1
masthead
23 unora 1907. Císlo 54.
4
article
Posl. Karel Adámek: Nětřeba dokazovatk, že zem-
ský výbor, pokud se týče hospodářského školství,
uěinil více než vzhledem k neutěšenému stavu zem-
seých financi učiniti měl. Bylo vytýkáno, že nastala
Bletá stagnace, ale to pan dr. Schreiner ví lépe než
já, co bylo její příčinou. Bylo to v době, kdy ve
skolách „hemžilo se“ několik málo žáků, kdy bylo
více sil učitelských, než žáků, a tu každý rozumný
člověk musí uznati, že nebylo možno zřizovati a pod-
porovati školy nové, dokud staré jen živořily. Zem-
ský výbor učinil, co v daných poměrech bylo možno.
Postaral se o pěkné moderní budovy, všechny ho-
spodářské školy mají již pokusné zahrady a pole,a
zvláště pečovali jsme to, aby učitelské síly byly
náležitě kvalilikovány. Potěšitelným výsledkem naší
snahy jest, že návštěva rok od roku stoupá. Rečník
jest přesvědčen, že zemský výbor objektivně pro-
zkoumá všechny nedostatky a odpomůže jistě, kde
mu to bude možno, neboť o tom není pochyby, má
tolik ctižádostivosti, aby měl zdravě, na pevných zá-
kladech vybudované hospodářské školství a ví, že
první podmínkou blahobytu jest odborně vzdělání
Pan dr. Schreiner měl pravdu, že se musí speciali-
sovat, poněvadž kdybychom se drželi šablony, prostě
bychom hospodářské školství zabili. Že snaha zem-
ského výboru dáti hospodářskému školství zákla
pokud možno nejširší a nejlepší jest upřímnou, toho
bezpečným důkazem jest zemský rozpočet. (Výborně
Pechvala.)
Tištěný návrh komise se přijímá.
Posl
Adámek
Nětřeba
doktor
Schreiner
5
article
Jednání se potom přeruš uje.
Nejvyžší maržálek zemský upozorňuje, že do
místností, vyhražených pro členy sněmu, nemá nikdo
přístupu mimo poslance a že sněmovním sluhům dán
byl rozkaz, do těchto místností cizích osob nevpou-
Posl. Maštálka: Nový sněm, pane maršálku, to
Dy bylo zapotřebí
Posl. dr. Kramář: Což deputace, které mají být
uvedeny k místodržiteli a zemskému výborur
Příští schůze je v úterý, dne 26. t. m
o 11. hodině dopol.
Na jednacím pořadu jsou mimo nevyřízeně před-
měty dnešní druhé čtení zprávy komise zemědělské
o návrhu posl. Heinzla a soudr. na pozměnění a do
plnění zákona o plícní nákaze: druhé čtení zprávy
komise zemědělské o návrhu posl. Blahovce a soudr.
na vyšetření poměrů výměnkářských.
Schůze skončena ve 2 hodiny 16 min,
stěti.
Posl
Maštálek
doktor
Kramář
Heinzl
Blahovec
6
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné konal včera o 10. hodině dopol.
schůzi. Předseda dr. Škarda podal nejprve
zprávu o poradě předsedů klubů a sdělil se
znam záležitostí, jichž brzkého projednání ve
sněmu se zvláště domáhal. V debatě, která po
této zprávě byla vedena, učinili poslanci Barták
a dr. Pippich návrhy, by předseda ve druhé
schůzi předsedů klubů tlumočil přání klubu,
aby jednak byly častěji svolávány schůze ple-
nární, by sněm mohl veliký materiál, jemu před-
ložený, vyříditi, a aby také předsedové komist
svolávali častěji komise, ježto mnohé komise
nebyly nyní svolávány a v předešlém zasedání
zejména zemědělská komise byla velmi zřídka
svolávána. Kromě toho žádal posl. dr. Šubert,
aby byly učiněny kroky předsednictvem, by
zemský výbor co nejdříve předložil sněmu zprávu
o úpravě služebních poměrů lékařů a správních
úřadníků ve veřejných a okresních nemocnicích.
Dr. Pippich poukázal znova na potřebu, aby
v tomto zasedání byla projednána osnova zá-
kona o úpravě právních poměrů úřadníků pr
okresních výborech.
doktor
Škarda
Barták
Pippich
Šubert
národní strana
7
article
Posl. Krejčík navrhl, aby důležitě otázky
týkající se živnostnictva, zejména návrh na or-
ganisaci Živnostenské rady, byly dány na jed
nací pořad. Poslanci dr. Pinkas a dr. Koldinský
doporučovali brzké vyřízení četných předloh, tý-
kajících se zájmů obce pražské a obeí před-
městských. Poslanec Maštálka naléhal na brzké
předložení zprávy o místních drahách. Poslanee
prof. dr. Fiedler podal zprávu o výsledku porad
v kuratoriích jubilejních fondů císaře Františka
Josefa pro malé rolnictvo a malé živnostnictvo
ve kterých se stalo dohodnuti o vybudování
těchto fondů ve společnou úvěrní organisaci. —
Potom projednán byl jednací pořad a ustanoveni
řečníci. Poslanec Barták předložil svůj návrh
osnovy zákona o zájmových hospodářských spo-
lečenstvech, jejž odůvodnil a který po schválení
klubem předložen sněmu. Kromě toho projed-
nány kandidatury na uprázdněná místa v komi
sích. — Příští schůze klubu konati se bude
v úterý 26. t. m. o 10. hodině dopolední ve
sněmovní budově.
Posl
Krejčík
doktor
Pinkas
Koldinská
Maštálek
profesor
Fiedler
František Josef
Barták
8
article
Porada předsedů klubů u nejvyššího maršálk
zemského.
Včera po sezení sněmu konala se na po-
zvání nejvyššího maršálka kníž. Jiřího z Lob-
kovic druhá konference předsedů sněmovníeh
klubů. Zúčastnili se jí za klub sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné dr. Škarda
a dr. Blažek, za stranu staročeskou dr. Steidl,
za stranu agrární Kubr, za sdružení neodvislých
poslanců českých dr. K. Baxa, dále hr. Buquoy.
kníže Rohan, dr. Eppinger, dr. Reiniger, Pacher,
Peschka a Iro.
Dr. Škarda žádal na počátku schůze nej-
vyššího maršálka, by plenární schůze sněmovní
častěji byly svolávány, by se zabezpečila prae-
sence poslanců v Praze, aby bohatý materiál
sněmem mohl býti vyřízen. Kromě toho žádal,
by působeno bylo na předsedy komisí, by schůze
komisl častějl svolávali, ježto, ačkoli týden
sněmu již minul, komise málo byly ku práci
svolávány.
Jiří
doktor
Škarda
Blažek
Steidl
Kubr
K Baxa
Buquoy
Rohan
Eppinger
Reiniger
Pacher
Peschek
Praha
9
article
Odvolav se na důležitost předloh, jichž
brzké projednání v minulé schůzi naznačil, dr-
Škarda zejména znova upozornil na potřebu
úpravy služebních poměrů lékařů a správníc
úřadníků v okresních a veřejných nemocnicích,
dále na projednání předloh, týkajících se živnost-
nietva, zejména organisace Živnostenské rady,
předloh, týkajících se města Prahy, reorganisace
jubilejních fondů císaře Františka Josefa pro
maloživnostnicívo a malorolnictvo a konečně
brzkého předložení zprávy zemským výborem
o místních drahách.
Poslanec Kubr vyslovil úplný souhlas
s podněty dra. Škardy a zvláště si jen přál, aby
ještě některé předlohy, týkající se zeměděleů.
byly předloženy sněmu.
Dr. Baxa rovněž souhlasil s návrhy před-
sedy klubu strany svobodomyslné a zdůrazňoval
mimo to potřebu brzkého vyřízení návrhů posl.
Jos. Krejčíka a soudr. o reorganisaci Živno-
stenské rady, pražského stavebního řádu a
holešovického přístavu. Co se politických otázek
týče, kladl na to váhu, by komise pro úpravu
volebního řádu a zemského zřízení co nejdřive
byly svolány.
Nejvyšší maršálek kníže Lobkovic prohlásil.
že milerád hotové zprávy komise dá na jednae
pořad nejbližších schůzí. Pokud se týče svolá-
vání komisi, žádá, aby jednotliví členové těchto
komisí sami urgovali předsedy o svolávání jich.
František Josef
Kubr
Škarda
doktor
Baxa
Krejčík
Lobkovic
Praha
organizace živnostenský rada
blízký schůze
10
article
Dr. Eppinger prohlásíl, že taktéž nemá
žádné námitky proli učiněným návrhům pro
jednací pořad; přál by si jen, aby sněm kladně
pracoval v oboru hospodářském a kulturním.
Posl. dr. Reiniger vyslovil se jménem klubu
strany německo-lidové pro projednání rozpočtu
jinak souhlasil s drem. Eppingrem.
Nejvyšší maršálek kníže Lobkovic prohlásil,
že jest ochoten vyhověti návrhu dra. Škardy a
dáti návrh o zřízení Živnostenské rady na jed-
nací pořad. Má sice pochybnosti o otázce mino-
ritního vola, ač zástupcové německých stran
ubezpečili jej, že záležitost ta nevyvolá žádného
národního rozčilení.
Hrabě Buquoy opětně zdůraznil projed-
nání řádného rozpočtu zemského; dále si přá
brzkého uzákonění změny § 9. zákona o okres-
ních zastupitelstvech (minimum zastoupení pro
venkovské obce a vyloučení osobní daně z přijmu
při rozvrhu daní).
Vedle toho vyslovil se pro projednání osnovy
zákona o úpravě právních poměrů okresních
úřadníků, bude-li poskytnuta úleva pro chudé
okresy. Co se volební povinnosti týče, nepodá
konservativní velkostatek žádného návrhu, jsa
přesvědčen, že jest to věcí vlády nebo zem-
ského výboru.
doktor
Eppinger
Posl
Reiniger
Lobkovic
Škarda
Buquoy
11
article
Dr. Škarda upozornil vzhledem k politi
ckým otázkám znova, že je strana svobodo-
myslná nikterak nepustí se zřetele ani v tomto
zasedání, ale že jest jen věcí příslušných ko-
misí,- aby úkoly jim svěřené prováděly.
Dr. Eppinger pravil, že při otázce volební
povinnosti pokládá za nezbytno, by sněm se
vyjádřil, chce-li nebo nechce-li práva jemu udě-
leného užiti. S míněním tím projevili souhlas
dr. Reininger, Pacher, hr. Buquoy a kn. Rohan.
Usneseno, by klubům byla dána příležitost vy-
sloviti se, zda by určitý návrh v otázce volební
povinnosti neměl vyjíti z komise pro změnu
volebního řádu zemského, nebo nemá-li se zatím
vyčkati výsledku nastávajících voleb říšských.
Poslanec Kubr žádal, aby dr. Eppinger
předložil krátký náčrtek návrhu, jak si jej před-
stavuje.
Dr. Škarda podotkl, že klub národní strany
svobodomyslné v této otázce nezaujal stanovisko
a že vyslovené podněty přijímá ad referendum
pro klub.
Dr. Eppinger slibil pro svou osobu žádaný
náčrtek předložiti, aniž by tím nějak pro stranu
německo-pokrokovou povstal závazek vůči otázee
volební povinnosti.
Nejv. maršálek kn. Lobkovic sdělil pak, že
všechny zprávy komisi, o jichž předložení sněmu
bylo žádáno, dá na jednací pořad nejbližšíeh
schůzí. Co se týče plenárních schůzí, tázal se
které dny mimo posavadní úterek a pátek měly
by býti pro plenární schůze ustanoveny. Po ně-
kolika poznámkách dohodli se předsedové, by
plenární schůze byly v pondělí, v úterý a
pátek, a aby schůze nebyly dlouhé, by roz-
počtová komise odpoledne v ty dny mohla za-
sedati a kromě toho, aby mohla celou středu
celý čtvrtek zasedati a pracovati.
Tim schůze skončena.
doktor
Škarda
Eppinger
Reininger
Pacher
Buquoy
Rohan
Kubr
Lobkovic
12
article
Živnostníci ve sněmu království českého
Během dnešního zasedání sněmovního dostavila
se do sněmu deputace živnostnictva českého
vyslaná Zemskou jednotou řemeslných a živno-
stenských společenstev v král. českém a sestá-
vající z místopředsedy p. Al. Vaníčka, člena
výboru p. Jana Holečka a tajemníka p. Vrta
Pavlíka. Deputace, která uvedena byla pp. po-
slanci Jirouskem a Kratochvilem, jednala s pří-
sedícími zemského výboru pp. poslanci Adám-
kem, drem. Heroldem, drem. Škardou a refe-
renty pp. poslanci drem. Fiedlerem a drem. Ul-
rychem, jakož i s pp. předsedy jednotlivých če-
ských klubů sněmovních ve prospěch příznivého
vyřízení petic, zemskému sněmu království če-
ského podaných, zřízení živnostenské rady pro
král. české, zvýšení položky rozpočtové pro pod
poru malých živností a subvencování výše uve-
dené Zemské jednoty společenstevní se týka
jiefch.
Vaníček
Holeček
Vrt Pavlík
Jirousek
Kratochvil
Škarda
doktor
Fiedler
Ada
Ula
živnostenský rada pro král
13
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise školská zasedá v úterý dne 26. únor
o 1/4 10. hod. dopol.
Komise živnostenská konala dnes dopoledne
schůzi za předsednictví posl. hr. Chotka. Ve schůzi
byly rozděleny jednotlivé referáty mezi hr. Cho tku.
Můllera, Krejčíka, dr. Baxu, Němce, Ma-
cháčka, Hermanna a Březnovského. Tím
schůze ukončena.
Chotek
Můller
Krejčík
doktor
Baxa
Němec
ma
Hermann
Březnovský
14
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. února. (Z haličskéhe
sněmr.) Návrh na změnu zemské h
volebniho řádu, předložený zemským vý-
borem sněmu haličskému, překvapil svým zpá-
tečnictvím. Zemský výbor nejen že ve svém ná-
vrhu doporučuje, aby se v Haliči do sněmu
volilo nepřímo pomocí volitelů, ač říšským
volebním řádem pro tutéž Halič a tytéž voliče
zavedeny již volby přímé: on nezavádí pro sněm
ani hlasování tajného, trvaje na starém hlaso-
vání ústním. Haličský sněm má dosud 161
člena. Počet ten má se rozmnožiti c 18, takže
by měl příště 179 členů. Z nich má býti 12 vii-
listů (arcibiskupů, biskupů, rektorů universit-
ních a presidenta krakovské akademie) a 167
volených poslanců. Velkostatky mají voliti jak
dosud 44 poslance, venkovské obce též jako
dosud 74, obchodní komory 3, města 36 misto
28, tedy o 8 poslanců více, dalších 10 nových
poslanců přiděluje se nové všeobecné kurii, v níž
má míti právo volební každý, více než 24 roky
starý, zachovalý občan, jenž nemá volebního
práva v žádné jiné volební kurii a bydlí a s po
dvě leta v některé obei neb v panském
dvoře. Avšak i voliči všeobecné kurie mají volit
nepřímo pomoci volitelů, při čemž na kaž
dých 500 obyvatelů má připadnouti jeden vo
litel. Dva mandáty všeobecné kurie přidělují se
městům Lvovu a Krakovu, ostatních osm sku
pinám měst a venkovských obcí. Nové mandáty
městské přidělují se Lvovu (dva), Krakovu, Pře-
myšli, Stanislavovu, Tarnovu a Tarnopoli p
jednom a nová městská skupina tvoři se z měs
Vadovic a Chřanova.
Praha
Halič
Lvov
Krakov
Stanislavův
Tarnov
15
article
Posl. Skolyszewski podal na sněmu
návrh, aby se konečně i v Haliči panske
dvory spojily v jednu politickou obec se sou-
sedními obcemi. V Haliči a v Bukovině panuje
dosud anomalie, že panské dvory tvoří samo-
statné správní jednotky politické, následkem če-
hož jich majitelé a obyvatelé nejsou povinni při-
spívati na společné potřeby sousední obce. Ha-
ličská šlechta hájila samostatnost dvorů tvrze
ním, že jinak prý by velkostatky rychle zanikaly
Posl. Skolyszewski dokázal ve svém návrhu, že
v ruském Polsku, kde není samostatných pan-
ských dvorů, velkostatky prospívají lépe, než
v Haliči a také nezanikají tak často, jako zde.
Posl
Skolyszewski
Halič
Bukovina
Polsko
16
article
Ukázal také na příklad Čech a Moravy, kde velké
statky mají větší význam, než v Haliči, a přece
jsou sloučeny se sousedními obcemi. Návrh
Skolyszewského přikázán výboru pro věci
obecní.
V Praze, 22. února. (Vězněníruský
studentů.) V prohlášení, jež uvěznění rušti
posluchači lvovské university zaslali dne 21.
t. m., tedy právě tři neděle po svém uvěz-
nění, prasidentu vrchního soudu, vyvráceny do-
konale všechny výmluvy vyšetřovacích soudců.
že vazba jest nezbytna, aby se uvěznění nemohl
smluviti mezi sebou a nemohli působiti na svěd-
ky. I kdyby všichni obvinění byli vyšetřo-
váni na svobodě, nemohli by se smluviti
se svědky, poněvadž svědkové jsou vesměs
polští universitní profesoři a zřízenci, kteří ne-
dají na sebe působiti obviněnými. Vyšetřovac
vazba nemůže se také odůvodniti obavou, aby s
zatčení nedorozuměli mezi sebou. Chtějí-l
se dorozuměti, učinili to do svého uvěznění
když byli devět dní na svobodě; a mohou s
dorozumívati i ve vězení, kde bydlí společně
bývají společně ve skupinách až po 50 osobách
voláni k výslechu atd. Žádost uvězněných, aby
byli vyšetřováni na svobodě, jest tedy odůvod
něna; obavy, že by některý z nich útěkem se
chtěl vyhnouti trestu, také není, poněvadž vět
šina uvězněných přihlásila se u soudu dobro
volně.
Skolyszewský
Čechy
Morava
Halič
Praha
17
article
Dle dnešní zprávy ze Lvova studenti včera
ani dnes nijaké potravy nepřijali. Vyšetřovac
soudee propustil dnes 15 uvězněných na svo
bodu, ale propuštění zdráhají se opustiti vězení
nebudou-li na svobodu propuštění všichni jich
soudruzi.
Z Terstu, 21. února. (Nový volebn
řád. — Riemaně.) Nový volební řád, jejž
terstský zemský výbor hodlá navrhnouti sněmu
který se sejde v pondělí dne 25. t. m., budí od-
por ve slovinském okolí Terstu. Dle návrlu zem-
ského výboru město Terst se 120.000 obyva
toli má míti v novém sněmu 48 zástupců, kdežto
venkovským obcím, majícím 48.000 obiy vatelů.
dává se jen 9 poslanců, při čemž kurie jsou
rozděleny tak, že Slovinci by neměli zabezpe
čeno ani 6 poslanců, které maji nyní. Minulou
neděli měli zástupci venkovských obcí porady
v Rojaně, Rocolu a Škeduji, v nichž protesto-
vali proti návrhu zemského výboru a žádají, aby
vláda vypracovala sama nový volební řád a před-
ložila jej sněmu.
Terský biskup Nagl po čtyřletém marněm
zápast s osadníky ricmaňskými počíná měknout
a jeví už ochotu, povoliti spojeným obcím Rie
mani a Logu slovanskou (hlahol-kou
bohoslužbu, uvoli-li se zů-lati nadál
v lůně církve římsko-katolické. Před čtyřmi roky
než byl násilně vypuzen z Ricmaně oblíben
kněz dr. Požar, jenž sloužil bohoslužby slovan-
sky, a než byl zapečetěn riemnňský kostelik
ústupek ten byl by postačil. Dnes, když biskup
proti Ricmaňským ničeho nepořídil četnickým
bodáky a hejtmanskými šikánami, snad už ne-
pomůže ani hlaholská bohoslužba, poněvadž pro
následovaným osadnikům zprotivilo se vše, co
vůbec páchne Římem.
Škedovat
Nagl
doktor
Požar
Terst
Řím
18
title
Politické zprávy zahraničně.
19
article
V Praze, 22. února.
V Praze, 22. února.
Hlad v Lodi.
Konec dvouletých bouři, revoluci a stável
v Lodi se dostavil. Na 140.000 dělného lidu je
bez zaměstnání a bez výdělku. Malí továrnie
přišli na mizinu, velcí se rozjeli, zůstavivše sve
podniky osudu. Dělníci snili o tom, aby sam
byli hospodáři továren, aby si v nich pracovali
podle své libosti a měli ze své práce všechen
zisk. Prodlením času přinesli jsme několik
obrázků poměrů, jak se v Lodi následkem tvrdo-
šijných stávek vyvinuly. Dělníci zavedli si nej-
úplnější anarchii a komunu. Pracovali, kdy se
jim líbilo, jak dlouho se jim líbilo, roznášeli si
domů tovary i suroviny. Továrníci a jich úřad-
níci nebyli mezi nimi jisti životem. Orgány bez-
pečnosti, malomocné, revolucí zdecimované a
ohrožené, nebyly s to poskytnouti jim ochrany.
Nezbylo jim tedy nie jiného, než zůstaviti to-
várny osudu a odjeti tam, kde aspoň jejich ži-
voty jsou bezpečny. Dostavily se smutné konce
dělnického hnutí, jež bylo podněcováno nejen
soudruhy z Německa, nýbrž nepřímo i vládon
německou, jež dovolila, aby průmyslové organi-
sace v Němcích dávaly jisté procento z čistého
zisku na stávkové agitace v Polskv. Sto čtyřice
tisíc lidí v jediném městě hladoví!
Moskevské listy: „Russkija Vědomosti“a
„Russkoje Slovo“ vyzývají ruské obecenstvo
aby dobrovoln,ni příspěvky pomohlo.
Němec
Praha
Německo
20
article
Církevní boj ve Francii.
Vyjednávání prefekta departementu sein
ského, pana de Selves, se zástupcem kardinála
arcibiskupa Richarda, v přičině otázky pro
najímání kostelů farářům, bude podle některých
zpráv skončeno příznivě a Briandovo dílo
smíru bude uskutečněno. Ale neminulo dosu
nebezpečí, že dobrá vůle ministra Brianda na-
razí na zarputilý odpor Vatikánu, odkud prý
bylo nařízeno areibiskupovi, aby
odmítl podmínky vlády, týkající se
břemen, jež by nastaly eírkvi s opravováním
kostelů, jakož i vyloučení dřivějších kongrega-
cionistů z farářských úřadů.
Z Říma se aspoň oznamuje, že Vati
kán se zdráhá přistoupiti na pod-
minky francouzské vlády a dělá velk
okolky. Pak žádá, aby ve smlouvách o prona-
jimání kostelů bylo přiznáno farářům právo tytc
smlouvy zrušiti, jakmile by neměli dostatečných
prostředků k plnění jim uložených zavazků
O podmince Briandově, aby bývali kongregacio-
nisté nebyli připuštěni k úřadům farářským
nechce Vatikán ani slyšeti. Prefekt de Selve
očekává co nejdříve návrh arcibiskupa paříz
ského. Vláda bude trvati pevně zejména na pod
mínce, že faráři nemohou být zbaveni břemen.
jež jim vzniknou při opravách kostelů. V tétc
věci musí se dohodnouti v každém jednotlivém
případě farář se starostou.
Selves
Richard
Briandův
Briand
Francie
Vatikán
Řím
21
article
Rozsudek smrti proti pěti Burům.
Rozsudek smrti proti pěti Burům.
Z jižní Afriky se oznamuje, že proce
proti Burům, kteří před několika měsíci z území
německé osady jihoafrické vpadli do anglické
osady kapské a jednoho policistu zastřelili —
Bury britské nepodařilo se jim vzbouřiti —
byl dnes skončen. Pět obžalovaných bylo od-
souzeno k smrti. V jižní Africe budou obět
věšet, ale v Berlíně budou cítit praví vinnie
svírání na hrdle. Jest známo, že v anglické
veřejnosti ze vpádu onoho — v době největšího
napjeti anglo-německého — nepochybovalo se
že výpravu vedly ne-li dokonce ruce německé
tož aspoň německá zbožná přání
jižní Afrika
Afrika
Berlín
22
article
Manifestační přednášky v Ústřed-
ním spolku českých žen.
Manifestační přednášky v Ústřed-
ním spolku českých žen.
O pokračovacích školách dív-
čich jinde a u nás bylo thema přednášky
p. insp. L. Weignera, pořádané Ústředním
spolkem českých žen dne 20. t. m. v obchodn
a živnostenské komoře. Přednáška inscenována
jako manifestace pro reformu dívčího školství.
Posluchačů, jmenovitě z kruhů damských, do
stavilo se mnoho. Přítomni byli jmenovitě z
obec pražskou a Svaz osvětový pí. Renata
Tyršová, dále delegáti městské rady dr
Frič a měst. radní uč. Schrötter, za Zem
ský ústřední spolek učitel F. V. Morave c, z
město Vinohrady ředitel Pavlík, zástupce mi
nisterstva obchodu BurJ 1, prof. A. Bráf, dr
Slavíkcvá, pí. Klenková z Vlasti
milů a j. v.
Po usílacích slovech spisovatelky pí. Pavly
Maternové, která nadšenými slovy obhajo
vala potřebu reformy divčího školství, následo
vala obšírná, 21/2 hodiny trvající přednáška pan
insp. Weignera. Po úvodu historickém pře
šel pan přodnášející k objasnění významu zvýšo
něho vzdělání žen vůbec a českých zvláště
Mnoho bylo předsudků na poli ženského vzdělá
vání, a dnes již nikdo se nepozastavuje nad vy
sokoškolským studiem žen. Otázku pokračova
cího školství ženského potřebí je řešiti se stano-
viska vzdělání lidového. Vzdělání širokých ma
lidových je příkazem a nezbytnou nutností doby
přítomné, požadavkem sociálním a politickým.
L Weigner
Tyršová
Frič
F V Moravus
Pavlík
profesor
A Bráf
Pavel Matern
Weigner
Ústřed
svaz osvětový paní
Burj 1
doktor Slavíkcvá
23
article
Pro vzdělání veliké většiny dívek jest pouze
obecnými a měšťanskými školami v zákonodár
ství pamatováno. Ten stav nestačí. Vzniká u žen
nechuť ku práci tělesné, rozmáhá se povrchnost,
lesk, bažení po lehkém živobytí, zevnější snaha
po zalíbení se. Dívky nedoceňují stav živnosten-
ský, obchodní a touží jen po pohodlném životě
rodin úřadnických a pod. Sociální poměry nut
pak ženy vstupovati brzy v život praktický, od-
vádí matky rodinám a dívky postrádají namnoze
uvědomělého a praktického vedení. Velmi mnoho
j- učednic při živnostech, a o tyto dívky pal
není ani v rodině ani školou postaráno. Nutnost
pokračovacích škol průmyslových je prokázána.
V Anglii organisované pokračovací škol.
ství dbá o povznesení rodinného života a uschop-
nění dívek k živnostem. Vaření je povinným
předmětem již na školách elementárních
smysl pro spořivost a šetření se systematicky
pěstuje. Školy jsou opatřeny vzornými, názor
nými kuchyněmi a rozvoj pokračovacího školstv
podporován je vydatně koedukací, která se zna-
menitě tu osvědčila. Veliký význam mají tal
zv. polytechniky, poskytující dívkám důkladné
a účelné přípravy pro život praktický.
V Americe pečují veliké ústavy volnou
methodou při naprostém šetření individuality
chovanců o pokračovací vzdělání dívek. Velmi
dobře se osvědčily theoretické i praktické ve
černí kursy.
Anglie
Amerika
24
article
Ve Franeii je dívčí školství dokonale
pevně organisováno. Dívka do 16 let je v po
vinném styku se školou. Spolky pro lidové vzdě
lání nacházejí účinné podpory a podněcují chut
ke vzdělávání Výborné praktické kursy ve spo
jení s lidovými universitami konají divy na pol
lidového vzdělání.
Ve Švýcarsku je rovněž o dívky posta-
ráno jako o hochy. Koedukce podporuje a umož
ňuje organisaci pokračovacího školství. Kočovní
kursy kuchařské a hospodářské se znamenit
osvědčily a byly s úspěchem napodobeny na Mo
Ve Švédsku zařizují dobročinné komi
téty vzorné kuchyně, dbá se o theoretické vzdě
lání na koedukčních školách.
V Německu zaujímaji první místo školy
obchodní. Zvláště Berlín a Lipsko činí mnoho
pro dívčí vzdělání. Hustá síť ženských spolků
podněcuje školskou organisaci. Hospodyňské
školy jsou velice rozšířeny. Zvláštní kursy pro
učitelky pokračovacích škol dívčích zaručuj
účelně vzdělané a připravené učitelstvo. Zvlášt-
ního pozoru jsou hodny pokračovací školy v Mni
chově, kde jsou i výborné školy pro služky.
V Rakousku rovněž razí cestu pokra
čovacímu školství ženskému spolky ženské. Do-
sud jsou jen školy pro uměl. vyšívání a školy
krajkářské slušně organisovány. Na školách
košíkářskych a umělecko - průmyslových jsou
také dívky někde připuštěny. Legislativa rakou
ská zná sice všeobecné kursy podle zákona říš-
ského z r. 1869, ale v praxi zřízeno kursů těc
ravě.
Švédsko
Německo
Berlín
Lipsko
Rakousko
organizace pokračovací školství
25
article
pramálo.
Nutno zdůrazniti, že v poměru učed
nickém jsou dívky úplně zkráceny oproti ho
chům. Dle živnostenského řádu je sice stanc
vena povinnost, že učňové jsou zavázáni pokra-
čovací školy navštěvovati, ba stanoveny jsou
tresty pro zaměstnavatele i učně, kdyby povin
nosti té nebylo dbáno, ale dosud vůbec o pokra-
čovací školy pro dívky není dostatečně posta-
ráno, ač tu platiti by mělo právo živ no
stenské!
Ze 110 tisíc žáků na pokračovacích ško-
lách průmyslových bylo jen 3600 dívek a ze
12 tisíc žáků na pokračovacích školách ob
chodních byl jen jeden tisí c dívek. Ve Vídn
je pro učednice 13 pokračovacích škol. Zvláštn
pozornosti zasluhuje pokračovací škola pro šit
bílého prádla.
Státem je úplně vydržovaná škola kucha
ská, zřízená při hotelu a vedená spolkem hote
lieurů, škola výborná, jež by měla najíti u n
nápodoby
Na Moravě pečují o dívky Pöttingeum
Vesna v Brně a Světlá ve V. Meziříči, vesmě
ústavy soukromé. Škola v Kateřinkách ve
Slezsku je u nás damám dobře známa.
V Čechách je všeobecných pokračova-
cích škol 17 českých, 9 německých. Více se dba
Morava
Brno
Kateřinka
Slezsko
Čechy
Pöttingeum vesna
26
article
lo hospodyňské školy, jimž opatřeny pěkné
budovy i slušné subvence. Návštěva těchto škol
je poměrně malá. Dobrá škola pokračovací pro
dívky je v Písku. Výborně a záslužně působí
Výrobní spolek i městské dívčí pokračo-
vací školy v Praze, spojené s kursy. Vzorná
správa ústavu a komitét dam v čele s pí. Renatou
Tyršovou zabezpečují školám úspěch. Dne
stojí školy ty před novou erou, která bude žá-
dati, aby dbáno bylo jmenovitě života rodinného.
Kuchařská škola večerní je zřízena při Do-
mácnosti. Učednic jinak vůbec opomenuto,
jen obchodní gremium pečuje obchodními ško-
lami pokračovacími o dívčí dorost.
Patnáct tisíc dívek, zaměstnaných živno-
stensky, volá u gremia o pomoc a doufejme, že
poměrně nepatrný náklad 21 tisíc K, jaký by
žádoucí reforma vyžedovala, nebude překážkou
rozvoji dívčích pokračovacích škol.
Když se zmínil ještě pan přednášejícío
době vyučovací, učitelských silách a podružných
kursech, nastínil finanční program a doporučil
vřelými slovy pokračovací školy dívěí jako spe-
ciální kulturní povinnost národní
Bouřlivý potlesk byl odměnou za krásnou
obsažnou přednášku, kterou si nejen pan před-
nášející, ale i spolek českých žen získal zásluhu
o podnícení důležité otázky dívčího pokračova-
cího vzděláni.
Tyršův
Písek
Praha
27
article
Vzhledem k organisaci škol a jich formaci
a niternímu životu je směrodatnou zde vždy ro-
dina, která je chranitelkou cnosti a mravnosti
a udržovatelkou státu a národa. A poněvadž ro-
dina je udržována ženou, vysvítá důležitost
vzdělání ženy. Tu je patrná i důležitost školstv
pokračovacího.
Školst. pokračovací musí míti sice ráz od-
borny, ale nesmí opomíjeti výchovy ženy.
Nutno upozorniti na potřebu občanského učení
ve školách. Chce-li žena práva, musí znáti práv
a povinnosti občanské. Škola pokračovací mus
vzbuzovati úctu ku práci a má povzbuzovati
dívky, aby hledaly radost života v rodině a nepo-
vrhovaly sňatky s řemeslníky, dělníky a pod.
Škola má buditi vkus a má něsti se duchem
národním. Mají býti pořádány bes'dky dív
čí, zvláště pro dělnice tovární.
Škol pokračovacích pro dívky dosíci možno
a měli by zvláště továrníci zakládání jich pod-
porovali.
28
article
Politický klub pro dol. Nové město
v Praze
Politický klub pro dol. Nové město
v Praze
konal ustavující valnou hromadu dne 18. Února 1907
v restauraci pivovaru „u Bucků“. Hojná účast voliče
ukázala, že myšlenka zřízení místní organisace pre
tento volební okres polkává se s opravdovým zájmem
a účastí všech svobodomysiných veličů tohoto okresu
Jménem přípravního komitétu zahájil valnou hro-
madu pan PhDr. a JUDr. Bohumil Baxa, jen
ve stručném proslovu objasnil nutnost zřízení místn
organisace národní strany svobodomyslné pro dol
Nové město jak pro záležitosti voleb říšských, tak
pro záležitosti zemské a pro místní záležilosti hospo-
dářské. Vítá četné shromáždění, jakož i delegáty růz
ných korporací. Ohražuje se předem proti výtkám
že nový klub jest snad nějakým klubem oposičním.
prohlašuje, že klub tento chce ruku v ruce se všemi
organisacemi národní strany svobodomyslné pracn
vati ku povznesení politické moci, kultumího a hospo-
dářského postavení celého českého národa, kterýžte
projev byl přijat s nadšeným souhlasem.
Na to přikročeno k volbám. Zvoleni jsou: před-
sedou JUDr. a PhDr. Bohumil Baxa, soudní adjunkt
I. náměstkem Frant. Hamáček, obchodník a maj. do
mu: II. náměstkem Václav Šmakal, rytec a maj. domu
jednatelem Emerich Suk, učitel; do výboru: Antonín
Beneš, bednář a majitel domu, Jan Grégr, majite
insertní kanceláře, O. Pyšvejc, knibkupec, MUDr
Franlisek, praktický léka«, Karel Topinka, obuvník,
Josel Vomáčka, obchodník; náhradníky: František Po-
lák, obuvník, Jan Hudec továrník; revisory účtů:
Vojíěch Babuška, kupec a majitel domu, Bedřich Mer-
fait, velkoobchodník a majitel roalit; předsedou smír-
čího soudu: JUDr. Eduard Hartl, auskultant a majitel
domu. Volby provedeny aklamací a vesměs jednomy-
slně. Zvolení prohlásili vesměs, že volbu přijímají
Na to přikročeno k třetímu bodu pořudu valné
hromady, k přednášce
Bucek
PhDr
JUDr
Baxa
František
Hamáček
Šmakal
Suk
Beneš
Grégr
Pyšvejc
Topinka
Josel Vomáčka
Hudec
Bedřich Mer
Hartl
Nová město
Praha
Zvolen
organizace národní strana
MUDr Franliska
Vojíěch Babuška
29
article
„Cile a snahy české polítiky“.
Řečník p. dr. Bohumil Baxa stručně objasnil
zásadní rozdil v nazírání na českou politiku, jaký se
jeví v tak zvané pasivní oposici a v opaku toho, v po-
sitivní a činné politice, a zdůrazňuje zásluhu národní
strany svobodomyslné, která poprvě tuto zásadu
projevila a o správnosti přesvěděila celý český národ,
že totiž politický a národní život jest v podslatäě ne-
ustálým bojem, a že bojujeme-li proti centra lismu
a proti režimu byrokratickému, musíme napadnouti
nepřítele v místech nejcitlivějších, tudíž právě v říš-
ské radě a nejvyšších úřadech, t. j. že v těchto mistech
musíme uplainiti svůj vliv, a zejána v nejvyšších
úřadech snažiti se, aby tato mísla zaujalo mnoho
dobrých a poctivých Čechů. To však není nějaká vlád-
ní nebo cislajtánská politika, jak odpůrcově nár. stra-
ny svobodomyslné tak rádi tvrdí, nýbrž jest to nutný
požadavek české politiky, aby již jednou váha českého
národa v tomto soustátí byla také uznána a náležiti
oceněna.
doktor
Baxa
Čecho
30
article
Rečník ukazuje na fo na křiklavý zjev, že tato
monarchie, stát s většinou slovanskou, provozuje ves-
měs zahraniční politiku prolislovanskou. 1e však
musí se nutně změniti, až politická váha národa če-
ského a vůbec národů slovanských v náležité míře
bude uplalněna.
Jestliže tudíž zásada pasivní oposice byla: „na
základě provedení českého státního právr zjednali
sobě politickou váhu a moc“, jest správná zásada,
již uplatnila nár. strana svobodomystná: „na základě
politické váhy a moci provedení českého státního
práva“.
Z toho důvodu jest ovšem zásadní negativní
politika českých poslanců na říšské madé vyloučena,
ovšem politika musí vedena býti tak, aby to neprae-
judikovalo dosud platnému českému státnímu právu,
totiž že záležitosti, které patří nejen dle úslavy dnešní
nýbrž i dle českého stálního práva (na př. otázka ná-
slednická) na zemský sněm, mají býti projednávány
na sněmi král. českého, a obor kompetence říšské
rady má býti omezen na míru nejskrovnější. Z toho
důvodu ovšem dovoláváme se také revise ústavy
veškerých státopré vních útvarů, ovšem v rámci
monarchie lotrinské.
Rečník
31
article
Řečník na to přechází k záležitostem zemským,
vysvětluje, jak náležitým vybudováním autonomie
zemské a zemské ústavy má býti pocílena moc sněmu
král. českého a s ní i českého národa. A zmiňuje s
při této příležilosti také o naší samosprávě. Potom
mluví řečník o ceslách, jimiž snažíme se svoje cíle
uskutečniti a nepřehlíží, že právě dnes poměry v č-
ském národě nelze nazvati právě růžovými.
Jest tu veliká roztříštěnost politická a zjevná
snaha, tvořiti politické strany stavovské, která žto
snaha jest mnohem nebezpečnější. Neboť. skládá-li
se národ český z nejrůznějších stavů, jichž zájmy
mnohdy naprosto se křižují, jest nanejvýše nulno,
aby všecky tyto zájmy byly uváděny v soulad jakousi
vyšší, silnější myšlenkou. A tato myšlenka vyšší musí
býti nezbytně myšlenka národní, a zájem národa
a jeho prospěch musí býti nejvyšším příkazem, jemuž
podříditi se musí každý zájem jednotlivců i jakéhokoli
stavu. Proto nesouhlasí řečník s tvořením politických
stran stavovských.
Ovšem strana, která zastupuje zájmy všech
stavů v českém národě, jakou jest nár, strana svo-
bodomyslná, musí přihlížeti k náležitému zastoupeni
všech stavů ve sborech zákonodárných a ukazuje,
že slrana mladočeská vždycky tak činila. Na to pro-
mlouvá o roztřištěnosti politické a neblahém zjevu.
že úkoly ty přenášejí se až na říšskou radu, a pro-
hlašuje za nadšeného souhlasu všech přítomných.