ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a85b9810-8d74-11dc-b379-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 25, person 94, org 5, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIX.
2 masthead
nie
3 masthead
tel
4 masthead
tesn e
5 masthead
V Praze, v neděli 25. července 1909.
Praha
6 masthead
Číslo 203
7 article
la ranní a večerní liaty předplácí set v Praze v administraci Ba maěsle. na čtort leta : . . . 8 K — s dvojí donáškou na člvrt ieta . . . . 7 K 62i ve fliálkách: . 2 K 90D na měslo. Poštou: na měslc. na čtvrt ieta . . . . 9 K oo s dvojí zásilk u na měsle re. sa čtvrt leta
Praha
8 article Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu le o 16 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 26. červenee v obvyklou hodinu polední.
Praha
9 article Na stráž proti vyděračům!
Na stráž proti vyděračům! Hned po uzavření parlamentu cislajtán ského ukázal jeden z kapitánů zle pošramo cené vládní lodi, náčelník to křesťanskýek sociálů a bývalý ministr dr. Gessma n ku Praze: »Nyní nezbývá, než do podzimu hledět zažehnat německou obstrukci z če ského sněmu a provést sanaci zemských f nancí,« radil vládě Bienerthově ve svém křesťansko-sociálním orgánu »Reichsposte »Neboť nebudou li přes léto zjednány naprosto nové základy pro politické akce, pak objeví se v podzimním zasedání parlamentu tytéž obtíže, jakým nyní podlehl. Jest zapotřebí posta- rati se především o to, aby se mob český sněm ustavit a Čechové aby byli ochotni ke spravedlivému vy- rovnání s Němci. « cb Odpověděli jsme dne 17. t. m. panu Gessmannovi, že ke spravedlivému vyrovnání jsme ochotni již 60 let a proto, že se měl správně obrátit in puncto spra ve- dlivého vyrovnání našeho sporu s Němci a s Vídní toliko na adresu zdejších něme- ckých poslanců, jakož i na adresu jejich patronky — vlády Bienerthovy.
Gessm Bienerthův Čecho Němec Gessmann Praha Vídeň
10 article
Dokud vláda Bienerthova nespálí svýc pohoršlivých rozhraničovacích předloh, doku autoritou svou neučiní přítrž nezáko nnému odmítání jazyka našeho od prahů c. k. ně meckých soudů v Čechách, dokud neodčiní těžkou křivdu, národu našemu učiněnou v pražském poštovním ředitelství — a doku němečtí buntovníci nepřestanou tak nelidsky pronásledovat a týra naše české menšiny a vůbec nebudou si proti našemu národu, jenž tvoří dvě tře- tiny obyvatelstva a jest vlastním historickým prabydlitelem této země, počínati ve veřej- ném životě, na sněmu českém i v tisku svém zcela jinak, než posud si vedou dotud — pravili jsme — nelze pomýšlet na žádné českoněmecké smiřo vačky, nad tož od českých poslanců žádat a očekávat, aby zaplatili německým obstrukčníkům nějakě výpaln z našeho národního majetku za jich upuštění od obstrukce proti českému sněmu, od ob- strukce to nejírivolnější, jakou viděl svět V té příčině dovedeme vyčkat, až no uze německých voličů samých naučí ně- mecké furianty .. . daliborskou housti.
Bienerthův Čechy
11 article
Od té doby dala vláda Biener- thova svými oficiosy prohlásit, že svolá najisto český sněm v druhé polovině měsíce září a že mu podá předlohy zemských zákonů: o krajských zastupitel- stvech, o užívání zemských jazyků při úřadech samosprávných, jakož 1o změně zřízení zemského, obsahu- jící rozmnožení členů zemského výboru a zajištění menšině sněmovní při měřeného zastoupení v ředitelstvech ústavů zemských. Zároveň dala opětovat svou dáv- nou přípověď, že se usilovně vynasnaží sblížení obou táborů národních«. Věru, roztomilé to zahájení smiřovac Jakce se strany vládní: všemi těmi ohlá- šenými předlohami od první do po slední vychází přece vstříc pouze a vý hradně tužbám a choutkám ně meckých obstrukčníků — kdežtc pro národ náš nemá ničeho, než starou ne šetrnost a bezohlednost. Divu-li, že pod dojmem těchto vábných oficiosních »zlatých prasátek« ihned nastalo v německém kasině rušné uvažování, nevy. platilo-li by se Němcům lépe, za tak příznivě změněné situace a »vůči důležitějším otázkám, o něž se hraje«, zanechat p r ten čas sněmovní obstrukce, přehodit si plášť státu oddané umírněnosti a zapískat trochu na šalmaj míru v »Prager Tagblattu« snad by se někteří čeští hejlové dali na- chytat... »Neobjevili se však česká sněmovní většina na podzim po volnou na prospěch německých požadavků — zahroženo v zápětí — pak Němci, půjdou-li vůbec na sněm, vstoupí do sněmovny jenom ve znamení ob- strukce.« —
Biener Němec
12 article
Touto methodou a toninou postupují již po devět dní naši, »vezdy dobří sůsedé« v svých samomluvách — neboť se strany českých poslancův nedostalo se jim posud odpovědi — až dospěli k vrcholnému arro- gantnímu diktátu Eppingrovu, aby už před zahájením sněmovního zasedání byla českými vůdci osvědčena Něm- cům buď výslovným prohlášením nebo zjevným činem ochota, že chceme uskutečnit »příští úpravu poměrů v Čechách na základě myšlenky, pokud možná nejobsáhlejší autonomie ná- rodní!« »Spolehlivé záruky s če ské strany« — epovažuje se poža- dovat velkoobročník »České spořitelny« dr. Eppinger, »jsou tím nezbytnější, poněvadz situace je přiostřena dosavadním příkrým odmítáním všech podobných prohlášení, jakož i ochromením říšské rady českou obstrukcí a poněvadž nálada něme- ckého lidu je dělnosti sněmu českého ne- přízniva. Pouhý zřetel na finančn bídu země a na škody hrozíe poplatníkům z nedělnosti sněmu če- ského nedostačí německým poslancům k za- nechání obstrukce proti sněmu českému.
doktor Eppinger Německo Čechy Český spořitelna
13 article
Směřujíli chystané vládní předlohy k ná- rodní autonomii a ke spravedlivějšímu (!) zastoupení Němců v zemském výboru v zemských ústavech, a dojdou-li sou- hlasu na obou stranách, mohlo by zasedání sněmu posloužit smírnému vyrov- nání. Zdali tomu tak bude, ukáže se před- chozim slyšením zástupců obou národův.- Německý gentleman požaduje tedy skromně, abychom vykoupili si dělnost na- šeho ubohého sněmu českého předchozím zásadným uznáním německéh uzavřeného území v království če- ském — neboť o nic méně se Němcům ne- jedná; máme kapitulovat před německým justamentem, máme dáti předem souhlas k roztržení tisíciletě jednoty království če- ského, jak o ně usilovali již za Taaffa ve vídenských punktacích, máme obělovat svých 200.000 rodaků v těch čtyřech nebo pěti příštích »německých krajích« odnárodňova- címu násilí velkoněmeckých hakatistův: jinak neuvolní nám český náš sněm ti chrabří ně- mečtí patrioté, kterým »nic nesejde na finanění bídě země ani škodách, hrozicíeh
Němec Taaff
14 article
z nedělnosti sněmu poplatníkům, třebas vlastní krve. Viděl svět kdy opovržení hodnějšího drzejšího politického vyděračství? Toho se opovažuje, spoléhajíc na protekci vládní jednotřetinová menšina v zemi proti domo- rodému, historickému národu a při tom ještě hledí jej očernit z nesmířlivostil Apelujeme ke všem nestranným, sprave- dlivým a slušným svědkům tohoto divadla šalby, zpupnosti a vyděračnosti i tážeme s jich, může-li své cti a svého práva dbalý národ schýliti šije v takou porobu. jakouž mu strojí tito licoměrníci, přehazující si ovčí rouno, ale cenící pod ním své vlč zuby na jednotu vlasti naší a budoucnost našeho národa. — Nikdy a za žádnou cenu světa nevykou píme německou obstrukci proti sněmu českého království koncesemí politi ckými ani národními — nikdy nesmí tato zpupná, beze vš spravedlivé příčiny podniknutá a udržovaná obstrukce něme- ckých vlastiškůdcův proti sněmu českému chlubiti se vítězstvím a úspěchem, po němž dychtí na ujmu vlasti české a národa českého. Máli kdys dojíti ke spravedli- vému vyrovnání a smíru poctivé mu. musí naopak němečtí ti obstruk- čníci dáti záruky nám, že nikdy jiz nebu dou rouhavě brojit proti sa mo- správě a jednotě země české, ani proti rovnoprávnosti našeho na- roda a jazyka v celém jejím rozsahu.
15 article Ministerská krise ve Francii.
Ministerská krise ve Francii. V pátek zahájil Briand rekonstruování kabinetu. Část radikální protestovala proti bývalému revolucionářskému socialistovi, jenž má být postaven v čelo vlády, ale odpor ten bude zmírněn udělením některého portefeuillu vlivuplnému číenu radikální strany. Z této strany má být jmenován Berteaux ministrem války a Vallé ministrem spravedinosti. Finanční mi- nistr Caillaux ještě dělá drahoty. Prohlási prý opětně: »Ucházím se o minister s ké předsednictvl, nie jiného nepřijmu Pravdépodobně bude poslanec René Renoult, zpravodaj pro daň z důchodů ve sněmovné, do sazen do ministerstva finanel. Církevnl kruhy pohližeji na krisi velmi skepticky. V Římě soudí, že hro- madné procesy proti francouzskému kleru, ze- jména proti kardinálovi Andrienoví, mají za účel odvrátiti veřejně minění od neúspěchu daně důchodkové a zabraniční politiky a že se má přpravit lid k volbě r. 1910 v duchu Cl- menceauově. V církevních kruzích se ujišťuje. že pád Clemenceaův nepřekvapil ve Vatikáně, budoucnost nevzbuzuje ani iluse ani obavy. v se, že v parlamentu bude vládnout duch Cl- menceaův, jemuž zůstane věrným Bri a nd, prvý inspirátor rozlukového záko n a. Dle dalších zpráv z Paříže vykonal Brian v pátek řadu návštěv. Vyhledal tři dřívější mi- nisterské předsedy, jež však nezastihl. Byli to Leone Bourgeois, jehož pobyt je stále ta- jemstvím, dále Combes a Sarrien. Též nenašel doma bývalého ministra války Etlenna. S Raymondem Poincarém měl dlouhou rozmluvu. Oba tito politikové různých názorů osobně jsou si nakloněni. Též s Bertea u x em a Millerandem konferoval Briand o mož- ném úspěchu republikánské smírné politiky
Briand Berteaux Caillaux Renoult Brian Leone Bourgeois Poincaré Millerand Francie Řím Vatikán Paříž Bertea
16 article
O Delcasséovi se vůbec nemlu v v nijaké kombinaci. Cailloux ještě nedal rozhodnou odpověď, ale stěží se vzdá portefenillu finanef. Radikálově trvají na tom. že v případě, že Briand ponechá si presidentství kabinetu, portefeuille spravedlnosti a vnitra, dají mu radikálního strátce v osobě s tátní h podsekretáře. Statistika francouzských krisí. Kabinet Clemenceauův byl třiačty ři cátým od prohlášení třetí republiky. Pouze pět kabinetů přetrvalo dvě leta a to nejdéle vládl Waldeck Rousseau, od 22 června 1899 do 7. června 1902, pouze jim je překo- náno ministerstvo Clemenceauovo, jež trvalo 2 léta, 8 měsiců, 4 dni, od 24. října 1906 až do 20. června 1909. Následují pak ministerstva Combes (1902 —1905), Jules Ferry (1883—1885), Méline (1896 —1898) Šest ministerstev vydrželo déle jak 1 rok to ministerstvo Buffetovo (1875), Dufau- rovo (1877), Jules Ferryho (1880), Pi- cardovo (1889), de Freycineto v (1890) a Rouierovo (1905). Některé kab nety žily jen pár neděl, byly i takové, jež zmizely za několik dní. V postupných změnách těchto vlád je po- zorovati důsledný pobyb Francie na levo. Roku 1876 dostala Francie s kabinetem Dufaurovým svůj první opravdu republikánský ka binet. Ferry utvořil první výslovný prot- klerikální kabinet r. 1880. Patnáct let na to dostal se k veslu první radikální mi- nisterský předseda Léon Bourgeois. Prvním socjalistickým ministrem byl roku 1899 Millerand. Sarrien přivedl r adi- kální socialisty k moci a jeho kabine byl vlastně ovládán Clemenceauem. Bude- Briand jmenován chefem ministerstva, bude to první socialistický premier v Francii, neboť Briand přes svůj rozehod s Jau- rěsem zůstal namnoze věren svým socialistickým zásadám. Ministerstvo republikánské koncentrace.
Cailloux Briand Clemenceauův Waldeck Rousseau Combes Jules Ferry Buffetův Freycineto Dufaurův Ferry Léon Bourgeois Millerand Clemenceau Francie Dufau Méline Rouierův
17 article
S příštím ministerstvem budou zastupovat požadavky radikálních socialistů Ber teaux a Millerand. Radikální státní pod lajemník má jim býti protiváhou. Briand je přílis socialistou, než aby se mohlo věřiti že provede volby ve smyslu radikálním. Dosu se zdráhá přijati státního podtajemníka. Je též možné, že bude utvořen generální sekre- tariát v ministerstvu vnítra Jako členové kabinetu Briandova mohou býti již označení Pichon, Bertea ur Ruav, Viviani, Millerand, Barthou Caillaux a Cruppi. V kulosrech snémovny se živě sgituje. Protest radikálů a radikálně- sociální skupiny neučinil velký dojem. Dubie pravil: »Připustíme Briandův kabinel, ale žá- dáme, aby požadavky strany radikál n socialistické byly hájeny. Před volbam je ministerství vnitra důležité, chceme, aby byl svěřeno poslanci neb senátoru radikálně- sociali stickému a pan Briand aby se spokojil mini strem spravedlnosti. Posl. Chaumel řekl: »Briand, Millerand Viviani, tři socialisté, to je přílis mnoho pre kabinet Lasies, klerikál, soudí, že bez vo lební reformy se věc nedá dlouh udržeti. Briand pravil k jistému svému přiteli »Důvěra presidenta republiky mne hlubocedo
Millerand Briand Briandův Pichon Berte Ruav Viviani Barthou Caillaux Cruppi Posl Millerand Viviani
18 article
V drobném prodejir ranní čiulo o sobě . . za Bh večerní . . . . . . . na 4 b Ve flišlkách na venkově: ranni čislo . . . . . . . 10 k večorní . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřeč Přodnlaeeni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se téš redakce, tiskárna a sapedica „Národních Ll stů- Rnkopisy ae nevracnj.
národní ll stus
19 article
jímá. Ale myslím upřímně, že jsem předčasně se dostal do této situsce. Má politická dráha není dosti dlouhá, aby mohla ospravedlniti ta- kovou důvěru. Vidím dobře obtiže a byl byeh raději, kdyby někdo jiný byl povolán k roz- řešení krise. Ale nebudu se zdráhat učinit svou povinnost. Přijmu řadu politiků a seznám-li, z má osobnost je překážkou pro kon- centraci republikánů, půjdu dále. Chci býti mužem smiření, jež se opíráo hlavní moc republikánských stran.« V programu Briandově se již teď uji- šťuje, že v ničem nebude se lišit od programu Clemenceauov a. Briand při- vede k eíli reformy začaté, od delší doby odročené, jako starobní pojišťování dělníků, úřadnický statut a všeobecné školské povinnosti. Bourgeois a Clemenceau. Léon Bourgeois, na nějž nejdříve po- mýšlel president Fallires, aby mu svěřil převzeti vlády, je dosud nezvěstný m. Každý věděl, že Bourgeois nepřijme nabídku, a každý věděl, že se mu tato nabídka musl učiniti. Z Paříže se telegrafovalo na všechny strany, ale Bourgeoisova stopa nebyla nale- zena. Přednosta Falliěrova sekretariátu čekal u všech vlaků přijíždějících z Německa na severním nádraží, ale marně. Konečně se pre- sident republiky vzdal myšlenky, nabldnouti Bour- geoisovi utvoření kabinetu, což by bylo jistě za- mítnuto. O Clemenceauovi píše »Depěche d Toulone«, že neotřesen událostmi, trvá na svém stanovisku a věři v budouenost své politiky.
Briandův Briand Bourgeois Clemenceau Léon Bourgeois Fallires Bourgeoisův Paříž Německo Toulon Clemenceauov a
20 article
Pravil: »Nevezmu ani slovo zpětz toho, co jsem řekl Deleasséovi. Vytkl mně nedbalost v připravě obrany země. Žadný zřetel na Deleasséa nemohl mne přiměti, abych to mlčky snesl. Radili mi, abych neodpo- vídal, čímž bych udržel většinu. Řekl jsem Delcasséovi, že jeho politika nám při- nesla pokořenl. Při tom ostávám. Opou- štím vládu bez lItosti. Učinil jsem, co mi velelo svědomi. Sloužil jsem své vlasti uvnit i za branicemi jako dobrý Francouz, jemuž na srdci leží velikost, pořádek a dobrá pověst jeho země. Svému nástupci přejí z celého srdce nej- lepšího zdaru. Hodlám vydati spis, n němž pracuji s velkým zájmem.« Podle posledních zpráv vstoupí do nového kabinetu též Dupuy, vydavatel radikálního nesmírně rozšířeného listu »Petit Parisien«, jent byl ministrem obchodu za Waldeck Rouseana. Ponévadž z téhož kabinetu je Millerand, možno řiei, že tento kabineť je částečně opět vzkřisen. Ministrem financí neostane přece Caillsux a bude jeho nástupcem Cochery, jenž byl finančním ministrem kabinetu Mlélinova. Briand dále ujišťuje, že má v úmyslu provozovat politiku mtru a republikánské koncentra- ce. Jeho kabinst je zajisté důkazem dobré snahy, neboť má zástupce velkých skupin repu- blikánské levice. Briand sám se nečitá k žádná straně.
Deleassé Francouz Petit Parisien Waldeck Rousean Ponévadž Millerand Cocher Briand obrana země Caillsux
21 article Krvavé boje v Marokku.
Krvavé boje v Marokku. Spanělsko s obavami hledl vstříe dalšímu průběhu bouřlivých události v Marokku. Jeho vojenská výprava narazila na divoký a tvrdo- šijný odpor tuzemců. Dne 21. t. m. byli Ka- bylově odraženi, ale byli tím tak málo sesla beni, že následujíeího dne obnovili své útoky na špa- nělské vojsko. Jak z telegrafiekých zpráv pa- trno, je ve Španělsku veřejné mínění d o kraj-
Maroko Ka Španělsko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. července.
Praha
23 article
š— (Kronika.) Není zajímavější četby nad korespóndenci Velikého Bedřicha. Zakladatel síly a moci dnešního Německa sám ani se ne eítil Němcem, jmenoval se králem »Prusů« hýčkal tradice »braniborského rodu« a neschá zelo mnoho a nějaký obrat kolesa dějin byl by svobodymilovného panovníka učinil málem za- kladatelem říše — »vendické«. Znamenitý muž idey dovedl zůstat věrný svým ideám i v okol nostech pro lidskou slabost nejtěžších: jako držite moci. Nebylo prázdnou lichotkou, jestli takový muž dějinami nazván Velkým. Ku pravé velkosti jen strádáním cesta vede Také Bedřich prodělal nejtrpčí školu života. Ne- měl na růžích ustláno jako dědie trůnu. Neuvě- řitelné doklady o poměrech, jaké za Bedřichova mládí panovaly v rodině královské pruské, za- chovány jsou ve známých Pamětech Bedřichovy sestry Bedřišky Žofie.*) Byla chvile, kdy mladý prine jen stěží před hněvem popuzeného otce unikl ruce katově. — Byl jsem po všechen svůj život ne sťastný, píše dvacetiletý svému důvěrníku, mi nistru Grumbkovu, a myslím, že je mi souzeno nešťastným zůstat. Treba být trpělivým a sná šeti časy, jak běží. Kdyby snad po všem bolu a trudu, který mne stibal, co jsem přišel n svět, bylo se náhle na mne usmálo štěstl. snad by mne to bylo učinilo zpup- ným. Zkrátka, přijď, co přijď, nemám, co bych si vyčítal .. Tak záhy příští »filosof«, jak sám ráds nazývě, zvykl nahliželi do svého nitra a měři svoji hodnotu. Nutili mladíka do sňatku proti jeho chuti jak bývá zvykem u dvorů. — Chtějí mne, pane, holi donutit, abyeh se zamiloval, píše jindy, ale na štěstí nemám *) Viz: Na německém dvoře. Ze zápisků sestry Jindř. Velkého. Matice lidu 1898.
Bedřich Němec Prus Bedřichův Bedřiška Žofie Jindřichův Německo
24 article
povahu osla a obávám se, že to nebude ni platno . .. O ženách měl ostatně už mladý muž své mínění. — Jen žádnou ženskou vládu, ve kterékol záležitosti světa! prohlašuje. .. Až se ožením, zachovám se sice jako slušný muž, ponechám milostivé její vůli, ale sám budu jednat, jak za dobré uznám. At žije svoboda . Týrán, pronásledován, vězněn mladý muž záhy naučil se cenit pojem svobody. Mohl ji uživat leda po kapkách. Vypovězen na venkov- ský vzduch, směl se sotva vrtnout, aby nejhorší nebylo o něm doneseno. — Namluvili královně, že prý žiju strašně rozkošnicky a ona to, zdá se, věří. . . . Vím milý příteli, že máte soustrast s mými slabostm a věříte, že budu časem zcela rozumný. Myslím však, že ani Cato nebyl Catonem, dokud by mlád . . Jindy doneseno, prý mladý kněžic pěstuje nebezpečnou četbu: — Bůh mi svědkem, nikdy jsem Spinozu nečell, ani ho nemám, nejlepší důkaz, jak ne- smyslné řeči se o mně šíří . .. Tak odkázán na sebe a neustálý zápa s okolnostmi, vyrostl Badřich na silnou po vahu. Své přátele nevolí sobě mezi vznešeným rodem a mocnými toho světa. Chce se citit př- devším člověkem a vznešenost svého rodu poci ťuje leda za obtížnou povinnost. Král otec vzal si do hlavy, že vychovate Bedřichův, monsieur Duhan je vinen všemi zmatky; prý vštípil princovi nepříslušné názory Je za to složen s úřadu a uvězněn. Bedřich píše těžce zkoušenému muži: — Drahý přiteli! Jestli jsem se kdy citi nešťastným, bylo to ve chvili, kdy jsem o vašem osudu zvěděl . . Sděluje, jaké prozatímné opatření pro svěho starého přítele učinil. — Na tom však nezůstane ! dokládá. Co živ budu, vší svou moci se vynasnažím, abyste byl šťasten a doufám, že svému milému Jandu- novi (Duhan de Jandun) v íee skutky n ež slovy zůstane vždycky přitelem . A svému slovu také jako král doslál.
Kato Spinoza Bedřichův Duhan Bedřich Janda Cata Ata žít svoboda Duhan jít Jandun
25 article
Nejživěji ovšem zaujme část korespon- dence určená Voltairovi. Za doby svého přátelství s geniálným současníkem (1736—1778) napsal mu Bedřich celkem 5704 listy. Jak neobratně, skoro nejapně vládl Bedřich německým slohem písemným (něco málo listů ke králi-otci a ně- kterým podřízencům), tak mistrovsky ovládá frančinu. Je vychováním Francouz. Mimo Vol taira většina osob srdci Bedřichovu blízkých jsou buď členové francouzské kolonie v Prusku anebo aspoň po francouzsku vzdělání inteligenti. Voltaira mladý Bedřich zbozňuje od první chvíle co se obeznámil s jeho spisy. Posílá mu ver šem i prosou dilhyramby horovného obdivu. — Ačkoliv nemám výhodu osobní s Vámi známosti, Jste přece jen mým známým svými pracemi! zahajuje 24letý dědie trůnu svoji korespondenci s duševním panovníkem své doby. S kritickým zalíbením rozbírá dojmy děl mistro vých, které dosud byl četl (Henriada, tragédie César, Alzira, Chrám Vkusu) vyznávaje: — Proto hořím touhou, dostati do svého majelku všecky Vaše spisy . . . A je-li mezi tím snad něklerý rukopis, jejž opatrnost velí skrývati před zraky obecenstva, slibuji vám, že zůstane zakryt mým mičením a že mi do- stačí, vítati jej potleskem z a svoji osobu ..
Voltaire Bedřich Bedřich německý Francouz Bedřichův Henriada César Alzira
26 article
Pisatel citil, kdo důvěrnost žádá, že sám především důvěru je povinen. Odhaduje tedy všecko své smýšlení: — Chovaje Vaše spisy ve svém majetku. budu se cítit bohatším, než jakým by mne uči- nil majetek všech dočasných a pohrdných statků Štěstěny . . . Vaše básnická díla mají vlast- nosti, hodné obdivu a studia počestných lidí uči nás mravně mýslit a jednat . . . Kdoje četl, neodolá touze, bráti se jich stopou . . Poznal jsem, jak málo ceny mají a vlastně žádné ceny nemají všecky výhody rodu a ona pára veličenství, kterou nas marnivost nás obklopuje . Vroucněji milenec neprostirá se své zbožňo vané. Mezi vysokorodým ctitelem a obdivovaným autorem záhy se vyvinul poměr velmi přátelský. Listy Bedřichovy, přes všecku volnost a nenu- cenost výrszo, vždy zůstávají uetivými projevy žáka k váženému učiteli. Bedřich se zápalen mudroje a vyměňuje názory: — Vás nestranný a soudný způsob nazíra věci, zdá se mi nesmírně užitečný. Váš způsob pochybovat má pro mne více poučného, než všecky výklady božského Aristotela, moudrého Platona i nesrovnatného Cartesia . . Nadšení Bedřichovo pro velikého současník nezná mezl. Chce jej míti vůdcem a rádcem všech svých budoucích činů. Píše o tom jinému mysliteli, německému profesoru svobodomyslníko Christianu Wolfovi, jemuž byl protektorem: — Úkolem filosofů jest, býti učiteli světu a vychovateli knížat. Jim náleží důsledně myslet, nám důsledně j edn at ... Volisirovi pak vyznává: — Vaše filosofie mne okouzluje . . . Nač potřebuju vědět, jak dlouho blecha žije či jak hluboko paprslek světla do moře proniká ?.
Bedřichův Bedřich Aristoteles Platon Cartesius Wolf Jim
27 article
Jasná mysl nás povznáší k božstvu, chmurná z nás činí zloduchy . .. A jinde praví otevřeně: — Prál bych si býti hoden přátel ství mužů, jakým jste Vy a těšit se vážnost lidí počestných . . . Cítím až přiliš, že bycl byl jen velmi málo, kdybych nebyl kní žetem . . . Mně musí pomáhati titul, erb příjmy, aby se zraky lidí ke mně obracely .. Velmi záhy pouhý písemný styk začal ne- dostačovat mladé mysli, roztoužené po ideálu Bedřich posílá svému milovanému mudrci tou žebné vzkazy, přeje si ho poznat osobně. Píše nedočkavé listy. Až konečně nadešla vytoužená chvile. Nastoupiv na trůn po smrti otce, Bedřieh zařidil vše, čeho bylo třeba, aby geniální muž mohl se stát hostem svého knížecího ctitele. — Osudy mé se změnily, píše. By jsem přitomen posledním okamžikům krále . . Nebylo mi věru této lekce zapotřebí, abych vstupuje na trůn byl přesvědčen o marnost vší lidské chlouby . . . Prosím Vás, nehledt na mne jinak než na horlivého občana trochu skeptického filosofa, ale věrné h přitelé. Ať Vám probůh nejsem víc, než človék prostý všech titulů, jména i vnějšího lesku . ..
Bedřich
28 article
Po veliké touze ovšem veliké — rozčaro- vání. Voltaire nebyl z těch mužů duchaa mistrů formy, kteři osobním sblížením — získají. Mimo svou flosofli měl velmi nepěkné osobní vlastnosti. Jeho pobyt v Berlíně končil veřej- nými skandály. Svou svárlivosti a nepokrytou zištnosti, přimo chorobným kramářstvím velmi se znechutil svému královskému příznivci. Kolo- vaty o tom v užším kroužku i vtipné verše, které Bedřich přiležitostně složil jako náhrobní nápis »panu Arouetovi« (Voltaire), jenž se byl právě probral z téžké nemoci: Zde odpočívá seigneur Aroust, jenž v chytráctví byl mistr nedostižný, muž krasocitu, obratný a svižný. I tehdá zisku svého pamatoval, když na onen svět posléz byl zaputoval a došed stinných břehů Acheronu, tam o převozné hádku strhl v tónu tak prudkém, že až Charon nevrlý jej kopl do zadnice v zloby vznětu čímž navrácen byl zas našemu světul Bedřich sám osvědčil se lepším filosofem dokonalejším člověkem nad svého mistra, zapo- menuv mnohé nesnáze, jež mu byl Voltsin svou nezřízeností způsobil a udržuje s ním, pojeho odehodu z Berlina, písemné přátelská styky až do smrti.
Voltaire Bedřich Arouet Charon Bedřich sám Voltsin Berlín Acheron
29 article
Svou duchovní hodnotu osvědčil Bedřich v době, kdy jiní svou »filosofli« nejraději zra- zují, ve chvili skutku jako držitel moci. Jako čekatel trůnu a soukromá osoba žil svým tužbám, libůstkám a zábavám, mocnáři nastávaji po- vinnosti. — Právě jsem začal skládati epištolu o přehmatech módy a zvyklosti, sděluje svému příteli, a tu mne překvapila zvyklost prvore- zenstva, ukládá mi nastoupit na trůn a svoji epištolu na nějaký čas poodložit . . . Přiznávám, že se mi zdá daleko vábnějším život člověka, který má úkol jen myslet a žiti sobě, nežli život druhého, jehož jediným zaměstnáním má býti, aby oblažoval ostatn! . .. Těžké břemeno, úkol krále — Přejete si vědět, jak žiju? Od 7 ráne do 4 odpoledno pochodujeme. Pak obědvám,
Bedřich