Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělství

3

Obchod

4

Průnysl

5

Einančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 203. ze dne 25. července 1909.

7 article Z pražského trhu peněžního.

Z pražského trhu peněžního. V Praze, dne 24. července 1909. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Idea slovanské vzájemnosli razí si přece jen i v praktickém životě zvolna dráhu. Není pochybnosti o tom, že každá idea, byť sebe více upoutávala mysli, jen pozvolna uplatňuje se v toku života a jen pozvolna přecházi v jeho praxi. Zajisté každý náš obchodník a průmyslník považuje úplně správným, využíti ve prospěch obchodu oněch pásek, kterými slovanští ná- rodové k sobě jsou vázáni a oné odběratelské ochoty, která pod tlakem německým tak účinné ze všech stran se projevuje. Jakmile však jedná se o to, aby vybudován byl konkretní podklad pro vzájemné hospodářské vzlahy slovanské. ukazuje se, že nejsou ještě dány všechny ony předpoklady, které by usnadňovaly vzájemné styky ekonomické mezi jednotlivými slovanskými kmeny. Nedotýkáme se zde ani otázek celně poli- tiekých, nýbrž uvědomujeme si prostě faktum, že na př. moskavský domáci obchod dnes as ze 30 proc, jest kontrolován Němci, zatím co konservativnost ruského obchodnika, jakožlo odběratele, zabezpečuje německým firmiám, jež po desetiletí již do Moskvy dodávaly, dobréa vděčné odbytiště.

Němec Praha Moskva

8 article

Jsou známy případy, kde ruský a speciáln moskevský obchodník dal přednost dražšímu zboží od firmy, od které již po léla odebíral před zbožím levnějším a třeba i lepším od firmy s níž dosud v obchodním spojení nebyl. Tente konservatismus v obchodu ruském, prameníci z povshy ruského človéka, jest překážkou, ktereu bude možno překonati pouze ustavičnými osob- ními styky, zvláště praktickým předvedením če- ských tovarů na ruských trzích. Na Rusi, jako i v ostatních slovanských zemích zvyknul si ob chod, že se mu zboží nablzi na místě saměm a jest jen málo roských obchodníků, kteří jezdí na západ, aby prohliželi si závody a na základě vlastních informací řídili své nákupy. Odběra telská ochota oproti slovanským produktům jest moskevskými kupci in theoria uznávána, avšak in praxis nalezne se vždy hojně a hojně výmluv aby kupováno bylo z dosavadních pramenů ně meckých. Jest nutno proto, aby vytvořeny byly činy, kterými by široký svět slovanský upozorněn byl na možnost takovýchto styků a na prakti- ckou jich proveditelnost. A v tom směru nutno uznati, že naše účast na výstavě čenstochovské jest jedním z tako- výchto prvních činů, z nichž možno míti upří- mnou radost. Tato účast stala se pod bezpro- středním dojmem slovanské návštěvy na jubilejní výstavě pražské a speciálně pod silným dojmem polské výpravy na výstavu tuto. Nelze upřiti že i pražský slovanský sjezd v tomto směru plipravil půdu. Česká účast na výstavě v Čensto- chové jest pěkná, omezujíe se ovšem zvláště na ony obory výroby, jimž výstava tato po výtce jest věnována. Zemědělské stroje mají zde roli vůdčí. Avšak moment tento nijak váhy tohoto kroku neoslabuje a právě zemědělské stroje jsou jedaím z oborů, ve kterých vzájemné obchodn styky česko-polské a česko-ruské mohouse uplatniti.

Rus Čensto

9 article

Leč nebylo by stačilo, kdybychom se byli omezili na pouhé vyslání zboží: Jest především nutno, aby navázány byly obchodní styky. A pro to jest nutno s největší radostí schvalovati úsilí, které rozvinul pražský komitét pro obeslání čen- stochovské výstavy, aby u příležitosti výstavy uspořádána byla do Krakova, Čenstochové a Var. šavy česká výprava, která by se neomezila pou- ze na interesované kruhy obchodní, ale která by zároveň byla jakousi ofienální návštěvou zástup- ců národa českého u bratrského národa pol- ského, aniž by tím ovšem v nejmenším jenom bylo praejudikováno naše upřímné přátelství jež nás víže k národu ruskému. My Čechové jsme v tom šťastném položení, že našemu srde jsou všichni slovanští národové stejně blízci, že nemáme zvláštních sympatií a antipatií, nýbrž že přejeme každému slovanskému národu plně rozvinutí jeho sil ku prospěchu a slávě celél Slovanstva. Byť proto výprava na Čenstochovou do Krakova a Varšavy platila v prvé řadě ná- rodu polskému, budou si účastníci této výpravy vědomi, že v nejmenším nemá se býti dotýkáno sporu rusko-polského, a že v nejmenším nema snad býti manifestováno ve prospěch Poláků proti Rusku. Není toho také ani potřebí. Po- slední slovanský kongres v Petrohradě nejlépe ukázal, že při dobré vůli a při upřímné snaze není za těžko nalézti základnu, ná které možno řešiti spor rusko-polský. V resoluci petrohradsk výslovně bylo uvedeno, že představitelé obou národů v tom souhlasí, aby řešení toto prove- deno bylo na základě národnostního ohraničení.

Čecho Krakov Čenstochová Vara Varšava Rusko Petrohrad

10 article

tak aby ve své vlastní oblasti mohl každý národ plně rozvinouti své síly a své schopnosti. Dle toho představovaly si poslední slovanské porady v Petrohradě řešení starého rusko-polského spo- ru v tom smyslu, že by část polského teritoria v carství ruském byla ohraničena a že by v něm dostalo se jazyku a národu polskému všech těch práv, která mu jakožto kulturnímu národu plnou měrou a dle svědomí každého pokrokového člo- věka náleží. Uvážíme-li, že na slovanských po- radách petrohradských zastoupeni byli Rusové představiteli většiny stran dumy a že hlavním faktorem při sjednávání výše uvedené resoluce byl předseda hosudarstvenné dumy pan Chomja- kov, jest patrno, že řešení toto dostalo se do reelní dráhy a že nesmí státi se nic, co by klid- ný jeho průběh vázalo, anebo postavilo se mu v cestu. Jest nutno, jakmile tato základna byla nalezena, ponechati národu ruskému a polské- mu, aby svými představiteli loyálně dohodnu se, a aby tímto vyrovnéním od národa k národu staré nepřátelství vystřídáno bylo vřelou sympa- tií, zajisté tím hlubší, poněvadž Poláci v carstv ruském pod dojmem hlubokých důvodů pana Dmowského chápou, čím bude pro ně velké silné a vnitřně uspořádané Rusko.

Rus Chomja Polák Dmowský Petrohrad Rusko

11 article

Česká výprava do Varšavy, která jest vlast- ně návštěvou zástupců národa českého u brat ského národa polského, nemá tedy cílů politi ckých a ani míti jich nemůže, poněvadž ani my Čechové nepřejeme si, aby při této příležitosti dály se snad narážky na politiku většiny pol ského kola na radě říšské, jež nesetkává se vždy v Čechách a speciálně v poslední době se sympatiemi. Jsme příliš svobodomyslnými, nez abychom neuznali právo jednotlivého národa zařizovati si svoje děje politické jak jemu zá se vhodným, při čemž ovšem máme právo vy- slovovati přání, aby politika každého slovan- ského národa dála se se zřetelem ku potřebám. k cílům a snahám, jakož i k síle celého Slo- vanstva.

Čecho Varšava Čechy

12 article

Dnošní politická většina polského kola na vídeňské radě říšské jest pouhou episodou, jak nejlépe zřejmo z toho, že lidové proudy polské politiky haličské staví se vědomě pod prapo idejí slovanských a sympatisují s politikou, kte- rou se řídí valná většína slovanských zástupeů v rakouském parlamentu. Na všecky tyto mo- menty výprava vzpom'nati nebude a půjde z svým krásným cílem, který ji povede do lad- ného Krakova i do Varšavy, za cílem dokumen- tovati, že nám národ polský jest milým bratrským národem, že nás jeho návštěva u příležitosti ju- bilejní výstavy srdečně potěšila a že nemáme vřelejší touhy, než po stránce kulturní a hospo dářské pracovati k pokroku s tímto národem Že zachována bude u příležitosti návštěvy var šavské zdvořilostní povinnost oproti představi telům ruského státu v carství polském, rozum se samo sebou a bylo to ostatně samými hosti- tely polskými přímo navrhováno. Naše výprava do Varšavy bude výpravou zajisté nás důstojnou. Dle příprav, jež ve Var šavě se konají a jichž jest svědkem Krakov, jest možno již nyní souditi, že čeští zástupci přijati budou s otevřenou náruči a s upřímným srdcem stejně jak do krajů polských se ubírají. Jest po těšitelným, že Polákům nejedná se o pouhé do kumentování zdvořilosti, nýbrž že jejich sympa- tie k télo výpravě jsou původu hlubšího a že pramení z pochopení pro ideu slovanské vzá- jemnosti. Jest zajímavo, jak rychlý přerod na stal v tomto směru speciálně ve velkém carstv polském, pokud Rusku náleží. Nejsou dávny doby, kdy více měně vlídný úsměv provázel ná vrhy hlasatelů slovanské vzájemnosti, kdy vě

Polák Varšava Vara Krakov Rusko

13 article

řeno bylo v to, že zaručení práva polského ná- roda jest možné pouze a jedině v důsledku vel- kých převratů mezinárodních. Vždyť věřen i v to, že vítězství Japonska může býti podkla- dem mírových podmínek, zaručujících Polákům určitou samostatnost! Ale střízlivý život tyto sny rozmetal a v carství polském pozvoln vzeházelo přesvědčení, že Poláci sami mají nej větší zájem na tom, aby byla silná a mocná říše ruská a aby i v této ruské říši na základě spra vedlnosti mohli založiti Poláci svůj národní ži- vot. Jsou nezapomenutelnými prohlášení Poláků na pražském i petrohradském sjezdu, že chtěj býti upřímnými občany ruské říše, ale že žádají aby tato ruská říše k nim byla spravedlivou. Ve- liká nedorozumění dějinná, jež sela nenávist mezi Rusy a Poláky, byla by tím způsobem nej lépe překonána a na tomtc podkladě nejlépe sta- věna by byla budoucnost celého Slovanstva. Ví- me všichni, že řešení rusko-polské otázky jest předpokladem mohutnění ideje slovanské vzá- jemnosti a vůbec vzrůstu váhy celého Slovan- stva mezi národy světovými.

Polák Japonsko

14 article

Výprava Čechů do Polsky bude projeven upřímných sympatií k národu polskému, což nej lépe bude dokumentováno tím, že v čelo výpravy nalězati se bude starosta měst pražských, po slanec dr. Groš, a že s ním ubírati se budou do Varšavy nejen zástupci jednotlivých poslane ekých klubů, ale-i zástupci Národní rady české zástupci obchodní a živnostenské komory praž ské, zástupci průmyslových a obchodních org nisucí i zástupci našeho vysokého školství. Praž skému komitétu upřímně záleželo na tom, ab chom již jakostí výpravy nejlépe dokumentovali jak nám záleží na přátelství národa polskéh a jak upřímné jsou sympatie naše k němu, jak vůbec ke každému jiněmu slovanskému národu Nejedná se snad o nějaké lichocení, jež má po- máhati slavjanofilským proudům mezi Poláky.

Čecho doktor Groš Polák Polsko Varšava národní rada

15 article

Jsme daleci takovýchto snah. Víme, že každá idea nejlépe vzrůstá a ovoce nese, pakliže vzniká z vlastního přesvědčení toho kterého národa. Cheome ukázati, jak my, kteří po věky na zá- padu slovanském hájíme své bytí národní prot přívalu germanisace, dovedli jsme se povzněst k modernímu životu pomocí důvěry ve své po- slání ve Slovanstvu, pod vlivem ideje slovanské vzájemnosti. Chceme ukázati, že dráha nového života národa polského nebude jiná a že na této dráze ochotně podáváme bratrskou pomocnou ruku národu polskému a budeme se jen těšiti. bude-li mezi Varšavou a Prahou týž srdečný po- měr, jaký jest mezi Prahou a Lublaní a pod. Výprava česká do Varšavy — a js m přesvědčeni, že zůčastní se jí pří- slušní naši činitelé v míře co nej- větší a nejdůstojnější — bude novou pevnou páskou nejen mezi oběma národy, ale i silným podkladem slovanské práce po celé Polsce. Chceme dokázati, že svou prací umož- nili jsme z části praktické uplatnění slovanské vzájemnosti v oboru obchodním a průmyslovém a jsme přesvědčeni, že tato naše dobrá vůle nalezne pochopení u našich hostitelů. Za slabé návštěvy byla tento týden bursa praž- ská jednou docela bez obchodu, jindy bylo smýšlení klidné, nálada však nevalná. V oboru bankovním jsou teď na denním pořádku akcie Pražské úvěrní banky. Minulý týden skončily záznamem K 632.—, počátkem tohoto týdne všal vykazují závěrky po 634 K. V dalších dnech zlaci- něly až i o 6 K a také posledně bylo za ně nabí- zeno 628 K. Akcilm směn. společnosti „Merkuru“ přidala nabídka vůči minulému týdnu 1 K a pi záznamu 614 K. takto získaném, již zůstalo po celý týden. Za akcie Zajišťovací banky nabízeno zprvu K 200.50 (o 50 h více než minulý týden), později rovných 200 K. Živnostenské bance zůstal kurs 244. 50.

K Akcilm Varšava Praha Lublaň pražský úvěrní banka živnostenský banka

17 article

Praví se, že nejlepší jsou ženy, o kterých s nejméně mluví. Totéž lze řící o akciových společno stech a totéž platí také o jižní dráze. Po měsíce, n týdny jen, stojí v ohni rozprav. Vždy se vyskytn nový podnět, který zas a zase oživuje řeči. Po valné hromadě společnosti jižní dráhy násle dovalo zakročení francouzského vyslance (jež pak bylo popřeno). V minulém týdnu dostalo se na jednaeí po ad zvýšení dopravních sazeb jižní dráhy. Potom psalo a mluvilo se o zprávě kuratora priorit jižní dráhy. Ovšem: jeho zpráva byla tentokráte velice zajímavá. Posvílil do všceli koutů a olevřel vyhlídk na budoucnost. Je velmi pozoruhodne, že kurator počítal ofici- álně s možností, že správa jižní dráhy předloží ve dvou nebo třech letech — přes zvýšení tarifů opět majitelům tříprocentních priorit a jenom jin další své požadavky. Jako možné požadavky označi kuralor bursovní zpělnou koupi (říprocentních pri- orit a silnější zatížení posledních 10 let koncesních jež podle nynějšího plánu amortisačního zatížen jsou pouze malými poměrně splátkami pro úhrad potřeby na třiprocentní priority. Lze se domnívati, že francouzští majitelé priorit spřáteli se raději s touto druhou možností a že tedy tato druhá možnost nabude určité aktuality.

jižní dráha

18 article

Jak se počítá, bylo by ovšem možno vydáním reservy posledních 10 let v šane uleviti obdobím dřívějším a to tím způsobem, že by se slosoval 234 millionů franků tří procentních priorit. Leta 1903—1917, ve klerých podle úpravy z r. 1903 dlužno slosovati celkem 92 millionů franků, mohla by po případě býti úplně uvolněna a těchto 92 mil- lionů franků mohlo by se v tomto případě použíti na investice a ostatní účely Jižní dráhy. Periode 1918—1954 mohlo by potom býti uleveno ješté o slosování 142 millionů franků; ale přes to by se annuita pro toto období nezmenšila, protuže úspora amortisadní byla by více než vyvážena většími vy- daji na úroky pro priority neslosované. Nezískalo by se tedy obětováním reservy posledních 10 leo (30 millionů franků ročně, tedy celkem 300 millionů franků) nic více než 92 millionů franků, které by byly po ruce na výdaje období 1908—1917. Těchto 92 millionů iranků bylo by zaplaceno tuze draho Tento projekt nezpůsobil by tedy sanaci Jižní dráhy a nemůže býti vzat v úvahu jako náhrada za bur sovní zpětnou koupi priorit. Směr bursy zůstává trvale pevným, jakkol zprávy o konjunktuře znějí nepříznivě. Konjunktura uhelná je nepříznivá, cenové poměry špatné, horno- slezské doly popobánějí svůj odbyt v Předlitavsku ale přes to akcie uhelné jsou pevny. Zdá se tedy že společnosti si mnobo slibují od nastávajícího zrůz nění sazeb pro dopravu uhli domácího a cizozem- ského.

Předlitavsko

19 article

Na snížení cen hrubého plechu o 50 haléřů bylo odpověděno zrovna vzestupem akcil Alpské báňské společnosti. Speku acs chápe se po řadě hodnot ve šraňcích a ceny jejich šine do výše, také na př akcie společnosti Leykam, jejíž obchod je beze váo pochybnosti ještě špatný. Včera byly na řadě Kre dítky, které dlouho odpočívaiy a nyní stonply o 4 K Vzestup tento odůvodňuje se opět pololetní bilancí Úvěrního ústavu a vzestupem německých hodnot bankovních. Důležitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto zestavenío

Spek Leykam

20 article

Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renta . . . .. Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta .. Turecké losy . . . . .. Rak. kreditky Banka pro země rakouské. Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy . . Jižní dráha Buštěhradská dráha lit. B. . Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj . Alpinky . . . . . .. Rým.muráňská společnost, Pražská želuzářska zpolečnost Mostecká uhlářská společnost Schodnica Londýnská devisa . . .. Řlšské marky . . . . . .

živnostenský banka státní dráha Schodnica

21 article

Z trhů peněžních. 24. červance. Praha. N dnešní burse při klidném smýšlení omezil se tr pouze na závěrky akcil České banky Union z K 245.50; korunu v záznamech získaly dnes akcie Pražské úvěrní banky a akcie České spol. pro prů- mysl cukerní, takže kladeno za prvnější K 629.— za následující K 196.—. Jinak podáváno za akcie České průmysl. banky K 416.—, Hospodářské úvěrn banky K 402 —, Pražské úvěrní banky K 628.— »Merkuru«, směn. akciové společnosti K 614.— Zajišťovaci banky K 200.—, Živnostenské banky K 244.50. Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiva v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 198.— pivovaru v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkovy K 413.— (— 75 h). Škodových závodů K 275.50 (— 50 h), První české akciové továrny orient. cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze.

Daňkův Škodův Praha Kolín Český Budějovice Český banka Union z K 245.50 pražský úvěrní banka Český společenský Český průmysl úvěrní banka Zajišťovac banka živnostenský banka

22 article

Vídeň. Obchod na dnešní ranní burse vyvíje se jenom velmi zvolna. Spekulace byla zdrželivá V alpinkách bylo něco realisací, vzhledem na citelné klesnutí akcií huti Lauřiny, oznámené z Frankfurtu Lombardy doznaly stejného klesnutí kursů. Kreditky se dobře udržely opět pod vlivem příznivých zpráv o pololetní bilanci Úvěrního ústavu. Také malé po- ptávce se těšily akcie vídeňské bankovní jednoty paroplavební společnosti, karpatky, Schodnice, simme- ringské strojírny, západočeské uhelné, 39% priority jižní dráhy a turecké losy. Všeobecný klid panoval až do konce. Renty nešly. Na polední burse stav trhu se nezměnil. V alpinkách došlo k dalším reali sacím, zatím co kreditky održely svou pevnou ten denci. Také některé šraňkové papíry jako paro plavební společnosti a Lloydu se zlepšily. Naproti tomu doznaly akcie buti Poldiny citelného klesnutí. Renty klidné, valuty nezměněny. Na eskomptním trhu peníze nezměněny 21/200. O výrobě bílého plechu v Německu přednáše nedávno v Düsseldorfu inženýr Otta Vogel v odbor- ném spolku. Dokázal, že výroha bílého plechu v Německu zůstává daleko za spotřebou, a že v výrobě bílého plechu bylo Německo rychle před- stiženo Anglií a ještě více Amerikou. V přednášce obsažena je též statistika, z níž uvádíme: roku 1890 obnášala výroba bllého plechu v Německu 21.348 tun v ceně 8,175.786 mk: vyvezeno brlo

Lauřin Lloyd Poldin Ott Vogel Vídeň Německo Düsseldorf Anglie Frankfurt Lombard

23 title

Z vídeňské bursy.

24 article

421 tun, přivezeno 6296 tun. Roku 1900 obnášeln výroba 50.705 tun v ceně 11,953.000 mk; vyvezeno bylo 238 tun, přivezeno 18 158 tun; roku 1908 bylo vyrobeno 48.334 tun bílého plechu v ceně 16.731.91 mk; vyvezeno bylo 242 tun, přivezeno 33.378 tun (za rok 1907 činil dovoz 43.005 tun). Inž. Vogel na- zval tento stav výroby a dovozu bolavým místem německého průmyslu. Zvýšení kapitálu České banky „Union“. Na val- né hromadě c. k. priv. České banky „Union“ v Pra ze, konané dne 31. března 1908 bylo usneseno, aby akciový kapitál byl vydáním 40.000 nových akeií zvýšen z 32 na 40 milionů korun; představenstv bylo zmocněno, aby v dané době emisi tuto pro- vedlo. Správní rada provedla usnosení to čáslečné loni v květnu, kdy bylo vydáno 20.000 akcií, čímž byl rkciový kapitál zvýšen z 32 na 36 mil. koru. Zbývajících 20 tisíc akcií nově vydaných bylo v po- slední době prodáno z volné ruky, takze zvýšení ka- pitálu na 40 milionů korun jest provedeno. Dopravní příjmy c. k. rakouských státních dra a drah, provozovaných státem na vlastní účet, vy- kázány jsou za červen letošního roku takto: dopra- veno bylo 10,473.200 osob a 7.281.800 tun zboží- příjem obnášel za dopravu osob 14.419.00C kor. a z dopravu zboží 35.777.800 kor., celkem 50,196.800 K- o 908.901 kor. více, než za loňský červen. Za první pololetí letoška dopravily státní drahy 50.393.400 osob a 43.245.10C tun zboží; přijaly 66,191.800 kor. za dopravu osob a 215,186.200 kor. za dopravu zbo- ží. úhrnem 281,378.000 kor., o 1,038.322 K Více, nez v loňském soudobí.

Vogel Český banka

25 article

Zatímní kancelář První pražské zaručovací ban- ky sděluje: Upisování akcií (po 400 K) může se díti také v prozatímní kanceláři společnosti na Přikopě čís. 14 v I. patře (v domě „U černé růže“), kdež i bližší informace se podají denně od 10—12 a od 3—5 hodin. K dotazům došlým se sděluje, že místo ředitele a přednosty oddělení bankovního, informač ního a komerčního doposud obsazeno není. Ministerský výnon o dočasných zástupcích lékár- níků. Vídeňský úřadní list uveřejnil včera výnos mi- nisterstva vnitra o zřízení zástupce za přechodného zaneprázdnění majitele nebo správce veřejné lékárny. Výnos ten zní: „Na základě § 4. odst. 2. zákona ze dne 18. prosince 1906, f. z. č. 5 z r. 1907, jenž se týče úpravy lékárnictví, stanoví se, že v případě přechodného zaneprázdnění majitele nebo zodpověd- ného správce veřejné lékárny nebo její filiálky, mohou jako náměstkové býti vedením jejího provozování ne déle nežli šest neděl býti pověřeny také osoby, jež vyhovují požadavkům § 3. bodu 1., 2., 3. a 5. zákona ze dne 18. prosince 1906 ř. z. č. 5 z r. 1907, jejichž odborná činnost však netrvá ještě pět let. Takověho náměstka, přechodně pověřeného vedením provozo- vání lékárny dlužno dle § 17. odst. 4. řečeného zá kona oznámiti politickému úřadu okresnímu hned jak se vedením lékárny pověří.“

26 article

O německém syndikátu drasla je známo, že byl počátkem července v zásadě smluven, s tou však podmínkou, že ve zvláštním komitétu syndikátním bude jednomyslně a v plenární schůzi syndikátu pak většmnou hlasů rozřešena otázka smluv mimo- syndikátních, jež uzavřely některé závody, na tvor bě nového syndikátu účastněné. Syndikát měl 23. t. m. dlouhou schůzi, leč k výsledku nedospěl: o komitétu neměl votum jiné než návrh na odklad ko- nečného rozhodnutí. Vyjednávání o uspořádání otáz- ky smluv mimosyndikátních se rozbilo, ježto ně- které závody nechtěly svoliti, by firmě Schmidtman- nově byla povolena dvouměsíční lhůta na zrušen jejich smluv se „Severním trustem“. Situace syndi- kátu byla předsednictvem jeho označena za bezna- dějnou. Byly podniknuty pokusy o utvoření syndi- kátu bojovného, leč ani ty se nedaří. Zprávy o nové stální půjčce bulharské, prý n 300 až 400 milionů franků míněné, prohlašují se z vládního pramene bulharského za předčasné. Vláda bulharská prý by sice konvertovala 6% státní půj- čku bulharskou z r. 1902, leč nynější chvili nepova- žuje za vhodnou pro vyřízení velkého podniku fi- nančního. Z ústředních jatsk pražských. Na trh dobytč v pondělí dne 26. července 1909 přihlášeno jes 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 330 kusů původu haličského a — kusů původu uher- ského.

Schmidtman

27 article

24. červce. 17. červee 9 95 95.90 117.50 117.4 113.45 113 40 92.50 186 25 185. — 641.75 637. 40 451.25 450.— 751.— 752.— 526.— 527.25 1113.— 1134.— 244.— 244.25 723.— 723.20

185

28 article

Z Charvát u Olomoucer Jednohlasným usnešením obecního zastupitelstva zadána stavba obec ního vodovodu vynikající v oboru tom české firmě První moravské továrné na vodovody, plynovody čerpadla Ant. Kunz, c. a k. dvorní dodavstel v Hira nicích na Moravé. Tím odpomoženo mnohým svízelům kterých bylo obyvatelstvu se zaopatřováním vody za 15496 koušeti. rhy peněžn. Vídeňská bursa. z. Z Vídně, 24. července. (Telefgr. »Nár. Listů«. Po burse. Kreditky 642.— po —.—, uherské kre dítky 752.50, anglobanka 299 50, bankovní jednot 527 75, unionka 551.—, jänderhanka 451.75, státn dráha 723.25, jižní dráha 109..50, polabská dráh —.—, severozáp. dráha —..—, turecké tabákov 376.—, rýmavsko muráňské 583.—, alpinky 647.— p —., květnová renta 96.— uherská korunová 92.90 turecké losy 186.75, marky za hotové 117.33, ultim 117.35. Smýšlení klidné. x Z Vidně, 24 července. (Tlfgram. »Nár. Listů «. Devisy. (První číslo znači peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.221j- 198 421/2, Bukurešť na krátké lhůty —.—, — Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.. Brussel na další lh. —.- —. Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo na delší ihůly —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.75, 240.05, Londýn na delší lh ——, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 98.— 98.15, Italie na delší lbůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.15, 95.35, Paříž delšt —, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.20, 95.35, na delší mhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.20, 95 35, na delší ih. —.—

Charvát Olomoucer Antonín Kunz Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia šek

29 article

109.40 109. 25 985.— 982.— 947.— 940.— 665.— 663.— 647.— 641.60 582.60 583.50 2601.— 2551.— 780.— 733 . — 494.50 492. — 239 97 239.82 117.33 117. 38

30 title

Fénix.

Fénix

31 article

Závěrečné kursy Zástavní listy: 24. červce. 23. červce. 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 50 97.50 31/zproc. Hypot. banky kr. českého 89.25 89. 25 šproc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96 — 96 — 4proc. žel, úp. zem. banky kr. česk. 96.— 96.— 41zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99 75 99 75. 401 zást, listy Měst. spoř. v Praze 97.50 97.50 Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 24. července (Zpráva Zivnost banky.) 24. červce. 23. červee. 402 — 402.— Diskontní . . . . . . . . . 285.— 285.— Baku . . . . . . . . . . Caspienne . . . . . . . . . 3750.— 3800 — 113.— 111.— 210.— 211.— Rusko-čínská banka . . . . . 295.— 294.— Ruská průmyslová banka . . . 118.— 115.— Petrohradské metallurgické . . . . . . . . . 159.— 151.— Putilovské železo . . . . . . 88.50 88 — . . . . . . 168.— 167.— Pojišťovna Salamandra . . . . 447.— 447.— Druhá pojištovna proti ohni . . 150.— 150.— Ruská proti ohní . . . . . . 108.— 105.— Berlínská bursa. Z Berlina, 24. července. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 202.—, státní dráha 154.40, lombardy 21.30 Smýšlení volné Sormovo Kolomna

Praha Petrohrad Bak Rusko Berlín Kolomna 97.50 ústřední banka Zivnost banka průmyslový banka

32 article

Z Barlína, 25. července. (K. k.) Kreditky 202.—- berlinská obchodní 172 90. darmštadlská banka 132.—, německá banka 243.70, diskonto komand. 187 10, drážďanská banka 153.60, národní banka 122.20, státní dráha 154.60, lombardy 21.30. Kanada 184.10, Baltimore 118.30, dráha Henri 128.20. bocbumsté 232.50, dortmundské 63.70, Lantina huť 183.70, Cousolidace —.—, geisenkirchenské 183.60, harpenské 193.40, Hibernia —.—, Packot 118.40, Llayd 91.10, dynam. trust 163.80. Smýšlení klidné. Z Frankfurtn. 24. července. (Telegr. závěr. kursy.) Uvěrní akcie 202.10, akcie společnosti státní dráhy 154.30 lomhardy 21.20, papír. renta —.—, stři- brna ranta 9940 rak. zlntá renta 99.90, 49p rak. korun. renta — —, uberská zlatá renta 25.40 uher. korunová renta 93 20. Smýšlení pevné. Z Frankturtn, 24. července. (Dodat. pursa Úvšrní akcie 202 10. státní draha 154..30 lombardy 21.20. Z Hamburku. 24. července. (K. k.) Rak. stříbrná renta 99.10. rakonská zlatá renta 100.20, uherská zlatá renta 95.60, italská renta 104..90, kreditky. 201.90, josy z r. 1860 162.—, státní dráha 154..75, lombardy 21.20, stříbro 69 25 zboží, 68.75 penize. S nýšiení klidné. Pražská bursa. V Praze, 24. července. Oficiální záznamy znějl: Zástavní listy české hyp. banky 500 40 0 31/2 Základní úpisy české zem. banky 4 % Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40% , » (v K) 400 Mel. úpisy . „ , (ve zl.) 4 „ . , (v K) 4 % Žel. . , , Zákli diužní úpisy bukovinské zemské banky . Dložní úpisy. Živnost. banky 4 1/2 Dlužní úpisy České prům. banky 4 pn90 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské Zástavní listy mor. hyp. banky 590 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky «0 Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41pn e 49 0

Henri 128.20 Mel Barlín Kanada Baltimore Packotsko Hamburk Praha drážďanský banka národní banka 122.20 Lantin huť 183.70 Cousolidace Hibernia Český průmyslový . banka Zást městský spořitelna

33 article

, hal. zem. banky 41/29 Kom. dl. úpisy . . . 49% Zeleznč. . . , , 49% Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41na9 „ . . , „ 40 0 » » Rak.-uherské banky 4 » » Dolnorak. hyp. ústavu 4 0 „ „ , , , 31/s 0 Kom. dl. úp. „ . . 4 % „ . . , 31nn e Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%. Prior. obl. spol. rak. míst. drah 390 Ruská státní půjčka z r. 1906 590 Únorová společná renta (v pap.) 4.2 Dubnová , (ve stř.) 4.2 . Květnová , „ (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta. . . 49% korunová renta. . . 49% , investiční . . . . 5 j/ s Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union. . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . . Hospodařská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojirna . . . .. Rustonova strojírna . . . . El.-tech. akc sp. dř. Kolben a sp. Česká společnost gukerní. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . » Poldina hut Pražská železářská společnost. První česká raff. v Modřanech tov. ortent. cukrov.

Prior Daňkův Rustonův Kolben Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany uherský banka Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka Hospodařský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka El NN Dubnová Poldin hut

34 article

Pařížská bursn.

35 article

Z Paříše, 24. července. Počateční bursa.) 3proe. renta 97.82. Smýšlení pevné. Z Patine 24. července. (Tigr. závárečné zursy.) Bproc. renta 97.72, italská renta 104.—, rakonský pozemk. úvár. ústav 1205.—, státní drana 771.— lombardy 116 —, cheky na Londýn 25.19 rakou- ská zlatá renta 101.30, uh. zlata renta 97.—, otomanská banka 714 —, tabákova režie 393.— ruské 1906 102 50, turecké losy 175.—, Rio Tinto 1944. — Smýštení uhájené. Trhy na zbokl. Flodinová bursn.

uhájený Londýn Rio Tinto

36 article

V Praze, 24. července. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1908 77—81 kg 17.—, 17.35, rakouská —. — —.—, uherská — kg —.—, —.—, ruská 16.10, 16 50; žito české nové 1908 72—75 kg 10.90, 11 25; ječmen výběr —.—. —.—, I. jakosti 0.—, —, střední 0.—. 0.—, merkant. 0.—. 0.—; o ves prima 11.—, 11.15, merkantilní 10 90, 10.95, oves uher. —, —.—, kukučice 1908 9.20, 9.30, cinquan- tinová 1908 11.—, 11 15; vikev česká —.—,- haličská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, prosa 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. 0 K 50 —, 51.—, č. 1 49.—, 50. —, č. 2 47.—, 47.50, č. 3 43.—, 44.—, č. 4 41.—, 42.—, č. 5 39.50, 40.50, č. 6 36.—, 37.—, č. 7 32.—, 33.— č. 8 21.50, 22.—. Žitná mouka č. I. 33.—, 34.— č. II. 32.—, 33.—, č. III 28.—, 29.—, č. IV. 20.50, 21.50, pšeničné otruby jemné 14.50, 14.60, hrubé 14..90, 15.—, otruby žitné 15.—, 15.50, krupice 50.—, 51.— prach 16.—, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 3.0 46.—, 47.—, čís. 2/0 45.—, 46.—, čís. O 44.—, 45.—, čín. 1 42.—, 43.—, čís. 2 40.—, 41.—, čís. 3 39. —, 40.—, čís. 4 37.—, 38.—, čís. 5 36.—, 37.—, čís.7 32.50, 33.50, čís. 8 30.—, 31.—, čís. 9 28.—, 29. —, čís. 10 27.—, 28.—, zlom 28.50, 29. 50.

Praha kg

37 article

Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 26.50, 27 50, modrý ruský —.—, —.—, kmin čes. —.- —.—, holandský 46.—, 47.—, lněná semena haličska —.—, —.—, konopná semena haličská 11.75. 12 25, konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908 —, —.—, prostý kokotice 1908 .—.—, —.—, bílý 1908 —.—, —.—, švédský —.—, —.—, vojtěška česká —.—, —.—, úročník —.—, —.—, thymotéa —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vojtěška uh. kokotice prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) —.— dvojsečný —.—, —.—, řepka vihká 1908 ——.— —, řepka zímní, suchá, 1908 —.—, —.—, řepkové pokrutiny 9. 25, 9.50. Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va- ření k 11.50, 12.50, ke krmeni 0.—, 0.—, boby 10.50. 11.25, hrách Viktoria 18.—, 19.—, k vaření žlatý 16.—, 16.70, k vaření zelený 16. —, 17.50, ke krmenl 14 50. 15 50, čočka 1908 13' —. 19.—

Viktoria kg

38 article

Pentze Zboží 101.50 102.50 93.50 97.50 20 50 89 50 99.50 100.50 99 75

39 article

100.75 100.75 99-7. 100.30 100.— 97.50 103.25 95.10 95.35 100.70 96 25 100.— 94.50 92 60 93.60 99.25 97 95 87.50 96.75 87.50

40 article

98.50 96 10 01.70 97 25 94 60 94.60

41 article

96.35 00.60 90.50

42 article

99.75 98.95 983. — 88.50 97.75 88i.50 78.30 99.45 99.45 96.20 96 15 117.70 96.10 85.90

43 article

s9 2 99.25 95.9 117 50 95 9 85.70 245.50 246.50 416. 448 — 200 — 203.— 629.— 631.— 444.— 455.— 244.50 245 50 596. 598 — 1781 1770 900 — 413 — 415.— 395.— 405.— 196.— 197.50 925. 1023 390.— 395.— 198.— 200.— 461.— 466. — 2601 2611 225.— 255.—

44 article

402 — 404.—