Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

zemědělstvi

3

Obohod

4

Průnyal

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 54. ze dne 23. února 1907.

7 article

Je v Čechách ještě místo pro továrnu na zpracování kostí? Píše Vojtěch Macháček, starosta společenstva uzenářů pražských, jako odpověď na článek pod tímto záhlavím v našem listu ze dne 19. t. m. Pan pisatel zůmyslně přehlíží mé důvody pro příznivé poměry na založení naší svépo- mocně továrny, v mé odpovědi na jeho první článek. Pod rouškou další odpovědi hlásá do světa znova: nestavte továrnu pro nedostatek materiálu a pro malou prosperitu! Mezi řádky každý zasvěcený bude čísti: „Hrozím se té vaší nové továrny, protože vím, že máte prioritu na surovinu, která jest ve vašich rukou a prospe- ritu máte již předem zajištěnu pro váš nenahira- ditelný material. Odpovídám opět pouze věcné na tento nový článek.

Macháček Čechy

8 article

Pokud se týká onoho všeobecného stano- viska a důvodů, vrcholicích v nedostatku suro- viny, byly by snad místné při zakládání nové kapitalistické továrny, s takovou však nemůze pan pisatel naší družstevní srovnávati, nebot žádnému z našich podílníků ani ve snu nena- padne, surovinu jinam dodávati, než do své vlastní továrny. V Čechách padne ročně 80.000 metr. centů kostí, z těchto připadá na Prahu 30.000 metr. centů, na ostatní zemi pak 50.000 metr. centů. Počítáme-li, že z těchto 50.000 metr. centů padne v českém kraji pouze 20.000 metr. centů, jest v rukou českých živnostníků 50.000 metr. centů kostí padlých ročně. Že tyto jsou velkou většinou ze závodů uzenářských. řeznických a hostinských, je samozřejmo. Z těch- to 50.000 metr. centů budeme úplně potrebu pro naši továrnu krýti, kteroužto minimalní má- me zajištěnu, jinak bychom nezačínali. Pan pi- satel má na mysli nedostatek kostí pro svou to- várnu, o jiné jemu nejde a tento pocit by nej- raději vsuggeroval zůmyslné i nám, pomijeje, v čí rukou surovina se nalézá. Vztahovati zánik firem Kahlow Mašín v Libni. V. Štěpán v Ko- lině jest nemistné, jelikož podniky ty vůbec klii nevyraběly a zanikly z docela jiných důvodů, o kterých se zde nelze rozepisovati, což pan pisatel také ví a naráží na to, věda, že odpověd musíme zůstati dlužni. Továrnu roubovickoua valteřickou uzavřel trust, aby kosti ve svých velkých továrnách výhodněji zpracoval a toté učinila akciová lučební továrna v Kolíně, že sou- středila výrobu na Pečky, aby tuto koncentro- vala a menších režijních výloh docílila. Co se týká rentability, uvádíme doslovně výňatek z výroční zprávy kolínské továrny

Štěpán Čechy Praha Libeň ko Kolín Pečky Kahlow Mašín

9 article

„... Však přes ten veliký odbyt nemůžeme kon statovati, že by se ceny superfosfatu byly zlep- šily a to následkem neutuchající cizozemské konkurence, která do Rakouska ohromná kvanta superfosfatu dosud dováží a to pod protektora- tem rakouské vlády, jak jsme v loňské zprávě naznačili. Druhý náš hlavní výrobek, klih, těšil se minulého roku značnému odbytu, takže zá- soby vyprodány byly, však za cen dnešnímu trhu suroviny naprosto neodpovídajících, neboť zvláště u exportu klihu musíme s cizozemskými továr- nami za stejně ceny prodávati.“ K tomu já dovoluji si podotknouti: Výnos ze superfosfatu kazil import a výnos oddělen kostního kazil export a přes tyte dva argumenty rozdělila akciová společnost v Kolíně za r. 1905 na dividendě obnos K 336.000, mimo to přiká zala jako tantiemu správní radě K 25.06 1. 61. jako tantiemu řediteli a remuneraci úřadnictvu K 26.222.12 a odměny revisorům K 3000, tedy celkem rozdělila zisku K 390.282.73, což jest na akciový kapitál K 2,800.000 zajisté slušný výsledek. Že na tomto zisku neměl superfosfa Ivího podílu, je při dnešní německé konkuren i na biledni. Německo vyvezlo dle dat, jež mái po ruce, od 2. března do 31. prosince 1906 superfosfatu za 5,308.000 marek. Přivozní clo do Rakouska na superfosfaty není žádné, kdežto na klih obnáší K 9.50 za 100 kg., naproti tomu exportní clo na klih do Německa obnáší pouze 3 marky.

Rakousko Kolín Německo kg

10 article

Prodělek společnosti pro průmysl chemick v obnosu 600.000 korun jest následek dosud nezhojeného neduhu, který si tato společnosl hned při založení přivodila. Jak pan pisatei ve svém článku ze dne 12. t. m. v „Národních Listech“ doznává, že následkem břemen na sebe vzatých hne při založení zárodek smrti si při nesla. Po provedených sanacích, které se nynt provádějí, bude tento závod výborně prospero vati. Propustili hodně úřadníků, ale v krátkém čase jich nejméně tolik znovu přijali, že dále zredukovali gáže K 30.000, 24.000, 12.000 na menší, nebude se nikdo při nynější prosperite tohoto podniku diviti. O poměrech továrny řezníků vídeňskýel jsme, my jako kolegové lépe informováni, nežl pan ředitel Pavec, kterému tato továrna též nen ebzvláště po chuti. Že již před rokem konsorcium na postaven sdružené továrny uzenářů a řezníků českých o úmyslu upustilo a sice po informaci ve vídeňské řeznické továrně nabyté, jak pan pisatel udává, není pravda, poněvadž totéž konsorcium dále pracovalo a v této době předložilo hotové díle ke schválení svým kolegům. Že nastala stagnace po prvních krocích, doznávám a příčmna toho je nejlépe panu řediteli Pavci samotnému známa Nahlédnouti do vašich knih, jaké ceny jste dřive platili za kosti, nepotřebujeme, cítili jsme to nejlépe v našich kapsách.

Pavec

11 article

My také nemáme žádné nepřátelské intenc proti Kolínu, nejedná se nám o zničení trvaji cího, nýbrž o založení svépomocného podniku ku prospěchu živnostenského sta- vu, ve kterém kosti jakožto vedlejší produkty odpadají. Pochopujeme, že každé varování se strany kapitalistických továren, neb jich zástup ců vyznívá přímo na odvrácení našich přísluš- níků, neboť existující továrny cití se býti přiro- zeně ohroženy z toho důvodu, že my jako hlavní dodavatelé suroviny chceme tuto ve svoj vlastní prospěchi zpracovati. Nechápeme lásku pana ředitele Pavce náhle k nám vzniklou, máme za to, že platí spíše na- šim kostem a nikoli nám, rovněž je nám ab- surdní sháňka po dosažení jich, když rentabilita

Pavec Kolín

12 article

ze zpracování kosti je malá. Tenor článku pana ředitele Pavce zní: Prodávejte nám kosti, zpra- cování jich nic nevynáší! Abychom si krátce pravdu řekli: vám se jedná o vaši kapsu, nám se jedná o naši, starejte se vy o sebe, my se budeme starati o nás, nám se nemůže v nej- horším případě nic státi, leda že budeme dávati sobě kosti za 6 haléřů, jako bychom byli nucen je dávati vám, kdybychom továrnu nepostavili Z trhů peněžních. (22. února.) Bursy tr nyní stále nepříznivými podněty nejrůznějšího rázu. Ruské volby vzbuzují obavu před opět nými zápletkami v carské říši, z Ameriky došly zprávy, které vzbuzují domněnku poklesu kon junktury a nad to není valné naděje, že na ame rickém trhu peněz nastana pronikavé zlepšení K tomu ke všemu pokračovala dnes německá říšská banka opětně v nabízení pokladních po ukázek, a podařilo se jí zvýšiti soukromý diskono o proc. Na západních trzích uvolňování po třeby peněz znovu doloženo jest posledními vý- kazy cedulových bank. Banka anglická rozmno žila svůj zlatý poklad o 1.2 mil. lib. šterl. tento jest nyní značně vyšší, než v téže době roku loňského. Zlatý poklad francouzské banky rovněž stoupl o 2.2 mil. (r. a oběh bankovek po- klesl o 47.5 mil. fr.

Pavec Bursa

13 article

Praha. Obchod na dnešní burse byl klidný a zájem jevil se zvláště pro akcie, v nichž došlo k závěrkám a to: akcií Rak.-uherské banky za K 1770.— a K 1770.50 a akcií strojírny Dan kovy za K 482.—. Dále podáváno za akcie Če- ské společnosti pro průmysl cukerní 143.—, za akoie Zajišťovací banky K 145.— za akcie Po- dolské cementárny K 205.50, za akcie První Českomoravské strojírny K 890.— penize. Vídeň. Na začáteční burse panovalo ne- přiznivé smýšlení. 5% ruské papíry následkem výsledku voleb do dumy znovu klesly o 1/2 9%. Nepříznivě působily také prodeje u příležitosti ultimové prolongace, která dnes započala. Jen papíry ve šraňku byly pevné. Na polední burse se zdrželivost zostřila, protože z Berlína a Lon dýna ohlášeno bylo stoupnutí soukromého di- skonta. Ze západních burs pak oficiální zprávy rozladily. Běžné papíry v kulise se dosti upev- nily, ale naprbti tomu ve šraňku se smýšlení se slabilo. Akcie pražsko-železářské, dynamitové polabské a leykam-josefodolské seslabily se Také akcie magnesitové byly nižší. Naproti tom akcie hirtenberské patronky byly pevné. Akcie banky pro země rakouské získaly příznivou bi- lanci. 5% ní ruská renta stoupla, později všakse opět seslabila následkem nepříznivých zprán z Paříže. Trh k ukládání byl chabý. Na eskompo ním trhu stav peněz nezměněn 4 1/4 až 43/1s2

dan Lon Praha Vídeň Berlín Paříž

14 article

Berlín. Poslední nízké kursy, hlášen z trhu novoyorského, další pokles kursů ruských titrů na burse pařížské a podražení soukromého dískontu, vše to rozladilo na novo bursovní kru- hy a přimělo k novému zhoštění se i menších závazků. Přirozeně nejvíce utrpěly trh báňský a kasovní. Bochumské, Laura ze společností že- lezářských, Harpenské a Gelsenkirchen z pod- níků uhlářských byly terčem útoků baissy. Akcie domácíeh bank rovněž laciněji vybízeny. Větším realisacemi trpěly americké dráhy a dopravn společnosti paroplavební, poslední na zprávy, tý- kající se nového amerického zákona vystěhova- leckého. Ruské renty na Paříž a Petrohra značně nižší Z bank ruská banka prodávána 1 pod včerejším kursem. Soukromý diskont 4 3/% Z pražského trhu obilního. Situace obchodu na včerejší burse se nezlepšila. Odbyt pšenice a žita byl bez významu, prodavači byli nucení spokojiti se posledními cenami, smýšlení bylo však přece poněkud příznivější. Z Prahy zaame nala pšenice 78/81 kg. 8.30—8.50, žito 72 75 kg. 7.30—7.60, z Mnichovie 73 kg. 7. 30. z Heřmanic Sedlce 73 kg. 7.15. Na trhu ječmene nastala potud změna, že byl nabízen uherský ječmen. Ač pro Prahu nebyly oznámeny žádné uzávěrky, mohl by uherský ječmen se zřetelem na požadovanou cenu 8.30—8.50 z Prahy způ- sobiti stlačení cen. Na trať západní dráhy byl již uherský ječmen prodán. Při klidném smý šlení znamenáno z Prahy 8.25—7.75, ječmen k setí 9.— až 9.50. Oves znamenal nezměněně 7.85—7.95 z Prahy, 7.65 z Bystřice, 7.70 z Be nešova. Rychlík 7.70 z Tábora. Kukuřice měla smýšlení povné a měla při ceně 5.70—5.75 z Vídně mírný obchod. Poptávka po máku byla nadáleobrá, ceny znovu stouply a znamenáno 43—44 za 50 kg. z Prahy. Na trhu semen po- trvalo ochablé smýšlení, v cenách nenastalc změny.

Laura Rychlík Berlín Gelsenkirchen Paříž Praha Bystřice Tábor Vídeň ruský banka Heřmanice Sedlec kg

15 article

Z trhu hnědouhelného. (Pův. zpráva „Nár Listů“.) V měsíci lednu dostoupila celková do prava v pánvi hnědouhelné 124.094 prot 124.188 vozům v lednu 1906, klesla tudíž 94 vagony. Z nepatrné této diference nelze sou- diti na úbytek poptávky anebo na chabější ob- chod; naopak, spotřeba uhelná ve všech odvět- vích konsumu byla tak značná, že doly napínaly veškeru možnou výkonnost, aby zvýšenou po ptávku mohly trvale uspokojiti. Nehledě k tomu že napjetí ve výrobě uhelné trvá už od měsíce září a že horečná činnost uhelných závodů an ve vánoční době nevystřídána klidem, v měsle lednu i vlivy atmosférické za tuhých mrazů velikých vánic sněhových zvyšování a forciro- vání těžby uhelně zdržovaly a ztěžovaly. Na další stupňování těžby jednotlivých dolů jest po- třebí delších technických prací a pro tyto př napjaté výkonnosti nebylo valně času. Tim vlastné zůstala výše produkce za rozsahem po- ptávky. Čilá poptávka, jaké od let v mě- sících lednu a únoru nebylo, jest v prvé řadě důsledkem trvale příznivé konjunktury hospo- dářské, jejíž napjetí nejen v tuzemsku, ale také v zahraničných odbytištích spotřebu uhelnou ne- tušeně zvýšilo. Tak vedle trvale čilých a znač- ných dodávek pro průmyslové závody tuzemské udržuje se neobyčejně živá poptávka do Nč- mecka. V revírech německých jest nepoměr mezi produkci a spotřebou uhelnou stále ne- příznivější, ani syndikát rýnsko-westfálský, an syndikáty prusko-slezské značné poptávky zmoci nedovedou. Briketárny, nemajíce již od loňského

Nč

16 article

jara zásob, nedodávají dosti spolehlivě a přesně a tak celé spousty nových odběratelů obraceií se k uhli českému. V Bavořích a v nejbližších obvodech jihoněmeckých, v Sasku a v severním Německu jest značná poptávka po uhlí českém. Zásoby na Labi jsou už naprosto vyčerpány ježto poměry povětrnostní ještě nevěsti brzké zahájení dopravy labské, obracejí se labští od- běratelé s nejnutnějšími dodávkami na transport drahou. Pro obvody saské a severo-německé až po Magdeburk, jež odkázány na vodní dráhu v odbíráni uhlí, docházeji nyní četné zakázky na dodávky drahou. Tak výrobní činnost v celé pánvi hnědouhelné zůstává napjata. Zejmén v uhli ořechovém jest poptávka tak značná, že pro nejbližší období, kdy letní industrie zahájí svoji výrobu, není vyloučena opravdová potiž o toto palivo. Jen hrubé druhy, zvláště uhlí ku- sové, u některých dolů jsou k disposici, dokud Labe pro dopravu jest uzavřeno. Druhy tyto ode- bírány jako výpomoc do odbytišť uhli horno- slezského (rakouských zemí, do Vídně a sever- ních Uher). Nové ceny, jichž poslední úprava da- tuje z 1. ledna, se přirozeně za těchto poměrů upevnily a usnesené již v revíře horno-slezském zvýšení cen bude miti další vzestupný směr v zá- pětí, který se pravděpodobně už v jarním obdob u druhů ořechových uplatní. Ruská státní banka. Dle výkazu ruské státn banky měla banka zlatého pokladu 1192 7 mil. rublů proti 1190.9 mil. rublů týdne předcho- zího. Oběh bankovek současně klesnul a sice s 1186 mil. rb. na 1181.2 mil. rb.

Bavory Sasko Německo Magdeburk hornaslezský Vídeň Uhry

17 article

Z akciových společností. Zisk raknuské h ústavu pro železniční dopravu čin 2,079.391 K (oproti 1.699.895 K v r. 1905). Z toh odepíše se na účet vagonů 858.509 K, takže čistý zisk obnáší 1,220.822 K. Správní radu navrhne vy- plácení 111/2 proc. dividendy (oproti 10 proc. loni) Valná hromada bude se také usnášeti o změně stanov aby totiž správní radě dána plná moc, zvýšiti ake kapitál z 8 na 12 mil. kor. — Gelsenkirchen ská důlní společnost bude vypláceti 11 pro dividendy (jako roku minulého). Na pořadu valné hro- mady jest také návrh na fusi s cášským hutním spol- kem a se šalkenským důlním a hutním spolkem. D - zorči rada cášského hutního akc. spolku se usnesla navrhnouli valné hromadě dividendu 291/2 proc., do- zorčí rada šalkenského spolku 271/2 proc. — Dne7 března konána bude ve Vídni schůze správní rady pražské železářské společnosti, na které bude podána zpráva o výsledku první poloviny roku. Správní rada bude se dále zabývati zřízením ústavu pensijního pro zřízence společnosti. — Zisk dortmund- ské spol. „Union“ za první pololelí 1906-7 činí 2,617.897 mk. oproti 1,812.852 mk. v roce předešlém. Nevyřízených zakázek bylo 31. prosince 1906 210.945 tun oproti 147.534 tun 31. prosince 1905. — Vyjed- návání mezi továrnami Mannesmannových rour a německým syndikátem litinových rour pokro- čílo tak daleko, že lze výsledek očekávati v několika dnech. — Německo-rakouská paroplaveb- ni společnost končí r. 1906 čistým ziskem 257.475 (roku před. 234 619) mk., z čehož bude pla- cena Gproc. dividenda.

Mannesmannův Gelsenkirchen Vídeň Německo železářský společnost ústav penzijní pro zřízenec společnost valný hra

18 article

Investice uhorských slátních drahi. Státní sekretát v uherském ministerstvu obchodu, Josef Szterenyi ohlásil ve schůzi rozpočtového výboru sněmovny, že vláda předloží sněmovně v osmi nebo desíti dnech návrh zákona o státních investicích. Jak se proslýchá použije vláda pro investiční účely na státních dra- hách celkem 90 mil, korun. Má býti opatřeno 400 nákladních vagonů, 935 osobních vagonů a 125 loko- motiv. K tomu použije se 60 mil., kdežto 30 mil. kor vydáno bude na základě investičního zákona z r. 190 za rozšíření nádraží a za vybudování skladišť na ven- kově. Tím však není vyčerpán celý investiční pro- gram, neboť, jakmile dovolí to situace na trhu peněz. zamýšlí vláda vydati investiční půjčku, v jejímž rámei budou použity značné obnosy na zlepšení provozo- vání dopravy na státních drahách. Jedná se tu přede- vším o kladení nových kolejí. Úmluva bank o podmínkách. Po dlouhotrvajících poradách ukoněil redakční výbor, pověřený bankami formulací textu úmluvy, která má býti uzavřena z účelem jednotné úpravy podmínek ve styku s kliente- lou, svou práci, takže již na dnešek svolána jest ko- nečná porada, na které má býti smlouva podepsána Jak opětovně jsme sdělili, má býti účelem úmluvy stanovení jednotné míry úrokové u všech ústavů. a sice vůči dlužníkům v běžném účtě nejméně jedno procento nad dočasnou sazbou rakousko-uherské ban- ky a mimo to stanovení provise za provádění bursov- ních příkazů na jedno promille. V příčině úroků z vkladů není zamýšlen jednotný postup. Na dnešn konferenci zastoupeny jsou všechny rakouské banky Trh surového želoza. Na glasgovském trhu suro- vého železa nastal v posledních dnech pokles cen.

Szterenyi

19 article

Stran příčiny tohoto úkazu nelze zjistiti ničeho urči- lého. Anglické domy vysvětlují to tím, že jedná se lu o prodeje spokulace. Jedná se prý zvláště o realisact větší položky surového železa následkem úpadku glasgovského spekulanta, který měl závazek 90. 00 tun. Přes te vyvstává otázka, zdali ústup cen nen v jakési souvislosti se změnami na americkém trhu železářském. Ač situace amerického průmyslu jes posuzována ještě příznivě, různí se přece docházející zprávy o situaci na americkém trhu železářském a o možném dalším vývoji. Za těchto poměrů jest jistě pozoruhodno, že cena lucemburského surového železa byla snížena o 4 marky za tunu v oněch okrs- cích rýnsko-vestfálského odbytiště, které jsou ohro- žovány anglickou konkurencí. V Rakousku jest odbyt surového železa stále čilý a ony slévárny, kter jsou odkázány na moravské a slezské železárny nemohou vždy potřebná množství v čas obdržeti. Ne- dostatek způsoben jest také tím, že plavba na Lab není volná, čímž dovoz anglického železa jest zne- možněn.

Rakousko Laba

20 article

Brikelárna v Křemyži. Dne 18. t. m. konána Byla kollaudace briketárny Pražské úvěrní banky v Kře- myži. Strojní zařízení, dodané strojírnou Breilfeld Daněk a spol., bylo po prohlídce výroby briket, před- vedené v plném chodu, schváleno, při čemž způsok výroby sám, dle něhož poprvé vyráběny jsou brikety z hnědého uhlí ze severozápadní české pánve bez pojídla označen byl za neobyčejný pokrok velkéh významu. Doprava na Labi. Zpráva firmy Josef Kosta, Pra ha: Nynější neutěšené poměry, které následkem tu- hých a trvalých mrazů v Hamburku panují, jsou pr náš přívoz přes Hamburk velice citelné, zvláště př dopravě surovin, kde se o větší partie jedná. Lab z Ústí až do Hamburku jest stále ještě silným leden pokryto a nedá se nyní ještě příbližně říci, kdy a led se hne a Labe pro dopravu opět uvolněno býti může. Následkem této okolnosti začíná se dostavovati již nyní pro větší partie nedostatek lodní prostory poněvadž táž došlými již zásilkami z větší části z- dána jest. Též místní doprava v Hamburku naráží ná- sledkem plovoucího ledu v přístavě na velké oblíže. Malé čluny, které zprostředkují dopravu mezi loděm mořskými a vnitrozemskými, jsou při svých výkonec následkem těchto okolností velice ohrožovány a mus nyní téměř každý člun dvojnásobně lodníky býti obsa- zen. Tyto poměry mají za následek značné zvýšení nynějších poplatků, jakož i sazeb dopravních, a ne- dostaví-li se rychle příznivá změna povětrnosti, by nové lodi do Hamburku přibýti mohly, pak to může míti pro letošní jarní saisonu význam přimo kala- strofální.

Breilfeld Daněk Kosta Křemyž Kře Hamburk Laba Ústí úvěrní banka

21 article

Kolaudace briketárny. Dne 18. února provedena byla kolaudace briketárny uhelných dolů Pražské úvěrní banky v Křemýči. Strojní zařízení, dodané slánskou strojírnou firmy Breitfeld. Daněk i spol. schváleno bylo po předchozím shlédnutí celého podníku v plné činnosti, při čemž postup, jímž po- prvé vyráběny jsou prodeje schopné brikety z hně dého uhlí české pánve bílinské bez pojiva, uznán byl směrodatným pro veškeré další podniky v oboru tohoto průmyslu. Po projevu díků se strany ředitel- stva dolů soukromým účastníkům a politickým horním úřadům za účinnou podporu nového podniku tohoto, byla kolaudace první této briketárny uhelné pánve v severozápadních Čechách provoláním »Zda bůh« ukončena. Z Národohospodářské společnosti mor.-slezské v Moravské Ostravě. Při této společnosti utvořen byo odbor dopravní, který si má všímati přede- vším věcí železničních. Odbor sestává z odborníků zástupců obchodu, průmyslu atd. Předsedou zvolen pan Konst. Grünwald ml., jednatelem panv of. Katel Vojtek. — Společnost může podat zprávu o možnosti vhodné koupě většího statku ve Slezsku na národnostně důležitém mí- stě. Český kapitál ať se hlásí!

Konst Katel Vojtek Čechy moravský Ostrava Grünwald Slezsko úvěrní banka Křemýč Breitfeld mor

22 article

K otázce výstavy nejnovějších vynálezů v Ole- mouci 1907. Na četné dotazy z kruhů českých inter esentů v příčině účasti na výslavě nejnovějších vy- nálezů v Olomouci, roku 1907 projektovaně, obráti se Klub českých samostatných obchodníků a živnost- níků v Olomouci přímo na výstavní výber s dotazem zda českým vystavovatelům bude na výstavě zaručena oboujazyčnost firem, nápisů, tiskopisů atd. v jejicl exposicích. Vzhledem k tomu, že nedostalo se Klubu výstavním výborem přímě odpovědi, nýbrž poukázáne bylo v odpovědi výstavního výboru na výstavní řád — pokud se týče na § 10., kterýž zvláště v posledním odstavci je nedostatečnou zárukou oboujazyčných ná pisů českými vystavovateli jako na výstavě mezináro ní dožadovaných — upozorňuje klub: 1. Aby všichn již přihlášení čeští vystavovatelé neprodleně — nejdél však do 28. února 1907, kdy končí lhůta přihlášek — výslavnímu výboru oznámili, že přihláška a účas jejich na výstavě je podmíněna zaručením úplné rov noprávnosli a rovnoconnosti českých vystavovatelů 2. Ostatní interesenty, kteří teprve míní přihlášky výslavnímu výboru učiniti, upozorňujeme, aby v při hlášce a sice při zodpovědění odstavce 5. (zvláštní přání) vymínili si rovněž tuto podmínku. 3. Současně žádáme, aby všichni čeští účastníci ohlásili se u klubu a sdělili případné vyřízení jich přihlášek

Ola Olomouc

23 article

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praza, 22. února. Oficiální záznamy zněj Zástavní listy české hyp. banky 590 . . . 31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ . . . . . (v K) 40 Mel. úpisy » „ » (ve zl.) 49% . . . (v K) 4 Žel. . . . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 0 Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 490 Želez. úpisy . Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 e . » hal. zem. banky 41/. kom.d úpisy . . . 4op Zást. listy Hal. skc, hyp. banky 41/2 . „ Rak.sherské banky 4 0 » » Dolnorak. hyp. ústavu 4 34/2 Kom. dl. úp.. 31/2 0 Zástavní listy Rak. hyp. binky 3 90 Prior. obl. spol, rak. míst. dráh Ruská stát. půjčka z r. 1906 Únorová spol. renta (v pap.) 4.240 Dubnová . . (ve stř.) (v pap. Květnová . „ Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . korunová ranta. investiční a Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . „ Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . a Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hýpoteční banka , Rakousko-uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . a Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost Prvnl česká rafl. v Modřanech „. tov. orient. cukro.

Mel Hal Prior Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Zala Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka haličský akciový . hýpoteční banka uherský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost Prvnl op

24 article

Vídeňská bursa

25 article

Rentr 4procentní papírová květnová . 42procentní , únorová .. áprocentní stříbrná lednová . .. 4.2procentní . dubnová .. 4procentní zlatá rakouska . . . šprocentní korunová rakouská 3l/zprocentní korunová (invest) . tprocentní zlatá uherská . . . .. 4procentní korunová uherská . . 31/2procentní kor. (invest.) uher.. ruská půjčka . . . . . . .. Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/2proc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 % Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . pětiny státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . .. lisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . . Banky: Česká průmyslova . . . . .. »Union«

ústřední banka

26 article

Závěrečné kursy 22. února 21. února Hospodářská úvěrní pro Čechy . 335.— 385 — Živnostenská . . . . . . . . —.— —.— moravská eskontní . . . . .. rakousko-uherská . . . . . . 1765.— 1763.— anglo-rakouská . . . . . . . 31675 317.— banka pro země rakouské . . . 468.25 467.75 dolno rakouská eskontní . . . . 600.— 600.— 641.— 641.— »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . 682.85 684.— 837.50 837. 25 uherská všeobecná úvěrní . . . 1083.— 1082.— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 567.60 568.75 vídeňská bankovní jednota . . . 588.50 vídeňská banka »Union« . . . . 587.75 475.— 475.— všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha. Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . .. Pardubická (Jiho- sev. něm. spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen. Pražsko duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . .. Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha . . Štyrsko-hradecko-köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Pízeňský akciový pivovar . .. Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojírna . . . . .. Králodvorská cementárna . . . Mostecká uhlářská společnost . Severo česká uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť .. Alpská báúská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . .. Pešťská vagonka . . . . . .

Ferdinandův Lloyd Daňkův Severa Čechy Štyrsko vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost západočeský Poldin hut

27 article

Devisy a valuty: 95.37 95.40 Curych . . . . . . . . . . 95.46 95.66 Paříž . . . . . . . . . . . 241.27 241 25 Londýn . . . . . . . . . . 117.60 117.61 Německá místa . . . . . . . 11760 117.61 Rišské marky v papírech . . . Dvacelifrank . . . . . . . . 19.11 19.10 Rubl papír . . . . . . . . 253.50 253.50 Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4 44 41/14 472 Smýslení bylo trvale chabé při kursech lehce oslabených. z. Z Vídně, 22. února.“ (Tolfgr. »Nár. Listů.e) Večerní bursa. Kreditky 683.—, po —.— uherské kreditky 837.75, anglobanka 317..50, bankovní jednota 568.50, unionka 588..50, länderbanka 468 75. státní dr. 684.—, —.—, jižní dráha 164.50, polab. dr. 450.—, severozápadní dráha 455.—, turecké tabáková 425.50, rýmavsko-muráňské 572.—, alpinky 624.59 květnová renta 99.05, uherská korunová 95. 35. turecké losy 176—, marky za hotové 117.61, uitimo 117 58. Smýšlení slabší. x. Z Vídně, 22. února. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.95 199.20, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —. Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —..—, Némecko šek na krátké ih. za 100 mk. 117.50, 117.70, Německo na deisi ihůty 117.60, 117.90, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 241.15, 241.40, Londýn na delší th. K —.— —.—, Nový York za 100 doll. — — .—, italic šek a krátké lhůty za 100 lir 95.45, 95 57, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž š k a krátké lh. za 100 tr. 95.421/2, 95.55, Paříž delsí —, Curych a Basilej šek a krátké ihoty 95.45, 95.571/2, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a kr. lh. 95.45, 95.571/2, na delší lhůty —.—.

Paříž Londýn Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Nová York Petrohrad Curych Basilej rubl papír 41 / 14 472 Smýslení Tolfgr

31 article

Petrohradská bursa. Z Potrohradu, 22 února. (Zpráva Zivnost. banky.) 22. února 21. února Diskontní . . . . . . . . . 453.— 454.— Baku . . . . . . . . . . . 545.— 548.— Caspienne . . . . . . . . . 4300.— 4300.— Sormovo . . . . . . . . . 164.50 166.50 287.— rusko-čínská banka. . . . . . 285.— 287.— Ruská průmyslová banka . . . 284.— 174.— Petrohradské metallurgické . . . 175.— 480.— Kolomna

Caspienne Sormův Potrohrad Bak Kolomna průmyslový banka zpráva Zivnost . banka

38 article

Ruské papíry v Berlíně. Z Berlína, 22. února. (Zpráva Zivnost. banky.) 22. února 21. února 41/2procentní ruská renta 1905. . 90 60 91.30 4procentní ruská renta 1902 . . 77.30 78.50 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— 76.50 3/zprocentní ruska zlatá renta. . 66.70 67.50 petrohradská diskontní banka . . —.— petrohradská mezinárodní banka . 16075 162 60 ruská banka pro vnější obchod . 144.75 145.50 245.—

Berlín petrohradský diskontní banka mezinárodní banka zpráva Zivnost . banka

40 article

Berlínská bursa. Z Berlína, 22. února. Pův. zpráva »N. Listů «.) 22. února 21. února 214 8 Rakouské kreditky . . . . . 214.50 184.75 Diskonto . . . . . . . 184.10 242.9 Německá banka. . . . . . . 242.50 171.75 Obchodní společnost . . . . . 170.50 157 6 Drážďanská banka. . . . . . 157.— Španělské exterieury . . . . . 241.75 Bochumské ocelarny . . . . . 240.30 244.— . . . . 242.75 Lauřina hut Dortmund. Union lit. C.. . . . 83.75 84.37 220.75 Harpenská uhl. spol. . . . . . 218.10 Hibernia . . . . . . . . . 440.— . . . . . 434.— Consolidace Severoněmecký Lloyd . . . . 128.50 130.37 148.25 150.67 Packet . . . . . . . . . . 259 — 268.—

Consolidace Lloyd Berlín německý banka drážďanský banka Lauřin hut Dortmund Harpenská uhl . společenský