nechce ničeho miti a Němci a nechce vstupovalí do služeb u Němců. Šlechetní Němci byli touto smělosti nad míru pobouřeni. Za nedlouho budou psáli, že vláda se musí i do toho vložit a rozdělit Poláky mez Němce, aby byli jejich otroky. ni ze
Marius Oro Karpe Tiedemann Němec Polák
9 article
Nepokoje v Barceloně. V hlavním městě katalonském jest té chvile klid. Tak aspoň ujistují zprávy officiální. Dle zpráv soukromých kladou ale hlavně stávkující dělníci na různých mistech vojsku ještě silný odpor. Nieměné nestranny, byť vzdálený pozo- rovatel musí doznati, že ještě také tento pokus. setřásti jho kástilskě, jest zlomen a že nepovede k výsledku, dílem profo, že vzpoura neprovedena soustavně, nýbrž byla jen Souhrnem' ojediněl ých, nahodile propůknuvších výbuchův hněvu lido- vého, dilem pak i proto, že zůstala obmezen na Bareelona samotnu. Tam sturá se gen. gu- verněr především, by umožníl práci v tovärnách. jichž průmyslná Barcelona čntá bezpočet. Roz dělil za um účelem posádku ve tři skupihy a přivolal posily z Gerony a Leridy. Gen. Weyler nakázal pak, aby se použilo stanného práva i proti všem těm, kdož pronášejí i jen vý křiky nepřátelskě proti Hslř spanělské a jet- notě ieií, »Kat Kuby« mohl by ale takým
Weyler Barcelona Gerona Lerida Kuba
10 article
drakonickými opatřeními dosíci, jako byl dosáh jich také na »perle Antill« právě opáčnýcl výsledků. Madridský centralistický tisk cehabuje po- někud ve svých štvanicích proti »separatistůme katalonským. Obáváť se zřejmě, že by opatřen drakonická mohla z Katalonie učiniti druhou Kubu. Telegrafické a telefonické spojení s Bar celonou jest dosud přerušeno, katalonské listy pak neobsahují zpráv o posledních nepokojích bylať je předběžná censura z listů vymýtila. V čtvrlek ještě zatčeny byly v Barceloně 43 osoby mezi nimiž některé vynikající osobnosti. Přec soud bude prý jich postaven velký počat »Imparcial«, list španělské strany liberální ( upozorňuje vládu na to, že agitáloři separati stičui také v »ostatních« provinciích katalon- ských »štvou«. Jest Sagastova vláda liberáln zrovna tak ztuha centralistickou, jakou byla předehozí vláda konservativní.
Sagastův Kuba Barcelona
11 article
Pomník Biamarkovi před budovou říš ského sněmu německého v Berlíně postavený má býti odhalen 3. června. Jsou na něm pouze dva nápisy: »Bismark« a pak nápis: »Prvnímu říšskému kancléři německý lid«. Veškerý náklad na pomník činí 1,200.000 marek. Soudí se, že při odhaloní pomníku budou řečniti šl. L velzow za říšský sněm a říšský kaneléř br Bülow. Důležitost vodních dráh pro král. české. Z výkladů poslance inženýra Kaftana n valné hromadě klubu národní strany svobodo myslné. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Na včerejší valné hromadě národní strany svobodomyslné pojednal posl. inženýr Kaftan. neunavný a zanícený obhájce vodních cestv království českém a jeden z prvních odborníke v této otázne, znova o významu a důležitost vodních cest pro naši zemi. Nejprvé definoval a vysvětlil národohospo- dářský význam dopravnictví vůbec a jeho ideje. Přešel pak k určení otázky dovozu na větší vzdá- lenosti, jejž lze srovnati se ztrátami sily v sou- kolí stroje, pročež jest potřebí, by tyto ztráty byly co možná nejmenší. Toho lze dosíci nej dokonaleji dopravou na vodních cestách, kter jsou nejlevnějšími nástroji výrobními. Vzpomenuv významu vodních cest v historii, již věkem starým počínaje, dotkl se řečník ob- dobí, ve kterém hlavní zřetel obrácen byl na dráhy železné. Je jich nyní 400.000 km. náklad na ně činil 100 milliard. Nyní opět se poznává, že železnice dostupují vrcholu své dělnosti, a že přesnto třeba dalších prostředko dopravních a tak obrácen zřetel znova na cesty vodní.
Bülow Kaftan Berlín národní strana svoboda km
12 article
Vzpomenuv vodních cest francouzských naučení, jež si odtud odnesli Němci za války r. 1870 a dovodiv, že jedlině plavba po Lab vedla k vítězství Rakouska v jeho tarifní válce s Pruskem r. 1880, sdělil řečník nejdůležitějš údaje z labské dopravy za léta 1875 —-1895 vzrostla z 435 tunových km na 1952 tun. km. Dnes dopravuje se z Hamburku po Labi do vnitrozemí po proudu a proti proudu, celkem 5 millionů tun. V r. 1860 vozilo 5000 lone po Labi 440.000 tun, v roku 1890 15.000 lodí 3 milliony tun, s voroplavbou 3,800.000 tun. V roce 1842 měly lodi labské 150 tun nosnosti a k jich obsluze bylo třeba 6—7 plavců, nyní mají nosnost 750, 850 i 1000 tun a loď takovou obslouží 3—4 lodníci. Ná klad dopravní se tím zmírnil v poměru 12 :1 t. j. na jednu dvanáctinu. V témž čase, kdy dřive doď vykonala 2—3 jízdy, vykoná jich nyní 6—7; dnes je lodní doprava po Labi tak rýchlá, že vodní trať z Laube v Čechách do Hamburku přepluje se za 50 hodin, rychleji než by se totéž zboží dopravilo nákladním vlakem. Vr. 1859 dopravovalo se z Ústí n. L 5000 vagonů uhlí, vážícího 55.000 tun na 1200 lodích, v r. 1890 již 155.285 vagonů o ná- kladu 1,700.000 tun čili 17 millionů metri- ekých centů na 6000 lodi velké nosnosti. Tak zmohutněla plavba labská.
Němec Prusek Laub Laba Rakousko Hamburk Labe Čechy Ústí km million metri
13 article
Byla provázena zmohutněním průmyslu. Jak na zdar průmyslu působí, dotvrzují tyto dva pří- klady: jediná chemická továrna v Ústí uspol při vodní dopravě své suroviny z Hamburku opro dopravě železniční ročně 100.000 zl. Jistá to- várna v Děčíně dopravuje sodu, které používá z Heilbronu, nikoli nejkralším směrem po dráz železné, nýbrž dává si ji dovážeti cestou vodn po Nekaru, Rýnem do Rotterdamu, kde se pře kládá, dopravuje se po vodě dále do Hlamburku odkudž po Labi přiváží se do Děčina. Cestata jde pomalu a oklikumi, ale přece je lacinější nežli po železnici.
Ústí Hamburk Děčín Heilbron Rotterdam
14 article
Takové zkušenosti s dopravou vodní způ sobily, že ve i u nás počalo pomýsleti na do pravu vodní. Jednalo se o to, nabýti vodní cesty pro Prahu. Řečnik líči pak kroky, jež se staly od r. 1880 pro splavnění Vltavy a pro zřízení pří stavů v Praze a v Karlině, zmiňuje se o pro- vedených dosud v tom oboru pracích a o zku šenostečh, kterých se jimi nabylo, o myšlénee projektu dunajskovltavského, o svých návrzích v těchto věcech podaných v poslánecké sně- movně, o akci sněmu království českého v těže záležitosti a jeho munificenci, prokázané peněž ními obětmi, věnovanými na kanalisaci Vltavy. načež proti tendenčním zprávám vídeňských ča- sopísů, s důrazem prohlašuje, že projekt kana- lisace Vltavy je důkladně vypracován a úplně připraven, tak že mohou býti v každou chví ustanoveny komise k projednání tohoto projektu na celé trati, což platí jak pro průplav dunaj skolvitavský, tak pro kanalisaci Vltavy od Bu- dějovic do Prahy. Může se tu jednati snad jen o dobu 3—4 neděl Projekt je vypracován nejen pro soustav plavidlovou, nýbrž i pr6 systém umělého me nn chanického zdvihu. Posl. Kaftan zmínil se dále o úkolu, jeje naň vložil klub svobodomýslných lidových po slanců českých, aby totiž podal a odůvodni pilný návrh na zřízení průplavu vllavsko-dunsj ského, kanalisace Vllavy a úpravý vodních cest v království českěm. Pilnost návrhu byla sice zamitnuta, ale věc suma neusnula. Když vláda podala investiční předlohu svou, výžadující 560 millionů K nákladu, svobo- domyslní poslanci položili své junetim ve prospěe
Posl Kaftan Praha Vltava Karlin Vllava
15 article
požadované úpravy českého vodstva. Hlavní přl činy, jež české poslance přiměly, by zaujal nynější své, všeobecně známé stanovisko byly tři: 1. úvaha o středozemském kanálu né- meckém, 2 otázka obnovy celních a obchodních smluv, 3. kanalisační záměry vlády uherské. Řečník líči pak význam středozemského německého kanálu pro Německo a potom i pro Rakousko, hlavně pro severočeskou těžbu ubel nou a její odbyt a místa odbytu, a dokazuje neodbylnou vážnost všech tři důvodů, jež české poslance přiměly k akci pro vodní cesty Čechách. Prokázav, jak epochálním dílem bud splavnění Vltavy a doplnění tohoto díla prů- plavem vltavsko dunajským, poukázal řečník na hlavní olázky průplavu dunajsko-oderského. Do- kázal, že průplav tento je slepý, t. j. že skončí u Bohumína, a další vodní cesta zde závisí o pruské vlády, na jejím rozhodnutí, upraví- Odru, počínaje od Hranic rakouských. Tech- nickou potíží je nedostatek vody v Odře př ústi průplavu, národohospodářským nedostatkem je nedostatek zpáteční vozby. Toljsou fakta ne- příznivá; naproti tomu průplav dunajsko- vltavský a splavnění Vltavy jsou těchlo nedo statků prosty; znamenají obrovskou světovou dráhu obchodní, jdoucí středem království českého.
Německo Rakousko Čechy Vltava Bohumín Odra
16 article
Není však divu, že se vyskytují obavy o hospodářskou prospěšnost této vodní cesty Je povinností objasnili je. Otázek sem spadu jicích je pět: 1. Lze průplav dento technicky provésti? 2. Jakých hospodářských výhod nám po- skytne? 3. Jaký bude míti vliv na český prů- mysl a české zemědélství? 4. Jaká bude jeho výnosnost, kdo má jej stavěti, kdo provozovati plavbu? 5. Lze očekávati, že cestami vodními utrpí dráhy železné? Na všecky tyto otázky odpovídá řečník jako odborník, který se po dlouhou řadu leo věcí zabýval. I konstatuje nejprve, že práplav dunajsko-vltavský a kanalisaci. Vltavy dobř provásti lze, což dokazuje odbornými důvody a přiklady splavnění, v různých zemích dosu provedeného. Sděliv potřebné ciferní údaje o průplavu, o který jde, provádí řečník parallelu mezi výdaji dopeavními na dráhách železných; tyto obnášejí g ba i 1/3 oněch.
Vltava
17 article
Úspora tím dosažená obnáší v Německ 75 míll, zlatých, ve Francii 45 mill, zl., v Ra- kousku dosud 64 mill. zl. Francie z valné části levné své vodní dopravě děkuje, že vý- hodami, plynoucími z ní průmyslu i zeměděl- ství způsobila, že byla a to, by zaplatila zpupnému němackému vítězi 5 milliard válečné náhrady, aniž země sama byla ve svém vývoji valně otřesena. Řečník potom vypočítává projektované úspory, jichž se doellí vodní cestou vltavskou u nás a páčí je při 15hodinné denní dopravě nas11 millionů K ročně, při plavbě nepřetržité (denní a noční) na 19,800.000 K. Základem výpočtu je fakt, že dopravné za 1 tunu zboži z Ústí nad L. do Vídně činí 8—9 K, kdežto při dopravě vodní obnášelo by asi 3.06 K. Výhoda vodních cest také v tom záleží, že je na nich volná konkurence. Kdežto na že- lezných drahách smi vozbu provozovati pouze majitel trati, smí po vodě dopravovati každý. kdo má lodě. Poněvadž Rakonsku nastává přetěžká soutě s Amerikou, Ruskem, Anglil a nyní s Něme- ckem, musí býti našemu státu konkurene umožňována. A k tomu dopomáhati musej právě laciné dráhy vodní. Jak pomáhají prů myslu, dokazuje řečník faktem, že na průplavu rýnsko-varenském náleží 83 procent dopravy tomu průmyslu, který se právě následkem prů plavu v jeho okolí vyvinul.
Anglit Francie Ústí nad L Vídeň Amerika Rusko Nout
18 article
Řečník zabývá se pak obavami, jež proti průplavům pronášejí zemědělci. Ti však musej počítati s tím, že zemědělská krise rozšířena je na celou střední Evropu, poněvadž ceny určuje mimo ni trh světový, tu pak osvědčujes zkušenost, že zemědělství je výnosno tam, kde kvete průmysl a kde jeho pomocí roste spotřeb zemědělských plodin a výrobků. Řečník dotkl se pak otázky výnosnost kanalisace Vltavy a dunajsko-vltavského prů- plavu. Nelze očekávati, že by se objekly prvních letech vyplácely. Poplatky plavby nesly by zprvu asi tolik, kolik vyžadovati bude udržování celého objektu. To však není ano- malie. Silnice také nevynášejí tolik, kolik čini náklad na ně. Na státní dráhy rovněž připlácíme 60 millionů K a přece ozývají se hlasy, by se postátňovací akce prováděla dále. Konečně na- klad na kanalisování, ač je nápadný, není ne obyčejný; na železnice vydalo se 5520 mill. K v celé říši 8020 mill. K. Řečník provedl pak důkaz, že provedenín vodních cest výnos železnic neklesne, což do- tvrdil příklady z Německa, získanými zkuše- ností. Kromě toho dlužno míti na paměti, že doprava některých železnic je větší nežli vzhle- dem k jich rozsahu má býti. Řečník připomlná pak postup otázky vod- ních cest v poslanecké sněmovně, zmiňuje se o péčí o regulaci toků českých a meliorací při lehlé půdy, jež byla svobodomyslnými poslane opatřena co nejlépe a sděluje, že věc kompro- misem byla urovnána, tak že je naděje ma zdárný positivní výsledek, Otázka, o kterou jde, má rozsah neoby čejný. Hospodářské statky nejsou sice nejsvě tějšími statky národa, ale nesmějí býti pod ceňovány.
Evropa Vltava Německo poslanecký sněmovna
19 article
Je těžko odstraniti skepsi, ale ona ovlád- nouti nemá. Když se stavěly železnice, tehda české obce vysílaly deputace se žádostí, by dráhy železné nedotýkaly se měst. Tak jednal Písek, Vodňany, Netolice, Hořice, Kutná Hora Dnes vídí všichni, jaká to byla chyba. Řečník uvádí zevrubně případ kutnohorský. Máme-li nyní před sebou veliké dílo dráh vodních, nesmíme býti malichernými, nýbrž všichni musíme si přáti, by velká doba neshle- dala nás malými a chabými. (Výborně ! Hlučný podlesk.) Čeští úřadníci železniční a samo- a statná jejich organisace. Trnitá, nesčetnými překážkami posetá dráha, n niž od několika let již houževnatě setrvalo uvédeměl české železniční úřadnictvo, konéčné nšťastně pře konána. Organisace jeho na záktadě zcela samo statném a neodvislém jest dílem hotovým. Skvělým toho dokladem Včerejší ustavující schůze nového »Spolku českých úřadníků železničníche Návštěva její předstihla veškeré očekávání. Prostranná dvorana Měšťanské besedy, v níž schůze se konala byla v pravém slova smyslu přeplněna. Po vřelém proslovu předsedy zařizujícího výboru pana Berana zvolen k návrhu pana rev. Katze předsedou schůze pan Rotter, místopředsedou pan Pohnert a zapisovaleli pp. Kejzlar Nygrýn.
Beran Rotter Pohnert Kejzlar Nygrýn Písek Vodňany Netolice Hořice Kutná Hora
20 article
Předseda pan Rotter, zaujímaje křeslo pře sednické přivítal srdečně veškeré přítomné a před staviv za hlučného potlesku přítomné poslance pp dra. Herolda, dra. Fořta, radu z. s. dra Pantůčka, Březnovského, Karbusa Srámka a Baxu, z hostů pak pp. centrálního ředitele Rybáka, cís. r. Baziku a chef-inž pražských elektrických dráh Pelikána, vysvětli účel sdružení zakládaného, k němuž přihlásilo se již 600 členů, soustřediti úřadníky železniční, aby měl příležitost vzájemně se poznati, o hmotných a du ževních zájmech svých porokovati a se raditi, po skytovati členům příležitost k dalšímu vzdělání odbornému a založili za tím účelem čítárnu knihovnu pro potřebu členů, peřádati přednášky zábavy, podporovali v případě potřeby člený a rodiny jich a založiti za účelem vzájemné podpory, po při- padě zvláštní odbor úvěrní a úsporní. Žádal přítomné poslance i žurnalistiku bez roz- dílu stran o podporu pro spolek český, který ve věcech odborných a stavovských se všemi železni čními spolky postupovali bude svorně. Revident pan Beran vyložil podrobně, za ja- kých podmlnek a za jakých překážek podařilo s hloučku snaživých předbojníků dosíci cíle a vzdai dík zejmena p. cís. r. Bazikovi za zásluhy, které sob o zdar podniku byl získal.
Rotter Pantůček Březnovský Karbus Srámek Baxa Rybák Bazika Beran
21 article
Posl. dr. Herold tlumočil přítomným a sna- hám spolku jmenem delegace české plného zdaru dokládaje, že národní ráz jeho je mu zárukou, ž také poselstvo bude českým železničním úřadnictvem v práci své podporováno. (Hlučná pochvala.) Pozdravné přípisy a telegramy zaslali pp. posl. dr. Pacák, Kaflan, spolek rakouských železničníc úřadníků, místní odbor a rev. Parvonič z Plzně ústř. ředitel závodu Ringhofhrova p. Herink, čeští úřadníci v Lounech a Lovosicích a j. v. V řeči častou pochvalou provázené poukázalp rev. Pohnert na to, že ztráta, kterou rakouský spolek železničních úřndníků utrpí, vyvážena bud velkým úspěchem mravním, jehož získají společn stavovské zájmy železničního úřadnictva. Projektem získá ostatně také česká literatura železniční, která dösud v oboru výkonných služeb železničních, jako dopravních, komerciálních, tarifních, finančních. správních, ba i technických dosud je kusou: úpln správného železničního názvosloví. Stane-li se vše oč usiluje nově zřízený spolek, skutkem, je také zda podniku úplně zabezpečen. Jmenem místní skupiny spolku rakouských že lezničních úřadníků blahopřál spolku úřadník st. dr pan Roubitschek.
Posl doktor Herold Pacák Kaflan Parvonič Ringhofhrův Herink Pohnert Roubitschek Plzeň Louny Lovosice
22 article
Po zevrubné debatě, jíž zúčastnili se pánov Katz, Vojtíšek, Kučera, Pála, Jakub Rebec, Fritschek, Pazderník. Grojšl Beran a říšští posl. Karbus a Šrámek usneseno návehy na vydávání vlastního časopisu založení místních skupin také na Moravě a ve Slez sku a na zvýšení příspěvku přikázati výboru, načež po vřelých slovech ppí vrch. inž. Kresla, insp. Neumlanna n předsedy Rottera zdařilá tako schůze skončena. Starostou zvolen vrch. inž. p. Jiří Kresl, prvním náměstkem vrch. inž. p. Josef Blabol, druhým ná- městkem vrch. inž. p. Václav Táborský; do vý bloru pp. Alois Beran, František Böhm, Kare Fiby, Jesel Fritsichek, Antonín Chroust Čeněk Jakubů, Jaroslav Katz, Ervín Muziká Karel Pohnert, Alois Pokorný. Jindř. Rotter Josef Vaněk, Bohuslav Vávra, Josef Víš ek, Antonín Vojtíšek, Josel Vondrádek, Václav Vrabec a Jan Wackershauser; náhrad- niky pp.: Robert Haninger, Josef Košek Karel Nygrýn, Vilém Prinke, Antonín Rohá a Jindřich Slezák; zkoumately účtů p Karsl Mattes, František Strohalm a Josel Wittoch. Snahám českého úřadnictva železničního přejem také my z plna srdce nejlepšího zdaru.
Katz Vojtíšek Kučera Pála Rebec Fritschek Pazderník Grojšl Beran Karbus Šrámek Ing Kresl Rotter Blabol Táborský Beran Böhm Kare Fiba Jesel Fritsichek Chroust Jakubů Muziká Pohnert Pokorná Jindřichův Vaněk Vávra Josef Josel Vondrádek Vrabec Wackershauser Haninger Košek Nygrýn Prinke Antonín Rohý Slezák Strohalm Josel Wittoch Morava Karsl Mattes
23 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Práce, spojené s přípravou sletu všesokol- ského, postoupily dnes již tak daleko, že možno přikročiti k řešení otázek, ktené se dotýkají velice úzce vlastního průběhu a posunují celý rozsáhlý podnik v poslední období předsletové Jest to doba horečné práce, na nojvyšší možný stupeň zvýšené činnosti, kdy celé složité ústro slétové pracuje s vaškerým úsilím, aby vyho- vělo potřebám tak velikého sdružení. Jest zajímavým nahlédnouti blíže v práce sletově, kol slavnostního výboru se kupící, jemuž svěřeno provedení sletu, Svazem českoslovanského Sokolstva pořádaného. Výbon tento, sestoupiv se roku loňského z předsed- nietva České Obce sokolské, záhy se rozšířil, povolal si četné pracovníky a přidělil jim jedno- tlivé záležitosti k vyřizování. Byly to z počátku odbory nejnutnější, jež prováděly práce po- třchné, které však stále byly doplňovány podl potřeby hromadící se látky. V čele podniku sletového stojí JUDr. Jan Podlipnlý, sta- rosta Svazu českoslovanského Sokolstva s oběm náměsíky JUDrom. Jos. Scheinerem, ná- městkem starosty České Obce sokolské a K ar- lem Horákem, starostou »Sokola« vino- hradského. Jednateli slavnostního výboru zvo- leni JUC. František Maše k, jednatel Č. O. S. a JUDr. Antonín Novotný. jednatel »Sokola« pražského; pokladníky Eda Waraus, pokladník Č. O. S. a Fri ant
JUDr Podlipnlý Scheiner František Maša Novotná Waraus Praha Č . O . S svaz českoslovanský sokolstvo Sokol
24 article
Sochorovský, náměstek starosly » Sokolae staroměstského; zapisovateli K. Plo kor ný jednatel župy podbělohorské a V. Kukan člen představenstva Č. O. S. šlPráce sletová přidělena odborům : fin an- čnímu, předseda Em. Riehter, 4echni- ekému, JUDr. Jindra Vaníček, staveh nímu, inž. Ludvik Čížek, jednatelskému JUDr. Josef Seheiner, jízdnímu, inž. Ludvik Čížek, zdravotnímu, MUDr. Jos. Zelenka, u by tov aelímu, Čeněk Micka, v í tací mu, JUDr. Jan Podlipný, železni ční mr u, Nor- bert Srb, hospodářskému, Karel Po- korný, výstavnímu, František Hamáček, a zábavnímu, JUDr. Karel Čermák. Každý odbor, pro nějž zpracovány zvláštní řády, podle potřeby se rozšířil, činovníky zvolil a namnoze v další pododbory rozestoupil. Odboru přidělena určitá látka k propracování a vyřizování, takže slavnostnímu výboru umožněno ovládati podnik tak rozsáhlých rozměrů. Účel odboru vysvítá z výše uvedeného pojmenování. Ve slavnostním výboru jsou jednotlivé o bory zastoupeny předsedy a jich náměstky. Aby zaručen byl zdar slotu, dožátlána zastupitelstva obcí v Praze a předměslíchí o součinnost i pod poru. Známo, že rada král. hlav. města Prahy přijala priotektorát sletu a že i sousední obce si nevšední ochotou vyšly Sokolstvu vstříe. Rovněž i přední české spolky, různé korpornce a jednollivci nabídli ruku pomocnou k prove- denísvelkolepého díla, takže utvrzena důvěra v podporu všech rozhodujících činitelů v životě našem národním. Po společném dohodnutí v dáno bylo provolání uina české samosprávné úřady, národní podniky, závody a příznivce So kolstva vůbec, v němž oznámeno pořédání sletu
Sochorovský K Pla V Kukan JUDr Vaníček Ing Ludvik Čížek Seheiner MUDr Jos Zelenka Čeněk Mick Podlipná Nora Srb Karel Hamáček Čermák Č . O . S Praha
25 article
vysvětlen účel, význam i důležitost jeho a dožá- dána veškerá veřejnost česká o podporu. Ka slova na vyzvání tom ke všem českým srdcím pronesená nezůstanou bez ohlasu a dojdou vy- slyšení i uskutečnění. Sokolstvo s pevným určitým cílem věnovalo služby své národu, jemu zasvětilo své snahy a tužby a doufá pevně, že dojde všestranné podpory k provedení svých záměrů. O slavnostech červnových vystoupí celý sva sokolský před nejširší veřejnost, jsa jist, že v plné své zdatnosti úkolu svému plně dostojía že zdarem věci sokolské přispěje ke zdaru věci naší českél Finanění odbor rozeslal již před delš dobou značný počet sběracích archů se žádoslí o příspěvek na různé korporace, spolky a jedno- tlivce, které však namnoze dosud nebyly vrá- ceny. Žádá proto za laskávé jich vyplnění zaslání s upsaným příspěvkem na pokladník slavnostního výboru sletového Edvarďa Waraus v Praze I., »Stará rychtae. Vstupenky na cvičiště dány budou nejdříve do předprodeje. Cena jich stanovena n první dva dny v sobotu 29. a v neděli 30. června takto: Lože po 50 K, v předprodeji 40 K, sedadla po 5 K, v přeďprodeji 4 K, sedadla po 4 K, v předprodeji 3 K, sedadla po 3 K, v předprodeji 2 K, místo k stání 1.60, v předprodeji 1 K. Spolkový listek, pro studenty, dělníky vojsko 60 b. Předprodej trvati bude do 28. června. Kdo předprodej tento bude obstarávati, sděli se ještě veřejnosti. Vzhledem k tomu, že již nyní jest velice čilá popšávka po listcích, přijímá Edv.
sletový Edvarďa Waraus v Praga I
26 article
Waraus, pokladník výboru, přihlášky na předem složený obnos. Ceny míst při veřejném cvičenl jízdních odborů v pondělí dne 1. července stano- veny na polovici míst pro první dva dny. Cri- čiště se vším oříslušenstvím bude po sletu pronajímáno spolkům, korporacím a pod. k pořá- dání slavností a zábav. Přihlášky přijímá finanění odbor. Výstavní odbor podá v diagramech grafiekých i číselných obrazec celého združení Sokolstva dle statistiky z r. 1899. Vyhoto- veno bude 23 diagramů žup Č. O. S., 9 žup M. S. O. S., diagramy župy dolnorakouské, České Obce Sokolské, Moravsko-Slezské Obce Sokolské a Svazu Českoslovanského Sokolstva Diagram jednot ve Svazu Českoslovanského So- kolstva v r. 1899 zdrüžených a dle abecedního pořádku sestavených vztahovati se bude na ta- locvičnou činnost členstva a dorostu. Diagram ten bude 6 m. dlouhý. Podobné diagramy zná- zorní kulturní činnost Sokolstva. K obrazům těmto připojen bude dále diagram jednot sokol- ských ve zněmčeném území království českého, diagram ženských odborů a diagram vzrůstu jednot sokolských od r. 1862 do letošního roku. Mapa všech jednot ve Svazu združených bude míti rozměr 6m 4 m. Na plastickě mapě znázorněna bude vělikost jednot a těl- evičny. Technický odbor rozeslal v těchto dnech jednotám dolazníky, zjisťující počet zá- vodníků vyššího a nižšího oddělení na nářadich, k závodům prostým a zvláštním, ke cvičení družstev starších bratří, vybraného mužstva k prostným a cvičení s kuželi. Vráceny buďtež v nepřekročitelné lhůtě do 15. května kančelár slavnostního výboru IV. sletu všesokols kého v Praze.
M S O Cri Č . O . S Moravsko Praha sokolský a svaz českoslovanský sokolstvo svaz českoslovanský so
27 article
Železniční odbor. Ve dnech sletových bude vypravena celá řaďa zvlástních vlaků za snížené jízdné do Prahy a zpět, jichž pořá- dání vloženo do rukou žup a jednot. Ohlá- šeno již také bylo z různých míst, že učiněny kroky k vypravení zvláštních vlaků, jako z Olo- mouce, Brna, Vídně, Plzně, Turnova, Tábora, Tanvaldu atd. Ubytovací odbor získav potřebné míst- nosti, věnuje nyní péči především úpravě býva- lých Králodvorských kasáren a zajištění hotel pro cizí hosty. Pro účastníky IV. sletu spra- cován řád ubytovací, který bude v »Pokyneche uveřejněn. — Sokol staroměstský uvolil se pro 50 členů ze svěřené ji jednoty mostecké obsta- rati ubytování a pohostění. Sokol smichovský vzal si na starost ubytování a pohostění 30 členů z jednoty lovosické. Občanstvo měst Kr. Vinohradů pohostí 100 cvičeneů z venkova. Kroužek přátel Sokolstva věnoval jednotě pražské příspěvek 100 K na vypravení jí svěřené jed noty duchcovské. Slavnostní návěští sletově dle návrhu akad. malíře Bedřicha Wachsmanna jest pro- vedeno ve dvou druzích »Unif« v Praze n v těchto dnech bude odevzdáno veřejnosti. Ná- věští menší v rozměru 40 X 55 cm prodávají se po 60 h. Objednávky vyřizuje slavnostn kancelář sletová. Sehůze slavnostního výboru v středu dne 15. t. m. v zásedací síni » Sokolae pražského. Schůze vítaciho odboru v ponděl o 6. hod. v staroměstské radnici čfss. 34. Sehůze zábavního odboru v pontěli o 84, hod. veče v »Sokole« pražském. Schůze hudební komise zábavního odboru sletového koná se v ponděli dne 13. t. m. o 7. hodině večerní v pisárně » Sokolae pražského. Slavnostní kancelář sletov nalézá se v Praze II. na Poříčí v hotelu Šebkově »U černého orlae č1s. 13, telefon č1s. 1980.
Sokol Wachsmann Šebkův Praha Ola Brno Vídeň Plzeň Turnov Tábor Tanvald Králové Sokol centimetr
28 title
Denní zprávy.
29 article
bos 1ě1 ii — Velkostatkáři, agrárníci a národni sociálové. Dlouho měla občanská společnost příčinu, stěžovati si na výlučnost našich aristo- kratických kruhů. Dnes výtka ta je bezpod- statnou. Známe aristokraty z prvních rodů, kteř dnes zacházejí s prostými rolníky — jako s nej- důvěrnějšími přátely. Ovšem, jsou-li tito rolntci — poslanci. Proč tak činí, je ovšem známo. Jejich zájmy nalezají se sice v diamefrálním odporu s interessy malých zeměděleů a zájmy těchto v naprostém odporu se zájmy národních sociálů, však přes to tvoří jistá část pánů velko- statkářů ve vídeňském parlamentě s témito po- sléze jmenovanými frakcemi dojista — zajímavou společnost. Jsme příliš starými a zkušenými kozáky v politice, než abychom se byli dali kdy klamati domnělou přízní pánů z historické šlechty, láska a náklonnost je nikdy k nám ne- poutala, vždy jen interes. Nikdy jsme také n jejich lásku nereflektovali. Očekávali jsmie pouz