1
masthead
Ručník XXXXVI.
4
masthead
V Praze, v neděli 29. března 1903
Praha
6
article
Na ranní a odpol. Histy
přodplácí vat
v Praze v adnluisl rasi
na měsie . . . . . . 2 K
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s dvojí donáškoe
a nl
n čtvt Lta . . . . 7 K o0
ve slialkácki
na něíe . . . . . . 2 K 30
Poštout
n:: kei
s drojí slallkea
na přei
Batrrt ata . . . K ao
Praha
7
title
Dnešní čísle prů Prahu le o 18 stranácb.
Praha
8
article
Před rozhodnutím nade vše
významným.
Před rozhodnutím nade vše
významným.
Odpověď, jakou dal nynější ministr vy
učování dr. Marchet v pátek národu našemu
v příčině vytouženého brzkého zřízení česk
university na Moravě, naplňuje nepřátelský
nám tisk německý netajenou radostí
Patrně se přece jen asi do poslední chvíle
strachovali, aby se nám Beck po tom dlou-
hém vyjednávání s vůdci Národního klubu
o nejmírnější znění Žáčkovy
resoluce naposled snad nezavdě-
čil závaznou kladnou přípovědí
jaké zasluhuje tak oprávněná a snažná
tužba historického, kulturního národa; který
měl již svou slavnou universitu v Praze, kdy
Vídeň byla ještě máloznačným městem
sídlem kultury německé.
Nuže, dnes si oddychují! »Beck se
nedal zastrašit českou pistolí
Ministr Marchet ničeho určitého Čechům ne
slíbil a současně přijatá resoluce Sylvestrova
na zřízení německé university na Moravě
úplně maří beztoho nepatrný účinek česke
resoluce.
Ba vskutku, může-li co naše optimisty
přesvědčit, jak se bláhově mýlili ve svých
předpokladech o dobré vůli, spravedlivé
mysli a účinně ochotě Beckově vůči nam,
jest to věru ta šroubovaná, kliček plná od-
pověď páně Marchetova, kterou dal sumárně
všem neněmeckým národům. Připoušt
sice milostivě Jeho Excelence, že všichni
kmenové národní jsou oprávnění »probu-
dit ze své duševní síly k životu
v y soké školy« — a vláda chce prýsi
tedy povinně ony resoluce Slovinců, Mora
vanů, Vlachů a Rusů, budou-li parlamentem
přijaty, »vziti za vodítko pro svůj další po
doktor
Marchet
Beck
Žáčkův
Čecho
Sylvestrův
Marchetův
Vlach
Rus
Praha
Vídeň
česk univerzita na Morava
německý univerzita na Morava
9
article
stup« — avšak při postupu tom musí prý
stále na paměti míti, aby těm novým uni
versitám byl předem zajištěn zdárný, po
kojný rozvolj a tu prý padaji dva mo
menty na váhu; předně: dosáhlli ten který
národ již žádoucího stupně vzdělanosti aza
druhé politický moment, který hraje
v Rakousku dnes roli rozhodující: aby se
zřízení takové nové university dělo se
souhlasem a srozuměním dru
hýeh národních stran v zemi
jako na př zřízení ruské university ve Lvově
se souhlasem Poláků
Tim nám napověděno zajisté dosti ! »Pro
mluvte si vy, Čechové — s moravským
Němci!« Poněvadž ale tito ústy svého bar
d Eiverta již vykřikli své naprosté »Ne!« —
znamená odpověď Marchetova pro nás také
zřetelné vládní »non possumus!« Proto an
kresťanských sociálů nepřiměl bar
Beck, aby hlasovali pro mírnou resolue
Žáčkovu, nad tož pak ovšem pro resolue
Klofáčovu.
Druhdy by nám již takový důkaz
vládní »upřímnosti«, jaký vyzněl z odpovědi
Marchetovy, byl asi úplně stačil, aby zpě-
nila se naše krev a vztýčila naše hrdost
k činu sebeúcty zmužilé. Než, luk trpěli
vosti našich delegátů ještě ani pod touto
ranou nepraskl, nýbrž rozvaha jejich podniká
ještě jednu — poslední zkoušku.
Vyzývala delegace naše sice již dne 11
prosince 1907 — tedy před čtyřmi měsíci
důkladnou resolucí prof. dra. Čelakovského
ministra spravedlnosti dra. Kleina, aby řekl
co hodlá vláda podniknouti proti té orga
nisované vzpouře německých soudcův, rouha
Polák
Tim
Čecho
Němec
Beck
Žáčkův
Klofáčův
profesor
doktor
Čelakovský
Klein
Rakousko
Lvov
10
article
jících se na povel Tittův rovnému právu
jazyka našeho při c. k. soudech království
českého a tudíž proti platným zákonůma
řádům veřejným?
Ale J. Exc. pan ministr Klein kromě
platonického odsouzení té anarchie, nehnu
za ty čtyři měsíce proti něme-
ckým sveřepcům ani prstem a
celá morálka vládní zněla, že prý je tu
třeba nového zákona, ne však
pro důtklivé zkárání a ztrestán
německých rušitelův a škůdcův,
nýbrž nového zákona jazy kovéh
pro Čechy, kterým by se prý tomu sporu,
a kolísání názorů o rovnoprávnosti mezi
námi a Němci jakousi »zlatou střední cestou«
učinila přítrž. —
Ejhle, tak přistoupil pan Beck v zásad
na stanoviskoNěmců, popírajících zá
konnou platnost královského rozhodnutí ze
dne 8. dubna 1848, ba i článku XIX. stát
zákl. zákona z roku 1867, jejž naří zen
Stremayrovo z 19. dubna 1880 proste
provádělo aspoň co do jednání politi
ckých, soudních úřadův a státních zastupi-
telstev v království českém se stranami a
samosprávnými úřady. —
Tittův
Klein
Němec
Beck
Čechy
11
article
Stokráte bylo nejpovolanějšími právníký
dokázáno, že existují zde platné zá
kony zemské i říšské, jimiž rovne
právo českého jazyka jakožt
jazyka zemského v úřadech a živote
veřejném bylo výslovně a nade všechnu po-
chybnost prohlášeno, rozhodnutí nejvyššího
i říšského soudu správního potvrzují ne po-
haslou platnost těchto zákonů, na
nichž nařízení Stremayrovo doslovně již
28 let spočívá, úřadní svědectví presidentů
krajských soudů chebského, libereckého,
českolipského, mosteckého potvrdila, že tam
od jakživa přijímána podání česká a vyřizo
vána po česku dle zákonů starobylých
avšak nic na plat, nynější ministr justice
p. dr Klein neví si rady s německými
odbojnými soudci, pro něž všecky ty zákony
nám svědčící pojednou neexistují, a mini
sterský předseda p bar Beck místo, aby
mu ukázal na články 7, 8 a 9 státního
základního zákona o moci soudcovské a je-
jich mezích (ze dne 21. prosince 1867 říš
zák. čís. 144) — nebo na ustanoven
zákona ze dne 21. května 1868 (řišs. zák
č. 46) o disciplinárním stihání soudních úřad
níkův, »kteří poruší povinnosti, jaké jim
ukládá jejich úřad nebo jejich služební pří-
saha — nebo konečně na či 78. zákona o
organisaci soudů, jenž připouští ve
všech případech odpírání výkonu
spravedlnosti stížnost dozorčía
zakročení orgánů dozorčích,
jímž poskytuje moc, aby si po-
slušnost k rozkazům svým vynutili
prostředky disciplinárními: — misto aby
použil rázně těchto zákonných prostředkův
správy justiční v případě tak slátu nebez-
pečném: J E pan ministr Beck osnuje nový,
zhola zbytečný zákon jazykový
dle přání Němcův. — To už věru
přestává všechno Kdyby všeho mohli zá-
stupci čeští snésti, toho si již nemohou dát
libit a proto hledíme s napjetím vstříc nej
bližšímu zasedání rozpočtového výboru, kde
dojde k rozhodnutí!
Stokrat
Klein
Beck
Němcův
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 28. března. (Potíže s ro z po-
čtem.) „Prdbltiu“ se píše z parlamentních
kruhů, že všechuy větší politické strany se z-
bývají nyní otázkou, jak urychliti vyřízení roz
Praha
13
article
počtu. Nynější způsob pokládá se za neudrži
telný. Rozpočet zabírá parlamentu všechen čas
určený i na jiné zákonodárné práce a při ton
zůstává pochiybným, bude-li vůbec vyřízen v čas
Kontrola rozpočtu jest ovšem přední úkol par
lamentu, ale nesmi zůstati při pouhé kontrole
nýbrž musejí se řešiti také důležité otázky soe
álné a hospodářské. (Otázky politick
„Fremdenbl.“ ovšem mílerád parlamentu od
pustí. Pozn. red.) Pisatel podává při té příleži
tosti některé návrhy, jak by se vystačilo s ča
sem. Rozpočtovému výboru má se vyměřit
přesná lhůta, do níž má býti hotov s rozpočtem
nebude-li v čas hotov, sněmovní plenum může
zahájiti druhé čtení rozpočtu bez zřetele na prá
ce výborové. Také pro druhé čtení rozpočlu
v plenárních schůzíeh má se předem vymezil
určitá lhůta a sice tim způsobem, že se každé
mu poslanci uděli asi 20 minut času, jichž může
užiti k řeči buď v povšechně nebo podrobn
rozpravě. Jednotliví poslanci mohli bý se čast
jim přiděleného zříci ve prospěch jiného řečníka
Krakovský „Czas“, jak jsme tylo dni sdě
lili, zábýval se touž otázkou a navrhl, aby s
rozpočet přijímal vždy na dvě léta najednou
V Praze, 28. března. (Hr. Andrá s s
o bankovní otázec.) Za včerejší sněmovn
schůze hr. Andrássy vyslovil v 3oukromé roz
mlůvě povděk nad tím, že bankovní výbor jev
ochotu odročiti rozřešení otázky, má-li se
v Uhráeh zříditi samostatná cedulová banka.
Andrássy
Praha
Hradec
14
article
Bojí se, že předčašně řešení této otázky by způ
sobilo politickou krísi. Bankovní otázku nepo
kládá za otázku politiekou. Má za to, že
samostatná cedulová banka by neodpovídala ny
nějšímu hospodářskému stava Uher. Zvláště ob
tižno by bylo opatřiti si potřebné množstv
zlata. Je-li už třeba otázku tu nyní rozřešiti,a
se krise, která nastane po zřízení samostatno
bunky, odloží aspoň na dobu, až bude provedena
volební oprava, Předloha volební opravy bude
v krátké době zaslána panovníku na posouzenou
načež by se mohla dostati hned do sněmovny
Na dotaz, obsahuje-li chystaná předloha tako
množné hlasování, ministr vnitra nedal
odpovědi.
Z Lublaně, 27. března. (Kraň s ký
sněm se ustavil.) V dnešní prvé schůz
nově zvoleného kraňského sněmu, v níž zem
ský presidení představil nově jmenovaného zem
ského hejtmana, dvor. radu Frt. Šuklje,
jeho náměsíka, bar. Liochtenberga, byl zvolen
také nový zomský výbor, Za velkostatky zvoler
hr. Barbo, za města dr. Tavčar (pokrokový
Slovinec), za venkvské okresy dr. Lo mpe
z colého sněmu dr. Šusteršič, oba klerikáln
Slovinci. Ve stárém zemském výbolu byli den
liberální a jeden klerikální Slovinec.
Z Pešti, 27. března. Kdo má ny ní věl-
šinu v uherském s ěmě?) V posledn
době členové slany neodvislosti několikrát vy-
zývali vedení strany, aby utyořilo novou vládu
výhradně ze strany neodvislosti (bez zřetele na
strane ústavní a lidovou), poněvadž strana má
ve sněmovně absolutní většinu a obejdle se bez
pomoci jiných stran. Orgán lidové strany, „ál-
kotmany“, vypačítává však, že košutovci jsou
na omylu, nebot mají mezi 453 člony uherské
sněmovny pouze 224 hlasy, tedy menši nu.
Kraň
doktor
Tavčar
Lo mpe
Šusteršič
Uhry
Lublaň
Pešť
15
article
Ústavní strana má nyní 88 členů, lidovci 32.
oposiční levice 16, jiní lissidenti 13, národnost
ní klub 25, bánffovci, demokraté a socialisté 7
divoci 8, Chorvaté 40, úhrnem 229 poslanců
stojících nyní mimo stranu neodvislosti.
Z Pešti, 27. března, (Per sekuc
v Uhrách.) Klub národnostních poslaneů vy
dal seznam členů národnostních stran, kteř
jsou nyní pro politiekou agitaci uvěz
něni nebo v nejbližší době nastoupí trest. V
vácovském státním vězení sedí posl. Ju
riga (na 2 leta), novinár Dušan Poru b ský
(1 rok), Martin Albiny (1 rok), a Julius
Pešňavý (6 měsíců). V segedinském
vězení P. Ondř. Hlinka (2 léta), dr. Vavř.
Šrobá: (114 roku), účetní Jul. Sllacht
(1 rok), farář Jos. Tomik (6 měsíců), Jan Ja-
novič (4 měsíce), učitel Jan Muhutin(e
měsíců). Dne 1. dubna nastoupí trest redaktar
rummského listu „Uníren“, Aurel Donč
(8 měsíců), red. „Tribuny“, Demetr Jova
Vinc. Vojeu (po 6 měsícich). Mimo to v brzku
nastoupí trest také redaktor „Lupty“, Jit
Stojeza, odsouzený na půldruhého roku.
Chorvat
Poros
Albin
Julius Pešňavý
P Ondř
Hlinka
doktor
Vavř
Jos
Jan
Muhutin
Donč
Demetr Jov Vinc
Pešť
Uhry
Sllacht
16
article
Ze Zádru, 25. břozna. (Volební opra-
va pro Dalmacil.) Dalmatský sněm v mi
nulém zasedání uložil zemskému výboru, aby
připrevil návrh volební opravy. „Nar. Lisť“ se
nyní dovídá, že zemský výbor jest se svým ná-
vrhem již hotoy. Hlavní zásady opravy byly by
takové: Odpadli by dva virilisté a zástupei ob-
chodních komor; sněm by měl 44 poslance-
Venkovské obce by volily 28 poslanců, města9
velkostatkáři 7. Nynější census 10 K má se sní-
žiti tak, aby volební právo měl každý, kdo plat
nějakou daň. Volby mají býti všude přímé. Ná-
vrh tente bude předložen vládě a dojde-li jejího
schválení, bude sněm v dubnu nebo květnu svo
lán ke krátkému zasedání, aby schválil volební
opravu. Nynější sněm má 43 členy a sice 2 viri
listy biskupy, 10 poslaneů ze skupiny největšíel
poplatníků, 8 z měst, 3 z obchodních komor
20 z venkovských obcí.
Zádr
Nara
17
article
Ze Záhřeba, 25. března. (P osl. Barči
o odročení chorvatského sněmu.)
Dr. Eraz. Barčič, jenž jako předseda dle stá
řídil prvé dvě schůze nového sněmu chorvat
ského, pravil v rozmluvách s jedním terstským
redaktorem, že na odročení sněmu byli všichní
připraveni, ale ne v té formě, v jaké to pr
vedl bar. Rauch. Sněm byl odsouzen dříve, než
se sešel, což je vidno z toho, že odročovací r
skript je dalován 3. března, kdežto sněm se se
šel teprve 12. března. Bar. Rauch provedl ostat
ně jen vůli pešťské vlády, pro niž ústavnost je
mrtvé slovo a vůle národa neplatí pranic. N
dotaz, co bude Rauchova vláda nyní dělati, dr
Barčič pravil: Bude pronásledovati oposiei
Vtloukl si do hlavy, že musí v Chorvatsku sdě
lati pořádek. Počal se už mstiti úřadnikům, ktei
hlasovali s oposicí; budou houfně přesazován
a dáváni do výslužby. Pak se zastaví platno
několika ústavních zákonů, zejména o tisku
o právu shromažďovacím a spolčovacím. V lišto
padu sněm bude opět svolán na jednu schůzi.
načež bude rozpuštěn. V únoru přištího roku
máme zas nové volby. Ovšem výsledek jiel
bude týž, jako letos. Oposice zvítězí na celo
čáře. Chorvalsko čekaji patrně opět těžké doby
ale vílézství bude na konec přec jen naše.
doktor
Eraz
Barčič
Rauch
Rauchův
Záhřeb
Chorvatsko
18
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 28 března.
Otázka ruského loďfstva.
Rozpočtová komise hosudarstvenné dum
škrtla několik tomu dní úvěr, požadovaný mini
sterstvem námořnictva, dokud by tento úřs
nebyl podle potřeby zrefermován Usnesení měl
za následek odstoupení mořského ministra admi
rála Dikova.
Jaké jsou důvody proti snaze ruské vlády
obnoviti válečné loďstvo, o tom pelrohradský do
pisovatel do »Pelit Parisien« rozmlouval s ad
mirálem Rožestvenským, vůdcem námořní vý
pravy proti Togovi Rožestvenský zastávě náhled.
že Rusko musí nejprve dbšti o zmohotnění ar
mády a tomu účelu že má věnovali všečky své
síly a prostře lky. Budovšní nového loďstva b
si Japonsko mohlo vzíti za záminku nové války
a v tě válce by Rusko nemohlo počílat ani na
pomoc Francie, jež je svázána smluvou s Angli
Tog
Rožestvenský
Praha
28 březen
Rusko
Japonsko
Francie
Angl
19
article
V drobném „. vuejit
ranní číslo o sobá . . . za 9l
odpolední . . . . . . . za 2k
Ve Slialkách na vonkově
ranní číalo. . . . . . . . 10
odpolečsí . . . . . . . . 44
Iuseráty
plati se hetově zapřed.
Předplacení a inserty přijíná sdminl-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nachátejí se též redake
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“
Rukoplsy se novraceji.
20
article
a Anglie je spojencem Japonska. Nové vybudo-
vání loďstva stálo by milliardy, a kdyby Rusko
na toto dilo obrátilo všecku svou finanční sílu
prve, než bude míti nepřemoži telnou armá du
mohlo by se dočkati, žeby se jeho porážky opa-
kovaly, ať v Asii neb v Evropě Třeba jest, aby
bylo především postaráno o armádu, a když
armáda bude budit respekt, potom bude možno
přikročit i k obnově loďstva. Tak si vedlo Né-
mecko a jeho příklad v této příčině má násle,
dovat Rusko.
Dobré znamení z Polska.
Klerikálný orgán varšavský »Rola« konsta-
tuje, že všechen klerikálný tisk v království pol-
ském octl se v těžké krisi. Celá řada klerikál-
ných časopisů byla nucena přestat vycházet pro
nedostatek odběratelů, a které ješté zbyly, bldné
živoří.
Bůlow ve Vídni. — Vilém II. v Benátkách.
V rozmluvě se zpravodajem »Neue Freie
Presse« přiznal se kancléř Bülow, že za roz-
mluvy s Aehrenihalem pojednávati bude o řadě
mezinárodních olázek. Zvláštního účelu prý ale
návštěva jeho ve Vídni nemá. Ovšem —
spasen, kdo věří ! .
Panovník jeho, Vilém II., jest přý mezillm
v Benátkách — aspoň dle ofliciálních. zpráv —
v náladě výtečné. Slibil prý králi italskému, že
za své středomořské cesty nepochybně zastaví
prý se i v Neapoli. Královna Helena telegrafo-
vala cfsafovně německé do Benátek politování,
že kojle sama dcerušku svou nemohla přijeti
do Benštek, ale doufa prý ji spatříti ještě v městé
Římu bližším.
Rol
Vilém II
Bülow
Helena
Anglie
Japonsko
Rusko
Asie
Evropa
Polsko
Vídeň
Benátky
Neapol
Benštek
Řím
Neue Frei Presse
21
article
Pařižský »Temps« míní, že Francie nemusí
se k vůli této návštěvě německé v Ilalii znepo-
kojovati. Nechce ovládati Evropu, žádá jen úctu
před svýmí právy. Její politika není politikou
zlého rozmaru a závisti a proto prý ji diploma-
tická vyjednávání a sehůzky mohou zůstavit
klidnu.
Osoba z družiny německého c-
s ae vyjádřila se v Benštkách k redaktoru
»Gornale d'ltalia, že té chvile jesl situace mezi-
národní uspokojivá, ale jeví se dva temn
body na obzoru: změna na trůnu ra-
kouském jež kyne dříve neb později
i v Cařihradé. Nevíse, jakou politiku
prováděti bude rakonský následník
a v Turecku změna na trňnu zna-
mená pravý chaos. Ale i za novéh
suttána Německo se svého privíle-
govaného postavení v Turecku ne-
zřekne. Tím potvrzuje důvěr niík
Vilémův jen, co jsme děli zde samii
Na východě situace se zvolna pře sunuje. Ně-
mecko chce své postavení udržeti za nových
poměrův, ale ovšem žádá, aby i nadál Rakousko
a Iialie tam jeho posici drželi. Proto jel Bülov
do Vídně a proto Vilém v Benátkách na krále
Viktora Enanuela III. působí obvyklým svým
»jemným« tlakem
Vatikánské listy dnes zlobí se, že Vilém ml
učinil v Benátkách mimochodem výtku »igno
ranci itálského kleru«, Z družiny císařovyt
popiraji
Náčelník vojenské kanceláře generál Hülsen-
Haeseler, známý milostník císařův, spadl v Be-
nálkách z gondoly do špinavé vody průplavn
a byl by se i se svými řády málem utopi
kdyby ho nebyli gondoliéti vytáhli Zlé znamení
řeknou si Italové, kteří jsou do krajností po
věreční!
Nová atéra Vilémova.
Trapný dojem věci, že Vilém II. hledě
osobuím svým vmísením se zameziti odvolán
Vilémův
Vilém
Enanuel
Vilém ml
Haeseler
Italos
Vilém II
Francie
Evropa
Turecko
Německo
Rakousko
Vídeň
Benátky
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 28. března.
6—. (Kronika.) Starosti slovanské tla
kou na dvéře. Naléhají blíže a bliže!
Nedávno ozval se k otázce zasloužilý pra-
covník v oboru slovanovědeckém, Hermenegild
Jireček. Co bude se »společným« jazykem
V únorovém sešitě »Osvěty« přimlouvá se pr
srbo-chorvatštinu! Je nejzvučnější ze všech
slovančin
— Úchvatná perspektiva! volá nadšen.
Společný jazyk pro sto padesát milionů Slo-
vanů! . ..
Však, zatím, nebude-li radno, obmezit
poněkud perspektivu? Napřed bližší úkoly
vykonat! Jak pak, my Slované v říši! Nená-
leží-li nám, abychom se dříve dohodli?
Ani ten úkol není snadný! Zkušenosti na-
bylé dosud málo povzbuzují.
Svého času Chorvat, Štépán Radič, na
vrhuval, aby Slované v řiši za společný svoj
jazyk úřadní přijali češtinu. Důvody uváděl
velmi důtklivé, především pulitické. Navzájem
nyní našinec zase navrhuje chorvatštinu
Pěkný doklad vzájemné ochoty a horlivosti
Arci, vzájemnost zatím jen papírová! Také dů
vody českého navrhovatele jsou velmi zámluvny
A není pochyby, daly by se najít pádné i pro spo
lečnou pro nás polštinu. Ruština beztoho už ve
mnohých případech prakticky se nám osvědčiln
a osvědčuje.
Jireček
Slovan
Chorvat
Štépán Radič
Praha
23
article
Jak tedy? Pro který návrh a který »spo-
lečný jazyk« se na konec rozhodneme ? Kdož
odnese palmu: chorvatština nebo čeština nebo
polština
A nový muž se hlásí ke slovu!
— Společný jazyk je Slovanům nezbytný
Praktické zřetele brání, aby určen byl ten
onen z dnešních jazyků slovanských. Nezbývá
tudy, než stvořit — nový! . . . řekl si da
kladný jazykoznalec profesor Ignáť Hošek
přistoupil hned k dílu. Seslavil »Gramatiku
novoslovanského jazyka« *) V době volapůků,
esperantů a pod. mohl by návrh znfti poněkud
dobrodružně. Autor hned vyvrací možné ná
mitky
Stvořit nový umělý jazyk, stmelit různé
živly není věc neslýchaná v kolturném vývoji
národů! Ve stolelích 14. až 17. tím způsobem
vznikl německý jazyk spisovný. Stvořen z
žívlů horno a středoněmeckých působením panov-
nických kanceláři, působením Lutherovým aji
ných spisovatelů . ..
Slovan
Hošek
Lutherův
24
article
Nejlepším návrhem bývá hofový skutek. Práce
páné Hoškova je pozoruhodna. Povede-li k eili
Jiná otázkal
A ještě návrh, dnes nejčastěji přetřásaný
— Žádný druhý jazyk! Jiné pomůcky
třeba, přiměřené daným poměrům !.
A rozhodující »daný poměr« je známá
zkušenost. Slovan ku podivu snadno a časem
nejkralším nauči se — rozumět druhým
Slovanům. Tu je okolnost, jíž Uřeba využíli
Nač druhý jazyk? Ať je postaráno, aby každý
mluvil svým a rozuměl — ostatním ! A
se na školách poskylne možnost, aby vzdělanee
slovanský naučil se slovančinám rozumět. A le-
káte-li se metbody, pro otázku učebné praxe: kde
nabrat tolik učebných sil? Což se neosvěděila
melhoda učitelů — kočovných ? V Norsku všecku
vzdělanost vštěpují národu učitelé kočovní!A
vzdělanost je tam na stupni znamenitém. A nám
by stačila škola praktická! Celý ústav nemůže
se na měsíc, na dva přestěhovat z Čech do
Polska, do Chorvatska, do Lublaně či na Bled.
aby se ucho navyklo ! Dobrá, ať tedy na měsíe,
na dva zavítá na ústav praktický učitel
Dnes Polák, jindy Chorvat, jindy Slovinec ! A
*) Gramatik der neuslavische
Sprache. Verfasst von prof. Ignaz Hošek.
Kremsier 1907. Proč německy? Dlouho-li ještě my
Slované sami budeme si vnucovat němčinu za pro
střednrka i
bude po nesnázi! Hravě vyroste nová inteligence
a bude už ozbrojena potřebným kulturným ná
strojem: schopná, s ostatními Slovany vlastnín
prostředkem se domluvit !
O návrhy, jak vídět, žádná nouzel
Jen — vybratl
Hoškův
Polák
Chorvat
profesor
Hošek
Slovan
Norsko
Čechy
Polsko
Chorvatsko
Lublaň
Bled
Dobrá
Slovan
25
article
A naděje do brzkého — skutku? Jak
jsou? Co řiká Slovanstvo ke své nejpalčivějš
kultufné olázce? Jak se hodlá Slovanstvo za-
b jsse
chovali?
Ve článku pana Hermenegilda Jirečka čtou
se povzbudná slova:
— Kdyby inleligence slovanská srbštin
přijala, byla by olázka jeduím rázem rozhod-
nute, nebylo by třeba spojovacího prostředk
umělého, byl by tu jazyk hotový, krásný, libo
zvučný, snadný, bohatý a vývoje schopný
Tož, jak? Dá si inteligence slovans ká říc
Pochopíli úkol? Rozhodne-li, se — jedním
rázem
Co řiká slovanská inteligence ? Kterak hodlá
se rozhodnout? . ..
Obraeile zraky zvědavě na všechny stran
Žádná odpověď! Uběhl už pěkný čas, co návrhy
předloženy veřejnosti! Ale inteligence slovanská
jakoby neslyšela! Věci stojí dále nerozhodnuly
A kdyby deset nových návrhů přibylo, přo
krásných, okouzlujících, pohne-liž se co?
Je snad inteligence slovanská raněna sl
potou? Nechce snad, či snad nemůže rozhod
nouti? Jakým pochodem vlastně rozhoduje
inteli gence?
Chcele vědět, jakým pochodem?
Máme pěknou ukázku po ruce, jak rozho
duje »národní inteligence« v otázkách národn
nalebavých.
Zde jestl
V písemnietvu polském dávno naléh
otázka reformy pravopisné. Polský pravopis je
ze všech slovanských nejméně šťastný. Nás
český není vzorem jednoduchosti, ale s polátinou
lei
Jireček
Chcele vědět
26
article
je ještě hůře. A přec každý uzná, jak by s
oba jazyky hned sobě přiblížily, být jen bliž
šího sobě pravopisu I Návrhy předkládány v tom
směru.
Edward Boguslavski, aulor znamenitého díl
o dávných Dějnách slovanských, zkusil na sobě.
kam to vede, předkládat nějaké »národní inte-
ligenci«, aby — rozhoduvalal
Kterak přimět polskou veřejnost, kterakj
přesvědčit?
Nechtěje tratit času neplodnými úvaham
slatečný učenec rozhodl se, propagovat myšlenk
přímo činém. Obětávým a energickým zároven
Svažek svých »Dějin« vydal pan Boguslavski
dllo víc než desluileté práce, novým, opraveným
pravopisem. Novota je velmi praklická. Na prv
pohled, hádali byste, musí se zamluvit každému
Nový pravopis je tak prostý a jednodachý, tak
velmi blizek českému! Knihu může číst Polák
i Čech velmi snadno. *)
A výsledek pokusu? Jak pochodil muž
odhodlaný se svým pokusem záslužným?
Jak pochodil? Žalostně! Druhý svazel
»Dějin« výšel po nových desíti letech. Psán je
už zase praropisem starým. A z příčin velm
podstatných. Autor skroušeně vyznává, jak s po
kusem svým před veřejností polskou — pohořel
— Jakže? Nemá snad polská veřejnost svo
inteligenci? Nemá-li kritiku, aby dovedla posou
dít potřebu a výhodu novoty?
Jakž by neměla veřejnost kritiku! Polská
kritika užila svého práva, rozdélila se na různe
tábory, podle různých hledisek a názorů a vy
slovila své pro a proti.
— A čtenářstvo polské
A členářstvo polské po zákonu, kterf j
přirozen všem hromadným bytostem, odevzdalo
se především svěmu zvyku a pohodli. Knihu
psanou novým, nezvyklým pravopisem — s n
chuti odložilo.
** Historya Stotan. Napisat Edwar
Boguslavski. Tom I. Kraków. Nakřadem
antora. 1838.
A bylo rozhodnutol
Tak rozhoduje v otázkách nalehavých n
stance, zvaná »inteligence národní«.
Boguslavski
Novota
Polák
Čo
Napisat Edwar Boguslavski
Toma I . Krakov
Historya Stotan
27
article
ne
Tolik je jasno! Návrhy jsou tu, krásnt
návrhy! O návrhy žádná nouze! Jen něee
chybí! Někdo, kdo by mezi nimi výbíral a —
rozhodl!
Představte si, že by původei návrhů nebyl
učenci, Iiteráti, prostí nadšencí idey, ale že by
některou z myšlenek Slovanstvu spasných vzpla-
nul činitel mocný, nějaký vládce moderní na způ-
sob velikého Petra nebo Bedříchal
Je zjevno, jak by se věci odebrály
Svou ideu muž by podepřel svou mocnou
vůlI. Vyšel by rozkaz, aby na všech školách
slovanských zaveden byl příště nový předmět.
Za deset let byla by tu nová inteligence slovan-
ská, ozbrojená novým prostředkem kulturným.
Jednota prostředku dalším nařízením zavedena
by byla do všech úřadů a poměrů veřejného
života a než by nová generace odrostla, stálo
by tu Slovanstvo jako jednotný mocný organism,
schopný velkého svérázného úkolu kulturního.
Tak mocí vůle stala by se myšlenka —
činem! Zatím zůstává pouhým — snem
Prozatím Slovanstvo nemá vůle, nemá -
mocného činitele.
Národ, který nemá víc, než svou »inteli-
genci«, není ještě bytost schopná života. Je
organická bytost bez vůle a činu.
Aby byla schopna chtit a jednat, má orga-
nická bytost zapotřebí dotyčného — orgánu.
Má-li Slovanstvo dospět svého kulturného
úkolu, nestačí, aby mu byly jen předkládány nej-
krásnější — návrhy. Třeba mu dříve opatřit
sehopnost rozhodovací a jednací. A té tě-
lesům hromadným se dostává jedině cestou nut
ného ústrojí.
Jestli už návrh, tedy především na —
organisaci.
Petro
Bedříchal