3
masthead
19. července 1908. Číslo 197.
4
article
Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni.
Baterie mrtvých.
= Václav Sochor dokončil a výstavil druhou
spisodu bitvy královéhradecké. Opět rozměrů,
jaké poněkud vyšly, ne-li z mody, aspoň z uží
vání při obrazech mobilních a jež podržují z
dočasnou výsadu malby dekorativní, srostlé ta-
kořka se stěnami stavby, jejíž prostory barevně
obohaeují. Mezi »Srážkou u Střezetic« a touto
»Baterií mrtvých« běží šest let tuhé, houževnaté
a k jedinému cíli upjaté práce. Nic to neroz-
hoduje o umělecké hodnotě díla, nestupňuje ji
aniž také stlačuje, ale fakt sám není beze
všeho významu v karákteru umělcově. Stěží by
byl schopen této důsledné soustředěnosti a dlou-
holeté zaujatosti jednou věcí a úlohou umě-
leckou člověk a umělec moderně nervosní, stále
chtivý a lačný nových dojmů, silnýchi aneb
aspoň zvlášiních, vždycky však okamžikových.
k jejichž zachycení a vyjádtení beře si už
proto čas co nejkratší, aby bezprostřední svě-
žest rozechvění neumdlela a nevyprchala. Čas
tak krátký, že sotva stačí na črtané naznačení
zjevů jejich konkretnosti. Raději fragment nežli
celek; raději nahození nežli propracování, jen
když se udrží iluse rychle mijící chvíle. V. Sochor
nemůže proto mnohým a přemnohým platit za
umělce »moderního« a kdo probihaji životem
jako ulicí žehavých a šlehavých sensací, anise
nepodiví, že vedle nich žije člověk, klerý ne-
chává téci a vříti vše kolem, aniž by se vyrušil
z. dila jednou započalého, dokud v ně neulož
vše, co si byl umínil. Nepodiví se, poněvadž
je takový člověk mimo jejich svět a chápání.
Sochor
V Sochor
5
article
Spíše by jim bylo divno, kdyby zvěděli, že
V. Sochor přinesl první zvěsti o pleinairismu
do Čech, o vidění a malbě bez upraveného
světla, ve vzduchu, který pohltil všechny umělé
a z galerií odvozené tony. V. Sochor měl tichou,
ale trvalou odvahu býti také doma realistou
v dobách, kdy nebylo žádnou hračkou poslaviti
se s tímto heslem na veřejnost. Byl k tomu
však jako stvořen. Jeho povaha nemá nie im-
provistního a jeho umění nie spontanního v sobě.
Obojí je jenom vtělená logika, zevrubné ohle-
dávání věcí a důsledné jich řaděnt. Je zname-
nitým pozorovatelem a výborným konstruktérem,
Dbá toho, aby stál nad svojí látkou a úlohou
nechce býti jimi stržen a tím méně zdolán
V jeho malbách naleznete obraz určitého dění,
ne však vyjádření, v jakém vnitrném poměru
člověk v umělci, myslitel a básník k lémto
zjevům a dějům stojí.
Maluje bitvy na příklad. Nikterak ne pouze
femeslně a se spolehnutím se formalného vir
tuosa na nabytou dovednost a obratnost tech
nickou. Jeť přiliš malířem, než aby mu byly
kterákoliv čára, posa, skupina, gestus, barva,
ton, odstín, záblesk lhostejny. Ale jeho obrazy
očividně vznikají z povelu pudu po tvárnosti
jako není oficialným oslavovatelem strategických
moudrostí nebo taktických skvělostí, rovněž tak
mlči o tom, zdali je nadšen heroismem biteů
nebo zděšen bestialnosti vřavy, nebo naplněn
odporem ze slepého vraždění se z nacvičené
poslušnosti. Z jeho obrazů nevyjde jediný zvuk,
který by se podobal ohlasu z bitvy borodinské
Tolstojova líčení, aniž poplašným fanfarám, hu-
manitu burcujícím, jimiž bouřil Vereščagin svč-
domi kulturní Evropy. Na druhé strané však
neozve se v něm nic z politicko- vlastenecké
tendence Nevillovy nebo nacionalního sobevědomí
německých malířů války roku sedmdesátého.
V Sochor
Tolstojův
Vereščagin
Nevillův
Čechy
Evropa
6
article
Sochor tvoři své obrazy jako sestavuje dě-
jepisec historii určité řady dějův. Jako děje-
pisec, který bez svědomité akribie neučiní kroku.
Nepovznáší svého hlasu, nechávaje za sebe
mluvit pravdivosti, které vyšetřil a poznal. Svoj
uměleckou evokaci podřizuje věrohodným zprá
vám, skutečné nebo pravděpodobné skutečnosti
To vše arci nepřidává jeho dílu ani elanu aniž
rozdmychuje vzrušení víc, nežli je s to předmě
díla samého,
Jak je rozdílná tato »Mrívá baterie« So
chorova od Ottenfeldova soujmenného obrazu
Ličení konkretnosti v jedné, elegie obětavého
heroismu v druhé. Jako Oitenfeld, kdysi, hned
za čerstvého otřasného dojmu koncipova
J. Mařák svůj »Večer na bujišti u Sádové«
Zjevy přírody, chmury soumraku, matnost za-
šeřených stinů nesly v sobě píseň o lidském
utrpení a smutku. Otlenfeld ji věnoval padljm
vojínům; Mařák povražděným lidem.
Ottenfeldův
J Mařák
Mařák
Ličení konkretnost
7
article
V. Sochor zobrazuje děsný zmatek v bitvě
Jeho cílem je: být pravdivým a vytvořit obraz
velké pravdivosti. Nepovzbuzuje aniž pobádá
fantasii divákovu k činnosti. Není třeba čeho
doplňovat; vyličil vše, co k obrazové plnosti
uznává za potřebné. Nedivím se, že tato děsná
scéna za šedavého dne beze slunce, nahoře
vroubená matnými sílhuelami nepřilele, jež se
rozplizují do dýmového oblaku z pušek, toto
brůzné klubko zkrvavených lidi, zvířat, postrojů
kol, lafet a děl, obraz vojenského úprku, po-
stupu a úloku, má zajištěnou pochvalu vojen-
ských strategů a taktiků. Obdivují se věcné
věrnosti a správnosti. Tak to bylo, nebo býti
mohlo! A se svého stanoviska stavovského
shledávají rozšaíným, že si umělec zvolil z pro-
hrané bitvy moment, kde poražení ukázalise
velikými a obětujícími se hrdiny. I v porážee
jsou okamžiky slavné v očich obou táborů.
V nás ostatních stoupají vzhůru arci jiné pocity
a myšlenky. Jsmeť na štěsti přiliš ješté lidé,
málo vojíny a ještě méně vojáky.
V Sochor
8
article
Jak je V. Sochor tuhý jako člověk a po
vaha, tak je i jako umělec a malíř. Nikde na
rozlehlém tom plátně stopy furiosnosti, za to
všude positivná, rozvážná bedlivost a sice zcela
stejnoměrně věnovaná lidem, zviřatům i neživým
předmětům. Proto se — malířsky — tak málo
rozeházejí a odlišují. Všechno vidíte stejně jasně
a ve zřetelnosti, jakou osvětlení a vzduch urči-
tého období denního dopouštějí. I to, co je
v mžikovém a přechvatném bybu, co se říti, co
uhání, je téže hodnoty kresebné a plastické jako
co nehybně leži nebo stojí. Důsledky télo dů-
slednosti se také dostavují. Nie není podřízeno
a nie vyzvednuto. Pouze linearná nebo vzdu-
chová perspektiva tvoří rozlišující koeficienty.
Proto také optická váha velké spleti ryzáků.
běloušů a dělostřelců, zmitajících se ve strašném
klubku v pravo je na vlas stejná jako tryskem
ujiždějícího děla a běžicích vojáků v levo.
Hmoty a linie jsou sice vyrovnané do rovnováhy
hlavních dílů, v těchto však nemá pohled kde
se zakotviti; oko jakoby klouzalo všady a ne
V Sochor
9
article
mohlo nalézti bodu, odkud by chaos krvavé
zděšené vřavy mohlo pojmouti jako dojen
scény šileně vzrušené a ne dodržené a strnulé
A právě v tom a zde rozevírá se prorva mezi
uměleckou hotovostí nyní již starších realistů
cestami, snahami a metami malířského umění
v pravdě moderního. Je to rozdíl mezi líčením
věci, jaké konkretně jsou a mezi obrazovým
sdělením o věcech a dějích, jak se zbystřelému
a rozechvělému oku jeví, oku v jeden směra
pohled upřenému a ne dlouho a neukvapeně
všechny součástky komplexů jevových ohledáva-
jíeímu, se souměrností, které je vše v zorném
poli se nalezajícímu stejně důležilé a cenné.
V těchto součástkách a detailech objevíte
na obraze Sochorově kusy opravdu znamenité.
Na prvním místě koné. Bezel všech rozpako
možno a dlužno se jim nebo jich zobraziteli
obdivovati. Tolik ráznosti a rázovitosti, tolik
pochopnní formy a života, tolik uměleckého
rozumu ve vystihnutí jejich bolestných posa
pohybu, ve vyjádření, řeknu, látkovém, plastiky
a textury, jako zde nenajdete hned tak. Změte-
nost smrtelného srazu těchto v blátě a krvi/ vá-
lejících se čtyrspřeží je beze sporu nejsilnější
kus malířského a zvláště zobrazovatelského vý-
konu v celé seéně. Na několika stránkách tišté-
ného výkladu ve výstavě můžete se dočísti, jak
se to vše sběhlo, v několika minutách jak
v přívalu jehlovkových projektilů celá baterie,
mužstvo i potahy, proměněna v metvou. Zde
v obraze je jen její poslední křečovitý konee
který svého původce kvalifikuje na neohrože-
ného historika bitvy a bitev panoramatické
reálnosti a klamivé hodnověrnosti.
Sochorův
10
article
V. Sochor zůstal si sobě a svým uměle-
ckým začátkům věren a nic se nebude pozasta-
vovati nad tím, jestliže tvořivě generace mladší
a snad i příští také neuchváti. Vidl jinak a citl
jinak. Ale toto »jinak« nikdy není s to vyhla-
diti do kořene vše zdravě a v sobě silné, byo
i ode dneška rozdílné, co kdy umělecky bylo
vytvořeno. V umění každý velký čin zůstává
nový se jen k němu řadí. F. V. Krejčí dal
tomu krásné jmeno: Věčné jitro v umění.
Karel B. Mádl.
V Sochor
F V Krejčí
Mádl
11
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
K úpravě veřejného zdravotnictví.
Dr. Peroutka.
Ku přečelným pelicím, návrhům a projevům, jež
v posledních třech decenniích, jmenovitě od r. 1880
v něrž, jak známo, vstoupil v platnost zákon o do-
bytčích morech, ve příčině kodifikace stávajících ust-
novení o nemocech infekčních, př. ve příčině časo
vým poměrům přiměřené úpravy veřejného zdravot.
nictví s nojrůznějších stran, nejdůrazněji ovšen
z kruhů lékařských učiněný, resp. na říšské rade
i na zemskýchněmech podány byly — uvádíme zdo
pouze návrh poslance rytíře Kozlowského z r. 1892
opolu s přislušným vyjádroním tehdejšího sekěního
chiéfa svob. půna Erba, dálo návrhy prof. dra. M.
Grubera z r. 1899 a prof. dra. rytíře z Jakschů z r.
1901, dvorního rady dra. Ludwiga z roku letošního
a čtenářům „Věstníka“ již známý projev člena pan-
ské sněmovny prof. dra. Hlavy a člena nejvyšší zdra-
votní redy prof, dra. Huoppeho, jakož 1 projevy čle-
nův rozpočtového výboru dra. Adlera, svob pána
d'Elverta, dra. Velicha, dra. Glabiňského, Malikaa, ryt
z Vukovičů a j. — přibyl v poslední době návrh nový
poslanicém drem. Michelem a soudruhy dne 13. květ-
na t. r. v poslanecké sněmovně podaný a záležilosti
nadpisem označené, se týkající.
Jsouce přesvědčeni, že jest ve vlastním zájmu
nás všech, jakož i v zájmu veřejného zdravotnictví
abychom večkeré snahy po reformách ve kterémkoli
oboru veřejné i soukromé péče o zdraví co nejpo
zorněji sledovali a vliv svůj při každé naskýtající se
příležiosli — v konkretním řípadě při právě zmí-
něných legislalivních opatřeních — přiměřeným způ-
sobem uplatniti se znažíli, podáváme k informací po
sléze uvedený návrh v plném znění:
doktor
Peroutka
Kozlowski
M Gruber
profesor
rytíř
Jaksch
Ludwig
Adler
Elvert
Velich
Vukovič
Michel
Erba
Věstník
12
article
Slavná sněmovno, račiž se usněsli
C. k. vláda se vyzývá, aby přodložila říšské rad
osnovu zákona, obsahující dodatky k ř. z. ze dne
30. dubna 1870 a sice v následujícím směru;
aby jmenovaným zákonem zamýšlená úprava
veřejného zdravotnictví též skutečně prováděna byla
aby doplňky, vzhledem ku pokroku vědy polřeb
nými se jevící, zaveďeny byly;
aby celé veřějné zlravolniicíví v jodiné centrál
spojeno a jechotné odborné správě podřízeno bylo
aby nejvyšší zdravotní rada náležitě výpravena
byla;
aby vědecké ústavy pro vykonávání služby zada-
votní nezbytně potřebné zřízěny, způsobem, dnešním
poměrům odpovidajícím, vybaveny a dostatečně do
továny byly;
aly sociální a materiální postavení úř. lékařo
přiměicně zlepšeno, jim potřebný úřadní vliv, jako
i dostatečná samostalnost zajištěna a o jich vědeck
vzdělání a další odborně zdokonalení postaráno
bylo;
aby na lékařský stav při této úpravě
nálež1tý zřotel vzat byl a témuž při př-
slosných poradách priměrené zastoupení zajíštěno
Va formálním obledu požaduje se, aby lento ná-
vrh bez prvního čtení zdravolnímu výboru přiděler
oylo
byl
Virginie
13
article
Důvody
Někdejším poměrům vyhovující říšský zdravoln
zákon ze dne 30. dubna 1870 mohl nabýti pro dalš
vývoj zdravolnictví naší říše největšího významu
kdyby vždy přimněřeně zdravolním potřebám upravo-
ván byl býval. Tato úprava byla však již předem zl-
žena, poněvadž měl zákon dvě kardinální vady a sice
tu, že exckutiva jeho nebyla vložena do rukou odbor-
ných, jakož i onu, že hned od prvopočátku zavedena
byla decentralisace zdravolních agend v různých od-
borných ministerstvech.
V době 38 let, jež ode dne plalnosti zákona uply-
nula, přivodla hygiena úplný obrat v názorech, zdra-
votnictví se týkajících, kdežio veřejné zdravolnictví
naše ani v ohledu administrativním, ani věcném do-
statečným způsobem nepokračovalo. Naopak, naše
zdravotnictví vykazuje dokonce oproti jasnému znění
zákona zřejmý úpadek a ministr vnitra, jako správce
ústředního úřadu, jenž sám jediný prováděním zá-
kona pověřen je, není s to, aby příslušojící mu vrch-
ní dozor nad veškerým zdravolnictvím vedl, jelikož
neuvěřitelným způsobem důležité obory zdravotnictví
jeho ministerstvu podřízeny nejsou
Agendy, pro veřejnost nejdůležitější, jež jen př
jednotné správě tak obstarávány býli mohou, jak
obyvatelstvo oprávněno jest toho požadovati, jsou
14
article
ústřednímu úřadu odňaty a různým ministerstvům
přiděleny, kde jen podřízenou roli hrají a kde jen čá-
stečně odborníky vedeny neb zastupovány jsou.
Tak rozptýleny jsou důležilé části zdrávotnictví
v ministorstvoch spravedlnosti (hygiena věznic
trastních ústavů), financí. (labákové továrny), orby
(zvěrolékařství, ochrana zřídel a lázeňská místa),
obchodu (hygiena dělnictva, živnostenská hygiena
námořní služba zdravotní), železnic (hygiena vozby)
vyučování (hygiena škol), ha dokonce již i v nově
zřízeném ministerstvu práce. Zákonitě ustanovený
ústřední úřad, ministorstvo vnitra, nebývá často
o zdravolní činnosti ostatních ministerstev vůbec in-
formován. Obory působnosti, dle zákona původně
zdravotnímu úřadu přikázané, byly, jako teprve před
několika málo lety zvěrolékařství, zdravotnímu od-
dělení a nadto i ministerstvu vnitra protizákonně ode-
jmuty a pro záležitosti dozoru nad potravinami zři-
zena instiluce od zdravotního oddělení neodvislá —
ba dokence již ani status úř. lékařův nemůže víee
ve zdravolním odaělení v evidenci veden býli.
živnostenský hygiena námořní služba
15
article
Iříchův z provinění i opomenutí je tolik, zdrav
zřízení jsou v rnohém směru tak zastarálá, že nutno
enorgicky pracovat k tomu, by zdrávotnictví našo na
onu výši povzneseno bylo, jak toho časové potřeby
vyžadují, nemá-li Rakousko na poli zdravotnictví za
všemi většími i menšími kulturními státy zahanbují-
cím způsobem pokadu zůslati. Byla-li teprve v po-
slední době u příležitosti zřízení ministerstva praei
provedena centralisace agend, tomuto úřadu přinále-
žejících, bude se tak u oněch agend, jež jsou před-
pokladem úspěšného hájení veřejných zájmů zdra-
votních, totiž u agenď veřejné správy, zdravotní, tím
spíše muset státi,
Tato centralisace celého zdravotnictví pod odibo
nou správou jest naprosto nulnou, aby zdravotnictv
naše konečně zmodernisováno bylo. Ohlášený již
zákon o morech lidských předpokládá jako podmínku
reorganisaci aneb snad, správněji řečeno, modern
organisaci celého našeho zdravolnictví.
Iříchův
Rakousko
16
article
Tato centralisace veřejného zdravolnictví, již pa
i při úřadech II. instance provésti nulno, jest vzdo
hospodářským i národním rozdílům jednotlivých krá-
lovství a zemí pro tyto potřebou naléhavou, nebot
boj proti místním závadám zdravotním právě na
těchto místech ode dávna nedostalkem centralisace
Tato ceníralisace agend, rozptýlených po růz-
ných ministerstvech v jednotný ústřední úřad jest
přímo předpokladem, aby se další instance a aulo-
nemní orzanisace dak vyvíjcli mohly, by veřejné bla-
ho zajištěno bylo.
Přa poradním úřadu ministerstva vnitra, nejvyšší
záravotní radě, jest s patřičným zřetelem ke
stavu 16kařskému, bez jehož přispění prová-
dění zákona o morech, jakož i jiných opatřeních ne-
možným jost, počet členů rozmnožiti. Vedle nejvyšší
zdravotní rady a v náležitém vztahu k télo vybudo-
vati dlužno úslavy, jimiž by ústřední úřad zdravoln
přímo disponovali mohl.
Žádoucno, by úslavy tyto v dostatečném počlu
zřízeny a potřebnými pomůckami vědeckými, jakož
i provozovacími prostředky opatřeny byly. Počáte
k tomu učiněn již zřízením pharmaceutického labora-
toria, akož i stávajícími již státními ústavy pro vý-
robu séra a očkovací látky. Jest zcela nepřípusino
že zdravolně policejní práce v universitních úsla-
vech, jež ko zhola jiným očetům určeny jsou, jak
cosi vedlejšího provozovány bývají a to ještě jer
préto, že některé ústavy tyto členy nejvyšší zdrav
rady řízeny jsou. Zdravotnictví státní mu-
sí veškerými prostředky k vykonáván
téhoz potlebnými úplně samostatně
vládnouti
úřad ministerstvo vnitro
ústav pro vý
18
article
Při provádění zákona zdravolního blje přímo d
očí zcela nedostatočné postavení úřadních lékařů
měl by konečně na oprávněné stesky z řad těchlo lé-
kařův palřičný zřetel býli vzat, jelikož tito vzdor
tězkému a nebezpečnému povolání v každém ohledu
hůře situování jsou, nezli úřadníci správní a státní
techinikové.
Při provádění zákonů nulno jim větší samoslal-
nosli a jich dobrozdání větší váhy přiznati. Zároveh
však třeba, aby vzhledem ko stálému pokroku hy-
gieny o jich vzdělání a další odhorné zdokonaleí
podobným způsobem, jak tomu v Německu jižo
dávna jest. poslaráno bylo.
qe d
Konečně nesmí přehlédnuto býti.
že při provádění zdravotních opatřen
právě v bezprostředním styku s oby-
vatelstvem nejdůležitější práce vy-
konána býti musí a to právě praktický m
lékaři se děje.
Z té příčiny žekt nezbytno, By se jin
v poradních sborceh přiměřeného za-
stoupení dostalo, aby při návrzích na zave-
dení zdravolních oprav zkušenosti svoje, pokud za-
mýšlené reformy se stanoviska praktického provésti
lze, uplatniti mohli
Německo
19
article
»Časopis lékařů čenkých.« 29. číslo přináší
lento zajímavý obsah: 1. Práce původní: 1. Prsí.
dr. Ant. Heveroch: Stereohemidysmetrese. — 2. Dr.
Emil Sieber: O vzniku acetonu z tuku. Práce z kli-
niky prof. Thomavera. — 3. Dr. Tomáš Hegner
Biostatické poměry v Plzni v roce 1905—1907. —
4. Josef Bucek: Příspěvky k ofthalmoreakci tuber-
kulinem. Práce z oddělení prim. dra. Semeráda v ne-
mocnici vinohradsko žižkovské. — II. Rozh ledy
Vnitřní lékařství. — Z nejnovější literatury. — Ii
Spolky a sjezdy: IV. sjezd čes. přírodozpytcův a l-
kařů v Praze od 6. do 10. června 1908. — IV. Zprávy.
— V. Receptář. — VI. Feuilleton. Zpráva o p-
měrech a zařízeních zdravotních v král. českém za
léta 1902—1905. VII. Tiskopisy redakci zaslané. —
K číslu přiloženo jest 27. číslo »Věstníku«, stavov-
ského orgánu českých lékařů v zemích koruny
české i v cizině. Článek MUDr. Vozábové: »Reform
babictví« pozoruhoden pro zemské zákonodárce!
Číslo 245.
doktor
Antonín
Heveroch
Stereohemidysmetres
Sieber
profesor
Thomaver
Hegner
Bucek
Vozáb
Reform
Plzeň
Praha
ia spolek
29
article
GLEIUHERBERb ri-
GLEIUHERBERb ri-
Nelpřiznivější klimatické okolnosti, poloalpské ppdseb
- onemocnčnl dých a něnh
LHul . ústrojě (katarrky, nst-
mu, omphysom), svulu srdoč-
ulho, nervový nemuoi, rokon-
Valosugnoe
Bohatě Iustr. obškrný prospeki
zasllá, byty a povozy obsta-
rává ředitelstvi láznl.
33
article
AMATERUM NOTOERAP
AMATERUM NOTOERAP
Právě vyšlo II., zoela prepracované a značně
rozmnolené vydání knihy Dra. F. Vaňkas
Český fotogrnf-amatér s přilchou
„České exposiční tabulky“ (ve 3. vyd.). Také
„Exp. tabulky“ velice rozšířeny a prakticky
upraveny. — PVODNÍ KNIHA! (Noré
vydání o 80 str. větší vyd. I., ale cena stějná!)
K 3.20, poštou K 3.30.
doktor
37
article
MLVNARUM, EÝn. vÝgost
MLVNARUM, EÝn. vÝgost
také mlynář. dělnictvu i úřadnictvu, rolni-
ctvu atd. Novinka! Výborná kniha Ing. lana
Hudce: Nástin praktického mlynář-
ství. K 1.—, poštou 1.10 (třeba v pošt. zn.).
NA SKLADĚ U VŠECH KNIHKUPCů.
Nakladatel E. Welnfurter, Praha-II., Vodičkova, 37.
1297e
19°/10s.
Inga
E Welnfurter
Vodičkův
Praha
39
article
ESRRSIVI Cena 5 korun.
ESRRSIVI Cena 5 korun.
hospodářské. Se 400 obrazy. Ce-
SlaviBlSIVí na 6 K. I kdo malou stavbu provádí
kup si důležitou knihu, před škodou uchrání.
Výroba cíhel, tašek, rour, dlaždic atd
UlnlaSIVI, dle nejn. způsobů. S 238 obr. Cena 6k
Napsal Skramlík. Mnohé cenn
TRUHLAHSIVI. návody. S mnoha sty obrazů. C
na 6 korun.
Tři díly. I. díl 224 skvost-
VZOrnIK truniarsky. ných předloh. Cena 6 kor.
II. 141 předloh 6 K. III. 204 předloh 7 k
Nakladatel 1. 1. KOBER v Praze, Vodičkova ulice
Skramlík
Vzornik
Praha
Vodičkův ulice
47
article
Pexiderova
Pexiderova
vosková pasta na podlah
úplně bezbarevní, doporučuje se na
tvrdé, čisté parkety. Podlaha natře se tence klůckem
a měkkým suknem vyleští, čímž se překvapujícího
lesku docílí. Touto voskovou pastou natřená podlaha
nechá se i vlhkým hadrem čistit, aniž by lesku ubylo.
1 krabice K 1.30 neb K 2.60. Na pokoj 16 čtver.
metrů stačí malá krabice. Ocelové hoblovačky
k čištění tvrdých parketových podlah 1 balíček 40 h.
stačí na jednu podlahu
11787
K dostání jedině u J. Pexiďera, materialisty
na Král. Vinohradech, Palackého třída 299.
Vzdálonost není překážkouí
Zaslání kabátu za vzor
stačí, abychom mohli
dodati ve 48 hodinách
šat dobře slušící. —
Vzorky látek zasílám
zdarma a franko. 11824
Pexiderův
Podlaha
J Pexiďer
Král
Palacký třída
65
article
ná jehož dodávku vypisuje se tímto veřejné
ofertní řízení.
Oferty řádně vyhotovené, kolkem za 1 K
opatřené a s cenami „stanice Pardubice“ aneb
„loco ústav“ podány buďtež zároveň s 10 %
vadiem do dne 14. srpna 1908 — 12
hodiny polední přímo u ředitelství ústavu,
kde lze též nahlédnouti v podmínky, za ja-
kých dodávka se zadá.
Ředitelství
král. čen. zemké donucovací pracovny v Pardublcích
dne 14. července 1908.
Pardubice