2
masthead
NÁRODNÍ LIŠTY.
národní Lišt
3
masthead
12. května 1901.
5
article
politiku hospodářskou, bude moci s parlamen-
tem dělati, co bude chtít. V tom okamžiku
však, kdyby vláda sešla s tě cesty, okamžitě s
rozletí i parlament. Co by se pak stalo dále.
těžko nyní řici.« To zní ovšem mnohem slří
zlivějil
Ze Lvova, 8. května. (Požadavky
haličských Rusů) »Dělo« uveřejúuje
list, zaslaný posl. Romančukovi, v němž ruský
Národní výbor vypočítává požadavky radikální
strany ruské. V listě tom žádá se rozdělení
zemské školní rady a místodržitelství haličského,
úprava jazykové olázky tak, aby ruština byla
v úřadech a ve školách úplně rovnoprávna
s polštinou, založení ssmostatné university ruské,
všeobecné, rovné právo hlasovaci, reforma daní
a výkup velkých statků; vedle toho má se žá-
dati státní úvěr na výplatu hypotečních dluhů
přesné provádění zákona o lichvě a stanoven
předmělů, nezbytných pro živobylí a provozo-
vání živnosti, jež mají býti vyloučeny z exe-
kuce. V dalším odstavci vyzývají se rušti po-
slanci, aby vstoupili do opposice proti nynějš
vládě a jednali společně s ostatními opposičním
stranami.
Rus
Romančuk
Lvov
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. května.
Poláci pod německým jhem.
Berlínský »Deutsche Zeitung« navrhuje ná
sledující program boje proti Polákům: 1. Ve
vodství roznaňské rozděleno budiž na 4 admi-
nistrafivné provineie: 2. sídlo arcibiskupa budiž
přeneseno z Poznaně do Vratislavi; 3. v Po-
znani zavedena budiž dikfatura; 4. polské
časeplsy buďtež zapověděny; 5. nikdy příště
nesmí být vydán žádný tiskopis polským
jazykém; 6. důstojníci a úřadníci polské národ-
nosti buďtež propuštěni ze státních služeb;
7. mladým polským intelligentům nesmí býti
dovolena dobrovolná vojenská služba.
Renegát generál Boguslavský, žák Molikův
podal pruské vládě písemný návrh, aby proti
»polskému nebezpeči« zřízen byl v Poznan
vojenský tábor a aby náležitým způsobem
opevněna byla linie řeky Varty, tekoučí z Ruského
Polska. »Nesmí se zapomínati«, podotýká renegát,
»že Poznaňsko pořád ještě je nepřátelskou
zemí-
V Berlině vyšla štvíčská brožurka proli
Polákům, nadepsaná »Něco polského«. Pisátel
rozvádí šíře heslo, že v Německu smí úřado-
vali jen německý úřadník, a dovozuje, že v Něm-
eleh také jen Němec má býti duchovním které-
hokoli vyznání. Poznaňsko, Slezsko, Západní
Polák
Boguslavský
Molikův
Němec
Praha
Poznaň
Vratislav
Polsko
Poznaňsko
Berlín
Německo
Slezsko
Deutsche Zeitung
7
article
Prusy, jak samo sebou se rozumí, jsou země
výhradně němeclé a Poláci tamní mají býti
šmahem vyhlazeni. Tomu ušlechtilému dílu pře-
kážejí miozí kněží, zvláště katoličtí. Nedosta-
čuje, že jim zakázáno polské dítky ve školách
vyučovati náboženství jejich mateřským jazy kem,
nedostačuje, že kněží v kostelích nesměji Po-
tákům kázáti polsky, toho všeho málo. Po ná-
vrhu pisatelově má policie bdlt i na
tím, jakého jazyka kněz užívá
uděluje svátosti, a je-li to jazyk polský.
kněz má býti udán a příkladně potrestán. Jde
prý přece o to, aby se věřícimu dostalo nábo-
ženské útěchy, a nikoli, aby při tom slyšel
polskou řeč. Mohou-li katoličtí k néži
při obřadech užívati latiny, proe
by nemohli užívati němčiny? Však
prý němčina neni Polákům cizejší latiny a něm-
čina jako stální jazyk má právo nahraditi v ka-
tolické církvi latinu. Potřebuje-li policie orgánu.
který by jí pomáhal bditi nad kněžími, zvlášte
nad katechoty, nechť získá pro ten úkol uči-
telstvo. Učitelstvo prý mezi Poláky nemá žádné
vážnosti, jejich úctě se těší jen kněží. Když
by vláda učitelům k větší vážnosti dopomohla,
oni by se jí odměnili pomocí při konání tak
vlasteneckého díla.
Tak bídně, ohavné, opovržení hodné my
slenky rodí se v degenerovapých potomeleh
Herderových í
Při popisu obyvatelstva 1. prosince 1900
krejčí Florian Wica v Gostomi zpozoroval, ž
sellací komissar zapsal jeho jmeno »Wietza«.
Žádal komissara, aby to opravil a zapsal jmeno
jeho správně, a když to odepřel, odepřel i krejč
dávati o sobě další udání. Komissar jej udal
že se protivil, když chtěl jeho jmeno zgerma
nisovati a milý krejčí byl těchto dní soudem
za to odsouzen k pokutě 30 mk.
Prus
Polák
Herderův
Wica
Gostom
8
article
Jednání polských spolků musí od lonsk
býti výhradně německé. Minulou neděli kato
lieký polský spolek v Gdánsku konal schůzi
zahájil ji zpěvem nábožné písně » Maria Oro
dovnice«. Vládní komissar za to schůzí roz
pustil. Předseda ho požádal, aby tento rozka:
»objasnil«. »Rozkaz můj je sám sebou jasný,-
odvětil komissar.
Berlinský spolek pro bezohlednou germani
saci polských zemí a krajův, »Ostmarkenverein«
konal minulý pátek schůzi, v níž pastor Karpe
přednášel o »yzrůstu polskosti v západních kra-
jich provincie poznaňské.« V diskussi o jeho
vývodech známý hakatista Tiedemann pověděi
úžasnou věc, jak nestydatá je polská agitace
ani složebný lid poský nechce ničeho miti
a Němci a nechce vstupovalí do služeb u Němců.
Šlechetní Němci byli touto smělosti nad míru
pobouřeni. Za nedlouho budou psáli, že vláda
se musí i do toho vložit a rozdělit Poláky mez
Němce, aby byli jejich otroky.
ni
ze
Marius Oro
Karpe
Tiedemann
Němec
Polák
9
article
Nepokoje v Barceloně.
V hlavním městě katalonském jest té chvile
klid. Tak aspoň ujistují zprávy officiální. Dle
zpráv soukromých kladou ale hlavně stávkující
dělníci na různých mistech vojsku ještě silný
odpor. Nieměné nestranny, byť vzdálený pozo-
rovatel musí doznati, že ještě také tento pokus.
setřásti jho kástilskě, jest zlomen a že nepovede
k výsledku, dílem profo, že vzpoura neprovedena
soustavně, nýbrž byla jen Souhrnem' ojediněl ých,
nahodile propůknuvších výbuchův hněvu lido-
vého, dilem pak i proto, že zůstala obmezen
na Bareelona samotnu. Tam sturá se gen. gu-
verněr především, by umožníl práci v tovärnách.
jichž průmyslná Barcelona čntá bezpočet. Roz
dělil za um účelem posádku ve tři skupihy a
přivolal posily z Gerony a Leridy. Gen. Weyler
nakázal pak, aby se použilo stanného práva
i proti všem těm, kdož pronášejí i jen vý
křiky nepřátelskě proti Hslř spanělské a jet-
notě ieií, »Kat Kuby« mohl by ale takým
Weyler
Barcelona
Gerona
Lerida
Kuba
10
article
drakonickými opatřeními dosíci, jako byl dosáh
jich také na »perle Antill« právě opáčnýcl
výsledků.
Madridský centralistický tisk cehabuje po-
někud ve svých štvanicích proti »separatistůme
katalonským. Obáváť se zřejmě, že by opatřen
drakonická mohla z Katalonie učiniti druhou
Kubu. Telegrafické a telefonické spojení s Bar
celonou jest dosud přerušeno, katalonské listy
pak neobsahují zpráv o posledních nepokojích
bylať je předběžná censura z listů vymýtila. V
čtvrlek ještě zatčeny byly v Barceloně 43 osoby
mezi nimiž některé vynikající osobnosti. Přec
soud bude prý jich postaven velký počat
»Imparcial«, list španělské strany liberální (
upozorňuje vládu na to, že agitáloři separati
stičui také v »ostatních« provinciích katalon-
ských »štvou«. Jest Sagastova vláda liberáln
zrovna tak ztuha centralistickou, jakou byla
předehozí vláda konservativní.
Sagastův
Kuba
Barcelona
11
article
Pomník Biamarkovi před budovou říš
ského sněmu německého v Berlíně postavený
má býti odhalen 3. června. Jsou na něm pouze
dva nápisy: »Bismark« a pak nápis: »Prvnímu
říšskému kancléři německý lid«. Veškerý náklad
na pomník činí 1,200.000 marek. Soudí se, že
při odhaloní pomníku budou řečniti šl. L
velzow za říšský sněm a říšský kaneléř br
Bülow.
Důležitost vodních dráh pro král.
české.
Z výkladů poslance inženýra Kaftana n
valné hromadě klubu národní strany svobodo
myslné.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
Na včerejší valné hromadě národní strany
svobodomyslné pojednal posl. inženýr Kaftan.
neunavný a zanícený obhájce vodních cestv
království českém a jeden z prvních odborníke
v této otázne, znova o významu a důležitost
vodních cest pro naši zemi.
Nejprvé definoval a vysvětlil národohospo-
dářský význam dopravnictví vůbec a jeho ideje.
Přešel pak k určení otázky dovozu na větší vzdá-
lenosti, jejž lze srovnati se ztrátami sily v sou-
kolí stroje, pročež jest potřebí, by tyto ztráty
byly co možná nejmenší. Toho lze dosíci nej
dokonaleji dopravou na vodních cestách, kter
jsou nejlevnějšími nástroji výrobními.
Vzpomenuv významu vodních cest v historii,
již věkem starým počínaje, dotkl se řečník ob-
dobí, ve kterém hlavní zřetel obrácen byl na
dráhy železné. Je jich nyní 400.000 km.
náklad na ně činil 100 milliard. Nyní opět se
poznává, že železnice dostupují vrcholu své
dělnosti, a že přesnto třeba dalších prostředko
dopravních a tak obrácen zřetel znova na cesty
vodní.
Bülow
Kaftan
Berlín
národní strana svoboda
km
12
article
Vzpomenuv vodních cest francouzských
naučení, jež si odtud odnesli Němci za války
r. 1870 a dovodiv, že jedlině plavba po Lab
vedla k vítězství Rakouska v jeho tarifní válce
s Pruskem r. 1880, sdělil řečník nejdůležitějš
údaje z labské dopravy za léta 1875 —-1895
vzrostla z 435 tunových km na 1952 tun. km.
Dnes dopravuje se z Hamburku po Labi do
vnitrozemí po proudu a proti proudu, celkem
5 millionů tun. V r. 1860 vozilo 5000 lone
po Labi 440.000 tun, v roku 1890 15.000
lodí 3 milliony tun, s voroplavbou 3,800.000
tun. V roce 1842 měly lodi labské 150 tun
nosnosti a k jich obsluze bylo třeba 6—7
plavců, nyní mají nosnost 750, 850 i 1000
tun a loď takovou obslouží 3—4 lodníci. Ná
klad dopravní se tím zmírnil v poměru 12 :1
t. j. na jednu dvanáctinu. V témž čase, kdy
dřive doď vykonala 2—3 jízdy, vykoná jich
nyní 6—7; dnes je lodní doprava po Labi tak
rýchlá, že vodní trať z Laube v Čechách do
Hamburku přepluje se za 50 hodin, rychleji
než by se totéž zboží dopravilo nákladním
vlakem. Vr. 1859 dopravovalo se z Ústí n. L
5000 vagonů uhlí, vážícího 55.000 tun na 1200
lodích, v r. 1890 již 155.285 vagonů o ná-
kladu 1,700.000 tun čili 17 millionů metri-
ekých centů na 6000 lodi velké nosnosti. Tak
zmohutněla plavba labská.
Němec
Prusek
Laub
Laba
Rakousko
Hamburk
Labe
Čechy
Ústí
km
million metri
13
article
Byla provázena zmohutněním průmyslu. Jak
na zdar průmyslu působí, dotvrzují tyto dva pří-
klady: jediná chemická továrna v Ústí uspol
při vodní dopravě své suroviny z Hamburku opro
dopravě železniční ročně 100.000 zl. Jistá to-
várna v Děčíně dopravuje sodu, které používá
z Heilbronu, nikoli nejkralším směrem po dráz
železné, nýbrž dává si ji dovážeti cestou vodn
po Nekaru, Rýnem do Rotterdamu, kde se pře
kládá, dopravuje se po vodě dále do Hlamburku
odkudž po Labi přiváží se do Děčina. Cestata
jde pomalu a oklikumi, ale přece je lacinější
nežli po železnici.
Ústí
Hamburk
Děčín
Heilbron
Rotterdam
14
article
Takové zkušenosti s dopravou vodní způ
sobily, že ve i u nás počalo pomýsleti na do
pravu vodní. Jednalo se o to, nabýti vodní cesty
pro Prahu.
Řečnik líči pak kroky, jež se staly od r.
1880 pro splavnění Vltavy a pro zřízení pří
stavů v Praze a v Karlině, zmiňuje se o pro-
vedených dosud v tom oboru pracích a o zku
šenostečh, kterých se jimi nabylo, o myšlénee
projektu dunajskovltavského, o svých návrzích
v těchto věcech podaných v poslánecké sně-
movně, o akci sněmu království českého v těže
záležitosti a jeho munificenci, prokázané peněž
ními obětmi, věnovanými na kanalisaci Vltavy.
načež proti tendenčním zprávám vídeňských ča-
sopísů, s důrazem prohlašuje, že projekt kana-
lisace Vltavy je důkladně vypracován a úplně
připraven, tak že mohou býti v každou chví
ustanoveny komise k projednání tohoto projektu
na celé trati, což platí jak pro průplav dunaj
skolvitavský, tak pro kanalisaci Vltavy od Bu-
dějovic do Prahy. Může se tu jednati snad jen
o dobu 3—4 neděl
Projekt je vypracován nejen pro soustav
plavidlovou, nýbrž i pr6 systém umělého me
nn
chanického zdvihu.
Posl. Kaftan zmínil se dále o úkolu, jeje
naň vložil klub svobodomýslných lidových po
slanců českých, aby totiž podal a odůvodni
pilný návrh na zřízení průplavu vllavsko-dunsj
ského, kanalisace Vllavy a úpravý vodních cest
v království českěm. Pilnost návrhu byla sice
zamitnuta, ale věc suma neusnula.
Když vláda podala investiční předlohu
svou, výžadující 560 millionů K nákladu, svobo-
domyslní poslanci položili své junetim ve prospěe
Posl
Kaftan
Praha
Vltava
Karlin
Vllava
15
article
požadované úpravy českého vodstva. Hlavní přl
činy, jež české poslance přiměly, by zaujal
nynější své, všeobecně známé stanovisko
byly tři: 1. úvaha o středozemském kanálu né-
meckém, 2 otázka obnovy celních a obchodních
smluv, 3. kanalisační záměry vlády uherské.
Řečník líči pak význam středozemského
německého kanálu pro Německo a potom i pro
Rakousko, hlavně pro severočeskou těžbu ubel
nou a její odbyt a místa odbytu, a dokazuje
neodbylnou vážnost všech tři důvodů, jež české
poslance přiměly k akci pro vodní cesty
Čechách.
Prokázav, jak epochálním dílem bud
splavnění Vltavy a doplnění tohoto díla prů-
plavem vltavsko dunajským, poukázal řečník na
hlavní olázky průplavu dunajsko-oderského. Do-
kázal, že průplav tento je slepý, t. j. že skončí
u Bohumína, a další vodní cesta zde závisí o
pruské vlády, na jejím rozhodnutí, upraví-
Odru, počínaje od Hranic rakouských. Tech-
nickou potíží je nedostatek vody v Odře př
ústi průplavu, národohospodářským nedostatkem
je nedostatek zpáteční vozby. Toljsou fakta ne-
příznivá; naproti tomu průplav dunajsko-
vltavský a splavnění Vltavy jsou těchlo nedo
statků prosty; znamenají obrovskou světovou
dráhu obchodní, jdoucí středem království
českého.
Německo
Rakousko
Čechy
Vltava
Bohumín
Odra
16
article
Není však divu, že se vyskytují obavy
o hospodářskou prospěšnost této vodní cesty
Je povinností objasnili je. Otázek sem spadu
jicích je pět: 1. Lze průplav dento technicky
provésti? 2. Jakých hospodářských výhod nám po-
skytne? 3. Jaký bude míti vliv na český prů-
mysl a české zemědélství? 4. Jaká bude jeho
výnosnost, kdo má jej stavěti, kdo provozovati
plavbu? 5. Lze očekávati, že cestami vodními
utrpí dráhy železné?
Na všecky tyto otázky odpovídá řečník
jako odborník, který se po dlouhou řadu leo
věcí zabýval. I konstatuje nejprve, že práplav
dunajsko-vltavský a kanalisaci. Vltavy dobř
provásti lze, což dokazuje odbornými důvody
a přiklady splavnění, v různých zemích dosu
provedeného. Sděliv potřebné ciferní údaje
o průplavu, o který jde, provádí řečník parallelu
mezi výdaji dopeavními na dráhách železných;
tyto obnášejí g ba i 1/3 oněch.
Vltava
17
article
Úspora tím dosažená obnáší v Německ
75 míll, zlatých, ve Francii 45 mill, zl., v Ra-
kousku dosud 64 mill. zl. Francie z valné
části levné své vodní dopravě děkuje, že vý-
hodami, plynoucími z ní průmyslu i zeměděl-
ství způsobila, že byla a to, by zaplatila
zpupnému němackému vítězi 5 milliard válečné
náhrady, aniž země sama byla ve svém vývoji
valně otřesena.
Řečník potom vypočítává projektované
úspory, jichž se doellí vodní cestou vltavskou
u nás a páčí je při 15hodinné denní dopravě
nas11 millionů K ročně, při plavbě nepřetržité
(denní a noční) na 19,800.000 K. Základem
výpočtu je fakt, že dopravné za 1 tunu zboži
z Ústí nad L. do Vídně činí 8—9 K, kdežto
při dopravě vodní obnášelo by asi 3.06 K.
Výhoda vodních cest také v tom záleží,
že je na nich volná konkurence. Kdežto na že-
lezných drahách smi vozbu provozovati pouze
majitel trati, smí po vodě dopravovati každý.
kdo má lodě.
Poněvadž Rakonsku nastává přetěžká soutě
s Amerikou, Ruskem, Anglil a nyní s Něme-
ckem, musí býti našemu státu konkurene
umožňována. A k tomu dopomáhati musej
právě laciné dráhy vodní. Jak pomáhají prů
myslu, dokazuje řečník faktem, že na průplavu
rýnsko-varenském náleží 83 procent dopravy
tomu průmyslu, který se právě následkem prů
plavu v jeho okolí vyvinul.
Anglit
Francie
Ústí nad L
Vídeň
Amerika
Rusko
Nout
18
article
Řečník zabývá se pak obavami, jež proti
průplavům pronášejí zemědělci. Ti však musej
počítati s tím, že zemědělská krise rozšířena je
na celou střední Evropu, poněvadž ceny určuje
mimo ni trh světový, tu pak osvědčujes
zkušenost, že zemědělství je výnosno tam, kde
kvete průmysl a kde jeho pomocí roste spotřeb
zemědělských plodin a výrobků.
Řečník dotkl se pak otázky výnosnost
kanalisace Vltavy a dunajsko-vltavského prů-
plavu. Nelze očekávati, že by se objekly
prvních letech vyplácely. Poplatky plavby
nesly by zprvu asi tolik, kolik vyžadovati bude
udržování celého objektu. To však není ano-
malie. Silnice také nevynášejí tolik, kolik čini
náklad na ně. Na státní dráhy rovněž připlácíme
60 millionů K a přece ozývají se hlasy, by se
postátňovací akce prováděla dále. Konečně na-
klad na kanalisování, ač je nápadný, není ne
obyčejný; na železnice vydalo se 5520 mill. K
v celé říši 8020 mill. K.
Řečník provedl pak důkaz, že provedenín
vodních cest výnos železnic neklesne, což do-
tvrdil příklady z Německa, získanými zkuše-
ností. Kromě toho dlužno míti na paměti, že
doprava některých železnic je větší nežli vzhle-
dem k jich rozsahu má býti.
Řečník připomlná pak postup otázky vod-
ních cest v poslanecké sněmovně, zmiňuje se
o péčí o regulaci toků českých a meliorací při
lehlé půdy, jež byla svobodomyslnými poslane
opatřena co nejlépe a sděluje, že věc kompro-
misem byla urovnána, tak že je naděje ma
zdárný positivní výsledek,
Otázka, o kterou jde, má rozsah neoby
čejný. Hospodářské statky nejsou sice nejsvě
tějšími statky národa, ale nesmějí býti pod
ceňovány.
Evropa
Vltava
Německo
poslanecký sněmovna
19
article
Je těžko odstraniti skepsi, ale ona ovlád-
nouti nemá. Když se stavěly železnice, tehda
české obce vysílaly deputace se žádostí, by
dráhy železné nedotýkaly se měst. Tak jednal
Písek, Vodňany, Netolice, Hořice, Kutná Hora
Dnes vídí všichni, jaká to byla chyba. Řečník
uvádí zevrubně případ kutnohorský.
Máme-li nyní před sebou veliké dílo dráh
vodních, nesmíme býti malichernými, nýbrž
všichni musíme si přáti, by velká doba neshle-
dala nás malými a chabými. (Výborně ! Hlučný
podlesk.)
Čeští úřadníci železniční a samo-
a statná jejich organisace.
Trnitá, nesčetnými překážkami posetá dráha, n
niž od několika let již houževnatě setrvalo uvédeměl
české železniční úřadnictvo, konéčné nšťastně pře
konána. Organisace jeho na záktadě zcela samo
statném a neodvislém jest dílem hotovým.
Skvělým toho dokladem Včerejší ustavující schůze
nového »Spolku českých úřadníků železničníche
Návštěva její předstihla veškeré očekávání. Prostranná
dvorana Měšťanské besedy, v níž schůze se konala
byla v pravém slova smyslu přeplněna.
Po vřelém proslovu předsedy zařizujícího výboru
pana Berana zvolen k návrhu pana rev. Katze
předsedou schůze pan Rotter, místopředsedou
pan Pohnert a zapisovaleli pp. Kejzlar
Nygrýn.
Beran
Rotter
Pohnert
Kejzlar Nygrýn
Písek
Vodňany
Netolice
Hořice
Kutná Hora
20
article
Předseda pan Rotter, zaujímaje křeslo pře
sednické přivítal srdečně veškeré přítomné a před
staviv za hlučného potlesku přítomné poslance pp
dra. Herolda, dra. Fořta, radu z. s. dra
Pantůčka, Březnovského, Karbusa
Srámka a Baxu, z hostů pak pp. centrálního
ředitele Rybáka, cís. r. Baziku a chef-inž
pražských elektrických dráh Pelikána, vysvětli
účel sdružení zakládaného, k němuž přihlásilo se již
600 členů, soustřediti úřadníky železniční, aby měl
příležitost vzájemně se poznati, o hmotných a du
ževních zájmech svých porokovati a se raditi, po
skytovati členům příležitost k dalšímu vzdělání
odbornému a založili za tím účelem čítárnu
knihovnu pro potřebu členů, peřádati přednášky
zábavy, podporovali v případě potřeby člený a rodiny
jich a založiti za účelem vzájemné podpory, po při-
padě zvláštní odbor úvěrní a úsporní.
Žádal přítomné poslance i žurnalistiku bez roz-
dílu stran o podporu pro spolek český, který ve
věcech odborných a stavovských se všemi železni
čními spolky postupovali bude svorně.
Revident pan Beran vyložil podrobně, za ja-
kých podmlnek a za jakých překážek podařilo s
hloučku snaživých předbojníků dosíci cíle a vzdai
dík zejmena p. cís. r. Bazikovi za zásluhy, které sob
o zdar podniku byl získal.
Rotter
Pantůček
Březnovský
Karbus
Srámek
Baxa
Rybák
Bazika
Beran
21
article
Posl. dr. Herold tlumočil přítomným a sna-
hám spolku jmenem delegace české plného zdaru
dokládaje, že národní ráz jeho je mu zárukou, ž
také poselstvo bude českým železničním úřadnictvem
v práci své podporováno. (Hlučná pochvala.)
Pozdravné přípisy a telegramy zaslali pp. posl.
dr. Pacák, Kaflan, spolek rakouských železničníc
úřadníků, místní odbor a rev. Parvonič z Plzně
ústř. ředitel závodu Ringhofhrova p. Herink, čeští
úřadníci v Lounech a Lovosicích a j. v.
V řeči častou pochvalou provázené poukázalp
rev. Pohnert na to, že ztráta, kterou rakouský
spolek železničních úřndníků utrpí, vyvážena bud
velkým úspěchem mravním, jehož získají společn
stavovské zájmy železničního úřadnictva. Projektem
získá ostatně také česká literatura železniční, která
dösud v oboru výkonných služeb železničních, jako
dopravních, komerciálních, tarifních, finančních.
správních, ba i technických dosud je kusou: úpln
správného železničního názvosloví. Stane-li se vše
oč usiluje nově zřízený spolek, skutkem, je také zda
podniku úplně zabezpečen.
Jmenem místní skupiny spolku rakouských že
lezničních úřadníků blahopřál spolku úřadník st. dr
pan Roubitschek.
Posl
doktor
Herold
Pacák
Kaflan
Parvonič
Ringhofhrův
Herink
Pohnert
Roubitschek
Plzeň
Louny
Lovosice
22
article
Po zevrubné debatě, jíž zúčastnili se pánov
Katz, Vojtíšek, Kučera, Pála, Jakub
Rebec, Fritschek, Pazderník. Grojšl
Beran a říšští posl. Karbus a Šrámek
usneseno návehy na vydávání vlastního časopisu
založení místních skupin také na Moravě a ve Slez
sku a na zvýšení příspěvku přikázati výboru, načež
po vřelých slovech ppí vrch. inž. Kresla, insp.
Neumlanna n předsedy Rottera zdařilá tako
schůze skončena.
Starostou zvolen vrch. inž. p. Jiří Kresl, prvním
náměstkem vrch. inž. p. Josef Blabol, druhým ná-
městkem vrch. inž. p. Václav Táborský; do vý
bloru pp. Alois Beran, František Böhm, Kare
Fiby, Jesel Fritsichek, Antonín Chroust
Čeněk Jakubů, Jaroslav Katz, Ervín Muziká
Karel Pohnert, Alois Pokorný. Jindř. Rotter
Josef Vaněk, Bohuslav Vávra, Josef Víš ek,
Antonín Vojtíšek, Josel Vondrádek, Václav
Vrabec a Jan Wackershauser; náhrad-
niky pp.: Robert Haninger, Josef Košek
Karel Nygrýn, Vilém Prinke, Antonín Rohá
a Jindřich Slezák; zkoumately účtů p
Karsl Mattes, František Strohalm a Josel
Wittoch.
Snahám českého úřadnictva železničního přejem
také my z plna srdce nejlepšího zdaru.
Katz
Vojtíšek
Kučera
Pála
Rebec
Fritschek
Pazderník
Grojšl Beran
Karbus
Šrámek
Ing
Kresl
Rotter
Blabol
Táborský
Beran
Böhm
Kare Fiba
Jesel Fritsichek
Chroust
Jakubů
Muziká
Pohnert
Pokorná
Jindřichův
Vaněk
Vávra
Josef
Josel Vondrádek
Vrabec
Wackershauser
Haninger
Košek
Nygrýn
Prinke
Antonín Rohý
Slezák
Strohalm
Josel Wittoch
Morava
Karsl Mattes
23
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Práce, spojené s přípravou sletu všesokol-
ského, postoupily dnes již tak daleko, že možno
přikročiti k řešení otázek, ktené se dotýkají
velice úzce vlastního průběhu a posunují celý
rozsáhlý podnik v poslední období předsletové
Jest to doba horečné práce, na nojvyšší možný
stupeň zvýšené činnosti, kdy celé složité ústro
slétové pracuje s vaškerým úsilím, aby vyho-
vělo potřebám tak velikého sdružení.
Jest zajímavým nahlédnouti blíže v práce
sletově, kol slavnostního výboru se
kupící, jemuž svěřeno provedení sletu, Svazem
českoslovanského Sokolstva pořádaného. Výbon
tento, sestoupiv se roku loňského z předsed-
nietva České Obce sokolské, záhy se rozšířil,
povolal si četné pracovníky a přidělil jim jedno-
tlivé záležitosti k vyřizování. Byly to z počátku
odbory nejnutnější, jež prováděly práce po-
třchné, které však stále byly doplňovány podl
potřeby hromadící se látky. V čele podniku
sletového stojí JUDr. Jan Podlipnlý, sta-
rosta Svazu českoslovanského Sokolstva s oběm
náměsíky JUDrom. Jos. Scheinerem, ná-
městkem starosty České Obce sokolské a K ar-
lem Horákem, starostou »Sokola« vino-
hradského. Jednateli slavnostního výboru zvo-
leni JUC. František Maše k, jednatel
Č. O. S. a JUDr. Antonín Novotný.
jednatel »Sokola« pražského; pokladníky Eda
Waraus, pokladník Č. O. S. a Fri ant
JUDr
Podlipnlý
Scheiner
František Maša
Novotná
Waraus
Praha
Č . O . S
svaz českoslovanský sokolstvo
Sokol
24
article
Sochorovský, náměstek starosly » Sokolae
staroměstského; zapisovateli K. Plo kor ný
jednatel župy podbělohorské a V. Kukan
člen představenstva Č. O. S.
šlPráce sletová přidělena odborům : fin an-
čnímu, předseda Em. Riehter, 4echni-
ekému, JUDr. Jindra Vaníček, staveh
nímu, inž. Ludvik Čížek, jednatelskému
JUDr. Josef Seheiner, jízdnímu, inž. Ludvik
Čížek, zdravotnímu, MUDr. Jos. Zelenka,
u by tov aelímu, Čeněk Micka, v í tací mu,
JUDr. Jan Podlipný, železni ční mr u, Nor-
bert Srb, hospodářskému, Karel Po-
korný, výstavnímu, František Hamáček, a
zábavnímu, JUDr. Karel Čermák. Každý
odbor, pro nějž zpracovány zvláštní řády, podle
potřeby se rozšířil, činovníky zvolil a namnoze
v další pododbory rozestoupil. Odboru přidělena
určitá látka k propracování a vyřizování, takže
slavnostnímu výboru umožněno ovládati podnik
tak rozsáhlých rozměrů. Účel odboru vysvítá
z výše uvedeného pojmenování.
Ve slavnostním výboru jsou jednotlivé o
bory zastoupeny předsedy a jich náměstky. Aby
zaručen byl zdar slotu, dožátlána zastupitelstva
obcí v Praze a předměslíchí o součinnost i pod
poru. Známo, že rada král. hlav. města Prahy
přijala priotektorát sletu a že i sousední
obce si nevšední ochotou vyšly Sokolstvu vstříe.
Rovněž i přední české spolky, různé korpornce
a jednollivci nabídli ruku pomocnou k prove-
denísvelkolepého díla, takže utvrzena důvěra
v podporu všech rozhodujících činitelů v životě
našem národním. Po společném dohodnutí v
dáno bylo provolání uina české samosprávné
úřady, národní podniky, závody a příznivce So
kolstva vůbec, v němž oznámeno pořédání sletu
Sochorovský
K Pla
V Kukan
JUDr
Vaníček
Ing
Ludvik Čížek
Seheiner
MUDr
Jos
Zelenka
Čeněk Mick
Podlipná
Nora
Srb
Karel
Hamáček
Čermák
Č . O . S
Praha
25
article
vysvětlen účel, význam i důležitost jeho a dožá-
dána veškerá veřejnost česká o podporu. Ka
slova na vyzvání tom ke všem českým srdcím
pronesená nezůstanou bez ohlasu a dojdou vy-
slyšení i uskutečnění. Sokolstvo s pevným
určitým cílem věnovalo služby své národu, jemu
zasvětilo své snahy a tužby a doufá pevně, že dojde
všestranné podpory k provedení svých záměrů.
O slavnostech červnových vystoupí celý sva
sokolský před nejširší veřejnost, jsa jist, že
v plné své zdatnosti úkolu svému plně dostojía
že zdarem věci sokolské přispěje ke zdaru
věci naší českél
Finanění odbor rozeslal již před delš
dobou značný počet sběracích archů se žádoslí
o příspěvek na různé korporace, spolky a jedno-
tlivce, které však namnoze dosud nebyly vrá-
ceny. Žádá proto za laskávé jich vyplnění
zaslání s upsaným příspěvkem na pokladník
slavnostního výboru sletového Edvarďa Waraus
v Praze I., »Stará rychtae.
Vstupenky na cvičiště dány budou
nejdříve do předprodeje. Cena jich stanovena n
první dva dny v sobotu 29. a v neděli 30.
června takto:
Lože po 50 K, v předprodeji 40 K,
sedadla po 5 K, v přeďprodeji 4 K,
sedadla po 4 K, v předprodeji 3 K,
sedadla po 3 K, v předprodeji 2 K,
místo k stání 1.60, v předprodeji 1 K.
Spolkový listek, pro studenty, dělníky
vojsko 60 b. Předprodej trvati bude do 28. června.
Kdo předprodej tento bude obstarávati, sděli se
ještě veřejnosti. Vzhledem k tomu, že již nyní
jest velice čilá popšávka po listcích, přijímá Edv.
sletový Edvarďa Waraus v Praga I
26
article
Waraus, pokladník výboru, přihlášky na předem
složený obnos. Ceny míst při veřejném cvičenl
jízdních odborů v pondělí dne 1. července stano-
veny na polovici míst pro první dva dny. Cri-
čiště se vším oříslušenstvím bude po sletu
pronajímáno spolkům, korporacím a pod. k pořá-
dání slavností a zábav. Přihlášky přijímá finanění
odbor.
Výstavní odbor podá v diagramech
grafiekých i číselných obrazec celého združení
Sokolstva dle statistiky z r. 1899. Vyhoto-
veno bude 23 diagramů žup Č. O. S., 9 žup
M. S. O. S., diagramy župy dolnorakouské,
České Obce Sokolské, Moravsko-Slezské Obce
Sokolské a Svazu Českoslovanského Sokolstva
Diagram jednot ve Svazu Českoslovanského So-
kolstva v r. 1899 zdrüžených a dle abecedního
pořádku sestavených vztahovati se bude na ta-
locvičnou činnost členstva a dorostu. Diagram
ten bude 6 m. dlouhý. Podobné diagramy zná-
zorní kulturní činnost Sokolstva. K obrazům
těmto připojen bude dále diagram jednot sokol-
ských ve zněmčeném území království českého,
diagram ženských odborů a diagram vzrůstu
jednot sokolských od r. 1862 do letošního
roku. Mapa všech jednot ve Svazu združených
bude míti rozměr 6m 4 m. Na plastickě
mapě znázorněna bude vělikost jednot a těl-
evičny.
Technický odbor rozeslal v těchto
dnech jednotám dolazníky, zjisťující počet zá-
vodníků vyššího a nižšího oddělení na nářadich,
k závodům prostým a zvláštním, ke cvičení
družstev starších bratří, vybraného mužstva k
prostným a cvičení s kuželi. Vráceny buďtež
v nepřekročitelné lhůtě do 15. května kančelár
slavnostního výboru IV. sletu všesokols kého
v Praze.
M S O
Cri
Č . O . S
Moravsko
Praha
sokolský a svaz českoslovanský sokolstvo
svaz českoslovanský so
27
article
Železniční odbor. Ve dnech sletových
bude vypravena celá řaďa zvlástních vlaků za
snížené jízdné do Prahy a zpět, jichž pořá-
dání vloženo do rukou žup a jednot. Ohlá-
šeno již také bylo z různých míst, že učiněny
kroky k vypravení zvláštních vlaků, jako z Olo-
mouce, Brna, Vídně, Plzně, Turnova, Tábora,
Tanvaldu atd.
Ubytovací odbor získav potřebné míst-
nosti, věnuje nyní péči především úpravě býva-
lých Králodvorských kasáren a zajištění hotel
pro cizí hosty. Pro účastníky IV. sletu spra-
cován řád ubytovací, který bude v »Pokyneche
uveřejněn. — Sokol staroměstský uvolil se pro
50 členů ze svěřené ji jednoty mostecké obsta-
rati ubytování a pohostění. Sokol smichovský
vzal si na starost ubytování a pohostění 30
členů z jednoty lovosické. Občanstvo měst
Kr. Vinohradů pohostí 100 cvičeneů z venkova.
Kroužek přátel Sokolstva věnoval jednotě pražské
příspěvek 100 K na vypravení jí svěřené jed
noty duchcovské.
Slavnostní návěští sletově dle návrhu
akad. malíře Bedřicha Wachsmanna jest pro-
vedeno ve dvou druzích »Unif« v Praze n
v těchto dnech bude odevzdáno veřejnosti. Ná-
věští menší v rozměru 40 X 55 cm prodávají
se po 60 h. Objednávky vyřizuje slavnostn
kancelář sletová.
Sehůze slavnostního výboru v
středu dne 15. t. m. v zásedací síni » Sokolae
pražského. Schůze vítaciho odboru v ponděl
o 6. hod. v staroměstské radnici čfss. 34. Sehůze
zábavního odboru v pontěli o 84, hod. veče
v »Sokole« pražském.
Schůze hudební komise zábavního
odboru sletového koná se v ponděli dne 13.
t. m. o 7. hodině večerní v pisárně » Sokolae
pražského.
Slavnostní kancelář sletov
nalézá se v Praze II. na Poříčí
v hotelu Šebkově »U černého orlae
č1s. 13, telefon č1s. 1980.
Sokol
Wachsmann
Šebkův
Praha
Ola
Brno
Vídeň
Plzeň
Turnov
Tábor
Tanvald
Králové
Sokol
centimetr
29
article
bos
1ě1 ii
— Velkostatkáři, agrárníci a národni
sociálové. Dlouho měla občanská společnost
příčinu, stěžovati si na výlučnost našich aristo-
kratických kruhů. Dnes výtka ta je bezpod-
statnou. Známe aristokraty z prvních rodů, kteř
dnes zacházejí s prostými rolníky — jako s nej-
důvěrnějšími přátely. Ovšem, jsou-li tito rolntci
— poslanci. Proč tak činí, je ovšem známo.
Jejich zájmy nalezají se sice v diamefrálním
odporu s interessy malých zeměděleů a zájmy
těchto v naprostém odporu se zájmy národních
sociálů, však přes to tvoří jistá část pánů velko-
statkářů ve vídeňském parlamentě s témito po-
sléze jmenovanými frakcemi dojista — zajímavou
společnost. Jsme příliš starými a zkušenými
kozáky v politice, než abychom se byli dali
kdy klamati domnělou přízní pánů z historické
šlechty, láska a náklonnost je nikdy k nám ne-
poutala, vždy jen interes. Nikdy jsme také n
jejich lásku nereflektovali. Očekávali jsmie pouz