1
masthead
V Praze, v gobotu dne 19. května.
Praha
2
masthead
K číslu 137.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3k
Praha
3
article
Na »Národní Listye
tanní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc. 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
Praha
národní Listy
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z parlamentu.
Z Vídně, 19. května. Dnes je po-
slední schůze poslanecké sněmovny před
letnicemi. President dr. Fuchs oznamuje
poslancům, že prázdniny potrvají nejméně
do 5. června inclusive, a vyhradil si záro-
veň právo, kdyby bylo nutně třeba, svolati
sněmovnu na den 1. června. Poslanci tyrolští
požádali ho, by ustanovil první schůzi po
svátcích svatodušních až dne 7. června,
poněvadž den 5. června je u nich ještě
velkým svátkem.
O včerejší schůzi parlamentní komise
pravice dva listy, »Neues Wiener Tag-
blatt« a »Volkszeitung« (a dle nich
patrně německé listy pražské. Pozn. red.)
přinášejí z jednoho pramene obšírné zprávy
zcela vymyšlené. Tato pováha referátů v
chází na jevo již z fakta, že uvedeni jsou
jako řečníci poslanci, kteří vůbec slova se
neujali.
Pravice.
Z Vídné, 19. května. »Reichs-
wehr« v úvodní stati píše: »Zahájili-li Ja-
worski a jiní vůdcové pravice opětné vy-
jednávání s Čechy, tož nabyli zajisté špat-
ných zkušeností z vyjednávání s levicí, snad
také té, že levice chce jim svléci košili a že
je tudíž lépe, by obětovali kabát. Levice,
zpupněvši vítěznou kampaní obstrukční, žá-
dala, by pravice položila hlavu na špalek,
zjednala nový jednací řád na prospěch levice
a provedla nové seskupení stran také na pro-
spěch levice.
Zdali pravice má výkonný výbor čili nic
zdali její strany jsou navzájem ve stycích čili
nic, zdali jsou navzájem si zodpovědny čil
nic, je podřízený moment. Hlavním momen-
tem jest a zůstává, by strany tyto měly s po-
lečný zájem. Pravice je logickým důsled-
kem parlamentních poměrů. Marno je její
snahy rozbíjeti a kladivem rozdrcovati. Její
části se opět vždycky najdou k celku.«
»Slovenski Narod« ve stati »Če-
chové a Slovinci«, ve které bere na vědo-
most konstatování »Národních Listů« ve pří.
doktor
Fuchs
Wiener
Vídeň
Reichs
Čechy
Marna
poslanecký sněmovna
Slovenski Narod
6
article
čině poměru Čechů k úpravě jazykových
poměrů pro všechny země různojazyčné,
vykládá: »Přiznáváme upřímně, že jsme se
netěšili z české obstrukce, protože je vídeň-
ský parlament jediným místem, kde Slovinci
mohou své kulturní a hospodářské potřeby
tlumočiti. Nicméně přiznáváme bez výhrady,
že česká obsitrukce je opráv-
něna. Rozhodující kruhy, zrušivše jazykové
výnosy, daly sankci obstrukci a uznaly ji
jako přípustnou zbraň. Užívají-li nyní Če-
chové zbraně té k tomu účelu, by dosáhli
práva, které jim po samém znění ústavy ná-
leží, a zadostučinění za neslýchané po-
nížení, které se jim stalo, musí me
říci, že jednají po prá vu.
Slovinští poslanci nechť se nikdy a za žád-
nou cenu nechytí do křížku s Čechy, nýbrž
ať zabrání zamýšlenému osamo-
cení Čechů. Veřejné mínění Slovinců
čeká, že slovinští poslanci nikdy již se tak
nezapomenou, jako se zapomněli klerikální
Slovinci za koalice, kteří tenkráte dělali
lancknechty Plenerovi. Je povinností slo-
vinských poslanců, by v nynějších těžkých
dobách podporovali české poslance morálně
a hmotně alespoň tak, jako to činí čeští velko-
statkáři a bez ohledu, budeli za
tím následovati rozbití pravice.
Čecho
Plener
Čechy
7
article
Neboť tato pravice bez toho neučinila nej-
menšího kroku, by zjednala platnost svému
programu, naopak ona Čechy jako Jihoslo-
vany jen zdržovala, kdykoli chtěli učiniti ně-
jaký krok pro vymožení národní rovno-
právnosti, v programu pravice obsazené.
Kdyby se dali buďsi vládou, buďsi stra-
nami pravice dohnati k tomu, by házeli
Čechům klacky pod nohy, musejí býti při-
praveni, že slovinský svět, politicky myslící,
postaví se jim na odpor. My Slovinci ne-
smíme nikdy zapomenouti, že můžeme ve
vídeňském parlamentě dosíci opravdových a
trvalých úspěchů jen tenkrate, budeme-li sdru-
ženi se zástupci českého národa a že bychom
kopali hrob národní rovnoprávnosti sami, kdy-
bychom se dali od Čechů odloučiti a vykořistiti
proti nim, kteří jsou fakticky jedinými při-
rozenými a upřímnými našimi spojenci.«
Čecho
8
article
Sli
Sli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Vojenské dodávky.
Z Pešti, 19. května. Ministr vojen-
ství šl. Krieghammer vyjednával s uher-
ským ministrem obchodu ve příčině dodá-
vek pro vojsko. Výsledek je ten, že uher-
ský průmysl ve všech druzích potřeb pro
vojsko a pro marinu bude zúčastněn podle
kvotového poměru, t. j. 34.6 procenta. Pro
výrobky, které dosud v Uhrách vyráběny
nebyly, učiní ministr objednávky u rakou-
ských průmyslníků, ale jen zatímně.
Maďarskému ministrovi obchodu bude
příslušeti, by pečoval o to, by takové vý-
robky za nedlouho mohly dodávati také to-
várny maďarské. Maďarskému ministrovi ob-
chodu přísluší dále kontrola nad dodávkami.
Bude míti vliv na objednávky, čímž bude
vyloučeno zřizování společností monopol-
ních. Při rozdělování dodávek bude vzat
zřetel jak na malý průmysl, tak na malé
továrny.
Krieghammer
Pešť
Uhry
10
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Osobní.
ppel
Z Vídně, 19. května. (C.-B.) Císař
schválil vřadění tajného rady a odborného
chefa v ministerstvu spravedlnosti dra. Fr
K leina a tajného rady a odborného chefa
v ministerstvu zeměbrany Fr. šl. Bauera-
Barghera do třetí třídy hodnostní úřad-
tic
níků státních ad personam.
Svolání železniční rady.
Z Vídně, 19. května. (C.B.) Úřadní
list oznamuje, ze ministr železnic svolal ze-
lezniční radu ke dni 6. června t. r.
s d
Z Bukurešti, 18. května. (C.-B.) Král
a královna, následník trůnu s chotí a dětmi
s průvodem přibyli sem dnes večer, dopro-
vázeni ministrpresidentem Cantacuze-
nem a ministrem pro veřejné práce Gra-
dištianem. Královští manželé byli po
celé zemi srdečně vítáni.
Z Říma, 18. května. (C.-B.) Velevy-
slanci mocností, které převzaly ochranu
Kréty, sešli se dnes u ministra zahraničních
záležitostí Visconta Venosty, který
František
Bauer
Bargher
Velev
Viscont Venosta
Vídeň
Bukurešť
Řím
Kréta
Král a královna
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zvláštní příběh o kapru a generálovi.
Napsal Fréderic Febove. Přeložil L. Š. Ad.
Bylo to za časů druhého císařství; dvů
přesídlil toho léta do Fontainebleau.
Mezi hostmi Napoleona III. byl italský ge
nerál, prine Caprici, jehož pokoj nalezal se hned
nad pracovnou Jeho Veličenstva.
Po celé dopoledne panovalo dusné vedro.
Generál se trochu ochladil lázní a očekával
hodinu oběda, jsa naladěn melancholicky a na-
hýbaje se z okna. Odtud pozoroval nádherné
kapry, kteří se v rybníku, jenž omýval tento
díl zámku, v nejveselejší náladě proháněli.
Aby se trochu pobavil, nemysle na nic
zlého, upevnil generál kousek chleba na spi-
nadlo, jež obratně a zručně zahnul, že mělo
podobu udice, vše připevnil pěkně na dlouhý
pevný provázek a takto improvisovanou udici
vhodil do rybníka.
Kapr jeden, král svého druhu, hnalse
přímo po udíci a málo jsa zvyklý na pokušení
tak lákavého druhu, jako je kousek chleba
jejž generál tak lstivě na něj připravil, vrhl se
na vnadidlo a trhl jím ..
Generál překvapen tak rychlým a nenadá-
lým výsledkem, vytáhl zvíře k sobě za tisíce
rých opatrných úzkostí, protože se obával, že
bude zpozorován.
Ryba, která nyní litovala své hlouposti
bránila se všemi silami.
Febov
Ada
Fontainebleau
Napoleon
12
article
Když se kapr octl ve světnici, začal na-
jednou provozovali gymnastiku beze všech pra-
videl, převrhl židli a řádně pokropil generála,
jenž pozoroval svůj příliš vzácný lov s úžasem
a ptal se sama sebe, co si s tím počne?
I napadla mu myšlenka. Byla tu jeho vana,
ještě naplněná vodou! Vhodil do ní kapra, který
dal nejdřive na jevo své spokojení nad tím, že
nalezá se opětně ve svém živlu; začal vesele
se ponořovati a prováděl své proslulé skoky,
které mají po něm své jmeno, že celý pokoj
zaplavil vodou z vany. A jak by ne! Voda ve
vaně se ještě úplně neochladila a to, co generál
považoval za znamení úplné veselosti, byl vskutku
jen výraz nejvyšší nelibosti zvířete, poněvadž
plovalo v jakémsi druhu vřelé polévky . . Kapr
zuřil . . Co činiti?
Co se odbýval tento jednotvárný boj, po-
zvedl císař, jenž zaslechl ve své pracovně tento
neobvyklý hlak, oči na strop a spatřiv na něm
velkou skvrnu od vody, která se pomalu zvětšo-
vala, zavolal svého pobočníka, který měl právě
službu.
»Co pak se tam nahoře děje, milý hrabě?«
ptal se ho. »Jak vidíte, zdá se, že moje svět-
níce je ohrožena povodní. Kdo bydlí nad touto
světnici?«
»Sire,« odpověděl adjutant překvapen, » prino
Caprici, italský generál.«
»Ano, ano, vím,« odpověděl živě císař
»kavalír oslňujícího zjevu, který má u žen ta-
kové bláznivé štěstí, tak že se mi zdá býti ne
málo vzdělán... Snad se mu udělalo špatně
Navštivte ho . .. prosím! . .. Podívejte se, co
se stalo a oznamte mi to pak !«
Mezitím, co se odbývala tato rozmluva,
pokračoval kapr ve svých k víře nepodobných
kouscích ve plování v bassinu, který byl mu
13
article
úzký a jehož zvýšená temperatura jeho chuti
zvyku pranic nehověla.
Generál, celý propocen, nadarmo se nama-
hal, aby se ho zmocnil a aby ho mohl zase
zpět do vody vhoditi, ze které ho byl vytáhl.
Kapr nedůvěřiv a zneuznávaje poctivé úmysly
svého kata, házel sebou tím zuřivěji. A podlaha
proměnila se brzy v jezero. ..
Již ohlížel se general, jsa k tomu zvykem
puzen, po svém meči, jsa odhodlán tomu uči-
niti konec třebas i vraždou na této dábelské
rybě... když v tom kdosi klepe na dveře. Ge-
nerálův rozpálený červený obličej zbledl; nyní
bylo třeba, aby se rychle rozhodl a kapra hned
chytil.
»Generále, jste doma? Jste snad churav ?«
ptal se pobočník.
»Nikoli, nikoli!« odpověděl generál. »Ale
koupal jsem se právě — je tak hrozné horko
dnes! A dosud nejsem řádně oblečen. Pro-
miňte ! Okamžik jen !«
»Přicházím na přání císařovo !«
To slovo stačilo, aby generál se rozhodl.
Napadla mu myšlenka — geniální myšlenkal
Tentokráte popadl kapra rychle, vstrčil ho do-
své postele a přehodil přes něj pokrývku. Pak
šel ke dveřím, nutil se do úsměvu a otevřel
dveře pobočníkovi, který vkročil do pokoje.
»Císař jsa znepokojen hlukem nad sebou
a obávaje se, nestalo-li se vám něco, poslal
mě, abych se vás optal, jak se vám daří. A
vskutku, tato zatopená podlaha ...«
Generál nedal mu dokončiti.
»Oznamte, pane hrabě, Jeho Veličenstvu
můj nejoddanější dík,« pravil zaražen a nepo-
kojně se dívaje, »když jsem vystupovel z vany,
Císař