Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

25. července 1909. Číslo 203.

4 article

nosti popuzeno proti této válee. Vláda snaží se ovšem zatajiti vážnost situace a své ztráty, ale obyvatelstvo je si vědomo, že poeilí těžce finanční břímě války. Pocit vše- obecné nevolnosti je zvýšen ještě tím, že se nedá předvidati, jak dlouho bude trvati toto t- žení a jakých obětí na lidech a majelku bude vyžadovati. Do Madridu docházejí velmi zneklidňující zvěsti z bitevního území u Melilly. V no e na včerejšek pokusila se horda postupujlei ve dvou odděle ních napadnouti španělské posice Z Malaje se oznamuje, že naloďování mužstv určeného pro Melillu děje se beze všech výtrž- ností. Situace v Melille a okoli je mnohem horši, nežli se všeobecně soudí. Generál Ma- rina vrátil se sice do Melilly, ale generál Ymaz postoupil ku předu. Povstavší pohlavárové po- slali generálovi Marinovi list, v němž ho vy- zývají, aby ustoupil na španělské území z ma rocké půdy. O náladě ve Španělsku se oznamuje z San Sebastiana: Censura se přísně pro- vádi. Propouštějí se pouze úřadní potvrzené zprávy, telefonické zprávy tisku jsou zapovězeny Vláda zakázala každou veřejno s chůzi proti válce. Mnohé listy byly zkonfiskovány, poněvadž se přimlouvaly o mír. Válce nakloněné listy pro- hlašují, že Špsnělsko nemůže již couvnouti musí bezohledně jít v před. V Madridě byl úřadně zavřen republikánský klub. Rozčilení španělského lidu projevuje se nejlépe v tom, že vojáci zdráhají se táhnouti do boje. Naproti tomu v Marokku zuří nadšení pro svatou válku! Dopisovatel »Daily Telegraphu« píše, že je nemožno nalézti ve Š pa- nělskn aspoň jednoho člověka, jenž by byl nadšen pro válku v Ma- rokku.

Ymaz Marino Madrid Melilla Ma Španělsko San Sebastián Maroko Š pa Špsnělský Daily Telegraph

5 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 23. července. (Maďarská ne snáz se záhřebským procesem.) Zá- stupci nejpřednějších francouzských politických časopisů obrátili se ke spolku maďarských no- vinářů „Othonu“ se žádostí, aby maďarské listy užily svého vlivu ve prospěch Srbů, obžalova- ných z velezrády. V telegramu se praví: „Pode- psaní novináři francouzští apelují na své sou- druhy v Pešti, prosíce jich, aby jménem světo- vého tisku zakročili ve prospěch obžalovaných v áhřebském procesu. Francouzští novináři prosí svých soudruhů v Pešti, aby dbali, by v tomto procesu, v němž jsou klidní lidé žalo- váni pro své snahy a smýšlení a v němž se ža- loba týče tisku a šíření časopisů, letáků a ka- lendářů, které úřady nikdy nekonfiskovaly, ne- stala se nenapravitelná křivda právům svobodne myšlenky a tisku.“ Telegram, jenž v podobném znění zaslán také spolku vídeňských žurnalisto „Concordii“, jest podepsán asi 25 novináři, ktei zastupují „Temps“, „Jour. des Debats“, „Echo de Paris“, „Figaro“, „Matin“, „Journal““, „Petit Parisien“, „Sciecle“, „Gil Blas“, „Petit Jour- nal“, „La Patrie“, „Gaulois“, „La Laterne“ a jiné známé denníky a revue.

Othon Srba Temps Paris Figaro Matin Petit Parisien Sciecle Gil Blas Petit Jour Praha Pešť maďarský no Concordie Le Patria Le Laterne

6 article

Maďarští novináři, vydávajíce se za mluvč nejsvobodnějšího státu v Evropě, jsou velice žárliví na mínění Evropy a proto je telegram francouzských novinářů uvedl ve značné roz paky, ježto žádá na nich, aby se postavili proti ostoudnému procesu, jejž sami ze všech sil pod porují. Jak si z úzkých pomohli, je známo z od povědi předsedy „Othona“, člena magnátsko sněmuvny a redaktora „Budap. Hirl.“, Rakosse. Pan Rakossy v dohodě s výborem „Othona“ po- stavil se na pohodlné stanovisko „Já nic, já mu- zikant!“ Chorvatsko je prý ve věcech soudníeh úplně samosprávné, od Uber neodvislé, a ma- darští mluvčí nejsvobodnějšího státu v Evropě nemají prý práva zasahovati v jednání záhřeb- ského soudu. „Othon“ tím odpírá něco, zač ho fran couzští novináři nežádali. Nejde jim o zasaho- vání v soudní jednání, nýbrž o to, aby i maďar- ské listy vyřkly své mínění o skandálním veden

Othon Rakossy Evropa Chorvatsko

7 article

celého přelíčení, o tom, že za pětiměsíčného přelíčení, po výslechu skoro 300 svědků, vede- ných žalobcem, nedokázán dosud ani jediný velezrádný skutek. Ale to právě si maďarský tisk netroufá přiznati. Téměř všechny pešťské listy provázejí odpověď „Othona“ komentářem vykládají, že se musí vyčkati, jaký bude nález soudu, litují na oko obžalovaných, ale hned do- dávají, že je proti nim celá řada podezřen (ovšem ani jediné z těchto podezření se nepoda- řilo před soudem dokázati!) že francouzští no- vináři jsou prý špatně informováni o záhřeb- ských a uherských věcech, jinak by na maďar- ských novinářích nežádali zakročení atd. „N P. Journ.“ zavírá svůj komentář slovy: Z pří- padu tohoto plyne dvoje poučení. Předně nebla- hý proces musí co nejdříve skončiti. Nutno užiti všech přípustných prostředků, aby se zabránilo dalšímu protahování přelíčení. Za druhé musí se konečně něco státi, aby cizina byla o našich věcech správně informována. Dokud cizina bude informována jednostranně (Rozuměj: bude při- jímati informace ne pouze od Maďarů, nýprž i od zástupců jiných národností), budeme stále vydáni trapným příhodám, jako je žádost pařízo ských novinářů.

Othon P Journ Maďar

8 article

Vídeňský „Zeit“ posvítil dnes na maďarské pokrytectví. Vyvrací tvrzení red. Rakosse, ja- koby uherští novináři neměli nijakého vlivu n přelíčení. Stačil by pouhý pokyn uherské vlády, pouhé nařízení bánovi a břitkému státnímu zá- stupci Accurtovi zašla by hned druhý den ve- škera břitkost. A byl by konec skandálu, jejž působí v celém světě zábřebský proces. Bylo na světě mnoho politických procesů, žádný se však nevedl tak, jako v Záhřebě. Všude jinde soud se snaží podati důkazy; v Záhřebě však žalobce se ohání stále jen nedokázanými klepy. Ani z výpovědí korunního svědka, Nastiče, ne- vyšlo na jevo pranic jiného, než co je známo z jeho pověstných brožur. Jediné, co se snad může obžalovaným vytknouti, je „velezrádné smýšlení“. Ale žádný civilisovaný stát netresce smýšlení, dokud se nevtělilo ve skutek. Záhřebský žalobce nedokázal však obžalova- ným nijakého nezákonného skutku. To však ne- chtějí viděti maďarští novináři, ač by snadn svým vlivem na veřejné mínění mohli vymoc konec procesu a zbaviti tím Uhersko světit ostudy. Z Dubrovníku, 20. července. (Sborov velitelství.) Jest už rozhodnuto, že v Du- brovníce bude zřízeno sborové velitelství, jemuž bude podřízena jižní Dalmacie a Hercegovina. Za tím účelem přijel sem před týdnem gen. Va- rešanin ze Sarajeva. V Dubrovnice vystaví vojenská správa novou budovu, v níž bude sbo- rové velitelství umístěno. Vojenský palác, jenž byl před lety vystavěn v Zádru, bude dán k di- sposici dalmatskému mistodržitelstvu, poněvadž záderské sborové velitelstyí bude zrušeno.

Nastič Záhřeb Dubrovník Dalmacie Hercegovina Virginie Sarajevo Zeit

9 article

Jubilejní dar čtvrt milionu korun Národní jednotě pošumavské. Na jubilejní dar dále přispěli: Při přednášc o Mistru Janu Hnsovi, po ádané tělocv, jednotou »Sokol« v Kolodějích K 6.—, učit. sbor v Chýnovi K 4.50, Mat. Novotný, říd. učitel v Březině u Sobě- slavi K 3.—, správa školy obec. v Kozarovicích K 1.50, učit sbory: v Rovní u Rychnova n. Kněž. K 3.—, v Čankovicích K 3.20. Frant Kubín, něiteo v Plavě K 1.—, Pavel Krejči, učit. v Hor. Nové Vse K 1.—, Frant. Tichý, učitel v Koštěnicích K 6. Karel Dědourek, říd. uč. v Třesovicích K 2.—, Frant. Fink, učitel Praha-VII. K 1.—, úřadnictvo c. k. okr soudu v Nepomuku K 8.50, v Strakonicích K 7.40 odbor Nár. jedn. pošum. v Habarticích u Klatov K 8.—, v Prapořišti u Nové Kdyně K 10.20, Jan Jeřábek, Praha-VIII. Na hřbitově K 2.—, Jos. Micbnl, Praha-II. K 5.—, denní hosté »u Cikhartů« na Král. Vinobradech, Přemyslova ul. K 50.—, Živnostenské společenstvo III. v Říčanech K 5.—, Živnostenské společenstvo oděvní v Roudnici K 5.—, z domu č.3 Praha II., Krocinova ul. K 4.10, Společenstvo krejčí staroměstských, Praha I. K 10.—, Snolečenstvo obuv- níků v Chiumci n. Cidl. K 9.60, Společenstvo živnost VII. v Počátkách K 370, Společenstvo řemesl. živn č. I. ve Světlé K 27.34, Jos. Kondrys, jednatel Ob čanské busedy Jestřábí Lhota K 18.—, občanstvo v Čižicích u Plzně K 16.60, Agrární organisace v Če- nilově K 7.—, sbor dobrovol. hasičů v Černilově K 6.—, Hospod. živn. beseda v Černilově K 5.— Politický spotek v Černilově K 2.—, Vdp. Justu Hruška, ev. farář v Černilově K 2.—, Jaroslav Horák v Čeroilově K 1—, Karel Hofmann v Černilové

Hns Novotná Sobě Rychnův Kubín Pavel Krejča František Dědourek Fink Jeřábek Cikhart Král Vinobrady Just Hruška Horák Hofmann Koloděje Chýna Březina Rovný Kněž Čankovice Třesovice Praha Nepomuk Strakonice Habartice Klatovy Prapořiště Nová Kdyně Jos Přemyslov ulice Říčany Roudnice Krocinův ulice Cidlina jestřábí Lhota Čižice Plzeň Černilov Sokol Mata Koštěnice K 6 Praha I Čeroilov K 1 odbor národní

10 article

K 1.—, z domu č. 351. Praba I. K 16.—, z č. 1121. Praha-II. K 11.—, studující septimy malostranského gymnasia K 7.—, p. Procházka, voňavkář jv Praze K 2 —, dívky III, ročníku novoměst. školy v Praze místo kytice na rozloučenou se slč. Kozákovou K 13.— učit. sbor měšť. školy chlapecké na Hradčanech K 2.50. z domu č. 1855 v Praze-II. K 14.—, z č. 55, Praha-III K 13.10, z č. 637, Praha-VII., Jablonského ul. K 3. 30 z č. 691, Praha-II., Školská ul. K 5.30, z č. 12. Praha-II., Spálená ul. K 4.80, z č. 73, Praha II., Jung mannova ul. K 5.50, z č. 17, Praha II.. Klimentsk ul. K 4.84, p. Ed. Kozlík, maj. domu, Praha-VI. K 1.— městská vodárna Praha VIII. K 1.30, z č. 688, Praha—l. K 2.30, z č. 306. Praha-I. Bartolomějská ul. K 15.— Celkový výtěžek činí K 68.510.34.

Procházka Kozákův Jung Ed Kozlík Praha Hradčany Jablonski ulice školský ulice Praha II Klimentsk ulice II Praha II městský vodárna Praha VIII

11 article

Ze stavby representačního domu u Prašné brány. V páteční schůzi městské rady pražské skor dvě hodiny zabral referát pana mag. rady Hrnčíře o různých záležitostech, týkajících se stavby repre sentačního domu obecního u Prašné brány. Tak zejména vyřizená záležitost přemí stěn Brožíkových velkolepých obrazů, dosu v zasedací síni staroměstské radnice zavěšených (Hus před koncilem kostnickým a Jiřik Podébradský zvo len za krále českého). Při projektované přestavh radnice staroměstské není totiž vyloučeno, že by oba nádherné a drahocenné obrazy mohly být poškozeny Proto se zavčas pomýšlí na to, aby po dobu staveh ních prací radničních oba obrazy byly přeloženy do jiné vhodné místnosti a touto označen representační dům, klerý do té doby zajisté bude dokončen. Le komisionálním obledáním se zjistilo, že v celém tomto representačním domě není žádného vhodného místa k zavěšení obou Brožíkových rozsáhlých obrazů. Do representačního domu obrazy tytos tedy nedostanou. Kam budou přeloženy k prozatím- nímu uschování, není dosud známo.

Hrnčíř Brožíkův

12 article

Pio koncertní síň reprosentačního domu bude nutno opatřit sochy dvou vynikajleích če ských skladatelů, Smetany a Dvořáka ke kterémuž účelu povolen byl obnos 12.0C0 korun Nastala důležitá otázka: jakým způsobem opatři modely soch, zda veřejnou soutěží nebo přímou z- dávkou některému vynikajícímu sochaři. Rada měst ská rozhodla se pro druhý způsob a vycházel z těchto úvah. Při vypsání veřejné soutěže bude nutno stanovit ceny ve výši alespoň 3000 korun takže na vlastní sochy zbylo by pouze 900 korun Uvažováno todíž, aby původní obnos byl věnován přímo na opatření soch od vynikajících dvou aka sochalů Dále učiněno v radě městské rozhodnutí o za dání dodávek kovových mříží pro stro hlavního sálu. Část těchto prací zadána panu Ludvíku Skružnému (4 mříže po 450 K), p. Rud Šimůnkovi 7 mříží za 2184 K, p. Jos. Tůmovi práee za 699 K a dodávka ozdobných mříží firmé Faltus Koutník za 1770 k.

Pio Smetan Dvořák Skružný Šimůnek Jos Tůma Faltus Koutník C 0

13 article

Přátelé stromoví doporučovali, aby okolí novéh representačního domu bylo ozdobeno stro m- vím. Znalci a odborníci a tímto náhledem však ne- souhlasili a tak representační dům nebude n ulici stromovím ozdoben. Ulice Pařížská a Petro- hradská jsou totiž tak úzké, že chodníky mají to šířku jen po 3 metrech. A na tak úzkých mistech nelze stromoví vysazovati Nelze tak učiniti ani před representačním domem na Josefském náměstí, nebot zde by stromy byly na překážku komunikaci a vol- nému rozhledu na dům. Ostatně bude mít kavárna květinovou ozdobu na ckodníku a také balkony re- prosenfačního domu budou bohatě s nádherně kve- tenou okrášleny, tak že v tomto směru bude. o ladný vzhled postaráno lépe a důkladněji, než by se to stalo vysázením několika stromů. Ponévadž také správa městských sadů proti stromoví se vyslovila. schválila rada městská návrh, aby od tohoto způ- sobu ozdoby okolí representačního domu se upustilo Konečně byly připraveny podmínky na z adán restaurací, kavárny a vinárny v repre sentačním domě. Jakmile budou tyto podminky deflni- tivní redakcí schváleny, bude vypsáno veřejné ofertní řízení a zadání těchto místností a sice buď s inven- tářem (který by obec opatřila), nebo bez něho. Jak povědomo, byli interesenti veřejně vyzváni, sbys přihlásili, kdo by na tento nájem reflektoval. Hlásil se 6 renomovaných odborníků, s nimiž zabájeno jed- nání v tom směru, jaké mají přání a požadavky k nejmodernějšímu vypravení restauračních, kaváren ských a vinárenských místností. O definitivní nájem se dosud nejednalo, tím méně, ježto po ukončen lhůty přihlašovací vyskytli se někteří přední restau- ratéři a tvrdili, že by se o nájem také ucházeli. Nyní tedy vypracovány podmínky nájmu, které budou hlavním podkladem při vypsání konkursu.

Petro josefský náměstí

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Škaredou aféru rozvířil realistický den- ník, když bezdůvodně osočil zemského inspek- tora Rosického — současné dokonavšího — z hrubého protekcionářství a když nizkou infamii hodil na dobré jméno »Nár. Listů«, jež po- skytly místo zprávě, že osočení zesnulého in- spektora bylo bezpodstatné. Teprve dodatečně podnikl »Čas« klikatý pokus důkazu, že měl příčinu k osočení inspektora Rosického. Přit příležitosti orgán realistický jal se strannictv zesnulého dokazovati mimořádně rychlým postu- pem jeho syna, středoškolského profesora. Na- »Syn pana inspektora Rosického suploval jediný rok, a to pouze 9 hodin týdně, na př. na Král. Vi- nohradech, uznán byl hned za hodna, aby byl pový- šen na provisorního učitele v Praze na gymnasla v Truhlářské ulici; vyučovav jako provisorní jediny rok 19 hodin týdně, dostal hned místo skutečnéh učitele na témž ústavě. Nebylo mu tedy ani nějaký měsíe popřáno dýchati »zdravý a svěží vzduch ven- kovský«, jejž pan inspektor Rosický kandidátům vši protekce postrádajícím tak velebí a doporouči N na tem není dosti. Syn ten, byv jmenován učitelem skutečným, hravě toho dosáhl, že se mu do pense a kvinkvenálek započítal i onen rok neúplné suplen- tury, který by se každému jinému kandidálu škrtl, ano dokonce že se mu i započital onen půlrok, bě- hem kterého skládal státní zkoušku. Kdo těmto přímo neuvěřitelným vécem nevěří, ať se podívá do nejno vějšího schematismu profesorského na příalušná data na str 125 a ať nablédne do programů gymnasia na

Rosický Král Praha truhlářský ulice

15 article

Král. Vinobradech a v Truhlářské ulici. Sotva však šťastný onen jinoch dosáhl definitivního postavení v Praze, jehož staří profesoři se službou více nž 20lelou kolikrát marně se domáhají, nastoupil hue několikaletou dovolenou, patrně aby se unavujíní službou učitelskou předčasně nevyčerpal. Z dovolené té vrátí se snad — věren jsa tradicím rodin Wabrovsko-Rosické — na střední školu už jako

Král truhlářský ulice Praha

17 article

ředitel« Na důkaz, že nám jde o pravdu a právo. napsali jsme včera o této zprávě » Času«: »Nevábáme z vlastního vnitřního rozhodnute problásiti, že uvedený věera v »Čase« případ postupu syna zvěčnělého inspektora Rosického je skutečně trapně sensační, předpokládaje ovšem, ž vypsán byl pravdivě. Je-li pravdivý, zaslubuje výtky« ... Dnes máme plnou příčinu souditi, že přípa ten neodpovídá pravdě tak, jak byl v realistickém denniku uveřejněn. Bylť nám případ ten vylíčen přípisem osobnosti, poživající nejplnější důvěry. připisem, který celou záležitost staví do zeel jiného světla. Přípis ten zní: 1. V době jmenování dra. V. Rosického provi- sorním učitelem na gymnastu v Truhlářské ulici ne bylo starších sjiž suplentů přírod pisců; důkazem toho je laktum, že so uča sně s Rosickým jmenován byl i přírodopisec p. A. skutečným učitelem do Přibrami, jenz co do kvality i doby zkoušek, dále i co do délky služby a počtu vyučovacích hodin s Rosickým slejnou kvali- fikaci měl. Že Rosický byl do Prahy provisorním učitelem jmenován, nestalo se vlivem jeho otce, le na základě prohlášení ředitele c. k. mineralogického ústavu české univer sity, že se Rosický připravuje k habilitaci a žej tudiž záhodno, aby za účelem atudijním v Praze byl udržen.

V Rosický Rosický skutečný truhlářský ulice Přibry Praha

18 article

2. Dovolená, klerou Rosický obdržel. nebyla něko- likaletá, ani k tomu určena, aby se zotavil, leč trval 3 semestry a účet mela s tadijní. Rosický ztra- vil z ní jeden semestr v Mnichově a dva semestry v Heidelberce a vykonal během trvání jejího tadu prací (posud uveřejnény: v »Zeitschrift für Krystall- grapbie« Bd. 45. Nro. 24. a Nro. 27. pak v Bd. 46. Nro. 20, dále v Rozpravách Ceské akademie II. r. 17 č. 28. roč. 18. č. 23. v tisku). Dovolenou za účelem studijním má mnoho mladých učitelských sil, jak je možno z programů středoškolských se přesvědčiti. 3. Započtení doby od ledna 1906 do služebních let dosáhl Rosický cestou zeela zákonnito právě tak, jako jiní, kteří byli jako on asistenty universitními. Stalo se tak na základě vyne sení minislerského ze dne 21. října 19 č. 39.542, dle něbož do služby vpočitá se doba asi stenská na vysokých školách ode dne promoce resp státních zkoušek, Ježto Rosický promoval jako asi stent 16. ledna 1904, asistentem pak zůstal až do jmenování proviaorním učitelem na Truhlářské ulici. byla mu jako jiným celá ta doba vpočtena dle zmí něného výnosu ministerského.« Podle tohoto přípisu neměl »Čas« pravdu ani v případě, jímž chtěl exemplárně prokázat protekeionářství zesnulého inspektora Rosického.

Rosický Mnichov Heidelberka truhlářský ulice Zeitschrift für Krystall Ceský akademie II Nro

19 article

A celý případ nasvědčuje mimo to, jak hanebná byla infamie »Času«, hozená po nás jeho výro- kem, že »Národní Listy« jsou vždy na straně »zpátečnictví a špíny«. Jak vidno nikoli; ale — jak rovněž vidno — »Čas« je z pravidl tam, kde se štve, kde se špiní, kde se na od- půrce kydá hana, a kde se takovými neřestmí překáží zdravému vývoji a rozvoji českého ž- vota kulturního i národního i politického. — Česká výprava do Polska. K starostovi měst pražských p. JUDru, Grošovi, dosta- vili se včera zástupcové komitétu pro uspořádání výpravy, aby jej požádali, by laskavě postavil se v čelo výpravy. Pan starosta, ač v srpnu bude dliti v lázních, ochotně vyhověl žádosti této, přeruší své léčení a zúčastní se se zá- stupci městské rady pražské této velkolepé české pouti do zemí polských. Komitét sděluje, že po 26. červenci nemůže již přijímati dalších přihlášek osob soukromých, nýbrž přijímá pouze přihlášky zástupeů korporaci. Do cestov- ního pasu nechť každý účastník dá si zvláště zanésti rubriku ohledně náboženství. Katoličtí duchovní musí míti k cestě do Ruska zvláštní povolení ruského ministerstva vnitra (Minister- stvo vnutrennych děl) v Petrohradě. Komitét znovu upozorňuje, že nemůže v žádném připadě upustiti od podmínky, aby účastníci výpravy (dámy i páni) vzali a sebou salonní a slavnostní, nebo při nejmenším aspoň salonní oblak. Po- platek na společná vydání, dále na odznaka legitimaci k volnému vstupu do čenstochovské výstavy obnáší za osobu 10 K, za spolucestujíoí manželku 5 K.

JUDr Groš Katolický Polsko Rusko Petrohrad

20 article

— K české výpravě do Polska. Z Krakova se nám píše: Chystaná česká výprava přes Kra- kov na výstavu v Čenstochově a do Varšavy, zajímá i zde vždy širší kruhy obecenstva. Na dnešek 23. července svolána byla pány předsedy nejvýznačnějších korporací krakovských poradní schůze do městské radnice. Schůze byla velmi četně navšlivena. Z pozvaných nescházel témět nikdo. Viděli jsme tu navzdor pokročilé sezony všechny vynikající osobnosti, jež zúčastní se v našem životě veřejném. Schůzi zahájil presi- dent města profesor Le o. Podal stručný referát o chystaném českém výletu a ohlásil na konec, že rada a zajisté vůbec obyvatelstvo města Kra- kova Čechy upřímně uvítají. Oznámil zároveů, že městská rada převzala protektorát nad uví- táním Čechů. Pan president arci nebude asi moci tak dlouho v Krakově zůstati, ježto za příčinou své choroby si vyžádal dovolenou. Za- stupovati jej bude první vicepresident pan S zar- ski, který také zvolen byl za předsedu komi- tětu pro uvitání Čechů. Na to pan rada Go- rebski, který minulého roku byl s výletem Poláků v Praze, velmi vřelými slovy přimlouval se za příjetí co nejlepší, vysvětioval záměry Čechů, kteří přijeti chtějí navzdor politickým disonancím jako upřímní Slovaně i polonofilové a navrhl podrobný program uvítacích slavnost.

Čecho rada Polsko Krakov Varšava Praha

21 article

Panu Wasowiczovi, redaktoru »Gazely Powszechnej«, zdálo se přijetí navrhované ještě nedostatečným, ježto prý jde o výpravu repre- sentativní a proto radil, aby bylo uvitání zřízeno co nejskvěleji. Proti tomu mluvil pan dr. Do- boszyúski, majitel »Nowej Reformy«, který pokládá výlet Čechů za obyčejný výlet; dopo- ručil uvitání také co nejlepšt, afo varoval, aby se věc nepřepinala. Avšak většina přítomných nebyla se slovy pana Dohoszyúského srozuměna a po velmi rozhodných výkladech pánů Ka- neczneho a Stoczka, kteří se prohlásih pro uvítání okázalé a co nejlepší, schválena re- soluce navržená panem Wa soviczem, kterout se činí usnesení, že má býti Čechům uspořá- dáno uvitání co nejskvělejší. Na konec sehůze zvolen užší komitét pro uvítání Čechů, do něhož povolány vynikající osoby zdejší, mezi jinými rektor university Furich, pan dr. Dobr- szyúski, Lsarski a také dr. Chlum ský, starosta České besedy. První schůze už- šího komitétu svolána na pondělí. — Zatímný program, navržený panem radou Porebský m, jest tento: Přivítání Čechů na hranicích Haliče a na všech větších stanicích. Přivítání o 499. ho dině večerní v Krakově. Vyhledání bytů v hote- lech. Následujícího dne ráno problidka města,

Wasowicz Powszechnej doktor Čecho Dohoszyúský Wa Dobr Lsarski Chlum Ka Halič Krakov univerzita Furich Český beseda rada Porebský

22 article

pak pracují a přijímám nudné návštěvy, pak následuje ředa nechutných úkolů: třeba vrtákům napravovat hlavy, chlácholit prchlivce, pohánět lenochy, poučovat netrpělivce, rváčům vykazovat meze práva, poslouchat žvástaly, vyrážet ne- mluvné. Na konee musím plt s lidmi, kteří si rádi posedí u sklenice, pojídat s hladovci, být žídem mezi židy a pohanem mezi pohany . . Z bojiště slezského příteli Jordánovi, učenei francouzskému, kterého jmenoval zprvu svým knihovníkem, později předsedou berlinské Aka- demie, oznamuje vítězství svých zbraní. — Oznamuji tvé veselosti, že jsme dobyli Slezska, bombardujeme Nisu, připrav se na úspěchy nejšťastnější a to nechť tobě dostačí Buď mým Ciceronem, háje moji věc, já budu tvým Césarem, prováděje ji skutkem . .. A odpovídaje na přítelův list plný obav předtuch: — Nevím, odkud se bere tvá melaneholie a doufám jen, že neporoste. Miluji vojnu jen k vůli slávě, nebýt však knížetem, byl bych jen filosofem. Konečně každému z nás připadá ve světě nějaké řemeslo a mým vrtochem je, že nechci být ničím napolovic . .

César Slezsko Nisa slezský přítel Jordán berlinský Aka

23 article

Jindy, za nevlídného obratu Štěstěny (z Olomouce 3. února 1742) píše Voltairovi: — Démon, který mne pohání, zavedl mne do Olomouce, abych zas uspořádal, co druzí spojenci, jak se praví, zpřeházeli. Nevím, co z toho pojde, jen tolik vím, že moje hvězda je pravá bludička . . . Člu právě, či vlastné hltám Vaše »Století Ludvíka Velkého«. Máte-li mne rád, pošlete mi, co Jste potom ještě napsal, je to jediná moje útěcha, můj odpoči nek, mé občerstvení. Vy, jenž pracujele jak vám káže duch váš a tvůrčí touha, mějte soucit s politickým nádenníkem, který pracuje, co mu nutnost ukládá .. A promlouvaje o současných záležitostech dokládá: — Lidé tvoří si zpravidla pověrečné před- stavy o velikých převratech států! Kdo za ku- lisami stojí, vidí, kterak nejčarovnější proměny zpravidla velmi všedními kolesy jsou poháněny a bidnými chlapy obstarávány, od nichž by s obecenstvo s nevoli odvrátilo, kdyby se mu v přirozeném svém stavu ukázali . . .

Voltaire Velký Olomouc

24 article

A když těžké dílo vykonáno, jaký oddech hluboce upřimný- — Federiceus Jordano, sláva! Zde můj po slední list z výpravyl Svému úkolu plně jsem dostá a vracím se do vlasti s vědomím, že si nemám vůči ní čeho vyčítati. Shledáte mne ještě hor- livějším filosofem, než jsem kdy býval a spíše praktickým, než spakulativným. Jsem tak unaven že poděkuju bohu, až bude vše s krku. Při- pravte se, abychom spolu zase hodně mudrovali v krásném stromořadí charlottenburském . Svou diplomatickou korespondenci Bedřich namnoze sám si vyřizoval. V listě kardinřlu de Fleury, kancléři francouzkého dvora, čte se vý- znamné místo: — Vše, co o mně řekne povrchní, nevě domá a málo zpravená současnost, je mi lho stejno, Jediné potomstvo je povoláno soudi krále . . Jak přísně král mudre pojímal svůj úko řídiče osudů národa a státu, svědčí pěkná pa- sáže ke státnímu ministru Podevilsovi v den před rozhodnou bitvou! — Padnu-li, přeju si, aby mé tělo po řím ském způsobu bylo spáleno . . Podrobný roz klad mého názoru o duševní poloze a o tom čeho třeba pro budouenost činiti, dostanete. Mo- nástupce ať rozhodne, jak uzná za dobré dle okolností. Kdyby mne potkalo neštěstí, že byeh byl živý zajat, nařizuji Vám bez podmínky a ručíto mi svou blavou, pokud bych byl nepři- tomen, že mých rozkazů nebude dbáno, že zůstanete dobrým rádcem mému bratru a že stát nijakého nedůstojného kroku s nedopustí, aby mne vysvobodil. Naopak, v tom případě si přeju a nařizuji, aby se jednalo co nejrozhodněji. Jsem králem jen pokud jsem svoboden. A nejskvělejším dokladem opravdové svo- bodymilovnosti královy je právě nejsrdečnějš poměr nositele majestátu k různým společensky v očích světa nepatrným lidem, které král vy- znamenával neličeným přátelstvím pro vzácné dary ducha nebo rodu. Tvoří nejpůvabnějs čísla krásné sbírky.

Jordan Bedřich Fleury

25 article Dopis Pařížanky.

Dopis Pařížanky. Teprve v posledních dnech obékáme zase lenounké letní toiletty po dlouhé době stálých dešťů a chladna. Nebylo možno ani vycházeti. boulogneský lesík býval ráno prázdný, ulice vy padaly jako v zimě, rychle přecházely zahalené postavy, páni ve svrchnících a projížděly zablá- cené povozy. Sotva však vyskočilo jasné slunko hned se celá Paříž rozesmála a zapestřila jem- nými látkami i květy. Rozkošné světlé úhory vytahují se ze skříní a nově se zdobí. Moda vrátila se opět ke starým krajkám chantillským a proto se vyhledávají v parfumo- vaných krabicích krajky po babičkách, z nichž jsou roztomilé náprsenky k elegantním úborům. ozdoby na sukně i závoje. Mnoho let již nenosily dámy husté závoje s širokými mřížkami, jaké se nyní počínají těšiti všeobecné oblibě. Sna je to následkem deštivého počasí a mají se jim chrániti uměle zkadeřené vlasy proti účinkům vlhkosti, nebo mají sloužiti k ochraně pleti, nej- spíše však nerozhoduje žádný důvod, nýbrt pouhý rozmar královny mody. Nosí se nyní vel- mi hojně. Notřeba dokládati, že „chic“ těchto závojů spočívá výhradně v jejich jakosti, jež musí býti prvního řádu. Skutečnou službu mohou však tyto závoje prokázati damám, které chtějí úmy- slně zůstati nepoznány, proto se jim v Paříži zlomysině říká „závoje cizoložství“... Jinak jsou velmi nepraktické, zakrývají úplně očii úsměvy a proto je nenávidí zvláště pánové.

Pařížanka Paříž

26 article

Jakmile přestalo pršeti, odjíždí všechen ele- gantní svět kvapem z Paříže. Prázdniny jsou do- bou zábavy a oddechu pro malé i velké děti, proto se vše hrne na venkov a k moři. Pro ven- kov objevila se letos zvláštní novinka, totiž hrubý normandský slunečník z červené bavlněné látky se širokým okrajem bílým nebo modrýmí Je aspoň pevný a dělají se také velmi pěkné, má-li se však zachovati ráz novinky, musí za- chovati cosi venkovského. Ve slunečnících těch to nacházejí zálibu i dámy, které jinak mají nej raffinovanější požadavky. Vyprávěla jsem vám již, milé čtenářky o úborech z foulardu hladkého i tečkovaného. ale tohoto používá se více na garnituru nebo n náprsenky a rukávy. Může se spojiti hedvábný mousselin a voille s foulardem stejné barvy- Zvlaště krásný je hedvábný voile nového od stínu modrého, poněkud do červena, jenž se neobyčejně pěkně vyjímá. Světlé tussory a šerky mají také velký úspěch, ale mimo to udrželo se v oblibě i bíle plátno, které se nosí již tolik let, svou zvlášln svěžestí však se stále zamlouvá. Vypadá však trochu příliš prostě vedle rozkošných červených a modrých barev, jež mivají také úbory tailleu a proto nalezi velký modní závod v ruc del Paix způsob, jímž se bílým plátěným úborům dodává veselejšího vzhledu. Žakety vroubí se plátěným pruhem jiné barvy a stejná garnitura dává se na lem sukně. Švy se snadno zakryií malými bavlněnými sutaškami. S kloboukem stejné barvy jako obruta vyjímá se celek velmi pěkně.

Paříž

27 article

Převládaji ovšem úbory z plátna barevného Zvláště z červeného nebo modrého plátna jsou rozkošné toiletty, které se zdobí výšivkami sice vyšitými přímo na látku. Za garnituru po- užívá se také květů, růžic a šňůrkových ozdob Stejně zdobí se výšivkami také tussor i mousse- line, crépon a tyl. Za chladnějšího počasí nosí se tailleurs z polosaisony, které se poněkud osvěžují něja- kým malým detailem. Sdělila jsem již, že počí- nají opět nositi lehounké přehozy kolem ramen a také se objevují úvazky kolem krku jiné barv než úbor. Stačí cípový kus hedvábné látky neb prostá stuha. Roztomile vypadá, sváže-li se tatc stuha pod krkem tak, že konce tvoří malého motýlka, doprostřed zatkne se brože nebo lépe čtyřhranná spona ve výši krku. I takovéto malé detnily jsou modními novinkami. Jako úbor tailleur byla vytvořena rovná roba jako svrchnik, pouze poněkud volnější, než jaké jsou nyní v modě a tvoří zároveň sukn i život. Uzavřena je neviditelně a zdobena kno- flíky, které ji dělí v několik polí. Malé reversy otevírají se přes náprsenku a ozdob je málo aby nerušily harmonii kostymu. Pro elegantní toiletty dělají se roby z linonu, jež jsou tak po- kryty ornamenty, že lze sotva rozeznati látku. Dělají se také tuniky z tylu, vroubené širokou krajkou, které se zavěšují na roby z jemnéh satinu. Tyl jest velmi jemný a krajka těžká, hed- vábná, což tvoří pěkný kontrast, a poněvadž tyl

Tyl

28 article

je krajkou zatížen, udržuje se v ladných záhy-

29 article

bech. Z foulardu a tussoru i voilu dělá se úhledna roba „Pierrot“ s živůtkem, skládaným v širo- kých záhybech a dvojitým límcem, originálně skládaným jako okruží. Kostymy tailleurs zacho- vávají svůj skříňovitý nebo plášťový tvar. Pěkný dojem činí dlouhý svrchnik Louis XV., jenž jde skoro až na okraj sukně a dělá se z hedvábí bohatě vyšitého. Zďobí se prýmky, řezanými knoflíky nebo třásněmi. U krku a na konei ru- kávů jsou ozdobné reversy. Nosí se na lehkém rovném úboru z linonu, bohatě vyšítém. K to- mu nosí se velký klobouk, zdobený péry. Novinky v této saisoně záleží vůbec je. v malých obměnách a takovou je ťaké obměna malých boléros s krátkými rukávy, které se dé- lají hladké, kdežto živůtek, který kryjí, jest v- šívaný. Dříve naopak bylo boléro vyšíté a živů- tek hladký. Pokud se týče klobouků, počínají se obje- vovati velmi pěkné tvary z moiré, podšité sa- metem a zdobené dlouhými péry. Klobouky tyto jsou nejen velmi elegantní, ale sametový spo- dek dodává také obličeji velmi něžného výrazu.

Pierrot Louis XV

30 article

Sametové klobouky nosi se také ještě hojněa dokonce byly již uvedeny v modu též sametové čapky, zdobené sponou! Při grand steeple bylo opět viděti krajkové úbory, obšité kožešinou. Je to vše poněkud směšné pro letní saisonu, ale dámy, které si dovolují takové výstřednosti, jsou tak elegantní, že to celkový zjev nijak neruší. Konečně zmíním se ještě o koupacích toilet- tách pro pobyt v mořských lázních. Musejí býti elegantní, neboť jsou vydány kritice mnohých zvědavců. Letos mají koupací kosfymy zachovati damám jejich štíhlost, pročež je nutno koupati se se šněrovačkou, která je zhotovena z pevné látky, ztužené kosticemi a ohebnými brky. Kor- set nesmí býti viděti pod lehkým kostymem Šněrování nahradí se pružnými páskami, jež připouštějí volné dýcháni. Korset má šle a dol pásky na připevnění punčoch. Punčochy jsou stejné barvy jako kostym, jenž se dělá z escotu, jemné šerky nebo z dykyty, takže je desti drahý Moderní barvy koupacích kostymů jsou leto kaki, fialová, kávově modrá a červená. Magdeleine Chaumont