ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a82232f0-7596-11dc-ba1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 52, person 85, org 6, work 3
1 masthead
Ručník XXXXVI.
2 masthead
noboden žee
3 masthead
n5ě
4 masthead
V Praze, v neděli 29. března 1903
Praha
5 masthead
Číslo 88.
6 article
Na ranní a odpol. Histy přodplácí vat v Praze v adnluisl rasi na měsie . . . . . . 2 K na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvojí donáškoe a nl n čtvt Lta . . . . 7 K o0 ve slialkácki na něíe . . . . . . 2 K 30 Poštout n:: kei s drojí slallkea na přei Batrrt ata . . . K ao
Praha
7 title
Dnešní čísle prů Prahu le o 18 stranácb.
Praha
8 article Před rozhodnutím nade vše významným.
Před rozhodnutím nade vše významným. Odpověď, jakou dal nynější ministr vy učování dr. Marchet v pátek národu našemu v příčině vytouženého brzkého zřízení česk university na Moravě, naplňuje nepřátelský nám tisk německý netajenou radostí Patrně se přece jen asi do poslední chvíle strachovali, aby se nám Beck po tom dlou- hém vyjednávání s vůdci Národního klubu o nejmírnější znění Žáčkovy resoluce naposled snad nezavdě- čil závaznou kladnou přípovědí jaké zasluhuje tak oprávněná a snažná tužba historického, kulturního národa; který měl již svou slavnou universitu v Praze, kdy Vídeň byla ještě máloznačným městem sídlem kultury německé. Nuže, dnes si oddychují! »Beck se nedal zastrašit českou pistolí Ministr Marchet ničeho určitého Čechům ne slíbil a současně přijatá resoluce Sylvestrova na zřízení německé university na Moravě úplně maří beztoho nepatrný účinek česke resoluce. Ba vskutku, může-li co naše optimisty přesvědčit, jak se bláhově mýlili ve svých předpokladech o dobré vůli, spravedlivé mysli a účinně ochotě Beckově vůči nam, jest to věru ta šroubovaná, kliček plná od- pověď páně Marchetova, kterou dal sumárně všem neněmeckým národům. Připoušt sice milostivě Jeho Excelence, že všichni kmenové národní jsou oprávnění »probu- dit ze své duševní síly k životu v y soké školy« — a vláda chce prýsi tedy povinně ony resoluce Slovinců, Mora vanů, Vlachů a Rusů, budou-li parlamentem přijaty, »vziti za vodítko pro svůj další po
doktor Marchet Beck Žáčkův Čecho Sylvestrův Marchetův Vlach Rus Praha Vídeň česk univerzita na Morava německý univerzita na Morava
9 article
stup« — avšak při postupu tom musí prý stále na paměti míti, aby těm novým uni versitám byl předem zajištěn zdárný, po kojný rozvolj a tu prý padaji dva mo menty na váhu; předně: dosáhlli ten který národ již žádoucího stupně vzdělanosti aza druhé politický moment, který hraje v Rakousku dnes roli rozhodující: aby se zřízení takové nové university dělo se souhlasem a srozuměním dru hýeh národních stran v zemi jako na př zřízení ruské university ve Lvově se souhlasem Poláků Tim nám napověděno zajisté dosti ! »Pro mluvte si vy, Čechové — s moravským Němci!« Poněvadž ale tito ústy svého bar d Eiverta již vykřikli své naprosté »Ne!« — znamená odpověď Marchetova pro nás také zřetelné vládní »non possumus!« Proto an kresťanských sociálů nepřiměl bar Beck, aby hlasovali pro mírnou resolue Žáčkovu, nad tož pak ovšem pro resolue Klofáčovu. Druhdy by nám již takový důkaz vládní »upřímnosti«, jaký vyzněl z odpovědi Marchetovy, byl asi úplně stačil, aby zpě- nila se naše krev a vztýčila naše hrdost k činu sebeúcty zmužilé. Než, luk trpěli vosti našich delegátů ještě ani pod touto ranou nepraskl, nýbrž rozvaha jejich podniká ještě jednu — poslední zkoušku. Vyzývala delegace naše sice již dne 11 prosince 1907 — tedy před čtyřmi měsíci důkladnou resolucí prof. dra. Čelakovského ministra spravedlnosti dra. Kleina, aby řekl co hodlá vláda podniknouti proti té orga nisované vzpouře německých soudcův, rouha
Polák Tim Čecho Němec Beck Žáčkův Klofáčův profesor doktor Čelakovský Klein Rakousko Lvov
10 article
jících se na povel Tittův rovnému právu jazyka našeho při c. k. soudech království českého a tudíž proti platným zákonůma řádům veřejným? Ale J. Exc. pan ministr Klein kromě platonického odsouzení té anarchie, nehnu za ty čtyři měsíce proti něme- ckým sveřepcům ani prstem a celá morálka vládní zněla, že prý je tu třeba nového zákona, ne však pro důtklivé zkárání a ztrestán německých rušitelův a škůdcův, nýbrž nového zákona jazy kovéh pro Čechy, kterým by se prý tomu sporu, a kolísání názorů o rovnoprávnosti mezi námi a Němci jakousi »zlatou střední cestou« učinila přítrž. — Ejhle, tak přistoupil pan Beck v zásad na stanoviskoNěmců, popírajících zá konnou platnost královského rozhodnutí ze dne 8. dubna 1848, ba i článku XIX. stát zákl. zákona z roku 1867, jejž naří zen Stremayrovo z 19. dubna 1880 proste provádělo aspoň co do jednání politi ckých, soudních úřadův a státních zastupi- telstev v království českém se stranami a samosprávnými úřady. —
Tittův Klein Němec Beck Čechy
11 article
Stokráte bylo nejpovolanějšími právníký dokázáno, že existují zde platné zá kony zemské i říšské, jimiž rovne právo českého jazyka jakožt jazyka zemského v úřadech a živote veřejném bylo výslovně a nade všechnu po- chybnost prohlášeno, rozhodnutí nejvyššího i říšského soudu správního potvrzují ne po- haslou platnost těchto zákonů, na nichž nařízení Stremayrovo doslovně již 28 let spočívá, úřadní svědectví presidentů krajských soudů chebského, libereckého, českolipského, mosteckého potvrdila, že tam od jakživa přijímána podání česká a vyřizo vána po česku dle zákonů starobylých avšak nic na plat, nynější ministr justice p. dr Klein neví si rady s německými odbojnými soudci, pro něž všecky ty zákony nám svědčící pojednou neexistují, a mini sterský předseda p bar Beck místo, aby mu ukázal na články 7, 8 a 9 státního základního zákona o moci soudcovské a je- jich mezích (ze dne 21. prosince 1867 říš zák. čís. 144) — nebo na ustanoven zákona ze dne 21. května 1868 (řišs. zák č. 46) o disciplinárním stihání soudních úřad níkův, »kteří poruší povinnosti, jaké jim ukládá jejich úřad nebo jejich služební pří- saha — nebo konečně na či 78. zákona o organisaci soudů, jenž připouští ve všech případech odpírání výkonu spravedlnosti stížnost dozorčía zakročení orgánů dozorčích, jímž poskytuje moc, aby si po- slušnost k rozkazům svým vynutili prostředky disciplinárními: — misto aby použil rázně těchto zákonných prostředkův správy justiční v případě tak slátu nebez- pečném: J E pan ministr Beck osnuje nový, zhola zbytečný zákon jazykový dle přání Němcův. — To už věru přestává všechno Kdyby všeho mohli zá- stupci čeští snésti, toho si již nemohou dát libit a proto hledíme s napjetím vstříc nej bližšímu zasedání rozpočtového výboru, kde dojde k rozhodnutí!
Stokrat Klein Beck Němcův
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 28. března. (Potíže s ro z po- čtem.) „Prdbltiu“ se píše z parlamentních kruhů, že všechuy větší politické strany se z- bývají nyní otázkou, jak urychliti vyřízení roz
Praha
13 article
počtu. Nynější způsob pokládá se za neudrži telný. Rozpočet zabírá parlamentu všechen čas určený i na jiné zákonodárné práce a při ton zůstává pochiybným, bude-li vůbec vyřízen v čas Kontrola rozpočtu jest ovšem přední úkol par lamentu, ale nesmi zůstati při pouhé kontrole nýbrž musejí se řešiti také důležité otázky soe álné a hospodářské. (Otázky politick „Fremdenbl.“ ovšem mílerád parlamentu od pustí. Pozn. red.) Pisatel podává při té příleži tosti některé návrhy, jak by se vystačilo s ča sem. Rozpočtovému výboru má se vyměřit přesná lhůta, do níž má býti hotov s rozpočtem nebude-li v čas hotov, sněmovní plenum může zahájiti druhé čtení rozpočtu bez zřetele na prá ce výborové. Také pro druhé čtení rozpočlu v plenárních schůzíeh má se předem vymezil určitá lhůta a sice tim způsobem, že se každé mu poslanci uděli asi 20 minut času, jichž může užiti k řeči buď v povšechně nebo podrobn rozpravě. Jednotliví poslanci mohli bý se čast jim přiděleného zříci ve prospěch jiného řečníka Krakovský „Czas“, jak jsme tylo dni sdě lili, zábýval se touž otázkou a navrhl, aby s rozpočet přijímal vždy na dvě léta najednou V Praze, 28. března. (Hr. Andrá s s o bankovní otázec.) Za včerejší sněmovn schůze hr. Andrássy vyslovil v 3oukromé roz mlůvě povděk nad tím, že bankovní výbor jev ochotu odročiti rozřešení otázky, má-li se v Uhráeh zříditi samostatná cedulová banka.
Andrássy Praha Hradec
14 article
Bojí se, že předčašně řešení této otázky by způ sobilo politickou krísi. Bankovní otázku nepo kládá za otázku politiekou. Má za to, že samostatná cedulová banka by neodpovídala ny nějšímu hospodářskému stava Uher. Zvláště ob tižno by bylo opatřiti si potřebné množstv zlata. Je-li už třeba otázku tu nyní rozřešiti,a se krise, která nastane po zřízení samostatno bunky, odloží aspoň na dobu, až bude provedena volební oprava, Předloha volební opravy bude v krátké době zaslána panovníku na posouzenou načež by se mohla dostati hned do sněmovny Na dotaz, obsahuje-li chystaná předloha tako množné hlasování, ministr vnitra nedal odpovědi. Z Lublaně, 27. března. (Kraň s ký sněm se ustavil.) V dnešní prvé schůz nově zvoleného kraňského sněmu, v níž zem ský presidení představil nově jmenovaného zem ského hejtmana, dvor. radu Frt. Šuklje, jeho náměsíka, bar. Liochtenberga, byl zvolen také nový zomský výbor, Za velkostatky zvoler hr. Barbo, za města dr. Tavčar (pokrokový Slovinec), za venkvské okresy dr. Lo mpe z colého sněmu dr. Šusteršič, oba klerikáln Slovinci. Ve stárém zemském výbolu byli den liberální a jeden klerikální Slovinec. Z Pešti, 27. března. Kdo má ny ní věl- šinu v uherském s ěmě?) V posledn době členové slany neodvislosti několikrát vy- zývali vedení strany, aby utyořilo novou vládu výhradně ze strany neodvislosti (bez zřetele na strane ústavní a lidovou), poněvadž strana má ve sněmovně absolutní většinu a obejdle se bez pomoci jiných stran. Orgán lidové strany, „ál- kotmany“, vypačítává však, že košutovci jsou na omylu, nebot mají mezi 453 člony uherské sněmovny pouze 224 hlasy, tedy menši nu.
Kraň doktor Tavčar Lo mpe Šusteršič Uhry Lublaň Pešť
15 article
Ústavní strana má nyní 88 členů, lidovci 32. oposiční levice 16, jiní lissidenti 13, národnost ní klub 25, bánffovci, demokraté a socialisté 7 divoci 8, Chorvaté 40, úhrnem 229 poslanců stojících nyní mimo stranu neodvislosti. Z Pešti, 27. března, (Per sekuc v Uhrách.) Klub národnostních poslaneů vy dal seznam členů národnostních stran, kteř jsou nyní pro politiekou agitaci uvěz něni nebo v nejbližší době nastoupí trest. V vácovském státním vězení sedí posl. Ju riga (na 2 leta), novinár Dušan Poru b ský (1 rok), Martin Albiny (1 rok), a Julius Pešňavý (6 měsíců). V segedinském vězení P. Ondř. Hlinka (2 léta), dr. Vavř. Šrobá: (114 roku), účetní Jul. Sllacht (1 rok), farář Jos. Tomik (6 měsíců), Jan Ja- novič (4 měsíce), učitel Jan Muhutin(e měsíců). Dne 1. dubna nastoupí trest redaktar rummského listu „Uníren“, Aurel Donč (8 měsíců), red. „Tribuny“, Demetr Jova Vinc. Vojeu (po 6 měsícich). Mimo to v brzku nastoupí trest také redaktor „Lupty“, Jit Stojeza, odsouzený na půldruhého roku.
Chorvat Poros Albin Julius Pešňavý P Ondř Hlinka doktor Vavř Jos Jan Muhutin Donč Demetr Jov Vinc Pešť Uhry Sllacht
16 article
Ze Zádru, 25. břozna. (Volební opra- va pro Dalmacil.) Dalmatský sněm v mi nulém zasedání uložil zemskému výboru, aby připrevil návrh volební opravy. „Nar. Lisť“ se nyní dovídá, že zemský výbor jest se svým ná- vrhem již hotoy. Hlavní zásady opravy byly by takové: Odpadli by dva virilisté a zástupei ob- chodních komor; sněm by měl 44 poslance- Venkovské obce by volily 28 poslanců, města9 velkostatkáři 7. Nynější census 10 K má se sní- žiti tak, aby volební právo měl každý, kdo plat nějakou daň. Volby mají býti všude přímé. Ná- vrh tente bude předložen vládě a dojde-li jejího schválení, bude sněm v dubnu nebo květnu svo lán ke krátkému zasedání, aby schválil volební opravu. Nynější sněm má 43 členy a sice 2 viri listy biskupy, 10 poslaneů ze skupiny největšíel poplatníků, 8 z měst, 3 z obchodních komor 20 z venkovských obcí.
Zádr Nara
17 article
Ze Záhřeba, 25. března. (P osl. Barči o odročení chorvatského sněmu.) Dr. Eraz. Barčič, jenž jako předseda dle stá řídil prvé dvě schůze nového sněmu chorvat ského, pravil v rozmluvách s jedním terstským redaktorem, že na odročení sněmu byli všichní připraveni, ale ne v té formě, v jaké to pr vedl bar. Rauch. Sněm byl odsouzen dříve, než se sešel, což je vidno z toho, že odročovací r skript je dalován 3. března, kdežto sněm se se šel teprve 12. března. Bar. Rauch provedl ostat ně jen vůli pešťské vlády, pro niž ústavnost je mrtvé slovo a vůle národa neplatí pranic. N dotaz, co bude Rauchova vláda nyní dělati, dr Barčič pravil: Bude pronásledovati oposiei Vtloukl si do hlavy, že musí v Chorvatsku sdě lati pořádek. Počal se už mstiti úřadnikům, ktei hlasovali s oposicí; budou houfně přesazován a dáváni do výslužby. Pak se zastaví platno několika ústavních zákonů, zejména o tisku o právu shromažďovacím a spolčovacím. V lišto padu sněm bude opět svolán na jednu schůzi. načež bude rozpuštěn. V únoru přištího roku máme zas nové volby. Ovšem výsledek jiel bude týž, jako letos. Oposice zvítězí na celo čáře. Chorvalsko čekaji patrně opět těžké doby ale vílézství bude na konec přec jen naše.
doktor Eraz Barčič Rauch Rauchův Záhřeb Chorvatsko
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28 března. Otázka ruského loďfstva. Rozpočtová komise hosudarstvenné dum škrtla několik tomu dní úvěr, požadovaný mini sterstvem námořnictva, dokud by tento úřs nebyl podle potřeby zrefermován Usnesení měl za následek odstoupení mořského ministra admi rála Dikova. Jaké jsou důvody proti snaze ruské vlády obnoviti válečné loďstvo, o tom pelrohradský do pisovatel do »Pelit Parisien« rozmlouval s ad mirálem Rožestvenským, vůdcem námořní vý pravy proti Togovi Rožestvenský zastávě náhled. že Rusko musí nejprve dbšti o zmohotnění ar mády a tomu účelu že má věnovali všečky své síly a prostře lky. Budovšní nového loďstva b si Japonsko mohlo vzíti za záminku nové války a v tě válce by Rusko nemohlo počílat ani na pomoc Francie, jež je svázána smluvou s Angli
Tog Rožestvenský Praha 28 březen Rusko Japonsko Francie Angl
19 article
V drobném „. vuejit ranní číslo o sobá . . . za 9l odpolední . . . . . . . za 2k Ve Slialkách na vonkově ranní číalo. . . . . . . . 10 odpolečsí . . . . . . . . 44 Iuseráty plati se hetově zapřed. Předplacení a inserty přijíná sdminl- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nachátejí se též redake tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“ Rukoplsy se novraceji.
20 article
a Anglie je spojencem Japonska. Nové vybudo- vání loďstva stálo by milliardy, a kdyby Rusko na toto dilo obrátilo všecku svou finanční sílu prve, než bude míti nepřemoži telnou armá du mohlo by se dočkati, žeby se jeho porážky opa- kovaly, ať v Asii neb v Evropě Třeba jest, aby bylo především postaráno o armádu, a když armáda bude budit respekt, potom bude možno přikročit i k obnově loďstva. Tak si vedlo Né- mecko a jeho příklad v této příčině má násle, dovat Rusko. Dobré znamení z Polska. Klerikálný orgán varšavský »Rola« konsta- tuje, že všechen klerikálný tisk v království pol- ském octl se v těžké krisi. Celá řada klerikál- ných časopisů byla nucena přestat vycházet pro nedostatek odběratelů, a které ješté zbyly, bldné živoří. Bůlow ve Vídni. — Vilém II. v Benátkách. V rozmluvě se zpravodajem »Neue Freie Presse« přiznal se kancléř Bülow, že za roz- mluvy s Aehrenihalem pojednávati bude o řadě mezinárodních olázek. Zvláštního účelu prý ale návštěva jeho ve Vídni nemá. Ovšem — spasen, kdo věří ! . Panovník jeho, Vilém II., jest přý mezillm v Benátkách — aspoň dle ofliciálních. zpráv — v náladě výtečné. Slibil prý králi italskému, že za své středomořské cesty nepochybně zastaví prý se i v Neapoli. Královna Helena telegrafo- vala cfsafovně německé do Benátek politování, že kojle sama dcerušku svou nemohla přijeti do Benštek, ale doufa prý ji spatříti ještě v městé Římu bližším.
Rol Vilém II Bülow Helena Anglie Japonsko Rusko Asie Evropa Polsko Vídeň Benátky Neapol Benštek Řím Neue Frei Presse
21 article
Pařižský »Temps« míní, že Francie nemusí se k vůli této návštěvě německé v Ilalii znepo- kojovati. Nechce ovládati Evropu, žádá jen úctu před svýmí právy. Její politika není politikou zlého rozmaru a závisti a proto prý ji diploma- tická vyjednávání a sehůzky mohou zůstavit klidnu. Osoba z družiny německého c- s ae vyjádřila se v Benštkách k redaktoru »Gornale d'ltalia, že té chvile jesl situace mezi- národní uspokojivá, ale jeví se dva temn body na obzoru: změna na trůnu ra- kouském jež kyne dříve neb později i v Cařihradé. Nevíse, jakou politiku prováděti bude rakonský následník a v Turecku změna na trňnu zna- mená pravý chaos. Ale i za novéh suttána Německo se svého privíle- govaného postavení v Turecku ne- zřekne. Tím potvrzuje důvěr niík Vilémův jen, co jsme děli zde samii Na východě situace se zvolna pře sunuje. Ně- mecko chce své postavení udržeti za nových poměrův, ale ovšem žádá, aby i nadál Rakousko a Iialie tam jeho posici drželi. Proto jel Bülov do Vídně a proto Vilém v Benátkách na krále Viktora Enanuela III. působí obvyklým svým »jemným« tlakem Vatikánské listy dnes zlobí se, že Vilém ml učinil v Benátkách mimochodem výtku »igno ranci itálského kleru«, Z družiny císařovyt popiraji Náčelník vojenské kanceláře generál Hülsen- Haeseler, známý milostník císařův, spadl v Be- nálkách z gondoly do špinavé vody průplavn a byl by se i se svými řády málem utopi kdyby ho nebyli gondoliéti vytáhli Zlé znamení řeknou si Italové, kteří jsou do krajností po věreční! Nová atéra Vilémova. Trapný dojem věci, že Vilém II. hledě osobuím svým vmísením se zameziti odvolán
Vilémův Vilém Enanuel Vilém ml Haeseler Italos Vilém II Francie Evropa Turecko Německo Rakousko Vídeň Benátky
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 28. března. 6—. (Kronika.) Starosti slovanské tla kou na dvéře. Naléhají blíže a bliže! Nedávno ozval se k otázce zasloužilý pra- covník v oboru slovanovědeckém, Hermenegild Jireček. Co bude se »společným« jazykem V únorovém sešitě »Osvěty« přimlouvá se pr srbo-chorvatštinu! Je nejzvučnější ze všech slovančin — Úchvatná perspektiva! volá nadšen. Společný jazyk pro sto padesát milionů Slo- vanů! . .. Však, zatím, nebude-li radno, obmezit poněkud perspektivu? Napřed bližší úkoly vykonat! Jak pak, my Slované v říši! Nená- leží-li nám, abychom se dříve dohodli? Ani ten úkol není snadný! Zkušenosti na- bylé dosud málo povzbuzují. Svého času Chorvat, Štépán Radič, na vrhuval, aby Slované v řiši za společný svoj jazyk úřadní přijali češtinu. Důvody uváděl velmi důtklivé, především pulitické. Navzájem nyní našinec zase navrhuje chorvatštinu Pěkný doklad vzájemné ochoty a horlivosti Arci, vzájemnost zatím jen papírová! Také dů vody českého navrhovatele jsou velmi zámluvny A není pochyby, daly by se najít pádné i pro spo lečnou pro nás polštinu. Ruština beztoho už ve mnohých případech prakticky se nám osvědčiln a osvědčuje.
Jireček Slovan Chorvat Štépán Radič Praha
23 article
Jak tedy? Pro který návrh a který »spo- lečný jazyk« se na konec rozhodneme ? Kdož odnese palmu: chorvatština nebo čeština nebo polština A nový muž se hlásí ke slovu! — Společný jazyk je Slovanům nezbytný Praktické zřetele brání, aby určen byl ten onen z dnešních jazyků slovanských. Nezbývá tudy, než stvořit — nový! . . . řekl si da kladný jazykoznalec profesor Ignáť Hošek přistoupil hned k dílu. Seslavil »Gramatiku novoslovanského jazyka« *) V době volapůků, esperantů a pod. mohl by návrh znfti poněkud dobrodružně. Autor hned vyvrací možné ná mitky Stvořit nový umělý jazyk, stmelit různé živly není věc neslýchaná v kolturném vývoji národů! Ve stolelích 14. až 17. tím způsobem vznikl německý jazyk spisovný. Stvořen z žívlů horno a středoněmeckých působením panov- nických kanceláři, působením Lutherovým aji ných spisovatelů . ..
Slovan Hošek Lutherův
24 article
Nejlepším návrhem bývá hofový skutek. Práce páné Hoškova je pozoruhodna. Povede-li k eili Jiná otázkal A ještě návrh, dnes nejčastěji přetřásaný — Žádný druhý jazyk! Jiné pomůcky třeba, přiměřené daným poměrům !. A rozhodující »daný poměr« je známá zkušenost. Slovan ku podivu snadno a časem nejkralším nauči se — rozumět druhým Slovanům. Tu je okolnost, jíž Uřeba využíli Nač druhý jazyk? Ať je postaráno, aby každý mluvil svým a rozuměl — ostatním ! A se na školách poskylne možnost, aby vzdělanee slovanský naučil se slovančinám rozumět. A le- káte-li se metbody, pro otázku učebné praxe: kde nabrat tolik učebných sil? Což se neosvěděila melhoda učitelů — kočovných ? V Norsku všecku vzdělanost vštěpují národu učitelé kočovní!A vzdělanost je tam na stupni znamenitém. A nám by stačila škola praktická! Celý ústav nemůže se na měsíc, na dva přestěhovat z Čech do Polska, do Chorvatska, do Lublaně či na Bled. aby se ucho navyklo ! Dobrá, ať tedy na měsíe, na dva zavítá na ústav praktický učitel Dnes Polák, jindy Chorvat, jindy Slovinec ! A *) Gramatik der neuslavische Sprache. Verfasst von prof. Ignaz Hošek. Kremsier 1907. Proč německy? Dlouho-li ještě my Slované sami budeme si vnucovat němčinu za pro střednrka i bude po nesnázi! Hravě vyroste nová inteligence a bude už ozbrojena potřebným kulturným ná strojem: schopná, s ostatními Slovany vlastnín prostředkem se domluvit ! O návrhy, jak vídět, žádná nouzel Jen — vybratl
Hoškův Polák Chorvat profesor Hošek Slovan Norsko Čechy Polsko Chorvatsko Lublaň Bled Dobrá Slovan
25 article
A naděje do brzkého — skutku? Jak jsou? Co řiká Slovanstvo ke své nejpalčivějš kultufné olázce? Jak se hodlá Slovanstvo za- b jsse chovali? Ve článku pana Hermenegilda Jirečka čtou se povzbudná slova: — Kdyby inleligence slovanská srbštin přijala, byla by olázka jeduím rázem rozhod- nute, nebylo by třeba spojovacího prostředk umělého, byl by tu jazyk hotový, krásný, libo zvučný, snadný, bohatý a vývoje schopný Tož, jak? Dá si inteligence slovans ká říc Pochopíli úkol? Rozhodne-li, se — jedním rázem Co řiká slovanská inteligence ? Kterak hodlá se rozhodnout? . .. Obraeile zraky zvědavě na všechny stran Žádná odpověď! Uběhl už pěkný čas, co návrhy předloženy veřejnosti! Ale inteligence slovanská jakoby neslyšela! Věci stojí dále nerozhodnuly A kdyby deset nových návrhů přibylo, přo krásných, okouzlujících, pohne-liž se co? Je snad inteligence slovanská raněna sl potou? Nechce snad, či snad nemůže rozhod nouti? Jakým pochodem vlastně rozhoduje inteli gence? Chcele vědět, jakým pochodem? Máme pěknou ukázku po ruce, jak rozho duje »národní inteligence« v otázkách národn nalebavých. Zde jestl V písemnietvu polském dávno naléh otázka reformy pravopisné. Polský pravopis je ze všech slovanských nejméně šťastný. Nás český není vzorem jednoduchosti, ale s polátinou lei
Jireček Chcele vědět
26 article
je ještě hůře. A přec každý uzná, jak by s oba jazyky hned sobě přiblížily, být jen bliž šího sobě pravopisu I Návrhy předkládány v tom směru. Edward Boguslavski, aulor znamenitého díl o dávných Dějnách slovanských, zkusil na sobě. kam to vede, předkládat nějaké »národní inte- ligenci«, aby — rozhoduvalal Kterak přimět polskou veřejnost, kterakj přesvědčit? Nechtěje tratit času neplodnými úvaham slatečný učenec rozhodl se, propagovat myšlenk přímo činém. Obětávým a energickým zároven Svažek svých »Dějin« vydal pan Boguslavski dllo víc než desluileté práce, novým, opraveným pravopisem. Novota je velmi praklická. Na prv pohled, hádali byste, musí se zamluvit každému Nový pravopis je tak prostý a jednodachý, tak velmi blizek českému! Knihu může číst Polák i Čech velmi snadno. *) A výsledek pokusu? Jak pochodil muž odhodlaný se svým pokusem záslužným? Jak pochodil? Žalostně! Druhý svazel »Dějin« výšel po nových desíti letech. Psán je už zase praropisem starým. A z příčin velm podstatných. Autor skroušeně vyznává, jak s po kusem svým před veřejností polskou — pohořel — Jakže? Nemá snad polská veřejnost svo inteligenci? Nemá-li kritiku, aby dovedla posou dít potřebu a výhodu novoty? Jakž by neměla veřejnost kritiku! Polská kritika užila svého práva, rozdélila se na různe tábory, podle různých hledisek a názorů a vy slovila své pro a proti. — A čtenářstvo polské A členářstvo polské po zákonu, kterf j přirozen všem hromadným bytostem, odevzdalo se především svěmu zvyku a pohodli. Knihu psanou novým, nezvyklým pravopisem — s n chuti odložilo. ** Historya Stotan. Napisat Edwar Boguslavski. Tom I. Kraków. Nakřadem antora. 1838. A bylo rozhodnutol Tak rozhoduje v otázkách nalehavých n stance, zvaná »inteligence národní«.
Boguslavski Novota Polák Čo Napisat Edwar Boguslavski Toma I . Krakov Historya Stotan
27 article
ne Tolik je jasno! Návrhy jsou tu, krásnt návrhy! O návrhy žádná nouze! Jen něee chybí! Někdo, kdo by mezi nimi výbíral a — rozhodl! Představte si, že by původei návrhů nebyl učenci, Iiteráti, prostí nadšencí idey, ale že by některou z myšlenek Slovanstvu spasných vzpla- nul činitel mocný, nějaký vládce moderní na způ- sob velikého Petra nebo Bedříchal Je zjevno, jak by se věci odebrály Svou ideu muž by podepřel svou mocnou vůlI. Vyšel by rozkaz, aby na všech školách slovanských zaveden byl příště nový předmět. Za deset let byla by tu nová inteligence slovan- ská, ozbrojená novým prostředkem kulturným. Jednota prostředku dalším nařízením zavedena by byla do všech úřadů a poměrů veřejného života a než by nová generace odrostla, stálo by tu Slovanstvo jako jednotný mocný organism, schopný velkého svérázného úkolu kulturního. Tak mocí vůle stala by se myšlenka — činem! Zatím zůstává pouhým — snem Prozatím Slovanstvo nemá vůle, nemá - mocného činitele. Národ, který nemá víc, než svou »inteli- genci«, není ještě bytost schopná života. Je organická bytost bez vůle a činu. Aby byla schopna chtit a jednat, má orga- nická bytost zapotřebí dotyčného — orgánu. Má-li Slovanstvo dospět svého kulturného úkolu, nestačí, aby mu byly jen předkládány nej- krásnější — návrhy. Třeba mu dříve opatřit sehopnost rozhodovací a jednací. A té tě- lesům hromadným se dostává jedině cestou nut ného ústrojí. Jestli už návrh, tedy především na — organisaci.
Petro Bedříchal