Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NARODNÍ LISTY-

3

23. února 1907. Císlo 54.

4 article

doufám, že se konečně sejdeme všichni k spole- čnému postupu, tím spíš, poněvadž je to přes všechnu roztříštěnost v našem voličstvu spole nou, jednotnou vůlí celého národa. A tak s důvěrou po těžkém boji hledíme bu doucnosti vstříc. Připravili jsme národu svému novou, lepší situaci, upevnili a rozmnožili jsme jeho posice, a jen na českém lidu je, aby ob- sadil je schopnými zápasníky, kteří by svorněa družně dali se v nový, nadějnější a radostnějšt boj za naše práva. Vnitřní naše uspokojení nad vykonaným, dobrým dílem je nám také nejlepší náhradou za příkoří, která tak dlouho musil jsme snášeti. Co dalo se vydobýti, vydobili jsme a víme, že by se nikomu nepodařilo víe. A smím snad říci, že náš klub podal důkaz co dovede hluboké přesvědčení o prospěšnosti toho, co chtěl a podnikal, pro celý národ. Nedbal útoků ani hrozeb, ni chvíli nemyslil na svou po- pularitu, a šel pevně, nezvratně za vytčeným jednou cílem. Věděl, že nemožno dobýti všeho, celé spravedlnosti, a raději tudíž vzal na sebe zodpovědnost, že podrobil se tomu, co zmoei bylo nad jeho síly, než aby zadal opravdovým velikým prospěchům svého národa. Nic nebylo mu snadnějším, než zjednati si bouřlivou popu laritu zmařením volební reformy, kdy i od věr ných našich přívrženců byl k tomu vyzýván.

Nedbal

5 article

Klub však zůstal pevným, dobře věda, že nelze obětovati veliký prospěch národa za okamžitou pepulárnost, zejména, když podle dobré znalosti poměrně neměl záruky, že by volební reforma příště pro český národ lépe dopadla. Klub věřil a spoléhal na spravedlivý soud bu- doucnosti, a pevně doufám, že se nemýlil S hrdým sebevědomím vraci českému lidu své mandáty, přesvědčen, že výkonal dílo dobréa velké. Na místo 65 českých poslanců přijde jich do Vídně okolo sta! Velká, mohutná to bude falanx, bude-li jednotná! Bez nich těžko bude vládnouti, proti nim už dokonce ne! Bez strachu a bázně budou moci vésti sebevědomou českou politiku v parlamentě, jehož většina bude slo- vanskou. A dovedou-li silné této posice využiti k rozumné politice, hotové jak k positivní práci tak k nejostřejší obraně, půjdou-li důsledně za nejbližši naši metou, dobýti národu našemu co nejvíce pohtické moci, nepotřebujeme se báti o budoucnost: půjdeme neodvratně vpřed za ko- nečnými, velikými svými cíly! Rakousko bude, musí být jiné, musí být spravedlivým ke všem svým národům.

Vídeň Rakousko

6 article

Novým volebním řádem svěřilo jim svě osudy, vzdalo se umělé podpory privilegovaných. a jen v důvěře svých národů musí tudiž hledati novou sílu, novou budoucnost. Český národ se svým programem věrnosti k historickým zákla- dům říše a naprostou rovnoprávností všech ná- rodů dávno ukazoval jedině spasnou cestu, po které by se Rakousko mělo bráti. Na cestu tu nedá se hned, ale konečně se jí nevyhine, poně vadž nebude moci jinak. České poselstvo, nyní tak silné a mohutné, že nelze si ho už ne všimati, že nelze ho obejíti, s větším důrazem než kdy dřív bude moci plniti vznesený úkol, býti vůdcem na této cestě ku právu a spravedl nosti! Dej bůh, aby jím bylo a bylo s plný n zda- rem! To bude nám nejlepší odměnou, největším zadostučiněním, nám, kteří jsme přišli do Vídne jako „prazvláštní společnost“, a kteří jsme nyní svým bojem za všeobecné hlasovací právo při- vedli Rakousko na nové, bohdá lepší cesty vnitř- ního rozvoje. Věru větší dílo sotva kdy vykonala strana, o které s takou škodolibostí kde kdo hlá- sal, že umírá... Ne, naše strana nejen žije nýbrž bude žit novým životem, a nesena důvě- rou všech těch v národě, kteří chtějí sebevěde- mou, ale rozumnou a opravdu demokratickou politiku všenárodní, vyplní velké úkoly české poli tiky také na nových cestách, v nových, lepších poměrech!

bůh Rakousko dům říše

7 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Na českém sněmu provozuje sám jednae řád nejvydatnější obstrukci. To, co ve vídeňské sněmovně pokládá se za zlomyslné protahování parlamentní práce, děje se na českém sněmu v každé schůzi pravidelně, že totiž doslovně se čte všechno i s pořadovým číalem, co sněmu došlo: tiskové věci, návrhy, dotazy, petice atd- ani v pekle není jist před útoky odmítnuté lásky, pekelník Richard Dudgeon je takový ubožák, jenž ani pod šibenicí nemá pokeje od milujíe ženy, a neni to vinou žen, že Caesar se nestane tragikomickou loutkou v rukách své rozmarne velitelky, jež je zvyklá hrát si s panenkami ovšem je to Caesar, Shawův Caesar, a prote jeho poměr ke Kleopatře, ně kratochvilný a něžný. nikdy ho nepřipraví o rozvahu; chová se k ne- bezpečné krásce asi jako k nezbednému dítět vychovává divošku, připravuje ji k hodnosti královské. Když přišel Caesar do Egypta, bylo Kleopatře šestnáct let, Shaw však se na ni díva jako na nemluvně; byla už tehdy manželkou svého bratříčka, ale Shaw z ní dělá zhýčkanou a roztomilou princezničku, jež vyrůstá v ženu přičiněním Caesarovým; Caesar sám měl pověst velkého světáka — erótikótatos jej zove starý dějepisec — u Shawa však se stará o svou milou Kleopatru jenom mimochodem, co chvíli na ni zapomíná, a i když se loučí s Alexandrii, musl královna jej teprve na sebe upozorniti: i slibuje, že se postará o náhradníka, pošle jí statečného Marca Antonia, o jehož silných, kulatých pažích Kleopatra tak horoucně blouzní.

Dudgeon Caesar Kleopatra Shaw Caesarův Caesar sám Antonius Egypt Alexandrie Shawův Caesar

8 article

S nevážností k dokumentárnímu podání sou- visí u Shawa malá úcta k tak řečenému duchu doby. Nevěři prostě, že se od dob římského im- peria něco podstatně změnilo, lidský pokrok je mu k smíchu; „nadutost civilisace“, „verdiko historie“, „iluse pokroku, tato hesla z kate- chismu revolucionářova a zvláštní exkurs v do- slovu k Caesaru a Kleopatře s dostatek vysvět- lují, proč Shaw užívá nápadných a úmyslných modernismů v líčení charakterův i situací. Jeho záliba v anachronismech zabíhá až k nechut- nosti: v kuse samotném se hemží narážkami na spiritismus, na emancipaci (z Kleopatry prý chtějí udělati Novou Ženu), anticipuje se výrok pozdějšího státníka, pronášejí se hesla jako Egypt Egypťanům, nebo umění pro umění; další kázání odkázána jsou do scenických poznámek, a je příznačno, že sem, kam jeho krajan Wilde vkládal jemná apercus o kráse a o umění, vklí- ňuje mnohomluvný Shaw poučky morální a eko- nomické. Vrcholem satirického nevkusu jest

Shaw Caesar Kleopatra Egypťan Wild Egypt

9 article

Mimo to s velkým ceremonielem čte se každá žádost o dovolenou, každý popsaný cár papíru vůbec, takže polovina schůze promarní se zpra- vidla lekturou, jež sic velice namáhá mluvidla pánův sněmovních aktuarů, kterou ale nikdo neposlouchá již proto, že 90 procent všech těchto věcí má každý poslanec pěkně vytištěno na svém pultě před sebou. Pokusy o změnu jednacího řádu sněmovního, na němž lpí plno zastaralých zvyklosti z dob dávno minulých podniknuty již několikráte, však známo, z jakýeh příčin se nezdařily- Ve věci, o níž se zmiňujeme, vnad by po- stačilo trochu liberalnější praxe, než je ta, s jakou se dnes na sněmu postupuje. Co by tu mohlo býti získáno času pro práci ve výborech a pro jednání v klubech. Po fádní četbě, jež trvala déle než pů druhé hodiny, zodpovědél místodržitel několik na něho učiněných dotazů a také zemský mar šálek odpověděl posl. Irovi na interpelaci, poda nou ohledně zřízení zemské pojišťovny. Na jed nacím pořadu nalezaly se vesměs předměty ob- sahu hospodářského.

Ir

10 article

Nejvyšší maršálek zemský zahájil sezení a 11 hodině 25 min. dopel. Galerie obaazeny byly dosti četně. Zástupci vlády: místodržitel král. českého b Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Návrhy a dotazy. Posl. Wůst a soudr. podali návrh na vydání zá kona o známkování chmele Posl. Iro a soudr, podali návrh na změnu zákon o zemské dávce z piva v ten smysl, aby se dávka ta vybírala od pivovarů, nikoliv od hostinských. Návrh byl provázen obšírným odůvodněním Proto nejvyšší maršálek zemský požádal poslance by návrhy odůvodňovali krátce, ježto podrobný vý klad návrhu jest věcí prvního čtení Posl. Heinzl a soudr. a posl. Walter a soudr. po dali návrhy nouzové. Posl. Barták a soudr. podali návrh týkající s osnovy zákona o společenstvech zeměd ěl ských.

Coudenhove Posl Heinzl Walter Barták Galerius obaazit

11 article

Posl. Březnovský a soudr. podali k nejvyššímu moršálkoví zemskému následující dotaz: Vaše Jas- nosti! Po delší dobu uveřejňují některé časopisy stíž- nosti, že si Zemědělská rada pro králov- ství české v některých případech správně nepočiná ve svém úřadování Zejména se vytýká, že zemědělská rada subvence zemské, jež měly býti dle usnesení sněmu rychle vydány za přičinou nouze, vzniklé živelními pohremami. nerozděluje, nýbrž v sumě 500.000 kerun převyšující ve svůj prospěch ukládá. Tím způsobem děje s jednak křivda strádajícím zeměděl- cům, kteří potřebovali rychlé pomoci, jednak poškozují se zemské tinance, neboť země jest nucena platiti úrok ze zápůjěel kdežto jejich části se ku prospěchu zemědělské rady na úrok ukládají. Rovněž bylo si s několika stran stěžováno, že některé subvence, jako na př. na zahrádky, nerozdělují se dle platných předpisů okresním výhorům a korpora- cim, nýbrž jednotlivoům, mezi nimi poslancům dolegátům zemědělské rady. Další nehospodárnou jeví se v tom, je-li správno příslušné tvrzení, že funkcionáři zemědělské rady účtují za své cesly mnohokráte za týden konané, denní jízdné, kdežto pořízení celoročního lístku by vydání značně sni- žilo. Tu a tam se také vytýká, že jednotliví funk- cionáři zemědělské rady účtují za intervence př komisích, jež za den lze provésti, dioty za dva tli dny; taktéž že účtovaná vydání za povozy jsou nepřiměřeně vysoká Všecky tyto stížnosti jsou před- mětem úvah širokých kruhů, a pochopitelně způ- sobují, že se nepříznivě posuzuje způsob jakým se hospodaří se zemskými venězi. Aby pravda byla zji- štěna, tážeme se slušně- Jsou V. J. okolnosti ty z úřado vání zemského výboru znám y?

Posl Březnovská

12 article

2. Zabýval-li se zemský výbor tčmito slít- nostmi, jsou-li stížnosti odávodněny, čili nic 3. Jake kroky učiní zemský výbo aby nešvary, budou-li vyšetřeny, byly zamezeny? Poslanci Kubr a soudr. dotazují se místodržitele ve příčině nedostatečnéha stavu erár- niho mostu na silnici mezi Zhraslav a Lahovicemi Posl. dr Baxa a soudr. podávají p. místodržitel dotaz ve příčině porušování zákonů při zřizzování po bočky české školy v Prachaticích. Zápisem školním, konaným ve školním roce 1904—5 proká- zána byla věcná potřeba zřízení pobočky na dvou- třidní české veřejné škole v Prachaticích. Zřízen této pobočky povoleno bylo zemskou školní radou za souhlasu zemského výboru království českého který povolil náklad spojený s ustanovením síly uči- telské. Také ministerstvo kultu a vyučování nařídile aktivování této pobočky a zamítlo stižnost proti po- vělení pobočky, podanou městskou obci prachatiekou Z tohoto rozhodnutí podala obec stížnost ke správ- nímu soudnímu dvoru do dnes nevyřízenou; a ke stížnosti té bylo aktivování pobočky zastaveno, ačkoli stížnost ke správnímu soudnímu dvoru podaná nemí účinků odkládacích a stěžovatelka také o zastavení ministerského rozhodnutí ani nezažádala. Pleplněná

Jake Kubr Posl Baxa Prachatice

13 article

V Praze, 22. února.

Praha

14 article

však postava Caesarova pobočníka Britanna, jenž má býti odstrašujícím zrcadlem vší britske úzkoprsosti; nechápe, že v jiném, kraji vládne jiný kroj a mrav, každé volnější slovo připadá mu shocking, diví se, že mladá Kleopatra de společnosti mužské se odvažuje bez gardedámy a pod. Od vznešeného ke směšnému není nežl krok a rovněž naopak. U Shawa je tato stupnice přesně dodržena; to znamená, kothurnus i čapka hláznevská náleží k nutným rekvisitám hry. Ma velikánskou radost, může-li přednes, jenž se blíží pathosu, náhlým posuňkem změníti v pla- chou prósu nebo sesměšniti. Neni sám v tako- vém umění mistrem. Všichni Voltairiané se v něm vyznají. Nalézám je stejně u volných myslitelů, jakým je na př. Multatuli, i u cyní- ckých pessimistů, jakým je autor Fantasií renli- stových. S velikou vervou rozbírají t. zv. histo- rický moment, jenž se zapsal v pamět vděčného lidstva, a ukazují, jak v pathetických okamži- cích se uplatňovaly motivy lidské, příliš lidské že nádhera gesta, roucha, slov zakrývá trapný nedostatek tělesný či duševní, v konkretním pří- padě Caesarův věnec vavřínový že zakrývá pleš

Caesarův Britann Kleopatra Shaw Multatuli Ma

15 article

Alexandrův výstup s knězem Joviše Ammon ského že byl pln neslušně komiky; a tak si li- bují střízliví nepřátelé okázalosti a legend v rou- havých nápadech, co že by se bylo stalo, kdyby Krista na Golgethu kráčejícího byl překvapil liják, nebo třeba, jak by se bylo dařilo tragice, kdyby Tristan a lsolda byli měli mořskou ne- moc.... Shaw holduje pozemské té filosofické methodě nejvtipnějí v aktovce o Napoleonovi, vel mi účinně však též v dramatu o Cnesarovi. Jak nebohým se jeví hrdina vždy, když si chce za- deklamovat! jednou musí slyšet od svého podří- zeného námitku; promiň, Caesare, tohle jsme už slyšeli; jindy, když domnívaje se býti samoten uprostřed nesmírné piskové poušti, vzletně apo- strofuje kamennou sfingu, s níž nadpřirozeným jakýmsi svazkem se cítí spřízněn, je ve skvělém monologu přerušen udiveným výkřikem holčičky Kleopatry, procitlé ze spánku na prsou sfingy: „Starý pane, starý pane, neutíkej!“ to oslovení vrací ješitného muže v oblast živola a prósy. škola, ohledy vychovatelské a prospěch vyučovaci strádajících českých děti pohnuly přiškolenou českou obec Staré Prachatice k tomu, že požádala úřady školní o zřízení povolené pobočky na svůj nákla a zavázala se, že místnost školní na svůj nákla upraví způsobem, účelům vyučovacím vyhovujícím.

Alexandrův Joviš Ammon Krist Tristan Shaw Cnesar Caesar Kleopatra Stará Prachatice

16 article

Žádosti té bylo vyhověno a nařízena účelná úpra- va jedné z nabídnutých místností a k úpravě té ubec Slaré Prachatice také bez odkladu přikročila. Opatření toto bylo opatřením jenom přechodným, prozatímným. a bylo by vyhovělo úplně naléhavé potřebě až doté doby, než by správní soudní dvůr rozhodl o stížnosti. proti povolení pobočky podané, bylo to opatření, které měsťskou obec prachatickou ničeho nestálo a nikterak jejich hmotných zájmů a prospěchů se netýkalo. Je- nom ze zlé vůle a aby trvání české veřejné školy v Prachaticích ohrozila a vyučovací poměry na škole znesnadnila, podala městská obec prachatická také proti tomuto prozatímnému a na cizí náklad podnik- nutému opatření stížnost k ministerstvu. Ačkoli k po- dání této stížnosti neměla obec prachatická žádného práva, ba ani legitimace z příčin již uvedených, za- stavily úřady školní vykonání úpravy místnosti a akti- vování pobočky opětně odročily. Stížnost tato přes čelné úslní, písemní a jiné urgence českých poslanců, místních mteresentů, školních úřadů atd. do dnee nebyla ještě ministerstvem vyřízena, naopak prohlásil ministr vyučování p. Marchetl, že věc nechá nyn ještě dále ležeti, protože si Němci vyří- zení nepřejí! Tak jedná ministr osvěty oproti če- skému školství! Nepřírozené tyto a všemu právu. slušnosti a citu neodpovídající poměry zavinily tak mimořádné poměry na české veřejné škole v Pracha- ticích, že zemská školní rada, aby nedostatkům těmto odpomohla, aspoň částečně byla nucena naříditi na škole t. zv. střídavé vyučování. Z tclhoto nedokonalého a nedostatečného opatření vyučovací správy jest zřejmo, že nedostatky, zaviněné odročením aktivování povolené pobočky na náklad české obce

Němec Prachatice Slarý Prachatice

17 article

Starých Prachatic byly vyučovací správě známy, že o nich věděla, že však níčeho nepodníkla, aby stížnost městské obce prachatické s největším urychlením vyřídila a rozhodnutím svým odpomohla neudržitel- ným poměrům na české škole v Prachaticích a po- starala se o to, aby zde zavládly normální poměry, pořádek a spravedinost. Jelikož rodičové dítek, českou školu v Prachaticích navštěvujících, mají na tom oči- vidný zájem, aby dítkám jejich dostalo se řádnéhoa svědomitého školního vzdělání a dobrého vychování, a zájem jejich kryje se též se zájmem státním a veřej- ným, dotazují se podepsaní Vaší Excelence- 1. Poněvadž víme, že jsou vylíčené poměry české veřejné školy v Prachaticích V. E. známy hodlá V. E., jako předseda zemské školní rady pr král. české, postarati se co nejdříve o nápravu? 2. Hodlá V. E. přičiniti se o aktivování a proza- tímné umístění pobočky a 3. postarati se o to, aby stížnosti v záležitost této, k ministerstvu kultu a vyučování a ke správ nimu dveru městskou obcí prachatickou podané s největším urychlením byly vyřízeny. 4. Hodlá V. E. jako správce tohoto království jemuž poměry vylíčené předobře jsou známy, upo- zorniti J. E. p. ministra vyučování, že strannickos jeho jest příliš průzračnou a že se nesrovnáv a úkolem nejvyššího správce školství, aby tako- výmto způsobem zákon a právo obcházel a dokonc rušil? Posl. Hofer a soudruzi podávají na místodržitele dotaz, zda je pravdou, že místodržitelství vydalo výnos, kterým zavádí se nedělní klid v živnosti cu- krářské, čímž by byla velice těžce postižena a žádají by byl výnos odvolán.

V E Posl Hofer Prachatice

18 article

Posl. Jozef Macháček a soudr. podávají na místo držitele dotaz: Dle nařízení c. k. místodržitelství o úpravě klidu nedělního a svátečního při provozování živností ze dne 19. října 1905 čís. 252.550 měly, počínaje 1. led- nem 1906, přestati zúplna nedělní práce v pisárnách a kancelářích. Nařízení toto se však ve mnohých závodech nedodržuje. Vzhledem k tomu dovolujís podepsaní k V. E. následující dolaz: Jest V. E. známo, že se předpisu o klidu neděl- ním, pokud jde o práci pisárenskou, zejména v ob vodech venkovských polilických úřadů okresnícl nedbá? Co hodlá V. E. proti tomu učiniti? Jest V. E. ochotna předpisy o klidu nedělním při živnosti obchodní doplniti ve smyslu 7. odstavce článku IX. zákona ze dne 18. července 1905 ř. z č. 125 vyhláškou, že nedělní práce není dovolena ani v pisárnách velkoobchodů s dřívím, byť b i provozovaly voroplavbu?

Posl Macháček

19 article

Posl. Vilém Holoubek a Jan Kožmin podávaj návrh na postátnění mistní dráhy Vo- tice — Sedlčany »Slavný sněme! Místní dráha Votice — Sedlčany- vystavěna byla nákladem 1,548.000 K. na kterýž obnos přispěli akcionáři K 280.000.—, okres zarnči půjčku u Zemské banky K 1,096.000.— a země při spěla jednou pro vždy K 172.000.—, činí 1,548 300.— korun. Stát nepřispěl ničím a příspěvek země činí asi 11 proc. Jiné lokální dráhy obdařeny jsou sub vencí nejméně 70proc. a také až 90proc. — Pře tak macešskou podporu télo místní dráhy v chudén okresu vedoucí, končí přece bilance její za rok 190e přebytkem po úhradě úroků a anuit do Zemské banky a po úhradě vešterých nákladů dopravních i správ ních. Jest nyní na čase, aby napravena byla křivda, která na dráze té a chudém okresu sedlčanském spáchána byla a splacen konečně byl dluh jednotli vým akcionářům vobnosu K 280.000.—, kteři kapilal ten zakládají bezúročně již od roku 1894. To jedině odčiniti lze vykoupením dráhy od státu ve amyslu § 12. odst. 2 koncesní listiny ze dne 16. květns

Posl Holoubek Kožmin Sedlčany Votice

20 article Vdéčnou látku k neškodnému smíchu poskytuj

Vdéčnou látku k neškodnému smíchu poskytuj Shawovi i jiné slabosti Caesarovy, jeho neschop nost vysloviti jméno Ftatateeta, dobrý apetit oblé haného vojevůdce, především však situace, jimž běžný názor přikládá posvátnost: Maličký Ptole maeus odříkává z paměti svoje nejvyšší králov ské rozhodnuti a zajíká se, nabízí z přílišno skromnosti Caesarovi místo na trůně, královna Kleopatra vyplazuje na spolukrále Ptolemaea ja zyk, hrdina Caesar skáče v nejvyšším nebezpeč do moře a Kleopatru házejí za ním, aby se n jeho zádech zachránila ..

Shaw Caesarův Caesar královna Kleopatra

21 article

Ale třebaže v Shawových situacích lež hodně zamýšlené komiky a často i bezděčný hu- mor, jest přece v jeho uměni vyvolávati scenické obrazy jeho pravá básnická sila, síla ovšem, jež s jeho filosofií a theorematy souvisí jen náhodně a ledabyle. Intence hry jsou z široka vyloženy v pojednáních autorových a jsou s jeho myšle- ním tak pevně srostlé, že delinitivní úsudek o nich by bylo lze pronésti teprve po výkladu oněch předpekladů, z nichž básník vyšel, totíž nacionálně ekonomických a hiologických syste- mů. Básnická fantasie však se vyložití nedá. třeba s ní počítati jako s faktem a axiomatem, ba ani Shaw sám jí nedovede oddisputovatia v pojmy rozložiti, nýbrž prohlašuje ji za cosi vrozeného, co nejspíše klade na roveň morál- nímu nebo intelektuálnímu instinktu; ba, co více, nadání poetické, vlastní nadání naplňuje tohoto skeptika bezmeznou úctou, takže na sebe pohlíží jako na div světa a nepřestává opakovati: já jsem velký básník a mám skvostné nápady a nemohu za to — připomínaje smutného herce, jenž pořád volá: nemusíte tleskat, já vím, že moje věci jsou dobré! Ale věru: síla, jež dovede vytesati žulovou postavu zběsilé Kleopatřiny chůvy, a vykouzliti tak nádherné obrazy — při- pomínám mimo jiné scénu mezi Caesarem, Klen- patron a sfingou, kdo zachycena je mystika velké mlčící pouště — síla takové fantasie může býí vynášena na úkor celé básníkovy filosofie. Vra- cím se k počátečnímu úsudku; neboť, co nedo- káže Shaw myslitel, to dovede jeho poesie: tvo Otokar Fischer. řiti světy.

Shawův Shaw Kleopatřin Caesar Fischer

22 article

1893 čís, 95 říš. zákona, při čemž stát znamenitě ještě pochodí, neboť: uplaceno jest již na kapitále do Zemské banky asi K 80.000.—, začáteční příspě- vek od země K 172.000.—, rozšíření nádraží státní dráhy ve stanice Votice—Veselka, které stejně musela by státní správa podniknout, hradila akciová společ- nost místní dráhy Votice—Sedlčany obnosem K 70.00C.—, celý vozový park má ceny K 144.000.—. činí dohromady K 466.000, o které stát dráhu tuto levněji by ted zťskal, než skutečný na ni nákla činil. Vyplatil-li by stát akcionářům zmíněných K 280.000 —, zbývá mu přece ještě k lepšímu K 186.000.— a výnosný podnik dopravní, jehož vý- nosnost od počátku jeho zahájení každoročně se zvýšovala a tím více by ještě nabyla, kdyby pak stát prodloužil lokální dráhu Votice—Sedlčany na západ a opojil pokud možná přímým a nejkratším směrem trať dráhy protivínsko rakovnické se tratí cís: Františka Josefa, — a proto činíme uávrh Slavný sněme, račiž se usnésti: c. k. vláda se vyzývá, aby odkoupila místní dráhu Votice — Sedičany od akciové společnosti této dráhy a dráhu tu sestát- nsla. V ohledu formálním budiž tento přikázán ko- mini pro veřejné práce bez prvního čtení.« Posl. dr. Maly a soudr. podávají dotaz na místo- držitele v příčině voleb de obecního zastupitelstva v obci Dubíkově u Čes. Budějovic, a táží se, zda hodia k protestu Němců volby zrušiti.

František Josef Posl Malo jít obecní zastupitelstvo Němec Votice Veselka Sedlčany západ Dubíkov Čes . Budějovice K 280.000

23 article

Posl. Iro a soudruzi podávají dolaz na nejvyššíhe maršálka zemského ve příčině úmyslu, dáti předlohu o nové zemské pojišťovně ještě na jednací pořad t- hoto zasedání a poukazují na brzké zřízení pojišťovny na škody požární v Ústí n. L Nejvyšší maršálek zemský odpovídá, že dolat v příčině jednacího pořadu jest nepřípustným a že by jej mohl prostě odmitnoutí. Připomíná však, že zemský výbor podal o pojišťování tři podrobné zprávy. které jsou nyní v tisku, a odkáží se pak komisím. Na čem se komise ve věci této usnesou, není mu dnes známo a nemůže tudíž říci, zda tato záležitost bude ještě v nynějším zasedá ní projedná na. Přikazují se bez prvního člení komisím návrhy jichž podavatelé za to žádali Posl. svob. p. Kotz, Riecken, dr. Krásla Hodýs omluvili se pro dnešní schůzi. Nejvyšší maršálek zemský konstatuje, že sněn je způsobilý usnášeti se. Posl. ku. Fürstenbergovi povoluje se čir náctidenní dovolená ze zdravotních příčin.

Posl Kotz Riecken doktor Krásl Hodýs Fürstenberg

24 article

Předseda rozpočtového výboru posl. hr. Buqnoy odpovídá na dotaz posl. Posselta ze dne 31. prosinc 1906 o návrzích školské komise o služném vedlejšíe učitelů a učitelek na skolách obecných a měšťanských. a o poskytnutí podpory ve stáří, že návrhy tyto do- dány byly rozpočtové komisi ve schůzi dne 17. listo. padu 1905 a téhož dne přikázány referentu. Zpráva o rozpočtu byla však tehdy již hotova, a o návrhiu školské komise bylo by se musilo zvlášť jednati, co. však nebylo možno, protože sněm v posledním týdnu měl každého dne dlouhou schůzi. Komise bude o ná vrhu jednati nyní Mistodržitel hr. Coudenhove odpovídá na dotazy Na dotaz posl. Eman. Hrubého a soudr., uči něný v 17. schůzi druhého výročního zasedání sněmu v příčině předpisu osobni daně z příjmu rolníku Fr Jenšovskému v Řehenicích a exekučního vymáhán této daně, sděluji: Frant. Jenšovský s manželkou Veronikou jsou majitelé usedlosti č. 1 v Rehenicíeh s pozemky a lesa č. kat. 799/2 tamtéž. Na zmíněn usedlosti vázne jenom pohledávka eráru v obnosu 70 K. Na parcele lesní vázne jako ve vložce vedlejš šest pohledávek v úhrnném obnosu okrouhle 400 zl r. č. Katastrální výnos, uvedený v dotazu, srovnaví se dosti dobře se skutečností. Dle konaného šetfen má však Fr. Jenšovský též majetek kapitálový a j nájemcem honitby v obci malešinské. Fr. Jenšovsk je bezdětnrý.

Posselt Coudenhove Eman Jenšovský František Veronika Jenšovsk Řehenice Francie

25 article

Na rok 1904 podal Fr. Jenšovský negativní při znávku k osobní dani z příjmu, poukazuje při ton na krupobiti minulého roku. Na to byl poplalní vyzván k číselnému výpočtu příjmu, což neučinii Následkem toho uložila mu odhadní komise pro ven kovský okres Kr. Vinohrady z moci úřadní ze příjm 1240 K osobní daň z příjmu sazbou 7 K 20 h. P platník z platebního rozkazu odvolání nepodal a tak daň nezaplatil. Proto byla daň tato dle zákona v máhána exekucí a zabavena exekutovi dne 3. srpn 1905 jedna kráva. Tři dny před exekučním prodejen — na den 24. října 1905 položeným — byla dlužn daň zaplacena. Tim stala se exekuční dražba bez předmětnou. Ke konci budiž pouká záno jen ješti na to, že odhadní komise jsou orgány samosprávné Kromě toho jsou členy dotyčné komise vinohradsk rolníci s poměry dobře obeznali. Není tedy žádno příčiny, aby v těto záležitosti nějaké mimořádné opa tření se stalo. V odpovědi na dotaz posl. Pachera, a soud v příčině podpory městu Přísečnici a 13 ohcím živel ními pohromami stíženým, místodržitel praví, že jin peskytnuta byla státní podpora ve výši 58.000 K.

Jenšovský Pacher Francie Králové Přísečnice

26 article

Na dolaz posl Frant Bláhovce a soudr. v 17 schůzi druhého výročního zasedání sněmu ve příčin naléhání okresního hejtmanství na Smíchově na ma jitele pozemků v obcich neúrodou r. 1905 stižených by se zřekli povoleuého odpisu pozemkové daně, o povídá: dle uslanovení § 11. zákona ze dne 12. čer vence r. 1896. říšský zákonník č. 118, jest každé po škození naturálního výnosu, pro které se žádá podl- § 1. tohoto zákona za odpis daně, pod ztrátou tahote nároku oznámiti do 8 dnů po tom dni, kdy škod byla zpozorována, držitelem doškozených parcel, nel jeho plnomocníkem, finančním úřadům první in stance. Při pohromách, které po delší dobu škodlivi působí a při nichž úplný objem škody se zjistiti dá teprve v době pozdější, zůstaveno úvaze finaněníh úřadu první instance, aby zvolil dobu pro vyšetřen škod nejpříhodnějšu. Vyšetření toto však každým způ scbem musí vykonáno býti před sklizní, kdy objen škody ještě úplně se zjistiti dá. V obcích v obvodu okresního hejtmanství na Smíchově byly škody su chem r. 1905 na okopaninách způsobené již běhen července a počátkem srpna 1905 vyšetřeny.

Bláhovec Smíchov

27 article

Ohledně operatů pak, které větší množství parce okcpaninami osázených a poškozených vykazuji, byle dodalečně komisionální šetření na místě nařízeno starostové obcí vyzváni, by majitele pozemků vy- slechli, zdali se nezříkají žádané slevy na pozemkové dani z parcel okopaninami osázených. Skutečně vzal pak také mnozi majitelé pozemků, zejména z obe Řevnic, Let. Davle, Vraného a Slap žádosti své z odpis pozemkově daně ohledně okopanin dobrovolně prostřednictvím obecních úřadů a nikoliv snad ná sledkem nátlaku okresního hojímanství zpět. Dals tvrzení interpelace, že by majitelé pozemků odvo láním svých žádosti za odpis pozemkové daně poško zeni a o povolený již odpis daní připravení byli, jes zcela bezdůvodné, poněvadž lze na základě zákona odpis pozemkové daně z důvodů živelních pohron povohti jen dle skutečné, na přírodním výnos utrpěné a řádně vyšetrené škody.

Řevnice Davle Vrané

28 article

Místodržitel odpovídá dále na dotaz posl. Jes Kotláře a soudr. v příčině odpisu domovní daně činžovní z domu čp. 173 v Kopidlně pro rok 1905 že byl dům prázuný pouze 2 měsíce, za kterouž dobu byla také přístušná částka na dani činžovní v ob nosu 3 K 26 h s fondovými přirážkami odepsána Na interpelaci pp. posl. Miloše Vojty a soudr ve příčině vedení exekuce na poplatníky obce Božetie odpovídá místodržitel, že poplatníkům obce Božeti odepsán byl následkem živelních pohrom na dani po- zemkové pro rok 1903 obnos 1590 K 28 h a pro 1904 180 K 4 h, proti čemuž podali obyvatelé obce stižnost, která po opětném přezkoušení výkazů škod předložena byla ministerstvu financi k rozhodnutí Na rekurs, týkající se odpisu pro rok 1903 povolen min. výnosem ze dne 30. prosince 1905 další odpis 20 K 52 h, což sděleno bylo s okresním hejtmanstvím v Milevsku za účelem vyrozumění poplatníků. Na druhý rekurs, předložený ministerstvu financi dne 18. ledna 1906 a směřující proti odpisu daně po- zemkové na rok 1904 odepsalo ministerstvo výno- sem ze dne 31. ledna r. 1906 dodatečně obnos 46 haléřů; žádosti však obce božetické za úplný od- pis daně pozemkové pro rok 1903 a 1904 vyhověno nebylo. Co se týče vymáhání daně pozemkové, bylo vyšetřeno, že exekvovány byly pouze nedoplatky zr 1903 a to způsobem nejmírnějším, toliž upomínkou prvního stupně a nikoli s přísností zákonem pří- pustnou. Vklad práva zástavního pro nedoplatky daní reálních z r. 1903 stal se zcela po zákonu aby zachována byla priorita těchto tří nedoplatků.

Vojta Božeť Kopidlno Milevsko

29 article

Na dotaz pp. posl. Macháčka a soudr., Josel Krejčíka a soudr. a Jindř. Ronze a soudr. v pří čině daně činžovní a 5% z domů poškozených krupo- Bitím dne 12. září 1905 odpovídá místodržitel, že z Prahy-Holešovic bylo podáno 115 a z Prahy-Libně 190 žádostí za odpis daně činžovní, kteréžto žádosti byly všechny vyřízeny v době od 11. do 16, října 1905; rovněž z obce karlínské podalo 20 majitelů domů žádost za odpis daně domovní z téhož důvodur, Žádné z těch žádostí nebylo však vyhověno, protože následkem živelní pohromy nenastalo žádné snížení hrubého výnosu nájemného, nýbrž způsobeno bylo toliko zvýšení nákladu na udržování a opravy v je- diném pouze roce, nelze za takové škody, způsobené živelní pohromou, poskytnouti slevy na dani čin- žovní. Na interpelaci p. posl. dra. Šamánka a soudr. ve příčině nedodržování jazykové rovnoprávnostiu státních úřadů v okresech smíšených, místodržitel odpovídá: Pokud obsahuje interpelace jen všeobecná tvrzení, neopírající se o žádný konkretní případ. ne- byl jsem s to, abych prozkoumal nebo vyšetřil, jsou-l odůvodněna. Pokud však se interpelace týká výslovně okresního hejtmanství v Liberci, mohu na základě provedeného šelření prohlásiti, že úřad ten v jazyko- vých otázkách správně si počíná, že zejména tamní úřadníci jednají se stranami v onom zemském jazyku, kterého strany samy u úřadů užívají a že také není správným tvrzení, jakoby úřadník něklerý při jednání u tohoto úřadu byl přiměl nějakou stranu k tomu, aby na místě jazyka českého užila jazyka německého.

Macháček Josel Krejčík Jindřichův Šamánek Praha Holešovice Libeň Liberec

30 article

Vyřízení dostávají strany rovněž v tom jazyku, ve kterém je sepsáno podání. Nebylo-li v interpelaci uve- deně ministerské rozhodnutí ze dne 21. srpna 1905 č. 34.775, týkající se trestní věci Aloisa Weisse, in- timováno v onom jazyku, ve kterém sepsán byl mi- nisterský rekurs, spočívá to jenom na omylu zajisté omluvitelném, uvází-li se, že dřívější podání Al. Weissa v téže trestní věci na okresní hejtmanství na místodržitelství sepsána byla výhradně jazykem německým Na dotaz poslanců dra. Šamánka a spol. od- povídi, že jest pravda, že od začátku školního roku 1905—6 až do dne, kdy podána byla interpelace, přestoupilo 5 dělí z české soukromé školy v Liberci do veřejě německé školy v Rochlici. Jsou to 4 děti rodiny Vokasovy a jedno dítě Jos. Šimůnka. Není však správné, že byl v obou těchto případech vyko- náván na rodiče nějaký nátlak, naopak rodiče sami prohlásili, že jednali z vlastní vůle. Jest dále pravda, že obecní úřad v Rochlici, aby dle § 21. a 25. zem. zákona ze dne 19. února 1870 č. 22 zemského záko- níka, jak bylo jeho povinností, pro místní školní radu zjistil, zda děti školou povinné a v obci bydlící, skutečně také k docházce do některé školy jsou vů- bec přihlášeny, vyslýchal rodiče takových dětí. Avšak nebylo lze úřadně nabýti přesvědčení o tom, že sta- rosta obce a obecní tajemník, jakož i místní farář činili na rodiče nátlak za tím účelem, aby vzal svoje děli z české školy, při čemž ostatně sluší také poukázati k té okolnosti, že do německé školy pře- stoupily pouze děti dvou rodin. Nebylo tedy rodičům bráněno ve volbě školy pro jejich děti a není tudíz ani příčiny, aby proti obecnímu úřadu v Rochlici bylo úřadně zakročeno. Ostatně školní úřady záleži- tost budou míti na zřeteli a po případě učiní opa- tření, kterých jest zapotřebí.

Weiss Al Šamánek Šimůnek Liberec Rochlice obecní úřad Vokasův

31 article

Přechází se k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem jest druhý seznam zpráv komisí o peticích. Zpravodaj posl. Posselt referuje o zprávě komise pro záležitosti okresní a obecní o petici okresního výboru v Benešově nad Pl. za vydání zákona a jízdě automobily a navrhuje, aby zemský výbo dorozuměl se s vládou o této věci Týž zpravoda) referuje o pelici Jana Šedl- pauera ve Chvalčovicích za provedení meliorace jeho louky s pojmutím její do nouzové akce, a na- vrhuje, aby zemský výbor ve vlastním oboru půseb- nosti tuto petici vyřídil. Zpravodaj posl. dr. Vlškovský referuje o petici Jespodářského družstva v Čachrově v příčině umořování dluhů hypotekárních a navrhuje, aby petice tato postoupena byla vládě, by při jednáni o otázce umorování hypotekárního zadlužení vzata byla v úvahu. Týž zpravodaj referuje o pelici Prant. Šinde- láře v Sedlikovicích za nápravu neblahých poměrů stavu rolnického, a navrhuje, aby petíce postoupena byla zemskému výboru k uváženi. Zpravodaj posl. Dostál referuje o petici zástupe osady Malých Petrovic za odloučení od Velkých Petro- vic a ustavení její v samostatnou katastrální obe z navrhuje, by petice byla odevzdána zemskému vý- boru, aby ji petentům zpět zaslal.

Posselt Jan doktor Vlškovský Dostál Čachrov Velká Petra okresní výbor v Benešov

32 article

Návrhy všech těchto zpravodajů byly bez debaír ořijaty. Zpravodaj posl. Trautzl referuje o petici ředitel- ství okresní hospodářské záložny v Tachově, v záleži- tosti rozpuštění menších okresních hospodářských zá- ožen a navrhuje, by se zemskému výboru nařídilo, by na tuto petici vzal zřetel při vypracování osnovy ákona o okresních záložnách. Posl. Iro praví, že okresní záložny nevyhovují iž potřebám obyvatelstva a žádá změnu zákonao nich v tom smyslu, by se kontribučních fondů použit noblo též k zakládání Raiffeisenek nebo k účelům obecným. Zpravod. posl. Trautzl podotýká, že komise jed- nati bude o návrhu posl. Fiedlera na změnu zákona » okresních záložnách, při čemž vezme se zřetel n přání posl. Ira. Návrh referentův se přijímá. Zpravodaj posl. hr. Lažanský referuje o pelicj Marie Svobodové, vdově po odborném učiteli na ho- spodářských ústavech ve Friedlandě, za pensi a na- zrhuje, aby žádost ta odevzdána byla zemskému vý- oru za účelem podání zprávy Zpravodaj posl. hr. Lažanský referuje o petici Děly Valentové, řoditelky okresní hospodyňské školy * Lounech, za udělení tří pětiletých přídavků a na- zrhuje, aby žádost odevzdána byla zem. výboru ku oříznivému vyřizení.

Posl Fiedler Ir Lažanský Svoboda Valent Tachov Louny Raiffeisenek

33 article

Týž zpravodaj referuje o petici Maxmil. Kuku- sche, učitele na střed, hosp. škole v Kadani, na vpo- čtení služebních let, ztrávených na slezské zemské střední hosp, škole v Horních Heřmanovicích a na- vrhuje, aby žádost odovzdána byla zem. výboru z čelem podání zprávy nové. Týž zpravodaj referuje o pelici Gustava Burg- hauem, profesora král. zem. čes. střední hosp. školy 1 Chrudimi za úpravu služebných let a navrhuje, aby tádost odevzdána byla zem. výboru, by o ní podal zprávu. Zpravodaj dr. Mettal referuje o peticích kuratori úudební školy Gregora v Písku za subvenci na udržo- vání její a navrhuje, aby petice postoupeny byly zem. rýboru k šetření a podání zprávy sněmu. Veškeré tyto návrhy byly bez debaty přijaty. Zpravodaj posl. dr. Zimmer referuje o petici dam- ského odboru Národní jednoty severočeské v Choc- ni za přiřknutí volebního práva učitelkám a navrhuje. by pelice postoupena byla zem. výboru k použití při všeobecné opravě a úpravě řádu volení v obcích. Návrh se přijímá. Týž zpravodaj referuje o petici okresního výboru v Nové Pace za změnu § 7. řádu policie silni a navrhuje, by petice postoupena byla zem. výboru. aby při eventuální opravě řádu policie silniční k ni přihlížel. Návrh bez debaty jest přijnt.

Kuka profesor král doktor Mettal Gregor Zimmer Horní Heřmanovice škola 1 Chrudim Písek Choc Nová Paka hospodářský . škola v Kadaň Gustavo Burg

34 article

Týž zpravodaj referuje o pelici král. hlav. města Prahy za schválení změn některých para- grafů obecního řádu král, hlav, města Prahy a na- vrhuje, aby petice postoupena byla zem. výboru, aby o ní v nejbližším zasedání sněmu návrh podal. Posl. dr. Podlipný souhlasí s návrhy referenle- vými a praví, že řád tento jest zastaralý do jisté miry. poněvadž běží o řád, jenž dán byl Praze za doby absolutismu jako provisorní, a dosud nebyl době při- měřeně upraven. Sbor obecních starších zasazoval se o to, aby právo volební bylo rozšířeno na vrstvy nej- širší. Sbor obecních starších staral se též o inteligenci, aby rovněž v tomto ohledu byla na roveň postavena vrstvám druhým. Musí se pomýšleti též, že stojíme před řešením otázky Velké Prahy. Řečník přimlouvá se, aby návrh zpravodajův byl schválen, a aby zem- ský výbor vstoupil v kontakt s radou města Prahy. Po závěrečném slovu zpravodaje posl. dra. Zimm- ra byl návrh přijat. Posl. Peschka podává zprávu o petici okresního výboru v Nové Bystřici za zřízení německé zimnl hospodářské školy v Címěři. Posl. dr. Schreiner poukazuje na nedostatečnosl hospodářského školství zejména v německých částech Čech a praví, že po 6leté stagnaci toprve včera usnesl se zemský výbor zříditi dvě nové zimní školy hospodářske.

Posl doktor Podlipná Peschek Schreiner Praha Nová Bystřice Čechy Velká Praha rada město