2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. března 1908.
5
article
vyslance Spojených států, Towera, pro
Německo prý nenahraditelného, z Berlína,
trvá i dnes ještě v Americe celou silou. V kru-
zích vládních i v široké veřejnosti. Praví se, že
Vilém II. osobně psal Roosevel-
tovi, aby Towera v Berlině nechal. Listy ame-
rické označují jednání to za nové neoprávněné
osobní zakročování Viléma, který státní záleži-
tost chtěl oklikami soukromými vyříditi. Uka-
zuje se k tomu, že jmenování Hilla bylo i se
souhlasem německé vlády dávno již prove-
deno a jest i v gotajském almanachu již jako
vyslanec v Berlině uveden. Ale nyní nechce jí
z Berlíua Tower, vyslanec dosa
vadní a Vilém II. sám ho nechee
již z okolí svého pustiti. Tím ovšem
se oetla vláda americká v největších rozpacích.
Vílém II. vzkázal dokonce presidentu Roosovel-
tovi po místokonsulu americkém: »Řek
něte presidentu, že se hněvám na něj, že To-
wera chce odvolali.« Vzkaz ten učinil ovšem
ve Washingtonu dojem nejtrapnější. Vilěm II.se
hněvá . . odezva, jež se z americké republiky
ozývá, nesvědči ale o něčem, co by se podo
balo zármutku nad hněvem tím
Vilém II
Vilém
Hill
Řek
spojený stát
Německo
Berlín
Amerika
Washington
Tower
Berlíua Tower
6
article
Demonstrace v Paříží.
Na včerejší protesíní sehůzi Vlastenecko
ligy, které bylo přítomno několik lisle osob.
prudce napadli Barrěs, Rochefort a Lasies vět-
šinu poslanecké sněmovny a vládu. V reso
luci přijaté protestuje se proti usnesení po
slanecké sněmovny a vyslovuje se sympatie ro
dině maršálka Lannesa de Montebello. P
schůzí došlo ke srážce mezi strážníky a naci-
onalisty, při níž jeden policejní dů
stojník byl dýkou poraněn na čele.
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 28. března.
Poslední týden březnový končí za situnc
v parlamentě i ve vniterní politice úplně nevý-
jasněné.
Výbor rozpočlový zahájil sice rozpravu
o ministersivu práv, ale daleko nedospěl. O5.
hodině, když o justici haličské promluvil dr
Diamand — mešká tady právě president vreh
ního soudu krakovského dr. Hausner — na-
vrhl poslanec Malik, aby schůze byla skončena.
Při hlasování objevilo se, že výbor nen
způsobilým usnášeti se; proto se musi
rozejíti. Z 52 členů, které čítá komise ta, sehná-
no jich všeho všudy 20. Poslanci Malikovi, čle-
nu oposice, nemůže býti zazlíváno, že jednán
výborové ruší, ale povinností členů vládníeh
stran jest, aby pokusy takové mařili prostou pří-
tomností ve výboru.
Rochefort
Montebello
Diamand
doktor
Hausner
Malik
Paříž
Vídeň
7
article
Příčina, pro kterou Malik návrh svůj po-
dal, jest tato: poslange Wolf ve své řeči, plno
hrozeb krajním odporem Němců, kdyby se vy-
hovělo přáním národa českého, pokud jde o plat-
nost jazyka českého v celé oblasti našeho krá-
lovstvi, obviňoval ministra dra. Kleina, že Če-
chy povzbuzuje, aby činili česká podání u soudů
v t. zv. uzavřeném území německém. Na to zvo-
lal posl. Malik: „Aha, teď vycházojí na jevo
henehnosti Kloinovy!“ Ministr dr. Klein po-
dívat se úkosem na Malika, který se mu potom
svým návrhem pomstil.
Pro naše stanovisko zajímavy jsou tři řeč
dnešní. Dr. Kramář tlumočil správně a roz-
hedně právní přesvědčení národa českého ve
výkladu, který vyzněl politicky v ten rozum.
že, kdyby nynější kombinace vlád-
níse rozbila, byliby za zmar parla-
mentní soustavy zodpovědni jen
a jen Němci.
Mezi řečmi bar. d'Elverta a K. H. Wolfa
jesl rozdíl toliko v tonině. Bývalý rada vrchního
sondu moravsko-slezského mluvil tonem uhia-
zaným, ale včeně stejně jako K. H. Wolf svým
známým, sveřepým způsobem. Podle bar. d'El-
verta mohou si němečlí soudeově v Čechách
dělali co chtějí, a nikdo nesmí na ně sáhnouti.
Podle něho jest soudcevská neodvislost neobme-
zena. Podle něho vniterní čeština jest vylou
čena „právem zvyklosti“, jakého prý nabyla
vniterní něnčina. Podle něho jest vniterní jazyk
docela jiným oborem, nežli jazyk vnější.
Poslanee K. H. Wolf ohlašoval krajní odpor
všeho němectvi, kdyby se na základdě dohlédaeí
stížnosti rozhodlo, že v Chebu musí býti česká
podání přijímána a vyřizovánu. K. H. Wolf vy-
ličoval věe tak, jako bychom my Cechové pod-
nikali a skutečně prováděli organisované vpády
Malik
Wolf
Němec
Klein
Kloinův
doktor
Kramář
Elvert
d ' El
Čechy
Cheb
8
article
do německého území uzavřeného a tam vyma-
hali práva, která nám nepříslušejí. Dodal, že prý
většině Němců v království českém na koalie
a vládě parlamentní nezáleží.
Chápome: Vláda byrokracie se v Rakousko
vždy zamlouvala Němcům.
Z Vídně, 28. března. (K. k.)
Rozpočtový výbor zahájil dnes poradu
o potožce »Centrála ministerstva spravedlnosti«a
»Správa justičn !e.
Ref. dr. Glabiňski přimlouval se, aby soudní
inspektoři při vykonávání svého úřadu drželi se
přisně vymezených hranic a nebudili podezření, že
mají nějaký vliv na rozhodování soudců. Dále mělo
by se přestati s přidělováním soudcovských úřadník
ke službě u státních zastupitelstev a soudů, zejmen
u nejvyššího soudu. Doporučoval vládě, by vážně
zkoumala a oceňovala požadavky sdružení rak.
soudců a přimlouval se za brzké zlepšení postupo-
vých poměrů soudních úřadníků vyšších hodnostních
tříd, jakož i auskultantů a lépe kvalifikovaných
soudních oficiantů.
Posl. Malik vytkl, že u soudů v Čechách
panuje nyní anarchie v jazykovém ohledu. Uživání
úřadní vnittní češtiny nabylo rozsahu, který daleko
přesahuje hranice Badenových a Gautsehových na-
řízení jazykových. Taže se min, předsedy a ministra
spravedlnosti, jsou-li ochotní ji odstraniti anebo
oplráli se snad o tajné předpisy ministra spravedl-
nosti. Apeluje na německou svornost, aby vzchopila
se k obraně a vyzývá všechny Němce k bojí proli
snaze o zničení německého národa v Rakousku.
Němec
Ref
doktor
Glabiňski
Posl
Malik
Badenův
Gautsehový
Rakousko
Vídeň
Čechy
9
article
Posl. dr. Kramář zmiňuje se o nepřízni-
vých postupových poměrech soudních úřad-
niků v Čechách, konstatuje, že je ne-
obsazeno 94 auskultantských míst a právni
praktikanti stípendium nedostávají po roce,
nýbrž většinou až po 21 měsfcích. Žádá ministra
za brzkou nápravu. Dále připomíná mu ne-
splněnou přípověd, dle niž 5 advokátů
mělo býti jmenováno dvorními rady nejvyššího
soudu. Další požadavek advokátů týká se po-
kusu, jimž má býti cestou zákonnou zamezene
pokoutní písařství. Ohlašuje resoluci o zle-
pšení postupových poměrů českého soudníh
úřadnictva a žádá dále za stavbu soudních
budov v Holicích a Čáslavi.
Obtraje se jazykovou otázko u, po
ukazuje na velké rozechvění, způsobeně praxí
u soudů v tak zv. německém jazykovém území
a ohražuje se proti překrucování politieké situace,
jež je přímo zločinem. Protestuje rozhodně,ž
se českým poslancům podkládá úmysl násiln
způsobiti krisi, aby dosáhli jistých svých cílů.
Zprávy novin, že se pro přiostření krise agito-
valo, aby schválen byl Klofáčův návrh, je
pouhým překroucením. U nikoho se neagitovalo.
Posl
doktor
Kramář
Klofáčův
Čechy
Holice
Čáslav
10
article
Jeho klub v celé debatě o vysokém školstv
dělal svou vlastní politiku. Rovněž tak je podlou
lží, tvrdi-li se, že byl podniknut vpád do ně-
meckého jazykového území a že bylo toto
územi zaplaveno českými žalobami. Řečník tu
počlivě pátral a shledal, že na jedinou výjimku
nelze mtuvit o fingovaných žalobách. V jednom
případě byla však učinéna výjimka jen proto
aby se zkusilo, nebylo-li by možno urovnati
celý spor vyššími instancemi. Ať Němci nepře-
hlížejí, že styk obou národnosti v hospodářském
oboru je velmi čiý. Ať však také nepřehlizeji,
že tyto styky s německé strany na českou jsou
mnohem silnější. Kdyby také češti souder za-
jali postavení některých německých, Něme
nebyli, by fuze s následky spokojeni. Nelze
mluvit o vpádu do německého jazykového územi,
když od r. 1884 bez závady byly v celých
Čechách vyřizovány české žaloby. Okresní soud
chomutovský změnil svůj názor o jazykové
otázce úplně během — 14 dnů a když řečník
jmenoval soudce, který běhiem 14 dnů vzdal se
dřívějšího svého právního názoru ve prospěch
jiného, bylo to na jedné straně prohlašováno z
denuneiaci, ač soudce zákonem o neodvislost
jest úplně zahezpečen, na druhé straně však
nerozpakují se vyličovati věc tak zvráceně, že
celá veřejnost domnívá se, že jedná se o vpád
do jazykového území německého.
Němec
Čechy
11
article
Dokazuje obšírně na základě nařízení
z r. 1897, že výraz »v zemi obvyklý« nemůže
být jinak pochopován, než jak byl od staleti
totiž že u všech soudů v Čechách musí býti po-
dání v obou zemských jazycích přijímána a vy-
řizována. Z výnosu ministra s pravedlno st
Kmdingera z r. 1899 vyplývá, že tento ministn
myslil, že u všech soudů v Čechách musí býti
v obou jazycích souzeno. Nyní všsk najednou
české žaloby buď se vyřizuji německy, nebo do-
konce a limine zamítají. Tu stalo se něco se
strany německých soudců, co může míti následky,
jež dobře neuvážili. Je nedotknutelnou zásadou
ské jazyky jsou úplně rovnoprávny. Vytlačení
českého jazyka z části králov s tv
českého nemůže se dovoliti. Proti
podobnému pokusu budeme bojovati všemi p ro-
středky co nejurputněji.
Justiční správa stojí na stanovisku, že je
věcí soudů rozhodnouti, jakým jazykem má se
proněsti rozsudek. Toto stanovisko sdíleli dřive
také vynikající juristé. Když však viděli, že tím
v soudnietví v Čechách zavládla přímo anarchie,
uchýlili se na jiné stanovisko. Justiční správa je
povinna učiniti přítrž tomuto odpírání práva.
Kmdinger
Čechy
12
article
Řečník cituje výnos českého odvolacího senátu
z 29. února 1836, jímž nazývá se zbytečným
povolávání tlumočníků českého jazyka pro cheb-
ský soud s odůvodněním, že ustanovovat je do-
voleno jest jen pro cizt jazyky, český jazyk však
je v zemi a u soudu obvyklý. Dále poukazuje
na císařské rozhodnutí z dubna r. 1848 a na
přislušné rozhodnutí nejvyššího soudu. Po jeho
názoru je povinnostíjustiční sprá vy
v této otázce zavésti pořádek, po-
něvadž je nebezpečenství, že anarchie, která dnes
zavládla v oboru formálního práva, mohla by
přejíti také na právo materialní. Je povinnosti
vlády, v této otázce zaujmouti rozhodují c
stanovisko a chrániti v Čechách
zákon a právo. Kdyby se něco takového
stalo Němcům, strhla by se bouře. Připomíná
jen německou obstrukci pro jazyková nařízení.
Němec
Čechy
13
article
Chtěji-li však Čechové obhajovati právo po sta-
letí platně, mluví se najednou o vpádu do ně-
meckého jazykového územl. Takový způsob boje
nelze trpěli.
Na odpovědi vlády a jejím sta-
novisku k této otázce závisí cel
politická situace. Nikdo v Čechách ne-
má tolik síly, aby pollačil zavládnuvší tam po-
dráždění; nikdo neobětoval zachování nynějšího
polifického systému tolik, jako řečník a jeh
strana. Nelze trpěti, aby se v Če-
chách právošlapaloúřadníky, kte-
ří si uminili zavést jiný právn
stav. Řečník nikdy ničeho nenamital proti po-
kojné dohodě; mysll-li si však Němci, žese
k ní dospěje, podkopají-li předem če-
skému národu svévolně právn
půdu, jsou velice na omylu. To není
politika k míru. Takové vyrovnání nemůže být
provedeno za předpokladu, dle něhož má
býti zrušeno zákonné stanovisko
po trvající staletl.
Chceme vyrovnání, ale nepo-
třebujeme ho. Pro nás mluví zákony.
které vláda a soudci musí zachovávati. Také
pro vnitřní úřadní řeč postačují úplně nynější
zákony. Jsme ochotní podati ruku k pokojnému
dohovoru, avšak nesmí se na nás žádati, aby-
chom obětovali své zásady. V tomto případě
bylo by škoda času, který by promarněn byí
vyjednáváním.
Čecho
Němec
Čechy
14
article
Také politicky vzato, mělo zřídka kdy něco
tak odioní ráz, jako postup německých soudců
v Čechách. Nynější koalice v parlamentě měla
za předpoklad jisté odřikání. Zejmena čeští po-
slanci musili si uložiti reservu a spokojiti se
s postupným nabýváním toho, na co český ná-
rod má právo. Takové oúříkání musí však pla-
titi také pro druhou stranu. Že němečtí soud-
cové právě v nejobtlžnější situací, v níž se
koalice nalezala, právě v té době, kdy celá
koalice vyzkoušela svoji sílu za voleb do zem-
ského sněmu, vrhli zápalné pochodně, musí býti
označeno za postup, který chce mírně označiti
výrazem »neloyální«. Celá věc začala dne 13.
listopadu, když dr. Freyer v Chebu zamítl če-
skou žalobu, ačkoli před tím sám českou žalobu
vyřídil. Němečtl soudcové zamitajíce v Čechách
české žaloby, jednají proti platným zákonům,
které také nejvyššími soudy byly jako takové
uznány. Nemůže zde býti řeči o nějakém vpádu
do právní sféry Němců, poněvadž právní sféra
nemůže se opírati o nezákonnosti.
Jen s nejtěžším srdcem řečník svého času
svolil, aby zachránil situaci, k uměle-
ckému kousku s obsazením německýc
soudcovských míst v Čechách. Tehdy
byla učiněna koncese. Kdyby byl věděl, jak se
věci vyvinou, nebyl by tuto koncesi učinil. Co
němečtí soudci podnikají, směřuje k tomu, aby
rozbita byla nynější politická soustava. Dělá-li
se něco takového, dlužno si býti vědomň tak
důsledků. Ukáže-li se, že tento parlament nen
zralým pro parlamentní vládu, bude-li nutno
Rakousko postaviti opět pod poručnictví úřad-
nické vlády, pak nebudou tím vinni čeští po
slanci.
Jsme na kritickém boducelého
svého politického vývoje. Cítím
dobře těžkou zodpovědnost, již
mám na bedrech v této chvíli. Má
strana i já dosti jsme se obětov al
pro zachování tohoto systému.
doktor
Freyer
Čechy
Cheb
Rakousko
15
article
Šlape-li se nyní staleté právo a netroufá- li si
vláda vystoupiti přímě, ač řečník ví, že se s
soudci nedá tak zacházeti jako s jinými úřad-
níky, neprojeví-li vážnou vůli odstra-
niti anarchii v Čechách a nesta-
ne-li se na německé straně, co se
státi musí, má-li býti koalice za-
chována, nespadá zodpovědnos
na nás. Zkusme to s jiným systé
mem. Snad po opělném pokusu s úřadnickou
vládou konečně uzraje přesvědčení, že bylo
zcela zbytečno tak svévolně rozbíti situaci, jako
se zde stalo naprosto neoprávněným porušením
práva a zákona, které platilo v Čechách po sta-
letí bez závady.
Posl. d Elvert praví, že v tomto případě jde
o dvě skupiny jazykové otázky, o užívání zevnějš
služební řeči v německém jazykovém území a o za-
vádění vnitřní české úřadní řeči via facti. V úvahu
přichází zde především § 13. ob. soud. řádů. Opa
tření, jež soudce po té stránce v konkretním případě
učiní, po případě jeho příslušné soudcovské výroky
podléhají zákonnému instančnímu pořadu a nemobou
býti podrobeny vlivu dozorčího úřadu anebo jím byt
zrušeny a soudce nemůže býti poháněn k zodpověd-
nosti za soudcovské výroky, které po této stránc
učinil.
Zcela nepřípustným jest a nutno odmítnout
stigmatisuje-li se jednání soudců v německém jazy
kovém území jako revolta.
Podstatně rozdílným od vnější služební řeči jes
vzájemný jazykový styk soudů, jakož i styk se stát
ními úřady a styk uvnitř soudu samého, kterými ne
jsou naprosto dotčena zákonem přiznaná práva
povinnosti jednotlivých stran a v příčině nichž ne
může také žádná strana činiti nějakých naroků.
Předměty justiční správy a příslušná opatření nejsou
tudiž podrobeny pořadu instančnímu, zajisté však
rozhodování dozorčího úřadu.
Posl
Elvert
Čechy
16
article
Se strany odpůrců užívá se laké různých pro
středků, aby srenitence« německých soudců byla zlo
mena. Jednou má vláda na soudcích vynutiti uží
vání Stremayerových nařízení v jich duchu dle č
XI. st. zákl. zákona. Při tom se úplně přehlíží, ž
by tato cesta znamenala veliké porušení zákona
neboť dle čl. VII. st. zákl. zákona o mocs soudrov-
ské jest soudcům přiznáno právo zkoumati nařízen
co do jich platnosti, tudíž je i odmítati. Užiti práva
poskytnutého ve státních základních zákonech a po
trestati soudce je nešvar a čl. XI. lze použíti vůbe
na taková nařízení, která se týkajl správy, ne všal
výkonu spravedinosti.
Jiným prostředkem ke zrušení zamítavých roz
bodnuti soudeů v německém jazykovém území v Če
chách je dozorčí stížnost. 1. Dle § 73. z. ze 27
listop. r. 1896, ř. z. č. 217, týká se dozorčí právo
nad soudy jen záležitosti justiční správy, tudiž nikd-
úkonů soudních a podstatných jich součástek. Mohou
se tudíž v S8 74.—78. obsažené předpisy o úřadech
jimž jest dozorčí právo vykonávati a o způsobu, jal
toto dozorčí právo třeba vykonávati, vztahovati jen na
záležitosti justiční správy, nikdy však na úřadní
úkony, jež provádějí se u vykonávání soudcovské
činnosti, při níž jest soudce vší zodpovědnosti spro
štěn. Zvláště může býti ludíž dozorčí stížnost straný
pro odepření práva jen tehdy přípustna, pakli ju
stiční správa u vykonávání svého úřadu něco naří
dila nebo opomenula, čímž strana jest ve svém ná
roku na pravidelné vyřízení svých záležitostí zkrá
cena. Soudcovský nález prohlášený u vykonáván
soudcovské činnosti, jimž se strana se svou žádost
z jakéhokoli důvodu odmitá, nemůže býti tudiž nikdy
podkladem dozorčí stížnosti pro odepření práva.
Stremayerův
17
article
2. Dozorčí stížnost jest vůbec jen podpůrným
právním prostředkem v takových případech, v nich
neprísluší straně řádný instanční pořad proti naří-
zení nebo rozhodnutí soudu. Jakmile se dostane
tudíž straně vyřízení v jakékoli formě a v jakémkol
obsahu, proti němuž může použiti rekursu, odvolání
nebo stížnosti, jako řádného opravného prostředku.
jest dozorčí stížnost vyloučena, což vyplývá ostatn
též již z toho, že povolením takové dozorčí stížnosti
by byl zákonem nařízený instanční pořad porušen
a zákonitě stanovená právní platnost nálezů soud
ních byla by ilusorní.
3. Již pojmově lze odepřením právnické pěče
nazývati postup anebo opomenutí, v důsledku kte-
rého nedojde k úřadnímu jednání, jež vykonati jest
soud povinen (vyřízení, rozhodnutí atd.), nikoli však
úřadní jednání samo, kterým má býti dle intence
soudcovy zjednáno řádné — aspoň dle jeho pře
svědčení — zákonům vyhovojící vyřízení zaležitosti
ať již ve smyslu straně příznivém anebo nepřízne-
vém. Odmitne-li tudíž soudce nějaké podání, poně
vadž bylo sepsáno v určilé řeči, pak neodepřel vy-
říditi podání, nýbrž jako soudce tím vyslovil, že dle
jeho výkladu zákona, kterýžto výklad dá se napra-
viti pouze instanční cestou — jest jiný úřadní úkon
v příčině tohoto podání dle zákona nepřípustný. On
tudíž úřadní úkon v příčině tohoto podání neodepřel.
naopak předsevzal, pokud jde o toto podání, takový
úřadní úkon, který považoval za jedině dle zákona
přípustný.
18
article
Řečník vyvrací mínění dra. Kramáře, že rozlišo-
vání vnitřní německé úřadní řeči není správné, poně-
vadž tato vnitřní německá úřadní řeč spočívá též na
zvyku, který byl vynikajícími právníky prohlášen za
pramen práva. Stav, jenž dá se vysvětliti skutečně
z kteréhokoli právního pramene a jenž trvá dvě sto-
letí, může býti změněn jen jinou úpravou. Pokud jde
o nárok Čechů na vnitřní český úřadní jazyk, jejž
opírají o čl. XIX. st. zákl. zákona a o kabinetní list
z 8. dubna 1848, prohlašuje řečník, nehledě k tomu,
že tento článek obsahuje jen zásadu, že bylo by
zrovna protismyslným, kdyby podkládal se tvůrcům
státního základního zákona úmysl, jakoby byli
v tomto článku stanovili též právo na vnitřní úřadní
jazyk; naprosto nepochopitelným je, proč Češi, po-
skytují-li tato zákonná ustanovení právo na vnitiní
úřadní jazyk, žádali vůbec za stejné situace, nastavší
v roce 1897, vydání jazykových nařízení a proč ja
prosadili. V zájmu státu a jeho klidného dalšího roz-
voje byla by svrchovaně žádoucno, kdyby jazykové
spory neřešily se bojem, nýbrž kdyby jazyková
otázka v Čechách byla upravena zákonem, při čemž
ovšem musilo by se též přihlížeti dle zásluhy ke
stanovisku Němců.
Čecho
Čech
Němec
Čechy
19
article
Vládu nelze dosti důtklivě varovali — chee-li
podporovati smirnou dohodu o nové ůpravě jazyko-
vých styků — před opatřeními, která by se nějakým
způsobem dotýkala neodvislosti soudcovské, st. zákl.
zákony zaručené. Taková cesta byla by neschůdnáa
nemohla by ji nastoupiti ani tato ani příští vláda,
poněvadž by se tím musila dostati do naprostého
rozporu se státními základními zákony a platným
ústavním právem a s přísahiou naň složenou. Němci
zúčastní se za udaných podmínek zcela vážně porad
o nové úpravě jazykové otázky, ale c
nejrozhodněji se ohradí proti každému, jakému-
kolilibovolnému nařízení, které by lo
by namířeno proti německým sou
cům v Čechách.
Poslanec Onciu! stýskal si na špatné justiční
poměry v Bukovině a žádal za zřízení vrchního zem-
ského soudu v Černovcích.
V odpolední schůzi posl. Ploj prohlásil
poměry u některých soudů v Čechách za anar-
chistické. Soudcovská neodvislost jest ovšem vel-
kým paladiem, ale právě proto musí soudcovský stav
plniti jisté povinnosti, jichž se nedbá, jestliže s
jedná tak, jak se to stalo u některých soudců v Če-
chách. Nikdo neporozumí, jestliže nějaký soudc
změní ve zcela krátké době radikálně svůj právní
názor v otázce tak intrikátní, jako jest o tá z ka
jazyková. Rozhodování o této otázce nie n
předmětem soudní judikatury. Chce-
vláda učiniti pokus, řešiti česko-německý jazykový
spor jazykovým zákonem, řečník musí trvati na tom,
aby bylo toto řešení provedeno stejnou měrou pro
všechna království a země.
Němec
Oncia
Čechy
Bukovina
Černovec
20
article
Dáte žádá, aby nejvyšší soud vydával svá roz-
hodnutí také slovinsky a stěžuje si, že jazýková práva
Slovinců jsou odstrkována vrchním zemským sou-
dem ve St. Hradci a některými okr. soudy v Dol
Štyrsku.
Posl. Wolí prohlašuje za nemožné, aby Něme
povolili v otázce, která spojena jest s nejvitalnějším
zájmy jejich národa. Německý lid v Čechách pova-
žoval by prohlášení vlády ve prospěch českých aspi-
rací za vyhlášení války, na kteréž by se musilo při-
měřeně odpověděti. Provedení českého státního práva
bylo by větším nebezpečím pro Rakousko, než vše-
chny všeněmecké a velkoněmecké snahy.
Řečník varuje vládu, aby ve svém prohlášení
otázce jazykové nepostavila se na stanovisko Čechě,
anebo dokonce aby neslíbila zavedení vnitřní úřadní
češtiny a neuznala oprávněnost zevnitřního českého
jazyka úřadního také u německých soudů v Čechách,
neboť v tom případě nepochybně by sama vynodila
koalici do povětří.
Posl. dr. Diamand litoval, že pro náro dnostní
spor v Čechách musí zůstati nevyřízeny, zejmena
reforma trestaího zákona a zařízení trestního zákona
policejního. Chybou soudnictví jest, že státní za-
stupitelství je spojeno s justicí. Řečník navrhuje re-
soluci, by vláda zasadila se o prominutí následkůu
osob odsouzených za boje o všeobecné právo hla-
sovacl.
Posl. Malik navrhl konec schůze, žádaje, by
byl zjištěn poměr hlasů.
Při hlasování shledalo se, že výbor je k usná-
sení nesehopným, nadež schůze ukončena.
Příští scbůze bude v pondělí
Posl
Nout
Čech
doktor
Diamand
Malik
St . Hradec
Dolo Štyrsko
Čechy
Rakousko
21
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Výslavní skupina oděvnictví. Z nejzajímavějš i ch
atrakcí letošní jubilejní výstavy bude výstavní sku-
pina oděvnická, která ve vkusně upraveném salonu
předvede veškerá odvětví panských, damských i dět-
ských oděvu, v 16 umělecky vypravených interieurech.
Exposice umístěna bude v pravém křídle průmyslového
paláce a zaujíma větší polovici tohoto křídla. V útul-
ných a nádherně vypravených interieurech před-
vedeny budou scény z rodinného, společenského
sportovního života, na př. ruch na nádraží před od-
jezdem vlaku, společnost v divadelní loži, skupina
na promenádě, výjev z předního českého lázeň ského
místa a pod. Snad i v jných výstavách byly po-
dobné skupiny předváděny, avšak dosud nikdy neby
kladen takový důraz na umělecké uspořá-
dání interieurů. Výkonný výbor výstavní
snažil se tímto způsobem poskytnouti i maloživ-
nostníkům možnost k účinné reklamně, jakou si
mohou dovoliti za jiných okolností pouze firmy nej
větší. V exposici této zastoupeny budou všechny
druhy modního zboží, od nádherných toileit a
k nejjednodušším domácím úburům. K účasti na
této exposicí přihtásilo se 30 firem. Výstavní toto
oddělení přístupno bude i za večerního osvětlení,
v němž zvláště vynikne nádbera tohoto skvělého
salonu, ozdobeného v prostředku bassinem s deko-
rací květinovou. S instalací jednotlivých interieuro
živnostenský komora
22
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerly. Pozornost vzbudil Svaz hudebníko
svým čtvrtým koncertem. Iiponující počet členstva
(200) tvořil mohutný orchestr, v němž střídaly se
vždy po dvou hlavní skupiny jeho, Česká Filhar-
monie se zemským divadlem německým, orchest
Národního divadla s Českou Filharmonií a městského
divadla vmnohradského s louže, zkterá mimo to pře-
vzala doprovod ke klavíru. Tak dostalo se posluchač-
stvu zřídka se naskytajícího dojmu velkých zvuko-
vých mass, jmenovitě ve šmytcích zeela zvláštního
efektu. Na výkony naprosto dokonalé nelze při tak
ohromném. různorodém tělese počilab, jež se jenom
dočasně na několik málo společných zkoušek sejde
Nieméně hráno bylo bedlivě, s chutí a jak se uká-
zalo v ouvertuře ku »Prodané nevěstě«, kterou řídio
dr. Zemánek, i vzletně. Týž osvěděil i v dopravodech
svou spolehlivou ruku, v Čajkovského pak slavnostni
ouvertuře »1812«, jež velmi dobře se hodl k takové
hromadné produkci, pevně ovládl masy. Talento
vaným dirigentem lze nazvati laké p. Pavla Otten-
heimera, klerý vedle známé Chabrierovy prskavky
»E paňa« uvedl se stejně obtižnými, jako nevděčnými
fantastickými variacemi Richarda Straussa »Don
Qujote«. V díle je mnoho komposičního a po výtce
oichestračního umění, ale málo pravé krásy. Skla
datel vybočuje již za hranice hudby, v pouhé ná-
podoby různých možných i nemožných zvuků
v onomatopoie sice snad duchaplné, ale ku po-
slouchání rozbodně nepříjemné.
doktor
Zemánek
Čajkovský
Pavel Otten
Chabrierův
Straussa
Český Filhar
národní divadlo
Český filharmonie
E paňa
Don Qujote
23
article
Většina variacf, až asi na dvě, kde vynikne tro-
chu souvislejší melodika a trochu citu, působí chno-
tickým dojmem rostříštěným tím více, čím mezi jed-
nollivé odpovídající si nástroje rozstříknuta jsou lhe-
mata. Skladatel chlěl asi vystíhnouti zmatekv
ubohé hlavě rytíře smutné postavy. Kdežlo však
Cervantes podává poblouzení svého reka se skuteč-
ným humorem, u Strausse zbývá pouze ten zmatek
Excentrická touha po originalitě scvrká se tu v chans,
charakteristika v šílení, při němž jen nevíte, z kobo
si skladatel dělá většího blázna, ze sebe nebo z po-
sluchače. Humoru není v tom za mák. Hudba pachtí
se tu za reálností, jež není dána tomu z umění nej-
ideálnějšímu. Solistou koncertu byl virtuos na klavír
p. Riccardo Pick Manglagalli z Milána. Slyšeli jsm
ho již v Praze a jenom dlužno konstatovati bravuru
obeň, s kterým hraje. Vedle cffeklní akladby vlastního
ražení (Allegro di concerto) přednes! »Burlesku« Rich.
Strausse, kde duchaplný talent tohoto smělého novo-
táře jeví se srozumitelněji a koncisněji.
Pražský Hlahol obral si za úkol osvěžiti v pa-
měti dnešního obecenstva účinnou busitskou dumu
českého národa, že v celých. Čechách oba zem-
Josefa Kličky: Pohřeb na Kaňku op. 31
z r. 1886. Od doby vzniku tohoto díla vyspěl skla-
datel, zvláště co se techniky vokální týče, velice
Nicméně dílo udržuje si svěžest a vzlet mládí
zrcadlícího se v jeho kvetoucí melodice a v nadšení
s nímž zrovna vyciťujeme, jak skladatel přistupoval
k prokomponování vlasteneckým duchem provanuté
básně Šmilovského. Krásně tu působí jmenovitě po-
vzbuzování busitského kněze a části chorálového
rázu, především chorál »Tereza silná« a velebná
apotheosa. Skladba nepostrádá dramatických mo-
mentů.
Cervantes
Strauss
Pick Manglagalli
Rich
Klička
Šmilovský
Tereza
Milán
Praha
Čechy
Hlahol
allegro di concerto
24
article
Novinkou pro Prahu byl Nešverův žalm
»De prolun dis«.
V církevní hudbě naší nemá dílo mnoho soupeřů.
Myšlenky jsou závažné, pádné v částech sborových.
v solech — předem v sopránovém a altovém —
k melodické kyprosti se pozvedající. Zpracování pak
jeví vesměs umělou, vybíravou a zkušenou ruku.
takže celek přes častá opakování texlu nepře stává
poutati a udržuje posluchače v žádaně náladě. —
Provedení obou děl, ač od Hlaholu slyšeli jsme již
výkony jednotnější, svědčí o pilném studiu sborni-
stra p. Ad. Piskačka i oddanosti členstva ušlechtilému
poslání pěveckému.
Z drobnějších koncertů zmíníme se prozatím
samostatném koncettu mladistvého Američana, žáka
Ševčíkova a Vsayova, p. Julia Falka. Ačkoli za
těžkých pro koncertislu poměrů se konal — virtuosa
došla před koncertem zpráva o úmrtí matčině —
nadaný umělec úplně prokázal svoji zdatnost a to
nejen technicky, nýbrž i co do hudebního pochopent
a prohloubení. Podalť E dur koncert Bachův i Fi dun
Lalův s úplným ovládnutím jejich ne právě snadného
obsahu. Spoluůčinkující pěvkyně sl. Vally Fredrichova
z Berlina rozvinula v řadě písní mocný, hluboký alt.
Nešverův
prolun
Američan
Ševčíkův
Vsayův
Falk
Bachův
Lalův
Fredrichův
Praha
Berlín
Hlahol
podat E dur
25
article
+ Hlahol pražský po svém úspěchu, kterého
pravedením Kličkova »Pohřbu na Kaňk ue
a Nešverovým »De profundis« ve středu
docíli, opakuje dnes v Rudolfinu o 1/24. hod. odp.
obě skladby. Nepatrný počet lfstků, který do prodeje
zbývá, dostati lze odpoledne od 1/23. hodiny u po-
kladny. — Večer uspořádá Hlaho! ve své dvoraně
přátelský večírek ku poctě skladatelů J. Kličky a J
Nešvery. Program sestaven jest co nejpečlivěji jed-
nak solovým zpěvem pí. Homolové, a zpěvem sbo-
rového »Kroužku«. Vstup volný. P. T. hosté jsou
vitánií.
+ Jubileum pěvecké. Pěvecký kruh Tovačovský
oslaví své 25leté trvání jubilejním koncertem, pořá-
daným v neděli dne 5. dubna ve dvoraně hotelu
Central o 11. hod. dop. a přátelským večerem v
velkém sále Merkuru. V koncertu dopoledním prove
dena budou vedle sborových zpěvů léž čísla solová
Obsáhlá a záslužná činnost spolků za minulé čtvrt
století, i bohatý program budou jistě pohinutkou.
jež shromaždí v tento den nejen všechny bývale
členy spolku, ale i všechny příznivce, jichž si Tova-
čovský ochotným a vždy nezištným působením získa
bez počtu. Česká veřejnost dá zajisté důkaz svého
uznání při vzácném jubileu pěvců, jichž píseň hla-
bolila neúnavně 25 let po všech krajích naši české
+ České Národní divadlo v Brně (ředite! Anto
J. Frýda Friedl) uspořádá ve dnech od 1.— 15. dubna
t. r. týden české opery. Provedeny budou 1. dubna
»Prodaná nevěsta«, 4. dubna »Dalibor« od B. Sme-
tany, 6. dubna »Psohlavci« od K. Kovařovice.
8. dubna »Rusalka« od Ant. Dvořáka, 10. dubna
»Hedy«, 13. dubna »Šárka« od Zd. Fibicha, 15. dubna
»Libuše« od B. Smetany.
Kličkův
Nešverův
profundisov
J Klička
Nešvera
Homola
Tovačovský
Tov
J Frýd Friedl
Dalibor
Psohlavec
K Kovařovic
Antonín
Dvořák
Heda
Zdeněk
Fibich
Libuše
B Smetan
Anta
Hlahol pražský
Rudolfinum
Central
Český národní divadlo v Brno
český opera
26
article
+ Z České Pilharmonie. Příští neděli dne
5. dubna o 4. hod. odp. uspořádán bude v Rudol-
fině velký symfonický koncert, jímž uzavřena bude
letošní saisona. Pořad bude věnován ukončení cyklu
Beethovenových orchestrálních skladeb v nedělních
symfonických koncertech v Plodinové burse provede-
ného. Výhradní prodej vstupenek do soboty dne
4. dubna včetně v hudebním závodě Mojmíra Urbánka.
Jungmannova tř., č. 12. Hlávkův palác.
+ Beneliční koncert členů orchestru České
Filharmonie koná se již v úterý dne 31. března
o 8. hod. več. v Národním domě na Král. Vinohra-
dech. Provedeny budou symfonické básně Ant. Dvo
řáka. Lze se nadíti, že naše obecenstvo projeví jedi-
nému našemu symtonickému orchestru svoje sym
patie četným účastenstvím. Vstupné 1 K.
+ Benefice. Ve smíchovské aréně mají členové
orchestru ve čtvrlek dne 2. dubna svůj čestný večer,
k němuž zvolili Aimea Mailartovu komickou operu
»Poustevníkův zvonek«. Vstupenky v předpr. v knih
kupectví F. A. Urbánka vedle Nár. divadla a v tra-
fice proti zimnímu divadlu na Smíchově.
+ Partitura Smetanovy symfonické básně
»Z českých luhů a hájů«, která provedena
bude v dnešním koncertě za řízení mistra Nedbala,
vyšla právě nákladem budebního závodu Fr. A
Urbánkova v Praze, vedle Nár. divadla
Vydáním Smetanových symfonických básní dána
každému příležitost moci plně se vžíti ve všechny
ty krásy, jimiž partitury Smelanových básní jsou
přeplněny. Partitury tyto dostati lze za 5 K u po
kladny a při všech vehodech Rudolfina.
+ Mešní odpovědi ke zpívané mši barmonisoval
Beethovenův
Urbánek
Jungmannův
Hlávkův
Antonín
Aime Mailartův
F A Urbánek
Smetanův
Nedbal
Urbánkův
Smelanový
Český Pilharmonie
Smíchov
Francie
Praha
Český filharmonie
národní dům na Královský
národní . divadlo
Rudolfinum
palác . + Beneliční
symfonický báseň
28
article
a pro praktickou potřebu upravil Boh. K aš pa r pro
29
article
sbor unisono s průvodem varhan. Připojena jsou
responsoria k requiem a odpovědi sboru na »Ite«a
»Benedicamus«. Při nich jest novinkou vždy udaj.
kdy tu kterou melodii jest zpívati. Cena 80 hal. Na
kladatel Mojmír Urbánek v Praze (Hlávkův
palác).
Urbánek
Ite
Praha
Hlávkův palác
30
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Po chmurách dlouhé zimní doby zlatí se
den sluncem, posud sice ještě bázlivým, jehož
první paprsky však nás naplňují potěšením.
Ano, jest jaro, jež působí, že květy se roz
víjejí, ptáci zpívají a ženy se usmívají... jaro
nabádá nás pomýšleti, abychom byly hezké
skolébává nás v koketerii, tento něžný šperk
krásy ...
Sotva se ukázalo kus modrého nebe, obje-
vily se nové toiletty, aby daly celé přírodě slav-
nostní háv a ze všech zemí přicházejí se obdl
vovati Paříži, středisku elegance, jež podává
v této saisoně svým obyvatelům každý den na-
vou zábavu. Zahajují se závody, salony maliřské
a koňské dostihy, jež přivábí nejkrásnější ženy
které zavádějí modu a jsou napodobovány ve
všech končinách světa.
Každý rol. nám přináší velkou změnu, nejen
v toilettách, nýbrž i v silhouettě. Pařížanky ol-
dávají se s úžasnou lehkosti všem zantasiln
mody; jsou tak koketní, že je nie nemůže za-
držeti, jde-li o to, aby byly krásné. V Praze
však jsou tak hezké ženy, fak elegantního cho-
vání a tak dokonalého vkusu, že se zdá, jak
by toto město bylo součástí našeho ..
Skutečně, české ženy mají vzácnou zna
lost, co jest elegantní, dovedou obratně spojiti
nuance, kombinovati úbory i napodobovati klo-
bouky a byla jsem překvapena za svého pobytu
v Čechách, jak jsou podobny Pařížankám.
Proto jsem šťastna, milé čtenářky, že vám
mohu odhaliti všechny tajnosti královny žen
Mody.
Zejména v divadle se uvádějí nové vyná-
lezy, jež nám dodávají stále nového půvabu
velká jeviště, thédtre Francais, Vaudeville
Pařížanka
Paříž
Praha
Čechy
31
article
Renaissance, nám uchystala skutečnou slavnost
elegance. Největší umělkyně, proslulé svým pře-
pychem stejně jako svým talentem, ukázaly nám
laskavě novinky, jež se nám zdají posud poně-
kud cizí, poněvadž je vidíme teprve nedlouho,
ale za několik neděl je budeme nositi všechny.
jakmile nastane plné jaro.
Nejv, značnější ráz, který lze pozorovati
ve všem a všude, jest napodobení řeckého. Vše
se blíží více nebo méně tomuto stylu, velmi krás-
nému, mladistvému a půvabnému. Zvláště
v účesu se tato moda ujala. V Paříži není již
ženy sebe prostší, jež by měla vlasy sčesnné
nad čelo a zvednuté tak, že se svinují v chignou
na temeně hlavy. Jedíně přijatým účesem jest
nyní ten, při němž se prameny vlasů dělí upro-
střed nebo na pravé straně čela. Vlasy zvlněné
se sčešou velmi lehce a volně, vzadu pak se svi-
nují v chignon v týle nebo o něco doleji. Silný
pletenec ovíjí se často buď kolem hlavy, nebo
kolem chignonu.
Paříž
32
article
Některé koketní, jež sledují modu velm
přesně, vsunuly již minulého roku do vlasů
stuhu. Myšlenku tato zevšeobecněla tou měrou,
že se dnes žádná žena bez stuhy neobejde. Při-
způsobuje se klobouku, oděvu nebo nuanci oči.
Tento účes vyjímá se stejně pěkně ve dner jake
večer, při úborech „tailleur“ stejně jako při
úberech plesových a byl přijat nejdislinguova-
nějšími damami. Večer při velké toilettě možnv
nahraditi stuhu zlatým nebo stříbrným galonem.
Tento nový způsob účesu způsobil skutoč-
nou revoluci v kloboucich, jež se nyní dělajl
bez baretu a kladou se přímo na vlasy. Vršky
jsou poměrně vysoké a okraje, zvednuté a jen
na jedné straně lomené, jsou stále velmi veliké.
Pokud se týče oděrů, jež se nosí v této
saisoně, jsou všechn, „tailleur“. Lze viděti vel
mi pěkné v moderních čajovnách, kamž elegans
ní dámy přicházejí o čtvrté hodině chroupoi
pamlsky Výraz „piti čaj“ se velmni rozšířil, ri
kalo se píti čaj i když se pila čokoláda. Tenta