se zadostučiněním konstatoval, že mezi zů- častněnými mocnostmi je v této záležitosti úplná shoda. Z Haagu, 18. května. (C.-B.) Za pří- činou zevrubné porady o předlo ze stran národní obrany, zaslal mi- nistr války sněmovně pod pečetí mlčenlivosti předlohu, kteráž obsahuje základní rysy sy- stému obranného. Podobnou předlohu vydá prý také ministerstvo námořnictví, jež bude obsahovati zase základní rysy obrany na moři. Válka jiho-africká. Z Londýna, 18. května. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Pretorie z dneška Úřadně se sděluje, že spojení Burové se vzdal obléhání Mafekingu, poněvadž byly tábor burský a tvrze mafekingské pevně obklíčeny. Vojsko anglické přitáhnuvši z jihu obsadilo tvrze.

Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Z Velkého Jenče. Obecní zastupitelstvo usneslo se jednohlasně ve schůzi dne 12. května na projevu: Projevujeme úplný souhlas posel- stvu našemu na radě říšské, že zaujalo proti osnově jazykového zákona účinnou obstrukci. Žádáme, aby p. t. poslanci stupňováním ob- strukce mařili veškeru parlamentní činnost říš- ské rady dotud, dokud se národu našemu v nedílném jeho království neučiní po právu. Jan Turecký ob. starosta. Z Brna, 18. května. (Zvl. tel. »Nár. L.«) Městská rada ve Velké Byteši usnesla se na nejostřejším protestu proti uzákonění osnovy vládní v příčině jazykových poměrů v Čechách a na Moravě, kterou má nejen naše nedílná vlast býti roztrhána, nýbrž i v ní státní němčina zavedena. Městská rada schyal uje obstrukční taktiku našich poslanců a žádá je, aby tutéž tak dlouho prováděli, až nám za 17. říjen 1899 dána bude úplná satisfakce. Politicko-hospodářský klub pro Mšeno a okolí projevuje poslancům nejen skupiny mšenské, nýbrž všem českým, úplný souhlass nastoupením rozhodné obstrukce proti veškeré činnosti říšské rady a připojuje žádost, aby od boje tohoto žádnými sliby ani výhrůžkami od- vrátiti se nedali, dokud bezpráví páchané na českém národě rovnocenně rozhodnuto nebude. Osnovu zákona navrženou přičiňte se všemožně potlačiti a pracujte jen pro rovnocennost ná- rodní. Za Politicko-hospodářský klub pro Mšeno a okolí. Josef Štěpán, předseda. Josef Mašek, jednatel. Zastupitelstvo král. města Kolína pro hlašuje jednohlasně, že osnova jazykového zá- kona, podaná ministrem Körbrem na říšské radě jest k úpravě jazykových poměrů v král

českém nekompetentní, porušuje v zemi naší platné právo, dle něhož oběma kmenům národ- ním přísluší stejné a rovné právo, že trhá za- ručenou nedílnost a celistvost království našeho, a že jest proto nepřijatelnou. Vyzýváme tudíž poslance české, by osnově i vládě, která takto právo a spravedlnost porušuje, kladli nejrozhod- nější odpor a nehrozili se i nejkrajnějších pro- středků, dokud práva našeho národa nebudou řádně zabezpečena. Z purkmistrovského úřadu král. města Kolína, dne 15.t. m. Vojt. Formánek, purkmistr.

Denní zprávy.

Požadavky obchodního pomocnictva byly předmětem jednání na včerejší schůzi obchod- ních pomocníků v sále konviktském. Schůzi svolala Českoslovanská obchodnická beseda společně s hro- madami pomocníků Nového obchodního gremiav Praze a všech hromad pomocných gremií předměst- ských. Na programu bylo: zkrácení doby pracovnía odpověď místodržitelova na sněmu král. českého. Schůzi zahájil jmenem svolavatelů p. Karbus vřelým uvítáním, objasniv její účel. Pan Soukup praví, že obchodní pomocnictvo jest ze všech odborových organisací a stavů na tom nejhůře. Nevymohlo si dosud téměř ničeho a po- volaní orgánové jakoby byli hluší a slepí ke všem požadavkům a krokům, které obchodní pomocnictvo podniká. V roce 1896 byl sice do zákonníku pojat § 104 b), který stanoví pracovní dobu 12hodinnou (vyjímaje dobu poledního odpočinku), avšak bohužel uplatnění tohoto paragrafu se nestalo.

Pracovní doba v obchodech jest zase v témž stadiu, v jakém byla před tím. Pracuje se téměřv každém obchodě různě a zaměstnavatelé fibovolně prodlužují dobu pracovní v obchodech, pranic se ne- starajíce o požadavky svých pomocníků. Novela, jež navržena byla v parlamentě stran doby pracovní obchodech, přijata nebyla a dlouho asi ještě trvati bude, než se věc tato parlamentně a zákonodárně upraví. Když novela byla navržena, byly právě bouř- livé doby parlamentní a na celé čáře vítězila ob- strukce německá. Tak zůstala otázka upravení doby pracovní v obchodech odstrčena. Teprve dne 4. března t. r. byla dána na sněmu král. českého na přetřes, než nedošla žádného vyřízení. Místodržitel hr. Cou- denhove vyjádřil se tehdy na sněmu král. českého, že při nynějším ustanovení řádu živnostenského ne- uznává vláda záhodno nařízením upravovati pracovní dobu v obchodech. Obchodní pomocnictvo neví proto, od koho má co očekávat. Poslanci naši za nynější doby nemobou ve věci té ničeho podnikat a my toho také nežádáme vzhledem k po- hnuté době a situaci, v níž ocitl se náš národ. Vláda pak, ačkoliv by mohla mnohé pro obchodní pomocnictvo udělat, jednoduše nechce, po- něvadž nenalezlo se u ní dostatečného porozumění pro požadavky utlačovaných tříd pracovních. (Hlasy:

Stávka uhlokopů) Od parlamentu vídeňského nelze nám tudíž doufati ničeho. Proto žádati musíme, aby otázka tato přenesena byla na půdu českou, totiž na sněm krá- lovství českého, jenž jest jedině kompetentním řešiti podobné otázky. (Hlučný potlesk.) Pan Dux mluví o dosavadních krocích obchod- ního pomocnictva a praví, že na patřičných místech není dosti porozumění k řešení a reformám sociálním Ostatnímu dělnictvu byla aspoň jakž takž doba pra covní upravena — však obchodní pomocnictvo zu- stává ve věci té docela osamoceno. Návrh posl. Hájka nedošel souhlasu na pa- třičných místech a největší zásluhy o to má zpravoda Exner, který poukazoval na různé domnělé překážky a obtíže a způsobil u věci té další odklad. Podobný

osud potkal návrh posl. Samánka a sice rovněž při- činěním zpravodaje Exnera. Obchodní pomocnictvo nedá se však více od- strkovat a práv svých si již za pomoci českých po- slanců vymůže. (Hlučný potlesk.) Pan Šimůnek navrhuje pevnou odborovou organisaci na stanovisku českém a praví, že obchodní pomocnictvo musí hlasitými protesty a ohražováním svých práv si vydobývat. Co týče se klidu neděl- ního, panuje veliký chaos. Někde pracuje se v ne- děli 6 hodin, jinde jen 2, a na některých místech dokonce pracuje se i 10 hodin vzdor ustanovení zá- kona, jenž nařizuje od 11. hod. dopol. nedělní klid. Řečník proto neslibuje si ničeho od podobných usta- novení a navrhuje odborovou organisaci na základě státoprávním. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.) Posl. dr. Scharí praví, že za nynějších roz- háraných poměrů parlamentních bylo by ještě nej- lepšit upravit dobu pracovní v obchodech minister- ským nařízením. Změna vlád neprospívá zdravému vývoji odborových otázek. Přijdou po sobě vlády docela protichůdné a všechny již navržené reformy jsou pochovány. Proto míní řečník, že říšská rada je k řešení podobných otázek odborových nekom- petentní. Tyto patří na sněm zemský, kde jedině možno je upravovat zákonodárství živnostenské pro tu kterou zemi, poněvadž v každé panují jiné po- měry hospodářské. Řečník praví, že řídí se vždy veřejným míněním. Podal proto loni patřičný návrh na sněmu, poněvadž seznal mezi zaměstnavateli pří- znivou náladu. Doufá prý také proto, že zaměstna- vatelé přivolí z 15—16 hod. době pracovní, jen když bude dán k tomu podnět z patřičných míst.

Ostatně bude prý dán v příštím sezení sněmu král. českého návrh na rozšíření kompetence sněmu a tam pak, jak doufá řečník, potkají se přání a po- žadavky obchodního pomocnictva s náležitým poroz- uměním a výsledkem. (Hlučný potlesk.) Pan Dux dotýká se obstrukce české na říšské radě a navrhuje shromáždění odeslání následujícího telegramu delegaci české: Očekáváme, že poselstvo české na radě říšské v souhlasu se stanovi- skem celého národa v obstrukci se- trvá. Kdyby však proti nadání pro- jednání části živnostenského řádu z obstrukce vyjmuto bylo, pak žádáme důrazně, by i upravení doby pracovní v živnostech obchodních zároveň pro- jednáno bylo. Pan Soukup zmíňuje se o nedávné schůzi živnostníků na Žofíně a praví, že poselstvo české musí setrvat vobstrukci a pro- vést ji do krajnosti, pročež neschvaluje druhou část telegramu a navrhuje změnu v tom smyslu, aby delegace česká bezvý jí- mečně, neohlížejíc se ani v pravo ani v levo, provozovala obstrukci a znemožnila každéjednání i ve vě- cech živnostenských, poněvadž ná- vrhy vlády nejsou upřímné — jsol u jen nástrahou na české poselstvo. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.) Návrh se schvaluje a schůze za hromového potlesku po doslovu pana Karbusa končí.

sklouzl jsem a svou neobratností, kterou nech mi císař dobrotivě promine, vylil jsem něco vody.« Vše to řekl tak stísněně, že pobočník, za- ražen jsa bledostí mluvčího, počal se mecha- nicky po pokoji rozhlížeti. A hned jeho zrak utkvěl, jsa upozorněn pohyby pod pokrývkou, na posteli, která ještě byla v nepořádku a to v této dosti pokročilé denní době- Hned ustoupil, usmál se nepatrně, omluvi se, ztišiv hlas, generálovi, že ho vyrušoval v tak nevhodný okamžik a odešel. Zanechal nešťastného rybáře více než překvapeného nad tajemným způsobem, jakým se mu poroučel. Cestou uvažoval císařský posel, co oznámí svému veliteli, aby vyhověl úkolu, který mu byl svěřen. Generál třesoucí se rukou vytáhl kapra, který byl pomalu již vzteklý, neboť nemoh nijak pochopiti, proč ho vyrvali tak surovou prudkostí z jeho klidné vody, aby ho nejprvé na nějaký čas vstrčili do vany a konečně do po- stele, v řejíž poduškách byl by už lekl. Dvě minuty po té byl zase na zpátečn cestě do svého domova. Když císař uviděl svého pobočníka, ptal se: »Nu, jest generál nemocen?« »Nemocen?« odpověděl zmateně důstojník. »Ne, sire, naopak!« »Jak to, naopak? Vysvětlete mi to !« »Ale je těžko, Vaše Veličenstvo, jest těžko patřičně to vysvětliti. Vše, co mohu říci, jest, že generál v nezkaleném zdraví . . . jeví málo chuti, by byl samoten . . .«

Císař poněkud svraštil brvy. »Je dobře,« pravil. »Můžete jíti, můj milý Uvidím generála při obědě.« Šlo se k obědu. Všichni pozvaní sešli se v saloně. Generál se neobjevil. Císař ho hledal. Pobočník, přiblíživ se k němu, přednesl mu omluvu generálovu, který cíti se býti churav a nemůže objeviti se uc sařské hostiny. »Ah,s pravil Napoleon klidně. Přemýšle okamžik. »Adjutante !« »Sjre ?« »Nechť donesou generálovi dva příbory Má, jak se právem domnívám, rozmary jako jeho královský pán Viktor Emanuel.« »A ve všem!« slyšel ho adjutant, vzda luje se, bručeti. Když generál uviděl dva příbory, které donesli do jeho pokoje, a když mu služebník řekl, že je to na rozkaz Jeho Veličenstva, nej- dříve o tom přemýšlel, co by to znamenalo. Následujícího dne ale, když mu vyslanec jeho země svěřil poslání, kterým byl nucen náhle odcestovati, tak že nemohl býti ani přijat v audienci na rozloučenou, počal chápati osudný omyl, jenž způsobil jeho nemilost. Nejpodařenější při tom bylo, že on nikdy — ne jednou, když vypravoval historku o osud- ném rybolovu — nemohl nikoho přesvědčiti o pravdivosti tohoto příběhu. A tak zůstavil na dvoře ve Fontenebleau po sobě památku jako po rytiřském sice, ale až příliš pohostin- ném generálovi. A hned také vyslovovalo se při tom jméno jedné ženy . . .l

K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 437—440. — Jak se s námi zachází. Bosnaa Hercegovina mají na pařížské výstavě svůj pa- villon. Bosonsko-hercegovský národ má tam svou repraesentaci. Je tam na odiv vystavena jeho kultura a kdyby třeba nikoho k obdivu ne- nadchla, každý opouštěti bude aspoň dílo páně Kallayovo s vědomím, že existuje jakýs »bosensko-hercegovský národ«. Po existenci ná- roda českého bys ale na výstavě marně pátral. Není ho tam nikde a setkáš-li se tam s něčím, co je prací a majetkem národa tvého, nalezneš na tom cizí etiketu, která činí z tebe před soudem světa, čemu se nejvíce bráníš a proti čemu podnikáš zoufalé boje, činí z tebe — Němce! Doma ve čtyřech stěnách připouští ještě, aby národové osvědčovali, ovšem jen kradmo a tichounce své bytí, ale na venek, před světem, má tato monarchie dvě půle, z nichž jedna je maďarská a druhá — ně- mecká. A v té německé jme my. Na výstavě pařížské jsme Němci.

Nic tu nepomáhá zatínání pěstí a skřípání zubů, my spoluzakladatelé této říše, jeden ze sloupů, na němž spočívá existence této monarchie, my, národ, jenž právem reklamuje místo v řadách nejpokročilejších národů evropských — my, Čechové na pařížské výstavě neznamenáme ani tolik, jako nějaký exotický černošský kmen na některém ostrově Tichého oceánu. Jsme tím ovšem z části sami vinni. Nechceme dnes ni- komu osobně činiti výtky, ale zdržeti se nemů- žeme poznámky, že dovedeme se rozčilovatia plýtvati nadšením a obětavostí ve věcech bez- významných anebo jen důležitosti nepatrné, tam ale, kde bychom nasaditi měli všechny páky a ukázati, co dovedeme, že nám energie selže. Kam měl namířeno generální komisař cislajtánský, ne rakouský, jak se neprávem tituluje, pověstný p. Ex- ner, je známo. Aby výstava cislajtánská činila dojem exposice jednotného státu.